Tváře osvícenství: = The aristocracy in the enlightenment century
Gespeichert in:
| Hauptverfasser: | , |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Kroměříž
Národní památkový ústav
2021
|
| Ausgabe: | První vydání |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract Inhaltsverzeichnis Literaturverzeichnis |
| Beschreibung: | Literaturverzeichnis Seite 268-274 |
| Beschreibung: | 287 Seiten Porträts, Pläne 21 cm |
| ISBN: | 9788090740082 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV047379073 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20210723 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 210721s2021 c||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788090740082 |9 978-80-907400-8-2 | ||
| 035 | |a (OCoLC)1261750450 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV047379073 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-12 | ||
| 084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
| 100 | 1 | |a Konečný, Michal |d 1982- |e Verfasser |0 (DE-588)1012120384 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Tváře osvícenství |b = The aristocracy in the enlightenment century |c Michal Konečný, Ivo Cerman |
| 246 | 1 | 1 | |a The aristocracy in the enlightenment century |
| 250 | |a První vydání | ||
| 264 | 1 | |a Kroměříž |b Národní památkový ústav |c 2021 | |
| 300 | |a 287 Seiten |b Porträts, Pläne |c 21 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 336 | |b sti |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Literaturverzeichnis Seite 268-274 | ||
| 546 | |a Zusammenfassung in englischer Sprache | ||
| 648 | 7 | |a Geschichte 1700-1850 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 650 | 0 | 7 | |a Adel |0 (DE-588)4000464-8 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Aufklärung |0 (DE-588)4003524-4 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Österreich |0 (DE-588)4043271-3 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Böhmische Länder |0 (DE-588)4069573-6 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4006804-3 |a Biografie |2 gnd-content | |
| 689 | 0 | 0 | |a Österreich |0 (DE-588)4043271-3 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Böhmische Länder |0 (DE-588)4069573-6 |D g |
| 689 | 0 | 2 | |a Adel |0 (DE-588)4000464-8 |D s |
| 689 | 0 | 3 | |a Aufklärung |0 (DE-588)4003524-4 |D s |
| 689 | 0 | 4 | |a Geschichte 1700-1850 |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 700 | 1 | |a Cerman, Ivo |d 1976- |e Verfasser |0 (DE-588)132198762 |4 aut | |
| 710 | 2 | |a Národní Památkový Ústav |b Územní Odborné Pracoviště (Kroměříž) |0 (DE-588)16050600-1 |4 isb | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 940 | 1 | |q BSB_NED_20210723 | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032780700 | ||
| 942 | 1 | 1 | |c 900 |e 22/bsb |f 09033 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 306.09 |e 22/bsb |f 09033 |g 436 |
| 942 | 1 | 1 | |c 900 |e 22/bsb |f 09033 |g 436 |
| 942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 09033 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 09033 |g 436 |
| 942 | 1 | 1 | |c 306.09 |e 22/bsb |f 09033 |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804182623697764352 |
|---|---|
| adam_text | A z Abensberg-Traunu, Otto Ferdinand, hrabě, Berchtold z Uherčic, Leopold I., hrabě, 28, 57, 219 z Bratříc, Jan Jeník, rytíř, 16 Berchtold z Uherčic, Prosper Antonín, hrabě, 219 Ciam-Gallasové, hraběcí rod, 15 Brown, Maxmilián Ulysses, generál, z Clam-Gallasu, Kristián, hrabě, 28 103 16,123 Bissingenové, hraběcí rod, Albert Sasko-Těšínský, arcivévoda, 170,191, 239 Althannové, hraběcí rod, 61 z Althannu, Marie Maxmiliána, hraběnka, 62 Altomonte, Andreas, architekt, 115 André, Kristián Karel, přírodovědec, 143. 235, 247 z Auerspergu, Jindřich Josef, kníže, 37 z Auerspergu, Josef, hrabě, 61 53 Biron, Petr, vévoda, 255 z Bliimegenu, Heřman, baron, 95 z Bliimegenu, Heřman Hanibal, baron, 95. 99 83 z Bliimegenu, Jan Kryštof, hrabě, 95.167 25. 95.99,119,167 z Bliimegenu, Marie Antonie, abatyše, 95 z Bubna, Marie Karolína, hraběnka, Buček, Josef Ignác, profesor, z Auerspergu, Karel Josef, kníže, Boček, Antonín, archivář, 247 Bodin, Jean, státovědec, 10 Buquoy de Longueval, František Leopold, hrabě, 141 Buquoy de Longueval, Jan Nepomuk, hrabě, 25, 27, 28,41,46-48, 163.183 Buquoy de Longueval, Leopold Vojtěch, hrabě, Buquoy de Longueval, Marie Terezie, hraběnka, 62.183 Bargum, Frederik, obchodník, von Born, Ignác, osvícenec, 40,109,153,157 z Bukové, viz Lažanský z Bukové 227. 255 Beck z Wiedmanstáttenu, Alois František, fyzik, 155 32. Մ5 z Collalto a San Salvatore, Antonio Octaviano I., hrabě, 187 187 259 z Colloredo-Melsu, Jeroným arcibiskup, 203 z Colloredo-Mannsfeldu, František Gundakar, kníže, 17։ z Colloredo-Waldsee, Rudolf Josef, kníže, de Condorcet, Nicolas, markýz, 55
Bossuet, JacquesBénigne, státovědec, c 12 30,71 van Beethoven, Ludwig, skladatel, Clary-Aldringen, Marie Josefa, kněžna, 32 17։ z Bartensteínu, Jan Kryštof, baron, Clary-Aldringen, Leopold, kníže, Collin, Heinrich, básník, 57 Bolza, Jan Petr, ekonom, Clary-Aldringen, Karel Josef (Lolo), kníže, z Collalto a San Salvatore, Odoardo IIL, kníže, 27 163 167 20,47 56 Bruntálský z Vrbna, Rudolf Jan, hrabě, 243 z Bliimegenu, Jindřich Kajetán, hrabě, Clary-Aldringen, Jan Nepomuk, kníže, 20, 26,29,57 Bruntálský z Vrbna, Evžen Václav, hrabě, 231 243. 247, 259 В Bruntálská z Vrbna, Marie Aloisie, hraběnka, 3։. 23։ z Bliimegenu, Marie Antonie, hraběnka, 62 Browne, Jiří, hrabě, de Boulainvilliers, Henri, vévoda, Canova, Antonio, sochař, 13 Bourboni, francouzský, španělský a neapolský panovnický rod, 215 Casanova, Giacomo, spisovatel, 57,58131, 211 107,151 268 Czernin z Chudenic, Jan Rudolf, hrabě, 6, 61, 62, 203 Czernin z Chudenic, Vojtěch Prokop, hrabě, 35.39.20З Czerninové z Chudenic, hraběcí rod, 19, 28
