Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky: 2.
Gespeichert in:
1. Verfasser: | |
---|---|
Weitere Verfasser: | |
Format: | Buch |
Sprache: | Czech |
Veröffentlicht: |
Praha
NLN - Nakladatelství Lidové noviny
2021
Praha Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. 2021 |
Ausgabe: | Vydání první |
Schriftenreihe: | Ego: paměti, deníky, korespodence
svazek 27 |
Schlagworte: | |
Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract Literaturverzeichnis Register // Personenregister Register // Ortsregister |
Beschreibung: | Literaturverzeichnis Seite 618-645 |
Beschreibung: | 702 Seiten Illustrationen, Porträts |
ISBN: | 9788074227929 9788088304555 9788073948818 |
Internformat
MARC
LEADER | 00000nam a2200000 cc4500 | ||
---|---|---|---|
001 | BV047859980 | ||
003 | DE-604 | ||
005 | 20220429 | ||
007 | t | ||
008 | 220302s2021 ac|| |||| 00||| cze d | ||
020 | |a 9788074227929 |9 978-80-7422-792-9 | ||
020 | |a 9788088304555 |9 978-80-88304-55-5 | ||
020 | |a 9788073948818 |9 978-80-7394-881-8 | ||
035 | |a (OCoLC)1302308413 | ||
035 | |a (DE-599)BVBBV047859980 | ||
040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
041 | 0 | |a cze | |
049 | |a DE-12 | ||
084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
245 | 1 | 0 | |a Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |n 2. |c Marie Ryantová (ed.) |
250 | |a Vydání první | ||
264 | 1 | |a Praha |b NLN - Nakladatelství Lidové noviny |c 2021 | |
264 | 1 | |a Praha |b Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. |c 2021 | |
300 | |a 702 Seiten |b Illustrationen, Porträts | ||
336 | |b txt |2 rdacontent | ||
337 | |b n |2 rdamedia | ||
338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
490 | 1 | |a Ego: paměti, deníky, korespodence |v svazek 27 | |
490 | 0 | |a Ego: paměti, deníky, korespodence | |
500 | |a Literaturverzeichnis Seite 618-645 | ||
546 | |a Deutsche Zusammenfassung | ||
655 | 7 | |0 (DE-588)4146609-3 |a Briefsammlung |2 gnd-content | |
700 | 1 | |a Kalousek, Josef |d 1838-1915 |0 (DE-588)117567566 |4 aut |4 rcp | |
700 | 1 | |a Ryantová, Marie |d 1964- |0 (DE-588)133957233 |4 edt | |
710 | 2 | |a Masarykův ústav a Archiv AV ČR |0 (DE-588)1058660373 |4 isb | |
773 | 0 | 8 | |w (DE-604)BV046200337 |g 2 |
830 | 0 | |a Ego: paměti, deníky, korespodence |v svazek 27 |w (DE-604)BV040746874 |9 27 | |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Personenregister |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000009&line_number=0005&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Ortsregister |
940 | 1 | |n oe | |
940 | 1 | |q BSB_NED_20220429 | |
999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-033242619 | ||
942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 09041 |g 4371 |
942 | 1 | 1 | |c 901 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
942 | 1 | 1 | |c 370.9 |e 22/bsb |f 09041 |g 4371 |
942 | 1 | 1 | |c 370.9 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
942 | 1 | 1 | |c 901 |e 22/bsb |f 09041 |g 4371 |
942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
_version_ | 1804183431006912512 |
---|---|
adam_txt |
Obsah Űvod Ediční poznámka . 5 . 10 EDICE František Michálek Bartoš Bedřich Bernau Jaroslav Bidlo Beda Dudík Max Dvořák starší Max Dvořák mladší Jan Gebauer Anton Gindely Julius Glücklich Jaroslav Goll Václav Hrubý Václav Chaloupecký Karel Chytil Hermenegild Jireček Josef Jireček Konstantin Jireček Otakar Josek Karel Kadlec Jan Kapras Ladislav Klicman Martin Kolář Hynek Kollmann František Krásí Adolf Ludvík KrejČík Kamil Krofta František Xaver Kryštůfek Jan Kvičala Vlastimil Kybal Ferdinand Josef Lehner František Xaver Marat Zdeněk Nejedlý Lubor Niederle Vojtěch Jaromír Nováček 16 21 34 46 48 50 56 68 70 71 107 110 114 121 129 145 154 157 177 188 189 190 193 196 206 213 219 229 265 269 272 289 298 701
Jan Bedřich Novák Václav Novotný Jan (Hanuš) Opočenský František Palacký Adolf Patera Josef Pekař Josef Perwolf Josef Ladislav Píč Antonín Podlaha Antonín Rybička Václav Schulz Gustav Adolf Skalský Jindřich Skopec Cyril Straka Josef Vítězslav Šimák František Štědrý Josef Šusta Karel Tieftrunk Václav Tille Zdeněk Václav Tobolka Václav Vladivoj Tomek Josef Truhlář František Vacek Josef Volf Jaroslav Werstadt Zikmund Winter Čeněk Zíbrt 332 334 359 361 367 369 376 386 390 394 406 412 413 415 417 455 457 459 462 464 466 488 490 495 498 503 527 Obrazová příloha Zusammenfassung Seznam pramenů a literatury Seznam zkratek Zdroje vyobrazení Jmenný rejstřík Místní rejstřík 593 614 618 646 648 649 697 If St L. 702
Zusammenfassung Die Korrespondenz von Josef Kalousek mit tschechischen Historikern. II. Der tschechische Historiker Josef Kalousek (1838-1915) gehört im Unterschied zu einigen seiner Zeitgenossen nicht zu den bekanntesten Persönlichkeiten der böhmischen Historiografie, nichtsdestotrotz gebührt ihm ein wichtiger Platz in seinem Fach und vor allem in der Geschichte der tschechischen Gesellschaft der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts und des Anfangs des 20. Jahrhunderts all gemein. Er war in erster Linie als Historiker, Hochschulpädagoge und Professor an der tschechischen Universität aktiv, daneben aber auch intensiv redaktionell (und ursprünglich journalistisch), organisatorisch und politisch tätig, und zwar nicht nur als Mitarbeiter politischer Eliten der Alttschechischen Partei, sondern auch - wenngleich nur kurz ֊ als Abgeordneter des Böhmischen Landtags. Die vielseitigen und umfassenden wissenschaftlichen, pädagogischen, publizistischen, redaktionellen, organisatorischen und politischen Aktivitäten von Josef Kalousek spiegeln sich deutlich in seinem Werk, aber auch in seiner äußerst reichhaltigen Korrespondenz wider, die als Bestandteil seines umfang reichen Nachlasses im Archiv des Nationalmuseums (Archiv Národního muzea) in Prag aufbewahrt wird. Die Korrespondenz umfasst Briefe vieler verschiedener Personen aus dem Zeitraum vom Ende der sechziger Jahre des 19. Jahrhunderts bis zu Kalouseks Tod und gewinnt weiter durch die Tatsache an Wert, dass J. Ka lousek eine der ersten Persönlichkeiten in Böhmen war, die sich bereits 1885 eine Schreibmaschine angeschafft haben.
Zum Kauf seines „amerikanischen type writers“ für den stattlichen Betrag von 230 Gulden hatten ihn zwar 1885 neuro logische Gesundheitsprobleme veranlasst, die es ihm erschwerten, per Hand zu schreiben, dieser Tatsache (und Kalouseks Sorgfalt) ist aber zu verdanken, dass heute ebenfalls zahlreiche Durchschläge seiner eigenen Briefe erhalten sind, die nicht nur die Originale aus der Überlieferung in Privatbeständen anderer Per sonen ergänzen, sondern diese von der Anzahl her in nicht geringem Maße übertreffen. Hierdurch bietet sich die einzigartige und seltene Möglichkeit, in vielen Fällen einen nahezu vollständigen, oder zumindest nicht allzu bruchteil haften, beidseitigen Briefwechsel, der mit hoher, manchmal tagtäglicher oder sogar mehrstündiger Frequenz geführt wurde, zu verfolgen und somit gegen seitige Kontakte und das Geschehen jener Zeit zumindest in Bezug auf einige Si tuationen und die Lösung einiger Probleme nahezu komplett zu rekonstruieren. Die Aussagekraft der Briefe wird auch dadurch erhöht, dass J. Kalousek häufig das Zustellungsdatum der Briefe notierte und sie zudem mit verschiedenen No tizen versah. Ein weiterer Vorteil der Nutzung einer Schreibmaschine, nämlich die Lesbarkeit der Briefe, schwindet jedoch in diesem konkreten Fall mit der Zeit, je nachdem, wie die überlieferten Durchschläge wegen der (mangelhaften) Qualität des Durchschlagpapiers oder möglicherweise wegen der Anzahl der Durchschläge bis hin zur Grenze der Sichtbarkeit verblassen. Die Entscheidung, 614
eine Edition des Briefwechsels von Josef Kalousek vorzulegen, nimmt daher ungeplant auch Züge einer Rettung an, Hauptziel bleibt aber weiterhin natürlich die Erschließung des Informationsreichtums der überlieferten Briefe. Im Rahmen der reichhaltigen Korrespondenz Kalouseks gehört zu der zahlenmäßig größten und zweifellos interessantesten jene, die mit tschechischen Historikern geführt wurde, und welche Briefe von Kalouseks Kollegen der älteren und jüngeren Generation von der Universität und Fakultät sowie von seinen sich nach und nach auf dem Gebiet der Geschichtswissenschaft etablierenden Schü lern verschiedenster Spezialisierungen (u. a. Kunst-, Literatur- Rechts-, Kirchen geschichte sowie weitere Geschichtsgebiete) umfasst. Vertreten sind aber auch einige Regionalhistoriker, Archivare verschiedenster Archivarten, einschließlich damaliger und nicht immer leicht zugänglicher Privatarchive, Gymnasiallehrer, aber auch Mitarbeiter heimatkundlicher Einrichtungen sowie engagierte Laien. Sie alle wurden in die Edition aufgenommen, wenngleich es sich bei einigen von ihnen um umfangreiche Briefsammlungen und bei anderen nur um einige weni ge Briefe handelt; die Edition ermöglicht aber hierdurch, ihre sich in der Korres pondenz widerspiegelnde Tätigkeit zu illustrieren und die vielfältigen Interessen und Aktivitäten von Josef Kalousek sowie die Entwicklung der tschechischen Geschichtswissenschaft jener Zeit allgemein darzustellen. Da es sich nur bei den angeführten Personen um mehr als 1200 Briefe handelt, musste eine Auswahl getroffen werden. In die Edition wurden somit
einstweilig keine Briefe von ansonsten bedeutenden südböhmischen Archivaren aufgenommen, und zwar vor allem angesichts ihrer Anzahl und ihres eindeuti gen Inhalts; wegen ihres beträchtlichen Umfangs und einem etwas abweichen den Charakter wurde auch nicht die Korrespondenz mit Bohuš Rieger aufge nommen. Angesichts der Orientierung der Edition auf die Korrespondenz mit tschechischen Historikern, wurde ebenfalls Kalouseks Briefwechsel mit seinen ausländischen sowie einheimischen, aber deutschsprachigen Kollegen wie Ber told Bretholz und August von Doerr beiseitegelassen. Nicht in die vorhandene Edition kamen auch Briefe einiger Historiker regionaler Art und Reichweite, die im Kontext der übrigen Korrespondenz als weniger bedeutend erscheinen und welche den bereits an sich umfangreichen Bestand unverhältnismäßig erweitern würden. Der daraus resultierende Bestand des Briefwechsels zwischen Josef Ka lousek und tschechischen Historikern wurde schließlich in zwei Bände aufge teilt. In den ersten Band wurden, unter anderem angesichts des überwiegenden Inhalts der umfangreichsten Korrespondenz, die Kalousek mit Antonín Rezek führte, auf komplexe Art und Weise Briefe aufgenommen, die mehr oder weni ger mit der Herausgabe der Editionsreihe Archiv český [Tschechisches Archiv] Zusammenhängen, welche an das Unterfangen von František Palacký anknüpfte und 1886 erneuert wurde, sowie die Korrespondenz jener Adressaten, die an dieser Editionsreihe intensiver beteiligt waren oder aber sich dafür interessier ten, wenngleich die Herausgabe der Reihe Archiv český nicht einzig und allein
615
den Inhalt jener Briefe bildete. Der zweite Band beinhaltet Briefe der übrigen Personen zu verschiedensten Themen, und zwar in unterschiedlichem Maße, auch was die Ausrichtung der Adressaten anbelangt. In den edierten Briefen widerspiegelt sich selbstverständlich Kalouseks Tätigkeit an der Philosophischen Fakultät, insbesondere im Zusammenhang mit Fragen der Prüfungen und der Konstituierung verschiedener Kommissionen. Zu den interessantesten, aber in einigen Fällen auch umfangreichsten Beständen gehört der Briefwechsel mit Kalouseks Schülern, vor allem, wenn darin ihre Erfahrungen von Auslands aufenthalten nähergebracht werden (J. Bidlo, V. Kybal, J. V. Simák, Č. Zíbrt) ֊ oft stehen darin auch verschiedene Ratschläge ihres Lehrers zu ihrer künftigen Tätigkeit, zur Herausgabe ihrer Publikationen und anderen Aktivitäten, und die Briefe verraten nicht nur Kalouseks Interesse für ihre Arbeit, sondern oft auch ein sehr herzliches Verhältnis. Die Vorbereitung der Herausgabe verschiedener Facharbeiten hing eng mit Kalouseks Tätigkeit in der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wis senschaften (Královská česká společnost nauk, KČSN) und in der Tschechischen Akademie der Wissenschaften und Künste (Česká akademie věd a umění, ČAVU) zusammen: In der Gesellschaft der Wissenschaften war Kalousek kurz General sekretär und danach nahezu fünfundzwanzig Jahre lang Sekretär der I. Klasse, also der Klasse für Philosophie, Geschichte und Philologie, in der Akademie der Wissenschaften und Künste war er an der Neige seines Lebens Vorsitzender der I. Klasse. Gerade auf die letztgenannte
Funktion bezieht sich der Briefwechsel von J. Kalousek mit Z. Winter und mit K. Kadlec, den Sekretären der Akade mie, der neben der eigentlichen Tätigkeit und den Sitzungen auch beispielsweise Wahlen, Stipendien und dergleichen mehr betraf; die meisten weiteren Briefe be handelten jedoch in der Regel die Vorbereitung der Arbeiten zur Herausgabe in den Mitteilungsblättern Věstník Královské české společnosti nauk (Sitzungsberichte der königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften) oder aber Historický archiv České akademie věd a umění [Historisches Archiv der Tschechischen Aka demie der Wissenschaften und Künste], Der Briefwechsel von Josef Kalousek (insbesondere mit J. Goll und J. Jireček) widerspiegelt auch den Streit um die Echtheit der Königinhofer Hand schrift (Rukopis Královédvorský) und der Grünberger Handschrift (Rukopis Zelenohorský). Aus diesem Grunde wurde auch die Korrespondenz mit den Philologen Jan Gebauer und Jan Kvičala in die Edition aufgenommen, umso mehr, weil Kalousek dem zweitgenannten öfter während der Sommerfrische in Pottenstein (Potštejn) begegnete, wo er erst ein kleines Haus mit Garten mietete und später auch kaufte; Aufenthalte Kalouseks in der Sommerfrische widerspie geln sich ebenfalls in hohem Maße in der Korrespondenz - insbesondere die Be gegnungen und gemeinsamen Ausflüge mit V. V. Tomek und weiteren Kollegen. Neben der bereits erwähnten Tätigkeit von J. Kalousek in der Königli chen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften und in der Tschechischen Akademie der Wissenschaften und Künste reflektiert die Korrespondenz auch 616
die Herausgabe verschiedener Fachzeitschriften, mehrere Polemiken (z. B. über die Echtheit der Christianslegende) oder aber die Bedeutung des damaligen Museums des Königreichs Böhmen (Museum Království českého), u. a. im Zu sammenhang mit dem Streit um die Echtheit der Königinhofer und Grünberger Handschriften sowie mit der Tätigkeit zahlreicher Persönlichkeiten in dieser Institution. Übersetzt aus dem Tschechischen von Eliška Boková 617
Seznam pramenů a literatury Nevydané prameny Archiv Národního muzea ANM, Osobní fond Josef Kalousek ANM, Osobní fond František Michálek Bartoš ANM, Osobní fond Karel Chytil ANM, Osobní fond Jan Kapras ANM, Osobní fond Josef Pekař ANM, Osobní fond Josef Ladislav Píč ANM, fond Václav Vladivoj Tomek Literární archiv Památníku národního písemnictví LA PNP, Osobní fond Bedřich Bernau LA PNP, Osobní fond Zikmund Winter LA PNP, Osobní fond Čeněk Zíbrt Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, Archiv AV ČR MŪA, AAV ČR, Osobní fond Jaroslav Bidlo MÜA, AAV ČR, Osobní fond Jaroslav Goll MŪA, AAV ČR, Osobní fond Václav Chaloupecký MŪA, AAV ČR, Osobní fond Karel Kadlec MŪA, AAV ČR, Osobní fond Kamil Krofta MŪA, AAV ČR, Osobní fond Zdeněk Nejedlý MÜA, AAV ČR, Osobní fond Lubor Niederle MŪA, AAV ČR, Osobní fond Jan Bedřich Novák MŪA, AAV ČR, Osobní fond Václav Novotný MŪA, AAV ČR, Osobní fond Josef Vítězslav Šimák MŪA, AAV ČR, Osobní fond Jaroslav Werstadt MÜA, AAV ČR, fond Historický spolek MÜA, AAV ČR, fond Královská česká společnost nauk Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou SOkA, Pozůstalost Josefa Kalouska Národní archiv České republiky NA ČR, Osobní fond Vojtěch Jaromír Nováček NA ČR, fond Zemský výbor v Čechách 1874-1928 NA Praha, Sbírka rukopisů, sign. В 43 Archiv Univerzity Karlovy Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882-1900) (přístupno digitálně: https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/ bo/1889173198808193/1/?lang=cs) Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900-1908) (přístupno digitálně:
https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/ bo/1662070835117222/l/?lang=cs) 618
Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908-1916) (přístupno digitálně: https://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/ bo/1569619878951260/l/?lang=cs) Literatura a edice Josef ADAMEC - Ludmila HLAVÁČKOVÁ - Petr SVOBODNÝ (edd.), Biografický slovník pražské lékařskéfakulty 1348-1939.1.-1I. Praha 1988,1993 Karel Vácslav ADÁMEK (ed.), Listiny к dějinám lidového hnutí náboženského na českém východě v 18. a 19. věku. Díl 1. Z let 1750-1782. Praha 1911 Frant[išek] AUGUSTIN, Meteorologická pozorování z rozhledny na Petříně v Praze r. 1902, 1903. In: Věstník ČAVU 12, 1903, s. 28-30, 170-171,448-449, 540-541,634-635, 723-724 -b- [Čeněk ZÍBRT], JosefKalousek: O staročeském právě dědickém a královském právě odámrtném na statcích svobodných v Čechách i v Moravě (Rozpravy České akademie III., tř. I., č. 1) v Praze, 1894. In: Světozor 28,1893-1894, č. 38, s. 454-455 František BAČKOVSKÝ, Ke sporu o „Rukopisy“. In: Vlast 2, 1885-1886, č. 9, s. 552-570; č. 10, s. 619-630; č. 11, s. 670-681; č. 12, s. 743-750 František BAČKOVSKÝ, Některé z nejstarších projevův o Rukopise Královédvorském a Zelenohor ském. In: Hlídka literární 3, 1886, č. 8, s. 229-233; č. 9, s. 261-266; č. 10, s. 293-297 František BAČKOVSKÝ, O básnické činnosti Václava Hanky. In: Učitelské listy - časopis učitelstva na Moravě a ve Slezsku 1886, č. 30,35,37 František BAČKOVSKÝ, O některých účincích Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského. In: Pokrok 18, č. 73,14. 3. 1886, s. 1-2 František BAČKOVSKÝ, Příspěvky na obranu „Rukopisů“. In: Národní listy 26, č. 114,24. 4.1886, přfl. s. 1, č. 116,27. 4., příl.
s. 2; č. 117,28. 4., příl. s. 1 František BAČKOVSKÝ, Rukopis Královédvorský a Zelenohorský ve světle pravděpodobném. Na uvá ženou věřícím i nevěřícím v pravost spolu také příspěvkem к dějinám písemnictví novočeského. Praha 1888 Adolf BACHMANN, Geschichte Böhmens. I. Gotha 1899 Adolf BACHMANN, Ein Jahr böhmischer Geschichte. Georgs von Podiebrad Wahl, Krönung und Anerkennung. Wien 1876 Bohuslaus BALBINUS, Epitome rerum bohemicarum seu Historia Boleslaviensis. Pragae 1677 Jana BALCAROVÁ, JosefLiboslav Ziegler (1782-1846). Bakalářská práce, Filozofická fakulta UK, Praha 2012 Theodor BALCKE, Bilder aus der Geschichte der deutschen Landwirtschaft. 1. Leipzig 1876 Oswald BALZER, O kilku kwestiach spornych z historii ustroju Polski. In: Kwartalnik Historiczny 21,1907, Nr. 1, s. 1-58 Oswald BALZER, O zadrudze słowiańskiej. Uwagi i polemika. Lwow 1899 Oswald BALZER, Państwo polskie w pierwszem siedmdziesięcioleciu XIV i XVI w. In: Kwartalnik Historiczny 21,1907, Nr. 3-4, s. 193-291 Oswald BALZER, Z powodu nowego zarysu historii ustroju Polski. In: Kwartalnik Historiczny 20, 1906, Nr. 1, s. 1-57; Nr. 3, s. 397-441 Ivo BARTEČEK, Vlastimil Kybal a Španělsko. In: Ivo Barteček - Jaroslav Reska, České země a Špa nělsko. Z dějin česko-španělských vztahů, Ostrava 1996, s. 105-115 František Michálek BARTOŠ, Husitství a cizina. Praha 1931 František Michálek BARTOŠ, Jakoubkova postilla na Apokalypsu. In: Listy filologické 50, 1923, s. 119-130 František Michálek BARTOŠ, Kamil Krofta. Praha 1946 František Michálek BARTOŠ, Literární činnost M. Jakoubka ze Stříbra. Praha 1925 František Michálek
BARTOŠ, Soupis rukopisů Národního musea v Praze I.-II. Praha 1926-1927 619
F[rantišek] M[ichálek] BARTOŠ, Vzpomínky husitského pracovníka. Praha 1970 Rudolf BEER, Urkundliche Beiträge zu Johann de Segovia’s Geschichte des Basler Konzils. Wien 1896 (Sitzungsberichte der Akademie der Wissenschaften in Wien. Philosophisch-historische Klasse 135) Milena BĚLIČOVA, Muzejní archivář Václav Schulz. In: ČNM - řada historická 184,2015, č. 3-4, s. 85-88 Antonín BËLOHOUBEK, O chemické a mikroskopické zkoušce rukopisu Králodvorského. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 17,1887, s. 374-384 Antonín BËLOHOUBEK, O chemické a mikroskopické zkoušce rukopisu Králodvorského pojednání druhé. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 18,1888, s. 466-475 Antonín BËLOHOUBEK, O chemické a mikroskopické zkoušce rukopisu Králodvorského pojednání třetí. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 18,1888, s. 638-651 Antonín BËLOHOUBEK, Zpráva o mikroskopickém a mikrochemickém zkoumám Rukopisu Kra lodvorského. In: ČMKČ 61,1887, s. 328-418 Friedrich BERNAU, Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen. Saaz 1881 Friedrich BERNAU, Geschichte der ehemaligen Herrschaft Winteritz und der einstigen Schutzstadt Radonitz (in Böhmen). Komotau 1877 Friedrich BERNAU, Der politische Bezirk Dauba (umfassend die Gerichtbezirke Dauba und Wegstädtl): eine Heimatskunde für Haus und Schule, unter Mitwirkung der Bezirkslehrerschaft. Dauba 1888 Beschreibende Darstellung der Provinz Sachsen und angrenzenden Gebiete. I. Beschreibende Dar stellung der Stadt Halle und Saalkreis. Halle 1886 Jaroslav BIDLO, Jednota bratrská v prvním vyhnanství.
[Části]. (1548-1561). Praha 1900; Část II. (1561-1572). Praha 1903; Častili. (1572-1586). Praha 1909; ČástIV. (1587-1595). Praha 1932 Jaroslav BIDLO, Z ruské university. In: ČČH 4,1898, s. 11-25 Jaroslav BIDLO (ed. ), Nekrologium polské větve Jednoty bratrské. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, č. II) Vasilij Alexejevič BILBASOV, Čech Jan Gus iz Gusinca. Pisma Jana Gusa vybrannyja Martinom Ljuterom. Sankt-Petěrburg 1869 Karol BÍLEK, E. Grégr. Pozůstalost LA PNP. Praha 1978 Karol BÍLEK a kol., Kdo je kdo v dějinách Sobotecka a Dolnobousovska. Sobotka 2015 Simon BINDER, Die Hegemonie der Prager im Husitenkriege. 1. Prag 1901 (Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaft, Heft 8) Josef BLÜML, Kulturní historik Čeněk Zíbrt. České Budějovice 2014 Josef BLÜML, Studia Čeňka Zíbrta nafilozofickéfakultě české univerzity v Praze. In: Týž, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, České Budějovice 2014, s. 53-83 (původně in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 33,1996, s. 191-200,268-278) Josef BLÜML, Studijní cesta Čeňka Zíbrta do Polska a Ruska. In: Týž, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, České Budějovice 2014, s. 97-104 (původně in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34,1997, s. 112-117) Josef BLÜML, Studijnípobyt Čeňka Zíbrta na německých univerzitách v Mnichově a Berlíně. In: Týž, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, České Budějovice 2014, s. 85-96 (původně in: Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 34,1997, s. 21-28) Josef BLÜML, Život Čeňka Zíbrta. In: Týž, Kulturní historik Čeněk Zíbrt, s. 9-51
(původně in: Dagmar Blůmlová (ed.), Čeněk Zíbrt a kulturní historie. Studie a materiály. České Budějovice 2003, s. 9-40, s D. Blůmlovou) Dagmar BLÜMLOVÁ, Evropan Václav Tille. České Budějovice 2010 Dagmar BLÜMLOVÁ, Teskný historik Ladislav Hofman. České Budějovice 2005 Dagmar BLÜMLOVÁ, Václav Tille - zrod pozitivistického skeptika. In: Dagmar Blůmlová - Bohu mil Jiroušek (edd.), Čas pádu Rukopisů. Studie a materiály. České Budějovice 2004, s. 73-83 Dagmar BLÜMLOVÁ (ed.), Čeněk Zíbrt a kulturni historie. Studie a materiály. České Budějovice 2003 620
Antonius BOČEK (ed)., Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus I. (396-1199). Olomoucii 1836 Modest Ivanovic BOGDANOVIČ, Istorija carstvovanija Imperatora Aleksandra І. і Rossiji v jego vremja. Sankt-Petěrburg 1871 Kamil BOLDAN, Počátek českého knihtisku. Praha 2018 Tomáš BOROVSKÝ, Julius Glücklich a František Hrubý: Dvě tváře pozitivistické vědy v Brně. In: Tomáš Borovský - Iva Griinbaumová (edd.), Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno 2008, s. 61-82 Clemens BOROVÝ (ed.), Libri Erectionum Archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. I. (13581376). Pragae 1875; V (1398-1407). Pragae 1889 Erik BOUZA a kol., Česká Skalice. Stručné dějiny města. Česká Skalice 1975 JIaroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Rozptýlené kapitoly o životě a dílech Dra Ignáce J. Hanuše. Hanuš universitním profesorem v Olomouci (v 1.1847-49). In: Osvěta. Listy pro rozhled v umě ní, vědě a politice 43,1913, s. 655-663, 734-745, 810-818 J[aroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Rozptýlené kapitoly o životě a dílech Dra Ignáce J. Hanuše. Hanuš universitním profesorem v Praze (v 1.1849-1852). In: ČMKČ 96,1922, s. 1-15,125-145,233-245 J[aroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Rozptýlené kapitoly o životě a dílech Dra Ignáce J. Hanuše. Hanušova léta nejstrašnější (1852-1860). In: ČNM 98,1924, s. 26-43,138-155 JIaroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Rozptýlené kapitoly o životě a dílech Dra Ignáce J. Hanuše. Hanušovo nazírání na mytologii vůbec a slovanskou zvláště. In: ČNM 98,1924, s. 232-242 JIaroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Rozptýlené kapitoly o životě a dílech Dra Ignáce J. Hanuše. Hanuš bibliotekářem
pražské universitní knihovny (1860-1869). In: ČNM 101,1927, s. 49-63, 167-181 J[aroslav] BOŽEK [= Otakar JOSEK], Ze života Dra Ignáce J. Hanuše jako professora na univer sitě Lvovske v l. 1838-1847. In: Osvěta. Listy pro rozhled v mnění, vědě a politice 41, 1911, s. 194-201,271-276, 361-368,436-444 Poggio BRACCIOLINI, Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, jeho výslech, odsouzení i upálení dne 5. a 6. července 1415, vypravuje očitý svědek Pogius. Praha 1890 Poggio BRACCIOLINI, Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém. Jeho výslech, odsouzení a upálení dne 6. července 1415. Praha 1902 Poggio BRACCIOLINI, Neomylnost papežova na koncilu kostnickém a výslech, odsouzení a upálení Jana Husa dne 5. a 6. července 1415, líčí očitý svědek Pogius. Berlín 1873 Poggio BRACCIOLINI, Die Unfehlbarkeit des Papstes auf dem Conzil zu Constanz und Johannes Huß’ Verhör, Verurtheilung und Feuertod (5. und 6. Juli 1415). Geschrieben von dem Concils-Mitgliede Poggius. Berlin 1873 Poggio BRACCIOLINI, Výslech, odsouzení i upálení Mistra Jana Husa, líčí očitý svědek Pogius. [Praha] Královské Vinohrady 1900 Daniela BRÁDLEROVÁ - Jan HÁLEK (edd.), Jaroslav Bidlo a Milada Paulová, Střet generací? Pa měti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií. Praha 2014 Harry BRESSLAU, Handbuch der Urkundenlehre für Deutschland und Italien. I. Leipzig 1889 Věra BROŽOVÁ (ed.), Zikmund Winter mezi historií a uměním. Materiály z mezioborové konference (Rakovník 12.-14. prosince 1996). Rakovník [1997] Karel BÜRGEL, K bibliografii. In: Právník 9,1870, s. 261-263 Církevní sněm kostnický a
mistr Jan Hus (1414-1415). I.-III. In: Svoboda 2, 1868, č. 1, s. 21-24; č. 2, s. 55-59; č. 3, s. 89-92 Codex diplomaticus Silesiae. II. Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratiboř. Breslau 1859; VI. Registrum St. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratiboř in Auszügen mitgetheilt. Breslau 1865 Dušan COUFAL, Polemika o kalich mezi teologií a politikou 1414-1431. Předpoklady basilejské disputace o prvním z pražských artikulů. Praha 2012 621
Nicolaus CRUSENIUS, Monasticon Augustiniánům. Monadın 1623 (VD17 12:107003N) Karl von CZYHLARZ, Zur Geschichte des ehelichen Güterrechts im böhmisch-mährischen Land recht. Leipzig 1883 Jaroslav ČECHURA - Milena BĚLIČOVÁ ֊ Aleš CHALUPA - Marie RYANTOVÁ, Průvodce po fondech a sbírkách Archivu Národního muzea v Praze. Praha 1998 Jana ČECHUROVÁ ֊ Jan KUKLÍK - Jaroslav ČECHURA - Jan NĚMEČEK (edd.), Válečné deníky Jana Opočenského. Praha 2001 Josef ČERMÁK ֊ Kristina ČERMÁKOVÁ, Slovník latinských citátů. 4328 citátů s českým překladem a výkladem. Praha 2005 Alena M. ČERNÁ - Petr ČORNEJ - Markéta KLOSOVÁ (edd.), Staré letopisy české. (Texty nejstarší vrstvy). Praha 2003 (Fontes rerum Bohemicarum. Series nova II-III) Jan ČERNÝ, Historik František Vacek. In: Rakovnický historický sborník 1,2000, s. 72-76 KĮarel] J. ČERNÝ, „Kronika o Štilfridovi“ a „Ludiše i Lubor“. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10,15. července 1886, s. 405 Karel J. ČERNÝ, Legenda o sv. Kateřině a Rukopisové Králodvorský a Zelenohorský. Příspěvek к obra ně jich pravosti od Jana M. Černého, sekretáře Musea král. Českého. V Praze, nákladem vlast ním. 1886. m. 8°. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 400-405 František ČERVINKA, Zdeněk Nejedlý: studie s dokumentárními přílohami. Praha 1969 Československý hudební slovník osob a institucí. 1. (Red. Grácián Černušák, Bohumír Štědroň, Zdenko Nováček) Praha 1963 Josef ČIHULA, Martin Luther a Čechové podobojí. In: ČČH 3,1897, s. 274-288,329-349 Josef ČIHULA, Pomér Jednoty Bratří českých к
Martinovi Lutherovi. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, č. IV) Dějepisec doby Pobělohorské. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice Il,1881,s.l0-18 Jaroslav DEMEL, Dějinyfiskálního úřadu v zemích českých. S přehledem vývoje tohoto úřadu vjiných zemích evropských, zejm. německo-rakouských. Všeobecný úvod (přehled vývoje vjiných zemích). I. Fiskální úřad království českého. Oddělení I. Doba státu stavovského (až do roku 1620). Historicko-právní studie. Praha 1904 Jindřich DEJMEK, Historik v čele diplomacie. Kamil Krofta: studie z dějin československé zahraniční politiky v letech 1936-1938. Praha 1998 Ignaz Philipp DENGEL, Ein Bericht des Nuntius Joseph Garampi uber Böhmen im Jahre 1776. In: Sitzungsberichte der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften, Classe für Philosophie, Geschichte und Philologie 1902, Prag 1903 Ignaz Philipp DENGEL, Die politische und kirchliche Tätigkeit des Monsignore Josef Garampi in Deutschland 1761-63. Geheime Sendung zum geplanten Friedenskongreß in Augsburg und Vi sitation des Reichsstiftes Salem. Roma 1905 Ernest DENIS, La Bohême depuis la Montagne-Blanche. Première partie, Le triomphe de l’Église. Le Centralisme. Paris 1903 Ernest DENIS, Čechy po Bílé Hoře. I. Vítězství církve. Centralism. Praha 1904 (přel. Jindřich Vančura) Dalibor DOBIÁŠ (ed.), Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Brno 2010 Dalibor DOBIÁŠ (ed.), Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817-1885). Praha 2014 Dalibor DOBIÁŠ (ed.), Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění. Praha
2019 Josef DOBROVSKÝ, Über eine unverständliche Stelle in der Chronik des ersten böhmischen Geschichtschreibers Cosmos. In: Monatschrift der Gesellschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen 1,1827, s. 48-49 Dopisy Karla st. z Žerotína 1591-1610. In: Archiv český čili staré písemné památky české i morav ské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXVII. Praha 1904 Ivan DOROVSKÝ, Konstantin Jireček. Život a dílo. Brno 1983 622
Beda DUDÍK, Mährens allgemeine Geschichte. VIII. Mährens Kulturzustände vom Jahre 1197 bis 1306 (Land und Volk). Brünn 1878 Beda DUDÍK, Mährens allgemeine Geschichte. IX. Mährens Culturzustände vom Jahre 1197 bis 1306 (Staat und Volkstum). Brünn 1880 Beda DUDİK, Mährens allgemeine Geschichte. X. Mährens Culturzustände vom Jahre 1197 bis 1306 (Kirche, Kunst und Wissenschaft). Brünn 1883 Milan DUCHÁČEK, Václav Chaloupecký. Hledání československých dějin. Praha 2014 Vavřinec Josef DUŠEK, Archiv král. města Loun. Praha 1899 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1898, č. XIII) František DVORSKÝ (ed.), Dodavek к dopisům pana Viléma z Pernštejna z let 1496-1511. In: Ar chiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVII. Praha 1899, s. 541-547 (č. 125-137) František DVORSKÝ (ed.), Dodavek к Listináři pana Viléma z Pernštejna z let 1472-1518. In: Ar chiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVII. Praha 1899, s. 548-563 (č. 1073-1118) František DVORSKÝ (ed.), Dodavky к dopisům Jana a Vojtěcha z Pernšteina (1514-1548). Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XX. Praha 1902, s. 526-535 (č. 454-526) František DVORSKÝ (ed.), Dodavky к listinám Jana a Vojtěcha z Pernšteina (1511-1546). In: Ar chiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XX. Praha 1902, s. 536-540 (č. 552-577) František DVORSKÝ (ed.), Dopisy pana Viléma z Pernštejna z let 1480-1521. In:
Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVI. Praha 1897, s. 1-72 (č. 1-124) František DVORSKÝ (ed.), Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina z let 1509-1548. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XX. Praha 1902, s. VII-VIII, 1-276 (č. 1-453) František DVORSKÝ (ed.), Listinářpana Viléma z Pernštejna z let 1304-1521. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVI. Praha 1897, s. 73-560 (č. 1-758) František DVORSKÝ (ed.), Listinář pana Viléma z Pernštejna z let 1304-1521. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVII. Praha 1899, s. 1-283 (č. 759-1072) František DVORSKÝ (ed.), Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina z let 1491-1548. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XX. Praha 1902, s. 277-525 (č. 1-551) Ladislav DVOŘÁK, JosefPerwolf. Praha 1972 Max DVOŘÁK, Italské umění od renesance к baroku. Praha 1946 (přel. Jan Krofta) Max DVOŘÁK, Katechismus památkové péče. Praha 1991,2004 (přel. Jaroslav Petrů) Max DVOŘÁK, Listy o životě a umění. Dopisy Jaroslavu Gollovi, Josefu Pekařovi a Josefu Šustovi. Praha 1943 Max DVOŘÁK, O listině papeže Jana XIII. v kronice Kosmově. Praha 1900 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1899, č. XII) Josef EMLER (ed.), Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých (Reliquiae tabularum terrae Regni
Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum). I., II. Praha 1870,1872 Josef EMLER (ed.), Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae etMoraviae. II. (1253-1310). Pragae 1882 Karel Jaromír ERBEN, Bartošova Kronika pražská od léta Páně 1524 až do konce léta 1530. Praha 1851 Carolus Jaromirus ERBEN (ed.), Regesta diplomatica пес non epistolaria Bohemiae et Moraviae. I. (600-1253). Pragae 1855 Karel Jaromír ERBEN (ed.), Výbor z literatury české. II. Praha 1868 623
Johann Samuel ERSCH - Johann Gottfried GRUBER, Die Allgemeine Encyclopädie der Wissen schaften und Künste. Leipzig 1818-1889 Pavel EABINI (ed,), Historik Josef Kalousek. Historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století. České Budějovice - Praha 2016 Františka FARÁŘOVÁ, Die Unterrichtssprache unserer Volksschule. S. 1.1884 Julius FEIFALIK, Nachtrag zu der Abhandlung über zwei böhmische Volksbücher zur Sage von Reinfrit von Braunschweig. In: Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, Wien, Band 32,1859, s. 322-331 Julius FEIFALIK, Zwei böhmische Volksbücher zur Sage von Reinfrit von Braunschweig. In: Sitzungs berichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaf ten, Wien, Band 29,1858, s. 83-97 Eduard FIALA, České denáry. Praha 1895 Wenzel FLAJŠHANS, Expositio Decalogi. Nach neuentdeckten Handschriften zum erstenmal heraus gegeben. Prag 1903-1904 Václav FLAJŠHANS (ed.), Postilla. Mistr Jan Hus. Praha 1909 Václav FLAJŠHANS - Marie KOMÍNKOVÁ (edd.), Mag. Joannis Hus Super IVsententiarum. Tom. II. Fase. 2. Prag 1906 Fontes rerum bohemicarum (Prameny dějin českých). I. Vitae sanctorum et aliorum quorundam pietate insignium (Životy svátých a některých jiných osob nábožných). Praha 1873 Gustav FRIEDRICH, Ještě o zakládací listině kapituly Litoměřické. In: ČČH 8,1902, s. 166-173 Gustav FRIEDRICH, O zakládací listině kapituly Litoměřické (Prolegomena к české diplomatice I.). Praha 1901 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění,
tř. I, roč. IX, č. 2) Jan GEBAUER, Historická mluvnice jazyka českého. I. Hláskosloví. Praha 1894; III. Tvarosloví. 1. Skloňování. Praha 1896; III. Tvarosloví. 2. Časování. Praha 1898 Jan GEBAUER, Königinhofer Handschrift. In: Allgemeine Enzyklopädie der Wissenschaften und Künste. 2. Section, Vol. 38, Leipzig 1885, s. 231 Jan GEBAUER, O chemické а mikroskopické zkoušce Ruk. kral. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 5,1886/1887, č. 3, s. 72 Jan GEBAUER, Potřeba dalších zkoušek Rukopisu královédvorského a zelenohorského. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3, 1885/1886, i. 5, 15. února 1886, s. 152-164 J[an] GEBAUER, Poznámky к diskussi o RK a RZ. (IV.) In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 379-395 Jan GEBAUER, Poznámky к diskussi o rukopise Královédvorském a Zelenohorském. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 6,15. března 1886, s. 192-199 Jan GEBAUER, Slovník staročeský. I.-II. Praha 1903,1916 Jan GEBAUER, Staročeské sklonění zájmenné. Praha 1885 (Pojednání KČSN, VIL řada, sv. 1, třída iilosoficko-historická č. 2) Marie GEBAUEROVÁ, Matěj Opatrný. In: Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera. III. Kladno 1932, s. 85-106 Ein Gedenkblatt zur Trauerfeierfür Max Dvořák. Wien 1921 Julius GLÜCKLICH, Kamil Krofta. Praha 1947 Juhus GLÜCKLICH, Mandát proti Bratřím z 2. září 1602 a jeho provádění v letech 1602-1604. Jako úvod к 8 dokumentům, jež na konci otištěny. Praha 1905 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1904, č. X) Juhus GLÜCKLICH (ed.), Nová
korrespondence Václava BudovcezBudovazlet 1580-1616. Praha 1912 (Historický archiv ČAVU, č. 38) Juhus GLÜCKLICH (ed.), Václava Budovce z Budova korespondence z let 1579-1619. Praha 1908 (Historický archiv ČAVU, č. 30) 624
JĮaroslav] G[OLL], Adolf Bachmann, Die Reimchronik des sogenannten Dalimil. (Archiv für öster reichische Geschichte, 91. Band, 1. Hälfte. Wien 1902, Տէր. 61-119. Vyšlo též separátně). In: ČČH 8,1902, s. 336-343 Jaroslav GOLL, Arnošt Denis. In: ČČH 10,1904, s. 69-78,153-176; Praha 1904 (zvi. otisk) JarIoslav] GOLL, Bibliografie české historie. Sestavil Čeněk Zíbrt. Díl druhý. [Recenze] In: ČČH 8, 1902, s. 325-327 Jaroslav GOLL, Čechy a Prusy ve středověku. Praha 1897 Jaroslav GOLL, Historický rozbor básní RK: Oldřicha, Beneše H. a faroslava. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 422-426 Jaroslav GOLL, Historický rozbor básní Rukopisu Králodvorského: Oldřicha, Beneše Heřmanova a Jaroslava. Praha 1886 Jaroslav GOLL, Ottokars von Böhmen zweiter Kreuzzug. In: MIÖG 23,1902, s. 231-239 Jaroslav GOLL, Zur Geschichte des Hussitenkrieges. Praha 1902 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1901, č. X) Alexandr Vasiljevič GORSKIJ - Kapiton Ivanovič NËVOSTRUJEV, Opisanije slavjanskich rukopisej Moskovskoj sinodalnoj biblioteki. І.-ПІ. Moskva 1855-1917 (I. 1855, II. 1859, III. 1869) Groitzsch. In: Beschreibende Darstellung der alten Bau- und Kunstdenkmäler der Königreich Sach sen. XV. Amtshauptmannschaft Borna. Dresden 1891, s. 56-60 Marie HABELTOVÁ - Jiří Václav KLÍMA, Potštýn. Práce a vzpomínky letních hostí a přátel zátiší potštýnského. Potštýn 1897 Václav HÁJEK z LIBOČAN, Kronika česká. Praha 1541 Václav HANKA, České prvotisky. In: ČČM 26,1852, č. 3, s. 109-126, č. 4, s. 62-111 Josef HANZAL, JosefPekař. Život a dílo. Praha
2002 Josef HANZAL - Blanka SVADBOVÁ (edd.), Korespondence Zdeňka Nejedlého s českými historiky (Jaroslav Goll Josef Kalousek, Čeněk Zíbrt, Jaroslav Čelakovský, Zikmund Winter). Praha 1978 St[anislav] HANZLÍK, Přehled pokroků meteorologie a klimatologie za rok 1902. In: Věstník ČAVU 12,1903, s. 507-521, 593-604 Martin HATTALA, Protivníci Královédvorského rukopisu dovolávají se i zázraků proti němu. In: Ná rodní listy (příloha) 25,29.12.1885,30.12.1885; 26,3.1.1886,6.1.1886,16.1.1886,24.2.1886 Miloš HAVELKA (red.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938. Praha 1995 Franz Alexander HEBER, Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. VII. Prag 1849 Ferdinand HECHT, Beiträge zur Geschichte Böhmens. AbtheilungI. Quellensammlung. Band 1. Das Homiliar des Bischofs von PragSaec. XII. Prag 1863 Otakar HEJNIC, Listář к dějinám školství kutnohorského. Doplňky z let 1594-1623 (V archive král. města Kutné Hory shledal a vypsal O. Hejnic). Praha 1905 (Historický archiv ČAVU, č. 25) Vácslav HEJNICKÝ [= Slavibor KALOUSEK], Ves Vápensko. In: ČL 7,1898, s. 191-195 Kamil HILBERT - Karel CHYTIL, Dům Andělské koleje na Starém Městě. Praha 1913 Jaroslava HOFFMANNOVÁ, Václav Novotný (1869-1932). Život a dílo univerzitního profesora českých dějin. Praha 2014 Jaroslava HOFFMANNOVÁ - Jana PRAŽÁKOVÁ, Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha 2000 Ladislav HOFMAN, Bismarck. In: ČČH 9,1903. s. 432-440 Ladislav Karel HOFMAN, Husité a koncilium Basilejské v letech 1431 a 1432. In: ČČH 7, 1901, s. 1-13,142-162,293-309,408-415 Ladislav HOFMAN, Max Lenz. Vzpomínka z Berlínské university. In: Naše doba.