D E František Štěpán Lotrinský, císař, H 31, 83,107,143,147 Fries, Jan, bankéř, von Dalberg, Karl Theodor, kurfiřt, z Eisenbergu, viz Netolický z Eisenbergu Fries, Josef Jan, bankéř, 191, 223 Elias Norbert, historik, z Daunu, Leopold, vojevůdce, 16,79,103 z Daunu, Wirich Filip, vojevůdce, 79 Desvals de Poal, Emanuel, markýz, Habsburkové, panovnický rod, 263 29 Fries, Mořic, bankéř, Esterházy, Marie Antonie, hraběnka, 183 Evžen Savojský, vojevůdce, 66 263 Friesová, Žofie, hraběnka, 25։ Fridrich II., pruský král, 67. 75. 79. 91.103 107 F Diderot, Denis, filozof, 263 54 Fůrstenbergové, knížecí a lantkraběcí rod, 36.135 z Fanalu, viz Hausperský z Fanalu z Dietrichsteinu, František de Paula, hrabě, von Felbiger, Johann Ignaz, pedagog, Í35 18.28.36.41.45.123.135 z Fürstenbergu-Stühlingen, Josef Vilém, kníže, 36 z Dietrichsteinu, František Josef, kníže, G 3։. 3Ğ, 155. 239 z Dietrichsteinu, Jan Leopold, hrabě, 25. 35 z Dietrichsteinu, Karel Maxmilián, kníže, 29. 35.155 z Dietrichsteinu, Marie Kristina, kněžna, 38,155, 239 z Dietrichsteinu, Walter Xaver, hrabě, 67 z Dobrsche, viz Kotz z Dobrsche Ferdinandi, Karolína, spisovatelka, 57 Fichte Johann Gottlieb, filozof 259 Filip Parmský, vévoda, Gallasové, viz Clam-Gallasové 227 Gerhard, Carl Abraham, přírodovědec, 199 25։ František I. (II.), císař a král, 31,159.179.187.19·. 23։ z Hardeggu, Dominik, hrabě, Hardtmuth, Josef architekt, 215 87, ín, 127 87 z Harrachu, Bedřich August, hrabě, 36,87 Gluck, Christoph Willibald, skladatel, 25։ Graff, Anton, malíř, z Frankenbergu, Marie Josefa, hraběnka, z Hamiltonu, Maxmilián, biskup, 13։ z
Harrachu, Ganeval, Isidor, architekt, Alois Tomáš Raimund, 87,107,127,151,183, 215 hrabě, 107 Forkel, Johann Nicolaus, muzikolog, Händel, Georg Friedrich, skladatel, Harrachově, hraběcí rod, 39.58, 61 z Dietrichsteinu, Karel Jan, kníže, 123 62 135 Ferdinand IV., neapolský král, 15։ Haffenecker, Antonín, architekt, 251 z Fůrstenbergu, Karel Egon, kníže, z Dietrichsteinu, hraběcí a knížecí rod, 19 6,16,19, 24,35,48, 61, 67.71.75. 79. 83. 87, 91. 95,99,107, in, 115,139, 147,163,179,183,187,191, 195, 203, 227, 239, 243, 255.263 z Harrachu, Ferdinand Bonaventura, hrabě, 87 207 Grimm, František Antonín, architekt, 99.195 von Goethe, Johann Wolfgang, spisovatel, z Harrachu, František Xaver, hrabě, 235 z Hartigu, Adam František, hrabě, 207 51, 211,243, 259 Dobrovský, Josef učenec, 123,159, 259 František IV. D Este-Modena, vévoda, 239 Grotius, Hugo, filozof 12. 35.36 z Hartigu, František Antonín, hrabě, 6,53,54, 207
Hartmann z Klarsteinu, Jan Prokop, hrabě, 47 z Haugwitz, Bedřich Vilém, kancléř, 17,18, 23, 24, 30,37,41, 75, 83, 87, 25։ z Haugwitz, Jindřich Vilém III., hrabě, 25։ z Haugwitz, Karel Vilém, hrabě, 25։ Hausperský z Fanalu, Jan Nepomuk, baron, z Hohenemsu, Marie Rebeka, hraběnka, 235 Hohenzollernové, panovnický rod, J 35 Jelline Jindřich, jakobin, 24Յ 227 d Holbach, Paul Heinrich, filozof, 13.13։ von Hormayr, Joseph, historik, Jindřich Pruský, princ, 131.139 Josef I., císař a král, 29 Josef II., císař a král, 259 6,15,18, 25, 27, 29, 31, 32. 37. 39, 41-43. 45֊47, 53. 55. 61, 62, 67, 83, 91, 99,107, III, 119,123,127,131,135, 151,155.159.163,17։, 175.179.195.199. 207. 215, 231, 263, von Humboldt, Alexander, přírodovědec, 223 167 Haydn, Joseph, skladatel, ni, 251, 255 z Heitersheimu, viz Heisler z Heitersheimu Heisler z Heitersheimu, František Josef, hrabě, 25 Helvétius, Claude-Adrien, filozof, n. 54.55. 5б Hennet, Jan Marcel, úředník, 21 Hetzendorf z Hohenbergu, Johann Ferdinand, architekt, 15։. 263 Hillebrandt, Franz Anton, architekt, 15։ Hobbes, Thomas, spisovatel, 52 z Hodíc, viz Hodický z Hodíc Hodický z Hodíc, Filip Josef František, hrabě, 52 z Hohenbergu, viz Hetzendorf z Hohenbergu CH Chorinská z Ledské, Marie Antonie, hraběnka, 167 Chotek, Jan Karel, hrabě, V. 23.35. 8։ Josef Hessen-Darmstadtský, biskup, 131 Jordan, Jan Kryštof, právník, 13 К Chotek, Jan Rudolf, hrabě, 23, 26,27,39,46,48, 51, 61, 62 Chotek, Rudolf, hrabě, 17,23,27,31,32,35,83,119 Chotek, Václav Antonín, hrabě, 83 Chotková, Marie Sidonie, hraběnka, 27, 51.62 Chotkové z Vojína, hraběcí rod, 23.37.62, I z
Inniskillen, viz Macquire z Inniskillen z Kageneggu, Marie Beatrix, hraběnka, 179 Kant Immanuel, filozof, 13 Karel III., španělský král, 127 Karel VI., císař a král, 19,21,36, 71, 79, 87,115 z Chudenic, viz Czernin z Chudenic z Kaunitz-Rietbergu, hraběcí a knížecí rod, Karel VII. Albrecht Bavorský, bavorský kurfiřt, 83, И9 Karel Alexandr Lotrinský, princ, 79· 127 Karel Evžen Wiirttenberský, vévoda, 13։ 270 z Kaunitz-Rietbergu, Alois, kníže, 58 z Kaunitz-Rietbergu, Arnošt Kryštof, kníže, 31, 38,151,175 z Kaunitz-Rietbergu, František Václav, kníže, 195 z Kaunitz-Rietbergu, Marie Leopoldina, kněžna, 32.38.151.175 z Kaunitz-Rietbergu, Marie Eleonora, kněžna, 151 z Kaunitz-Rietbergu, Maxmilián Oldřich, hrabě, 17, 25, 67, 9։ z Kaunitz-Rietbergu, Václav Antonín, kancléř, 6,15, 23, 24,30-32,36, 37,41, 71, 75. 87. 9։. n9, 151.175.179,195 Khevenhíiller, Ludvík Ondřej, hrabě, 16 Khenenhiiller-Metsch, Jan Josef kníže, Зі. 37.155 Khuen-Belassy, Antonín František, generál, 139 Kindermann, Ferdinand, školní reformátor, 21,28,163 Kinská, Marie Sidonie, kněžna, 32.175 Kinský, Filip Josef, hrabě, Մ Kinský, Ferdinand Jan, kníže, 255
Kinský, František Ferdinand, hrabě, 159 Kinský, František Josef, hrabě, 16, 52. 53.159 Kinšti, hraběcí a knížecí rod, Մ. 19 Kitaibel, Pál, botanik, 56, 211 Kressel z Qualtenbegu, František Karel, baron, 37 Kriebich, Franz, dirigent, 251 Leslieové, hraběcí rod, 15 Kroupa Jiří, historik umění, π z Liechtensteinu, knížecí rod, 16,19,20, 61, 63, 67, III, 127.251 Künigl, Heřman Kašpar, hrabě, 43 z Klarsteinu, viz Hartmann z Klarsteinu Klement XIII., papež, Í71 Klement XIV., papež, 151 Lacy, František Mořic, polní maršál, 61, 62,151,155,159,199 z Lamberg-Ottensteinu, Karel Leopold, hrabě, 129,193 Klopstock, Friedrich Gottlieb, spisovatel, 131 z Lamberg-Ottensteinu, Leopold, hrabě, z Königseggu, Lothar Dominik, hrabě, z Lamberg-Ottensteinu, Maxmilián Josef, hrabě, Königsmann, Mikuláš Ignác, profesor, 36 Kornhäusel Josef, architekt, 25։ Kotz z Dobrsche, Michael, baron, 20 Kollowratové, hraběcí rod, 28 z Kollowrat Libštejnský, František Josef, hrabě, 42 z Kollowrat Libštejnský, Josef Rudolf, hrabě, 167 z Kollowrat Krakowský, Filip, hrabě, 18, 24,41 z Liechtensteinu, Alois I., kníže, 47,54, 63, ín, 215 z Liechtensteinu, Emanuel, kníže, 127 L Klement Václav Saský, kurfiřt, 179 30 Leopold II. AnhaltDessau, vévoda, 183 z Liechtensteinu, Filip Erasmus, princ, 67 z Liechtensteinu, Filip Josef, kníže, 54. 63 z Liechtensteinu, František Josef I., kníže, 63,127,137, 213 13։. 195 52,57,13։. 195 de Laplace, Pierre Simon, fyzik, 223 Laudon, Ernst Gideon, maršál, 6, 62, 79,103,139, 239 Lavater, Johann Caspar, spisovatel, 147 z Liechtensteinu, Jan Nepomuk Karel, kníže, 127 z Liechtensteinu, Josef
Václav, kníže, 67,107, ín, 127,139,175 z Liechtensteinu, Karel Boromejský, kníže, 139.175 z Liechtensteinu, Marie Anna, princezna, 211 Lažanský z Bukové, Prokop, hrabě, z Liechtensteinu, Marie Eleonora, kněžna, 32.139.175 25.43. 47 Lederer Josef, malíř, 115 z Ledské, viz Chorinská z Ledské Leopold II., císař a král, 6, 27,47,119,151,179, 195.199 z Liechtensteinu, Jan I. Josef, kníže, 54. 63 z Liechtensteinu, Marie Karolina, princezna, 107 z Liechtensteinu, Lepoldina, kněžna 32.149.175 271 z LichtenšteinuCastelkornu, Jakub Arnošt, biskup, 87,119 z LichtensteinuCastelkornu, Marie Terezie, hraběnka, 119 de Ligne, Karel Josef, princ, 57,58 Lichnowský, Karel Alois, kníže, 6,227 Lichnowský, Karel Gotttlieb, hrabě, 227 Limbourg, Jean-Phillip, spisovatel, 207 z Lobkowicz, Ferdinand Filip, kníže, 255 z Lobkowicz, Jan Jiří Kristián, kníže, 16, III z Lobkowicz, Josef František, kníže, 6, 227, 255 Lobkowiczové, knížecí rod, 19, 28 Locke, John, filozof, 12 Ludvík XIV., francouzský král, 18,36 Ludvík XV, francouzský král, 67
M Macquire z Inniskillen, Jan Zikmund, general, 167 Mahmud I., osmanský sultán, 71 z Mannsbergu, viz Schröffel z Mannsbergu Marie Anna, arcivévodkyně, 81 Marie Antoinetta, francouzská královna, 54.19։ Marie Isabela Parmska, infantka, 67,107,127 Marie Josefa Bavorská, princezna, 107,119 Marie Karolína, neapolská královna, 151 Mascov, Johann Jacob, historik, 36 Napoleon I, Bonaparte, francouzský císař, 16, 31, 62,159,191, 203, 211, 219,223,227, 247, 255.259. 263 Matyáš I., císař a král, 16 Maxmilián III., bavorský kurfiřt, 119 Netolický z Eisenbergu, Václav Kazimír, rytíř, 25 Maxmilián František, arcivévoda a kurfiřt, 179 McNeven, Vilém Hugo, baron, 48 Marie Ludovika D Este, císařovna a královna, 191 Marie Terezie, císařovna a královna, 6,13,15-21, 23-26, 29-5։. 37.42.47. 62, 67.71.75. 79. 83. 87, 91.95.99. ЮЗ. 107, 115,119,123,139,151, 167,175,179,191,199, 239, 251, 255, 263 Neumann z Puchholce, Václav Xaver, právník, 15.36 Mendelssohn, Moses, reformátor, 199 Mesmer, Franz Anton, šarlatán, 147 z Metternich-Winneburgu, František Jiří, kníže, 179 Nostitz-Rieneck, František Antonín, hrabě, 25.36,41.45. de Mirabeau, Honoré Gabriel Riqueti, markýz, 17.19 54 O Mittrowský, Jan Křtitel, hrabě, 247 z Oettigen-Spielbergu, Jan Alois I., kníže, J75 O Kelly William, erbovní cenzor, Mittrowský, Jan Nepomuk, hrabě, 57, 62,195,199 Pachta z Rájová, Josef, hrabě, 41 Palacký František, historii 28, 235 Parish, David, bankéř, 263 Pavel I., ruský car, Peschier, Ludvík, bankéř, 263 235 Petřvaldská z Petřvaldu, Marie Terezie, hraběnka, 219 46,123,163 Nostitzové, hraběcí rod, Mittrowský, Antonín
Bedřich, hrabě, 187, 247, 259 Paar, Jan Václav, hrabě, 37.183 Pestalozzi, Heinrich, učenec 123.171 Nostitz-Rieneck, František Václav, hrabě, 123 z Metternich-Winneburgu, Klemens Lothar Václav, kníže, 62,151,179, 235, P 239 Nostitz-Rieneck, Bedřich Mořic, hrabě, 239. 255 Marie Ludovika, španělská infantka, 127 N 20 z Petřvaldu, viz Petřvaldská z Petřvaldu Pichler, Josef, vychovatel, 215 de Poal, viz Desvals de Poal Podstatští z Prusinovic, hraběcí rod, 119 Podstatzký z Prusinovic, František Valerián, hrabě, 119 Podstatzký-Lichtenstein, Alois Arnošt, hrabě, 119 Portia, Jan Ferdinand, hrabě, 30 Martini, Karl Anton, právník, 13 Mittrowský, Maxmilián, hrabě, 199 z Orsini-Rosenbergu, František Xaver, hrabě, 151 Proichhausen, Petr Jindřich, profesor, 36 Martinicové, hraběcí rod, 17 Mozart, Wolfgang Amadeus, skladatel, 32,57, ni, 215, 227,251 Ortner, Anton, architekt, 187 z Prusinovic, viz Podstatzký z Prusinovic 272
Pufendorf, Samuel, státovědec, 12. 35 Rudolf Habsburský, olomoucký biskup, 255 s z Puchholce, viz Neumann z Puchholce Puteani, František Josef, baron, 47 Q Schöpflin, Johann Daniel, profesor, 36 von Sonnenfels, Josef, filozof, van der Schott, Josef, botanik, Sporck, František Antonín, hrabě, 215 Salieri, Antoni, skladatel, 251 ze Salm-Reifferscheidtu, starohraběcí a knížecí rod, 19 Schröffel z Mannsbergu, Ignác, baron, 62,143 Schubart, Johann Christian, reformátor, 21 z Qualtenbegu, viz Kressel z Qualtenbegu Questenbergové, hraběci rod, 15 R z Rájová, viz Pachta z Rájová Razumovský, Andrej Kyrilovič, diplomat, 227 Riečke, Victor Heinrich, osvícenec, 27, 219 Rigaud, Hyacinthe, malíř, 67 ze Salm-Reifferscheidtu, Antonín Karel Josef, starohrabě, 107,127,195 Schütz, Johann Georg, ilustrátor, ze Salm-Reifferscheidtu, František Vilém, starohrabě, 107 ze Schwarzenbergu, knížecí rod, 19, 28, 61, 63,171 ze Salm-Reifferscheidtu, Hugo František, starohrabě, 243, 247, 259 ze Salm-Reifferscheidtu, Karel Josef, kníže, 37,42. 62,195 21, III, 155 35. 61 Sporckové, hraběci rod, 15 ze Stockhammeru, Rosalie Anna, baronka, 143 Sarkander, Jan, světec, 99 211 ze Schwarzenbergu, Adam František, kníže, Sterne, Lawrence, spisovatel, 131 ze Sternbergu, Jáchym, hrabě, 56 19.115 ze Schwarzenbergu, Eleonora Amálie, kněžna, 115 ze Schwarzenbergu, Jan Nepomuk I. kníže, ze Sternbergu, Jan Nepomuk, hrabě, 56 ze Sternbergu, Kašpar Maria, hrabě, 56.223 171,175 ze Salmu, Mikuláš, vojevůdce, 51 ze Schwarzenbergu, Josef I. Adam, kníže, 31,115,169 Salzmann, Gotthilf, učenec, 235 ze Schwarzenbergu, Josef II.,