Revue pro vědu, umění a život sociální 9,1902, s. 801-807,905-909 (samostatně Praha 1908) Ladislav HOFMAN, O organisaci historického studia na vysokých školách v Paříži. In: ČČH 8, 1902, s. 284-303 Zdena НОСНОVÁ-BROŽÍKOVÁ, Literární činnost Čeňka Zíbrta v letech 1888-1930. In: ČL ЗО, 1930, č. 9-10, s. 324-334 625
OĮtakar] HOSTINSKÝ, Glossy ke sporu o Rukopisy. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 429-442 Karel HRDINA - Antonin TRUHLÁŘ - Josef HEJNIC - Jan MARTÍNEK, Rukověť humanistické ho básnictví v Čechách a na Moravě (Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae). Sv. 2. Praha 1966 Jaroslav HRDLIČKA, Hus a husitství v díle Vlastimila Kybala. Brno 1999 Jaroslav HRDLIČKA, Vlastimil Kybal a Univerzita Karlova. Chomutov 1997 Jaroslav HRDLIČKA, Vlastimil Kybal doma a v exilu. Peruc 2001 Jaroslav HRDLIČKA, Životem a dílem historika Františka Michálka Bartoše. Praha 2015 Jaroslav HRDLIČKA - Jan Blahoslav LÁŠEK (edd.), Paměti Vlastimila Kybala I. Chomutov 2012 Václav HRUBÝ, O privilegiu vydaném Čechům a Moravanům při nastoupení krále Jana Lucembur ského. In: ČČH 16,1910, s. 407-411 Václav HRUBÝ Ueber das Privilegium König Johanns vom 18. Juni 1311 für Mähren. Ein diplo matischer Beitrag zum Nachweise seiner Echtheit. Prag 1912 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1911, č. VI) Rudolf CHADRABA, Max Dvořák a vídeňská škola dějin umění. In: Kapitoly z českého dějepisu umění. II. Dvacáté století. Praha 1987, s. 9-70 Aleš CHALUPA, Zaměstnanci Národního muzea v letech 1818-1968. In: ČNM - řada historická 138-139,1968-1970, s. 50-102 Sáva CHILANDAREC, Kniha o Svaté Hoře Athonské. Praha 1911 (Novočeská bibliotéka č. 40) Sáva CHILANDAREC, Monacha Save Chilandarca Sveta Gora, Bělehrad 1898 (přel. B. Dimite) Karel CHYTIL, Antonín Podlaha. Praha 1933 Karel CHYTIL, Architektur der Renaissance- und Neuzeit. Malerei und
Plastik der Renaissance, der Barock- und Rococozeit. Die Kunstindustrie. In: Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. Böhmen (2. Abtheilung). Wien 1896, s. 282-318,364-385,432-460 Karel CHYTIL, Karlštejn. In: František Adolf Borovský (ed.), Čechy společnou prací spisovatelův a umělců českých. Díl IX. Západní Čechy. Praha 1897, s. 326-347 Karel CHYTIL, Kdo byl mistri. W.? In: PAM 16,1895, sl. 555-558 Karel CHYTIL, Muchova Slovanská epopeje. Praha 1913 Karel CHYTIL, O stavební činnosti v Praze v době baroka. In: Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém XXIX, 1895, s. 56-62, 73-75 Karel CHYTIL, Vývoj miniaturního malířství českého za doby králů rodu Jagellonského. Praha 1896 Karel CHYTIL, Zur Charakteristik des böhmischen geschliffenen Glases des 17. und 18. Jahrhunderts. In: Mittheilungen des k. k. Oesterreichischen Museums für Kunst und Industrie N. F. 11,1896, Nr. 121 (364), s. 1-13; Nr. 122 (365), s. 28-32 Illustrierte Chronik von Böhmen. Ein geschichtliches Nationalwerk. I.-II. (Předmluva: Anton Renn Legis Glückselig). Prag 1852,1854 V. JANOUŠEK, Obecní řád osady Žeretic и Jičína. In: ČL 12,1903, s. 260-261 Jan Urban JARNÍK, Průvodce zátiším potštýnským a okolím. Potštýn 1911 Anton Nikitič JASINSKIJ, Očerki i issledovanija po socialnoj i ekonomičeskoj istorii Čechii v srednije veka. I. Jurjev 1901 Anton Nikitič JASINSKIJ, Osnovnyje čerty razvitija prava v Čechii XIII-XV w. Jurjev 1902 Vasilij Alexejevič JELAGIN, O české historii Františka Palackého. Praha 1849 Jan JELEÑSKI, Żydzy, Niemcy i my. Varšava 1879 (3. vyd.) Bedřich JENŠOVSKÝ, Dr.
Jan Bedřich Novák, historik, archivář a editor. In: Zprávy českého zem ského archivu 8,1939, s. 5-39 Bedřich JENŠOVSKÝ, Politika kurfiřta Saského v Čechách v posledních letech vlády Rudolfa II. Praha 1913 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umě ní, tř. I, č. 49) František Věnceslav JEŘÁBEK, Stará doba romantického básnictví. Příspěvek к českým studiím o poesii světové. Praha 1883 (Novočeská bibliothéka č. 26) 626
Hermenegild JIREČEK, Vlastní jména v Rukopise Zelenohorském. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, č. VIII) Josef JIREČEK, Bulharské národní a naše starověké zpěvy. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 7, s. 596-600. Josef JIREČEK, Čítanka pro první třídu nižšího gymnasia. Praha 1858 Josef JIREČEK, Nákres mluvnice staročeské. Praha 1870 Josef JIREČEK, Úvod. In: Fontes rerum bohemicarum. Prameny dějin českých. III. Praha 1882, s. III-XXVIII Josef JIREČEK (ed.), Práva městská Království Českého a MarkrabstvíMoravského spolu s krátkou jich summou, od Pavla Krystyana z Koldina. Praha 1876 Josef JIREČEK - Hermenegild JIREČEK, Die Echtheit der Königinhofer Handschrift. Prag 1862 Josef JIREČEK - Hermenegild JIREČEK (edd.), M. Brikcího z Licka Práva městská (dle textu z r. 1536). Praha 1880 Konstantin JIREČEK, P. J. Šafařík mezi Jihoslovany. Praha 1895 (původně in: Osvěta. Listy pro roz hled v umění, vědě a politice 25,1895, č. 5-12: č. 5, s. 389-405; č. 6, s. 489-506; č. 7, s. 583-600; č. 8, s. 691-706; č. 9, s. 773-800; č. 10, s. 869-892; č. 11, s. 978-994; č. 12, s. 1061-1072) Bohumil JIROUŠEK, Antonín Rezek. České Budějovice 2002 Bohumil JIROUŠEK, Jaroslav Goll. Role historika v české společnosti. České Budějovice 2006 Bohumil JIROUŠEK, Jaroslav Gott, Rukopisy a osmdesátá léta. In: Dagmar Blůmlová - Bohumil Jiroušek (edd.), Čas pádu rukopisů. Studie a materiály. Pelhřimov 2004, s. 53-62 Bohumil JIROUŠEK, Josef Kalousek v zákulisí sporu o Rukopisy (80. léta 19. století). Několik po známek к tématu. In: Dagmar
Blůmlová - Bohumil Jiroušek (edd.), Čas pádu rukopisů. Studie a materiály. Pelhřimov 2004, s. 141-147 Bohumil JIROUŠEK, JosefKalousek. Historik v národní společnosti druhé poloviny 19. století. Praha 2018 Bohumil JIROUŠEK - Josef BLÜML - Dagmar BLÜMLOVÁ (edd.), Jaroslav Goll a jeho žáci. České Budějovice 2005 Stanislava JONÁŠOVÁ-HÁJKOVÁ - Martin KUČERA (edd.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kniha VI.-VII. 1810-1816. Praha 2009 Jan Petr JORDAN [= František PALACKÝ], Die Vorläufer des Husitenthums in Böhmen. Leipzig 1846 Johannes JØRGENSEN, Den heilige Frans afAssisi. København 1907 Johannes JØRGENSEN, Svatý František z Assisi. Praha 1945 (přel. Jiřina Vrtišová) Otakar JOSEK, Život a dílo Josefa Kalouska. Praha 1922 Jan JUNGMANN, Historie literatury české aneb Saustavný přehled spisů českých s krátkau historií národu, osvícení a jazyka. Praha 1849 (2. vyd.) Hana KÁBOVÁ, František Bachovský. Příspěvek к typologii obhájců RKZ. In: Dagmar Blůmlová Bohumil Jiroušek (edd.), Čas pádu rukopisů. Studie a materiály. Pelhřimov 2004, s. 149-178 Hana KÁBOVÁ, Josef Vítězslav Šimák v korespondenci s Antonínem Rezkem a Josefem Kalouskem (Edice). ín: Z Českého ráje a Podkrkonoší 17,2004, s. 166-208 Hana KÁBOVÁ, Josef Vítězslav Šimák. Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem к historické vlastivědě. České Budějovice - Pelhřimov 2013 Karel KADLEC, К „Slovu o zádruze“: kritická úvaha o nové theorii Dra Jana Peiskera. Praha 1900 Karel KADLEC, Několik kapitol z oboru slovanského práva. Praha 1894 (zvi. otisk z Osvěty XIV, 1894) Karel KADLEC, Rodinný nedű
čili zádruha v právu slovanském. Praha 1898 Karel KADLEC, Rodinný nedíl ve světle dat srovnávacích dějin právních. In: ČMM 1901 (a zvi. otisk Brno 1901) Karel KADLEC, Ústavní dějiny Polska podle nových bádání. Praha 1908 (a časopisecky in: ČMKČ 82,1908 s. 40-66,241-250,436-454) 627
Karel KADLEC, Verböczyovo Tripartitum a soukromé právo uherské i chorvatské šlechty v něm obsažené. Praha 1902 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a mnění, tř. I, roč. X, č. 3) David KALHOUS, Znovu o Kristiána: replika. In: ČMM 126,2007, s. 411-417 Lech KALINOWSKI, Max Dvořák i jego metoda badań nad sztuka (w stulecie urodzin). Warszawa 1974 Zdeněk KALISTA, JosefPekar. Praha 1994 Josef KALOUSEK, Anglická píseň osv. Václavu. In: ČMKČ 74,1900, s. 113-118 Josef KALOUSEK, Die Behandlung der Geschichte König Přemysl Otakars II. in Professor O. Lo renz’Deutscher Geschichte im 13. und 14. Jahrhundert. Prag 1874 (Aus den Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft der Wissenschaften. VI. Folge, 7. Band: Abhandlungen der Königlich Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften) Josef KALOUSEK, Císař Alexander Osvoboditel. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a po litice 10,1880, s. 265-280 Josef KALOUSEK, České státní právo. Praha 1871 (1. vyd.), Praha 1892 (2., místy opravené vyd.) Josef KALOUSEK, Děje Král. České Společnosti Náuk spolu s kritickým přehledem publikací jejích z oboru filosofie, historie a jazykovědy. Ke stoletému jubilaeu této společnosti 1884 z uložení jejího sepsal. Praha 1885 Jos[ef] KALOUSEK, Jiří Poděbradský. In: Posel z Prahy. Kalendář historický a politický na obyčejný rok 1862. Praha 1862, s. 14-20 Josef KALOUSEK, Josef Procházka, příklad českého písmáka. In: ČL 4, 1895, s. 214-221; TÝŽ, Dodavek. In: ČL 5,1896, s. 25-27; TÝŽ, O písmákovi Josefu Procházkovi. In: Tamtéž, s. 129 Josef KALOUSEK, К dějinám lidové pověry české.
In: ČL 4,1895, s. 49-50 Josef KALOUSEK, Karel Kadlec, O staročeském právě dědickém a královském právě odúmrtném na statcích svobodných v Čechách i v Moravě. Sepsal Josef Kalousek. V Praze 1894. [Recenze] In: ČMKČ 68,1894, s. 334-336 Josef KALOUSEK, Karel IV. otec vlasti. Ku pětistoleté památce jeho úmrtí, jejíž oslava dne 29. listo padu 1878pojí se s otevřením nového mostu v Praze. Praha 1878 Josef KALOUSEK, Kostel kamenný a církev dřevěná, catholica = ecclesia lingea. In: PAM 10,1876, sl. 599-601 Josef KALOUSEK, Martin Kroupa, písničkář v druhé polovici věku 17. In: ČL 4,1895, s. 50-52 Josef KALOUSEK, Nástin životopisu Františka Palackého. Na oslavu dokonání Dějin národu Čes kého. Praha 1876 Josef KALOUSEK, Nejstarší kronika česká? Nový přetřes o Kristiánově životě sv. Lidmily a sv. Vácslava. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 33,1903, č. 2, s. 108-127 Josef KALOUSEK, (Nové písemnictví.) Dějepis a zeměpis. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 15,1885, č. 8, s. 753-762, tam s. 760-761 Josef KALOUSEK, Nové vydávání „Pogiových“ listův o Husovi. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umě ní, vědě a politice 32,1902, č. 11, s. 1033-1038 Josef KALOUSEK, O dru. F. L. Riegrovi. (Přednáška konaná v Klementině dne 15. března 1903). Praha 1903 (Politická knihovna Hlasu Národa č. VIII) Josef KALOUSEK, O historii kalicha v dobách předhusitských. Praha 1881 (otisk z výroční zprávy nižšího reálného gymnázia v Praze IIL, 24 stran) Josef KALOUSEK, O historii výtvarného umění v Čechách. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 7,1877, č. 5, s.
321-342 Josef KALOUSEK, O legendě Kristiánově. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 33,1903, č. 6, s. 538-551 Josef KALOUSEK, O listině císaře Jindřicha z roku 1086, kterouž Morava byla opět přivtělena к diecési Pražské. In: ČČH 8,1902, s. 257-269 Josef KALOUSEK, O potřebě dalších zkoušek rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 3, s. 286-288 628
Josef KALOUSEK, O potfebě prohloubit։ vědomosti o Husovi a jeho době. (Přednesl ve veřejné schůzi dne 7. září 1902 ve Vamberku.) Praha 1902; Praha 1915 (2. vyd.) Josef KALOUSEK, O staročeském právě dědickém a královském právě odúmrtném na statcích svo bodných v Čechách i v Moravě. Praha 1894 Josef KALOUSEK, O vůdčích myšlénkách v historickém díle Fr. Palackého. Praha 1898 (zvi. otisk z Památníku Palackého, Praha 1898, s. 177-232) Josef KALOUSEK, O vydávání Archivu českého. In; Zprávy Zemského archivu Království českého 1,1906, s. 109-130 Josef KALOUSEK, Obrana knížete Václava Svatého proti smyšlenkám a skrytým úsudkům o jeho povaze. Praha 1901 (2., rozmnožené vyd.) [Josef KALOUSEK], Oprava. In: PAM 16,1893, sl. 517-518 Josef KALOUSEK (ed.), Dodavek к řádům selským a instrukcím hospodářským 1388-1779. In: Ar chiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXIX. Praha 1913, s. 1-615 (č. 1-249) Josef KALOUSEK (ed.), Listiny a zápisy Bělské o věcech městských i sedlských z let 1345-1708. Praha 1889 (Rozpravy KČSN, řada 7, sv. 3, třída filosoficko-historická, č. 1) Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXII. Praha 1905 Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské 1627-1698. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXIII. Praha 1906, s. 1֊ 600 (č. 194-332) Josef KALOUSEK (ed.), Řády sehké a instrukce hospodářské 1698-1780.
In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXIV Praha 1908, s. 1-605 (č. 333-555) Josef KALOUSEK (ed.), Řády selské a instrukce hospodářské 1781-1850. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXV. Praha 1910, s. 1-800 (č. 556-1205) Josef KALOUSEK, Slovo od redaktora. In: PAM 10,1874, sl. 1-4 Josef KALOUSEK, Traktat Jana z Jenšteina proti Vojtěchovi Rankovu o odúmrtech. Praha 1882 (Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk) Josef KALOUSEK, Über die Nationalität Karb IV. Entgegnung auf einen von Prof. Dr. J. Loserth unter demselben Titel inden „Mittheilungen des Vereinsfür Geschichte der Deutschen in Böhmen“ veröffentlichten Aufsatz. Prag 1879 (původně in: Politik 1879, Nr. 91,1.4. 1879, s. 1-3; Nr. 92, 2. 4. 1879, s. 1-3; Nr. 93,3. 4. 1879, s. 1-2; Nr. 94,4. 4. 1879, s. 1-2) Josef KALOUSEK, Ve sporu o Rukopisy. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16, 1886, č. 4, s. 376-384 Josef KALOUSEK, Ve sporu o Rukopisy II. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 6, s. 537-558 Josef KALOUSEK, Ve sporu o Rukopisy III. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 8, s. 721-736 Josef KALOUSEK, Ve sporu o Rukopisy IV. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 9, s. 800-821 Josef KALOUSEK, Ve sporu o Rukopisy V. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 16,1886, č. 12, s. 1090-1104 Josef KALOUSEK, Václav Víadivoj Tomek. In: Almanach ČAVU 16,1906, s. 103-108
Josef KALOUSEK, Výklad к historické mapě Čech. In: PAM 10,1876, sl. 409-424 Josef KALOUSEK, Záští ve východních Čechách (1402-14) a přepadení kláštera Opatovického (1415). In: ČMKČ 77, 1903, s. 262-291 Josef KALOUSEK, Zikmund Winter. In: Almanach ČAVU 23,1913, s. 134-143 Vilém KALLÁB, Malogranatum a jeho původce. Praha 1912 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1911, č. IV) 629
Erhard Waldemar KANTER, Die Ermordung König Ladislaws. München 1906 Jan KAPRAS, Jaromir Čelakovský: posmrtná vzpomínka. Praha 1914 Jan KAPRAS, К dějinám českého zástavního práva. Praha 1903 Jan KAPRAS, Kniha svědomí města Nového Bydžova z l. 1311-1470: s výsadami a akty o výkupu svobody. Nový Bydžov 1907 Jan KAPRAS, Manželské právo majetkové dle českého práva zemského. Praha 1909 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1908, č. V) Jan KAPRAS, Das Pfandrecht im altböhmischen Landrechte. In: Zeitschrift für vergleichende Rechtswissenschaft 17,1904, s. 422-474,18,1905, s. 1-36 Jan KAPRAS, Poručenství nad sirotky v právu českém se zřetelem к právům římskému, německému a v Rakousích platnému. Praha 1904 Jan KAPRAS, Pozůstatky knih zemského práva knížetství Opavského. Díl II. Desky zemské. Část 1. (1431-1536). Praha 1908 (Historický archiv ČAVU, A 31) Jan KAPRAS, Rukopisy děčínské. In: ČMKČ 78,1904, s. 340-344,423-430 Jan KAPRAS, Státoprávnípoměr Moravy к říši německé a ke koruně české ve středověku. Praha 1907 Jan KAPRAS, Die Vormundschaft im altböhmischen Landrechte. In: Zeitschrift für vergleichende Rechtswissenschaft 18,1905, s. 358-428 Karel KAZBUNDA, Stolice dějin na pražské universitě. III. Stolice dějin na české universitě od zřízení university do konce rakousko-uherské monarchie (1882-1918). Praha 1968 Vladimír KINDL, Jan Kapros. In: Petra Skřejpková, Antologie československé právní vědy v letech 1918-1939. Praha 2009, s. 34-37 Vladimír KINDL, Karel Kadlec. In: Petra Skřejpková, Antologie československé právní vědy v le tech 1918-1939. Praha 2009, s.
25-28 Rudyard KIPLING, Několik povídek. Praha 1899 (Světová knihovna č. 150-151; přel. Josef Bartoš) Martin KLEČACKÝ - Pavel FABINI - Luboš VELEK (edd.), Deníky Josefa Kalouska. II. Praha 2016 Ladislav KLICMAN (ed.), Monumenta Vaticana res gestas Bohémicas illustrantia. I. Acta dementis VL (1342-1352). Praha 1903 Ladislav KLICMAN (ed.), Processus iudiciarius contra Jeronimum de Praga, habitus Viennae a. 1410-1412. Praha 1898 (Historický archiv ČAVU, č. 12) Josef KLIK (ed.), Listy úcty a přátelství. Vzájemná korespondence Jaroslava Golia a Josefa Pekaře. Praha 1941 Johann Matthäus KLIMESCH (ed.), Urkunden und Regesten zur Geschichte des Gutes Poreschin im 14. und 15. Jahrhunderte. Prag 1889 Pravoslav KNEIDL, Slavica Arosiensia a Dlabačův Nový zákon. In: Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 3, Praha 1968, s. 265-267 Kn., M. Jeroným Pražský. In: Illustrovaný Evangelický Věstník 1,1866, č. 18, s. 277-280 Helena KOKEŠOVÁ, Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejne. In: Petr Kaleta - Lukáš Novosad (edd.), Cestování Čechů a Poláků v 19. a 20. století. Sborník z mezinárodní vědecké konference (Praha 6.-7. 9.2007). Praha 2008, s. 156-166 Jaroslav KOLÁR, Píseň o bitvě před Ústím. (K dobovým konkretizacím děl starší české literatury. ) In: Česká literatura 15,1967, č. 2, s. 110-130 Jaroslav KOLÁR (ed.), Šūvius Piccolomini, Aeneas: Historia Bohémica. Band 3. Die erste alttsche chische Übersetzung (1487) des katholischen Priesters Jan Húska. Köln - Weimar - Wien 2015 (Bausteine zur Slavischen Philologie und Kulturgeschichte. Reihe B: Editionen. Neue Folge
20/3) Martin KOLÁŘ, Kančík Táborský. In: PAM 10,1877, sl. 818-819 Martin KOLÁŘ, Stráže uvnitř Čech. In: PAM 9,1871-1873, sl. 187-196 Josef KOLLMANN, Antonín Gindely, historik a archivář (1829-1892). 130 let Archivu země České. In: Archivní časopis 42,1992, s. 193-208 (a samostatně in: Archiváři. Sborník studií PhDr. Jo sefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Praha 2010,s.l41-157) Jiří KOŘALKA, František Palacký (1798-1876). Der Historiker der Tschechen im österreichischen Vielvölkerstaat. Wien 2007 630
Rudolf KOSS, Zur Kritik der ältesten böhmisch-mährischen Landesprivilegien. Prag 1910 (Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtwissenschaft, Heft 15) Matěj KOVÁŘ, Pavel Mikšovic a jeho kronika Lounská. In: Sborník Historického kroužku 1,1900, s. 118-125, 182-185, s. 240-250; II, 1901, s. 53-57, 120-125; IV, 1903, s. 56-60, 121-124, 185-187; V, 1904, s. 54-58,124-127,184-186,247-252; VI, 1905, s. 56-59,122-124,184-188, 244-246; VII, 1906, s. 101-103,208-212; VIII, 1907, s. 108-110,217-218; IX, 1908, s. 88-97, 208-211; X, 1909, s. 60-63, 203-205; XI, 1910, s. 100-104, 215-220; XII, 1911, s. 107-109, 200-205; XIII, 1912, s. 88-93, 202-205; XIV, 1913, s. 54-59, 215-218; XV, 1914, s. 69-73, 218-222; XVI, 1915, s. 57-62 Josef KRÁL, Ještě několik slov o kritické methode filologické. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 395-400 Josef F. KRÁL, Holubářský cech ve Vamberce. In: ČL 5,1896, s. 52-54 Josef F. KRÁL, Komedie o narození Pána Ježíše Krista, totiž o přijetí sv. tří králův a o smrti krále Herodesa (Ze starého rukopisu). In: ČL 5,1896, s. 137-143 Josef E KRÁL, Komedie o sv. panně mučedlníci Barboře (Lidová hra z Vamberka z konce 18. století). In: ČL 6,1897, s. 68-70,154-156 Josef E KRÁL, Kukání (Zvykoslovný obrázek z okolí vamberského). In: ČL 5,1896, s. 346 Josef KRÁSA, Karel Chytil. In: Kapitoly z českého dějepisu umění L, Praha 1983, s. 172-180 František KRÁSL, Blahoslavený Hroznatá. Jeho život a úcta v lidu českém. Praha 1898 František KRÁSL, Dědictví sv. Prokopa - Všeobecný církevní dějepis, díl II. In: Časopis katolického
duchovenstva. Orgán vědeckého odboru Akademie křesťanské v Praze 27,1886, č. 9, s. 568 František KRÁSL - Jan JEŽEK, Svatý Vojtěch, druhý biskup pražský, jeho klášter i úcta и lidu. Praha 1898 (Dědictví sv. Prokopa č. 34) Miloslav KRBEC - Miroslav LAIŠKE, Josef Dobrovský. I. Bibliographie der Veröffentlichungen von JosefDobrovský. Praha 1970 Adolf Ludvík KREJČÍK, Beiträge zur Biographie des M. Zacharias Theobald. In: MVGDB 38,1900, s. 274-286 AdolfLudvík KREJČÍK, Italský rukopis „Historia bohémica“ Eneáše Silvia. In: ČMKČ80,1906, s. 76-92 Adolf Ludvík KREJČÍK, O zakládací listině kapituly Litoměřické. In: ČČH 8,1902, s. 158-166 Adolf Ludvík KREJČÍK, Prolegomena k vydanili, dílu T. J. Pešinova díla „Mars Moravicus“. Praha 1913 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. I, A 50) Adolf Ludvík KREJČÍK, Protireformace na panství Chýnovském v letech 1624-1653. Praha 1912 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1911, č. III) Adolf Ludvík KREJČÍK, Zacharias Theobald. In: MIÖG 19,1898, s. 847-850 Adolf Ludvík KREJČÍK, Zacharias Theobald. Eine biographische Skizze. In: MVGDB 39, 1901, s. 63-77 Mojmír KREJČIŘÍK, Kleinové. Historie moravské podnikatelské rodiny. Brno 2009 Hynek KRCH, O postřižinách sv. Václava. In: Komenský 1883, XI, č. 25-27 Zdeněk KRISTEN, Hynek Kollmann. Praha 1947 (zvi. otisk ze Zpráv Českého zemského archivu IX) Kamil KROFTA, Bílá Hora. Kurs šestipřednáškový. Praha 1914 Kamil KROFTA, Kněz Jan Protiva z Nové Vsi a Chelčického „mistr Protiva“. In: ČMKČ 74, 1900, s. 190-220 Kamil KROFTA, Kurie a církevní správa
v zemích českých v době předhusitské. In: ČČH 10, 1904, s. 15-36, 125-152, 249-275, 373-391; ČČH 12, 1906, s. 7-34, 178-191, 274-298, 426446; ČČH 14,1908, s. 18-34, 172-196,273-287,416-435 Kamil KROFTA, O některých spisech M. Jana z Příbramě. In: ČMKČ 73,1899, s. 209-220 Kamil KROFTA, O poměru t. zv. kroniky Třeboňské к Starým letopisům českým. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, А IX) Kamil KROFTA, Palacký a Gindely. In: ČČH 18,1912, s. 275-320 Josef KRUŠINA ze ŠVAMBERKA, Příspěvky rodopisné V. Z rodinné kroniky švamberské. In: ČSPSČ 7, 1899, s. 69-77 631
František Xaver KRYŠTÚFEK, Čechy nenáležely nikdy diecésí k Řeznu. Kritický rozbor staročeských cír kevních dějin ajejich pramenů. Praha 1897 (zvi. otisk z Časopisu katolického duchovenstva, 1897) František Xaver KRYŠTÚFEK, Všeobecný církevní dějepis. Díl první. Starý věk. Praha 1883 František Xaver KRYŠTÚFEK, Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý. Středověk. Část první. Zaklá dání církví и Germanův a Slovanův až do papeže Řehoře VIL (1073). Budování poměrů, které středověk tvoří. Praha 1886 František Xaver KRYŠTÚFEK, Všeobecný církevní dějepis. Díl druhý. Středověk. Část druhá, Květ středověku a klesáníjeho ke konci. Od papeže Řehoře VII. až do pseudoreformace (1073-1517). Praha 1889 František Xaver KRYŠTÚFEK, Všeobecný církevní dějepis. Díl třetí. Nový věk. Praha 1892 Jiří KŘESŤAN, Zdeněk Nejedlý, politik a vědec v osamění. Praha - Litomyšl 2012 Josef KŘIVKA - Josef HANZAL - Miloslav KOŠŤÁL - Jiří KYNČIL, Státní archiv v Litoměřicích. Průvodce po archivních fondech. Sv. 2. Praha 1963 Adolf KUBEŠ, Manové bývalého benediktinského kláštera Třebického. In: ČMM 26, 1902, s. 201227,365-431 Ant[onín] KUBÍČEK, Dva staré breviáře Olomucké. In: Sborník Historického kroužku III, 1902, s. 18-26 Petr KUBÍN, Znovu o Kristiána. ín: Eva Doležalová - Robert Šimůnek (edd.), Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha 2007, s. 63-72 Martin KUČERA, Pekař proti Masarykovi. Praha 1995 Renata KUPROVÁ (ed.), AdolfLudvík Krejčík. Paměti. Praha 2016 Eva KUŤÁKOVÁ - Václav MAREK - Jana ZACHOVÁ, Moudrost věků. Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. Praha
1988 František KUTNAR - Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od po čátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997 Stanisław KUTRZEBA, Historia ustroju Polski. 1. Korona. Cracow 1906 BohĮumil] KUŽMA, Nejnovější výzkumy o látkách radioaktivních. ín: Věstník ČAVU 12, 1903, s. 16-27 Bohļumil] KUŽMA, Přehled anorganické chemie r. 1902. In: Věstník ČAVU 12,1903, s. 343-376, 484-495, 576-593 Jan KVÍČALA, Obrana proti Otevřenému listu pana prof. Masaryka a proti Zaslánu pana prof. Ge bama. Praha 1886 Vladimír KYAS, Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997 Vlastimil KYBAL, Drobné spisy historické. Část 1. Z cest a archivů. Praha 1915 Vlastimil KYBAL, Jindřich IV. a Evropa v létech 1609 a 1610. Kritický rozborpramenův a literatury. Praha 1909 Vlastimil KYBAL, Jindřich IV. a Evropa v letech 1609 a 1610. Praha 1911 Vlastimil KYBAL, Jindřich IV. a Rudolfil.: dvě studie o zahraničnípolitice Francie a domu rakouské ho v letech 1592 až 1610. Praha 1908 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1907, č. II) Vlastimil KYBAL, M. Matěj z Janova. Jeho život, spisy a učení. Praha 1905 Vlastimil KYBAL, O թvních dvou řeholích sv. Františka z Assisi. Praha 1914 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1913, č. ГѴ) Vlastimil KYBAL, Svatý František z Assisi. Pokus o psychologii jeho života a myšlení. Praha 1913 Vlastimil KYBAL (ed.), Regulae Veterts et Novi testamenti Matthiae de Janov dicti Magister Parisiensis. I.-V. Innsbruck 1908,1909, 1911,1913, 1926 Vlastimil KYBAL - Otakar ODLOŽILÍK
(edd.), Matěje z Janova, mistra pařížského, Regulae Veteris et Novi testamenti. Svazek V, O těle Kristově. Mat[t]hiae de Janov, dicti Magister Parisiensis, Regulae Veteris et Novi testamenti. Volumen V, De corpore Christi. Praha 1926 Johann B. LACKNER (ed.), Memoriale Seu Altachae Inferioris Memoria Superstes. Ex Tabulis, Annalibus, Diplomatis, Epitaphiis Aliisque Antiquitatum Reliquiis Conlecta. Passavii 1779 632
Jiří LACH, Josef Susta a Dějiny lidstva. Olomouc 2001 Jiří LACH, Josef Šūsta 1874-1945. A history of a life, a life in history. Olomouc 2003 Karl LAMPRECHT, Deutsche Geschichte. I.-XII. Ergänzungsband. I.-II. Berlin ֊ Freiburg im Breisgau 1891,1909 Jan LARISCH, Mons. ThDr. P. RudolfNejezchleba, zakladatel charitního díla na Ostravsku v první polovině 20. století. Ostrava 2012 Josef LEDR, Dějiny města Uhlíř[ských] Janovic. Kutná Hora 1909 Ferdinand Josef LEHNER, Románské exkurse (26-28). Okrouhlé kostely v Čechách. In: Method 15, 1889, č. 12, s. 133-138 Jan LEPAR, Všeobecný dějepis к potřebě žáků. na vyšších gymnasiích českoslovanských. Díl II. Stře dověk. Praha 1876 J [osef] LOSERTH, Über die Nationalität Karl’s IV. In: MVGDB 17,1879, Nr. 3, s. 291-305 František LOSKOT, Konrad Waldhauser. Řeholní kanovník sv. Augustina. Předchůdce M. Jana Husa. Praha 1909 Josef MACÜREK, Jaroslav Bidlo (* 17. XI. 1868 -fl. XII. 1937). [Brno 1938] Karel Boromejský MÁDL, Okrouhlé kostelíky v Čechách. In: PAM 14,1889, sl. 427-438,483-494, 619-626 Richard MAHEL, Beda Dudik (1815-1890). Život a dílo rajhradského benediktina a moravského zemského historiografa ve světle jeho osobní pozůstalosti. Praha 2015 František Xaver MARAT, Soupis poplatníctva 14 krajův království Českého z r. 1603. (Podle rukopisu křižovnického archivu к tisku upravil) Praha 1898 Jaroslav MAREK, Jaroslav Goll. Praha 1991 Tomáš Garrigue MASARYK, Dodatek kparallelám. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 406 Tomáš Garrigue MASARYK, Doslov. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku
vědeckou 3, 1885/1886, č. 10, s. 448-449 Tomáš Garrigue MASARYK, Ke sporům o RKZ. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 6, s. 215-222 Tomáš Garrigue MASARYK, List redaktora „Athenaea“, prof. T. G. Masaryka, ke spisovateli článků předešlých. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 5, s. 164-168 Tomáš Garrigue MASARYK, Náčrt sociologického rozboru RZho a RKho. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 406-422 Tomáš Garrigue MASARYK, Některé pochybnosti palaeografické a pod. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 6, s. 200-201 Tomáš Garrigue MASARYK, O lyrických básních RKho. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kri tiku vědeckou 3, 1885/1886, č. 6, s. 202-205 Tomáš Garrigue MASARYK, Přílohy. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3, 1885/1886, č. 10, s. 449-455 Thomas G. MASARYK, Versuch einer concreten Logik. (Classification und Organisation der Wissenschaften). Wien 1887 Tomáš Garrigue MASARYK, Všeobecná pravidla, dle nichž veřejná kritika literární máposuzovati zkoumání rukopisů R. i Z. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 6, s. 188-192 Ignác Bohumil MAŠEK, Paměť Přibyslavská 15. věku a Rukopis královédvorský. In: Osvěta. Listy pro rozhled v umění, vědě a politice 20,1890, č. 3, s. 250 Georg Ludwig von MAURER, Geschichte der Dorfverfassung in Deutschland. Erlangen 1865, 1866 Franz MAYER, Die volkswirtschaftlichen Zustände Böhmens um das Jahr 1770. In: MVGDB 14, 1875-1876, s. 125-149 Renata
MAYEROVÁ - Jan KRŠKO (edd.), Otázky z historie II. Zikmund Winter mezi Prahou a Rakovníkem. Rakovník 2018 633
Jan MERELL, Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti. Praha 1956 Rudolf MERTLİK, Homér, īlias. Praha 1980 Christian MEYER - Guy LOBRICHON - Carola HERTEL-GEAY, Jerónimo de Moravia. Tractatus de musica. Turnhout 2012 Franz MIKLOŠIČ, Lexicon palaeoslovenico-graeco-latinum: emendatum auctum. Vindobonae 1862-1865 Jan MILTON, Ztracený ráj, přeložený z anglického jazyka do českého od Josefa Jungmanna. Praha 1811; Praha 1843 Amedeo MOLNÁR, Husitské manifesty. Praha 1980 Monumenta conciliorum generalium secuii decimi quinti. Concilium Basileense scriptorum. I. Vindobonae 1857; II. Vindobonae 1873 Naděžda MORÁVKOVÁ, Plzeňan Kamil Krafta. Plzeň 2016 William Richard MORFILL, A grammar of the Bohemian or Čech language. Oxford 1899 Josef MOTTL, Kladenští z Kladna. Genealogický náčrtek. In: PAM 10,1874, sl. 17-28 Ludvík MÜHLSTEIN, Česká Skalice. Ratibořice. Česká Skalice 1996 Ludvík MÜHLSTEIN, К100. výročí odhalení pomníku Boženy Němcové v České Skalici. In: Ná chodsko od minulosti к dnešku 3,1989, s. 66-91 Heribert MÜLLER, Zwischen Konzil und Papst, Fürstendienst und Ordensreform: Geoffroy de Montchoisi, Abt von St-Honorat/Lérins und St-Germain-des-Prés (f 1436). In: Synodus, 1997, s. 435-462 Joseph MÜLLER, Zinzendorf als Erneuerer der alten Brüderkirche. Festschrift des theologischen Seminariums der Brüdergemeine in Gnadenfeld zum Gedächtnis der Geburt Zinzendorfs am 26. Mai 1700. Leipzig 1900 Vaclav MÜLLER, Svobodníci. Pokus o monografii ze sociálních dějin čes. 15. a 16. století. Praha 1905 George Adalbert von MÜLVERSTEDT (ed.), Diplomatarium Ūeburgense. Urkunden-
Sammlung zur Geschichte und Genealogie der Grafen zu Eulenburg. Erster Theil. Die Meißnisch-Sächsi sche, Niederlausitzische, Böhmische und ältere Preußische Linie der Edeln Herren von Ileburg. Magdeburg 1877 Vasilij Karlovič NADLER, Príčiny i pervyja projavlenija oppozicii katolicizmu v‘ Čechii i zapadnoj Evropě v‘koncé XIV i načalě XV v. Charkov 1864 Václav NEBESKÝ, Kralodvorský rukopis. In: ČČM 26,1852, s. 127-174 Jana NECHUŤOVÁ (ed.), Matthiae de Janov dicti Magistri Parisiensis Regularum veteris et novi testamenti. Liber 5. De corpore Christi. München 1993 (Veröffentlichungen des Collegium Carolinum 69) Zdeněk NEJEDLÝ, Česká misie Jana Kapistrana. In: ČMKČ 74,1900, s. 57-72,200-242,334-352, 447-464 Zdeněk NEJEDLÝ, Dějiny husitského zpěvu za válek husitských (Dějin husitského zpěvu díl IL). Praha 1913 (Spisův poctěných jubilejní cenou Královské české společnosti nauk v Praze č. 20) Zdeněk NEJEDLÝ, Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách. Praha 1904 Zdeněk NEJEDLÝ, Mše Krištofa Haranta z Polžic, Christophori Haranti baronis de Polžic Missa quiñis vocibus super Dolorosi martyr. In: ČMKČ 79,1905, s. 135-150; 80, 1906, s. 140-147, 353-356; Praha 1910 Zdeněk NEJEDLÝ, Počátky husitského zpěvu. Praha 1907 (Spisův poctěných jubilejní cenou Krá lovské české společnosti nauk v Praze č. 18) Zdeněk NEJEDLÝ, Prameny к synodám strany pražské a táborské (vznik husitské konfesse) v létech 1441-1444. Praha 1900 Marek NEKULA, Smrt a zmrtvýchvstání národa. Sen o Slavíně v české literatuře a kultuře. Praha 2017 Augustin Alois NEUMANN, Francouzská hussitica I. Akta a listy z let 1383-1435.
Olomouc 1923 Augustin Alois NEUMANN, Francouzská hussitica II. Akta z doby poděbradské, theologická litera tura francouzská, a vyprávěcí prameny. Olomouc 1925 634
Joseph NEUWIRTH, Geschichte der christlichen Kunst in Böhmen bis zum aussterben der Přemysliden. Prag 1888 Lubor NIEDERLE, Čeloveiestvo v doistoričeskija vremena. Sankt-Petěrburg 1898 Lubor NIEDERLE, Makedonskij vapros. Sofija 1903 Lubor NIEDERLE, Nástin dějin anthropologie. Praha 1889 Lubor NIEDERLE, O počátcích dějin zemí českých. (Kritický rozbor novějších výsledkův a theorií.) In: ČČH 6,1900, s. 1-14,103-117,201-222 Lubor NIEDERLE, Pavla J. Šafaříka Slovanské Starožitnosti. In: ČČH 1,1895, s. 143-166 Lubor NIEDERLE, Slavjanskije drevnosti. Kijev 1904 (přel. A. Skrilenkova) Lubor NIEDERLE, Slovanské starožitnosti. Díl I. Původ a počátky národa slovanského. Sv. 1. Praha 1902; Díl II. Původ a počátky Slovanů jižních. Sv. 1. Praha 1906 Lubor NIEDERLE, Slovanské starožitnosti. Oddíl kulturní. Život starých Slovanů. Základy kultur ních starožitností slovanských. Díl 1. Sv. 1. Praha 1911; Sv. 2. Praha 1913 Lubor NIEDERLE, Szkic dziejów anthropologji. In: Wisła IV, 1890, s. 289-332 Lubor NIEDERLE, Starożytności słowiańskie. Тот 1. Pochodzenie i początki narodu słowiańskiego. Warszawa 1907,1910 (přel. Ksawery Chamiec) Niederles Arbeit über slawische Altertümer. In: Globus. Illustrierte Zeitschrift für Länder- und Völkerkunde 86,1904, Nr. 18, s. 302 Vladimir Nikolajevič NIKOLSKIJ, O načalach naslědovanija v drevnějšem russkom pravě. Moskva 1859 Notes et nouvelles. In: Revue d’Histoire Moderne Contemporaine 1909,13-3, s. 397-407 Adéla NOVÁ, Justin V. Prášek - regionální historik a orientalista. Diplomová práce FF JU v Českých Budějovicích, České Budějovice 2013 Josef NOVÁČEK, Po
deseti letech. Vzpomínka na Ph.Dra V. J. Nováčka. Praha 1926 Josef NOVÁČEK (ed.), Nováčkovské historky. Z humoru archiváře dr. Vojtěcha Jaromíra Nováčka. Praha 1934 Vojtěch Jaromír NOVÁČEK, Pobyt Karla IV. při dvoře papežském v Avignone r. 1365. In: ČMKČ 64, 1890, s. 151-179 Vojtěch Jaromír NOVÁČEK (ed.), Františka Palackého ¡correspondence a zápisky. III. Korrespon dent z let 1816-1826. Praha 1911 (Sbírka pramenův ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a v Slezsku. Skupina druhá Korespondence a prameny cizojazyčné, č. 16) Vojtěch Jaromír NOVÁČEK (ed.), Trutnovské desky manské z let 1455-1539. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XV, Praha 1896, s. 344-508 Vojtěch Jaromír NOVÁČEK (ed.), Výpisy z knih vinničných z let 1358-1576. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XV., Praha 1896, s. 509-560; Díl XVIII., Praha 1900, s. 322-400 Jan Bedřich NOVÁK, Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně (1279-1296). Praha 1903 (Historický archiv ČAVU, č. 22) Jevgeņij Petrovič NOVIKOV, Pravoslavlje u Čechov. 1848 Václav NOVOTNÝ, Ad[olfa] Bachmanna Geschichte Böhmens. In: ČČH 9,1903, s. 26-46,164-178, 262-300, 373-397; Praha 1904 (zvi. otisk z ČČH) Václav NOVOTNÝ, České dějiny. Dílu I. části. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha 1912 Václav NOVOTNÝ, JosefKalousek. In: Hlídka Času 3,1908, č. 14, s. 3-4; č. 18, s. 4; č. 22, s. 4 Václav NOVOTNÝ, JosefKalousek. Ve schůzi Hist[orického] spolku dne 31. března přednesl Václav Novotný. Praha 1908
(zvi. otisk z Hlídky Času, vydal Historický spolek) Václav NOVOTNÝ, Karl IV. In: Kniga dija čtenija po istorii średnich vekov, sostavlennaja krúžkom prepodavatělej pod redakciej professora P. G. Vinogradova. Moskva 1899, LXIII, s. 363-413 Václav NOVOTNÝ, Prof. Bachmann a české dějiny. Praha 1904 (zvi. otisk z ČČH) Václav NOVOTNÝ, Začátky kláštera kladrubského a jeho nejstarší listiny. Praha 1932 635
Václav NOVOTNÝ, Zur böhmischen Quellenkunde. I. Der zweite Fortsetzer des Kosmas. Praha 1908 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1907, č. VII) Václav NOVOTNÝ, Zur böhmischen Quellenkunde. II. Der Mönch von Sazawa. Prag 1907; Praha 1911 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1010, č. V) Václav NOVOTNÝ (ed.), Inquisitio domorum hospitalis S. Johannis Hierosolimitaniper Pragensem archidioecesim facta anno 1373. Z rukopisu vatikánského vydal Václav Novotný. Praha 1900 (Historický archiv ČAVU, č. 19) Odhalení historického pamphletisty. In: Illustrovaný Evangelický Věstník 3,1868, č. 10, s. 155-156; č. 11, s. 169-171; č. 15, s. 234-236; č. 16, s. 248-250; č. 23, s. 360-361; č. 24, s. 376-377 Hanuš OPOČENSKÝ, Zajetí a vyšetřování Františka Tengnaglar. 1611. Praha 1911 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1910, č. I) E OTRUBA, Vsi Vápensko a Byšičky. In: ČL 7,1898, s. 277-279 Heinrich OTTE (in Verbindung mit dem Verfasser bearbeitet Ernst WERNICKE), Handbuch der kirchlichen Kunst-Archäologie des deutschen Mittelalters. 1. Leipzig 1883 (5. vyd.) Ottův slovník naučný. 1-28. Praha 1888-1909 Ottüv slovník naučný nové doby. I-VI. Praha 1930-1943 František PALACKÝ, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha 1876-1877 (3. vyd.) František PALACKÝ, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Praha 1894 (4. vyd.) František PALACKÝ (ed.), Documenta Mag. Joannis Hus vitám, doctrinam, causam in Constantiensi consilio actam đ controversias de religione in Bohemia annis 1403-1418 motas iUustrantia. Praga 1869 František PALACKÝ,
Popis království Českého. Praha 1848 František PALACKÝ, Radhost. Sbírka spisůw drobných z oboru řeči a literatury české, krásowědy, historie a politiky. Díl prwní. Spisy z oboru řeči a literatury české a krásowědy. Praha 1871; Díl druhý. Spisy z oboru historie. Praha 1872; Díl třetí, Spisy z oboru politiky. Praha 1873 František PALACKÝ, Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges. I.-II. Prag 1873 František PALACKÝ (ed.), Archiv český, čili Staré pjsemné památky české i morawské, z archivůw domácjch i cizjich. I. Praha 1840; II. Praha 1842; III. Praha 1844; IV. Praha 1846; V. Praha 1862; VI. Praha 1872 František PALACKÝ (ed.), Staří letopisowé čeští od roku 1378 do 1527, čili pokračowánj w kronikách Přibika Pulkawy a Beneše z Hořowic, z rukopisů starých wydané. Praha 1829 (Scripteres rerum bohemicarum III.) František PALACKÝ (ed.), Zápisy Kozehké ve Slezsku od roku 1480 do 1571. In: Archiv český, čili Staré pjsemné památky české i morawské, z archivůw domácjch i cizjich. IL, Praha 1842, s. 393-406 František PALACKÝ - Josef KALOUSEK, Historická mapa Čech rozdělených na archidiakonaty a dekanaty 14. století, v nížto jsou poznamenányfary 14. věku, hrady, mnohé tvrze aj. Praha 1876 Die Palackýfeier. Festsitzung der Böhmischen Akademie. In: Union 31 (Neue Folge IV), 1912, č. 179, 30.6.1912, s. 3-5 Josef PALDUS, Schätzungsberichte über die Wartenbergischen Herrschaften Friedstein, Böhmisch Aicha, Rohosetz und Kleinskal aus dem Jahre 1552. Praha 1909 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1908, č. IX) Památník na oslavu stých narozenin Františka
Palackého. Praha 1898. Jakub PAVEL, Max Dvořák. Brno 1971 Adolf PATERA - Antonín BAUM, České glossy a miniatury v „Mater verborum“. In: ČMKČ 51, 1877, s. 120-149 Hana PÁTKOVÁ, Žák a učitelé. Václav Hrubý, Gustav Friedrich a Václav Novotný. Přínos kores pondence pro poznání situace v české historiografii v první třetině 20. století. In: SAP 63, 2013, č. 2, s. 421-450 Milada PAULOVÁ, Prof. Jaroslav Bidlo šedesátníkem. Praha 1929 Jan PEISKER, Slovo o zádruze. Janu Gebauerovi к šedesátým narozeninám. Praha 1899 Josef PEKAŘ, Hrubá Skála. Příspěvek к historické topografii a ke sporu o rukopis Královédvorský. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 8,1890, s. 33-41 636
Josef PEKAŘ, К českým dějinám agrárním ve středověku. In: ČČH 7,1901, s. 326-363 Josef PEKAŘ, Ke sporu o zádruhu staroslovanskou. In: ČČH 6,1900, s. 243-267 Josef PEKAŘ, Nejstarší kronika česká. In: ČČH 9, 1903, č. 2, s. 125-163; č. 3, s. 300-320; č. 4, s. 398-411, s. 411-415 Josef PEKAŘ, Nejstarší kronika česká. (Ku kritice legend o sv. Ludmile a sv. Václavu). In: ČČH 8, 1902, A 4, s. 385-481 Josef PEKAŘ, Nejstarší kronika Česká ku kritice legend o sv. Ludmile, sv. Václavu a sv. Prokopu. Praha 1903 Josef PEKAŘ (ed.), Eine unbekannt gebliebene Abhandlung über die Echtheit Christians. Prag 1905 (Theodor HIRSCH, Beiträge zur Kenntnis böhmische Geschichtsquellen I. Die Ludmilla- und Wenzelslegenden, oder: wer ist der Verfasser der von Dobrowsky mit Unrecht einem Pseudochris tian zugeschriebenen Legenden. [Ante 1857]) (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1905, č. II, Praha 1906, s. 1-22) František Martin PELCL, Kaiser Karl der Vierte, Königin Böhmen. I.-II. Prag 1780,1781 František Martin PELCL, Lebensgeschichte des Römischen und Böhmischen Königs Wenceslauß. Լ-II. Prag 1780,1790 František Martin PELCL, Život cjsaře Karla Čtwrtého. Praha 1849,1867 Jarmila PEŠKOVÁ, Pozůstalost f. V. Práška v Archivu NM. In: ČNM - řada historická 164,1994, s. 46-50 Julius von PFLUGK-HARTUNG (ed.), Acia Pontificum Romanorum inedita. Urkunden der Päpste. I. Tübingen 1881 J [osef] L[adislav] PÍČ, Několik slov o našich starých rukopisech. IIL In: Národní Ušty 1, č. 188,9. 7. 1886 (příloha) Kateřina PIORECKÁ, Psaní na dotek. Materialità textu a proces psaní v české literární
kultuře 1885-1989. Praha 2016 Kateřina PIORECKÁ (ed.), O ¿eskou literaturu naukovou. Diskuse o úloze a organizaci humanitních věd v letech 1885-1900. Praha 2012 František PLZÁK, Pokroky v chemii organické v roce 1902. In: Věstník ČAVU 12,1903, s. 46-61, 150-169,495-506 Ondřej PODAVKA, Vzájemná korespondence Bohuslava Balbina a Aloise Hackenschmidta z let 1664-1667. In: Listy filologické 136, 2013, č. 1-2, s. 161-188 Antonín PODLAHA, Ein deutsches Theaterspiel aus dem Jahre 1662. Praha 1902 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historická 1901, č. VIII, s. 1-23) Antonín PODLAHA, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých. In: ČMKČ 62, 1888, s. 470-473; ČMKČ 65,1891, s. 101-108, 306-311; ČMKČ 66, 1892, s. 333-342; ČMKČ 67,1893, s. 257-263; ČMKČ 69,1895, s. 314-325, 503-512; ČMKČ 71,1897, s. 145-151 Antonín PODLAHA, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii. In: ČMKČ 75, 1901, s. 264-267; ČMKČ 76, 1902, s. 312-317 (a dále ČMKČ 77, 1903, s. 182-183,405-406; ČMKČ 83,1909, s. 376-378, 414-417) Antonín PODLAHA, Hammerschmidova Historia Pragensis. Praha 1891 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-filologická 1891, č. VI, s. 105-256) Antonín PODLAHA, Misste P. Kašpara Diriga v horách Krkonošských vykonaná r. 1679-1680. Praha 1901 (Vestník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1900, č. XVIII, s. 1-18) Antonín PODLAHA, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a
umění.) VI. Politický okres mělnický. Praha 1899 Antonín PODLAHA, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) IX. Politický okres rokycanský. Praha 1900 Antonín PODLAHA, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) XIII. Politický okres příbramský. Praha 1901 637
Antonín PODLAHA (ed.), Hilarius Litoměřický: Traktát o nejsvětějším přijímání lidu obecného pod jednou způsobou. Pragae 1905 (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, sv. IL) Antonín PODLAHA (ed.), josephus Locateli։: Babylon Bohemiae ab anno 1780 usque ad annum 1790. Pragae 1905 (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, sv. L) Antonín PODLAHA (ed.), Libri Erectionum Archidioecesis Pragensis saeculo XIV. etXV. VI. (13971405). Pragae 1927 Antonín PODLAHA (ed.), Privilegia semperfideli metropolitano capitulo Pragensi a soneta Sede con cessa. Pragae 1905 (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, sv. ГѴ.) Antonín PODLAHA (ed.), Statuta metropolitanae ecclesiae Pragensis anno 1350 conscripta. Pragae 1905 (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, sv. V.) Antonín PODLAHA (ed), Zwei Legenden über das Leben des Laienbruders Friedrich von Regensburg. Pragae 1905 (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, sv. IIL) Antonín PODLAHA - Eduard ŠITTLER, Loretánský poklad v Praze. Praha 1901 Antonín PODLAHA - Eduard ŠITTLER, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akade mii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) Král. hlavní město Praha: Hradčany. II. Poklad svatovítský a knihovna kapitulní. Část první. Poklad svatovítský. Praha 1903 Antonín PODLAHA - Eduard ŠITTLER, Soupis památek historických a uměleckých v
Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) III. Politický okres sedlčanský. Praha 1898 Antonín PODLAHA - Eduard ŠITTLER, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) V. Politický okres milevský. Praha 1898 Antonín PODLAHA - Eduard ŠITTLER, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století. (Vydává archaeologická kommisse pH České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.) XV. Politický okres karlínský. Praha 1901 Antonín PODLAHA - Isidor ZAHRADNÍK (edd.), Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby král. českého zpočátku XVII. století. Praha 1901 Stanislav POLÁK, T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou. 2. (1882-1893). Praha 2001 J[iří] POLÍVKA, O osobních jménech v RK. a RZ. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 426-429 Petr POPELKA, Zrod moderního podnikatelstva. Bratři Kleinové a podnikatelé v českých zemích a Rakouském císařství v éře kapitalistické industrializace. Ostrava 2011 Antonín Jan POPPR, Krátký popis města Bělé č. Nového Bezděze a okresu jeho. S. L, s. d. Antonín Jan POPPR, Monografie Bělska. Zeměpisný, statistický a historický popis města Bělé jinak Nového Bezděze a okresu jeho. Díl I. Mladá Boleslav 1891 Jaroslav PORÁK - Jaroslav KAŠPAR (edd.), Ze starých letopisů českých.