kníže, 39,47, 62,169 Riegger, Josef Antonín, statistik, 21 von Seibt, Karl Heinrich, profesor, Rosenauer, Josef, inženýr, 17։ von Selb, Karl, profesor, Rothschild, Salomon Mayer, bankéř, 263 Schaffgotsch, Jan Arnošt, hrabě, 24 z Rottenhanu, Jindřich František, hrabě, 27 Schindler, Bedřich Emil, dědic panství Kunin, 235 Rousseau, Jean-Jacques, filozof, 12,13,38, 51,52,62, 131.183 Schmidt, Michael Ignaz, spisovatel, 21.39 35 54 ze Schwarzenbergu, Marie Anna, kněžna, 39 ze Schwarzenbergu, Pavlína, kněžna, 38 ze Sternbergu, Lepoldina, hraběnka, 125, 215 Stránský Zapský ze Zapské Stránky, Pavel, historik, 15 Sulkowski, Alexandr Josef, kníže, 19 van Swieten, Gottfried Bernhardt, lékař, 251 Schweigl, Ondřej, sochař, Ï43 Soliman Angelo (Mmadi Make), Afričan, ín, 215 Sonnenfels, František Karel, ekonom, 155 273 š Šuvalovová, Alexandra Andrejevna, kněžna, 58,239
T Thugut, Johann, státní kancléř, z Waldstein-Wartenbergu, Emanuel Filibert, hrabě, 211 U z Uherčic, viz Berchtold z Uherčic 19։. 239 z Thun-Honensteinu, František Josef, hrabě, 12,29,57,147,155 z Thun-Honensteinu, Jan Josef František, hrabě, 155 Ulfeldt, Corfitz Antonín, hrabě, Ulfeldt, Leo Corfitz, hrabě, 71 V Vanvitelli, Carlo, architekt, 151 Věžník, František Xaver, hrabě, z TrauttmansdorffWeinsbergu, Ferdinand, kníže, 179,191,239 de Vins, Josef Nicolaus, generál, 139 99 z Truchsess-Waldburg-Zeilu, František Karel, hrabě, 235 z Truchsess-WaldburgZeilu, Klement Alois, hrabě, 235 z Waldstein-Wartenbergu, František Adam, hrabě, 6, 56, 57, 211 z Wiedmanstättenu, viz Beck z Wiedmanstättenu von Wildenow, Carl Ludwig, botanik, 211 Vigée-Lebrun, Louise Élisabeth, malířka, z Troyeru, Ferdinand Julius, biskup, 255 37. 56 z TrauttmansdorffWeinsbergu, Josef Václav, kníže, 191 z Trocnova, viz Žižka z Trocnova 255 ze Zapské Stránky, viz Stránský Zapský ze Zapské Stránky ze Zierotin-Lilgenau, z Waldstein-Wartenbergu, Antonie, hraběnka, Josef Karel, 199 hrabě, Zichy, František, hrabě, 57. 2П 211 Werner, Karl Ferdinand, historik, von Zinzendorf, Karl, hrabě, 15 32.57 Thomasius, Christian, profesor, 36 z Waldstein-Wartenbergu, Zahaňská, Ferdinand Arnošt, Kateřina Vilemína, hrabě, vévodkyně, 30. Эһ 71 z Thun-Hohensteinu, Vilemína, hraběnka, z Thun-Hohensteinu, Vilémína Kristýna, hraběnka, 227 Z 215.251 Vitriarius, Johann Jakob, profesor, 35 Vermeer van Delft, Jan, malíř, 203 ¡З. 53. 55. 131. 207 z Vrbna, viz Bruntálský z Vrbna von Zinzendorf, Ludwig, hrabě, 24. 36 Zischka, Jan Maxmilián,
úředník, 20 z Windischgrätzu, Josef Mikuláš, hrabě, ։2. 55-5б z Windischgrätzu, Marie Josefa, hraběnka, 38.51.55 z Windischgrätzu, Marie Leopoldina, hraběnka, 38.55 Wolff, Christian, právník, ІЗ Voltaire, filozof, 23.37.46, 52 Wolný, Řehoř, topograf, 247 w Y z Truchsess-WaldburgZeilu, Marie Waldburga, hraběnka, 28,235 z Walderdorfu, Jan Filip, kurfiřt, 179 Tuirinett de Prié, Lukrécie, markýza, 13։ Waldstein-Wartenbergové, Young, Arthur, ekonom, hraběcí rod, 27 58 z Yorku, Frederick August, vévoda, 239 274 ž Žižka z Trocnova, Jan, husitský vojevůdce, 20
Luboš Antonín, František Antonín hrabě Špork. Významný mecenáš barokní kultury v Cechách, Praha 1999. —Luboš Velek (edd.), v období vlády Marie Terezie, in: Marek Vařeka— —Aleš Zářický (edd.), Adelsgeschichte und Elitenforschung, München Luboš Antonín, Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky, Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Hodonín-Brno-Ostrava 2019, s. 225—259. 2012, S. 99—1ՔՕ. Ivo Cerman, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, Praha 2008. Praha 2010. Pavel Bělina, Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie a Josefa II., Praha 1993. Ivo Cerman, Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky, Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Jiří Beránek, Tajemství lóží. Svobodné zednářství bez legend a mýtu, Praha 1994. Jiří Brňovják, Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulu v českých zemích 1705—1780, Ostrava 2015. Martin Bohatý— —Dobromila Brichtová, Historická mineralogická a paleontologická sbírka Marie Kristýny kněžny Dietrichsteinové v Regionálním muzeu v Mikulově, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově Ivo Cerman, 73,2013, s. 283—288. Šlechtická kultura v 18. století. Česká šlechta a osvícenství, Praha гоп. Ivo Cerman, Aufklärung oder llluminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, 2013, s. 69—108. Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Filip Brichta, Historický hromosvod na zámku v Mikulově, in: RegioM. Sborník Praha 2016. Ivo Cerman,
Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungsdiskussion in Böhmen 1790/1791, in: Roland Gehrke (ed)., Márie Terézie a jej pokus o modernizáciu Uhorska, Angelo Soliman, Ein Afrikaner in Wien, Bratislava 2016, s. 43—67. Wien 2011. Ivo Cerman, Margarete Buquoy, Pouť do Pompeji. Marie Josefina z Windischgrätzu v Itálii 1774-1776, 2014, s. 190—193. Jiří Brňovják, Mezi Rakouskem a Pruskem, loajalitou a oportunismem. Šlechta Rakouského Slezska Johann Graf von Buquoy. Ein Sozialreformer im Zeitalter der Aufklärung, Feldkirchen-Westerham 2004. Margarete Buquoy, Adel und soziale Verantwortung am Beispiel des Sozialreformers Johann Graf von Buquoy (1741—1803), in: Miloš Řezník— Ivo Cerman, Každodenní život Chotků v parku Veltrusy, in: Kronika. Schola naturalis. Projekt revitalizace zámku Veltrusy, Praha 2015, s. 10—17. Stuttgart 2015. Ivo Cerman (ed.), Veronica Buckley, Afrikaner an den Höfen „Pre blaho nášho ľudu, Europas: Biographien und všetkých našich kráľovstiev Bilder, in: Philip Blom— a provincií“. Reformná politika —Wolfgang Kos (Hg.), 371 č. 3,2017, s. 13—21; č. 4, 2017, s. 6—13. 10 (2012), s. 91—107. Stuttgart 2010. Regionálního muzea v Mikulově a heraldické listy Ivo Cerman, “Seeing in the Dark”. Franz Joseph Thun and his Encyclopedia, Ivo Cerman, Patriotický park Veltrusy. Každodenní život a myšlenkové poselství, Jiří Brňovják, Nobilitace a nobilitační politika v českých zemích v období vlády Karla VI. a Marie Terezie, in: Ingrid Kušniráková (ed.), Jiří Brňovják, Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.—18. století, in: Genalogické Brno 2011, s. 122—151. Zprávy památkové