Praha 1980 Posledních padesát let české práce dějepisné. Soubor zpráv Jaroslava Golia o české literatuře historic ké, vydaných v „Revue historique“ v letech 1878-1906, a souhrnná zpráva Josefa Šusty za léta 1905-1924. Praha 1926 August POTTHAST, Wegweiser durch die Geschichtswerke europäischen Mittelalters bis 1500. (Bi bliotheca historka medii aevi.) Berlin 1896 [Karel PROCHÁZKA], Kříže na pomezí českomoravském. In: Čech 28, č. 215,19. 9. 1896, s. 3 Vinzenz PRÖKL, Eger und das Egerland. Falkenau a. d. Eger 1877 František Xaver PRUSÍK, К obraně Rukopisů královédvorského a zelenohorského. In: Světozor 20, 1885-1886, č. 17, s. 259; č. 18, s. 275; č. 19, s. 291-294; č. 20, s. 307; č. 21, s. 330-331 František Xaver PRUSÍK, Ofilologických námitkách proti Rukopisům královédvorskému a zelenohor skému. In: Osvěta 16, 1886, č. 6, s. 559-572; č. 7, s. 600-614; č. 8, s. 702-721; č. 9, s. 791-800; č. 12, s. 1081-1090 František Xaver PRUSÍK, Rukopisy Královodvorský a Zelenohorský. Praha 1886 638
František Xaver PRUSÍK, Rukopis kralodvorský - staročeské zpěvy hrdinské a milostné. Praha 1886 Ludwig PUTTRICH, Denkmale der Baukunst des Mittelalters in Sachsen. II. Leipzig 1844-1850 Jitka RAUCHOVÁ, Revue Osvěta a rukopisné boje osmdesátých let. In: Dagmar Bliimlová - Bohu mil Jiroušek (edd.), Čas pádu rukopisů. Studie a materiály. Pelhřimov 2004, s. 91-115 Antonín REZEK (ed.), Paměti Mikuláše Dačického z Heslová. I.-II. Praha 1878,1880 František Ladislav RIEGER (red.), Slovník naučný. 1-12. Praha 1862-1890 Bohumír ROEDL, Regionální historik František Štědrý. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 25, 1983, s. 171-172 James Edwin Thorold ROGERS, A History of Agriculture and Prices in England, from the year after the Oxford parliament (1259) to the commencement of the continental war (1793). I.-II. (1259-1400). Oxford 1866; III.-IV. (1401-1582). Oxford 1882; V.-VI. (1583-1702). Oxford 1887; VII. (1703-1793). Oxford 1902 Henri ROHAN, Voyage dv Dvc Rohan, Fakt en ľan 1600 En Italie, Allemagne, Pays-bas Vni, Angleterre, et Escosse. Amsterdam 1646 Jan Karel ROJEK, Mapa historická Čech. In: PAM 10,1878, sl. 823-825 Marie RYANTOVÁ, Čeněk Zíbrt jako ředitel Knihovny Národního muzea. In: Dagmar Bliimlová (ed.), Čeněk Zíbrt a kulturní historie. Studie a materiály, České Budějovice 2003, s. 41-61 Marie RYANTOVÁ, „Hrady a zámky“ Friedricha Bernaua - konkurence Sedláčkovým „Hradům“? In: Dějiny a současnost 6/2000, s. 22-26 Marie RYANTOVÁ, Friedrich Bernau. In: Hana Pátková (ed.), Česká beseda o německých badate lích v oblasti pomocných věd historických, archivnictví a edic historických
pramenů (Příspěvky z konference pořádané 12. listopadu 1999 v Ostí nad Labem). Praha 2000, s. 49-65 Marie RYANTOVÁ, Jaroslav Goll a Josef Kalousek. In: Bohumil Jiroušek - Dagmar Bliimlová Josef Blůml (edd.), Jaroslav Goll a jeho žáci (Historia culturae VI). České Budějovice 2005, s. 183-192 Marie RYANTOVÁ, Josef Kalousek a psací stroj. In: Alena Císařová-Smítková (ed.), S knihou v ruce. Kolektivní monografie к životnímu jubileu PhDr. Veroniky Procházkové. Praha 2020, s. 211-217 Marie RYANTOVÁ, Josef Kalousek jako redaktor Archivu českého. In: Pavel Fabini (ed.), Historik Josef Kalousek: Historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století, České Budějovice - Praha 2016, s. 147-168 Marie RYANTOVÁ, Osobnífond prof. Jana Kaprase v archivu Národního muzea. In: SAP 46,1996, č. 2, s. 537-578 Marie RYANTOVÁ, Prof. JosefKalousek (1838-1915). Osobnífond. Inventář. Praha 1999 Marie RYANTOVÁ, Prof. JUDr. Jan Kapras a jeho působení za okupace. In: Věda v českých zemích za druhé světové války. Praha 1998, s. 251-265 Marie RYANTOVÁ (ed.), Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky. I. Praha 2019 Marie RYANTOVÁ - Kristina UHLÍKOVÁ - Jakub FORMÁNEK - Jitka CÍSAŘOVÁ (edd.), Antonín Podlaha. Kněz ve vědách o historii a umění. Pelhřimov 2017 Antonín RYBIČKA, Bratrský sbor Přerovský. In: PAM 10,1877,4, sl. 845-846 Antonín RYBIČKA, Co se platilo berně z dvorů svobodných na Moravě r. 1663 a 1667. In: PAM 10, 1877, sl. 843-844 Antonín RYBIČKA, Erbovní rodiny Plzenské. In: PAM 10,1875, sl. 261-274; К vypsání Plzeňskýxh rodův erbovních. PAM 10,1877, sl. 827-828 Antonín
RYBIČKA, Josef Vojtěch Sedláček. In: Světozor 15,1881, č. 31, s. 373; č. 32, s. 385; č. 33, s. 397; č. 34, s. 408; č. 35, s. 419; č. 36, s. 434 Antonín RYBIČKA, Kameny náhrobní a zvony v Křižanové na Moravě. In: PAM 11,1879, sl. 184-185 Antonín RYBIČKA, Mnoholi platilo panství Přerovské na Moravě berně a jiných kontribucí od 1. března r. 1669 až do konce r. 1674? In: PAM 10,1877, sešit 4, sl. 849-850 Antonín RYBIČKA, O bývalých společnostech čili kůrech literátských. In: RAM 10, 1877-1878, sl. 719-734 639
Antonín RYBIČKA, Pomůcky к biografickému listáři českému. [Dopisy J. L. Zieglerovi] bí: Světozor 3, 1869, č. 33, s. 271-272; č. 35, s. 287-288; č. 36, s. 294; č. 37, s. 303-304 Antonín RYBIČKA, Pomůcky к životopisům starších i novějších spisovatelů českoslovanských. III. Josef Vojtěch Sedláček. In: Lumír ֊ belletristický týdenník, 1857, č. 14, s. 328-329 Antonín RYBIČKA, Pravonín v Čáslavsku. In: PAM 10,1877, sl. 839-841 Antonín RYBIČKA, Přehled historie klášterů v Čechách. Pomůcka к domácí topografii a statistice církevní. In: PAM 10,1876, sl. 529-548 Antonín RYBIČKA, Rodiny šlechtické v městě Chrudimi v století XV.-XVII. usedlé. In: PAM 10, 1874, sl. 27-42,825-827 Antonín RYBIČKA, Usnesení obojí rady města Chrudimě o židy. In: PAM 10,1877, sl. 847 Antonín RYBIČKA, Z Vídenského Nov. Města. In: RAM 10,1876, sl. 613-614 R., Dr. JosefKalousek professor с. к. české university. In: Náš domov. Nejlacinější časopis obrázkový a zábavně-poučný pro lid 17,1908, č. 6, s. 161-163 Vácslav ŘEZNÍČEK, František Palacký. Praha 1896 Miloš ŘEZNÍK (ed.), W. W. Tomek, historie a politika (1818-1905). Sborník příspěvků královéhra decké konference к 100. výročí úmrtí W. W. Tomka. Pardubice 2006 B. S. [Ludvík DOMEČKA], Ze života Rezkova. V. ín: Čas 22,1909, č. 158,10. 6. 1909, s. 2-3 Paul SABATIER, Life ofSt. Francis ofAssisi. 1894 Paul SABATIER, La vie de St. François d'Assise. Paris 1893 Paul SABATIER, Život sv. Františka z Assisi. Praha 1905 (přel. M. Komínková) Richard G. SALOMEN, Poggio Bracciolini and Johannes Hus: A Hoax Hard to Kill. In: Journal of the Warburg and Courtauld Institutes
19,1956, č. 1-2, s. 174-177 August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze Království českého. I.-XV. Praha 1882-1927 August SEDLÁČEK, Místopisný slovník historický království Českého. Praha 1909 Jan SEDLÁK, Drobné texty husitské. In: Hlídka 30,1913 Jan SEDLÁK, Husův krátký výklad víry. In: Hlídka 30,1913, s. 569-572 Jan SEDLÁK, К dokumentům Husovým. In: Hlídka 30,1913, s. 360-368 Jan SEDLÁK, Kázánípfí exequiích za arcibiskupa Mikuláše Puchníka. In: Hlídka 30,1913,s.778-782 Jan SEDLÁK, Lístek Husův Kbelovi. In: Hlídka 30,1913, s. 714-717 Jan SEDLÁK, Několik textů z doby husitské. In: Hlídka 28,1911, s. 15-24,95-99,152-157,227-231, 321-327, 396-398,467-472, 541-547,617-619, 691-697, 787-792, 861-864 Jan SEDLÁK, O táborských traktátech eucharistických. In: Hlídka 30, 1913, s. 34-39, 122-127, 198-204,285-289, 325-331,433-437, 513-517,647-652, 705-708,795-798 Jan SEDLÁK, Prohlášení mistrů bohosloví o klatbě Husově. In: Hh'dka 30,1913, s. 489-493 Jan SEDLÁK, Štěpána z Pálce replika proti Husovu traktátu „de ecclesia“ Štěpána z Pálce Antihus. In: Hlídka 1910-1912 (27,1910, s. 1-7,89-95,176-183,261-267,364-368,463-467; 29,1912, s. 39-43, 110-114,198-203,305-309,371-375,508-512,571-575,636-641,711-713,782-786,846-849) Jan SEDLÁK, Tractatus causam mgri J. Hus e parte catholica illustrantes. Brunae 1914 A[ugust] SEYDLER, Dodatek к mé úvaze o pravděpodobnosti. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 446-448 Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. I.-XVI. Prag 1785-1790 Walther SCHMIDT, Neuere Brüdergeschichte. Praha 1907 (Věstník KČSN,
třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1906, č. VIII) Anton SCHUBERT, Urkunden-Regesten aus den ehemaligen Archiven der von Kaiser Joseph II. aufgehobenen Klöster Böhmen. Innsbruck 1901 Václav SCHULZ, Drobné zprávy o Albrechtu z Valdštejna z let 1626 až 1633. Z panské registratury v Litomyšli. Praha 1899 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1898, č. II) Václav SCHULZ, Dvě kronikyjesuitské kolleje v Litoměřicích z let 1629-1662. Praha 1901 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1900, č. II) Václav SCHULZ, Korrespondence hraběte Václava Jiřího Holického ze Šternberka. Praha 1898 (His torický archiv ČAVU, č. 14) 640
Václav SCHULZ, Příspěvky к dějinám soudu komorního království Českého z let 1526-1627. Praha 1904 (Historický archiv ČAVU, č. 24) Václav SCHULZ, Purkrabí hradu Pražského v letech 1438-1711. Praha 1904 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1903, č. XII) Václav SCHULZ, Rožmberské mausoleum v Č. Krumlově. Praha 1905 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1904, č. VII) Václav SCHULZ (ed.), Listy do Kouřimě zaslané z let 1422-1513. In: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XVIII. Praha 1900, s. 401-560 Karel SKLENÁŘ, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupra covníků z příbuzných oborů. Praha 2005 Jindřich SKOPEC (ed.), Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kníhaprvní. Část I. Rok 1770-1780. Praha 1907; Kniha první. Část II. Rok 1781-1783. Praha 1908; Kniha druhá. Část I. 1784-1786. Praha 1910; Kniha druhá. Část II. 1787-1790. Praha 1912; Kniha třetí. Část I. Rok 1791-1794. Praha 1915; Kniha třetí. Část II. 1795-1797. Praha 1916; Kniha třetí. Častili. 1798-1801. Praha 1918; Kniha třetí. ČástIV. Rok 1801 a dodatky. Praha 1924; Kniha čtvrtá. 1802-1806. Praha 1936; Kniha pátá. 1807-1810. Praha 1938 Lubomír SLAVÍČEK (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v čes kých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008). 1. Praha 2016 František Augustin SLAVÍK, Dějiny Domašína, jehofarní osady a bývalého statku v Táborskú. Tábor 1882 František Augustin SLAVÍK,
Panství táborské a bývalé poměry jeho poddaných. Tábor 1884 Slavnost и pomníku Husova v Kostnici 6. července. In: Illustrovaný Evangelický Věstník 3, 1868, č. 20, s. 306-312 Slavnost 500leté památky narození M. Jana Husi. In: Illustrovaný Evangelický Věstník 4,1869, č. 22, s. 321-325; č. 23, s. 329-332; č. 24, s. 337-343 Slovník českéfrazeologie a idiomatiky: přirovnání. Praha 1983 Slovník českéfrazeologie a idiomatiky: výrazy nestovesnė. Praha 1988 Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. X. 1600-1604. Praha 1900 Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen. І.-ХУІ. Prag 1833-1849 Per SONDÉN, Rikskanslern Axel Oxenstiernas skrifter och brefväxling. L, III.-X. Stockholm 1888-1900 Jan SOUKUP, Bouře proti Židům v Čechách r. 1338. Praha 1908 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1907, č. IV) Adalbert STERNBERG, Palacký. In: Union 31 (Neue Folge IV), 1912, č. 179, 30. 6.1912, s. 1-3 Karl STIELER - Hans WACHENHUSEN - F. W. HACKLÄNDER, Rheinfahrt. Von den Quellen des Rheins bis zum Meere. Schilderungen. 1-2. Stuttgart s. a. [1875,1876] Cyrill A. STRAKA, Nové objevené zlomky spisů M. Jana Husi v knihovně Strahovské. In: ČMKČ 85,1911, s. 417-431 Josef SVÁTEK, Obrazy z kulturních dějin českých. Praha 1891 Theodor SYLLABA, Jan Gebauer. Praha 1986 Pavel Josef ŠAFAŘÍK, Elemente der altböhmischen Grammatik. Prag 1847,1867 Vojtěch ŠAFAŘÍK, Zpráva o chemickém a mikroskopickém zkoumání rukopisu Kralodvorského. In: ČMKČ 61,1887, s. 318-327 Frant[išek] ŠILHAVÝ, Kříže tak řečené cyrillo-methodějské. In: ČL 6,1897, s. 213-214 Frant[išek] ŠILHAVÝ, Starý kamenný kříž v
Dlouhé Brinici na Jihlavsku. In: ČL 6,1897, s. 250-251 JosefVítězslav ŠIMÁK, „Amtliche Ortsnamenčechisierung“ in Böhmen. In: Čechische revue 1,1907, s. 257-276 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Bohémica v Lipsku. Praha 1907 (Historický archiv ČAVU, č. 29) Josef Vítězslav ŠIMÁK, České rotundy napúdé saské. In: ČSPSČ 14,1906, s. 75-79 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Dne 28. února zemřel v Broumově v nemocnici po několikaleté bolestné chorobě P. Vavřinec Jan Wintera. In: ČČH 20,1914, s. 251-252 641
Josef Vítězslav ŠIMÁK, Hospodářská instrukce desfourská z roku 1685. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, č. III) Josef Vítězslav ŠIMÁK, Hospodářské prostředky a recepty v knížectví Frýdlantském. In: ČL 9,1900, s. 261-263 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Chotěšovské zprávy o sekké bouři r. 1680. Praha 1901 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1900, č. X) Josef Vítězslav ŠIMÁK, Instrukce kostelníkům, vydaná hejtmanem Hoberkem na panství svijanském z r. 1645. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, Č.XII) Josef Vítězslav ŠIMÁK, К 70. narozeninám em. faráře Jana Hájka. In: Pojizerské listy 48, 1933, č. 24,16. 6., s. 1-3 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Kritický příspěvek к Starým letopisům českým. In:ČČH 16,1910, s. 191-200 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Kronika Bartoše písaře. Pokus kritického rozboru. [Praha 1903] (původně ín: Věstník ČAVU 12, 1903, s. 241-257, 333-343,463-484,551-576,645-671) Josef Vítězslav ŠIMÁK, Listářfary turnovské z let 1620-1696. Praha 1911 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1910, č. VI) Josef Vítězslav ŠIMÁK, Pozůstalost Dobnerova. In: ČMKČ 75,1901, s. 1-20,113-138 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Studenti z Čech, Moravy a Slezska na německých universitách v XV.XVIII. stol. In: ČMKČ 79,1905, s. 290-297,419-424; 80, 1906, s. 118-123, 300-305, 510-539 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Turnov do válek husitských. In: ČSPSČ 7,1899, s. 59-67,117-127; 8,1900, s. 13-16, 52-63 Josef Vítězslav ŠIMÁK, Z dopisů P. Aljoise] Hackenschmieda, přítele Balbínova, P. J. Gamansovi S. J. zlet 1665-1667.
Praha 1913 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1912, č. I) Josef Vítězslav ŠIMÁK, Zprávy o malířích a illuminatorech pražských doby jagellonské 1471-1526. In: PAM 18, 1899, sl. 457-484 Josef Vítězslav ŠIMÁK (ed.), Zpovědní seznamy arcidiecese pražské (Consignationes paschalites poenitentium) z let 1671 až 1752.1.1. Boleslavsko a Kouřimsko. Praha 1909 Ema ŠIMKOVÁ, Život a osobnost Bědy Dudíka (1815-1890) pohledem jeho deníků. Olomouc 2018 Alena ŠLECHTOVÁ - Josef LEVORA, Členové České akademie véd a umění 1890-1952. Praha 2004 František ŠMAHEL, I contatti tra la prima Riforma e il Rinascimento. In: Italia e Boemia nella cornice del Rinascimento europeo. Firenze 1999 s. 11-22 František ŠMAHEL - Gabriel SILAGI (edd.), Jerome de Prague (Hieronymus de Praga): Quaestiones, polemica, epistulae. Turnhout 2010 Jiří ŠTAIF, František Palach). Život, dílo, mýtus. Praha 2009 Ivan ŠŤOVÍČEK a kol., Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16.-20. století pro potřeby his toriografie. Praha 2002 Josef ŠUSTA, Ignatius von Loyola’s Selbstbiographie. Eine quellengeschichtliche Studie. In: MIÖG 26,1905, s. 45-106 Josef ŠUSTA, Léta dětství a jinošství. Vzpomínky I. Praha 1947 Josef ŠUSTA, Mladá léta učňovská a vandrovní: Praha - Vídeň - Řím. Vzpomínky II. Praha 1963 Josef ŠUSTA, Die römische Kurie und das Konzil von Trient unter Pius IV. Aktenstücke zur Geschich te des Konzils von Trient. I. Wien 1904 Josef ŠUSTA, Zur Geschichte und Kritik der Urbarialaufzeichnungen. In:
Sitzungsberichte der Aka demie der Wissenschaften in Wien, Philosophisch-Historische Klasse 138,8. Wien 1898 Š. + R., Prof. Dr. JosefKalousek. In: Světozor 32,1897-1898, č. 21, s. 248 Ferdinand TADRA, Listy kláštera Zbraslavského. Praha 1904 (Historický archiv ČAVU, č. 23) Ferdinand TADRA, Z literární činnosti v klášteře bosáků и sv. Václava v Praze. Praha 1906 (zvláštní otisk z: Věstník ČAVU 15,1906, č. 5, s. 371-389) Matouš TALÍŘ, К dějinám rakouského taxovnictví. Praha 1906, 1912 (do tisku upravil Josef Drachovský) 642
Josef TEIGE (ed.), Archiv český, čili Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domá cích i cizích. Díl XXVI. Zprávy o statcích a přech venkovských z archivu města Prahy (A-K). Praha 1909; Díl XXVIII. Zprávy o statcích a přech venkovských z archivu města Prahy (L-Z). Praha 1912 Vádav TILLE, Francouzský rukopis o cestě císaře Karla IV. do Francie v létech 1377-1378. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná, č. ХГѴ) Franciscus Antonius TINGL (ed.), Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim. IH. (1354-1362). Pragae 1867; 1/2. (1363-1369). Pragae 1874; II. (1369-1373). Pragae 1868; V/l, 2. (1390-1392). Pragae 1865; V/3. (1393-1399). Pragae 1866 Zdeněk Václav TOBOLKA, František Palackýjako politik a historik. Praha 1898 Zdeněk Václav TOBOLKA, Hilaria Litoměřického Traktát к panu Janovi z Rozenberka. Praha 1898 (Historický archiv ČAVU, č. 13) Zdeněk Václav TOBOLKA, M. Pavla Zidka Spravovna. Praha 1908 (Historický archiv ČAVU, č. 33) Zdeněk Václav TOBOLKA, Počátky konstitučního života v Čechách. Praha 1898 Zdeněk Václav TOBOLKA, Styky krále Jiřího z Poděbrad s králem polským Kazimírem. Brno 1898 Hugo TOMAN, Husitské válečnictví za doby Zižkovy a Prokopovy. Praha 1898 Hugo TOMAN, Oprava. In: Právník 9,1870, s. 322-324 Hugo TOMAN, Schicksale des böhmischen Staatsrechtes in den Jahren 1620-1627. Prag 1870 Wádaw Wladiwoj TOMEK, Mapy staré Prahy к letům 1200,1348 а 1419. Praha 1892 Wádaw Wladiwoj TOMEK, Paměti z mého žiwota. Díl II. Praha 1905 Wácslaw Wladiwoj TOMEK, Sněmy české dle obnoweného zřízení
zemského Ferdinanda II. Praha 1868 Wádaw Wladiwoj TOMEK, Základy starého místopisu Pražského. Registříkjmen osobních. Praha 1875 Wácslav Wladiwoj TOMEK (ed.), Registra decimarum papalium, čili registra desátků papeženských z dioecezí Pražské. Praha 1873 (Pojednání KČSN, VI. řada, sv. 6) Antonín TOMÍČEK, Dědické právo selského lidu na Litomyšlsku v letech 1360-1648. In: ČL 11, 1902, s. 1-6 Antonín TOMlČEK, Rodinný nedíl v dědickém právu městském a na Litomyšlsku v 15. a 16. století. In: ČL 9,1900, s. 248-252 Matěj TREPEŠ, „Prosím, co znamená .Garrigue'?“ (T. G. Masaryk, Jan Kvičala a českýpolitický život 80.-90. let 19. století.). In: ČNM - řada historická 179,2010, č. 3-4, s. 36-72 Josef TRUHLÁŘ, Latinský panegyricus Martina z Tišnova o pánech Tovačovských z Cimburka. Praha 1896 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1895, č. XI) Josef TRUHLÁŘ, O životě a spisech známých i domnělých bosáka Jana Vodňanského. In: ČMKČ 58,1884, s. 524-547 Ivo TRETERA, Masaryk a univerzita. Enfant terrible české filosofické fakulty v Praze 1882-1914. In: Masarykův sborník 14, 2009, s. 283-330 JosJef] TRUHLÁŘ, Svědectví o objevení RK. a RZ. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 10, s. 442-445 J[osef] TRUHLÁŘ - J Jindřich] VANČURA - Jaroslav VLČEK - Karel ČERNÝ - TJomáš] G. MA SARYK, Srovnání epických básníRK a RZ s novějšími díly literárními. In: Athenaeum. Listy pro literaturu a kritiku vědeckou 3,1885/1886, č. 6, s. 205-215 Franz Xaver TWRDY, Pragmatische Geschichte der böhmischen Freysassen. Prag 1804 Rudolf URBÁNEK, Václav Hrubý. S. 1., s.
d. František VACEK, Církevní dějiny české. Díl I. Doba nejstarší až do konce X. století. Praha 1890 František VACEK, Kostely, církve a chrámy v Čechách. In: Method 16,1890, č. 7-8, s. 91-94; č. 9-10, s. 115-118 František VACEK, Legenda Kristiánova. Ke kritice nejstarší hagiografie české. In: Hlídka, měsíčník vědecký se zvláštním zřetelem к apologetice a filosofii 20,1903, s. 433-438,513-517,594-599, 669-674,737-743, 809-814,902-907 Alena VACÍNKOVÁ, Vliv učitelské rodiny Popprů na vzdělávání a společenský život v Bělé pod Bezdězem. Bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Krá lové 2015 643
Vladimír VALEŠ, Návraty ke krajům mládí. Portrét opomíjeného badatele Bedřicha Bernaua. Radonice - Vintířov - Chomutov 1994 Jindřich VANČURA, Památce Mat. Opatrného, oběti boje rukopisného. In: Jan Herben (ed.), Boj o podvržené rukopisy. Zpomínky po 25 letech. Praha 1911, s. 27-41 Jindřich VANČURA, Pokud v kronice tak řečeného Dalimila užito jest podání ústního. In: Zpráva výroční Reálného a vyššího gymnasia obecného v Kolíně 1884, s. 3-18 Antonín VAŠEK, Filologický důkaz, že Rukopis Kralodvorský a Zelenohorský, též zlomek evangelia sv. Jana jsou podvržená díla Vácslava Hanky. Brno 1879 Radoslav VEČERKA, Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. Brno 2013 Luboš VELEK - Alice VELKOVÁ (edd.), Jaromír Čelakovský: Moje zápisky 1871 -1914. Praha 2004 Heinrich Gisbert VOIGT, Adalbert von Prag. Ein Beitrag zur Geschichte der Kirche und des Mönch tums im zehnten Jahrhundert. Berlin 1898 Vaclav VOJTÍŠEK, Jan Bedřich Novák. Praha 1934 Vaclav VOJTÍŠEK, Zdeněk Nejedlý a Královská česká společnost nauk. In: Zdeňku Nejedlému Českoslo venská akademie věd. Sborník prací к sedmdesátým pátým narozeninám. Praha 1953, s. 353-363 Josef VOLF, Bibliografický výčet prací Kalouskových (1855-1908). In: ČL 17,1908, s. 447-452 JosefVOLF, Čeští exulanti ve Freiberce v 1.1620-1640. Praha 1912 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1911, č. V) Josef VOLF, Кjubileu Prof. Josefa Kalouska. Praha 1908 Josef VOLF, Soupis nekatolíků uprchlých z Čech z r. 1735. Praha 1908 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1907, č. III) Jaroslav Stanislav VOPRAVIL,
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře (anagramă, kryp tonymů, značek, jmen původních, přijatých, dvojitých, polatinštělých atd.). Praha 1973 Alexandr Christoforovič VOSTOKOV, Opisanije russkich i slovenskich rukopisej Rumjancevskoago muzeuma. Sankt-Petěrburg 1842 Donald Mackenzie WALLACE, Rusové doma. Obraz národopisný. Praha 1881-1884 (5 svazků, podle 3. vyd. anglického originálu přel. Jan Váňa) Jaroslav WERSTADT, Bílá Hora v české historiografii. (Příspěvek к thematu.) In: Pokroková revue 10,1913, č. 3, s. 117-121, č. 4, s. 175-181 Zikmund WINTER, Český průmysl a obchod v XVI. věku. Praha 1913 Zikmund WINTER, Dějiny kroje v zemích českých od počátku století 15. až po dobu Bělohorské bitvy. Praha 1893-1894 Zikmund WINTER, Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV století. Praha 1906 Zikmund WINTER, Kulturní obraz českých mést. Život veřejný vXV. а XVI. věku. Praha 1890-1892 Zikmund WINTER, Remesla dle národnosti v Starém Městě Pražském od r. 1526-1622. In: ČMKČ 75, 1901, s. 401-450 Zikmund WINTER, Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526-1620). Praha 1909 Zikmund WINTER, V šermířské škole. Literární premie Umělecké besedy v Praze na rok 1888. Praha 1888 Otakar ZACHAR, Alchymista Bavor Rodovský z Hustiřan a jeho rukopis nyní Leydenský. Praha 1903 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1902, č. I) František ZÄKREJS (ed.), Rukopis Zelenohorský a Královédvorský. Praha [1889] Vácslav ZELENÝ, Život Josefa Jungmanna. Praha 1873 (Novočeská bibliothéka, č. 20) Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Díl první. I. Knihovéda a část
všeobecná. II. Pomocné vědy. Praha 1900 Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Díl druhý. I. Prameny. II. Zpracování (Politická historie: celek. Jednotlivá období od věků nejstarších do r. 1419). Praha 1902 Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Díl třetí. II. Zpracování (Politická historie od r. 1419-1600. Třicetiletá válka: prameny, celek). Sv. 1. Praha 1904-1906 Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Dü čtvrtý. II. Zpracování. Předehra třicetileté války (160018). Třicetiletá válka (1618 až do r. 1632). Praha 1907-1909 644
Čeněk ZÍBRT, Bibliografie české historie. Díl pátý. II. Zpracování. Dějiny české od roku 1670-1679. Praha 1910-1912 Čeněk ZÍBRT, České písně o Waldšteinovi a Harantovi ze XVII. a XVIII. věku. Praha 1895 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1894, č. X) Čeněk ZÍBRT, Jan Amos Komenský č. 17.324—30.638. In: Bibliografie české historie. Díl pátý II. Zpracování. Dějiny české od roku 1670-1679. Praha 1912, s. 325-960 Čeněk ZÍBRT, JosefKalousek 1838-1898. Jubilejní vzpomínka. In: ČMKČ 72,1898, s. 223-229 Čeněk ZÍBRT, Josef Kalousek. Vzpomínka к sedmdesátým narozeninám. In: ČMKČ 82, 1908, s. 251-255 Čeněk ZÍBRT, Kulturní historie. Její vznik, rozvoj a posavadní literaturu cizí i českou stručně popi suje. Praha 1891, 1892 Čeněk ZÍBRT, Morfill, William R.: A Grammar of the Bohemian 1618 or Čech [!] Language. Oxford 1899,170 s. [Recenze] In: ČMKČ 73,1899, s. 460-462 Čeněk ZÍBRT, Myslivecké obyčeje a pověry dle šesti rukopisů staročeských. Praha 1898 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1897, č. XI) Čeněk ZÍBRT, Myslivecké pověry a čáry za starých časů v Čechách. Písek 1889 Čeněk ZÍBRT, O srovnávacím studiu lidového podání. In: ČL 6,1897, s. 294-320 Čeněk ZÍBRT, Pověra o délce Kristově. Praha 1895 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná 1894, č. VIII) Čeněk ZÍBRT, Pověra o délce Kristově. In: ČL 17,1908, s. 70-75 Čeněk ZÍBRT, Prof. Dr. Josef Kalousek, vydavatel Selských řádů a hospodářských instrukcí, spiso vatel chystaného díla: Dějiny sehkého stavu v zemích českých. I. II. In: ČL 17,1908, s. 339-351, 440-447 Čeněk ZÍBRT,
Rychtářské právo, palice, kluka. Praha 1897 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná, č. VIII) Čeněk ZÍBRT, Rychtářské právo, palice, kluka. In: ČL 10,1901, s. 414-415 Čeněk ZÍBRT, Staročeský Lucidář. Text rukopisu Půrstenberského a prvotisku z roku 1498. Praha 1903 Čeněk ZÍBRT, Z dějin zámku a panství Zvikova. Praha 1908 (předtím časopisecky ín: ČMKČ 82, 1908, s. 76-117, 321-370,385-412) Fedor Fedorovič ZIGEL, Lectures on Slavonis Law. Oxford 1900 Fedor Fedorovič ZIGEL, Slovanské právo. Přednášky, jež z nadání ilchesterského měl roku 1900 na Universitě v Oxforde Feodor Zigel. Z anglického přeložil Jindřich Malý, úvodem a doplňky opatřil Karel Kadlec. Praha [1912] Theodor ZIGEL, XXXVIII. Palackýjakožto historik slovanského práva. In: Památník na oslavu stých narozenin Františka Palackého. Praha 1898, s. 499-517 Otakar Václav ZICH, Estetické vnímání hudby. Psychologický rozbor. Praha 1010 (Věstník KČSN, třída filosoficko-historicko-jazykozpytná č. VII) Otakar Václav ZICH, Smetanova „Hubička“: hudebně-estetický rozbor. Praha 1911 Zpráva o chemickém a drobnohledném ohledání některých rukopisů musejních. In: ČMKČ 61,1887, s. 297-435 (zvi. otisk Praha 1887) Zprávy o činnosti schůzí třídních. In: Věstník ČAVU 21,1912, č. 6, s. 322-324 Vinzenz von ZUCCALMAGLIO, Geschichte der deutschen Bauern und der Landwirtschaft von der Urzeit bis heute. Bonn 1876 645
Jmenný rejstřík ADÁMEK Karel Vácslav (1868-1944), právník, etnograf a múzejník, horlivý, někdy nekri tický sběratel historických pramenů, náro dopisných a jiných památek, autor článků a studií z regionálních dějin, hlavně z vý chodních Čech (Hlinecko, Chrudimsko); archivní rada ve Vídni, 1914-1918 konzer vátor památek; r. 1888 spolu s J. L. Píčem a F. Parisem spoluzaložil Společnost přátel starožitností českých, později (od 1923) vy dával Vlastivědný sborník východočeský: 7, 329,519 Y AGUILAR Maria Anna de la Merced Sáenz viz Merced Sáenz y Aguilar ALBEDINSKÝ (Albedinskij) Petr Pavlovic (1826-1883), ruský generál a politik; půso bil v krymské válce (1853-1855), 1866 ge nerální pobočník cara Alexandra IL, 1878 generál jízdy, 1880 varšavský gubernátor a velitel voj sk varšavského vojenského okru hu, snažil se o sblížení Rusů s Poláky: 384 ALBERT Eduard (1841-1900), český chirurg, univerzitní profesor, popularizátor české poezie, překladatel a básník; profesor na ví deňské univerzitě, dvorní rada, 1895-1900 člen panské sněmovny říšské rady; člen II. třídy ČAVU (od 1890): 564 ALEXANDR L PAVLOVIČ (1777-1825), rus ký car (vládl 1801-1825), současně první finský velkokníže (1809-1825) apolský král (jako Alexandr IL, 1815-1825): 376-377, 402-403 ALEXANDR II. Nikolajevič (1818-1881), zvaný „Osvoboditel“, ruský car (vládl 1855-1881), za jeho vlády došlo к částečné liberalizaci ruského samoděržaví (i když moc nadále zůstala v rukou cara), к refor mě právního a soudního systému i armády, v roce 1861 bylo v Rusku zrušeno nevolnic tví; zemřel na následky atentátu: 377
ALEXANDR III. Alexandrovič (1845-1894), předposlední ruský car (vládl 1881-1894): 37 ANGELINI Attilie (1888? - ?), mladá dcera sekčního šéfa v Římě: 303 ANHALT - viz Kristián I. Anhaltský ANNA BÁDENSKÁ - viz Bádenská Anna Marie ANUČIN Dmitrij Nikolajevič (1843-1923), ruský geograf, etnograf, antropolog a ar cheolog, jeden ze zakladatelů moderní an tropologie, profesor na univerzitě v Mosk vě, zakladatel tamního antropologického a geografického muzea, člen Akademie věd v Petrohradě: 293 APUCHTIN Alexandr Lvovič (1822-1903), ruský generál, 1879-1897 kurátor školství varšavské gubernie, od 1896 tajný dvorský rada, od 1897 senátor; tvůrce rusifikovaného systému školství v polském království: 384 ARNOŠT BAVORSKÝ (1500-1560), syn bavorsko-mnichovského a bavorského vévo dy Albrechta IV, arcibiskup salcburský: 111 DAUBIGNÉ Theodore Agrippa, rytíř (15521630), francouzský učenec, vojevůdce, stát ník a přívrženec kalvinismu, žák Theodora Bezy; stoupenec Jindřicha IV. Navarrského, který jej jmenoval maršálem, místodržitelem ostrova Oléron a později guvernérem měst Niort a Maillezais či viceadmirálem; po Jindřichově smrti vykázán ode dvora a uchýlil se do Ženevy; autor několika epo pejí z dob náboženských válek, z nichž Tra gické básně jsou považovány za nejvýznam nější literární dílo francouzského raného baroka: 246 AUGUSTA Jan (1500-1572), literárně činný kněz a biskup Jednoty bratrské, na počátku 70. let 16. století ale zbaven biskupského úřadu a tím i veškerého vlivu v Jednotě; au tor řady spisů: 236 AUGUSTIN sv., Augustin z Hippa nebo Au gustin z Hippony, lat. Aurelius
Augustinus (354-430), biskup a učitel církve v období pozdního římského císařství, též svátý kato lické církve (svátek 28. srpna); jeden z nej významnějších raně křesťanských filozofů a teologů, představitel latinské platónsky orientované patristíky, nazýván také „učitel Západu“: 82,217, 296,435 AWAKUM Petrov (1620/21-1682), ruský pro topop katedrály v Kázáni, vůdce hnutí, které se vletech 1666-1667 oddělilo od ruské pra voslavné církve na protest proti reformám 649
patriarchy Nikona, jeho příslušníci byli pro následováni jako kacíři: 470 BAČKOVSKÝ František (1854-1908), český knihkupec, nakladatel a spisovatel, badatel; 1878-1891 suplující středoškolský profesor na gymnáziu v Německém Brodě (dnes Ha vlíčkův Brod), poté učitelskou dráhu opustil a 1889 sí v Praze otevřel knihkupectví (poz ději s antikvariátem, a to v domě čp. 1573/11 na nároží Žitné a Legerovy ulice), rozvíjel i nakladatelskou a ediční praxi, vydával na učnou literaturu, českou beletrii, knihy pro mládež; autor různých prací mluvnických a literárně-historických, zapojil se do dis kuse o pravosti RKZ jako jejich urputný obránce; aktivně se účastnil diskusí o čes kém pravopise: 57,65, 66, 531 BÁDENSKÁ Anna Marie (1562-1583), markraběnka, dcera markraběte Filiberta Bádenského a Mechtyldy Bavorské, třetí manželka Viléma z Rožmberka (od 1578): 410 BACHMANN Adolf (1849-1914), rakouský historik a politik, 1885 řádný profesor ra kouských dějin na filozofické fakultě němec ké univerzity v Praze, 1901-1911 poslanec českého zemského sněmu, od 1907 poslanec říšské rady, od 1911 předseda Německé po krokové strany; 1882-1910 správce a 19101914 revizor archivu pražské univerzity, člen rakouské archivní rady: 69, 88, 148-149, 150, 302, 304, 311, 328-329, 338, 344-346, 349-350,399, 436, 561 BAKUNIN Michail Alexandrovič (18141876), ruský revolucionář, ideolog anarchi smu a národnictva; v mládí jako novinář a diplomat podporoval demokratické ide je, pro své aktivity pronásledován a nucen cestovat po Evropě; zúčastnil se revoluce v roce 1848, na jaře 1849 podněcoval také
revoluci v Praze (tzv. májové spiknutí), ná sledně zatčen a uvězněn v Rusku; poté přešel názorově к anarchismu a stal se vůdčím čle nem vedení I. dělnické internacionály, kde z anarchistických pozic vystupoval proti Karlu Marxovi, později proto vyloučen: 381 BALBĪN z Vorličné Bohuslav (1621-1688), čes ký kněz, jezuita, literát, historik a pedagog, významná osobnost barokní historiografie: 367, 430,451 650 BALZER Oswald (1858-1933), polský historik polského práva, v letech 1887-1933 půso bil na univerzitě ve Lvově (od 1890 profe sor polského soukromého práva a dějin polského práva); člen řady zahraničních vědeckých společností (mj. I. třídy ČAVU, od 1898, a KČSN, od 1901); od 1901 zaklá dající člen a dlouholetý předseda Towarzyst wa Historycznego ve Lvově, od 1898 čestný člen Towarzystwa Muzeum Narodowego Polskiego v Rapperswilu (Švýcarsko): 159, 163,165 BARÁK Josef (1833-1883), žurnalista, politik a spisovatel, podílel se na vydání Almanachu Máj (1858), aktivní člen řady spolků, 18671873 vydavatel, majitel a hlavní redaktor čtrnáctideníku Svoboda, od 1874 redaktor Národních listů: 559, 560 BARTOŠ, zvaný Písař (1470-1535), městský písař Starého Města pražského (a také písař hor viničných), autor Kroniky o pozdvižení jedněch proti druhým v obci pražské, zvané též Kronika pražská; byl i zámožným ob chodníkem s plátnem a vlastníkem několika domů: 417,422-423,426,433,438, 509 BARTOŠ František Michálek (vl. jménem František Bartoš) (1889-1972), český historik (významný husitolog), archivář, středoškolský a vysokoškolský pedagog, od 1931 profesor českých dějin na Husově
československé evangelické fakultě boho slovecké, po 1950 působil na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze; člen KČSN (od 1930) a ČAVU (od 1938): 10, 16-20,206,233, 358, 379 BARTOŠ Josef (1887-1952), hudební estetik, kritik a publicista, středoškolský učitel češ tiny a francouzštiny, překladatel z francouz štiny: 83,287-288 BASSOMPIERRE François de (1579-1646), francouzský maršál, dvořan a diplomat, au tor pamětí zahrnujících roky 1584 až 1640 (Le Journal de ma vie či Mémoires, 1665): 246 BĚLJAŠEVSKIJ Nikolaj Fedotovič (18671926), ruský archeolog, zabýval se zejména výzkumem neolitu v Podněstří, výsledky publikoval především v Kijevske Starine: 293 BELLMANN, zřejmě Artur Bellmann-Maschka, syn Karla Ferdinanda Bellmanna
(1820-1893), českého německy hovořící ho zvonaře, nakladatele, tiskaře a fotogra fa; Artur se v roce 1885 stal společníkem a po smrti otce v roce 1893 převzal vedení podniku (1912 se spojil s tiskárnou Alexan dra Leopolda Koppeho a 1925 byl zakoupen firmou Melantrich): 536 BĚLOHOUBEK Antonín (1845-1910), che mik a pedagog, působil na německé tech nice v Praze (1868 asistent prof. Wilhelma Gintla a soukromý docent pivovarnictví), 1880 mimořádný a 1888 řádný profesor chemie na české vysoké škole technické v Praze, přednášel i zemědělskou chemii a technickou mikroskopii, po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni; r. 1885 byl spolu s Vojtěchem Ša faříkem pověřen podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem RKZ, po dle jejich výzkumu převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídala reakcím skutečných středověkých materiálů, v jedné iniciále však byla nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století, což se pak stalo jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ: 142 BERGER Emanuel Štěpán (1844-1897), český právník, advokát, od 1883 poslanec české ho zemského sněmu, archeolog (objev kelt ského oppida u Stradonic 1877, dále hrobu u Únětic), sběratel; konzervátor prehisto rické sekce památkové péče, spoluzaklada tel a člen vedení městského muzea v Praze, od 1890 inspektor archeologických sbírek Musea Království českého (dnes Národní muzeum): 143 BERNAU Bedřich (vl. jménem Přemysl Bač kora) (1849-1904), český spisovatel a ama térský historik, autor českých i německých vlastivědných prací,
účetní v pražské ply nárně, pojišťovně a několika cukrovarech (naposledy v Plaňanech): 6, 10,21-33 BEZA Theodor (Théodore de Bèze, Theodorus Beza, Theodore de Besze, 1519-1605), fran couzský učenec, teolog, protestant, klíčová postava francouzského reformačního hnutí v 16. století, jeho spisy se staly věroučným základem pro francouzské hugenoty; pod poroval Jednotu bratrskou, byl v kontaktu mj. s Karlem starším ze Žerotína: 236 BIDLO Jaroslav (1868-1937), český historik dějin východní Evropy, od 1904 profesor obecných dějin na filozofické fakultě české univerzity v Praze, člen KČSN (od 1904) a I. třídy ČAVU (od 1909): 6-7, 10, 34-45, 83, 93, -151, 202, 367-368, 518-520, 552, 561, 593 BIERMANN Gottlieb (1828-1901), německý učitel a historik, působil v Těšíně a od 1873 v Praze, zabýval se dějinami Rakouského Slezska a protestantismu: 69 BILBASOV Vasilij Alexejevič (1838-1904), ruský historik a publicista, profesor obecné historie na univerzitě v Petrohradě a docent na univerzitě v Kyjevě, specialista na vlá du Kateřiny II. Veliké: 382 BÍLÝ František (1854-1920), filolog, lingvi sta, literární historik a kritik, 1877-1879 a 1888-1898 středoškolský profesori, české reálky v Praze, 1879-1888 profesor střed ních škol v Přerově, od 1898 ředitel reálky v Praze-Žižkově, od roku 1910 zemský škol ní inspektor; člen KČSN (od 1896) a III. tří dy ČAVU (od 1890): 329 BINDER Šimon, P. (1871-1941), katolický kněz, doktor filozofie, historik, etnolog a he raldik: 86, 302, 304, 308 BLAHOSLAV Jan (1523-1571), kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec, peda gog a představitel
domácího reformačně orientovaného humanismu, je považován za předchůdce J. A. Komenského; studoval v Goldbergu (Slezsko), Wittenberku, Krá lovci a Basileji (pobyt u Zikmunda Hrubého z Jelení), byl ovlivněn P. Melanchthonem; působil v Prostějově, Mladé Boleslavi, kde začal pracovat na překladu Nového zákona, a v Ivančicích, kde založil tiskárnu a vedl bratrskou školu, byl v konfliktu s Janem Augustou; zabýval se mj. hudbou (redakce Šamotulského a Ivančického kancionálu) a českou gramatikou (Gramatika česká, ru kopis 1571): 129,134 BLAŽEK: 87 BÖCKLIN Arnold (1827-1901), švýcar ský malíř, kreslíř, grafik a sochař, představi tel symbolismu, považovaný za předchůdce surrealistů a jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců 19. století v Evropě; pů sobil v Římě, Palermu a Výmaru; nejzná mějším dílem je Ostrov mrtvých: 434 651
BODJANSKIJ Osip Maximovič (1808-1877), ruský filolog (slavista) a historik, profesor slovanských jazyků na moskevské univerzi tě, překladatel Šafaříkových Slovanských sta rožitností, byl v kontaktu s K. H. Borovským během jeho pobytu v Rusku, s K. ƒ. Erbenem navštívil Chodsko: 36 BOGDANOVIČ Modest Ivanovic (18051882), ruský historik a generál, účastnil se polského povstání r. 1831, od 1839 profesor válečných dějin a strategie, 1863 generálheutenant; zabýval se mj. Petrem Velikým, Suvorovem, napoleonskými válkami a ruskou vlasteneckou válkou 1812: 377 BOGIŠIĆ Valtazar (Baltazar, 1834-1908), srb ský katolický právník, průkopník sociologie, zabýval se soukromým právem, od 1869 profesor slovanského práva v Oděse, od 1877 ministr bulharské vlády, 1893-1899 černohorský ministr spravedlnosti, 1902 byl zvolen prezidentem mezinárodního socio logického institutu v Paříži: 567 de BOISDAUPHIN (správně de Laval Boisdau phin) Urbain (1557-1629), francouzský maršál a vyslanec Jindřicha ГѴ. Navarrského ke dvoru Rudolfa II. (1600): 233 BOLESLAV I. ZVANÝ Ukrutný (asi 915-967 či 972), český kníže z rodu Přemyslovců (od 935), syn Vratislava I. a Drahomíry, mladší bratr sv. Václava: 218,352 BOLESLAV II. řečený Pobožný (asi 932? 999), v letech 967/972-999 český kníže z rodu Přemyslovců, syn Boleslava I. Ukrut ného, bratr Strachkvase, Mladý a Doubravky, za jeho vlády založeno pražské biskupství a první kláštery (u sv. Jiří na Pražském hra dě, Břevnov, Ostrov): 352,468 BOLESLAV CHRABRÝ (967-1025), 992-1025 polský kníže z rodu Piastovců (1025 král), syn knížete Měška I. a jeho první manžel
ky Přemyslovny Doubravky, dcery českého knížete Boleslava L, 1003-1004 dočasně také český kníže: 436 BORELLO Bianca (1883? - ?), mladá kandidát ka učitelství v Římě: 303 BOROVIČKA Josef (1885-1971), český his torik a archivář, působil v Archivu země české (1908-1931), na Státní archivní ško le (1922-1926) a v Archivu Ministerstva vnitra (1945-1947), po vzniku ČSR člen delegace na mírových jednáních v Paříži, 652 spolutvůrce (spolu s K. Kroftou) českoslo venské archivní sítě, podíl na vybudová ní Čs. historického ústavu v Římě (1921), od 1922 zemský archivní rada; 1925-1938 profesor obecných dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě, 1939 a 1945-1948 profesor obecných dějin na Masarykově univerzitě v Brně; po 1948 perzekvován a 1949-1954 z politických důvodů vězněn: 246,295-296,317-318 BOROVÝ Klement (1838-1897), český katolický teolog, historik církevních dějin a církevního práva, od 1867 redaktor Časopisu katolického duchovenstva, od 1871 profesor církevního práva na teologické fakultě pražské (později české) univerzity, 1868/69 děkan jejího dok torského kolegia, 1874/75 a 1880/81 děkan jejího profesorského kolegia, od 1883 kanov ník pražské metropolitní kapituly u Sv. Víta, poslanec českého zemského sněmu (18891895); člen KČSN (od 1884) a I. třídy ČAVU (od 1891): 6,22,69,521 BOŘIVOJ I. (852/853? - 888/890?), český kní že - první historicky doložený český panov ník pocházející z rodu Přemyslovců, manžel sv. Ludmily a děd sv. Václava a Boleslava L: 468 BOSÁK Jan - viz Jan Bosák BOŽETĚCH (činný 1056-1096), benediktin, všestranně nadaný malíř, sochař, architekt,
ilustrátor, řezbář a spisovatel, propagátor slovanské liturgie a poslední slovanský opat Sázavského kláštera (do jeho zrušení); byl spojován s Vyšehradským kodexem, vytvoře ným ke korunovaci Vratislava L, kterou byl pověřen; autor veršované legendy o sv. Voj těchovi, nástěnné malby rodokmene Přemy slovců v kapli sv. Kateřiny ve Znojmě aj.: 53 BRACCIOLINI Poggio Gian Francesco (13801459), italský humanista, od 1404 papežský tajemník, s Janem XXIII, se účastnil koncilu v Kostnici a jako očitý svědek napsal list své mu příteli Leonardovi z Arezza o odsouzení a smrti M. Jeronýma Pražského v Kostnici r. 1416; od 1434 žil ve Florencii, 1453 kancléř; pod jeho jménem vznikl i moderní padělek, líčící upálení M. Jana Husa: 559-560 BRÁF Albín (1851-1912), právník a náro dohospodář, pedagog a politik, rakouský státník, profesor národního hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské
akademii obchodní v Praze, 1882 mimořád ný a 1890 řádný profesor národního hospo dářství na právnické fakultě české univerzity v Praze, poslanec českého zemského sněmu (1883-1895), přísedící zemského výboru, od 1905 člen panské sněmovny říšské rady, 1909 a 1911-1912 ministr orby, člen Ná rodní strany, zeť F. L. Riegra a jeho neofi ciální nástupce ve vedení staročeské strany; člen I. třídy ČAVU (od 1891): 167-169,312, 483,514, 520 BRAND Bernard Maxmilián, P., OSA (18631931), katolický kněz, augustinián, autor náboženských prací (O spalování mrtvých, 1894; Klášter Svato-Dobrotivský, 1891, 1907): 82 BRANDT Roman Fedorovič (1853-1920), ruský filolog, slavista, básník (pseudonym Orest Golovnin), pedagog; profesor slovan ských jazyků na historicko-filologickém in stitutu knížete Bezborodka v Něžině (Nižin, Ukrajina) a na univerzitách v Petrohradě a v Moskvě; autor řady prací z oboru slo vanské filologie, zabýval se reformou rus kého pravopisu a slovanským přízvukem {Načertanije slavjanskoj akcentologii, 1880); psal i o Palackém, Šafaříkovi, Kollárovi, Mickiewiczovi aj.: 36-37 BRANTL Karel (1801-1871), český stavitel, malíř, kreslíř, grafik a litograf; vedle práce silničního stavitele se věnoval studiu histo rie a pořizoval si náčrtky hradů (které ob divoval K. H. Mácha), v r. 1831 vydal knihu o historii hradu Bezdězu (Die Ruine des Berges Bössig), doplněnou ilustracemi, kte rou recenzoval F. Palacký, podílel se na díle F. A. Hebera Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (1844-1849): 395 BRAUNER František August (1810-1880), významný český právník a politik, zemský
advokát v Praze, poslanec českého zemské ho sněmu a říšské rady, představitel Národní strany; usiloval o sblížení slovanských náro dů, r. 1868 člen české delegace na národo pisné výstavě v Moskvě: 221, 381 BREDA (z Bredova, von Bredau, von Bredow) Karel Jáchym (1663-1740), příslušník staré ho českého, původem nizozemského šlech tického rodu, představitel sekundogenitury se sídlem v Tachlovicích a majitel tamního panství: 321-322 BRETHOLZ Bertold (Berthold) (1862-1936), historik a archivář, od 1892 moravský zem ský historiograf, 1895-1918 archivář měst ského archivu v Brně, 1897-1927 archivář moravského zemského archivu a od 1909 jeho ředitel, od 1909 profesor historie a po mocných věd historických na německé technice v Brně; člen archivní rady ve Víd ni, od 1914 korespondenční člen rakouské akademie věd: 7,194,315 BREÜER Slavibor- viz Chilandarec Sáva BRICHTOVĀ Marie - viz Nejedlá Marie BRŮŽEK: 144 BŘETISLAV I., nazývaný i „český Achilles“ (mezi 1002/1005-1055), český kníže z rodu Přemyslovců, nemanželský syn knížete Ol dřicha a jeho družky (a později snad druhé ženy) Boženy; vládl na Moravě asi od 1029, v Čechách 1034-1055: 352 BŘETISLAVU, (f 1100), český kníže (10921100) z rodu Přemyslovců, nej starší syn knížete a krále Vratislava II. a jeho druhé manželky Adléty Uherské; během své vlády se snažil omezit vliv říše na český stát a zá roveň upevnit svou knížecí moc, proto si vy bíral biskupy z ciziny a vyhnal představitele rodu Vršovců; r. 1094 zakázal dosud přetr vávající pohanství, r. 1097 vyhnal ze Sázav ského kláštera slovanské mnichy: 355 Z BŘEZOVÉ
Vavřinec - viz Vavřinec z Březové BUDILOVIČ Anton Semenovič (1846-1908), ruský slavista, žák V. I. Lamanského, 1881-1892 profesor ruštiny a církev ní slovanštiny na univerzitě ve Varšavě, 1890-1892 rektor Varšavské univerzity, 1892-1901 profesor srovnávací gramati ky slovanských jazyků a rektor univerzity v Tartu (něm. Dorpat, rus. Jurjev - název prosazen od 1893 právě Budilovičem); 1901 poradce ruského ministerstva vzdělá vání, 1905 předseda rady pro školní vyučo vání cizinců; zastánce rusifikace tehdejších okrajových oblastí ruské říše, vehementně vystupoval proti separatistickým proudům a antiruským tendencím mezi neruským obyvatelstvem; člen III. třídy ČAVU (od 1902): 38, 382 BUDOVEC Z BUDOVA Václav (1551-1621), český politik, diplomat a spisovatel, vý znamná postava politického a nábožen ského života českého stavovského státu 653
ve 2. pol. 16. a na počátku 17. stol., přísluš ník Jednoty bratrské, aktivní účastník sta vovského odboje (zásluhy o vydání Majestá tu), popravený na Staroměstském náměstí; po studiích ve Wittenberku (1569-1571) cestoval po Evropě a přátelil se s význam nými protestantskými teology (zejm. kalvi nistou T. Bezou); jako hofmistr císařského vyslance J. Sinzendorfa se dostal do Cari hradu, na základě čehož sepsal dílo Antialkorán (1614): 70,232-233,236 BUCHAR Josef, autor disertace Sociální pomě ry české za Václava 1.1230-1253. Na základě listin, poté středoškolský profesor, který se r. 1913 oženil v Turnově: 295-296,431 Z BÜNAU - viz Günther z Bünau BÜRGERMEISTER Jan, majitel cukrovaru a továrny na výrobu sirupu v Sadské, 18491850 purkmistr v Sadské: 25 BURIAN Josef (1854-1922), kanovník a 19131922 probošt Vyšehradské kapituly; působil v nejrůznějších jednotách a spolcích sociál ního zaměření, zejména v Jednotě katolic kých tovaryšů, byl místopředsedou Pražské družiny pro katolickou orientaci, křesťan sky orientované dělnické spolky zastupoval ve sboru obecních starších a v pražské měst ské radě, byl vrchním dozorcem pražských městských útulků a pedagogickým inspek torem, z titulu těchto funkcí dohlížel na prá ci ústavů sociální péče pro mladistvé; 1902 zvolen poslancem českého sněmu, od 1904 člen zemského výboru a jeho zástupce v zemské školní radě; věnoval se publikační a vydavatelské práci: 329 BURŠÍK Jaroslav (1859-1936), český knihku pec a nakladatel, 1884 získal se společníkem Františkem Kohoutem knihkupectví, které původně s F. Kohoutem založil Jan Otto a
které zajišťovalo odbyt knih Ottova na kladatelství; nová firma „Buršík a Kohout“ se však nevěnovala pouze prodeji cizí kniž ní produkce, ale brzy zahájila také vlastní nakladatelskou činnost a kromě české i pře kladové beletristické tvorby se profilovala jako nakladatelství vědecké, které vydávalo spisy přírodovědné, lékařské i společensko vědné, z nich zejména historické, filozofic ké a literární; po založení ČAVU (1890) se nakladatelství zaměřilo na komisní prodej akademických publikací, jejich prodejna 654 bývala označována také jako knihkupectví české univerzity: 40,42-43, 83,510 BUTZ VON ROLSBERG (Rollsberg) Karel, baron (1852-1921), slezský statkář a poli tik české národnosti, 1891-1912 poslanec říšské rady, od 1908 předseda slezského od boru Národní rady české: 326 BYDŽOVSKÁ-KOMÍNKOVÁ Marie (18761969), historička, spisovatelka, regionální badatelka, autorka překladů z francouzšti ny: 234,259,262 BYZANTIUS Petr (Petros Byzantios) (cca 1770-1808), byzantský hudebník a sklada tel řecké ortodoxní hudby, žák Petra Peloponéského, působil v Konstantinopoli: 277 CARLERIUS Aegidius (i Carlier, Charlier, Gilles) (1390-1472), francouzský teolog, účastník basilejského koncilu, autor protihusitského traktátu z roku 1447: 233 CLARY Jan Vratislav Desiderius, hrabě (t 1720), plukovník Wallisského pěšího regimentu, pro kruté zacházení zavražděn čeledí u svého sídla Snědovic (nedaleko Stětí u Ústí nad Labem): 32 CRUSENIUS Nicolaus (1570-1629), řeholník (augustinián eremita), převor v Bruselu a Antverpách, generální vizitátor v rakous kých zemích a v Čechách, historiograf
císaře Ferdinanda IL: 82 CUMPFE Karel (1853-1931), český středo školský profesor (1878-1879 Akademické gymnázium v Praze, 1879-1881 Nový By džov, 1881-1898 Praha Jindřišská a později Truhlářská ulice, 1898-1911 ředitel gymná zia v Písku), klasický filolog, propagátor an tické kultury a autor publikací o starověkém Řecku a Římě: 320,321 CYRIL sv., původním jménem Konstantin, zvaný Filosof (826/827-869), významný byzantský teolog, filozof, filolog a diplomat, jeden z nejvýznamnějších učenců 9. stole tí, mladší bratr sv. Metoděje, s nímž v roce 863 přišel na pozvání knížete Rostislava šířit křesťanství na Moravu; jméno Cyril přijal na konci života v Římě při vstupu do kláš tera: 218, 351,492-493 CYRIL ALEXANDRIJSKÝ sv. (376-444), ale xandrijský patriarcha, jeden z významných církevních otců, roku 1883 prohlášený ka tolickou církvi za učitele církve, uznávaný
ale i pravoslavnými a dokonce i některými protestantskými církvemi: 492 CZERNY Albin (1821-1900), bibliotekar v klášteře St. Florian v Rakousku a kustod tamních uměleckých sbírek, profesor teolo gie, konzistorní rada, člen císařské akade mie věd a rakouské archivní rady: 148 ČÁDA František (1855-1918), od 1905 profe sor pedagogiky a psychologie na filozofické fakultě české univerzity v Praze; člen KČSN (od 1910) a I. třídy ČAVU (od 1902): 165, 167,291, 575 ČÁSLAVSKÝ Václav Joannides, písař v 17. sto letí: 427 ČECH Václav - viz Pisecký Václav Čech ČELAKOVSKÁ Milada Luisa (1874-1949), provdaná Fähnrichová (1908), prostřední dcera J. Čelakovského: 315 ČELAKOVSKÁ Milada, roz. Halová (1883 - ?), dcera plynárenského zřízence Václava Haly, soukromnice v Dejvicích, druhá manželka J. Čelakovského (od 1912): 322 ČELAKOVSKÝ Jaromír (1846-1914), právní historik, archivář a politik, od 1871 ad junkt, 1896-1906 archivář archivu hlav ního města Prahy, od 1883 docent, 1886 mimořádný a 1892 řádný profesor práv ních dějin na právnické fakultě české uni verzity v Praze, 1911-1912 rektor; posla nec českého zemského sněmu (1878-1890 a 1895-1912) a říšské rady (1879-1881, 1900-1902, 1907-1911), představitel Ná rodní strany svobodomyslné; člen KČSN (od 1878) a I. třídy ČAVU (od 1890), člen a místopředseda archivní rady ve Vídni: 6, 69, 140, 149, 168-172, 174, 176, 182, 186, 187,191-192,197,315-316,319,321-322, 327,338,409,427,449-450,497,511, 513, 545, 560 ČELAKOVSKÝ František Ladislav (17991852), český spisovatel, redaktor, profesor českého jazyka na pražské univerzitě, otec J.
Čelakovského: 8,146-147,202 ČERMÁK Jaroslav (1838-1878), český malíř, autor zejména romantických historických obrazů s náměty z jihoslovanských tradic a z české historie: 320 ČERNIL Mořic (1859-1933), český so chař a výtvarný pedagog, autor pomníku B. Němcové v České Skabei: 479 ČERNÝ Jan Matouš (1839-1893), novinář, redaktor Pražských novin, později deníku Národ, spoluzakladatel a redaktor deníku Pokrok, později Národní pokrok, od 1877 tajemník Musea Království českého (dnes Národní muzeum), jednatel Ústřední Mati ce školské, poslanec českého zemského sně mu, zastánce pravosti Rukopisů: 378,475 ČERNÝ Jan (1874-1959), československý po litik, v letech 1920-1921 a 1926 předseda vlády ČSR, mezi léty 1920-1938 ministr vnitra; 1920 - 1939 prezident země Morav skoslezské: 457 ČERNÝ Karel J., autor studií v Athenaeu: 58, 65,475 ČERVINKA Václav (1844-1929), ředitel vel kostatku Maleč; manžel Marie Červinkové -Riegrové, zeť F. L. Riegra: 468 ČIHULA Josef (1871-1940), historik, středo školský profesor v Praze, Písku, Klatovech a Jičíně (tam i starosta a kronikář); předseda řady kulturních a osvětových spolků, autor prací z českých náboženských dějin a pře kladů z němčiny a angličtiny: 7, 88 DAČICKÝ Z HESLOVÁ Mikuláš (1555-1626), český měšťan a spisovatel, autor Pamětí (pokračování rodinných zápisků) a Prostopravdy, současníky vnímán jako opilec, rváč a prostopášník, historiky a literárními vědci oceňován jako znamenitý kronikář, historiograf, básník, kritik dobových zlořá dů a špatností, český vlastenec a patriot: 431 DALIMIL, blíže neznámý autor první čes ké veršované
vlastenecky laděné kroniky z počátku 14. století (Kronika tak řečeného Dalimila, označovaná takto od 17. století), jednoho ze stěžejních děl českého písemnic tví: 88, 145,437,471, 561 DÁÑA Josef, listovní ve výslužbě, švagr V. V. Tomka v Polici nad Metují (čp. 38 v Ho řejší ulici), bratr jeho manželky Ludmily (1822-1868), syn ředitele polického bene diktinského panství Josefa Dáni (t 1866); V. V. Tomek u něho pobýval od roku 1874 až do své smrti: 301,303,477,480,485 DÁÑOVÁ, švagrová V. V. Tomka v Polici nad Metují, manželka J. Dáni: 477,480,485 DAVID Benno von, rytíř (1841-1894), rakous ký státní úředník, od 1870 přednosta refe rátu univerzitního školství na ministerstvu 655
kultu a vyučování, člen státní právněhistorické zkušební komise, 1884 ministerský rada, od 1892 sekční šéf: 482 DĚDINA Jan (1970-1955), český akademický malíř, ilustrátor, autor žánrových obrázků v časopisech (i ve Francii, kde žil v letech 1895-1909) a spisů o umělcích: 560 DEDO IV. z Wettinu (1086-1124), markrabě Dolní Lužice, nejstarší syn Thima z Wettinu a vnuk Otty II. Bavorského; oženil se s dce rou Wiprechta Grojčského Bertou (t 1144), čímž došlo ke spojení dvou významných rodin, manželství ale nebylo šťastné a Dedo svou manželku zapudil; jako pokání založil nedaleko Halle/Saale augustiniánský klášter Petersberg (1124) a ještě před jeho dokon čením se vydal jako poutník do Svaté země, na zpáteční cestě zemřel: 439 DENGEL Ignác Filip (Ignaz Philipp) (18721947), rakouský historik; 1899-1901 pra coval pod vedením T. von Sickela a L. Pas tora v Rakouském historickém ústavu v Římě, zabýval se zejm. zprávami nunciů ze 16. stol.; 1905 soukromý docent na uni verzitě v Innsbrucku, 1909 mimořádný pro fesor, 1917-1946 (s přerušením 1938-1945) řádný profesor novověkých dějin; znalec Vatikánského archivu, 1929-1938 nástupce L. Pastora v čele Rakouského historického ústavu v Římě, člen rakouské akademie věd: 305-306,308-309 DENIFLE Heinrich Seuse (Suso) (Josef An ton), P. (1844-1905), rakouský kněz a his torik, člen dominikánského řádu, z jeho pověření od 1880 působil až do konce života v Římě, byl pověřen vydáváním děl Tomá še Akvinského, od 1883 archivář Vatikán ského archivu; absolvoval badatelské cesty do Rakouska, Německa, Španělska, Anglie, Francie a Polska, člen
řady akademií věd, včetně KČSN (od 1889) a I. třídy ČAVU (od 1902): 300 DENIS Ernest (1849-1921), francouzský histo rik českých dějin, slavista, od 1885 profesor historie na pařížské Sorbonně; člen KČSN (od 1885) a I. třídy ČAVU (od 1893, 1916 vyškrtnut, znovu přijat 1918): 7,89-90,234, 260, 567,611 DESFOURS Augusta, roz. Coudenhove (1855-1933), hraběnka, od 1872 man želka Theodora Gabriela Mořice hraběte 656 Desfours-Walderode (1841-1894), resp. jeho vdova: 418-419 DII,UCH Wilhelm (1571-1650), německý ar chitekt, medirytec, topograf a kartograf: 439 DLABAČ Bohumír Jan (též Dlabacž, Dlabacz Gottfried Johann), OPraem (1758-1820), kněz, člen premonstrátského řádu, stra hovský knihovník a archivář (1805-1810), ředitel kůru ve Strahovském klášteře, ob rozenecký básník, sběratel literárních a uměleckých faktů, hudebník a hudební teoretik; člen KČSN v Praze a Hornolužic ké akademie věd ve Zhořelci; v době pů sobení v knihovně Strahovského kláštera shromažďoval písemné památky, grafické listy, kresby a hudební díla ze sbírek čes kých, moravských a slezských klášterů, zejména těch, které byly za Josefa II. Zru šeny: 131 DOBNER Gelasius, Gelasius a S. Catharina (1719-1790), český katolický kněz, piaris ta, osvícenský historik, propagátor kritické metody v dějepisectví, považovaný za za kladatele moderního kritického českého dějepisectví, editor historických pramenů (Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita): 429 DOBROVSKÝ Josef (1753-1829), český kato lický kněz, historik, jazykovědec a slavista, přední představitel první generace českého národního obrození,
považovaný za vzor kritického a racionálního osvícenského vědce, spoluzakladatel Královské české společnosti nauk a Vlasteneckého (dnes Národního) muzea (1818): 53,367,377,567 DOMEČKA Ludvík (1861-1937), archivář, historik a místopisný spisovatel, autor his torických prací o Královéhradecku, ředi tel a archivář (od 1929) městského muzea v Hradci Králové; v mládí se podílel na pří pravě vydání AČ: 7, 316,453 DOMINÁČEK z Písnice Zikmund (1546?1608?), katolický kněz, do 1570 člen jezu itského řádu, poté světský duchovní (mj. Brno, Velešín, Telč, Horšovský Týn), autor náboženských prozaických spisů: 235 DOREN Alfred (původně Alfred Jakob Doc tor) (1869-1934), německý historik se za měřením na italské hospodářské a kulturní dějiny; od 1903 docent a od 1908 mimořád ný profesor na univerzitě v Lipsku: 433
DOUPOVCOVÉ Z D OUPOVA, starý český vladycký rod, pocházející ze zaniklé obce a hradu Doupov v severozápadních Če chách; r. 1620 byl jejich majetek zkonfis kován, velká část rodu emigrovala do za hraničí, jen část zůstala doma; rod vymřel v průběhu 17. století, potomci Viléma z Doupova se přestěhovali do Saska, kde jako Tuppauer von Tuppau vymřeli až kon cem 18. století: 27 DRACHOVSKÝ Josef (1876-1961), český a československý právník a národohospo dář, profesor finančního práva a státního účetnictví na právnické fakultě Univerzity Karlovy, dvakrát děkan fakulty a v letech 1934-1935 také rektor Univerzity Karlovy; člen I. třídy ČAVU (od 1912, 1942-1945 předseda): 170 DROZD Jan, P. (1837-1910), český katolický kněz, středoškolský profesor a finančník; od 1871 vyučoval náboženství na malo stranském gymnáziu, byl autorem učebnic a nábožensko-politických publikací, účast nil se činnosti církevních a dobročinných spolků; 1878-1902 stál jako starosta v čele Svatováclavské záložny, za podíl na rozsáh lých podvodech a zpronevěrách v tomto ústavu byl 1903 odsouzen к sedmi letům vězení: 308 DROZDA Josef Václav (1850-1927), český lé kař, profesor patologie a interního lékařství, sekundář c. k. všeobecné nemocnice ve Víd ni, docent na univerzitě ve Vídni a předseda Národní rady české ve Vídni, 1919 krátce mimořádný profesor lékařské fakulty praž ské univerzity, poté lékař v rodných Klato vech: 173 DROŽ Karel (1858-1928), učitel, prozaik, au tor polobeletristických cestopisných a náro dopisných prací, překladatel z bulharštiny a rumunštiny: 368 DRTINA František (1861-1925),
český filozof a politik, 1899 mimořádný a od 1903 řád ný profesor filozofie a pedagogiky na filo zofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, 1905/1906 děkan fakulty; redigoval časopi sy Česká mysl a Pedagogické rozhledy; spo luzakladatel realistické strany, autor jejího programu, 1907-1911 poslanec říšské rady; člen Maffie a Národního výboru, 1918-1920 tajemník ministerstva školství a národní osvěty; jeden ze zakladatelů skautingu v Če chách; člen KČSN (od 1898) а I. třídy ČAVU (od 1915): 575 DUDÍK Beda (vl. jménem František), R, OSB (1815-1890), kněz a mnich v benediktin ském opatství v Rajhradě, moravský histo riograf (od 1855) a církevní historik: 46-47, 467,493 DUPLEIX Scipion (1569-1661), francouzský filozof, historik a romanista, r. 1619 jej Lud vík XIII. jmenoval oficiálním historikem Francie, byl spolupracovníkem Richelieua, jeho historická díla (mj. Histoire générale de France avec létat de ľÉglise et de l'Em pire, 1621-1628; Histoire romaine depuis la fondation de Rome, 1638-1643; Histoire de Louis le Juste, XlIIe du nom, roy de France et de Navarre, 1635), zejména soudobá, byla kontroverzní: 246 DURDÍK Josef (1837-1902), český filozof, psy cholog, estetik, překladatel, literární kritik, poslanec českého zemského sněmu, 1874 mimořádný a 1880 řádný profesor filozo fie na filozofické fakultě pražské univerzi ty, po 1882 české, člen KČSN (od 1878), člen I. třídy ČAVU (od 1890, 1890-1899 tajemník): 140,221, 302 DUŠEK Vavřinec Josef (1858-1911), 18931909 středoškolský profesor (Karlín, Pra ha, Příbram, Praha - Vinohrady), historik, geograf, dialektolog,
překladatel z němčiny a ruštiny; v letech 1885 až 1889 uspořádal městský archiv v Lounech, vypracoval jeho archivní řád a dva katalogy; člen III. třídy ČAVU (od 1910): 80,531 DVORSKÝ František Ivan (1839-1907), archi vář a historik, editor, od 1863 kopista (po mocná síla) a od 1866 první adjunkt Zem ského archivu Království českého v Praze, 1892-1903 jeho ředitel: 6,89,149-150,300, 304,322, 336,378, 507-508,530 DVOŘÁK Max st. (1843-1909), od 1874 lobko vický knihovník a archivář v Roudnici nad Labem, otec Maxe Dvořáka ml.: 6,48-50 DVOŘÁK Max ml. (1874-1921), český historik umění, od 1905 profesor na vídeňské uni verzitě, syn Maxe Dvořáka st., konzervátor památek, podílel se na Soupise památek his torických a uměleckých: 48, 50-55, 85 DVOŘÁK Rudolf (1860-1920), český orien talista, 1884 docent orientální filologie 657
na filozofické fakulté české univerzity v Pra ze, 1890 mimořádný a 1896 řádný profesor, člen KČSN (od 1897) a III. třídy ČAVU (od 1890,1912-1915 tajemník); švagr Vác lava Novotného: 138,226 EMILIA (1888? - ?), mladá dívka v Římě: 303 EMLER Jan (1877-1951), syn Josefa Emlera, rada hlavního města Prahy, knihovník, památkář, redaktor: 155,448 EMLER Josef (1836-1899), český historik, ar chivář a editor, od 1871 archivář hlavního města Prahy, od 1879 profesor a 1887 řád ný profesor pomocných věd historických na filozofické fakultě univerzity v Praze, 1871-1890 redaktor Časopisu Musea Krá lovství českého, člen KČSN (od 1867) a I. tří dy ČAVU (od 1890): 6, 21-22, 24, 71, 132, 140, 142-143, 148, 155-156,191-192, 223, 363, 378, 380, 383-384, 395, 448-451, 472, 474-475,493, 530,533,536,564-565 EMLEROVÁ Kateřina, roz. Dlabačová (18431919), od 1865 manželka (a po 1899 vdova) Josefa Emlera: 155-156,447-448 EMMA (asi 948-1006), česká kněžna, manžel ka knížete Boleslava II. (někdy nesprávně psána jako Hemma), na známých mincích z Mělníka je titulována jako „Emma Regi na“ (tj. Emma královna); její původ se dříve kladl do Burgundska, Anglie nebo Franské říše, v poslední době se česká či německá historická veřejnost přiklání definitivně к názoru, že by Emma měla být totožná se západofranskou královnou-vdovou Em mou Italskou (Franskou): 55 ENEÁŠ SYLVIUS (vi. jménem Enea Silvio Bartolomeo) Piccolomini (1405-1464), italský humanista, diplomat a historiograf, 1458 usedl jako Pius II. na papežský stolec (210. papež římskokatolické církve): 196197,199,235-236 ERBEN Karel Jaromír
(1811-1870), český his torik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel, sběratel českých lidových písní a pohádek, představitel literárního romanti smu, významná osobnost českého národní ho obrození, 1846-1851 sekretář a archivář Českého musea (dnes Národní muzeum), od 1851 první archivář města Prahy: 21,23, 286,422-424, 467 Z EULENBURGU, hrabě - snad Philipp 658 Friedrich Alexander zu Eulenburg a Hertefelđ (1847-1921), pruský diplomat a důvěr ník německého císaře Viléma IL; nebo příp. Botho Heinrich zu Eulenburg auf Wicken (1804-1879), německý, resp. pruský právník a velkostatkář, od 1866 člen pruské panské sněmovny, od 1868 současně severoněmeckého a později německého říšského sněmu; či Botho Wendt August Graf zu Eulenburg (1831-1912), pruský konzervativní politik, 1863-1870 a 1879-1881 člen pruské posla necké sněmovny, 1867 člen říšského sněmu Severoněmeckého spolku, 1878-1881 mi nistr vnitra, 1892-1894 ministerský před seda: 24,26,29 FABIAN Václav (1877-1932), historik umění, archeolog, od 1904 asistent a od 1910 ad junkt archeologických sbírek Musea Krá lovství českého (dnes Národní muzeum), pracovník lapidária, od 1918 kustod a 19251931 ředitel národopisného oddělení NM; autor disertací z roku 1907 a 1908: 97,296 FÁČEK František (1826-1889), český poli tik Národní (staročeské) strany, publicista a právník, soudce (Tachov, Přísečnice), od 1867 magistrátní tajemník hl. m. Prahy, 1871-1872 redaktor časopisu Právník; poz ději notář a starosta okresního zastupitelstva v Jindřichově Hradci; poslanec českého zemského sněmu, 1873 zvolen za poslance říšské
rady, ale v souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence man dát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý: 505-506 FÄHNRICH Jan (1854-1939), praktický lékař v Holešovicích, zeť J. Čelakovského, manžel jeho dcery Milady (od 1908): 315 FÄHNRICH [?]: 331 FANDERLÍK Josef (1839-1895), český politik, právník, advokát ve Velkém Meziříčí, Pro stějově, Olomouci a nakonec v Uherském Hradišti; 1871-1895 poslanec moravského zemského sněmu (od 1884 i člen zemského výboru), 1873-1895 poslanec říšské rady; jeden z hlavních představitelů moravské odnože staročeské strany: 136 FARÁŘOVÁ Františka (1860 - ?), učitelka na německé škole v Českých Budějovi cích, která vylíčila vyučování a zakrňování
českých dětí v německých školách, a proto ztratila místo: 483 FEIFALIK Julius (1833-1862), moravský Ně mec, literární historik se specializací na čes kou středověkou literaturu a průkopník její ho srovnávacího studia, pracovník vídeňské Dvorní knihovny, národopisec jižní Moravy (zabýval se sběrem lidových her, ve studiu jej podporoval F. Sušil, který se zasloužil i o rozšíření Feifalikovy sbírky), publikoval česky i německy: 493 FELLNER Thomas (1852-1904), rakouský ar chivář (ředitel archivu ministerstva vnitra), historik a vysokoškolský pedagog: 148 FERDINAND L HABSBURSKÝ (1503-1564), římskoněmecký král (od 1531), římský cí sař (od 1556), český a uherský král (od 1526) a rakouský arcivévoda: 97,204,304,422,459 FERDINAND II. (1578-1637), vévoda štýr ský (od 1590), římský císař a český král (od 1619), rakouský arcivévoda: 204 FERRI, italský socialistický poslanec: 303 FIALA ing.: 307 FIALA Eduard (1855-1924), český numi smatik, autor práce o českých denárech; člen I. třídy ČAVU (od 1921): 299 FIEDLER František (1858-1925), český náro dohospodář a rakousko-uherský (předlitavský) mladočeský politik, 1907-1908 ministr obchodu Předlitavska; od 1899 profesor právních a státních věd na české techni ce, působil i na právnické fakultě Karlovy univerzity, kde byl 1906-1907 děkanem; od 1901 poslanec říšské rady: 580 FILEVIČ Ivan Porfirjevič (1856-1913), ruský historik a slavista, profesor ruských dějin na univerzitě ve Varšavě: 39 FILIP NERI sv. (1515-1595), italský katolický kněz, zakladatel kongregace oratoriánů, je den z modelových světců katolické reformy 16. století;
nazývaný „Apoštol Říma“, nebo podle ctnostného života také „II Santo“ (svě tec): 301 FINKE Heinrich Johannes (1855-1938), ka tolický církevní historik, medievista, 1897 profesor na univerzitě v Můnsteru, od 1898 ve Freiburgu.: 16 FISCHER, majitel římského hotelu Aliberti: 308 FLAJŠHANS Václav (1866-1950), český fi lolog a literární historik, středoškolský profesor, vydavatel staré české literatu ry, zejména spisů Mistra Jana Husa, žák a následovník českého jazykovědce Jana Gebauera; člen KČSN (od 1901) a III. (ja zykovědné) třídy ČAVU (od 1900); zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve jako obhájce (z gramatického a lexikálního hlediska), později se však připojil к jejich odpůrcům: 211-212, 234,510 FOŘT Josef (1850-1929), český národohospo dář a novinář a rakousko-uherský (předlitavský) mladočeský politik, 1906-1907 ministr obchodu Předlitavska; 1874-1883 národohospodářský redaktor Národních listů, od 1883 působil v pražské obchodní a živnostenské komoře; 1893 - 1911 pře rušovaně poslanec říšské rady, 1894-1906 poslanec českého zemského sněmu: 580 FOURNIER August (1850-1920), rakouský a český historik, vysokoškolský pedagog (od 1903 profesor historie na univerzitě ve Vídni) a politik německé národnosti, poslanec českého zemského sněmu a říšské rady: 69 FRAKNÓI (Frankl) Wilhelm, P. (1843-1924), uherský katolický kněz, od 1871 třídní a 1879 generální sekretář uherské akademie věd, 1892 její viceprezident, 1878 kanovník ve Velkém Varadínu, 1892 titulární biskup v Rábu, 1897 generální inspektor uherských muzeí a knihoven; v Římě založil (částečně na své náklady) historický
ústav (Istituto Storico Ungherese) a umělecký dům pro vědce a umělce: 304 FRANCEV Vladimir Andrejevič (1867-1942), ruský slavista, bohemista a literární historik, od 1903 mimořádný a od 1907 řádný pro fesor na univerzitě ve Varšavě, 1915 v Roš tově, od 1922 profesor slovanské filologie na Karlově univerzitě v Praze; člen KČSN (od 1901) a III. třídy ČAVU (od 1904): 7, 165,316-317,330,566 FRANTIŠEK Z ASSISI sv. (vl. jménem Gio vanni Battista Bernardone), zvaný též sv. František Serafínský (1182-1226), za kladatel žebravého řádu františkánů, mystik, světec: 229,257-262 FREY Carl (Karl) (1857-1917), německý kunsthistorik, od 1887 mimořádný profesor dějin umění na univerzitě v Berlíně, zabýval se hlavně mněním florentské renesance: 532 659
FRIC Antonín (1832-1913), zoolog, geolog a paleontolog, od 1864 pracovník geologicko-paleontologického oddělení Musea Království českého (od 1880 jeho vedou cí), 1871 mimořádný profesor zoologie na pražské univerzitě, od 1882 řádný pro fesor české univerzity, 1885-1886 děkan filozofické fakulty, 1891-1892 rektor; člen KČSN (od 1867) a ČAVU (od 1890); bratr J. V. Frice: 140,220,222-223 FRIC Josef Václav (1829-1890), český spisova tel, novinář a politik, aktivní účastník revo lučních událostí r. 1848, mluvčí radikálního studentského spolku Slavie, 1851 odsouzen pro velezradu za spoluúčast na přípravě má jového spiknutí, po propuštění znovu zatčen a propuštěn pod podmínkou emigrace, kte rou strávil v Londýně, Paříži, Berlíně, Buda pešti a Záhřebu, po návratu do Čech r. 1880 se věnoval pouze literatuře: 479 FRIEDRICH Gustav (1871-1943), český his torik, archivář a editor, 1897-1898 stu dium ve Vatikánském archivu, 1898 docent a od 1904 řádný profesor pomocných věd historických na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1935-1936 rektor, 19191941 ředitel Státní archivní školy v Pra ze; člen KČSN (od 1905) a I. třídy ČAVU (od 1904): 6,98,107-108,308, 561 GABLER Vilém (1821-1897), pedagog a no vinář, staročeský politik, 1863-1896 ředitel vyšší dívčí školy v Praze, 1877-1882 posla nec českého zemského sněmu, 1881-1885 poslanec říšské rady, člen KČSN: 122,380 GARAMPI Josef (Giuseppe), kardinál (17251792), italský biskup, kardinál (od 1785), diplomat Svatého stolce (1772 apoštolský nuncius v Polsku, 1776-1785 ve Vídni), ar chivář a numismatik, bojovník proti osví
censkému absolutismu a Francouzské revo luci: 305-306,308-309 GEBAUER Jan (1838-1907), filolog a pedagog, 1873 soukromý docent češtiny na pražské univerzitě, 1880 mimořádný a 1881 řádný profesor slovanské filologie na filozofické fakultě pražské univerzity, ředitel slovan ského semináře; 1890-1891 děkan filozo fické fakulty, 1899-1900 rektor české uni verzity v Praze, poslanec českého zemského sněmu; člen KČSN (od 1876, 1905-1907 660 místopředseda) а ІП. třídy ČAVU (od 1890): 8, 56-62, 64-67, 72, 74-77, 133-135, 137144, 159,220-221, 224-225, 379-380, 384, 460,473-475, 531,564 GEBAUEROVÁ Juhe (1847-1896), roz. Wer nerová, manželka Jana Gebauera: 67 GELCICH (Gelčič) Joseph (Giuseppe, Josip) (1849-1925), historik, archivář archivu v Dubrovníku, profesor nautičke školy tam též: 148 GEOFFROY DE MONTCHOISI (է 1436), opat v Lérins (1420-1436) a St. Germain-des-Prés v Paříži, autor spisu Libellus contra errores seu libellant famosum Bohemorum (1431): 233 GINDELY (Gindele) Antonín (Anton) (18291892), český historik a editor německé ho původu, profesor české reálky v Praze (1852-1853,1857-1862), 1862 mimořádný a 1867 řádný profesor rakouských dějin na filozofické fakultě pražské univerzity, od 1862 první ředitel Zemského archivu Království českého v Praze; člen KČSN (od 1855), I. třídy ČAVU (od 1890) a ra kouské akademie věd: 24, 68-69, 97, 191192,241,243,363, 378,498-499, 594 GINTL Wilhelm Friedrich (1843-1908), ra kouský a český německy píšící chemik, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti; 1865 asistent a 1868 docent che mie na pražské univerzitě, od 1869
suplent a 1870 řádný profesor na německé technice v Praze, opakovaně děkan chemické fakul ty, čtyřikrát rektor (1875, 1883,1893,1906); od 1878 poslanec českého zemského sněmu, od 1902 člen panské sněmovny říšské rady; člen správní rady Musea Království českého (dnes Národní muzeum) a ČAVU, dvorní rada: 135 GLÜCKLICH Juhus (1876-1950), český histo rik, od 1911 docent historie na filozofické fakultě české univerzity v Praze, od 1920 první profesor novověkých dějin na Ma sarykově univerzitě v Brně; člen KČSN (od 1910) a I. třídy ČAVU (od 1912): 70, 90,206,233,561 GÖBL Alois (1841-1907), tajemník a patronát ni komisař knížete K. Rohana na Sychrově; současně český barytonista, který se přátelil s A. Dvořákem a zpíval jeho skladby v zá mecké kapli na Sychrově: 421
GOETHE Johann Wolfgang (1749-1832), vý znamný německý básník, prozaik, dramatik a politik, dvorní rada a ministr státní správy Sasko-výmarského vévodství: 318, 440 GOLL Jaroslav (1846-1929), český historik a pedagog, 1875 docent všeobecných dě jin na pražské univerzitě, 1880 mimořádný a 1885 řádný profesor obecných dějin na fi lozofické fakultě české univerzity v Praze, ředitel historického semináře, 1891-1892 děkan fakulty, od 1905 dvorní rada, 19071908 rektor české univerzity a poslanec českého zemského sněmu, 1909-1918 člen panské sněmovny říšské rady; člen KČSN (od 1877) a I. třídy ČAVU (od 1907): 6, 8, 10, 16, 34, 40, 42-43, 50, 55, 56, 69-73, 76-96, 98-106, 135, 140-141, 207, 223, 226, 236-237, 244, 272-273, 302, 304, 312, 316-317, 336, 338, 340-342, 349-350, 369, 417, 457, 459, 472-473, 475, 486, 519, 527, 552, 556, 560-565, 572,575, 578, 584, 595 GOLL Marcel (1886-1891), syn Jaroslava Golia: 77 GOLLOVÁ Adéla (Ada) (1883-1969), dcera Jaroslava Golia, od !909 manželka českého pohtika a poslance, profesora a vědce Fran tiška Xavera Hodáče, malířka: 316, 317 GORGORETTI, profesor v Římě: 303 GORSKIJ Alexandr Vasiljevič (1812-1875), ruský církevní historik, profesor a od 1864 rektor moskevské duchovní akademie, od r. 1849 vydával spolu s K. I. Něvostrujevem Opisanije slavjanskich rukopisej Mos kovskoj Sinodalnoj Bibliotěki (5 svazků): 379 GRÉGR Eduard (1827-1907), český lékař, novinář a politik, zakladatel a vydavatel Národních listů, od 1862 majitel knihtis kárny, posÍanec českého zemského sněmu (1861-1907, s přestávkami) a říšské rady (1884-1907), představitel
mladočeského proudu v Národní straně, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné, bratr Juha Grégra: 44,123, 143,203, 363,464, 560 GRIGORI (Gregory Byzantios Protopsaltis) (18./19. stol.), řecký hudebník, zpěvák, uči tel, působil v Konstantinopoli, podílel se na reformě byzantské notace: 277 GRIMM Herman Friedrich (1828-1901), ně mecký kunsthistorik a publicista, od 1873 profesor dějin umění na univerzitě v Ber líně: 532 GROH František (1863-1940), český klasický filolog a archeolog, od 1905 profesor a v ob dobí 1914-1915 děkan filozofické fakulty pražské univerzity: 321 GROSS Hynek (Ignác) (1859-1945), schwarzenberský archivář (1888-1891 asistent v Třeboni, 1891-1892 asistent Schwarzenberského ústředního archivu ve Vídni, 1892-1932 Schwarzenberský ústřední ar chiv v Českém Krumlově): 6,592 GROŠ Karel (1865-1938), český právník, mladočeský politik a v letech 1906-1918 starosta královského hlavního města Pra hy: 326 GROT Konstantin Jakovlevič (1853-1934), ruský filolog, slavista, od 1883 mimořádný a od 1899 řádný profesor slovanských litera tur a starožitností na univerzitě ve Varšavě, 1905-1922 vedoucí archivu ministerstva dvora; člen-korespondent ruské, české (KČSN od 1903,1, třída ČAVU od 1904) a srbské akademie věd; v létě pobýval u J. Perwolfa v Potštejně: 37,39 GRUBER Bernhard (1807-1882), bavorský architekt a historik umění, architektonicky i pedagogicky činný též v zemích Koruny české (stavební úprava Smetanova nábřeží v Praze 1841-1845, přestavba zámku Sychrov 1847-1851, obnova zámku Blatná 18501856, přestavba zámku Orlík 1850-1862, úprava jižního křídla
Staroměstské radnice v Praze 1854-1857): 26,47 GUERRIER Vladimir Ivanovic (1837-1919), ruský historik, 1868-1904 profesor mos kevské státní univerzity, člen moskevské městské dumy: 381 GUMPOLD (t 985), mantovský biskup, autor latinsky psané legendy z poslední třetiny 10. století popisující život a mučednickou smrt sv. Václava (dochované v iluminova ném tzv. Kodexu Wolfenbůttelském, vy tvořeném před rokem 1006 na objednávku kněžny Emmy, manželky Boleslava II.): 55 GÜNTHER Z BÜNAU (t 1619), příslušníkrytířského rodu původem ze Saska, usazeného v severních Čechách a rozděleného do ně kolika větví, syn Günthern z Biinau (t 1576), zakladatele děčínské pošlosti; po rozdělení majetku v r. 1579 mezi otcovy dědice získal děčínské panství kolem Libouchce včetně zámku Libouchec: 179 661