péče Jiří Beránek, Praha 1989. Šlechta v proměnách věků, Central Europe Filip Binder, Praha 2020. Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Velké francouzské revoluce, in: Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.), Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Konstitutionalismus 1750—1850, Köln-Weimar-Wien 2005, s. 179—205. in: Opera historica 12, 2007, S.113—133. Ivo Cerman, Název a ideové poselství chrámu zahrad a venkova ve Veltrusích, Zprávy památkové péče 68, č. i, 2008, s. 68—69. Ivo Cerman, Česká šlechta v době osvícenství, 275 Ivo Cerman, Za konštituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790—1791, in: Ivo Ceman (ed.), Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 243—259. Ivo Cerman, Aristocratic Achievement. Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia, in: Austrian History Yearbook 48, 2017, s. I—15. Ivo Cerman, „Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor, in: Josef Hrdlička— —Pavel Král—Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi к jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 292—308. Tomáš Cidlina, Maxmilián Lamberg a francouzská osvícenecká inspirace na Moravě, (magisterská diplomnípráce}. Historický ústav FF MU, Brno 2007.
SUMMARY THE ARISTOCRACY IN THE ENLIGHTENMENT CENTURY A few years ago, the idea of linking the aristocracy to the Enlightenment in Czech historiography would have seemed utterly preposterous. Reflecting on the eighteenth-century aristocracy, even non-Marxist histo rians were reluctant to associate it with the Enlightenment and instead opted for the vague labels of Rococo or lingering Baroque. The purported incompatibility, however, was postulated by pre-1989 Marxist histori ography, which perceived the Enlightenment as the ideology of the emergent bourgeoisie preparing people’s minds for a revolution against the feudal formation and the aristocratic ruling class. It was assumed that the Enligh tenment was intrinsically linked with the bourgeoisie, while the ideology of the feudal lords was supposedly either the Christian religion or a hazy sense of inherent superiority. To overcome the purported contradiction in terms, an empirical verification of the theoretical premise was in order — i.e. a re-examination of Enlightenment-era texts and a survey of manuscripts in aristocratic archives and in collections of manuscripts and old prints. Such mate rials can help determine whether Czech aristocrats in fact commented on issues discussed in Enlightenment debates. The original premise would be disproved if the review were to indicate that the Enlightenment was not bound to the social identities of the thinkers and that members of the aristocracy embraced Enlightenment ideas. The prevalent perspective had already been challenged in the pre1989 period — in Jiří Kroupa’s monograph
Alchymie štěstí (The Alchemy of Happiness), which is a thought-provoking reading even by today’s stan dards. Kroupa discussed the noblemen in terms of their relationship to the materialistic ethics of Claude Adrian Helvétius (1715 to 1771), particularly with respect to their attitudes towards Freemasonry and enlightened so cieties. His thesis, asserting a proximity between the thought of feudal overlords and the tenets of materialistic philosophy, was revolutionary in and of itself, a complete contradiction to the then-dominant Communist ideology. It was, however, based on an assumed ideological affinity rather 280
than documented by extant aristocratic writings on Helvétius — some of which did indeed exist, but were largely dismissive. Clearly, revising our understanding of the attitude of the aristocracy in the Czech lands towards the Enlightenment requires that the Enlightenment be approached on very broad terms: it is necessary to identify the main intellectual through-lines. In other words, it is necessa ry to reconstruct the shape of the contemporary discourse. The Enlight enment was in no way bound to bourgeois identity — it pivoted around the humanbeing in general. Essentially, the philosophy of the European Enlightenment sought a secular rationale for people to abide by the princi ples promoted by Christianity. The top tier in the value system of Enligh tenment discourse was occupied by secular morality. Why, however, did Enlightenment thinkers take pains to seek new arguments rather than content themselves with leaving moral matters in Church hands? The effort was prompted by the fact that the Church had forfeited its authority and ecclesiastical dogmas had lost their credibility. The dictate of dogma was no longer a sufficient justification for a par ticular mode of conduct. Perhaps it ought to be noted at this point that the Enlightenment was not a struggle against religion but rather a struggle against ecclesiastical authority. A perceptive reader will certainly observe that secular morals were not the inevitable endpoint of such struggle, that it could result in a kind of personal form of religion outside the confi nes of the Church — as was indeed often the case.