GURKO (Romejko-Gurko) Josef Vladimirovič (1828-1901), ruský polní maršal během rusko-turecké války 1877-1878,1879-1880 generální guvernér Petrohradu, 1883-1894 varšavský generální guvernér, jeho vláda se vyznačovala násilnou politikou vůči Polá kům: 384 GUSTAV II. ADOLF (1594-1632), od 1611 švédský král, reformátor (provedl řadu fi nančních, správních a vojenských reforem), vojevůdce protestantských vojsk v době tři cetileté války: 251 HACKENSCHMIED (Hackenschmidt) Alois Jan (1626-1683), 1662-1673 archivář aanalista premonstrátského kláštera v Teplé, pří tel B. Balbina: 451 HÁJEK Jan Křtitel, P. (1863-1937), katolický kněz v Jenišovicích u Turnova a na Hrubém Rohozci, etnograf, autor historických prací: 418-420 HÁJEK Z HÁJKU Tadeáš (lat. Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus) (15251600), český renesanční přírodovědec - ast ronom, matematik, alchymista, osobní lékař císaře Rudolfa II.: 236 HÁJEK Z LIBOČAN Václav (t 1553), český kronikář a spisovatel, autor Kroniky české (1541): 430 HAJNYŠ: 31 HALA Václav, plynárenský zřízenec, otec dru hé manželky J. Čelakovského: 322 HALOVÁ Milada - viz Čelakovská HAMMERLE: 170 . HANKA Václav (1791-1861), český básník, filozof a spisovatel, kustod a správce sbírek Vlasteneckého (dnes Národního) muzea v Praze, první bibliotekar knihovny Musea Království českého, soukromý docent staroslověnštiny na filozofické fakultě pražské univerzity, pravděpodobný padělatel Ruko pisů královédvorského a zelenohorského (a dalších rukopisů): 36, 58, 60,63,66,131, 135,146,147, 367, 376-377, 379 HANKOVÁ Barbora (1801-1861), od 1826 manželka
Václava Hanky (dcera jeho byt ného): 147 HANSSEN Georg (1809-1894), německý agrár ní historik a ekonom, 1837 profesor na uni verzitě v Kielu, 1842 v Lipsku, 1848 v Göttin gen a od 1860 na univerzitě v Berlíně, 662 od 1869 znovu v Göttingen, člen tamní aka demie věd, od 1862 řádný a od 1869 čestný člen pruské akademie věd: 533 HANUŠ Ignác Jan (1812-1869), český filozof, odborník na slovanskou mytologii a kni hovník, působil na univerzitě ve Lvově, v Olomouci a od 1849 v Praze, byl čle nem KČSN a staral se o její knihovnu, v roce 1860 převzal po P. J. Šafaříkovi ve dení pražské univerzitní knihovny a velmi ji zvelebil: 448 HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC Kryštof (1564-1621), český šlechtic, hudebník, cestopisec, dvořan Rudolfa IL a Matyáše Habs burského, poté představitel protihabsburské stavovské opozice, popravený r. 1621;r. 1598 absolvoval cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta, zážitky z ní uveřejnil v knize Ces ta z Království českého do Benátek a odtud do země svaté atd. (1608): 275, 539 HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC Bohuslav (asi 1461-1510), český humanistický básník, prozaik a cestovatel, příslušník jednoho z předních českých šlechtických rodů, hor livý katolík, prelát, úředník a dvořan krále Vladislava II. Jagellonského, podporovatel umění a vědy: 437 HATTALA Martin, P., SP (1821-1903), český jazykovědec a spisovatel slovenského půvo du, tvůrce moderní slovenské gramatiky, římskokatolický kněz, piarista, 1854 mi mořádný a 1861 řádný profesor slovanské filologie na pražské univerzitě, zastánce pravosti Rukopisů; člen KČSN (od 1855) a III. třídy ČAVU (od 1890):
58,61-62,6465, 72-74, 77, 134-135, 137-138, 140-141, 143, 219, 303 HAVLÍČEK BOROVSKÝ Karel (1821-1856), český novinář, spisovatel, básník a politik: 121,464 HAXTHAUSEN August Franz Ludwig Ma ria von, svobodný pán (1792-1866), ně mecký agronom, ekonom, právník, hos podář a spisovatel, sběratel lidových písní; 1843-1844 absolvoval cestu do Ruska, kam jej pozval car Mikuláš L, aby prozkoumal tamní zemědělské poměry, výsledkem byly dva cestopisy (Studien über Russland, Transkaukasia) a další práce (Studien über die innern Zustände, das Volksleben und insbesondere die ländlichen Einrichtungen
Russlands, 1847-1852; Die ländliche Ver fassung Rußlands, 1866), kromě toho se H. podílel na zrušení nevolnictví v Rusku (1861): 469-470 HECHT Ferdinand, P. (1822-1903), katolický kněz, editor Opatovického homiliáře: 493 HEJDA František Karel (1865-1919), novinář, autor drobných próz převážně humoristic kého charakteru, hudební kritik, dramatik, překladatel divadelních her z francouzštiny a němčiny: 269 HEJNIC Otakar (1851-1925), inženýr (absol vent české polytechniky v Praze), vychovatel u hraběte Thuna v Cholticích, učitel, 18911904, středoškolský profesor matematiky a fyziky (naposledy na reálce v Kutné Hoře), 1892-1924 městský archivář v Kutné Hoře, od 1900 konzervátor památek, autor prací o Kutné Hoře: 306-307 HELFERT Antonín Jaroslav, svobodný pán (1883-1972), ředitel Moravského zemské ho muzea v Brně, zakladatel muzeologie na brněnské filozofické fakultě a konzervá tor památkového ústavu pro okres Rychnov nad Kněžnou: 296 HEMMA - viz Emma HENNER Kamil (1861-1928), právní historik, od 1894 profesor církevního práva na práv nické fakultě české univerzity v Praze; člen KČSN (od 1918) a I. třídy ČAVU (od 1904): 167 HERDER Hermann st. (1864-1937), německý nakladatel, od 1888 obchodní ředitel na kladatelské skupiny Herder, к níž patřilo i Herderovo nakladatelství ve Freisburgu im Breisgau: 262 Z HERTENBERKA, staročeský rytířský rod, nazývaný podle hradu Hertenberk u Lokte, v Čechách vymřel v 17. stol., část rodu ode šla do exilu a žila v zahraničí: 27 HEYDA Štěpán, úředník zemského výboru v Praze, který v letech 1896-1902 pořizo val opisy archiválií pro muzeum v
Turnově; skládal také hudbu (Kamil Novák, Píseň lásky. Dvě srdce tanči dokola. Lidová hra se zpěvy o třech jednáních, Praha 1931): 428 HEYDUK Adolf (1835-1923), český básník (představitel májovců), středoškolský učitel (od 1860 na vyšší reálce v Písku), propagá tor česko-slovenských vztahů; člen IV. třídy ČAVU (od 1890): 319, 580 HEYROVSKÝ Leopold (1852-1924), právní historik a romanista, od 1882 mimořádný a od 1890 řádný profesor římského práva na české univerzitě, 1896 děkan právnic ké fakulty; člen KČSN (od 1904) a I. třídy ČAVU (od 1904,1915-1923 předseda): 165, 168-170 HLADKÝ [?] Jan, průvodce Č. Zíbrta na výletě na Brůdek v roce 1904: 571 HLÁVKA Josef (1831-1908), český architekt (návrh rezidence řeckokatolického bisku pa v Černovicích v Bukovině nebo Zemské porodnice v Praze) a stavební podnikatel (realizace staveb na vídeňské Ringstrasse), politik a mecenáš; zakladatel, mecenáš a první prezident ČAVU (1891-1908), na konci života založil Nadaci Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových; poslanec říšské rady (1883-1891), od 1891 člen panské sněmov ny: 115, 166-171,212,482-483, 517-520 HNÁTEK Jan (1865-1923), český lékař, profe sor patologie a terapie nemocí vnitřních: 96 HOENIGER Robert (1855-1929), německý historik a publicista, autor četných příru ček; od 1888 vyučoval na pruské válečné akademii a vysoké obchodní škole v Berlíně, od 1894 titulární a od 1920 řádný profesor na filozofické fakultě berlínské univerzity: 532 HÖFLER Karl Adolf Konstantin, rytíř (18111897), německý historik, profesor obecných dějin na filozofické fakultě univerzity v Pra ze (1851-1882),
rektor univerzity (18711872), prezident Královské české společ nosti nauk (1867-1868), poslanec českého zemského sněmu, od 1872 člen panské sně movny říšské rady, odpůrce českého státní ho práva a protivník F. Palackého: 132, 555 HOFMAN Ladislav Karel (1876-1903), his torik a kritik, překladatel z francouzštiny a ruštiny: 84,234, 301, 561 HOHENWART Karl Sigmund von (18241899), rakousko-uherský (předlitavský) státní úředník a politik, v roce 1871 před seda vlády a ministr vnitra Předlitavska: 129,134 HORÁLEK František (1863-1933), český knihkupec a nakladatel, ale i náboženský evangelický spisovatel a publicista, redaktor a editor časopisu Matice dítek, propagátor sokolství: 560 663
HOSTINSKÝ Otakar (1847-1910), český filo zof, estetik a hudební vědec, od 1883 mi mořádný a od 1892 řádný profesor estetiky na Karlově univerzitě, kde od 1894 předná šel dějiny umění, od založení Filozofické jednoty až do 1894její předseda; člen KČSN (od 1883) a I. třídy ČAVU (od 1893): 87, 140,221,272,475, 512 HRAŠE Jan Karel (1840-1907), český pedagog (působil na reálce v Litoměřicích a Ná chodě, 1871-1873 a od 1890 jako ředitel měšťanských škol v Náchodě), 1873-1890 okresní školní inspektor, archeolog (již 1864 zkoumal pohanská pohřebiště okolo říčky Smutné, 1868-1870 uspořádal archeologic kou sbírku knížete Paara na zámku v Bechy ni), spisovatel, historik, zakladatel muzea v Náchodě (1880) a náchodský archivář, konzervátor památkové péče, od 1885 člen Archeologického sboru Musea Království českého (dnes Národní muzeum): 389 HRDÝ Jan Nepomuk Josef, P. (1865-1946), český katolický kněz, historiograf a me cenáš, autor řady vlastivědných studií, od 1893 farář v Klínech u Horního Litví nova, od 1899 v Josefodole (Josefův Důl) v Jizerských horách: 455 HROCH, plukovník v Sibiu: 570 HROZNATÁ blahoslavený (cca 1160/701217), český šlechtic, r. 1193 (výměnou za slib účasti na křížové výpravě do Svaté země) založil na svém panství v Teplé klášter premonstrátů (kde se sám stal řeholníkem) a kolem r. 1200 klášter pro sestry-premonstrátky v Chotěšově; 1897 blahoslaven, od 1997 patron nově vzniklé Plzeňské die céze a též vězňů svědomí a vězňů pro víru v Boha a pronásledovaných křesťanů, 2004 zahájen kanonizační proces: 82,193 HRUBÝ Václav (1885-1933), český historik a
archivář, vysokoškolský pedagog, 19091922 Archiv Národního muzea (od 1916 vedoucí), 1921-1924 ředitel Čs. státního historického ústavu vydavatelského v Praze a vyučující na Státní archivní škole v Pra ze, od 1920 docent, od 1925 mimořádný a od 1928 řádný profesor pomocných věd historických na Masarykově univerzitě v Brně: 107-109 HUMBOLDT Friedrich Wilhelm Christian Carl Ferdinand von (1767-1835), pruský 664 učenec, spisovatel a státník, jako reformátor inicioval novou organizaci vzdělání v du chu novohumanismu, formuloval po něm nazvaný humboldtovský ideál a spolupů sobil při založení Humboldtovy univerzity (Friedrich-Wilhelms-Universität) v Berlíně: 435 HURBAN-VAJANSKÝ Svetozar (vl. jménem Svetozar Miloslav Húrban) (1847-1916), slovenský spisovatel, publicista, literární kritik a politik, šéfredaktor Národných no vin v Martině, redaktor časopisu Slovenské pohľady: 381 HUS Jan (1372-1415), český myslitel, kazatel a náboženský reformátor, univerzitní mistr, rektor pražské univerzity: 17,152,211,229, 234, 264, 296, 334, 382, 414, 416-417, 437, 510, 559-561, 566-567 HUSNÍK Jakub (1837-1916), český malíř, gra fik, fotograf a vynálezce (zejména světlotisku); r. 1879 založil v Praze zinkografickou dílnu a fotografický ateliér, začal vyrábět fotolitografický přetiskový papír a získal na něj i říšskoněmecký patent, r. 1887 ob držel patent i na klihotypii; r. 1888 založil Husník se svým zetěm A. Hausierern firmu, v níž výrobně propracoval další vynález tisk vodoznaků; zásluhou jeho syna Jaro slava získala firma dobrou pověst i ve vý robě a dodávání trojbarvotiskových štočků
na objednávku: 536 Z HUSTIŘAN Rodovský - viz Rodovský z Hustiřan CHALOUPECKÝ Václav (1882-1951), český historik a archivář, 1907-1919 lobkovic ký archivář a knihovník v Roudnici nad Labem, 1919-1938 státní inspektor slo venských archivů a knihoven, současně od 1922 profesor československých dějin na Univerzitě Komenského v Bratislavě (1929-1930 děkan, 1937-1938 rektor), od 1939 profesor československých dějin na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1951 první zvolený archivář ČAVU; člen KČSN (od 1925) a I. třídy ČAVU (od 1932, 1946-1951 tajemník): 6, 10,110-113 CHAMIEC (Jaksa-Chamiec) Ksawery (18481910), polský publicista, překladatel Slovan ských starožitností L. Niederleho do polšti ny: 293
CHELČICKÝ Petr (vl. jménem snad Petr Záhorka ze Záhorčí u Chelčic) (cca 1390 - cca 1460), český spisovatel, překladatel a radi kální teolog, náboženský a sociální myslitel, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace: 16,207-208, 317 CHILANDAREC Sáva (vl. jménem Slavibor Breiier) (1837-1912), český mnich žijící od roku 1881 v klášteře Chilandar (srbský klášter v mnišském státě Svatá hora na řec kém poloostrově Athos v Egejskem moři), kde působil jako knihovník; švagr J. Kalous ka: 45,151,366, 368 CHOTKOVÉ Z VOJNÍNA, starý český rod, jehož příslušníci vymřeli v r. 1587, jejich predikát převzali při povýšení do hraběcího stavu Chotkové z Chotkova (a Vojnína): 23 CHRYSANTHOS Z MADYTOSU (cca 17701846), řecký básník a pravoslavný kněz, au tor první tištěné knihy ortodoxních hymnů, přičemž provedl reformu byzantské notace; jeden z tzv. „tří učitelů“ (spolu s Grigorim a Churmuzim): 277 CHURMUZI (Chourmouzios Georgiou, Chartophylax) (zač. 19. století), hudebník a písař, archivář ekumenického patriarchátu v Kon stantinopoli, podílel se na reformě byzant ské notace: 277 CHYTIL Karel (1857-1934), český historik umění ֊ první významný český představi tel pozitīvismu v kunsthistorii, múzejník a pedagog, od 1885 první kustod a od 1895 do 1911 první ředitel nově založeného Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, 1888-1896 profesor dějin umění na Aka demii výtvarných umění v Praze, od 1904 mimořádný a 1911-1927 řádný profesor dějin umění a vedoucí Ūstavu pro dějiny umění na české univerzitě v Praze; zaklada tel Kruhu pro pěstování dějin umění (1913), od
založení v r. 1894 člen Komise pro sou pis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Pra hy; člen KČSN (od 1902) a I. třídy ČAVU (od 1896), předseda její Archeologické ko mise: 10,114-120,168,292, 390 CHYTRAEUS (Chytráus) David (vl. jménem Kochhafe) (1530-1600), evangelický teo log, historik, školský organizátor, pětiná sobný rektor univerzity v Rostocku, jeden z nejvýznamnějších představitelů pozdní reformace: 232 Z ILBURKU, starý šlechtický rod původem z Horního Saska, usazený zejména v seve rozápadních Čechách; viz i z Eulenburgu: 24,26 Z ILBURKU Pūta - viz Pūta z llburku INOCENC VI. (vl. jménem Étienne Aubert nebo také Stephan Aubert) (1285 nebo 1292-1362), od 1352 199. papež římsko katolické církve, jeden z tzv. avignonských papežů (v období avignonského zajetí): 336 ITO, markýz z Japonska pobývající v Římě: 304 JABLONSKÝ (vl. jménem Figulus) Daniel Ernst (1660-1741), vnuk J. A. Komenského, česko-polsko-německý teolog, učenec, překladatel, od 1699 biskup Jednoty bratrské, významný církevní organizátor a reformátor, který usi loval o sjednocení luteránských a kalvinistických církví; působil v Magdeburku, Lesně, Královci a Berlíně, současně byl superinten dentem kalvinistické církve ve Velkoknížectví Litevském, konec života spojil s rozvojem Jednoty bratrské v Herrnhutu: 251 JACIMIRSKIJ Alexandr Ivanovic (1873-1925), moldavský a ruský filolog a slavista, od 1906 působil na univerzitě v Petrohradě: 166 JAGIĆ Vatroslav (1838-1923), chorvatský slavista; 1860-1870 profesor na gymnáziu v Záhřebu (1870 vyloučen z politických dů vodů),
od 1869 člen Jugoslávské akademie věd a umění a dopisovatel Ruské akademie věd; 1871 profesor slavistiky na univerzitě v Oděse, 1874 na Humboldtove univerzitě v Berlíně, od 1880 na univerzitě v Petrohra dě a 1886-1908 na univerzitě ve Vídni; vy davatel časopisu Archivför slavische Philolo gie, odpůrce pravosti Rukopisů; člen KČSN (od 1877) a III. třídy ČAVU (od 1898): 7, 37,151,475 JAHN Jiljí Vratislav (1838-1902): český spi sovatel, básník a staročeský politik, středo školský profesor (chemik), poslanec české ho zemského sněmu a říšské rady: 143 JAKOUBEK ZE STŘÍBRA, též Jakub či Jacobellus (asi 1375-1429), český husitský kazatel a spisovatel, přítel a spolužák J. Husa, pro sazoval příjímání pod obojí, od 1419 kazatel v Betlémské kapli: 17,282 665
lAKSCH VON WARTENHORST August Ignaz Heinrich (1859-1932), rakouský historik (žák K. von Höflera a T. von Sickela) a archi vář, od 1882 archivář Korutánskeho histo rického spolku (Kärntner Geschichtsverein) a od 1903 korutánsky zemský archivář; věno val se i muzejnictví, knihovnictví, památkové péči a historiografii (Geschichte Kärntens bis 1335, Klagenfurt 1928-1929): 148 JAKUBEC Jan (1862-1936), český literární his torik a kritik, 1919-1932 profesor dějin čes ké literatury na filozofické fakultě Univer zity Karlovy v Praze; člen KČSN (od 1910) a III. třídy ČAVU (od 1911): 322 JAN BOSÁK VODŇANSKÝ, též Jan Bosák, Jan z Vodňan nebo Johannes Aquensis (cca 1460 - po 1534), český františkán ֊ bosák, autor protireformačních náboženských spi sů; pocházel z husitské rodiny, jako františ kán procházel jižními Čechami, kázal a pře svědčoval nekatolíky o pravdách víry: 309 JAN DAMASCÉNSKY, vlastně Joannes Chrysorrhoas z Damašku (700-754), dog matik a reformátor církevního zpěvu a by zantského notového písma: 277 JAN LUCEMBURSKÝ (1296-1346), čes ký král (1310-1346), lucemburský hrabě, 1310-1335 dočasně i titulární polský král: 107-109 JAN ROKYCANA, též Jan z Rokycan (asi 1396-1471), husitský teolog, zvolený arci biskup kališnické církve: 104 JAN Z JENŠTEJNA (1347/1350-1400), čes ký šlechtic, duchovní a politik, 1373-1384 kancléř Václav IV, 1379-1396 třetí pražský arcibiskup: 69,121 JAN Z PŘÍBRAMĚ (či Příbrami), známý i jako Kněz (t 1448), významný teolog čes ké reformace a v letech 1439-1448 hlavní představitel české utrakvistické církve; po smrti Jana Husa vystupoval
jako hlavní řečník pražských mistrů, na čáslavském sně mu (1421) ustanoven za poradce zemských správců v náboženských otázkách, ale brzy odvolán; vystupoval proti táborským, hájil kompaktáta a účastnil se koncilu v Basileji; 1439 zvolen za správce českého duchoven stva: 207,208 JAN ZE SEGOVIE: ЗОЇ JAN XIII. (t 972), od r. 965 133. papež římsko katolické církve: 51,53 666 JANKO Josef (1869-1947), český germanista a slavista, od 1908 profesor germanistiky na filozofické fakultě české univerzity v Pra ze; člen KČSN (od 1906), později její tajem ník (1916-1932) a předseda (1932-1945), člen III. třídy ČAVU (od 1907): 442 JARNÍK Hertvík (1877-1938), syn J. U. Jarnika, český jazykovědec, romanista, překladatel, zakladatel románského semináře na filozo fické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, 1930-1931 děkan této fakulty; 1919-1923 ředitel Zemské knihovny moravské v Brně: 580 JARNÍK Jan Urban, PhDr. (1848-1923), český filolog, romanista, od 1878 docent román ské filologie na univerzitě ve Vídni, 1882 mimořádnýa 1888 řádnýprofesor románských jazyků filozofické fakulty české univerzity v Praze, od 1882 ředitel romanistického semináře, děkan filozofické fakulty v letech 1892-1893; člen KČSN (od 1883) a III. třídy ČAVU (od 1890): 8,111,140,318,322,324, 327,329 JASINSKIJ Anton Nikitič (1864-1933), rus ký právní historik, medievista a bohemis ta, 1896-1911 profesor všeobecných dějin na univerzitě v Tartu (Jurjev), 1911-1919 ředitel Pedagogického ústavu N. G. Šelaputina v Moskvě a současně docent středově kých dějin na univerzitě v Moskvě, od 1918 profesor v Moskvě; člen KČSN
(od 1902) a I. třídy ČAVU (od 1906): 161, 515, 543 JASTREBOV Nikolaj Vladimirovič (18691923), ruský historik a slavista, žák V. N. Lamanského, zabýval se českým nábožen ským hnutím, zejména Petrem Chelčickým a Jednotou bratrskou: 41, 317 JASTROW Ignaz (1856-1937), německý his torik a sociální politik, soukromý docent, od 1905 mimořádný profesor správních věd a 1920-1924 řádný profesor státních věd na univerzitě v Berlíně, 1906-1914 pro fesor na nově vzniklé vysoké obchodní škole v Berlíně a 1906-1909 její rektor, vydavatel řady časopisů: 531 JEDLIČKA, kandidát na Riegrovu cenu v roce 1914: 173 JELAGIN Vasilij Alexejevič (1818-1879), ruský historik a publicista: 382 JELENSKI Jan (1845-1909), polský novinář a publicista, jeden z předních představitelů
klerikálního antisemitismu v Království polském: 383 JENČ František, od 1577 rychtář v Německém Chvojně: 179 JENŠOVSKÝ Bedřich (1889-1942), český his torik a archivář, editor historických prame nů, 1908-1941 pracovník a od 1934 ředitel Archivu země české v Praze, 1920-1941 vy učující, od 1927 tajemníka 1941 ředitel Stát ní archivní školy, mezi 1922 a 1937 stipen dista Českého historického ústavu v Římě; člen KČSN (od 1921) a I. třídy ČAVU (in memoriam 1947); zemřel v Osvětimi: 172, 332 JERONÝM PRAŽSKÝ (1377 nebo 13781416), český filozof a teolog, chránenec a přítel J. Husa; studoval v Oxfordu, byl propagátorem myšlenek Jana Viklefa; mis tr čtyř univerzit (Paříž, Kolín, Heidelberg, Praha); upálen 1416 v Kostnici: 39,188,235, 334, 559 JERONÝM Z MORAVY (Hieronimus de Moravia), OP (t po 1271), dominikán působící v Paříži, autor teoretického traktá tu o hudbě (cca 1272-1304), pojednávající ho o nejdůležitějších aspektech středověké hudby: 235 JEŘÁBEK František Věnceslav (1836-1893), český dramatik, básník, pedagog, novi nář a politik; 1872-1886 profesor českého jazyka, dějepisu a estetiky na vyšší dívčí škole v Praze, 1857-1877 působil v redak ci několika novin (Národní listy, Pokrok), přispíval básněmi do časopisů a účastnil se veřejného života; 1870-1871 a 1878-1889 poslanec českého zemského sněmu, 1873 získal poslanecký mandát do říšské rady, ale v souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence jej nepřevzal, poslancem pak 1879-1884; člen IV. třídy ČAVU (od 1890): 136 JEŽEK Jan, P. (1849-1913), římskokatolický kněz, katecheta a spisovatel, autor
vlasti vědných, pedagogických a náboženských spisů, propagátor Kneippovy vodoléčby v Čechách: 193 JINDŘICH (Domináček) Z PÍSNICE (15551608), nejprve rožmberský kancléř, poté od 1593 královský prokurátor a soudce komorního soudu a od 1601 místokancléř Království českého: 162 JINDŘICH STRÁŽSKÝ, tj. Jindřich ze Stráže (t 1466), nejvýznamnější člen rodu, katolík, který se ale spojil s husity a účastnil se s nimi výpravy do Rakous; později uznal za české ho krále Zikmunda a postavil se na stranu jeho zetě Albrechta Habsburského, podpo roval Jiřího z Poděbrad při volbě králem, Jiří jej za odměnu jmenoval nejvyšším hofmis trem: 382 JINDŘICH ZDÍK (asi 1083-1150), od 1126 olomoucký biskup: 492 JINDŘICH IV. (1050-1106), římský král, od 1084 císař Svaté říše římské: 370 JINDŘICH IV. FRANCOUZSKÝ (1553-1610), od 1589 francouzský král, současně od 1572 vládl jako Jindřich III. navarrskému krá lovství, po 1589 personální unie; první král bourbonské dynastie, která ve Francii vládla do r. 1830; původně hugenot (s jeho svatbou s Markétou z Valois spojena tzv. Bartolo mejská noc), kvůli nástupu na francouzský trůn přestoupil ke katolictví, 1598 vydal Nantský edikt, který hugenotům zaručoval svobodu náboženského vyznání; zavražděn náboženským fanatikem: 97, 229,233,237, 243,245-247,355,518 JIRÁSEK Alois (1851-1930), středoškolský profesor dějepisu, spisovatel, autor his torických románů; člen KČSN (od 1901) a IV. třídy ČAVU (od 1890, 1918-1923 předseda): 301,319, 322-323,461,511 JIREČEK Hermenegild, rytíř ze Samokova (1827-1909), právní historik, novinář, spi sovatel, editor,
ministerský rada minister stva kultu a vyučování; bratr Josefa Jirečka, strýc Konstantina Jirečka; člen KČSN (od 1858) a I. třídy ČAVU (od 1890): 6, 76, 121-129,160,460 JIREČEK Josef (1825-1888), český literární historik, novinář, politik a úředník, od 1850 vysoký úředník rakouského ministerstva kultu a vyučování, 1870-71 ministr kultu a vyučování, 1875-1888 prezident KČSN, poslanec českého zemského sněmu (18781888) a říšské rady (1879, 1885-1887), představitel Národní strany; zeť P. J. Šafa říka, bratr Hermenegilda Jirečka, otec Kon stantina Jirečka: 6, 8, 61, 76, 121, 129-137, 139-140,144-145,160, 381,397,596 JIREČEK Konstantin (1854-1918), český historik a slavista, balkanista, bulharský 667
generální tajemník a 1881-1882 bulharský ministr osvěty a vyučování, ředitel bulhar ské národní knihovny, 1884-1893 profesor východoevropských dějin na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1889/90 děkan, od 1893 profesor slovanské filologie a starožitností na vídeňské univerzitě; syn Josefa Jirečka, synovec Hermenegilda Jirečka; člen KČSN (od 1878) a I. třídy ČAVU (od 1891); 6, 11, 127, 145-148, 150-153, 556 JIREČKOVÁ Svatava (t 1918), malířka a foto grafka, sestra K. Jirečka: 152 JIRUŠ Bohuslav (1841-1901), český lékař a bo tanik, cestovatel, od 1875 profesor botaniky v Záhřebu, od 1883 profesor farmakologie a farmakognosie na lékařské fakultě české univerzity v Praze, od 1892 vládní a 1896 dvorní rada, 1889-1901 člen zemské zdra votní rady, 1889 a 1894 děkan lékařské fakul ty, od 1897 generální jednatel Musea Králov ství českého (dnes Národní muzeum): 150 JIŘÍ Z PODĚBRAD (1420-1471), český šlech tic, za vlády Ladislava Pohrobka zemský správce, po zvolení českou šlechtou r. 1458 až do své smrti český král: 363,399,464 JOHANN DE FRANCF ORDIA, Jan z Frank furtu (cca 1380-1440), teolog, rektor uni verzity v Heidelbergu, autor traktátu proti Jeronýmovi Pražskému: 235 JOHANNES DE UST (14. stol.), sekretář císaře Zikmunda Lucemburského: 304 JORDAN Jan Petr (1818-1891), lužickosrbský jazykovědec, slavista, publicista, též ob chodník, autor práce o lužickosrbské gra matice (Grammatik der wendisch-serbischen Sprache in der Oberlausitz, 1841); pod jeho jménem vydal F. Palacký práci Die Vorläufer des Husitenthums in Böhmen (1846): 381 JÖRGENSEN (Jørgensen)
Johannes (18661956), dánský básník a spisovatel, konvertita ke katolicismu, mezinárodně proslulýpředevším svými biografiemi sv. Františka z Assi si (1907; díky ní se stal čestným občanem Assisi, kde pak léta žil), sv. Kateřiny Sienské (1915) a sv. Brigity Švédské (1946): 262 JOSEK Otakar (1854-1926), středoškolský profesor, školní rada, spisovatel (zejména z oboru historie, kulturní historie, filozo fie), překladatel z angličtiny: 8, 154-156, 448-450, 597 668 JUNGMANN Josef (1773-1847), český jazy kovědec a lexikograf, básník a překladatel, významný obrozenský činitel, středoškolský pedagog, ředitel Akademického gymnázia v Praze: 65,135-136,143,377,402,464 KADLEC Karel (1865-1928), právní historik, od 1905 mimořádný a od 1909 řádný pro fesor dějin slovanského práva na právnické fakultě české univerzity v Praze; člen KČSN (od 1902) a I. třídy ČAVU (od 1903,19121920 taj emník), 1920-1928 generální taj emníkČAVU: 8,10,118,157-176,182,516 KAFKA Josef (1858-1929), český paleontolog a zoolog, od 1883 asistent A. Frice v Museu Království českého (dnes Národní muzeաո), po jeho odchodu převzal správu zoo logických sbírek (1918-1922 ředitel paleon tologického oddělení): 329 KAIZL Josef (1854-1901), český národohos podář, politik a pedagog, rakouský státník, 1879 docent národohospodářství na práv nické fakultě univerzity v Praze, 1880-1883 úředník zemského výboru v Praze, 1883 mimořádný a 1897 řádný profesor právnic ké fakulty české univerzity v Praze, spoluza kladatel realistického hnutí, původně staročech, od 1891 vůdčí představitel mladočeské strany, poslanec českého
zemského sněmu (1895-1901) a říšské rady (1885-1887, 1890-1901), 1898-1899 ministr financí: 464, 564 KALLÁB Vilém (1882-1912), profesor ob chodní akademie v Brně, autor pojednání o spisu Malogranatum: 351 KALOUSEK František (1831-1899), hudební pedagog, klavírista, varhaník, ředitel kůru a hudební skladatel, od 1855 žil v Černovicích na Bukovině; bratr J. Kalouska: 362 KALOUSEK Slavibor (1875-1901), místodržitelský konceptní praktikant; prvorozený syn J. Kalouska: 459,546,555 KALOUSEK Vladislav (1863-1906), gymnazi ální profesor klasické filologie, 1906 ředitel gymnázia Minerva, pro duševní chorobu odstoupil a spáchal sebevraždu; synovec J. Kalouska, syn jeho bratra Františka: 57 KALOUSEK Vratislav (1883-1936), 1917 okresní komisař v Mladé Boleslavi, úředník Ministerstva vnitra ČSR (nakonec minister ský rada), podílel se na vytváření prvních
zákonů ČSR, zejména ústavních; druhorozený syn J. Kalouska; 103, 313 KALOUSKOVA Kateřina, roz. Breiierová (1841-1915), manželka Josefa Kalouska, pocházející z továrnické rodiny Breiierových: 226-227,307, 366, 578 KAMENÍČEK František (1856-1930), morav ský historik a editor, středoškolský profesor, spoluautor středoškolských učebnic dějepi su, docent na české technice v Brně; člen KČSN (od 1892) aI.třídyČAVU(od 1896): 6,461 KAMPER Jaroslav (1871-1911), český novinář, fejetonista, výtvarný, divadelní a literární kritik, dramaturg, spisovatel, autor živo topisných monografií, překladatel z fran couzštiny a ruštiny, redaktor časopisů Květy a Lumír, pořádal divadelní představení ve smíchovském divadle a v Uranii, působil jako dramaturg nově otevřeného Divadla na Královských Vinohradech, podílel se na činnosti literárních spolků: 523 KAPISTRÁN Jan (Capistrano Giovanni) (1386-1456), italský františkánský kaza tel, r. 1451 přišel na popud Eneáše Sylvia do Čech: 275 KAPRAS Jan (1880-1947), český historik, právník a politik, od 1910 mimořádný a od 1917 řádný profesor dějin českého a německého práva na právnické fakultě české univerzity v Praze, zastánce českého státního práva; člen strany státoprávně po krokové, po r. 1918 Československé národní demokracie, 1929-1935 senátor, 1938-1942 ministr školství a národní osvěty; člen KČSN (od 1912) a I. třídy ČAVU (od 1913, 1934-1942 tajemník): 6,10, 177-187, 516 KARÁSEK Lvovický ze Lvovic Cyprián (Cy prianus Leovitius) (1514-1574), český ast ronom, matematik a astrolog, působil v No rimberku a Augšpurku (u Fuggerů), od 1556 profesor
astronomie a matematiky v Lauingen, později ředitel školy tamtéž; dopisoval si s T. Brahem, který jeho dílo uznával: 235 KARĚJEV Nikolaj Ivanovič (1850-1931), ruský historik, filozof a sociolog; profesor na uni verzitách v Moskvě, Varšavě a od 1885 v Pe trohradě (1899-1906 uvolněn); angažoval se i politicky, za revoluce 1905 krátkodobě uvězněn, zvolen do první státní dumy: 37, 552 KAREL I. VELIKÝ (747/748-814), od 768 franský král a od roku 800 (korunovace v Římě) první středověký římský císař: 435 KAREL IV. (1316-1378), český král (jako Karel L, 1346-1378), římskoněmecký král (1346-1355), římský císař (1355-1378), rovněž lombardský král (od 1355), bur gundský (arelatský) král (od 1365), mo ravský markrabě (1333-1349), lucembur ský hrabě (1346-1353): 23, 31,95,97,121, 298,332, 337,380,404,436-437,457,462, 544 KARL X. GUSTAV (1622-1660), od 1654 švéd ský král, bratranec švédské královny Kristi ny I. (1626-1689) a její plánovaný manžel, Kristina si jej ale vybrala jako svého nástup ce i beze sňatku a po zajištění nástupnictví pro něj abdikovala v jeho prospěch: 249 KARLACH Mikuláš (1831-1911), český kato lický teolog, církevní historik a publicista, 1858-1860 prefekt arcibiskupského kon viktu v Praze, 1860-1871 farář v Slabcích u Rakovníka, od 1871 sídelní kanovník a od 1902 probošt vyšehradské kapituly, 1872-1902 její archivář a do 1882 knihov ník, od 1887 historiograf; poslanec českého zemského sněmu (1895-1911), majitel Cy rilometodějské tiskárny a jeden z vydavatelů listu Čech: 580 KARŁOWICZ Jan (1836-1903), redaktor pol ského časopisu pro lidovědu a kulturní
his torii Wisla: 534 KASTNER Eduard (1845-1909), středoškolský profesor, klasický filolog, 1893 zemský škol ní inspektor, od 1898 ředitel českého gym názia v Truhlářské ulici v Praze; člen III. tří dy ČAVU (od 1890): 88 KELLE Carl von (1859-1935), úředník mini sterstva kultu a vyučování (povolán 1886 Gautschern), od 1902 ministerský rada, 1911 sekční šéf, dlouholetý pracovník sekce vysokých škol, později referent pro vysoké školy, od 1911 vedoucí sekce pro střední školy ministerstva kultu a vyučování: 99 KĘTRZYŃSKI Wojciech (vl. jménem Adal bert von Winkler) (1838-1918), polský his torik německého původu, aktivní účastník lednového povstání ve Varšavě 1863, poté potrestán, 1870 vědecký sekretář, 1874 kus tod a 1876 ředitel Národní knihovny Ossoliňských ve Lvově: 383 669
KIEMANN Johann (1844-1919), českoněmecký právník a politik, člen umeleckohistoric ké komise zemského sněmu, 1878-1913 po slanec německé pokrokové strany v českém zemském sněmu: 143 KINSKÝ Bedřich Karel, hrabě (1834-1899), český šlechtic a politik, velkostatkář, majitel panství Kostelec nad Orlicí, poslanec české ho zemského sněmu a říšské rady, od 1893 člen panské sněmovny říšské rady: 147 KIPLING Joseph Rudyard (1865-1936), brit ský spisovatel, novinář a básník, narozený a žijící v Indii, odkud čerpal náměty pro svou tvorbu; první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1907): 83 Z KLADNA Vlásek - viz Vlásek z Kladna KLEINOVÉ, podnikatelská rodina pocházející z Loučné nad Desnou, proslulá budováním železničních tratí v Rakousku-Uhersku; ně kteří její členové byli povýšeni do šlechtic kého stavu: 142 KLICMAN Ladislav (1867-1943), historik a 1896-1919 archivář místodržitelského archivu v Praze (1905 ředitel, 1909 ředitel státních archivů II. tř.), 1919-1934 ředitel Archivu ministerstva vnitra, od 1919 vyu čující Státní archivní školy; 1893-1896 člen české expedice pro studium v římských ar chivech: 6,188,229-230, 303 KLIMENT VIL (vl. jménem Giulio di Giuliano de Medici) (1478-1534), 1513-1523 kardi nál, 1523-1534 219. papež římskokatolické církve: 336, 538 KLIMENT sv. (Římský) (88-101), 88/92 až 97/101 4. papež, je mu připisováno au torství mnoha spisů, nejspíše je autorem pouze jediného, Prvního listu Korint'anüm; jeho ostatky údajně našli sv. Cyril a Meto děj, proto je spojován s počátky křesťanství v Čechách: 406, 443 KLIMESCH Johann Matthäus (česky Matyáš
či Matouš Klimeš) (1850-1940), český a ra kouský historik a vlastivědný badatel, stře doškolský pedagog, lingvista: 32 KLINGER Max (1857-1920), německý sochař, malíř a grafik, představitel symbolismu: 434 KLJUČEVSKIJ Vasilij Osipovič (1841-1911), ruský historik, profesor na univerzitě v Moskvě, od 1889 člen Ruské akademie věd: 36 KOHLER J., tajný rada z Berlína: 184 670 KOHOUT František (1841-1899), český knih kupec a nakladatel, knihkupec české uni verzity v Praze a ČAVU, spolumajitel firmy Buršík a Kohout (zal. 1884), vydávající mj. Český časopis historický·, viz i Buršík Jaro slav: 40,42-44, 77,83 KOLÁŘ Martin (1836-1898), středoškolský profesor v Táboře, regionální historik, to pograf, heraldik a genealog: 25,189 KOLLMANN Hynek (1863-1938), český his torik a archivář, 1890-1893 člen Rakouské ho historického ústavu v Římě, 1899-1901 absolvoval výzkum v římských archivech (Vatikánský archiv, archiv kongregace de Propaganda fide), 1893-1920 archivář Zemského archivu Království českého (1920 čestný titul ředitele): 6, 190-192, 301, 308, 325,455, 598 KOLOVRAT LIBŠTEJNSKÝ František An tonín IL (1778-1861), český šlechtic a ra kouský státník, nejvyšší purkrabí Království českého, státní a konferenční ministr, první ministerský předseda rakouského císařství, člen císařské rady císaře Ferdinanda I. Dob rotivého; spoluzakladatel Vlasteneckého (dnes Národního) muzea, mecenáš české vědy a kultury: 583 KOLOWRAT KRAKOVSKÝ-NOVOHRADSKÝ Jan Nepomuk Karel (zvaný Hanuš), hrabě (1794-1872), český šlechtic a mece náš (mj. B. Němcové), podporovatel Musea Království českého a
vybudování Národní ho divadla: 68, 363 KOMENSKÝ Jan Amos (1592-1670), český teolog, pedagog a filozof, kněz a biskup Jed noty bratrské: 251, 367,553, 589 KOMÍNKOVÁ Marie - vizBydžovská-Komínková KONSTANTIN Nikolajevič Romanov-Holstein-Gottorp, velkokníže (1827-1892), syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra IL, současně 1855-1881 ruský generál a admirál, vrchní velitel ruského válečného námořnictva: 377 KÖPL (Koppi, Köppel) Karel (Karl) (18511932), českoněmecký historik, 1880-1884 archivář v městském archivu České Budějo vice, 1884-1918 archivář místodržitelského archivu v Praze (od 1896 ředitel): 81, 530 KOPECKÝ Matěj (1775-1847), český divadel ník a loutkář, jeden z nejvýznamnějších před stavitelů loutkového obrozeneckého divadla,
autor řady her (mj. Don Šajn, dále Doktor Faust, Oldfích a Božena, Blaník aj.): 303 KOŘÁN Josef (1838-1912), český historik, spi sovatel, novinář a politik, člen redakční rady Riegrova Slovníku naučného (1863-1867), redaktor Světozoru (1870-1876), redaktor (1867-1868, 1869-1882) a od 1885 odpo vědný redaktor Ustu Pokrok, redaktor Hlasu národa (1886-1899), Koruny (1868), kves tor české univerzity v Praze (1882-1885), ředitel redakční rady Ottava slovníku nauč ného (1887-1892), od 1892 ředitel kanceláře ČAVU, poslanec českého zemského sněmu (1877-1889): 312, 378 KOŘISTKA Karel František Edvard, rytíř (1825-1906), český geodet a zeměpisec, od 1851 profesor matematiky a geodézie na pražské polytechnice a 1864-1865 její první volený rektor, poté profesor geodézie na české vysoké škole technické v Praze, 1861-1891 obecní starší v městském zastu pitelstvu hl. města Prahy; člen (od 1855), generální tajemník (1871-1888) a místo předseda (1888-1905) KČSN, člen II. (matematicko-přírodovědecké) třídy ČAVU (od 1890, 1890-1903 předseda), člen aka demie věd ve Vídni: 482,484 KOSAN Stanislav, P. (1865 - ?), katoUckýkněz, katecheta, autor historických publikací: 95, 97 KOSINA Jan Evangelista (1827-1899), stře doškolský profesor (1853-1867 Hradec Králové, 1867-1877 Olomouc), 1877-1888 zemský školní inspektor pro střední školy v Čechách; den III. třídy ČAVU (od 1891): 460 KOSMAS (asi 1045-1125), první známý čes ký kronikář, autor Kroniky české (Chronica Boemorum, běžně Kosmova kronika), člen a 1120-1125 děkan pražské metropolitní kapituly u Sv. Víta: 52-54, 311, 344-345, 437,494 KOSS
Rudolf Leopold Thomas (1884-1929), českoněmecký historik a archivář, 19101912 správce univerzitního archivu UK v Praze, od 1918 Archiv země české, správ ce Archivu České koruny, od 1910 německá univerzita v Praze, od 1912 docent rakous kých dějin: 108 KOŠŤÁL Jan, ředitel v cukrovaru a výrobně sirupu J. Biirgermeistera v Sadské: 25 KOTZEBUE Paul Demetrius von, hrabě (1801-1884), německoruský státník a ge nerál ve službách ruské říše, jedno z 18 dětí dramatika Alexandra von Kotzebue (1861-1819); proslavil se během Krymské války, 1862-1874 generální guvernér Novorosijska v Besarábii a vehtel Oděsské vojen ské oblasti, 1874-1880 generální guvernér Varšavy a velitel Varšavské vojenské oblasti; ruskými historiky kritizován kvůli germanofilství: 384 KÖTZSCHKE Rudolf (1867-1949), němec ký historik, od 1894 působil na univerzitě v Lipsku, založil první vlastivědný seminář na německé univerzitě, 1906-1936 profe sor ústavu pro regionální dějiny (historic kou vlastivědu) a dějiny osídlení, od 1930 profesor saských dějin, 1946-1949 v čele ústavu pro německou vlastivědu: 433,436, 440 KOULA Jan (1855-1919), český architekt (např. Čechův most v Praze), historik umění, malíř a etnograf, 1884 mimořádný a 1897 řádný profesor na ČVUT v Praze, od 1892 kustod Musea Království českého (dnes Národní muzeum), 1905-1917 ředitel jeho historicko-archeologického oddělení; člen ГѴ třídy ČAVU (od 1900) a její Archeo logické komise, člen Archeologického sboru NM, spoluzakladatel a 1904-1908 předseda Klubu za starou Prahu: 192, 329 KOVÁŘ Matěj (1840-1934), středoškolský pro fesor, autor české a
německé mluvnice, dra mat a básní, překladatel z němčiny; redaktor a výkonný redaktor Sborníku Historického kroužku: 308,314,455 KOŽÍŠEK: 507 KRADSKÝ (?) baron: 29 KRÁL Josef (1853-1917), český klasický fi lolog, překladatel a pedagog, 1883 mimo řádný a 1893 řádný profesor klasické filo logie na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1909-1910 rektor univerzity, žák J. Kvíčaly, od 1886 redaktor Listů filolo gických, člen KČSN (od 1909) a III. třídy ČAVU (od 1908): 140, 142, 226, 317-320, 329-331,473 KRÁL Josef František (1860-1934), učitel a ředitel škol z Vamberka, pod vlivem J. Ka louska vydal Paměti města Vamberka nad Zdobnicí (1927): 537-539 671
KRÁL z Dobré Vody Vojtěch (1844-1913), čes ký heraldik, sfragistik, kreslíř (ilustrace pro Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze království Českého, Ottův slovník naučný a Časopis Společnosti přátel starožitností českých), so kolský činitel: 488 KRAMÁŘ Karel (18Ճ0-1937), český politik a rakouský státník, předseda mladočeské strany, 1891-1915 poslanec říšské rady, 1897-1898 místopředseda poslanecké sně movny říšské rady, 1894-1913 poslanec českého zemského sněmu, 1918-1919 první předseda československé vlády, poté před seda Československé strany národnědemokratické: 326, 329,464,498 KRASIŇŠTÍ, polský šlechtický rod: 38, 534 KRÁSL František Borgia (1844-1907), církev ní historik a spisovatel, redaktor Časopisu katolického duchovenstva; od 1884 kanov ník, později probošt svatovítské kapituly, dlouholetý prefekt arcibiskupského kon viktu a provizor arcibiskupského semináře v Praze, od 1901 pražský světící biskup; člen I. třídy ČAVU (od 1897): 193-195, 215, 308 KRASONICKÝ Vavřinec (též Vavřinec z Krasonic) (asi 1460-1532), český učenec, kněz Jednoty bratrské, od 1494 člen její užší rady, 1495 duchovní správce sboru v Litomyšli, která se pak stala vedle Mladé Boleslavi hlavním sídlem Jednoty; účastnil se mnoha dobových polemik: 296,578-579 KRAUS Arnošt Vilém (1859-1943), germa nista, od 1898 profesor germanistiky na fi lozofické fakultě české univerzity v Praze, 1911/12 její děkan; člen KČSN (od 1906) a III. třídy ČAVU (od 1911): 66, 319, 321322,331 KREJČÍ František (1858-1934), český filozof, původně středoškolský profesor (1879-1883 Mladá Boleslav, 1883-1897 Nový Bydžov,
1897-1905 Praha - Vinohrady), od 1898 docent, od 1905 mimořádný a od 1912 řád ný profesor pražské univerzity; člen KČSN (od 1916) a I. třídy ČAVU (od 1903): 140141,219-220 KREJČÍ František Václav (1867-1941), český spisovatel a publicista, stoupenec realismu: 522 KREJČÍ Jan (1825-1887), významný český geo log, od 1864 profesor geologie a mineralogie 672 na české polytechnice, od 1882 na české uni verzitě v Praze, od 1861 poslanec českého zemského sněmu za mladočeskou stranu, 1881-1883 poslanec říšské rady: 143-144 KREJČÍK Adolf Ludvík (1877-1958), český ar chivář a historik, 1901-1909 Schwarzenberský archiv v Třeboni, 1909-1919 Moravský zemský archiv v Brně, 1919-1936 Česko slovenský státní archiv zemědělský v Praze (od 1920 ředitel): 172, 196-205, 308, 353, 525 KRCH Hynek (1845-1919), historik, básník, středoškolský profesor: 553 KRISTIÁN (též Strachkvas) (t 996), český duchovní, mladší syn knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty, některými histo riky je mu připisováno autorství Kristiáno vy legendy: 8, 161, 217-218, 338, 369, 383, 491-494 KRISTIÁN I. ANHALTSKÝ (Anhaltsko-Bernburský, 1568-1630), kníže anhaltský, významný diplomat, ale i vojevůdce, tvůrce Protestantské unie a vrchní velitel českého stavovského vojska během třicetileté války; byl v kontaktu s Petrem Vokem z Rožmber ka a zasahoval do vnitřních poměrů dědič ných rakouských zemí: 232 KRISTINA I. ŠVÉDSKÁ (1626-1689), druhá dcera švédského krále Gustava II. Adolfa (1594-1632) a jeho manželky Marie Eleo nory Braniborské (1599-1655), 1632-1654 švédská královna, po abdikaci odešla do Říma a
konvertovala ke katolicismu: 249 KROFTA Kamil (1876-1945), český historik a archivář, diplomat; 1899-1901 zemský stipendista ve Vatikánském archivu, 19011919 archivář Zemského archivu Království českého; 1919-1920 ministerstvo školství a národní osvěty v Praze; současně od 1911 profesor rakouských a od 1919 českých dě jin (se zvláštním zřetelem ke Slovensku) na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a 1923-1924 profesor na univerzitě v Bra tislavě; 1920-1921 československý velvy slanec ve Vatikánu, 1921-1925 ve Vídni a 1925-1927 v Berlíně, 1927-1936 zástupce ministra zahraničních věcí a 1936-1938 ministr zahraničních věcí ČSR; člen KČSN (od 1905) a I. třídy ČAVU (od 1904): 6,10, 16, 68, 81, 91-92, 104, 202, 206-212, 302, 310,317,372,598-599
KROFTOVÁ Štěpánka (1881-1943), rozená Tylová, dcera majitele mlýna v Ejpovicích, od září 1905 manželka K. Krofty: 209 KROUPA Martin (asi 1630 - 2. poi. 17. stol.), písničkář: 538 KRUŠINA ZE ŠVAMBERKA Josef, baron (1859-1914), učitel, národopisný pracovník, prozaik, překladatel z němčiny: 425-426 KRYŠTŮFEK František Xaver, P. (1842-1916), český katolický kněz, kanovník a pro bošt kolegiátní kapituly u Všech svátých v Praze, od 1891 profesor církevních dějin na teologické fakultě české univerzity v Pra ze, 1892/93, 1898/99 a 1905/6 její děkan, 1893/1894 rektor univerzity, 1893-1894 poslanec českého zemského sněmu: 6,213֊ 218, 303 KŘ1ŠTAN, Kfišťan - viz Kristián (Strachkvas) KŘIŠŤAN Z PRACHATIC (před 1370-1439), český astronom, matematik, lékař a teolog, stoupenec Jana Husa, mistr pražské uni verzity, několikrát zvolen děkanem artis tické fakulty, čtyřikrát rektorem univerzity, od 1406 farář a kazatel v kostele sv. Michala na Starém Městě pražském: 235 KUČERA: 42 KÜHN Jan JUDr., člen pražské městské rady: 428 KUNÁŠ Z MACHOVIC Adam Chval (t 1628/1629), nižší šlechtic původem z jižních Čech (Křenovice, Dubné), 1619 sekvestor panství Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí, aktivní účastník sta vovského povstání, postižen konfiskací, pro to vstoupil do cizích služeb - 1624 inspektor knížecích statků Karla z Lichtenštejna, 1628 Albrechta z Valdštejna: 427,441 KUNHUTA Přemyslovna (1265-1321), prvo rozená dcera českého krále Přemysla Ota kara II. a Kunhuty Uherské, 1291 - 1302 manželka piastovského knížete Boleslava II. Mazovského, poté abatyše kláštera sv. Jiří na
Pražském hradě; v době její působení vznikl významný rukopis, Pasional abatyše Kunhuty: 468, 536 KUPECKÝ Jan (též Kupezky Johannes) (1666֊ 1740), český barokní malíř, portrétista, působil v Uhrách, Vídni a od 1733 v No rimberku; potomek českých bratří z Mladé Boleslavi: 434 KURKA Josef, P. (1846-1924), římskokatolic ký kněz, autor různých prací náboženských, místopisných a z církevních dějin, farář ve Vyšerovicích: 314 KUTINA Baltazar Kašpar (1853-1923), český malíř, grafik a ilustrátor (mj. ilustroval Al bum der Burgen und Schlösser im Königrei che Böhmen F. Bernaua): 28 KUTRZEBA Stanislaw (1876-1946), pol ský právní historik, od 1908 mimořádný a od 1912 řádný profesor Jagellonské uni verzity v Krakově, 1932-1933 její rektor, generální tajemník (1926-1939) a prezi dent (1939-1946) Polské akademie věd; člen I. třídy ČAVU (od 1915): 163 KVAPIL František (1855-1925), český úřed ník, básník a překladatel (především polské literatury), od 1893 tajemník (1909-1920 ředitel kanceláře) Musea Království české ho (dnes Národní muzeum); člen IV. třídy ČAVU (od 1895): 330 KVÍČALA Jan (1834-1908), český klasický filolog, pedagog a politik, od 1897 dvor ní rada, 1860 mimořádný a 1869 řádný profesor klasické filologie na filozofické fakultě pražské univerzity, poslanec české ho zemského sněmu (1881-1895) a říšské rady (1880-1883), člen zemské školní rady, přísedící zemského výboru (1883-1896); člen KČSN (od 1867), den III. třídy ČAVU (od 1890,1890-1893 předseda): 8, 77, 140, 219-228, 329, 460, 471-477, 479-481, 483, 485,600 KVÍČALOVÁ, manželka J. Kvíčaly: 219, 225-228 KYBAL
Vlastimil (1880-1958), český historik a diplomat; kromě Prahy studoval v Paříži a v Bonnu, poté pobyty v archivech ve Fran cii, Německu, Itálii, Španělsku a Švédsku; od 1911 docent, od 1918 profesor Univerzi ty Karlovy; od 1920 v diplomatických služ bách: 1920-1925 Řím, 1925-1927 Rio de Janeiro a Buenos Aires, 1927-1933 Madrid, 1935-1939 Mexiko, od druhé světové války i po roce 1948 v exilu (USA); člen KČSN (od 1916) a I. třídy ČAVU (od 1916): 6-7, 96-97, 211, 229-252, 254-264, 316, 318֊ 319, 329,496, 518,524, 600-601 LACKNER Johann Baptist, OSB (t 1781), be nediktin v klášteře Niederaltaich v Dolním Bavorsku, papežský protonotar, profesor církevního práva a sekretář opata, od 1779 673
člen historické třídy Bavorské akademie věd: 493 LAHMANN Johann Heinrich (1860-1905), německý lékař a léčitel, v roce 1888 otevřel na drážďanském předměstí sanatorium „Weisser Hirsch“, zaměřil se na hydrotera pii, léčebnou gymnastiku a zdravou výživu: 96, 556 LAICHTER Jan (1858-1946), český naklada tel a knihkupec, ve svém nakladatelství (zal. 1896) se zaměřoval na vydávání filozofické, historické (od 1911 edice České dějiny), so ciologické, ekonomické a právní literatury, později byl dlouholetým předsedou Svazu knihkupců a nakladatelů československých: 261-262 LAMANSKIJ Vladimir Ivanovič (1833-1914), ruský slavista, historik, konzervativec, stou penec panslavismu: 37-38, 41,382 LAMPADARIOS Petros, zvaný Peloponéský (1730-1773), řecký zpěvák, skladatel a uči tel církevní hudby a reformátor notového písma: 277 LAMPRECHT Karl (1856-1915), německý historik, od 1891 profesor středověkých a novějších dějin na univerzitě v Lipsku, 1910-1911 rektor; 1896 založil Královskou saskou komisi pro historii, 1898 spoluzaložil historicko-geografický seminář, 1906 navrhl vytvoření semináře pro regionální dějiny a dějiny osídlení; zdůrazňoval význam kul turních a hospodářských dějin: 432-433, 435,440,532 LAPPO-DANILEVSKIJ Alexandr Sergejevič (1863-1919), ruský historik, filozof a socio log, od 1891 mimořádný a od 1898 řádný profesor na univerzitě v Petrohradě: 37 LAUBMANN Georg von (1843-1909), němec ký klasický filolog a knihovník, od 1882 ře ditel Bavorské státní knihovny v Mnichově: 529 LAVROV Petr Alexejevič (1856-1929), ruský (a sovětský) filolog, slavista, 1887 docent
bulharského jazyka na univerzitě v Mosk vě, 1898 profesor na univerzitě v Novorosij sku, 1900 v Petrohradě, 1916 v Permu; člen III. třídy ČAVU (od 1907): 36,41 LAVROVSKIJ Mikoláš (Nikolaj Alexejevič) (1827-1899), ruský spisovatel a pedagog, profesor na univerzitě v Charkově, od 1883 rektor univerzity ve Varšavě, od 1890 674 kurátor jurjevského učebného okruhu; bratr P. A. Lavrovského: 384 LAVROVSKIJ Petr Alexejevič (1827-1886), ruský slavista, od 1851 profesor slavistiky na univerzitě v Charkově, později rektor univerzity ve Varšavě, kurátor orenburského a oděského učebného okruhu, člen rady ruského ministerstva národní osvěty; autor několika statí o cestě po Čechách; bratr N. A. Lavrovského: 384 LEDR Josef (1849-1934), muzejní pracovník a archivář, autor prací z oboru regionálních dějin: 317 LÉGER Louis (1843-1923), francouzský slavista a žurnalista, podporovatel česko-fřancouzských vztahů, od 1885 profesor slavistiky na Collége de France; člen KČSN (od 1867) a I. třídy ČAVU (od 1899): 234, 567,611 LEGO Jan Václav (1833-1906), český národní buditel a spisovatel, působící hlavně ve Slo vinsku a Chorvatsku, od 1876 zaměstnán jako pracovník (a od 1893 kustod) sbírky grafiky a muzikálu knihovny Musea Králov ství českého (dnes Národní muzeum): 299 LEHNER Ferdinand Josef, Msgre (1837-1914), český římskokatolický kněz, 1865-1892 kaplan v Karlině a od 1892 farář u Sv. Lud mily na Královských Vinohradech; zabýval se církevní hudbou a uměním, jeden z prů kopníků památkové péče (člen komise pro soupis památek města Prahy) a zakladate lů dějin umění i hudby v Čechách, vyda
vatel časopisů Cyril (od 1874) a Method (od 1875); člen KČSN (od 1895) a I. třídy ČAVU (od 1891): 265-268, 303, 512 LENBACH Franz von (1836-1904), německý malíř, ve své době patřící к nej slavnějším, autor portrétů významných osob (němec kých císařů Viléma I. a Viléma IL, rakouské ho císaře Františka Josefa L, papeže Lva XIII. a především kancléře Otto von Bismarcka), kromě toho kopista starých mistrů a malíř žánrových obrazů: 434 LEOVITIUS Cyprianus - viz Karásek Lvovický ze Lvovic Cyprián LEPAŘ Jan (1827-1902), český pedagog, stře doškolský profesor (Znojmo, Jihlava, Opava, Praha), autor učebnic zeměpisu a dějepisu; zkušební komisař pro kandidáty učitelství středních škol v oboru historie, okresní inspektor pražských škol, od 1870 ředitel
učitelského ústavu v Praze; podporoval ná rodní uvědomění na Moravě a ve Slezsku, usiloval o zvýšení úrovně pražských škol, byl považován za jednoho z nejlepších sou dobých učitelů: 214 LERCH Josef Oldřich (1816-1892), chemik, mimořádný profesor zoochemie na němec ké univerzitě v Praze, jeden z chemiků po věřených r. 1886 zkoumáním RKZ, na svou účast ale rezignoval: 142 LESCHINGER Edvard (1858-1945), nakla datel a tiskař v Praze, od 1891 ředitel knih tiskárny firmy J. Otto, 1900 působil krátce v tiskárně Dr. Ed. Grégr, 1901 založil na No vém Městě pražském vlastní tiskárnu se za měřením na barvotisk, rozvinul i naklada telství, které však postupně omezoval: 310 LESKIEN August (1840-1916), německý lingvista (komparativní lingvistika), in dogermanista a slavista, zabýval se zejmé na baltskými a slovanskými jazyky; 1870 mimořádný a 1876-1915 řádný profesor slovanské filologie na univerzitě v Lipsku, od 1884 editor Allgemeine Enzyklopädie der Wissenschaften und Künste: 134 LEV XIII. (vl. jménem Vincenzo Gioacchi no Raffaele Luigi Pecci) (1810-1903), od 1878 256. papež římskokatolické církve; provedl její rozsáhlou reorganizaci, během jeho pontifikátu vzrostla mezinárodní poli tická prestiž papežství: 305 LEXA František (1876-1960), významný čes ký egyptolog, zakladatel české egyptologie, od 1927 profesor egyptologie na Karlově univerzitě, 1934/35 děkan její filozofické fa kulty; přispěl к založení Československého egyptologického ústavu (1958): 318 LIBŠTEJNSKÝ z Kolovrat František Antonín viz Kolovrat Libštejnský LIEBSCHER Karel (1851-1906), český malíř krajinář
a ilustrátor, studoval na vídeňské malířské akademii; tématem jeho prací byly významné české památky a česká kra jina, jeho talent využil i vydavatel Jan Otto, který jeho ilustrace uveřejňoval v časopi sech (např. Zlatá Praha) i ve výpravných publikacích (zejm. Hrady, zámky a tvrze Království českého Augusta Sedláčka a dílo Čechy): 27,29 LIEBSCHEROVÁ Ludmila (1885-1941), dce ra K. Liebschera, absolventka učitelského ústavu a učitelka, od 1907 manželka J. V. Šimáka: 443, 605 LINDNER Gustav Adolf (1828-1887), český pedagog, psycholog a filozof, považován za nejvýznamnějšího pedagoga po J. A. Ko menském; původně středoškolský profesor, poté profesor na české univerzitě v Praze: 140-141,144 Z LOBKOVIC Bohuslav - viz Hasištejnský z Lobkovic Bohuslav Z LOBKOVIC Zdeněk Vojtěch Popel (15681628), český šlechtic a politik, od 1599 nejvyšší kancléř Království českého, od 1624 první kníže a vladař domu lobkovického: 442 LOEW: 141 LOMBARDIJS Petrus (česky Petr Lombard ský) (cca 1100-1160), italský teolog, jeden ze zakladatelů scholastiky, biskup v Paříži; autor Čtyř knih sentencí (Sententiarum libri quattuor), které se staly učebnicí teologie na středověkých univerzitách (proto na zýván Magister sententiarum), od 1220 je vykládali a komentovali všichni významní univerzitní teologové, včetně Jana Husa: 234 LORENZ Ottokar (1832-1904), rakousko-německý historik a genealog, zakladatel mo derní vědecké genealogie, přední historik své doby; od 1857 archivář Haus-, Hof- und Staatsarchivu ve Vídni, 1860 mimořádný a 1861-1885 řádný profesor rakouských dějin na univerzitě ve Vídni, 1880
její rek tor, později působil na univerzitě v Jeně: 396-398 LOSKOT František (1870-1932), český nábo ženský historik: 296 LOUKOTA Jakub (1859-1934), novinář a re daktor, ředitel Ottova nakladatelství: 560 LUDMILA sv. (cca 860-921), česká kněžna, manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje L, matka knížete Vratislava L, babička sv. Václava, mučednice, chronologicky první česká svá tá: 161,218,372,383,492,494 LUDWIG Alfred (1832-1912), klasický filolog, srovnávací jazykovědec a sanskrtista, zabý val se nejstarší indickou literaturou, od 1860 mimořádný a od 1871 řádný profesor klasic ké filologie a srovnávací j azykovědy na praž ské univerzitě (od 1883 německé); člen (od 1867) a místopředseda (1907-1912) KČSN, člen III. třídy ČAVU (od 1902): 505 675
LUKAVSKÝ Bohumil, autor disertace z roku 1907: 374-375 LUTHER Martin (1483-1546), německý teo log, původně augustiniánský mnich, poté církevní reformátor, zakladatel luterství: 88 LÜTZOW František, hrabě (1849-1916), ra kouský šlechtic, diplomat (1873-1881 rakousko-uherský diplomat v Nizozemí, Římě a Londýně), historik, spisovatel a politik, od 1884 žil střídavě v Londýně a v Žampachu v Čechách, 1885-1889 poslanec říš ské rady, kde se připojil к Českému klubu, byl stoupencem českého státního práva; po 1889 se věnoval soukromému studiu české historie a literatury, vědecké práci a publikování, v angličtině publikoval ně kolik knih o české historii, napsal několik rozsáhlých hesel spojených s českými země mi do Encyclopædia Britannica, propagoval českou kulturu v anglicky mluvících ze mích; člen KČSN (od 1897) a I. třídy ČAVU (od 1899); po vypuknutí první světové války odešel do Švýcarska a navázal kontakty mj. s T. G. Masarykem; pohřben ve Vamberku: 551, 583 LVOVICKÝ ze Lvovic - viz Karásek Lvovický ze Lvovic Cyprián (Cyprianus Leovitius) MÁDL Karel Boromejský (1859-1932), český historik a kritik umění, 1894-1916 profe sor na Umělecko-průmyslové škole v Praze; člen I. třídy ČAVU (od 1910): 267 MÁGR (Mager) Josef (1861-1924), český so chař, studoval sochařství u Antonína Poopa, od 1889 žil v Lipsku: 434 MAKUŠEV Vikentij Vasiljevič (1837-1883), ruský historik a slavista, profesor na uni verzitě ve Varšavě, zaměřoval se na dějiny jižních Slovanů (zejm. Bulharska, Albánie): 382 MARAT František Xaver, OCr (1849-1915), archivář a knihovník Rytířského řádu křižovníků s
červenou hvězdou v Praze, od 1891 generál a od 1902 velmistr; infulovaný prelát království Českého, konzistorní rada v Praze a Litoměřicích, poslanec české ho zemského sněmu, člen panské sněmovny říšské rady: 6,269-271 MAREK Antonín (zvaný libuňský jemnostpán), P. (1785-1877), český římskokatolic ký kněz, básník, překladatel a jazykovědec, 676 spolupracovník J. Jungmanna, autor čes kého vědeckého filozofického názvosloví: 377 MAREŠ František (1850-1939), český historik, schwarzenberský archivář (1874-1888 hlav ní adjunkt ve Schwarzenberském ústředním archivu ve Vídni, 1888-1924 Schwarzen berský archiv v Třeboni, od 1911 ředitel), 1879-1891 Institut für österreichsische Geschichtsforschung: 6,198 MARTIN Z TIŠNOVA (asi 1420 - ?), písař, ka tolický kněz, autor oslavných skladeb na rod Tovačovských z Cimburka a na olomoucké ho biskupa Tase z Boskovic (1446-1482); někteří badatelé ho ztotožňují se stejno jmenným tiskařem Kutnohorské bible a také s anonymním pražským tiskařem Žaltáře·. 488-489 MASARYK Tomáš Garrigue (1850-1937), sociolog a filozof, vysokoškolský pedagog a politik, 1882 mimořádný a 1897 řádný profesor filozofie na filozofické fakultě čes ké univerzity v Praze, redaktor časopisu Athenaeum, představitel politického směru realismu, poslanec říšské rady (1891-1893 a 1907-1914), 1918-1935 první českoslo venský prezident; odpůrce pravosti Ruko pisů: 56, 59, 64-65, 74-77, 134, 137-138, 140-141, 143-144, 220-221, 272, 303, 369, 460, 473,475,498, 500, 552, 588 MAŠEK Ignác Bohuslav (1837-1901), český klasický filolog, bohemista, středoškolský pedagog a
spisovatel, profesor klasické filo logie na gymnáziích v Táboře (1865-1868), v Hradci Králové (1868-1870), v Jindřicho vě Hradci (1870-1884) a v Praze, zastánce pravosti Rukopisů; člen III. třídy ČAVU (od 1890): 137, 460 MATĚJ Z JANOVA (mezi 1350 a 1355 - 1393), český katolický kněz a kazatel, církevní re formátor a spisovatel, jeden z Husových předchůdců a nejvýznamnějších předsta vitelů rané české reformace: 210-211, 229, 233-234,236,238-239,242,252-253, 496 MATTUŠ Ladislav (1868-1951), novinář, re daktor, prozaik, dramatik: 313 MATYÁŠ HABSBURSKÝ (1557-1619), pří slušník dynastie Habsburků, bratr Rudol fa IL, rakouský arcivévoda, od 1608 markra bě moravský, od 1611 král český, uherský a chorvatský, od 1612 římský císař: 97,204
MAXMILIÁN II. HABSBURSKÝ (1527-1576), od 1564 římský císař, uherský a český král: 204 MAYR Karl (1864-1917), rakouský historik: 241 MEITZEN August (1822-1910), německý sta tistik, ekonom a agrární historik (na základě materiálu v archivu ve Vratislavi), od 1875 mimořádný profesor statistiky a národní ekonomie na univerzitě v Berlíně, od 1903 dopisující člen Bavorské akademie věd: 532 MERCED SÁENZ Y AGUILAR María Anna de la, manželka Vlastimila Kybala: 263,601 MERKLAS Václav (1809-1867), český mediry tec, kartograf, středoškolský profesor: 365 METELKA Jindřich (1854-1921), český stře doškolský profesor, kartograf, politik, mladočech, poslanec českého zemského sněmu (1911-1913) a říšské rady (1909-1911), menšinový pracovník; člen KĞSN (od 1895) a I. třídy ČAVU (od 1899): 165,292 METODĚJ (Metod) sv. (813/815-885), starší bratr Konstantina (Cyrila), s nímž v roce 863 přišel na pozvání knížete Rostislava ší řit křesťanství na Moravu, od 869 arcibiskup Panonie a Moravy: 218, 351,492-493 METTERNICH (Metternich-Winneburg) Kle mens Vaclav Nepomuk Lothar von (17731859), rakouský šlechtic, politik a diplo mat, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od 1814 kníže; od 1801 v diplomatických službách (vyslanec v Drážďanech, Berlíně a Paříži), 1809-1848 rakouský ministr za hraničí, od 1821 rakouský státní kancléř: 583 MIKENDA Antonín (1851-1911), středoškol ský profesor v Praze, hudební spisovatel, publikoval časopisecky, editor latinských klasiků pro školní potřeby: 318 MIKLOŠIČ Franc (též Fran, německy Franz Miklosich) (1813-1891), štýrský a rakouský lingvista a filolog, slavista,
politik slovinské národnosti, v r. 1848 poslanec rakouského říšského sněmu: 467 MIKŠOVIC Pavel (asi 1575-1632), měšťan v Lounech, kronikář, autor Kroniky Loun ské: 455 MIKULÁŠ Z PRACHŇAN (1485-1550), od 1511 cechmistr kráječů sukna, od 1510 dlouholetý primátor Kutné Hory, autor kut nohorských pamětí: 430-431 MILDE Josef JUDr. (1839-1900), rakouský a český právník a politik, poslanec české ho zemského sněmu a říšské rady, od 1876 člen sboru pražských obecních starších a od 1879 člen městské rady v Praze: 428 MILÍČ Z KROMĚŘÍŽE Jan (mezi 1320/251374), původně notář české královské kan celáře, později populární pražský kazatel, pokládaný za nejvýznamnějšího českého reformního kazatele 14. století: 235 MILLER Orest Fedorovič (1833-1889), rus ký literární historik, folklorista, slavjanofil a vysokoškolský učitel (původem estonský Němec), profesor na univerzitě v Petrohra dě, zaměřoval se na dějiny ruské literatury a slovesnosti: 469 MILNER - viz Myllner MINOTAURUS, v řecké mytologii tvor s lid ským tělem a býčí hlavou, syn manželky krétskeho krále Mínóa a býka; byl uzavřen v Labyrintu, kam mu byly dodávány lidské oběti: 321 MITROVSKÁ Marie (1896? - ?), příslušnice rodu Mitrovských z Mitrovič a Nemysle, snad dcera Vladimíra hraběte Mitrovského z Mitrovič (1814-1899): 329 MLADA (930/935 - 994?), Přemyslovna, mlad ší dcera knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty, první abatyše nejstaršího českého kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (řehol ním jménem Marie): 468 MONOD Gabriel (1844-1912), francouzský historik, vysokoškolský pedagog, zakladatel Revue historique (1876):
94 MORÁVEK Jan (1887-1960), český historik a archivář, 1909-1911 Institut für österrei chische Geschichtsforschung ve Vídni, poté ministerstvo financí a od 1917 vicearchivář Hofkammerachivu ve Vídni, 1919 pověřen delimitací z vídeňských archivů a knihoven; 1920-1948 Archiv Pražského hradu: 329 MORFILL William Richard (1834-1909), britský filolog, od 1909 profesor rusistiky a dalších slovanských jazyků na univerzitě v Oxfordu (první profesor ruštiny ve Velké Británii), čestný doktor Karlovy univerzity (1908); člen KČSN (od 1891) a III. třídy ČAVU (od 1905): 7, 549-550 MOUREK Václav Emanuel (1846-1911), český germanista a anglista, lexikograf, autor ces topisů a překladatel z angličtiny, původně 677
středoškolský profesor v Českých Budějo vicích a od 1883 na Akademickém gymná ziu v Praze, 1888 mimořádný a 1894 řádný profesor německé filologie na filozofické fakultě pražské univerzity, 1900 děkan fa kulty, člen (od 1888 mimořádnýa 1894řád ný) a hlavní tajemník (1896-1911) KČSN, člen III. třídy ČAVU (od 1890): 86,123,183, 185, 221, 224, 301, 303, 312, 340, 344-345, 451,523-524, 531,584,592 MRÁZEK Alois (1868-1923), zoolog, profesor na Karlově univerzitě v Praze; člen KČSN (od 1899) a II. třídy ČAVU (od 1905): 590 MÜHLBACHER Engelbert (1843-1903), ra kouský historik a diplomatik, 1878 docent na univerzitě v Innsbrucku, 1881 mimo řádný a 1896 řádný profesor historie a po mocných věd historických na univerzitě ve Vídni; od 1879 až do smrti vydavatel Mitteilungen des Institutsfür österreichische Geschichtsforschung, od 1891 člen Monu menta Germaniae Historica: 302 MÜLLER Joseph Theodor (1854-1946), ně mecký teolog a církevní historik, 1883-1884 pobyt v Praze, od 1884 archivář archivu Jed noty bratrské (Unitätsarchiv) v Herrnhutu: 94 MÜLLER Václav (1875-1958), středoškolský profesor, právní historik 162 MÜLLEROVÁ Marie, choť bankovního úřed níka, neteř J. Kalouska: 587 MUCHA Alfons Maria (1860-1939), známý český malíř, grafik a designér období sece se: 120, 560 MUKA Arnošt (Mucke Ernst) (1854-1932), lužickosrbský spisovatel a aktivista, stře doškolský profesor v Budyšíně, Saské Ka menici a Freibergu; člen KČSN (od 1897) a III. třídy ČAVU (od 1899): 165 MURDIŅ, „raubíř“ v Římě: 306 MUSIL Alois (též Músa ar Rueili či Músá šajch Číkí, označovanýjako český nebo
moravský Lawrence z Arábie), P. (1868-1944), český orientalista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel, katolický kněz; je považován za jednoho z největších orientalistu a arabistů přelomu 19. a 20. století; od 1909 řád ný profesor na teologické fakultě univerzity ve Vídni, 1908-1912 cesty do Palestiny, Sýrie a Iráku, během první světové války tajné politické mise do arabských provincií 678 Osmanske říše; 1920-1938 řádný profesor Univerzity Karlovy v Praze; člen KČSN (od 1908) a I. třídy ČAVU (od 1907): 101 MUSIL Anton, ingrosátor desk zemských, správce svobodnických knih: 162 MYLLNER, MYLNER, MILNER Jan (t 1618), český nekatolický šlechtic měšťanského pů vodu, od 1572 úředník císařské kanceláře, od 1585 dvorský, 1590-1600 první zemský sekretář, r. 1600 usiloval o uprázdněné místo místokandéře, a když jej nedosáhl, usiloval o propuštění z kanceláře: 437,442 NADLER Vasilij Karlovic (1840-1894), rus ký historik německého původu, profesor na univerzitě v Charkově: 382 NEBESKÝ Václav Bolemír (1818-1882), český obrozenecký básník, literární historik, pu blicista a překladatel, významný účastník pražského kulturního života v době před březnové, politicky aktivní v roce 1848, 1850-1861 redaktor Časopisu Českého musea, 1851-1877 sekretář Českého musea, resp. Musea Království českého (dnes Ná rodní muzeum) a správce jeho pokladny: 141,381 NEJEDLÁ Marie Johanna (1881-1953), roze ná Brichtová, dcera někdejšího hospodář ského úředníka na Riegrově statku Malec a pozdějšího ředitele tiskařského a vydava telského závodu Politika Arnošta Brichty, spoluzakladatele deníku
Národní politika, od r. 1905 manželka Z. Nejedlého: 279,281 NEJEDLÝ Zdeněk (1878-1962), český historik, muzikolog a politik; 1899-1909 Archiv Ná rodního muzea (asistent, od 1904 adjunkt), 1905 docent hudební vědy na filozofické fa kultě české univerzity v Praze, 1909 mimo řádný a od 1919 řádný profesor; před 1918 politicky činný v realistické straně, později sympatizant KSČ, 1939-1945 žil v Moskvě, 1945-1946 a 1948-1953 ministr školství, 1946-1948 ministr práce a sociální péče, od 1953 místopředseda vlády a ministr bez portfeje; člen KČSN (od 1904) a I. tří dy ČAVU (od 1907), 1945-1952 prezi dent ČAVU: 9, 10, 272-288, 352, 411, 574, 601-602 NEJEZCHLEBA Rudolf, P. (1873-1961), ka tolický kněz, od 1902 katecheta a profe sor náboženství na Matičním gymnáziu
v Moravské Ostravě, poslanec, redaktor; vě noval se péči o opuštěné děti a mládež, stál v čele sirotčího spolku Ludmila v Moravské Ostravě, prvního dobročinného spolku na Ostravsku, který poskytoval nejen pře chodnou, ale trvalou pomoc: 173 NĚMCOVÁ Božena, roz. Barbora Novotná a poté Panklová (1820-1862), významná česká spisovatelka: 462,479,481 NĚMCOVÁ Theodora (1841-1920), dcera Bo ženy Němcové, česká učitelka: 479 NĚMEC Bohumil (1873-1966), český bota nik, mykolog, od 1907 profesor Univerzity Karlovy, 1919-1920 děkan její filozofické fakulty, zasloužil se o vznik samostatné přírodovědecké fakulty; 1921-1922 rektor univerzity; meziválečný československý politik, v roce 1935 zvažován jako kandidát na prezidenta ČSR; člen KČSN (od 1899, 1932-1945 místopředseda), II. třídy ČAVU (od 1901, 1921-1926 tajemník, 1927-1929 předseda) a ČSAV (od 1953): 330 NĚMEC Karel (1839-1901), syn Boženy Něm cové, český zahradnický odborník, pedagog (hospodářská akademie v Táboře), známý ovocnář a od 1896 ředitel Zemského po mologického ústavu v Praze: 479 NĚMEČEK Josef, Msgre (1824-1912), vikář v Loukově, čestný kanovník litoměřický: 421 Z NEUBERKA (též z Neubergu) Jan Norbert, rytíř (1796-1859), český šlechtic, úředník, národní buditel, sběratel umění, spoluza kladatel a mecenáš Vlasteneckého (dnes Národního) muzea v Praze; případně jeho syn Jan Eduard (1834-1892): 568-569 NEUDERT Jindřich (1857-1933), středoškol ský profesor, vládní rada, autor německo-českých slovníků: 260 NEUWIRTH Josef (1855-1934), český, ně mecky píšící historik českého středověkého umění doby Karla IV., od 1895
mimořádný a 1897 řádný profesor německé univerzity v Praze, 1899-1926 profesor obecných dě jin umění na vídeňské technice, 1903-1905 její rektor; pracovník památkové péče, ko respondent vídeňské Centrální komise pro ochranu památek pro Čechy ( 1886) a Dolní Rakousy (1900): 55 NĚVOSTRUJEV Kapiton Ivanovic (18151872), ruský slavista, profesor simbirského a moskevského duchovního semináře, od r. 1849 vydával spolu s A. V. Gorským Opisanije slavjanskich rukopisej Moskovskoj Sinodalnoj Biblioteki (5 svazků): 379,382 NIEDERLE Lubor (1865-1944), český ar cheolog, antropolog, etnolog a slavista; 1892-1895 spoluredaktor Českého lidu, 1895-1898 správce Národopisného mu zea českoslovanského v Praze; od 1898 mimořádný a 1904-1929 řádný profesor prehistorické archeologie a etnologie na fi lozofické fakultě české univerzity v Praze, 1907-1929 ředitel prehistorického odděle ní Archeologického kabinetu (od 1912 ústa vu), 1907-1908 děkan fakulty, 1927-1928 rektor univerzity; představitel „univerzitní školy“ v české archeologii (v opozici vůči tzv. „muzejm' škole“); člen KČSN (od 1901) a I. třídy ČAVU (od 1906, 1921-1926 ta jemník), místopředseda Archeologické ko mise a předseda její L, předhistorické sekce; zprvu politicky činný jako realista, od 1907 v mladočeské straně: 10, 87, 100,165, 221, 289-297,329-331,575 NIKOLSKIJ Vladimir Nikolajevič (18211874), ruský právník, od 1859 profesor univerzity v Moskvě: 469 NIKON, vlastním jménem Nikita Minin (1605-1681), ruský pravoslavný duchovní, šestý patriarcha moskevský a celé Rusi, cír kevní reformátor; na synodách v letech 1654 a 1656
prosadil některé reformy, čímž vyvo lal odpor duchovních pod vedením protopopa Awakuma a následně rozpor v ruské pravoslavné církvi (rozkolnictví), dostal se do sporu i s carem Alexejem I. Michajlovičem, následně 1666-1681 vězněn: 470 NOSTIC, příslušník rodu z Nostic (Nostitz), starého šlechtického rodu původem z Hor ní Lužice: 363 NOVÁČEK Martin (t 1912), strýc V. J. Nováč ka z Českých Budějovic: 325 NOVÁČEK Vojtěch Jaromír (1852-1916), his torik a archivář, 1888-1890 a 1901-1902 zemský stipendista ve Vatikánském archi vu, 1891-1916 Zemský archiv Království českého v Praze (od 1903 ředitel); od 1908 člen archivní rady ve Vídni; člen KČSN (od 1895, 1914-1916 tajemník) a I. tří dy ČAVU (od 1898): 6, 8, 10, 89, 95, 97, 104, 165-166, 200-202, 209, 244, 298-302, 679
305-307, 309-328, 330-331, 346, 424,451, 453,511,517-519,603-604 NOVÁČKOVA, manželka V. J. Nováčka: 313, 322 NOVÁK, kvestor Univerzity Karlovy: 170 NOVÁK, geolog: 140-141 NOVÁK Jan Bedřich (1872-1933), český archi vář a historik, 1900-1933 Archiv země čes ké, od 1916 ředitel, od 1925 ředitel Státního historického ústavu v Praze; člen archivní rady ve Vídni, 1920-1927 vyučující Státní archivní školy v Praze; člen KČSN (od 1907) aí. třídy ČAVU (od 1904,1926-1929 tajem ník), 1929-1933 generální tajemník ČAVU: 6,10, 332-333,413,516 NOVÁK Jan Václav (1853-1920), český filolog a literární historik, komeniolog, středoškol ský profesor; člen KČSN (od 1897) a III. tří dy ČAVU (od 1900): 445 NOVÁK Karel (1862-1942), středoškolský profesor, filolog, žák J. Gebauera, autor pu blikací z oboru českého jazyka a literatury a učebnic: 138 NOVÁK Otomar (Otmar) Pravoslav (18511892), český paleontolog, jediný přímý žák Joachima Barranda; profesor geologie a pa leontologie; člen KČSN (od 1884) a II. třídy ČAVU (od 1890): 221,223 NOVÁK Robert (1853-1915), český klasický filolog, od 1889 profesor klasické filologie na filozofické fakultě české univerzity v Pra ze; člen KČSN (od 1893) a III. třídy ČAVU (od 1890, 1908-1911 tajemník, 1912-1915 předseda): 226,319 NOVIKOV Jevgeņij Petrovič ( 1826-1903), rus ký historik, slavjanofil, prozaik a diplomat, 1870-1879 ruský velvyslanec v Rakousku-Uhersku: 382 NOVOTNÝ František, student: 97, 373-374 NOVOTNÝ Václav (1869-1932), český histo rik a archivář, 1896-1908 archivář místodržitelského archivu v Praze, 1898 docent, 1905/1908 mimořádný a 1911
řádný profe sor českých dějin na filozofické fakultě čes ké univerzity v Praze; od 1916 člen archivní rady ve Vídni, 1919-1931 vyučující Státní archivní školy v Praze; člen KČSN (od 1904, od 1923 tajemník I. třídy) a I. třídy ČAVU (od 1909): 6, 10, 16, 81, 99-101, 204, 238, 242,251, 260, 264, 282, 284, 294, 311-312, 334-358,417,444,457, 525 680 Z OČEDĒLIC - Ojířové z Očedělic, český šlechtický rod vystupující od 14. do 16. sto letí: 23 OPATRNÝ Matěj (1860-1891), český filolog, žák J. Gebauera, jeden z odpůrců pravosti Rukopisů; 1885-1891 s přestávkami (plieni onemocnění) suplující učitel na gymnáziích v Praze (Akademické gymnázium), Hradci Králové a Kolíně: 76 OPOČENSKÝ Jan (Hanuš) (1885-1961), český archivář a historik, československý diplo mat, 1909-1910 Schwarzenberský archiv v Třeboni, 1910-1918 archivář místodržitelského archivu, 1918-1920 Archiv mini sterstva vnitra v Praze; 1920-1936 a 1945֊ 1946 Archiv ministerstva zahraničních věcí; 1936-1938 generální konzul v Paříži, 19391945 v exilu (Francie, Anglie); 1946-1948 delegát ČSR při Unesco v Paříži, od 1948 v exilu: 359-360 OTA I. (912-973), saskývévoda, východofran ský a italský král, od 962 první císař Svaté říše římské národa německého: 218 OTT Emil, rytíř (1845-1924), vynikající čes ký právník, spoluzakladatel novodobé čes ké právní vědy, od 1872 docent rakouské ho civilního soudního řízení na právnické fakultě pražské univerzity, 1876 profesor procesního práva na právnické fakultě (české) univerzity v Praze, 1883-1884 a 1891-1892 děkan právnické fakulty čes ké univerzity v Praze, 1887-1888 rektor a
1888-1889 prorektor české univerzity, od 1893 dvorní rada, 1902-1918 člen pan ské sněmovny říšské rady; člen (od 1879) a místopředseda (1912-1914 a 1918-1920) KČSN, člen I. třídy ČAVU (od 1879): 164165,169,174-175,219,460,473-476,481, 525 OTTO Jan (1841-1916), český knihkupec a nakladatel, 1871 převzal Grégrův podnik, v roce 1899 prodal svou tiskárnu České grafické společnosti a dále pokračoval pou ze v práci nakladatelské, vydával mj. Ottův slovník naučný (1888-1909): 74, 83, 116, 141,143,146,560 OXENSTIERNA Axel (1583-1654), švédský hrabě a státník, od 1612 švédský říšský kancléř, 1632 poručník Kristiny Švédské, uznávaná osobnost v době třicetileté války, podporovatel J. A. Komenského: 249
PACÁK Bedřich (1846-1914), český právník a politik, rakouský státník, publicista a ad vokát v Kutné Hoře, 1889-1911 poslanec českého zemského snému a 1891-1913 poslanec říšské rady, 1901-1906 předseda Klubu mladočeských poslanců, 1906-1907 český ministr krajan: 103 PALACKÝ František (1798-1878), historik, editor, filozof a politik, zakladatel moder ního českého dějepisectví, zemský historio graf Království českého, zakladatel a redak tor Časopisu Českého musea (1827-1837), poslanec ústavodárného sněmu 1848-1849 a českého zemského sněmu (1861-1872), od 1861 člen panské sněmovny říšské rady, vůdce Národní strany: 7-8, 13, 22, 27, 36, 39,56,79,141,147,266-267,269-270,298, 308, 310, 317-318, 326, 361, 364-366,378379, 381, 399, 430-431, 437, 452, 466-467, 471,488,498,567, 595 Z PÁLČE Štěpán - viz Štěpán z Pálce PALDUS Josef (1863-1937), setník, český Ně mec, vojenský archivář, a historický geograf; 1895-1918 Kriegsarchiv Vídeň, od 1914 představený mapového oddělení a od 1918 čs. archivní delegát tamtéž: 444 PALMOV Ivan Savič (1855-1920), ruský sla vista a církevní historik, 1884-1917 pro fesor církevních dějin na duchovní akade mii v Petrohradě, panslavista; člen KČSN (od 1907) a I. třídy ČAVU (od 1907): 7, 37, 39, 165, 382 PASTOR VON CAMPERFELDEN Ludwig, baron (1854-1928), rakouský historik, od 1886 mimořádný a od 1887 řádný pro fesor novějších obecných dějin na univerzitě v Innsbrucku, 1901-1928 ředitel Rakous kého historického ústavu v Římě, současně 1920-1928 rakouský vyslanec ve Vatiká nu; člen KČSN (od 1905) a I. třídy ČAVU (od 1902): 200-201,242, 304 PASTRNEK:
93 PATERA Adolf (1836-1912), český historik, filolog a knihovník, od 1861 zaměstnanec a 1893-1903 bibliotekar Muzea Království českého v Praze, člen KČSN (od 1887) a III. třídy ČAVU (od 1890): 6, 142-144, 316, 367-368, 376, 390, 472,474, 511, 543,569 PAVLÍČEK Antonín (1838-1909), český práv ník, uznávaný odborník v oboru směnečné ho práva; člen I. třídy ČAVU (od 1891): 165 PAŽOUT Julius August (1837-1911), čes ký historik a editor, 1865-1909 archivář a 1900-1903 ředitel a od 1905 archivní titulární ředitel Zemského archivu Království českého v Praze; 1864 redaktor Pražských novin: 467 PEKAŘ Josef (1870-1937), přední český his torik přelomu 19. a 20. století, 1897 docent a 1901 profesor českých dějin na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1931-1932 její rektor; člen KČSN (od 1901) a I. třídy ČAVU (od 1900, 1928-1937 předseda): 6, 10, 16, 79-80, 83-84, 91, 97-100, 110, 160, 167, 217-218, 295, 369-375, 388-389, 417, 491-492, 498, 518, 552 PELCL (Pelcel, Pelzel) František Martin (1734-1801), vychovatel a knihovník, his torik a profesor českého jazyka na pražské univerzitě: 22-23 PÉRÉFIXE de Beaumont Paul-Philippe Hardouin de (1606-1671), francouzský řím skokatolický kněz, 1649-1664 biskup v Ro dez, 1664-1671 arcibiskup pařížský, velký odpůrce jansenismu, člen Francouzské aka demie; pro Ludvíka XIV. napsal v roce 1661 knihu Histoire du roy Henry le Grand (Pří běh krále Jindřicha Velikého), která byla mnohokrát vydána a přeložena do několika jazyků: 246 Z PERNŠTEJNA Jaroslav (1528-1569?), nej starší ze tří synů Jana IV. z Pernštejna, dvo řan Ferdinanda I.