Of Czech aristocrats, the ranks of religious ‘esotericists’ included Count Franz Joseph of Thun-Hohenstein (1734—1801), who left behind the manuscript of an extensive encyclopaedia expounding his idiosyn cratic perspective on religion, which he saw as being jeopardised both by ‘blackcoats’ and by Enlightenment thinkers and the French Revolution. Apart from the esotericists, however, there was also a Czech aristocratic thinker who actually tried to develop the tenets of a science-based, secular moral code — Count Joseph Nicholas of Windischgrätz (1744—1802). While moral philosophy was attempting to lay down the rules of indi vidual conduct, secular natural law was taking shape as a means of regu lating interpersonal relationships. Although the emergence of this discipline is usually associated with the Dutch scholar Hugo Grotius (1583—1645), it evolved mainly at Protestant universities in Germany. Grotius’s 1625 book De jure belli ac pacis discussed international law, whereas the system of domestic government was outlined in the 1672 book De jure naturae by a German scholar, Samuel Pufendorf (1632—1694). One should keep in mind that many of the liberal notions attributed to the Englishman John Locke (1632—1704) and the Genevan Jean-Jacques Rousseau (1712—1778) were in fact formulated by Grotius and Pufendorf. 281
Ultimately, the political philosophy of the European Enlighten ment did not aim to precipitate a revolutionary eradication of absolu te monarchy and the feudal order. The novelty of the Enlightenment consisted in the fact that the theories of natural law began to explore the possibilities of a genuinely equitable organisation of public affairs. Such inquiries, however, came up against a logical contradiction concerning the status of the ruler. If law was defined as one’s commitments and obli gations towards other people, the ruler — as legislator — could not legally obligate himself. Thus he had to be a legislator above the law. Delibera tions on legal supervision over the ruler tended to conclude that rulers are bound by natural laws that cannot be enforced. This, at any rate, was how the ruler’s role was construed by theoreticians of absolute monarchy such as Jean Bodin (1529—1596), Jacques-Bénigne Bossuet (1627—1704), but also by the already mentioned Samuel von Pufendorf. Yet such an intellectual re inforcement of absolute monarchy was merely a by-product of an effort to approach the law in a rigorously logical manner. The monarchy enjoyed the benefits of this new prop only temporarily, because the logical rigorousness also resulted in attempts at legal regulation of the relation ships between the subjects and their masters, including the ruler. The term ‘feudal order’ itself was coined by early Enlightenment historiographers. Feudal relationships had indeed existed and largely dictated the relations of some members of the nobility to the ruler, but by the early
modern period the aristocracy in most of Europe was already secure with respect to land ownership. What is most important, however, is the fact that previous theories concerning the established types of state organisation did not recognise any kind of feudal order. It was not until the early eighteenth century that Duke Henri de Boulainvilliers (1658—1722) put forward the idea that the feudal order was a distinct type of government and that it was based on vassalage and strengthened by the emotional bond of loyalty as well as by an in terest in prosperity on the part of the noble lords. A more elaborate version of ‘feudalism’ was provided by a theory of divided land tenure derived from Roman law. According to this theory, the nobility was the sole direct owner of manorial lands, whereas farmers, vassals, and other subjects were only granted rights of land use. French lawyers of the fifteenth century developed this notion into a justification for the ruler’s reign over the entire state, claiming that the ruler sat atop the land tenure hierarchy as the sole owner of all the land in the country. Everybody else had only usage rights on their land holdings. Certain ly, this theory no longer tallied with practice, though it did re-surface in connection with the urbarial reforms of Empress Maria Theresa, when the state of affairs in the Czech lands was interpreted in this manner 282
by Johann Christoph Jordan (f 1748) in a legal discourse on the natu re of Czech servitude. Political philosophers of the early modern period were more accustomed to thinking in terms of categories such as monarchy, aristocra cy, democracy, and republic. These concepts, derived from the realities of the ancient world, had a major drawback: they contrasted sharply with contemporary conditions. According to such notions, the nobility shou ld only exist in the aristocratic order, whereas its presence seemed at odds with the monarchical system. This intellectual tradition, too, contribu ted to the fact that many Enlightenment thinkers objected to the continued existence of hereditary aristocracy. They, however, were not motivated by a yearning for a revolutionary reversal of public order and establishment of a bourgeois governance: their reasons had to do with a striving for logical consistency but also with literature and its traditional denunciation of moral depravity at the court. Based on the latter, Rousseau as well as Immanuel Kant (1724—1804) concluded that the aristocracy should cease to exist. Nonetheless, commenters on natural law, such as Christian Wolff (1679—1754) and Karl Anton Martini (1726—1800), continued to describe the state within the spirit of the older tradition, so that their texts did not address the existence of the aristocracy at all. Lastly, religious radicals in France were often in favour of retaining and reinforcing ab solute monarchy. Such opinion was advocated in Voltaire’s (1694—1778) writings on history, while the atheist d’Holbach
(1723—1789) believed that the aristocracy had to be preserved because it had a natural purpose in the body politic. Members of ancient aristocratic houses, enjoying a privileged posi tion, either promoted or fiercely opposed Enlightenment reforms. A particularly distinguished representative of the campaign for replacing aristocratic privilege with modern bureaucracy was Count Friedrich Wilhelm von Haugwitz, who introduced reforms that divested the majority of traditional provincial authorities of their power. That did not mean, however, that key posts in the new governing bodies were to be occupied by persons other than members of the aristocracy. Count von Haugwitz himself is a case in point, as are members of the House of Chotek and head of the state chancellery in Vienna, Wenzel Anton of Kaunitz-Rietberg, a descendant of a prominent Moravian noble family, son of a Re gional Governor of Moravia and grandson of an Imperial Vice Chancellor in Vienna. The situation was much the same with appointees to provincial authorities in Prague, Brno, and in district capitals, although their aris tocratic pedigree was not quite as illustrious. It is telling that these places actually mounted the strongest resistance to the centralist reforms of the Enlightenment bureaucratic system. On all levels of the bureaucratic hierarchy, 283