Habsburského, bratr nejvyššího kancléře Vratislava II. z Pernštejna (1530-1582): 111 PEROUTKA František (1879-1962), rakousko-uherský, český a československý státní úředník a politik, později (1926-1928) mi nistr obchodu, průmyslu a živností, 19341945 vrchní ředitel Národní banky: 318 PERWOLF Josef (1841-1892), český jazyko vědec, slavista; 1869-1871 asistent knihov ny a archivář v Museu Království českého (dnes Národní muzeum), od 1871 profesor slovanských dějin a literatur na univerzitě ve Varšavě: 13,56, 376,378, 380-384 PĚŠINA Z ČECHORODU Tomáš, P. (16291680), český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel, pokračovatel Bohuslava Balbi na, kanovník a děkan pražské metropolitní kapituly u Sv. Víta, od 1670 generální vikář pražského arcibiskupa, milovník českého 681
jazyka a sběratel; systematicky se zabýval historií Moravy, mj. vydal dílo Mars Mora vians (1676), významné pro poznám morav ských dějin: 172, 196,203-205,525 PHILLIPS Georg (1804-1872), německý právník se specializací na kanonické právo, od 1827 mimořádný profesor na univerzitě v Berlíně, od 1834 profesor historie a poté práva na univerzitě v Mnichově, 1850 profe sor germánského práva v Innsbrucku a 1851 ve Vídni: 469 PÍČ Josef Ladislav ( 1847-1911), český historik a archeolog, pedagog a múzejník, středo školský profesor, od 1893 kustod archeolo gické sbírky Českého musea v Praze (dnes Národní muzeum), později ředitel pre historického oddělení muzea, 1893-1902 jednatel Archeologického sboru NM; 1905 mimořádný profesor rakouských a slo vanských dějin na filozofické fakultě české univerzity v Praze; představitel „muzejní školy“ české archeologie; 1887-1911 redak tor Památek archeologických, člen KČSN (od 1888) a I. třídy ČAVU (od 1892), jed natel její prehistorické sekce a poté celé Ar cheologické komise: 6, 10, 39, 76, 209,220, 329,386-389, 588 PÍSECKY Václav Čech (1482-1511), od 1506 správce školy u Sv. Jindřicha v Praze, poté mistr pražské univerzity, 1508-1509 děkan, představitel humanismu; odešel jako precep tor do Itálie, studoval v Padově, poté odešel do Bologny a Benátek, kde zemřel: 235 PLATONOV Sergej Fjodorovič (1860-1933), ruský historik, čelný představitel „petro hradské školy“ ruské historiografie, která věnovala speciální pozornost studiu a zve řejňování historických pramenů: 37 PLENER Ernst von (1841-1923), rakousko-uherský (předlitavský)
politik, předák německorakouské Ostavní strany, 1893-1895 ministr financí Předlitavska; byl centralistou, zastáncem jednotného státu, odpůr cem státoprávních aspirací neněmeckých národností, odmítal rovnoprávné postavené češtiny, v roce 1890 se podílel na neúspěš ném pokusu o česko-německé vyrovnání v Čechách (punktace); 1873-1895 poslanec říšské rady, od 1900 člen panské sněmovny, 1895-1918 prezident vrchního účetního dvora: 38 682 PODLAHA Antonín, P. (1865-1932), český katolický kněz, teolog, historik, archeolog, historik umění, středoškolský profesor ná boženství, docent dějin umění v arcibiskup ském semináři, kanovník, od 1904 archivář a knihovník pražské metropolitní kapituly, 1919-1930 generální vikář pražské arci diecéze, od 1920 pomocný biskup pražský a titillami biskup z Pafu, 1930 kapitulní dě kan; člen KČSN (od 1906) a I. třídy ČAVU (od 1903): 114,331, 367,390-393,453 POGIUS, údajný převor u Sv. Mikuláše v Aargau, který psal svému příteli fingované do pisy o Husově procesu, vzorem byly dopisy Poggia Braccioliniho (viz tam); ve skuteč nosti jde o falzum z první poloviny 19. stole tí, pocházející z německých protestantských kruhů: 152,559-561 POLLAK dr., sekretář finanční prokuratury: 328, 330 POPPR Antonín Jan(1846~1896), ředitel dívčí měšťanské školy v Bělé pod Bezdězem, vý znamný regionální činitel, autor publikací o regionálních dějinách Bezdězu a Bělska: 389 POTTHAST August (1824-1898), německý historik a knihovník, medievista: 559 PRACHENSKÝ Stanislav, JUDr. (1861-1920), pražský advokát a komunální pracovník, dlouholetý člen pražského magistrátu,
člen jeho dozorčí komise: 142,428 Z PRACHÑANMikuláš - viz Mikuláš z Prachňan PRASEK Vincenc (1843-1912), slezský his torik, středoškolský profesor, jazykovědec, spisovatel, novinář a národní buditel, 18831895 první ředitel českého gymnázia v Opa vě; člen III. třídy ČAVU (od 1890): 304 PRÁŠEK Justin Václav (1853-1924), český his torik, orientalista a středoškolský profesor, neúspěšně se pokoušel habilitovat v oboru orientalistiky na filozofické fakultě české univerzity v Praze, zpracoval dějiny Bran dýsa nad Labem: 6,226,461 PRÁŠEK Karel (1868-1932), český statkář, po litik a rakouský státník, předák agrární stra ny, 1907-1908 český ministr krajan, 18991907 poslanec českého zemského sněmu, 1901-1918 poslanec říšské rady: 102-103 PRAŽÁK Alois, svobodný pán (1820-1901), moravský právník a politik, advokát v Brně, vůdce moravských staročechů, představitel
organizace Národní strany, poslanec mo ravského zemského sněmu (1848) a ústavodárného sněmu 1848-1849, poslanec říš ské rady (1861-1863,1873-1892), přísedící moravského zemského výboru, 1879-1881 a 1888-1892 český ministr krajan, 18811888 ministr spravedlnosti, od 1892 člen panské sněmovny říšské rady: 219, 460, 474-476 PRÖCKL (Prökl) Vinzenz (1804-1887), 18351858 archivář města Chebu, 1874-1878 správce chebského archivu a muzea, autor pětidílné kroniky města Chebu: 24,26 PROKOP sv. (konec 10. stol. - 1053), původně světský kněz, později poustevník, spoluza kladatel a první opat Sázavského kláštera, 1204 svatořečen: 60,110,193,213-214,314, 491-492 PROKOP HOLÝ (později Veliký) (asi 13801434), radikální husitský kněz, politik a vojevůdce, duchovní správce táborské obce a neformální hlava husitských Čech, 1433 stál v čele delegace přizvané к rokování na basilejském koncilu, padl v bitvě u Lipan: 235, 320, 505 PROKRUSTES, postava z řecké mytologie lupič z Attiky, který číhal na pocestné: 321 PROTIVA Jan z Nové Vsi, první kazatel Bet lémské kaple (od 1391), od 1396 farář v Bys třici, 1407 obdržel faru u Sv. Klimenta; od půrce Jana Husa: 207-208 PRUSÍK František Xaver (1845-1905), filolog, slavista, literární historik, středoškolský pe dagog, vydavatel staročeských literárních památek 137-138,141, 303 PŘEMYSL OTAKAR I. (1155/1167? - 1230), český kníže (1192/93, 1197/98) a král (od 1198): 467 PŘEMYSL OTAKAR II. (1233-1278), 12531278 český král, od 1247 také markrabě moravský, 1251-1276 vévoda rakouský, 1261-1276 vévoda štýrský a 1269-1276 vévoda korutanský a markrabě
kraňský: 396-398,457,468 PTASZYCKI (Ptašickij) Stanislav Lvovič (1853-1933), ruský a polský historik pol ských, ruských a litevských dějin, archivář a filolog, po 1918 spoluorganizátor a profe sor katolické univerzity v Lublinu, profesor pomocných věd historických na univerzitě ve Vilniusu, 1918-1926 ředitel státního archivu v Lublinu, poté ředitel odboru stát ních archivů na ministerstvu: 37 PŪTA (původně Botho či Buda) ZILBURKU (1379-1434), purkrabí královského hradu Loket, který odolal husitským útokům: 26 PUTZ von Rolsberg (Rollsperg) - viz Butz von Rolsberg PYPIN Alexandr Nikolajevič (1833-1904), rus ký literární historik, překladatel; 1860-1861 mimořádný profesor na univerzitě v Petro hradě, poté redaktor (časopis Sovremennik, Vestnik fevropy), od 1897 člen petrohradské akademie věd; ve své práci Obzor istorii slavjanskich literatur (1865), resp. ve druhém vydání, které vycházelo v letech 1874-1881, vyhradil zvláštní oddíl pro slovenskou li teraturu a oddělil ji od literatury české; člen III. třídy ČAVU (od 1902): 40-41,382, 534 RABEROVÉ (Raaberové) z BRUS, český šlech tický rod: 22 RAIS Karel Václav (1859-1926), český spiso vatel, jeden z představitelů realismu, tvůrce tzv. venkovské prózy, zaměřený na Pod krkonoší a Hlinecko, autor knih pro děti a mládež; učitel v Hlinsku a v Podolí u Pra hy, řídící učitel na Žižkově a 1899-1915 ředitel měšťanské dívčí školy na Králov ských Vinohradech; člen IV. třídy ČAVU (od 1897): 319 RANDA Antonín, rytíř (1834-1914), český právník, pedagog a politik, jeden z tvůr ců české právní vědy, člen Národní strany, od 1862
mimořádný a 1868 řádný profesor občanského práva na právnické fakultě pražské univerzity (po 1882 české), rektor české univerzity (1883-1884), 1879 pový šen do rytířského stavu, od 1881 člen pan ské sněmovny říšské rady, od 1882 dvorní rada, 1884-1885 poslanec českého zemské ho sněmu, 1904-1906 český ministr krajan, člen KČSN (od 1879), člen I. třídy ČAVU (od 1890,1890-1911 předseda) a druhý pre zident ČAVU (1908-1914): 165, 312, 326, 516, 521-522, 524-525, 541, 574 RANK Josef (1833-1912), český lexikograf, úředník pražského magistrátu, od 1865 přednosta jeho spisovny (registratury), od 1871 registrátor a 1896-1902 ředitel spisovny, kde se jeho zásluhou úřadovalo 683
česky; spolupracovník a korektor Riegrova Slovníku naučného a Ottova slovníku nauč ného, autor rejstříku ke třetímu dílu Dějin národa českého v Čechách a v Moravě F. Palackého: 138, 363 RANKE Leopold von (1795-1886), významný německý historik, jeden ze zakladatelů vě decké historiografie, založené na původních pramenech: 243 RAŇKŮV z Ježova Vojtěch - viz Vojtěch Raňkův z Ježova RAÝMAN Bohuslav (1852-1910), český che mik, biochemik, vysokoškolský pedagog, od 1890 mimořádný a od 1897 řádný pro fesor organické chemie na filozofické fakultě pražské univerzity, 1902-1903 její děkan, za kladatel časopisu Živa, redaktor Chemických listů·, člen KČSN (od 1890) a II. třídy ČAVU (od 1890,1890-1899 tajemník), 1900-1910 generální tajemník ČAVU: 225-226, 514 REDEL: 573 REGEL Vasilij Eduardovič (1857-1932), ruský historik, byzantolog, působil na univerzitě v Petrohradě: 384 RECHTPRIED - viz Stillfried REZEK Antonín (1853-1909), historik, peda gog a úředník, rakouský státník, 1878 do cent, 1883 mimořádný a 1888 řádný profe sor rakouských dějin na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1896 ministerský rada a 1897 sekční šéf ministerstva kultu a vyučování ve Vídni, 1900-1903 český mi nistr krajan, 1904-1906 poslanec českého zemského sněmu; člen KČSN (od 1879) a I. třídy ČAVU (od 1891): 6-7, 71, 79-80, 87, 135, 140-141, 315-316, 340, 369, 378, 417,422,424,431, 445,485, 503,528 RIEGER Bohuslav (Bohuš), svobodný pán (1857-1907), právník, právní historik a pedagog, 1889 soukromý docent dějin a teorie veřejného práva, 1893 mimořádný a 1899 řádný profesor říšských rakouských dějin
na právnické fakultě české univerzity v Praze, poslanec českého zemského sněmu (1905-1907), syn F. L. Riegra; člen KČSN (od 1890) a I. třídy ČAVU (od 1892): 7, 149-150,157, 173 RIEGER František Ladislav, svobodný pán (1818-1903), český právník, národohospo dář a politik, velkostatkář, majitel velkostat ku Maleč, zeť F. Palackého a po jeho smrti 684 vůdce Národní strany, poslanec českého zemského sněmu (1861-1867, 1870-1871 a 1878-1895) a říšské rady (1861-1863 a 1879-1891), od 1897 člen panské sněmov ny říšské rady: 136,142-144,152,173,190, 326, 363-365, 376, 378, 380-381, 468, 473, 481,483,491,512-513 RIEGROVÁ, roz. Palacká Marie (1833-1891), dcera Františka Palackého, od 1853 manžel ka Františka Ladislava Riegra: 366 RIEHL Wilhelm Heinrich von (1823-1897), německý novinář, spisovatel a kulturní his torik, jeden ze zakladatelů vědecké etnolo gie, od 1859 profesor kulturních dějin a sta tistiky na univerzitě v Mnichově, od 1885 ředitel Bavorského národního muzea a sou časně generální konzervátor uměleckých památek v Bavorsku: 529, 532 RICHELIEU Armand Jean du Plessis, vévo da de (1585-1642), francouzský šlechtic, duchovni (kardinál) a státník, 1624-1642 první ministr francouzského krále Ludví ka XIII., považovaný za jednoho z nejvý znamnějších francouzských politiků 17. sto letí, autor Pamětí (Mémoires): 246 ROCKINGER Ludwig von (1824-1914), ně mecký historik a archivář, právní historik, čestný profesor paleografie a bavorských dějin na univerzitě v Mnichově, archivář a od 1888 ředitel Bavorského státního archi vu; člen Bavorské akademie věd, dopisující člen
Vídeňské akademie: 529 RODOVSKÝ Z HUSTIŘAN Bavor ml. (15261591), český šlechtic a alchymista, působil u Viléma z Rožmberka, Rudolfa II. a Zbyň ka Zajíce z Házmburka: 557 ROGERS James Edwin Thorold (1823-1890), anglický ekonom, historik a liberální poli tik, využíval historické a statistické metody к analýze sociálních a ekonomických otázek viktoriánské Anglie: 533 ROHAN Henri II. de (1578-1638), francouzský vojevůdce, přední vůdce hugenotů, později i v královských službách, od 1603 vévoda; autor cestopisu Voyage du duc Rohan faict en ľan 1600, en Italie, Allemaigne, Pays-Bas Uni, Angleterre, et Escosse (1646): 233 ROJEK Jan Karel, P. (1804-1877), český římsko katolický kněz, národní buditel, od 1850 dě kan v Novém Městě nad Metují, autor různých odborných pojednání: 7,25-26,266,403
ROKYCANA Jan - viz Jan Rokycana ROLAND, rytíř (է 778), vojenský velitel a ná čelník Bretonske marky v severní Francii za vlády Karla Velikého, byl zabit divokými Basky v bitvě u Roncevaux v horské soutěsce v Pyrenejích, když se vracel z úspěšného tažení do Španělska; stal se ideálem pozdně středověkého rytířství a předmětem mnoha dalších literárních zpracování až do moder ní doby; jeho sochy, často v nadživotní ve likosti, se od pozdního středověku stavěly na náměstích či u radnic zejména němec kých měst (mj. Brémy, Halle, Quedlinburg) jako odznak a symbol jejich práv: 24,436 ROLLSBERG - viz Butz von Rotsberg Z ROŽMBERKA Petr Vok (1539-1611), vý znamný český šlechtic a politik, poslední příslušník rodu Rožmberků, představitel protestantské stavovské většiny: 232 Z ROŽMBERKA Vilém (1535-1592), význam ný český šlechtic a pohtik, starší bratr Petra z Rožmberka, přední představitel panského stavu v Čechách, od 1570 nejvyšší purkrabí Království českého, umírněný katolík: 410 RYBIČKA (též Skutečský) Antonín František (1812-1899), český historik, právník, úřed ník a sběratel starých památek; od 1840 úředník chrudimského magistrátu, od 1848 úředník dvorské kanceláře ve Vídni, později u nejvyššího a kasačního soudu; člen KČSN (od 1858) a III. třídy ČAVU (od 1890): 13, 143,376, 394-395, 397-405 RYBIČKA Josef (1817-1872), český rytec a kreslíř působící v Praze, 1829-1833 žák pražské akademie, vynikl jako rytec ocelorytin krajin a architektury: 365 ŘEZNÍČEK Vácslav (1861-1924), český novi nář a spisovatel, redaktor Národních listů, Týdne aj„ zprvu mladočesky, později kato
licky orientovaný spisovatel, skriptor, kus tod a posléze ředitel knihovny Národního muzea: 36,82, 329,448, 534 ŘIVNÁČ Antonín (1843-1917), český knihku pec a nakladatel, aktivně zapojený do hos podářského a společenského života v Praze: 43,273 SABATIER Paul, P. (1858-1928), francouz ský kněz a historik, od 1919 profesor cír kevních dějin na univerzitě ve Štrasburku; autor knihy o Františkovi z Assisi (La vie de St. François d'Assise, 1893, angl. Life ofSt. Francis ofAssisi, 1894, čes. Život sv. Františ ka z Assisi, 1905), která byla r. 1894 zařazena na index zakázaných knih; pětkrát nomino ván na udělení Nobelovy ceny za literaturu: 259,261-262 SÁENZ y Aguilar Maria Anna de la Merced viz Merced Sáenzy Aguilar SAINT-SIMON Louis de Rouvroy de (16751755), francouzský vévoda, voják, diplo mat a spisovatel, autor pamětí (Mémoires) z prostředí politických kruhů a dvora Lud víka XIV: 246 SAMUEL Martinius (též Marthinides, Marti ni, Martinus) z Dražova (1593-1639), čes ký luteránský kněz a kazatel, básník, majitel tiskárny, nakladatel a náboženský spisova tel, autor polemik s Jednotou bratrskou; od 1621 žil v exilu (Německo, Nizozemí, Anglie), r. 1628 se s povolením kurfiřta Jana Jiřího Saského usadil jako první správ ce české evangelické církve v Pirně, kde také zemřel: 251 SEDLÁČEK August (1843-1926), český his torik, genealog, sfragistik a heraldik, stře doškolský profesor dějepisu na gymnáziích v Litomyšli (1867-1869), Rychnově nad Kněžnou (1869-1875) a v Táboře (18751899), od 1899 městský archivář v Písku, autor řady historických prací (Hrady, zámky a tvrze
Království českého I.-XV., aj.); člen KČSN (od 1882) a I. třídy ČAVU (od 1891): 6, 27-28,165,189,196,389,507,518 SEDLÁČEK Josef Vojtěch, OPraem (17851836), český kněz, premonstrát v klášteře Teplá, buditel a vlastenec, středoškolský profesor matematiky v Plzni, autor českých učebnic matematiky a fyziky: 377,402-403 SEDLÁK Jan Nepomuk (1854-1930), český římskokatolický kněz, světící biskup praž ský, spisovatel, editor, překladatel a mece náš: 17 SEELIGER Gerhard (1860-1921), německý historik, 1885-1895 profesor dějin na uni verzitě v Mnichově, od 1895 profesor po mocných věd historických a dějin středo věku a novověku na univerzitě v Lipsku, 1905-1906 rektor univerzity, 1908-1909 děkan filozofické fakulty v Lipsku: 433,435, 440 685
SERGEJEVIĞ Vasilij Ivanovič (1832-1910), ruský právník a právní historik, 1871֊ 1872 profesor státního práva na univerzitě v Moskvě, 1872-1907 profesor ruské práv ní historie na univerzitě v Petrohradě; člen ČAVU (od 1898): 37 SEYDLER August (1849-1891), český astro nom a fyzik, od 1881 mimořádný profesor teoretické fyziky, 1882 přestoupil na českou univerzitu, od 1885 řádný profesor mate matiky, fyziky a astronomie, člen KĞSN (od 1880) a II. třídy ČAVU (od 1890): 140, 142,459,473,475 SEYVALTER Ludvík, P. (1857-1917), římsko katolický kněz, zakladatel (1908) a ředi tel ústavu pro nevidomé dívky na Kampě v Praze, který byl druhý svého druhu v Pra ze (po ústavu na Hradčanech, zal. 1808); vý razně se tak zapsal do povědomí veřejnosti, zapojoval se i do dobových ideologických diskusí (především se sociálními demokra ty): 173 SCHALLER Jaroslav, SP (1738-1809), piaris tický kněz, vychovatel, středoškolský učitel a historik zabývající se historickou topogra fií ( Topographie des Königreiches Böhmen LXVL, 1785-1791): 23 SCHILLER Friedrich (1759-1805), německý spisovatel, básník, dramatik, estetik a histo rik, vedoucí představitel německé klasiky: 440 SCHMIDT Walter Eugen (1874-1959), kněz Jednoty bratrské, církevní historik: 94-95 SCHMOLLER Gustav Friedrich von (18381917), německý historik hospodářských a sociálních dějin, od 1864 profesor na uni verzitě v Halle, od 1882 na univerzitě v Ber líně, 1897-1898 její rektor, od 1884 člen Pruské akademie věd a od 1887 historiograf braniborských dějin: 532 SCHOLZ Richard (1872-1946), od 1902 sou kromý docent dějin a 1908-1937
řádnýprofesor středověkých a novějších dějin na uni verzitě v Lipsku: 433,436 SCHÖNHERR David von (1822-1897), ra kouský historik a archivář, od 1869 archivář a později ředitel místodržitelského archivu v Innsbrucku (dnes Tyrolský zemský ar chiv), autor řady prací o dějinách Tyrol: 148 SCHUBERT Anton (1868-1934), historik, kni hovník z Innsbrucku: 302 686 SCHULTE Wilhelm (Johann Wilhelm) (18431919), slezský historik, spolueditor edice Codex diplomaticus Silesiae (sv. XIV.): 104 SCHULZ Ferdinand (1835-1905), český no vinář, spisovatel, literární kritik a politik, od 1861 redaktor Národních listů, od 1866 redaktor Literárních listů, od 1867 Českého obzoru literárního, od 1871 spolupracovník Osvěty, od 1872 profesor češtiny a němči ny na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, 1884-1899 redaktor Zlaté Prahy, poslanec českého zemského sněmu (18671872) a říšské rady (1867-1868), představi tel mladočeského křídla v Národní straně; člen IV. třídy ČAVU (od 1893,1900 se vzdal členství): 376,498-499 SCHULZ Václav (1854-1935), český archivář a historik, 1878-1915 archivář Musea Krá lovství českého (dnes Národní muzeum) a současně 1879-1892 správce archeologic kých sbírek, středoškolský profesor (18801881), člen KČSN (od 1900) a I. třídy ČAVU (od 1907): 6,8,150,166,307,406-411, 575 SCHUMACHER von Marienfrid Anton Jo hann (1836-1918), majitel tiskárny a na kladatelství v Innsbrucku (Wagner‘sche Universitäts-Buchdruckerei, Verlags- und Sortimentsbuchhandlung), tyrolský politik: 210-211,237-239, 247 SICKEL Theodor von, rytíř (1826-1908), rakouský historik, paleograf a
diploma tik, profesor pomocných věd historických na univerzitě ve Vídni, od 1867 profesor a v letech 1869-1891 ředitel Ústavu pro ra kouský dějezpyt (Institut für österreichische Geschichtsforschung), zakladatel a v letech 1881-1901 první ředitel Rakouského histo rického ústavu v Římě (Istituto austriaco di studi storici). 140,143, 304 SILVIUS Eneáš - viz Eneáš Sylvius SKÁLA ZE ZHOŘE Pavel (asi 1583 - po 1640), český exulantský spisovatel a historik (His torie církevní): 251,459 SKALSKÝ Gustav Adolf (1857-1926), čes ký teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, historik a vysokoškolský pe dagog, od 1896 profesor praktické teolo gie na evangelické bohoslovecké fakultě ve Vídni, současně člen vrchní církevní rady ve Vídni; v r. 1919 zorganizoval založení Husovy československé evangelické fakulty
bohoslovecké v Praze, jejímž se stal prvním děkanem: 412,586 SKOPEC Jindřich, P. (1873-1942), český katolic ký kněz (Na Slupi), archivář, literární historik a kritik, středoškolskýprofesor vPraze (19161935), od 1901 i kapitulní archivář u Sv. Vita v Praze; den KĞSN (od 1912): 413-414 SKUHERSKÝ Rudolf (1828-1863), český ma tematik, první profesor deskriptivni geo metrie na polytechnice v Praze, zastánce zrovnoprávnění češtiny a němčiny jako vy učovacích jazyků: 362 SLAVÍK František Augustin (1846-1919), čes ký historik a archeolog, literární historik, středoškolský pedagog, profesor gymná zia v Kutné Hoře a Táboře, od 1894 ředitel reálky v Hodoníně; člen KČSN (od 1903) a I. třídy ČAVU (od 1891): 6, 32, 165 SLUNEČKO, pravděpodobně SLUNÍČKO Da niel (1830-1914), ředitel tiskárny E. Grégra: 534 SMETÁNKA Emil (1875-1949), český bohe mista, středoškolský profesor na reálkach v Praze a Mladé Boleslavi, od 1904 docent a od 1915 profesor českého jazyka a staré české literatury na Karlově univerzitě v Pra ze; člen KČSN (od 1907) a III. třídy ČAVU (od 1907, 1919-1929 tajemník, 1940-1942 předseda): 231 SMOLÍK Josef (1832-1915), matematik, numi smatik a historik, profesor Českoslovanské obchodní akademie v Praze, autor učebnic matematiky pro střední školy, kustod numi smatických sbírek Musea Království české ho (dnes Národní muzeum), redaktor Pa mátek archaeologických a místopisných; člen KČSN (od 1865) a I. třídy ČAVU (od 1897): 29,292,299 SMOLKA Stanisław (1854-1924), polský his torik, 1876-1883 profesor na univerzitě ve Lvově, poté profesor Jagellonské univer zity v
Krakově: 148 SOBOLEVSKIJ Alexej Ivanovič (1857-1929), ruský (a sovětský) filolog - rusista a slavis ta, folklorista a literární historik, 1884-1888 profesor na univerzitě v Kyjevě, od 1888 profesor ruského jazyka a slovesnosti na univerzitě v Petrohradě, od 1908 působil v Moskvě; 1900 řádný člen císařské akade mie věd v Petrohradě, člen III. třídy ČAVU (od 1902): 532 SOKOL Vojtěch (1885-1951), středoškolský profesor, náboženský historik: 296,578-579 SOKOLOV Matvěj Ivanovič (1855-1906), ruský filolog a literární historik, slavista, žák V. I. Lamanského; od 1889 profesor ruského jazyka a literatury na univerzitě v Moskvě, zakladatel slovanské komise mos kevské Archeologické společnosti: 41 SOLOVJOV Sergej Michajlovič (1820-1879), ruský historik, působil na univerzitě v Moskvě (i jako děkan a rektor), proslavil se dílem Dějiny Ruska od nejstarších dob, na němž pracoval třicet let; během cest po Evropě (1842-1844) navštívil mj. Pra hu a seznámil se s V. Hankou, F. Palackým a P. J. Šafaříkem: 37 SOLOVJOV (i Solovjev) Vladimír Sergejevič (1853-1900), vlivný ruský filozof, publici sta, univerzitní učitel, teolog a mystik, syn S. M. Solovjovą, blízký přítel F. M. Dosto jevskein) (vzor pro postavu Aljoši Kara mazova), jeho myšlení ovlivnilo mj. T. G. Masaryka; působil na univerzitě v Moskvě a od 1877 v Petrohradě, ale když r. 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra IL, musel se s univer zitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel: 37 SOMER [?], vládní rada: 511 SOMMER (vl. jménem Volte) Johann Gottf ried (1782-1848), německý
topograf a spisovatel (Das Königreich Böhmen: Sta tistisch-topographisch dargestellt I.-XVL, 1833-1849): 23 SONDÉN Per (1853-1955), švédský archivář a historik, 1883-1920 působil v Říšském ar chivu (Rikarkivet) ve Stockholmu: 249 SOUKUP Jan (1867-1933), středoškolský profesor, regionální historik, národopisný badatel a spisovatel, folklorista, významná osobnost české lidové kulturní historie, organizátor Národopisné výstavy česko slovanské v Praze 1895, redaktor Časopisu Společnosti přátel starožitností: 568,577 SPASOVIČ Vladimir Danilovič (Spasowicz Włodzimierz) (1829-1906), polskoruský literární historik a kritik, publicista, advokát a politik, činný v Rusku, zastánce smířlivé politiky vůči carskému režimu a polsko-ruského usmíření; působil na univerzitě v Petrohradě, přítel V. Solovjovą: 37 687
SPYTIHNĚV I. (CCA 875-915), český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho manželky sv. Ludmily: 441 SRB Vladimír (1856-1916), český právník a politik, staročech, od 1889 člen sboru obecních starších a od 1900 městské rady hlavního města Prahy, 1900-1906 staros ta (snažil se Prahu kulturně orientovat na Francii, během jeho působení bylo mj. rozhodnuto o asanaci Josefova a stavbě Obecního domu); 1901-1913 poslanec čes kého zemského sněmu, 1907-1909 poslanec říšské rady: 428 SREBROV S., překladatel L. Niederleho do bulharštiny: 293 STANISLAV ZE ZNOJMA (cca 1351-1414), český filozof a teolog, mistr pražské univer zity, učil mj. Jana Husa, Jeronýma Pražského nebo Štěpána z Pálce, patřil mezi první vý znamné české stoupence anglického refor mátora Jana Viklefa: 437 STARÝ Karel (1831-1898), středoškolský profesor přírodopisu, 1863-1898 působil na vyšší dívčí škole v Praze: 380 STAVĚL Jan, P. (1869-1938), moravský římsko katolický duchovní, kanovník olomoucké kapituly a od 1927 světící biskup olomouc ké arcidiecéze; jako katecheta v Hranicích na Moravě se zasloužil o vznik ústavu pro katolické dívky v Zašové: 173 STEJSKAL: 331 STERN Afred (1846-1936), německo-židovský historik, od 1873 mimořádný a od 1878 řád ný profesor historie na univerzitě v Bernu, 1887-1928 na polytechnice v Zůrichu: 94 STEYSKALOVÁ Marie (1862-1928), učitelka, organizátorka ženského sociálního a emancipačního hnutí na Moravě: 173 STIEBER Miloslav (1865-1934), český práv ník a právní historik, od 1908 profesor ně meckého práva na právnické fakultě české univerzity v Praze; člen KČSN
(od 1912) a I. třídy ČAVU (od 1910, 1929-1934 ta jemník): 182 STILLFRIED (Štilfríd, i Rechtfried), legendár ní postava bájného českého knížete, к níž se vztahuje staročeský rytířský román, vysvět lující původ heraldické přemyslovské orlice (Štilfríd se vydal získat svými skutky po lepšení svého erbu, který podle Dalimilovy kroniky dostal kníže Boleslav L za trest kvůli 688 vraždě svého bratra Václava od císaře po po rážce roku 964); obdoba německého hrdiny Siegfrieda (jak napovídá jméno); v Kristiá nově legendě splynulo ještě s pověstí o kní žeti Strojmírovi (Stůjmírovi): 475,493 STLOUKAL Karel (1887-1957), český historik, archivář, publicista a redaktor, 1913-1914 zemský stipendista ve Vatikánském archi vu (příprava edice Monumenta Vaticana), 1919-1920 Archiv země české v Praze, 1920 úředník zpravodajského oddělení minister stva zahraničí, 1921-1935 Archiv Národ ního muzea (od 1922 vedoucí), 1935-1951 profesor obecných dějin Univerzity Karlovy v Praze, 1951-1952 archivář ČAVU; člen KČSN (od 1931) a I. třídy ČAVU (od 1935): 329 STOKLASA, předseda spolku na ochranu ja zyka českého: 327 STORCH František (1850-1924), český práv ník, od 1884 mimořádný a od 1890 řádný profesor trestního práva na právnické fakul tě české univerzity v Praze, 1891-1892 její děkan, 1904-1905 rektor české univerzity, 1904-1905 poslanec českého zemského sně mu; člen I. třídy ČAVU (od 1891): 168-171 STRACHKVAS - viz Kristián STRAKA Cyril Antonín, OPraem (18681927), katolický kněz, premonstrát, převor, archivář a bibliotekar Strahovského kláštera: 415-416 STRÁŽSKY Jindřich - viz Jindřich
Strážsky (ze Stráže) STROUHAL Čeněk (1850-1922), český fyzik, od 1882 řádný profesor experimentální fyzi ky na české univerzitě, předseda zkušebních komisí pro učitelství na středních školách, obchodních školách a lyceích, 1889 děkan filozofické fakulty, 1890 proděkan, od 1899 přísedící akademického senátu, 1903-1904 rektor Karlovy univerzity a poslanec čes kého zemského sněmu, ředitel Fyzikální ho ústavu; člen KČSN (od 1881) a II. třídy ČAVU (od 1890), 1900-1922 předseda Jed noty českých matematiků: 140,223,330 STROUHAL (Strohal) Emil August (18441914), právník, od 1875 docent římského a rakouského soukromého práva ve Štýr ském Hradci, od 1877 tamtéž mimořád ný a od 1881 řádný profesor, od 1892 řádný profesor na univerzitě v Göttingen
a od 1894 na univerzitě v Lipsku, zabýval se dědickým právem: 433 STUDNIČKA (Studniczka) František (18601929), archeolog, profesor archeologie na univerzitě ve Freiburgu im Breisgau a v Lipsku: 434 STUDNIČKA František Josef (1836-1903), český matematik a fyzický geograf, 1863 řádný profesor matematiky na pražské tech nice, od 1871 na filozofické fakultě pražské univerzity, první děkan filozofické fakulty české univerzity v Praze (1882-1883), člen (od 1868) a pokladník (1884-1903) KČSN, člen II. třídy (od 1890) a první generální tajemník (1890-1891) ČAVU; člen správ ního výboru Společnosti Muzea Království českého, místopředseda Svatoboru: 71,132, 140-141,225,482, 592 SUCHÁNEK Antonín Jakub, OCr (17121795), od 1795 generál Řádu křižovníků s červenou hvězdou: 270-271 ZE SULLY Maximilien de Béthune, vévoda (1560-1641), francouzský politik a vojevůdce, důvěrník krále Jindřicha IV., 1589-1611 první ministr Francie, 1600-1611 i superin tendent (tj. ministr) financí; autor pamětí (Mémoires des sages et royales oeconomies déstat, domestiques, politiques et militaires de Henry le Grand): 246 SVATOPLUK (t 894), 871-894 třetí panovník Velkomoravské říše z dynastie Mojmírovců: 435 SVOBODA SKUTEČSKÝ Vílibald, regionální autor: 394 SÝRKU Polichronij Agapěvič (t 1905), ruský slavista, docent univerzity v Petrohradě, na vštívil i Prahu: 35 ŠAFAŘÍK Pavel Josef (1795-1861), knihovník, spisovatel, slavista a básník, ředitel univer zitní knihovny v Praze, od 1837 redaktor Časopisu Českého museai: 36,129,137-138, 146-147,293,317, 382 ŠAFAŘÍK Vojtěch (1829-1902), český che mik a astronom,
od 1869 profesor chemie na české polytechnice, od 1882 profesor chemie na filozofické fakultě české univer zity v Praze: 140-142,221 ŠACHMATOV Alexej Alexandrovič (18641920), ruský filolog a historik, slavista, od 1894 působil v akademii věd v Moskvě, od 1909 profesor na univerzitě v Petrohra dě, čestný doktor Univerzity Karlovy: 37,41 ŠATAVA z Náchoda: 484 ŠAVLÍK P., katecheta ze Žižkova: 542 ŠEBEK: 363 ŠEBÍŘ, OSB (f 1067), od 1030 šestý pražský biskup; již od mládí se pohyboval u české ho panovnického dvora ve funkci kaplana, patřil mezi oblíbence knížete Oldřicha; za kladatel Sázavského kláštera: 491 ŠIMÁČEK František (1834-1885), novinář, za kladatel a vydavatel časopisu Posel z Prahy, od 1861 redaktor Národních listů, od 1864 vydavatel deníku Národ, nakladatel, posla nec českého zemského sněmu (1872-1873) a říšské rady (1873): 27-28,365,541 ŠIMÁK Josef Vítězslav (1870-1941), historik, od 1911 mimořádný a od 1921 řádný pro fesor historické vlastivědy na filozofické fa kultě české univerzity v Praze; člen KČSN (od 1904) a I. třídy ČAVU (od 1907): 6-10, 165,328,417-431,434-435,438-439,441447,449-454,509, 516, 519, 605-606 ŠIMEK František (1840-1907), MUDr., ab solvent lékařské fakulty české univerzity (1867), rodák z Markvartic u Sobotky, kde za studií pořádal vlastenecké besedy; praxi zahájil v Sobotce, ale brzy odešel do svého celoživotního působiště v Českém Brodě, kde pracoval jako uznávaný praktický lékař a porodník: 573 ŠIMEK J., ředitel: 585 ŠITTLER Eduard, Msgre (1864-1932), český římskokatolický kněz, kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a
Pavla na Vyše hradě, pedagog, zakladatel církevní památ kové péče a historik chrámového umění: 329,331,390 ŠKARDA Jakub (1828-1894), český práv ník a politik; 1862-1892 člen pražského obecního zastupitelstva a městský radní, 1869-1872 předseda spolku Umělecká bese da a 1879-1886 předseda Měšťanské besedy, podílel se na založení pražské městské spo řitelny a pojišťovny; od 1861 s přestávkami poslanec českého zemského sněmu, od 1880 člen zemského výboru, 1871 a 1873 zvolen do říšské rady: 483 ŠLIK Kašpar z Pasounu a Holiče (cca 13961449), český měšťan ve službách Zikmunda Lucemburského a jeho nástupců, 1433-1449 689
kancléř Svaté říše římské; povýšen do šlech tického stavu: 235 ŠOLÍN Josef (1841-1912), český matematik a inženýr, dvorní rada, 1869 docent sta vební mechaniky, 1873 mimořádný a 1876 řádný profesor pražské techniky, 1878 pro fesor pružnosti a pevnosti, mnohonásobný děkan, 1879-1880,1889-1890 a 1905-1906 rektor techniky; člen KČSN (od 1877) a II. třídy ČAVU (od 1890), 1891-1899 generál ní tajemník ČAVU: 115,225 ŠPOTT Jan (1813-1888), zakladatel prvního českého ortopedického a fyzikálně-léčebného ústavu na Senovážném náměstí v Pra ze, od 1848 docent vodoléčení, léčebného tělocviku a ortopedie na pražské univerzitě, propagátor vodoléčby, dietetiky a ortope dického tělocviku, od 1870 několikrát mar ně usiloval o profesuru: 577 ŠTASTNÝ [?], autor rejstříku v rámci KČSN: 534 ŠTĚDRÝ František, P. (1847-1932), český katolický kněz a historik, farář na Peruci a ve Slavětíně na Lounsku: 455-456 ŠTĚPÁN Z IVANČIC: 236 ŠTĚPÁN Z PÁLCE (1370? - před 1423), čes ký kněz a učenec, teolog, univerzitní mistr, děkan artistické fakulty, rektor pražské uni verzity; stoupenec Jana Viklefa a reformní ho proudu na pražské univerzitě, původně učitel a blízký přítel Jana Husa, později vy stupoval proti němu (i v Kostnici) a po jeho upálení odešel natrvalo do Polska, působil na univerzitě v Krakově: 17,437 ZE ŠTERNBERKA Jan, český šlechtic, přísluš ník rodu Šternberků: 317 ZE ŠTERNBERKA Kašpar Maria, hrabě (1761-1838), přírodovědec, jeden z nejvý znamnějších přírodovědců první poloviny 19. století (zejména botanika, geologie a pa leontologie), jeden ze zakladatelů paleobotaniky;
zakladatel Vlasteneckého (dnes Ná rodního) muzea v Praze, jehož základem se staly jeho rozsáhlé sbírky nerostů, zkameně lin a herbářových položek: 437 ZE ŠTERNBERKA Václav Jiří Holický, hrabě (1614-1682), příslušník holické větve rodu Šternberků, 1637 povýšen do hraběcího sta vu: 406-407 ŠTÍTNÝ ZE ŠTÍTNÉHO Tomáš (cca 1333 mezi 1401/1409), český šlechtic, spisovatel, 690 kazatel, překladatel, jedna z předních osob ností rané české reformace, jeden z před chůdců Jana Husa: 255 ŠTÚR Ľudovít (1815-1856), slovenský básník, pedagog, politik a revolucionář; r. 1843 se zasloužil o kodifikování spisovné slovenšti ny, 1847-1848 poslanec uherského sněmu, účastník Slovanského sjezdu v Praze a slo venského povstání 1848-1849, člen Sloven ské národní rady: 381 ŠUSTA Josef (1874-1945), český historik, spisovatel a politik, od 1905 mimořádný a od 1910 řádný profesor všeobecných dě jin na filozofické fakultě české univerzity v Praze, 1916 děkan, později ministr školství (1920-1921), člen KČSN (od 1917) a I. tří dy ČAVU (od 1909), 1939-1945 prezident ČAVU: 6, 50, 81, 91, 93, 96, 329, 341-342, 457-458 ŠVABINSKÝ Max (Maxmilián Theodor Jan) (1873-1962), český malíř a rytec, jeden z nejvýznamnějších českých umělců 20. sto letí; člen IV. třídy ČAVU (od 1901, 19241926 a 1936-1938 předseda): 587 ZE ŠVAMBERKA Krušina - viz Krušina ze Švamberka TADRA Ferdinand (1844-1910), český historik a editor, kustod pražské univerzitní knihov ny; člen KČSN (od 1885) a I. třídy ČAVU (od 1892): 89,197, 302,304, 515 TALÍŘ Matouš (1835-1902), český právník a staročeský politik, od 1871 profesor statis
tiky na právnické fakultě pražské univerzity, od 1882 české univerzity, 1889/90 její rek tor, 1880-1890 poslanec českého zemského sněmu, 1880-1885 poslanec říšské rady; člen I. třídy ČAVU (od 1898): 170,514 TALÍŘOVÁ Christine Friederike Auguste (1829 - ?), roz. Wazan, manželka M. Talíře: 514 TANGL Michael (1861-1921), rakouský his torik a diplomatik, 1887-1891 působil v Rakouském historickém institutu v Římě, podílel se na vydávání ediční řady Monu menta Germaniae Historica, od 1895 docent na univerzitě v Marburgu, od 1900 řádný profesor pomocných věd historických a dě jin středověku na univerzitě v Berlíně; za býval se diplomatikou a paleografií, založil časopis Archivfür Urkundenforschung: 104
TENGNAGEL František Gansneb z Kampu (1576-1623), vestfálský šlechtic, původně astronom (asistent a zeť Tychona Brahe), poté rada apelačního soudu v Praze, diky důvěře Rudolfa II. byl pověřován tajnými diplomatickými jednáními (např. 1609 Pa říž a Madrid); jako tajný rada pasovského biskupa Leopolda při vpádu Pasovských do Prahy r. 1611 na útěku zajat a vyslýchán; později tajný rada Ferdinanda IL: 359-360 THOM AYER Josef (1853-1927), český lékař, od 1886 profesor interní medicíny na lékař ské fakultě české univerzity v Praze; člen II. třídy ČAVU (od 1890); 290 THUDICHUM Friedrich Wolfgang Karl von (1831-1813), právní historik, od 1871 řád ný profesor německého práva na univerzitě v Tübingen: 436 Z THUN-HOHENSTEINU František de Pau la Antonín, hrabě, od 1911 kníže (18471916), rakouský a český politik, 1889-1896 a 1911-1915 český místodržitel (výjimečný stav 1893, proces s Omladinou 1893-1894), 1898-1899 ministerský předseda Předlitavska; poslanec českého zemského sněmu (1889-1911) a říšské rady, od 1881 člen panské sněmovny; zastánce českého státní ho práva: 326, 329,482 TIEFTRUNK Karel (1829-1897), středoškol ský profesor na Akademickém gymnáziu v Praze (1852), v Litoměřicích, na němec ké vyšší reálce v Praze (1859-1882), ředi tel českého gymnázia v Žitné ulici v Praze (od 1882); autor učebnic a odborných textů z oboru historie a jazykovědy; člen KČSN (od 1867) a III. třídy ČAVU (od 1890, 1890-1897 tajemník): 6, 138, 388-389, 459-461 TILLE Václav (1867-1937), český divadelní a literární kritik, překladatel, knihovník, spisovatel; od 1903 docent a od 1921 řád ný
profesor srovnávacích dějin literatury na filozofické fakultě Univerzity Karlovy; člen KČSN (od 1911) a III. třídy ČAVU (od 1909): 329, 462-463, 531 TILSCH Emanuel (1866-1912), český právník a advokát, od 1903 mimořádný a od 1908 řádný profesor soukromého práva na práv nické fakultě pražské univerzity, člen I. třídy ČAVU (od 1909): 170 TINGL František Antonín, P. (1809-1869), římskokatolický kněz, historik, editor cír kevních dokumentů: 21-22 TOBIÁŠ Z BECHYNĚ (též z Benešova) (t 1296), pražský biskup (1278-1296): 332-333,413 TOBOLKA Zdeněk Václav (1874-1951), český knihovník (zakladatel čs. knihovedy), his torik a politik (spoluzakladatel a člen reali stické strany, od 1906 mladočech, od 1920 člen Československé sociálně demokra tické strany), 1911-1918 poslanec říšské rady; 1897-1918 knihovník C. k. veřejné a univerzitní knihovny v Praze (dnes Ná rodní knihovna), od 1918 ředitel knihovny Národního shromáždění; 1927-1939 první docent knihovnických věd na Univerzitě Karlově: 373,464-465, 561 TOMAN Hugo (1838-1898), český právník, právní historik, novinář a politik, původně středoškolský učitel, 1873-1877 poslanec českého zemského sněmu; zaměřil se pře devším na husitství, nizozemské umění 15.-17. století a české státní právo; podílel se na založení Muzea hl. m. Prahy a na re konstrukci Anežského kláštera, byl členem uměleckého výboru na Jubilejní zemské výstavě (1891) a válečnického oddělení na Národopisné výstavě českoslovanské (1895): 504-506 TOMEK WácslawWladiwoj, rytíř (1818-1905), český historik, vysokoškolský pedagog a po litik, 1850 mimořádný a 1860 řádný
profe sor rakouských dějin na filozofické fakultě pražské univerzity, rektor české univerzity (1882-1883 a 1885-1886), poslanec českého zemského sněmu (1861-1895, s přestávka mi) a říšské rady (1861-1863), od 1885 člen panské sněmovny říšské rady, člen Národní strany, od 1845 sekretář Matice české, jed natel Musea Království českého (dnes Ná rodní muzeum); člen (od 1844), tajemník (1868-1888) apředseda (1888-1905) KČSN, člen I. třídy ČAVU (od 1890): 6,8,10,13,73, 78,81,122,130,132,135-136,140-144,172, 178-181, 191, 219, 261, 266, 301, 303, 305, 308, 324-325, 380-381, 384, 460, 466-472, 474-487,507,514, 540,545,564,575,606 TOMÍČEK Antonín (1866-1935), poštovní úředník a kronikář v Litomyšli, autor prací к selským dějinám a dějinám Litomyšlska: 7,159-160 691
TONNER Emanuel (1829-1900), český pe dagog, novinář a mladočeský politik, 1872-1900 první ředitel Českoslovanské obchodní akademie, od 1863 poslanec čes kého zemského sněmu, 1879-1895 poslanec říšské rady: 565 TOVAČOVŠTĪ Z CIMBURKA (původně jen z Cimburka), moravský šlechtický rod, vy mřel na počátku 16. století: 488 TRČKA Z LÍPY na Lichtenburce Mikuláš mladší (t 1516), český šlechtic, jeden z nej významnějších příslušníků svého rodu: 179 TROJAN Alois Pravoslav (1815-1893), český právník a politik, poslanec českého zemské ho sněmu a říšské rady, od 1880 předseda mladočeské strany: 143 TROJICKIJ Ivan Jegorovič (1834-1901), ruský církevní historik, profesor církevních dějin na duchovní akademii a na univerzitě v Pe trohradě: 37 TRUHLÁŘ Antonín (1849-1908), český his torik a klasický filolog (věnoval se shroma žďování starých, většinou latinsky psaných knih, které pak kriticky zpracovával), stře doškolský profesor, 1883-1901 profesor a 1901-1907 ředitel Akademického gymná zia v Praze, člen KČSN (od 1888) a III. třídy ČAVU (od 1890,1897-1980 tajemník): 135, 136, 138, 143, 312, 315, 316, 510-511, 550, 553 TRUHLÁŘ Josef (1840-1914), český knihov ník, literární historik, překladatel a vyda vatel, zabýval se starší českou literaturou, od 1865 pracoval v C. k. veřejné a uni verzitní knihovně v Praze (1896 kustod), zpracoval soupis jejích českých a latinských rukopisů; člen KČSN (od 1886) a III. třídy ČAVU (od 1890): 58,65,309,339-340,383, 475,488-489, 589 TŮMA Karel (1843-1917), český novinář a mladočeský politik, redaktor Národních listů, 1883-1895 poslanec českého
zemské ho sněmu, švagr Jaromíra Čelakovského (manžel jeho sestry Marie): 318 TŮMA jr. (1867 Karel, 1874 Vratislav nebo 1876 Ladislav - ?), syn Karla Tůmy, syno vec J. Čelakovského, redaktor Národních listů·. 318 TURNOVSKÝ bratr: 236 TYL František, P. (1830-1899), od 1869 zá mecký kaplan na Orlíku, od 1872 knihovník 692 a archivář schwarzenberské sekundogenitury tamtéž: 7,425 TYLOVÁ Štěpánka - viz Kroftová Štěpánka ULANOWSKI Bolesław (1860-1919), pol ský právní historik, od 1888 mimořádný a od 1890 řádný profesor polského a církev ního práva a právních dějin na Jagellonské univerzitě v Krakově, od 1903 generální se kretář akademie věd v Krakově; člen KČSN (od 1903) a I. třídy ČAVU (od 1904): 592 URBÁNEK František Augustin (1842-1919), český hudební nakladatel a knihkupec; pů vodně praktikant v tehdy velmi významném pražském nakladatelství a knihkupectví Ig náce Leopolda Kobera, 1866-1870 jeho ředitel, 1872 si v Praze otevřel vlastní na kladatelství a knihkupectví, které neslo jeho jméno: 28 URBÁNEK Rudolf (1877-1962), český histo rik, původně středoškolský profesor (Louny, Hradec Králové, Pardubice, Praha) a docent českých dějin na pražské univerzitě, od 1920 první řádný profesor československých dě jin na Masarykově univerzitě v Brně; člen (od 1917) a místopředseda (1946-1952) KČSN, člen I. třídy ČAVU (od 1932,19421946 a 1952 tajemník) a ČSAV (od 1952): 358 VACEK František, P. (1858-1940), český řím skokatolický kněz, historik, prozaik; člen KČSN (od 1908) a I. třídy ČAVU (od 1902, 1916 se vzdal členství): 266-268, 453, 490-494 VÁCLAV sv. (cca 907-935), český
kníže a svě tec, hlavní patron Čech a Moravy, symbol české státnosti: 151,218,263,299,304-305, 333, 352, 369, 441, 491, 494, 551, 553, 558, 566 VÁCLAV IV. (1361-1419), syn Karla IV, český (1378-1419) a římskoněmecký král (13781400): 56,394,437 VALDŠTEJN, tj. Albrecht z Valdštejna (15831634), český šlechtic, vojevůdce a politik, vévoda meklenburský a frýdlantský, kníže hlohovský a zaháňský, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války: 68,82, 304,369,406-407,415 VANČURA Jindřich (1855-1936), český stře doškolský profesor, historik a překladatel
z francouzštiny (především díla E. Denise): 58,65,76,90,471 VASILJEV Afanasij Vasiljevič (1851-1929), ruský státní a veřejný činitel, publicista novoslovanského směru: 382 VAŠEK Antonín (1829-1880), český, ve Slez sku působící středoškolský profesor, novi nář, filolog a národní buditel, organizátor národního společenského života a vydava tel prvního slezského českojazyčného pe riodika, Opavského besedniku, po odchodu do Brna odpůrce pravosti Rukopisů, otec básníka Petra Bezruce: 60, 75,135 VÁVRA Antonín (1848-1928), český strojíren ský inženýr, od 1883 profesor mechanické technologie na české vysoké škole technické v Praze (dnes ČVUT), 1893-1894 její rek tor: 319 VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ (asi 1370-1437), český šlechtic, kronikář doby husitské, au tor Písně o vítězství и Domažlic a Husitské kroniky, příznivce husitského hnutí: 437 VEJDOVSKÝ František (1849-1939), český zoolog, 1884 mimořádný a 1886 řádný pro fesor srovnávací anatomie, 1902 řádný pro fesor zoologie a ředitel zoologického ústavu české univerzity v Praze, 1895 a 1896 děkan filozofické fakulty, 1912a 1913 rektor uni verzity: 140, 222, 223, 321 VENTLAR z Kadaně: 24 VESELOVSKIJ Alexandr Nikolajevič (18381906), ruský literární historik, od 1872 pro fesor všeobecné literární historie na uni verzitě v Petrohradě; člen III. třídy ČAVU (od 1899): 40-41 VIETZ Karl (1798-1872), profesor historie na pražské univerzitě: 563 VIKLEF Jan (Viklif, Wycklif, Wyckliíf, Wyckliffe John) (asi 1320/1331-1384), anglický filozof a teolog, působil na univerzitě v Ox fordu, propagátor reforem církve, jeho my šlenky silně
ovlivnily české učence, zejména Jana Husa: 416 VILÍM Jan (1856-1923), český fotograf a gra fik; věnoval se xylografii, zinkografii a hlu botisku; v r. 1886 otevřel v Praze xylografický závod (nejprve s Janem Šimáně, od 1887 samostatně): 541 VINCENC Z KIELC (Vincentius Kielcensis. Kylciensis, Wincenty z Kiele) (cca 1200 - po 1261), polský hagiograf a básník, dominikánský mnich, kanovník v Krakově: 383 VIPRECHT (Wiprecht) Z GROJČE, Grojčský (cca 1050-1124), německý šlechtic, přítel, rádce a zeť českého krále Vratislava (manžel jeho dcery Judity), od 1070 hrabě z Grojče, od 1123 markrabě míšeňský a lužický; jeho sídlem byl jím rozšířený staroslovanský hrad Hrodžisko (něm. Groitzsch) v Sasku (u Lipska): 438-440 VIRAVSKŸ Vojtěch (1852-1930), klasický fi lolog a gymnazijní profesor v Domažlicích (1878-1881) a v Praze (1876-1877 ve Spá lené ulici, od 1881 v Truhlářské ulici), autor odborných prací a recenzí v Listechfilologic kých a Osvětě: 319-324, 331 VLADISLAV JAGELLONSKÝ (1456-1516), od 1471 český a od 1490 uherský král, od 1490 markrabě moravský: 306-307,425, 452, 488 VLAŠEK Z KLADNA (t 1432), příslušník ry tířského rodu Kladenských z Kladna, majitel Lovosic a Střekova: 25 VLČEK Václav (1839-1908), český spisovatel, novinář, dramatik, básník; působil v redak cích Národních listů a Hlasu, od roku 1870 do konce života redigoval revue Osvěta, časopis oblíbený a oceňovaný ve vlastenec kých kruzích; byl i členem zastupitelstva a městské rady na Královských Vinohra dech, zastával funkci jednatele Svatoboru a předsedy literárního odboru Umělecké besedy: 61,
63,139,202,214,498-499 VODÁK, purkmistr v České Skalici: 481 VOIGT Heinrich Gisbert (1860-1933), ně mecký teolog, církevní a regionální histo rik. Zabýval se zejména dějinami Querfůrtu a okolí, v roce 1898 vydal knihu o sv. Vojtě chovi: 193 VOJTĚCH RAŇKŮV Z JEŽOVA (asi 13201388), doktor teologie a mistr svobodných umění, profesor a rektor pařížské Sorbo ny, kanovník a scholastik pražské kapitu ly sv. Víta: 69,121 VOLF (i Wolf) Josef (1878-1937), český histo rik a knihovědec, od 1903 knihovník Musea Království českého (dnes Národní muze um), později (1928-1937) ředitel Knihovny NM; zabýval se kulturní historií, dějinami knihtisku, exilu aj.; člen KČSN (od 1911) a I. třídy ČAVU (od 1911): 6, 104, 250, 693
329, 331, 495-499, 572, 577, 579, 581-582, 584-585,607 VOLTAIRE (vl. jménem François Marie Arouet) (1694-1778), francouzský osvícen ský filozof, spisovatel a básník: 246 VOSTOKOV (vl. jménem von Osten-Sacken, Osteneck) Alexandr Christoforovič (17811864), ruský filolog, básník a překladatel, pocházející z Pobaltí, získal čestný doktorát pražské univerzity: 379 VRATISLAV I. (888-921), od 915 český kníže z rodu Přemyslovců, syn knížete Bořivoje a sv. Ludmily, otec sv. Václava a Boleslava L: 218,468 VRATISLAV II. (cca 1031-1092), od 1061 čes ký kníže z rodu Přemyslovců, od 1085 první český král (jako Vratislav L), současně i titu lami polský král: 52,265, 354-355 VRBA Karel (1845-1922), český mineralog, docent mineralogie na pražské univerzitě, mimořádný a 1880 řádný profesor mine ralogie na univerzitě v Černovicích, 1881 profesor mineralogie na pražské univerzitě a současně od 1881 ředitel pražského mine ralogického ústavu a od 1882 správce mine ralogických a petrografideydi sbírek Musea Království českého (dnes Národní muzeum) a 1893-1922 jejich ředitel, 1888 děkan filo zofické fakulty, 1895/96 rektor české univer zity v Praze a poslanec českého zemského sněmu, 1917-1918 člen panské sněmovny říšské rady; člen KČSN (od 1883) a II. tří dy ČAVU (od 1893, 1900-1903 tajemník, 1903-1922 předseda), 1910-1914 generál ní tajemník a 1914-1922 prezident ČAVU: 114,118,140, 221-223, 302,330, 525 VRCHLICKÝ Jaroslav (vl. jménem Emil Frida) (1853-1912), český spisovatel, básník, dra matik a překladatel, od 1893 mimořádný a od 1898 řádný profesor srovnávacích li teratur
západoevropských na filozofické fa kultě české univerzity v Praze, od 1901 člen panské sněmovny říšské rady; člen IV. třídy ČAVU (od 1890,1890-1912 tajemník): 315, 322,522 VRŤÁTKO Antonín Jaroslav (Benátský) (1815-1892), český spisovatel, překladatel a knihovník, od 1861 (po V. Hankovi) bi bliotekar Musea Království českého (dnes Národní muzeum) a redaktor Časopisu Českého musea; účastník sporu o pravost 694 Rukopisů; člen KČSN (od 1854) a III. třídy ČAVU (od 1890): 27, 142,379 VYSOKÝ Hynek (1860-1935), český archeo log, univerzitní profesor klasické filologie a archeologie; člen KČSN (od 1902) a III. třídy ČAVU (od 1891): 221 WAGNER (ČAVU): 329 WAGNER Ivan, R, OPraem (1846-1899), premonstrát, od 1890 strahovský knihovník: 422 WAGNER, nakladatelství v Innsbrucku viz Schumacher von Marìenfrid Anton Johann WALDSTEIN - viz Valdštejn WALLACE Donald Mackenzie sir (18411919), skotský spisovatel, novinář (zahra niční komentátor novin The Times v Pet rohradě, Berlíně, Konstantinopoli, Egyptě), 1870-1875 absolvoval cestu po Rusku: 470 WATTENBACH Wilhelm (1819-1897), ně mecký historik a paleograf, 1855 archivář univerzity ve Vratislavi, od 1862 profesor dějin na univerzitě v Heidelbergu, od 1873 vBerlíně, 1886-1888 stál v čele Monumenta Germaniae Historica: 143 WEGNER Jiří (t 1905), 1864-1905 pracov ník (1873 asistent, 1876 kustod) knihovny Musea Království českého (dnes Národní muzeum), 1877-1905 pokladník Matice české: 266, 561, 572 WENIG František (1849-1922), český spiso vatel a pedagog, zemský školní inspektor, dvorní rada: 329 WERSTADT Jaroslav (1888-1970), český his
torik, novinář a publicista (redaktor řady časopisů); 1919-1929 Archiv národního osvobození při Archivu země české, po jeho sloučení s legionářským archivem 1929-1939 Památník národního osvobození (pozdější Vojensko-historický ústav) - vedoucí tzv. po litického archivu; 1939-1945 vězněn v kon centračním táboře Buchenwald; 1945-1949 Vojenský historický ústav Praha; po 1948 činný v Historickém klubu: 10,498-502 WIERZBOWSKI Teodor (1853-1923), polský historik, archivář, bibliograf a editor histo rických pramenů, od 1886 profesor polské literatury na univerzitě ve Varšavě, od 1908 vedoucí katedry polského jazyka a literatu ry; 1897-1919 ředitel Archiwu Głównego ve Varšavě; usiloval o výuku polské historie, literatury a práva v polštině; autor řady prací
z oboru literární historie, dějin školství a ar chivnictví: 38 WIESENFELD Karl (1802-1870), stavitel apedagog, působící na pražské technice, díky němu se stolice stavitelství více přiklonila к technickému inženýrství; podílel se na re novaci rotundy sv. Máří Magdaleny v Přední Kopanině (1852-1858): 26 WIESNER Alois starší (1852-1924), český vy davatel, knihtiskař, papírník a organizátor společenského života, od 1882 provozo val knihtiskárnu v Praze na Novém Městě v Bolzanově ulici, 1896 přemístil podnik do Soukenické ulice, od 1900 byl knihtis kařem ČAVU, od 1884 vedl i nakladatelství: 143 WINTER Zikmund (1846-1912), český his torik a prozaik, autor historických povídek a novel, středoškolský profesor na reálce v Rakovníku (1874-1884), od 1884 c. k. školní rada a středoškolský profesor češtiny a latiny na Akademickém gymnáziu v Pra ze, současně působil jako tajemník I. třídy ČAVU; člen KČSN (od 1890), člen I. třídy ČAVU (od 1891, 1900-1912 tajemník): 6, 8, 10, 165, 172, 181, 225-226, 301, 312313, 317, 322-325, 503-526, 556, 577, 588, 607-608 WINTERA Vavřinec Jan Křtitel, P., OSB (1864-1914), římskokatolický kněz, bene diktin, převor řádu benediktinů v Brou mově, středoškolský profesor, archivář a historik, autor prací z dějin Broumovska a náboženských spisů: 453 WOLF Karl Herrmann (1862-1941), českoněmecký nacionalistický politik, publicista a právník, 1897-1901 a 1907-1918 poslanec říšské rady, 1897-1913 poslanec českého zemského sněmu: 302, 304 WOLTMANN Alfred (1841-1880), německý historik umění, 1867-1868 soukromý do cent na univerzitě v Berlíně, poté řádný
pro fesor dějin umění na polytechnice v Karls ruhe, 1874 na univerzitě v Praze a 1878 ve Štrasburku: 47 WÜNSCH Adolf (1853-1922), hejtman v Rychnově nad Kněžnou: 316 ZAHN Joseph von (1831-1916), rakouský his torik, 1859/60 profesor v Prešpurku (dnes Bratislava), od 1861 pracovník muzea Joanneum v Štýrském Hradci, 1868-1904 ředitel štýrského zemského archivu, zabýval se historií Štýrska a Furlanska: 148 ZAHRADNÍK Isidor Theodor (Bohdan), P„ OPraem (1864-1926), český kněz (premonstrát), knihovník Strahovského kláštera, po litik, 1907-1918 poslanec českého zemské ho sněmu za agrární stranu; člen III. třídy ČAVU (od 1904): 82, 391 ZACHAR Otakar (1870-1921), český chemik, pivovarský sládek, vynálezce piva v prášku, zabýval se i dějinami alchymie, r. 1909 vy dal jako přílohu časopisu Sládek (jehož byl redaktorem) práci Č. Zíbrta Pivo v písních lidových a znárodnělých: 557, 571, 585-587, 590 ZACHARIAS Theobald (1584-1627), německý historik a teolog, nejvýznamnějším dílem je Der Hussitenkrieg (Wittemberk 1609): 196, 198 ZÁKREJS František (1839-1907), český úřed ník, publicista, dramatik, literární a di vadelní kritik (hlavně v časopise Osvěta) a spisovatel, patřil mezi obhájce Rukopisů: 142-143 ZAMOJŠTÍ (i Zámojští, Zamoyští, Zemojští, polský Zamoyscy), významný polský šlech tický rod: 534 ZAP (Zapp) Karel Vladislav (vl. jménem Karel František) (1812-1871), český spisovatel, středoškolský profesor (od 1860 profesor dějepisu a zeměpisu na české vyšší reálné škole, později její ředitel), předtím úředník v Haliči (1836-1845), múzejník, vlastenec, historik a publicista, autor
prací z oboru ar cheologie, historie a zeměpisu, překladatel z ruštiny a polštiny, vydavatel Českomorav ské kroniky: 394-395 ZAPLETAL František, P. (1861-1935), český katolický kněz, 1904 kanovník vyšehrad ské kapituly, 1924 její probošt, 1933 světící biskup pražský a titulární biskup salonský, významně se zasloužil o vybudování české koleje Nepomucenum v Římě, jejímž dlou holetým představeným (vicerektorem, rek torem) byl: 191 ZÁPOLSKÝ Jan (1487-1540), uherský šlechtic, spišský hrabě, 1511-1526 sedmihradskývévoda, od 1526 uherský král (Jani. Uherský): 304 ZARĐANO: 309 ZATLOUKAL, lékař v Karlových Varech: 96 695
ZELENÝ Vácslav (1825-1875), český histo rik, středoškolský učitel, staročeský politik a novinár, 1851-1861 profesor na staro městském Akademickém gymnáziu v Praze, od 1865 ředitel nově zřízeného malostran ského gymnázia, 1861-1875 poslanec čes kého zemského sněmu, 1861-1862 poslanec říšské rady; autor publikací z oboru literárni historie, zemepisu a dějin a překladů z ang ličtiny a ruštiny: 377, 402 ZERI Aquesina (1890 ֊ ?), gymnazistka v Římě: 303 ZÍBRT Čeněk (1864-1932), český kulturní historik, etnograf a folklorista, 1891 docent všeobecné kulturní historie na filozofické fakulte české univerzity v Praze, 1901 mi mořádný profesor, od 1893 úředník Musea Království českého (dnes Národní muze um), 1900 kustod, 1903-1928 bibliotekar, tj. ředitel knihovny; člen KČSN (od 1894) a I. třídy ČAVU (od 1897): 6-8, 10, 83, 93, 105, 166, 178, 250, 289, 305, 329-330, 415, 442,448,495, 516,527-528,530-531,533559, 561, 564-592,609-613 ZIEGLER Josef Liboslav, P. (1782-1846), český kněz, pedagog, básník, překladatel a vlaste necký spisovatel, původně kaplan v Dobruš ce (přítel F. V. Нека), poté kněz v Českém Meziříčí, 1809-1817 v Dobřanech, 18171826 profesor českého jazyka a literatury na bohosloveckém semináři v Hradci Krá lové, 1826-1846 děkan v Chrudimi; spolu zakladatel Vlasteneckého (dnes Národního) muzea: 402-403 ZIGEL Feodor Feodorovič (1845-1921), ruský slavista a historik, 1873-1905 profesor slo vanského práva na univerzitě ve Varšavě, 1916-1921 profesor na univerzitě v Rošto vě na Donu; člen KČSN (od 1901) a I. třídy ČAVU (od 1902): 39, 157-158,166 ZICH Otakar
(1879-1934), český estetik a hu dební skladatel, žák O. Hostinského, chrá nenec Z. Nejedlého, původně středoškolský profesor, od 1911 docent a od 1924 profesor estetiky na pražské univerzitě, 1919-1923 zakladatel a vedoucí filozofického semináře na Masarykově univerzitě v Brně; člen I. tří dy ČAVU (od 1921): 280 ZIKMUND LUCEMBURSKÝ (1368-1437), syn Karla IV., od 1373 braniborský mar krabě, od !387 uherský král, od 1410 696 římskoněmecký král a od 1433 císař, od 1420 český král (v!ádl 1436-1437): 304 ZINZENDORF (und Pottendorf) Nikolaus Ludwig von (1700-1760), německý šlechtic, náboženský a sociální reformátor, zakladatel a biskup Obnovené Jednoty bratrské, zakla datel osady Herrnhut (Ochranov): 94 ZÍTEK Jan (1865-1946), středoškolský profe sor, autor učebnic z oboru hospodářského zeměpisu a průvodců po Chrudimsku: 309 ZLÉGL, student, viceasistent Historického se mináře na pražské univerzitě: 375 ZOUBEK František Jan (1832-1890), český stře doškolský profesor a historik, působil jako profesor češtiny, klasické filologie a dějepisu na gymnáziu v České Lípě a později na praž ské reálce, od 1867 ředitel středních škol na Smíchově; 1864-1873 redaktor Památek archaeologických a místopisných (zpočátku s K. V. Zapem), zabýval se dějinami Kostel ce nad Orlicí, kulturními a hospodářskými dějinami a odkazem J. A. Komenského: 394 ZUCCALMAGLIO Vinzenz Jakob von (zvaný Montanus) (1806-1876), německý spisova tel a básník, autor řady knih a divadelních her: 533 ZUCKER Alois (1842-1906), právník a politik, od 1881 profesor trestního a mezinárodní ho práva a právní filozofie na
české univer zitě v Praze, představitel staročeské strany, 1885-1893 poslanec říšské rady; člen KČSN (od 1891) a I. třídy ČAVU (od 1891): 513 ŽDÁRŠTÍ (ŽĎÁRŠTl) ZE ŽĎÁRU (něm. Sahrer von Sahr, von Saar či von Schdiar), čes ký šlechtický rod, původně rytířský, od 1622 byla jedna z větví (kladenská) povýšena do panského stavu a v roce 1628 dosáhla titulu říšských hrabat; tři z linií vymřely již mezi druhou polovinou 16. století a počát kem 18. století (po preslici), poslední větev se udržela v Německu: 23 ZE ŽEROTÍNA Karel starší (1564-1636), vý znamný moravský šlechtic, představitel mo ravského zemského patriotismu, 1608-1615 moravský zemský hejtman, napomohl ne připojení Moravy ke stavovskému povstání, podporovatel J. A. Komenského a Jednoty bratrské: 89,232,236, 304, 508 ŽIŽKA Jan z Trocnova (cca 1360-1424), český husitský vojevůdce: 16, 369,466, 505, 541
MÍSTNÍ REJSTŘÍK ALCALÁ de Henares (Španělsko): 245 ANCONA (Itálie): 309 ANGLIE: 238,359, 583 AVIGNON (Francie): 95-97,279,298 BAD REICHENHALL (Německo): 164, 317, 323,324, 519, 524-525,608 BARCELONA (Španělsko): 245 BASILEJ (Basel, Švýcarsko): 233-235,301 BĚLÁ POD BEZDĚZEM: 30, 32,388, 389 BENÁTKY (Venezia, Itálie): 237 BERLÍN (Berlin, Německo): 24,29,71,84,184, 206,234, 315,369, 528, 531-534,560 BEZDĚJIČKA, Bezdědice (Kleinbösig): 388-389 BLOV (Flahae, Flaha): 21-24 BLUDENZ (Rakousko): 153 BODENBACH (Podmokły, dnes součást Dě čína): 179 BOLOGNA (Itálie): 31 BONN (Německo): 229,236, 533 BOROVANY: 357 BRŮDEK: 571 BREZNICE: 25 BUBENEČ: 268,315,490-491 BUDEČ: 441 BUKOVNO - viz Walddörfel BUŠTĚHRAD: 265 BYSTŘICE: 413 CANOSSA (Itálie): 55 ČASTOLOVICE: 389 ČERNOVICE na Bukovině (Ukrajina): 362 ČESKÁ SKALICE: 479,481 ČESKÉ BUDĚJOVICE: 308,325,483,529-530 ČESKÝ BROD: 390,493, 573 ČESKÝ DUB: 30-32 ČEŠTÍCE u Volyně: 346 ČIMELICE: 549,564,582 DALMÁCIE: 150-151 DĚČÍN: 177-180 DOBRÁ VODA u Světlé: 366 DOBROSOL - viz Halle an der Saale (Německo) DOBROŠOV: 474,476-477 DOBRUŠKA: 148 DOMAŠÍN: 32 DOUDLEBY (nad Orlicí): 311 DOUPOV: 25,27 DRĂCHOV и Soběslavi: 329 DRÁŽĎANY (Dresden, Německo): 439, 455, 556 DUBROVNÍK: 145,444 DUCHCOV: 455 DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM: 291 DÝŠINA u Plzně: 207 EJPOVICE: 209 ERLANGEN (Německo): 369, 533 FALKENOV (Sokolov): 24 FIUME (Itálie): 309 FLORENCIE (Firenze, Itálie): 237 FRANCIE: 75,229,233,245,259, 359,462 FRANTIŠKOVY LÁZNĚ: 269 FREIBERG (Německo): 495-496, 607 FREIBURG IM BREISGAU (Německo): 16 FRÝDLANT: 427 GDAŇSK (Polsko): 372 GÖTTINGEN (Německo): 71,94 GRAZ
(Rakousko): 121 GRODNO (Polsko): 534 GROJČ (Groitzsch, Německo): 439 HÁJ: 22-24 HALLE AN DER SAALE (Dobrosol, Němec ko): 439-440 HARTENBERK: 27 HAVLÍČKŮV BROD - viz Německý Brod HEIDELBERG (Německo): 235,437 HLOUBĚTÍN: 271 HODSLAVICE: 104, 595 HOJNÁ VODA: 322 HOLANDSKO: 238,275 HOŠTKA: 28 HRADEC (Králové): 213-215,453,474,486 HRANICE na Moravě: 173 HRODŽISKO - viz Groji HRONOV: 322 HRUBÁ SKÁLA: 388-389 HRUBÝ BEZDĚZ: 388-389 HRUBÝ ROHOZEC: 418-419 HULÍN: 401 697
HUTBERG (Stráž): 25 HVĚZDA: 474,476 CHEB: 24,26-27,298 CHOCEŇ: 474 CHOTĚBOŘ: 361,468 CHOTĚŠOV: 430 CHRUDIM: 114,394,400,402,580 CHÝNOV: 203,353 INNSBRUCK (Rakousko): 148,210,237-240, 249,251,254,264, 302,309 ITÁLIE: 31,46, 87,119,221,229,237,255 JENIŠOVICE u Turnova: 418-419 JERNO u Hořeního Litvínova: 455 JIHLAVA: 96,397, 541 JINCE (u Příbrami): 72, 73 JINDŘICHŮV HRADEC: 97,222-224,477,484 JURJEV (Rusko - dnes Tartu, Estonsko): 515, 543 KAMENÍK: 331 KARLÍN: 265-267,390-391 KARLOVY VARY: 96,269,344-345 KARTÁGO (Tunisko): 274 KLADNO: 25, 346, 557,586 KLADRUBY: 356 KLEINBÖSIG - viz Bezdějička, Bezdědice KNAUTNAUNSD ORF u Lipska (Německo): 440 KODAŇ (Dánsko): 251,406 KOJETICE: 23 KOLÍN: 387,471 KOLÍN nad Rýnem (Köln, Německo): 307 KÖNIGSWALD (Libouchec): 179 KÖTZSCHENBROD (dnes součást Drážďan, Německo): 184 KOSTELEC u Orlíka, Kostelec u Vorlíka (dnes Kostelec nad Vltavou): 287, 537, 538, 548, 550, 559, 561, 564-565, 572, 573, 576, 585, 612 KRAKOV (Kraków, Polsko): 148,165,378,383, 437, 546,560 KRÁLÍKY: 480 KRÁLŮV DVŮR: 326 KŘIŽANOV (na Moravě): 400 KUTNÁ HORA: 57, 130, 306-307, 365-366, 398, 399,400,468 KYJEV (Rusko, dnes Ukrajina): 41,292-293,534 KYNŠPERK NAD OHŘÍ: 269 698 LAŽANY: 29 LENSEDLY: 367 LEVÝ HRADEC: 443,605 LEYDEN (Nizozemí): 557,571 LIBOUCHEC - viz Königswald LIČNO: 316 LIPANY: 387 LIPSKO (Leipzig, Německo): 431, 433-435, 437-442 LITOMĚŘICE: 27,111,149,199,269,308,407, 459 LITOMYŠL: 150,159-160,272-273,395,406, 408 LIVORNO (Itálie): 305 LOKET: 24,26-27 LONDÝN (Velká Británie): 257, 534 LOUČNÁ NAD DESNOU - viz Wiesenberg LOUKOV: 420-421 LOUNY: 80, 346,455 LUBLAŇ
(Slovinsko): 151 LUKA u Jihlavy (Wiese): 397 LUND (Švédsko): 249 LUXEMBOURG (Lucemburk, Lucembursko): 281 MADRID (Španělsko): 229,245 MALEČ: 361,364-366, 468 MANTOVA (Itálie): 237 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ: 329 MAŠŤOV: 25 MĚLNÍK: 323, 390-391 MIKULOV: 46,142,236 MILEVSKO: 390-391,529, 612 MILOBUZY: 314 MIROTICE: 346 MNICHOV: 200,206, 528, 530-532 MODENA (Itálie): 237 MOCHOV: 314 MONTE CARLO (u Łuccy, Itálie): 31 MONTÉBA?: 308 MORAVSKÁ OSTRAVA: 173 MOSKVA (Rusko): 35-38, 41, 119, 272-273, 292,534, 602 MOST: 346 NÁCHOD: 474,476-477,484 NAUMBURK (Naumburg, Německo): 320 NEAPOL (Itálie): 245 NĚMECKÉ CHVOJNO (Luční Chvojno): 179 NĚMECKO: 229,233,238,249,278, 358, 367, 529
NĚMECKÝ BROD (dnes Havlíčkův Brod): 467,468 NORDLINGEN (Německo): 559 NOVÉ MĚSTO (nad Metují): 476, 480-481 NOVÝ BYDŽOV: 177,181-183 OKROUHLÁ RADOUŇ: 97, 373 OLOMOUC: 142,448,492,566,581 ΟΡΑΤΟVICE (nad Labem): 430-431,566 ORLÍK (Vorlík, dnes Orlík nad Vltavou): 26, 332, 425, 530, 538, 559, 564-565, 571-572, 582, 613 OŘECH: 268 PARDUBICE: 29,56,110,423-424 PAŘÍŽ (Paris, Francie): 84, 94, 95, 229, 232236,243,245, 359, 534, 560, 567, 611 PEĞKY: 388,474 PEKLO: 539 PEŠŤ (dnes Budapešť, Maďarsko): 309 PETERSBERG (Německo): 439 PETROHRAD (St. Petěrsburg, Rusko): 36-41, 147,293, 317,376, 383,534-535, 552 PÍSEK: 88,319-321, 555, 580 PLAÑANY: 21,30-33 PLZEŇ: 27-28, 189,206-207,400,402,483 PODBEZDÈZÍ: 388 PODĚBRADY: 175, 322,367 POLICE (nad Metují): 130,468,470,472,474476,479,481,483-487 POLSKÁ OSTRAVA: 327 POLSKO: 38, 163, 292, 327, 378, 383-384, 533 POŘEŠÍN: 32 POTŠTEJN, Potštýn: 35,39,42,54,73,95-96, 110-112,118-119,158,164,166,168,170172, 181, 204, 207, 219, 223, 223, 226-227, 244, 254, 258, 260-261, 266, 274, 276, 283, 299,310-311,313-316,318-319,321,323327, 331, 333, 345, 347-348, 355, 374, 425, 427-429,441,443,450-451,459,461,471473,475-476, 479-480, 482-483,485-487, 496, 522, 525, 537, 543, 548-549, 559, 561, 564, 571-573, 576, 578, 581-583, 588, 590, 601,605-606 POTTENSTEIN (Rakousko): 244 POZNAŇ (Polsko): 520, 534 PRACHATICE: 395 PŘÍBRAM: 72, 133, 390-391, 395 RADONICE: 21-26,28 RADOUŇ и Jindřichova Hradce - viz Okrouhlá Radom RAJHRAD: 46-47 RAPICE: 265 ROKYCANY: 390-391 ROMA - viz Řím ROUDNICE (nad Labem): 48-50, 54, 85, 110-113 RUSKO: 34-35, 37, 163, 272, 293, 376-377,
379, 381,383-384,470, 530, 532 RYCHNOV (nad Kněžnou): 149,316,363,474, 538 ŘECKO: 255,492 ŘEVNICE: 169-171 ŘÍČANY: 268 ŘÍM (Roma, Itálie): 46,55,69,81,92,118-119, 168, 190-192, 196-197, 200, 206, 208, 229, 237,241-246,251-252,254-257,263,300302, 304-309, 316, 335-336, 351, 457-458, 598 SADSKÁ: 25 SALMANNSDORF u Vídně (Rakousko): 402 SÁZAVA: 52, 349-350 SEDLČANY: 390-391 SCHAFFHAUSEN (Švýcarsko): 567-568 SCHATZ, Schacz: 467 SIBIU (Sibíň, Hermannstadt, Rumunsko): 570 SICÍLIE: 255 SIMANCAS (Španělsko): 233, 236, 241-242, 245-246 SLAVĚTÍN v Čechách: 455-456 SMÍCHOV: 40-42, 78, 80-81, 84-86, 88-92, 98, 105, 212, 223-225, 228, 237-241, 246248, 257,259, 263-264, 282, 284-287, 329, 338, 340-344, 347, 349, 351-356, 469, 490, 531 SNĚŽNÍK: 479-481 SOBOTKA (Sobotka, Polsko): 485 SOFIA (Bulharsko): 293 SOKOLOV (Falkenov): 24 SOLUŇ (Thessaloniki, Řecko): 267 STOCKHOLM (Švédsko): 249-251 STRASSBURG (Německo): 437 STRÁŽ - viz Hutberg ST. PETĚRSBURG - viz Petrohrad (Rusko) ST. VINCENZO (Itálie): 55 SUDĚJOV u Uhlířských Janovic: 312-313, 316-318, 322-325, 327-328, 331 SVIJANY: 417,420-421 SVOJANOV: 29 699
SYCHROV: 26,417,421 ŠPANĚLSKO: 229,242,244,245 STĚTÍ: 27-28 ŠTÝRSKÝ HRADEC - viz Graz ŠVABÍN (Švábín, místní část Zbiroh): 170 ŠVÉDSKO: 46,131, 229,249-251 TÁBOR: 32, 88, 189 TACHLOVICE: 321 TELİN: 207-209 TEPLÁ: 403 TEPLICE: 476 TEPLICE-WECKELSDORF: 460 TERENZO (Itálie): 31 TĚŠÍNSKO: 177, 378 TORUŇ (Polsko): 534 TRUTNOV: 298,302 TŘEBOŇ: 83, 189, 196-202, 222-224, 359360,461,477-479, 530 TÜBINGEN (Německo): 437,533 TURNOV: 16-19,282-283,286-287,417-422, 425-429,436-437,442-444,450 TÝNIŠTĚ (nad Orlicí): 468,474,476-477 UHLÍŘSKÉ JANOVICE: 317, 322-324 UHRY: 39,157, 162-163,367, 386,570 UNHOŠŤ: 271, 323 UNTERSUHL ve Výmarsku (Německo): 440 ÚŠTĚK: 27 VALLADOLID (Španělsko): 246 VAMBERK: 149, 224, 227, 361-363, 466, 468, 537-538,583 VAMBEŘICE: 486 VARŠAVA (Polsko): 36-39,41,157,273,292293,376,378,380-384,532-535 VATIKÁN: 34, 190, 199, 201-202, 206, 236, 245-246,252,298,300-301, 304,306 VELETINY: 294,296 VÍDEŇ (Wien, Rakousko): 46, 50-52, 55, 700 85, 99-100, 102, 106-107, 114, 121, 129, 131-133, 136, 139-141, 143-153, 199-200, 202, 206-207, 235, 298, 301, 316, 318, 332, 334, 341, 359, 379, 394-395, 397, 399-402, 404-405, 412, 457, 482-483, 501, 544, 554, 565, 586, 589 VIDOLICE: 23 VILÉMOV: 468 VILNO (Vilnius, dnes Litva): 38-39, 534 VINAŘE: 22,24 VINTÍŘOV: 21-23,25 VITERBO (Itálie): 256 VOJNÍN: 22-24 VOLYNĚ: 148,346 VORLÍK (Orlík, dnes Orlík nad Vltavou) - viz Orlík VRATISLAV (Wrocław, Polsko): 274-275,378, 437,485 VYSOKÉ MÝTO: 124-125,128 VYŠEROVICE: 314 WALDDÖRFEL (Bukovno): 96 WASHINGTON (USA): 229,292 WEINERN-viz Vinaře WIEN - viz Vídeň WIESE - viz Luka и Jihlavy WIESENBERG
(Loučná nad Desnou): 142 ZAHOŘANY (Sehrles): 22-24 ZBIROV: 326 ZBRASLAV: 170, 322-323,515 ZERBST (Německo): 232, 600 ZVÍKOV: 438,582 ŽAMPACH: 583 ŽATEC: 21,25,496 ŽĎÁKOV: 576, 613 ŽĎÁR: 25 ŽĎÁREK: 332 ŽERETICE: 569 ŽIŽKOV: 17,289-291,293, 542 |
any_adam_object | 1 |
any_adam_object_boolean | 1 |
author | Kalousek, Josef 1838-1915 |
author2 | Ryantová, Marie 1964- |
author2_role | edt |
author2_variant | m r mr |
author_GND | (DE-588)117567566 (DE-588)133957233 |
author_facet | Kalousek, Josef 1838-1915 Ryantová, Marie 1964- |
author_role | aut |
author_sort | Kalousek, Josef 1838-1915 |
author_variant | j k jk |
building | Verbundindex |
bvnumber | BV047859980 |
ctrlnum | (OCoLC)1302308413 (DE-599)BVBBV047859980 |
edition | Vydání první |
format | Book |
fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>03301nam a2200577 cc4500</leader><controlfield tag="001">BV047859980</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20220429 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">220302s2021 ac|| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788074227929</subfield><subfield code="9">978-80-7422-792-9</subfield></datafield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788088304555</subfield><subfield code="9">978-80-88304-55-5</subfield></datafield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788073948818</subfield><subfield code="9">978-80-7394-881-8</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1302308413</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV047859980</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky</subfield><subfield code="n">2.</subfield><subfield code="c">Marie Ryantová (ed.)</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vydání první</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">NLN - Nakladatelství Lidové noviny</subfield><subfield code="c">2021</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i.</subfield><subfield code="c">2021</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">702 Seiten</subfield><subfield code="b">Illustrationen, Porträts</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Ego: paměti, deníky, korespodence</subfield><subfield code="v">svazek 27</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Ego: paměti, deníky, korespodence</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Literaturverzeichnis Seite 618-645</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Deutsche Zusammenfassung</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4146609-3</subfield><subfield code="a">Briefsammlung</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kalousek, Josef</subfield><subfield code="d">1838-1915</subfield><subfield code="0">(DE-588)117567566</subfield><subfield code="4">aut</subfield><subfield code="4">rcp</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Ryantová, Marie</subfield><subfield code="d">1964-</subfield><subfield code="0">(DE-588)133957233</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="710" ind1="2" ind2=" "><subfield code="a">Masarykův ústav a Archiv AV ČR</subfield><subfield code="0">(DE-588)1058660373</subfield><subfield code="4">isb</subfield></datafield><datafield tag="773" ind1="0" ind2="8"><subfield code="w">(DE-604)BV046200337</subfield><subfield code="g">2</subfield></datafield><datafield tag="830" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">Ego: paměti, deníky, korespodence</subfield><subfield code="v">svazek 27</subfield><subfield code="w">(DE-604)BV040746874</subfield><subfield code="9">27</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Personenregister</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000009&line_number=0005&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Ortsregister</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20220429</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-033242619</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09041</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">901</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">370.9</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09041</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">370.9</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">901</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09041</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
genre | (DE-588)4146609-3 Briefsammlung gnd-content |
genre_facet | Briefsammlung |
id | DE-604.BV047859980 |
illustrated | Illustrated |
index_date | 2024-07-03T19:17:28Z |
indexdate | 2024-07-10T09:23:20Z |
institution | BVB |
institution_GND | (DE-588)1058660373 |
isbn | 9788074227929 9788088304555 9788073948818 |
language | Czech |
oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-033242619 |
oclc_num | 1302308413 |
open_access_boolean | |
owner | DE-12 |
owner_facet | DE-12 |
physical | 702 Seiten Illustrationen, Porträts |
psigel | BSB_NED_20220429 |
publishDate | 2021 |
publishDateSearch | 2021 |
publishDateSort | 2021 |
publisher | NLN - Nakladatelství Lidové noviny Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. |
record_format | marc |
series | Ego: paměti, deníky, korespodence |
series2 | Ego: paměti, deníky, korespodence |
spelling | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky 2. Marie Ryantová (ed.) Vydání první Praha NLN - Nakladatelství Lidové noviny 2021 Praha Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. 2021 702 Seiten Illustrationen, Porträts txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Ego: paměti, deníky, korespodence svazek 27 Ego: paměti, deníky, korespodence Literaturverzeichnis Seite 618-645 Deutsche Zusammenfassung (DE-588)4146609-3 Briefsammlung gnd-content Kalousek, Josef 1838-1915 (DE-588)117567566 aut rcp Ryantová, Marie 1964- (DE-588)133957233 edt Masarykův ústav a Archiv AV ČR (DE-588)1058660373 isb (DE-604)BV046200337 2 Ego: paměti, deníky, korespodence svazek 27 (DE-604)BV040746874 27 Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Register // Personenregister Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000009&line_number=0005&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Register // Ortsregister |
spellingShingle | Kalousek, Josef 1838-1915 Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky Ego: paměti, deníky, korespodence |
subject_GND | (DE-588)4146609-3 |
title | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |
title_auth | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |
title_exact_search | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |
title_exact_search_txtP | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |
title_full | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky 2. Marie Ryantová (ed.) |
title_fullStr | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky 2. Marie Ryantová (ed.) |
title_full_unstemmed | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky 2. Marie Ryantová (ed.) |
title_short | Korespondence Josefa Kalouska s českými historiky |
title_sort | korespondence josefa kalouska s ceskymi historiky |
topic_facet | Briefsammlung |
url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=033242619&sequence=000009&line_number=0005&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
volume_link | (DE-604)BV046200337 (DE-604)BV040746874 |
work_keys_str_mv | AT kalousekjosef korespondencejosefakalouskasceskymihistoriky2 AT ryantovamarie korespondencejosefakalouskasceskymihistoriky2 AT masarykuvustavaarchivavcr korespondencejosefakalouskasceskymihistoriky2 |