State officials of aristocratic descent would often leave their posts vacant over long periods, typically in the summer season: this was mainly because, on top of their official duties, they had to keep managing their private es tates. The annual cycle was disrupted only in wartime. Even noblewomen — — wives, mothers, dowagers — were allowed to engage in economic on their estates. Since women were prohibited from pursuing civic and mili tary careers, manorial economy and domestic duties provided them an opportunity to apply themselves. In Czech law it was customary that a wife who descended from a family richer than her husband’s had insurance on her part of the estate, which remained her property even during marri age, and the nuptial contract negotiated by her parents would stipulate that she be entitled — should she outlive her husband — to spend the rest of her life as a dowager on the estate. These and other similar provisions were dependent on internal agreements and marriage contracts. The aris tocracy also maintained a virtually exclusive monopoly on important posts in the military. Of course, there were also aristocrats who took part neither in civil nor in military service. In the age of Enlightenment it started to be considered a virtue if a nobleman resided on his estate and managed its economy in person. French ‘physiocrats’ in particular were staunch proponents of this ideal, whose resonance primarily derived from the need to restore European countries ravaged by the Wars of the Austrian Succession and the Seven Years’ War. Hence, Enlightenment-era noble
men endeavoured to gain education in agricultural sciences. Aristocratic appointees to gubernatorial offices in Prague, Brno, and Opava were required to become involved with agrarian societies in Bohemia, Moravia, and Silesia: the acquisition of agricultural expertise was in fact a part of their job description as civil servants. Estate management and famil iarity with economic matters was closely linked to efforts on the part of aristocrats to edify their subjects through educational, healthcare, and social reforms: particularly outstanding reformists were Count Johann Nepomuk Nestroy, Count Christian Philip Clam-Gallas, Prince Karl Egon of Fürstenberg, as well as the Schwarzenberg princes, the counts of Czernin, the Kollowrats, the princes of Lobkowicz, and members of the Moravian houses of Salm-Reifferscheidt and Berchtold. The most important philanthropic school attended by subjects was also established in Moravia, at the château of Kunín. It was there that Countess Maria Walburga of Truchsess-Waldburg-Zeil founded a school for young children in 1788, and expanded it in 1792 to include a philanthropic school where Victor Heinrich Riecke, a protestant schoolmaster, gave lessons based on the latest educational methods. Yet the aristocratic class also comprised descendants of wealthy princely houses who strove neither for official posts nor for involvement 284
with estate management. They, the first-born sons, were waiting to as sume the role of head of the family. While younger siblings could occupy themselves with work in the army or in the civil service — and, excep tion-ally, in the Church — a first-born son had to bide his time until the death of his father, a wait that could take up the most productive years of his life. This is why, in addition to a regular allowance, the firstborns were sometimes granted an estate from the ancestral territorial holdings to manage on their own. The only occupation fit for them was service at the imperial court, a position that commanded immense prestige even in the age of Enlightenment. The ranks of important courtiers to Maria Theresa, Joseph II, and Leopold II included, for instance, Prince Maximilian of Dietrichstein, Count Lothar Dominik Königsegg, Count Corfitz Anton Ulfeldt, Prince Johann Joseph Khevenhüller-Metsch, Prince Joseph I Adam of Schwarzenberg, Prince Ernst Christoph Kaunitz-Rietberg (1737—1797), and Prince Johann Karl of Dietrichstein (1728—1808). Court society gathered in palaces along the Hofburg, particularly in the Augustinerstrasse and the Landstrasse, and its social life revolved around several noble salons. Historical sources agree that the most impor tant were kept by State Chancellor von Kaunitz, Imperial Vice Chancellor Rudolf-Joseph Colloredo-Waldsee, and Supreme Chancellor Rudolf Chotek. From 1768, high-ranking courtiers gravitated towards a famous coterie of five noblewomen frequented by Emperor Joseph II. The ladies presiding over the circle were
princesses Eleonore of Liechtenstein, Maria Leopoldine of Liechtenstein, Maria Josepha Clary-Aldringen, Maria Sidonia Kinsky, and Leopoldine Kaunitz. In the 1780s, an alternative centre for med in the salon of Countess Wilhelmina of Thun-Hohenstein (1744—1800), a patroness to Wolfgang Amadeus Mozart (1756—1791). Musical compo sitions by Mozart, Haydn, and Beethoven were also heard, for that matter, in the palaces of the Lichnowsky princes, the Lobkowiczs, and the counts of Czernin. The transformation of the aristocracy in the age of Enlightenment not only concerned its social status, but also its education. Bohemian and Moravian noblemen studied at renowned universities in Leiden, Leipzig (attended by the future Chancellor Kaunitz-Rietberg), and Strasbourg. After the accession of Maria Theresa, the aristocratic graduates of such universities — now high-ranking state officials — engaged in reform poli cies and introduced modifications to domestic educational institutions, aiming to make them resemble their foreign counterparts. Members of the houses of Chotek, Kaunitz, Zizendorf, Haugwitz and others assumed key posts in the highest offices, exerting their influence over censorship and indirectly also over educational policies. Somewhat paradoxically, it was only after the innovations in higher education that the modernisation of 285
child-rearing took place. There, the change was indicated by a shift away from Jesuit tutelage, manifested particularly in the switch to Piarist domes tic preceptors; nonetheless, it would be wrong to that Piarist tutors were radically more enlightened than the Jesuits. Moreover, both Jesuit and Pia rist tutors were enlisted only after their charges were grown-up enough for schooling. What part, then, did the aristocracy play in introducing the Enlight enment to the Habsburg Empire of the latter half of the eighteenth century? Its role had mainly to do with the support and promotion of important reforms, especially those proposed by Chancellors von Haugwitz and subsequently by Kaunitz-Rietberg. Although many such efforts were met with resistance on the part of the estates, it is indisputable that the state was modernised. Politics, too, underwent a transformation: for the first time we begin to hear talk of political ‘opposition’ or ‘critical thinking’ in connection with the Enlightenment. One of the settings where opposition was taking shape were Masonic fraternities, which may be considered an incipient form of civic political organisation, pre cursors of political parties. These fraternities were a hybrid between a religious sect and professional association, but the main point of difference between Freemasonry and nefarious secret societies was an emphasis on inner discipline imposed by Masonic rules, observance of Christian principles, and loyalty to the ruler of a given country. The very term ‘Masons’ was meant to suggest that they were heirs to the stonemasons
who built the temple of Solomon in Jerusalem and, figuratively speaking, that they were building a temple constructed of Christian moral prin ciples. The members called God the ‘Great Architect’. Important Masonic lodges frequented by eminent persons were based in Vienna, Prague, Brno, and Olomouc. These lodges had close ties to the world of science, functioning as meeting points for notable scientists and aristocrats who provided their brethren with financial support. The hopes Freemasons pinned on Joseph II were dashed in 1781, when the Emperor issued a ban on religious and other organisations under foreign control. Later, in 1785, he issued a patent that legalised Freemasonry, while simultaneously orde ring a reduction in membership and the total number of lodges. The Enlightenment also manifested itself in aristocrats’ own lit erary and scientific pursuits. Among writers who rose to Europe-wide fame was the cosmopolitan author Count Joseph of Lamberg-Ottenstein, renowned for Mémorial d’un mondain (Memories of a Worldly Man), a travelogue recounting his journeys in Corsica and Italy. Somewhat weightier issues were discussed by the patriotic military commander Count Franz Joseph Kinsky in Erinnerung über einen wichtigen Gegenstand (Memorandum on an Important Subject), a book in which he proposed 286
a method for aristocratic homeschooling compatible with Czech laws and customs. An immensely prolific writer, Count Franz Anton of Hartig started his literary career at approximately the same time. He published his major ‘entertaining’ work in 1785, under the title Lettres sur la France, l’Angleterre et l’Italie (Letters on France, England and Italy). The book described the situation in pre-revolutionary France and criticised the exploitation of the common people in rural areas, predicting the out break of a large-scale social upheaval. Concurring with his model, Voltaire, Count Hartig showed more appreciation for the English and their liberal constitution. Among other notable aristocratic men of letters were Count Joseph Nicholas of Windischgrätz and Count Leopold Clary-Aldringen. In the 1790S, Count Franz Adam of Waldstein-Wartenberg conducted research on Hungarian flora and, collaborating with the botanist Pál Kitaibel, published a Latin treatise on the subject. Outstanding scientific works were produced by counts Johann Nepomuk, Joachim, and Kaspar Maria of Sternberg, who were engaged in natural sciences, particularly cli matology, iron metallurgy, and geography. In 1820, Count Kaspar Maria of Sternberg published the first instalment of Flora der Vorwelt (Prehistoric Flora), generally regarded as a groundbreaking work of palaeobotany. A Moravian nobleman, Count Leopold I Berchtold, was concerned with me dicine, while Count Johann Nepomuk Mittrowsky studied volcanology. A sizeable body of texts was produced by Countess Alexandra Shuvalova, who was briefly married to
Prince Franz Joseph of Dietrichstein and lived in Rome after separating from her husband. 287
OBSAH 6 ÚVODNÍ SLOVO NADĚŽDA GORYCZKOVÁ 8 ŠLECHTA V OSVÍCENSKÉM STOLETÍ IVO CERMAN 64 TVÁŘE OSVÍCENSKÉ ŠLECHTY MICHAL KONEČNÝ 66 70 74 78 82 86 90 94 98 102 106 110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158 162 KNÍŽE JOSEF VÁCLAV Z LIECHTENSTEINU HRABĚ CORFITZ ANTONÍN ULFELDT BEDŘICH VILÉM Z HAUGWITZ HRABĚ LEOPOLD Z DAUNU, KNÍŽE Z THIANA HRABĚ RUDOLF CHOTEK Z CHOTKOVA A VOJÍNA HRABĚ FERDINAND BONAVENTURA II. Z HARRACHU KNÍŽE VÁCLAV ANTONÍN Z KAUNITZ-RIETBERGU HRABĚ JINDŘICH KAJETÁN Z BLÜMEGENU HRABĚ HEŘMAN HANIBAL Z BLÜMEGENU SVOBODNÝ PÁN ERNST GIDEON LAUDON STAROHRABĚ ANTONÍN KAREL ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU ANGELO SOLIMAN KNÍŽE JOSEF I. ADAM ZE SCHWARZENBERGU HRABĚ ALOIS ARNOŠT PODSTATZKÝ Z LICHTENŠTEINU HRABĚ FRANTIŠEK ANTONÍN NOSTITZ-RIENECK KNÍŽE FRANTIŠEK JOSEF I. Z LIECHTENSTEINU HRABĚ MAXMILIÁN JOSEF Z LAMBERG-OTTENSTEINU KNÍŽE KAREL EGON Z FÜRSTENBERGU KNÍŽE KAREL BOROMEJSKŸ Z LIECHTENSTEINU BARON IGNÁC SCHRÖFFEL Z MANNSBERGU HRABĚ FRANTIŠEK JOSEF Z THUN-HOHENSTEINU KNÍŽE ARNOŠT KRYŠTOF Z KAUNITZ-RIETBERGU KNĚŽNA MARIE KRISTINA Z DIETRICHSTEINU HRABĚ FRANTIŠEK JOSEF KINSKÝ HRABĚ JAN NEPOMUK BUQUOY DE LONGUEVAL
262 HRABĚNKA MARIE ANTONIE Z BLÜMEGENU KNÍŽE JAN NEPOMUK I. ZE SCHWARZENBERGU KNĚŽNA MARIE ELEONORA Z LIECHTENSTEINU KNÍŽE FRANTIŠEK JIŘÍ Z METTERNICH-WINNEBURGU HRABĚNKA MARIE TEREZIE BUQUOY DE LONGUEVAL KNÍŽE ODOARDO IIL Z COLLALTA A SAN SALVATORE KNÍŽE FERDINAND Z TRAUITMANSDORFF-WEINSBERGU KNÍŽE KAREL JOSEF ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU HRABĚ JAN NEPOMUK MITTROWSKÝ Z NEMYSLE HRABĚ JAN RUDOLF CZERNIN Z CHUDENIC HRABĚ FRANTIŠEK ANTONIN Z HARTIGU HRABĚ FRANTIŠEK ADAM Z WALDSTEIN-WARTENBERGU KNÍŽE ALOIS I. JOSEF Z LIECHTENSTEINU HRABĚ LEOPOLD I. BERCHTOLD Z UHERČIC HRABĚ KAŠPAR MARIA ZE STERNBERGU KNÍŽE KAREL ALOIS LICHNOWSKÝ HRABĚ RUDOLF JAN BRUNTÁLSKÝ Z VRBNA HRABĚNKA MARIE WALBURGA Z TRUCHSESS-WALDBURG-ZEILU KNÍŽE FRANTIŠEK JOSEF Z DIETRICHSTEINU HRABĚ JOSEF Z AUERSPERGU HRABĚ ANTONÍN BEDŘICH MITTROWSKÝ Z NEMYSLE HRABĚ JINDŘICH VILÉM III. Z HAUGWITZ KNÍŽE JOSEF FRANTIŠEK Z LOBKOWICZ STAROHRABÈ HUGO FRANTIŠEK ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU HRABĚ MOŘIC FRIES 268 SEZNAM LITERATURY 275 JMENNÝ REJSTŘÍK 280 SUMMARY 166 170 174 178 182 186 190 194 198 202 206 210 214 218 222 226 230 234 238 242 246 250 254 258
Luboš Antonín, František Antonín hrabě Špork. Významný mecenáš barokní kultury v Cechách, Praha 1999. v období vlády Marie Terezie, in: Marek Vařeka— —Aleš Zářický (edd.), Luboš Antonín, Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky, Zlatý věk svobodného zednářství v Cechách, Hodonín-Brno-Ostrava 2019, s. 225—259. —Luboš Velek (edd.), Adelsgeschichte und Elitenforschung, München 2012, s. 99—120. Ivo German, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, Praha 2008. Praha 2010. Pavel Bělina, Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie a Josefa IL, Praha 1993. Ivo German, Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky, Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Praha 1989. Jiří Beránek, Tajemství lóží- Svobodné zednářství bez legend a mýtů, Praha 1994. Jiří Brňovják, Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705—1780, Ostrava 2015. Jiří Brňovják, Nobilitace a nobilitační politika v českých zemích v období vlády Karla VI. a Marie Terezie, in: Ingrid Kušniráková (ed.), „Pre blaho nášho ľudu, všetkých našich kráľovstiev a provincií“. Reformná politika Márie Terézie a jej pokus o modernizáciu Uhorska, Bratislava 2016, s. 43—67. Jiří Brňovják, Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.—18. století, in: Genalogické a heraldické listy 37, č. 3,2017, s. 13—21; č. 4, 2017, s. 6—13. Jiří Brňovják, Mezi Rakouskem a Pruskem, loajalitou a oportunismem. Šlechta Rakouského Slezska Brno 2011, s.
122—151. Ivo German, “Seeing in the Dark”. Franz Joseph Thun and his Encyclopedia, 10 (2012), s. 91—107. Stuttgart 2010. Ivo German, Patriotický park Veltrusy. Každodenní život a myšlenkové poselství. Ivo German, 73,2013, s. 283—288. Zprávy památkové péče Jiří Beránek, francouzské revoluce, Šlechta v proměnách věků, Central Europe Filip Binder, Praha 2020. Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Velké in: Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.), Martin Bohatý— —Dobromila Brichtová, Historická mineralogická a paleontologická sbírka Marie Kristýny kněžny Dietrichsteinové v Regionálním muzeu v Mikulově, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově Šlechtická kultura v 18. století. Česká šlechta a osvícenství, Praha 2011. Ivo German, Aufklärung oder Illuminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, 2013, s. 69—108. Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Filip Brichta, Historický hromosvod na zámku v Mikulově, in: RegioM. Sborník Praha 2016. 2014, Տ. 190—193. Veronica Buckley, Afrikaner an den Höfen Europas: Biographien und Bilder, in: Philip Blom— —Wolfgang Kos (Hg.), Angelo Soliman, Ein Afrikaner in Wien, Ivo German, Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungsdiskussion in Böhmen 1790/1791, in: Roland Gehrke (ed)., Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Konstitutionalismus 1750—1850, Köln-Weimar-Wien 2005, s. 179—205. Wien 2OII. Ivo German, Margarete Buquoy, Pouť do Pompejí. Marie Josefina z Windischgrätzu v Itálii 1774-1776, Johann Graf von Buquoy. Ein Sozialreformer im Zeitalter der
Aufklärung, Feldkirchen-Westerham 2004. Margarete Buquoy, Adel und soziale Verantwortung am Beispiel des Sozialreformers Johann Graf von Buquoy (1741-1803), in: Miloš Řezník— Projekt revitalizace zámku Veltrusy, Praha 2015, s. 10—17. Stuttgart 2015. Ivo German (ed.), Regionálního muzea v Mikulově Ivo German, Každodenní život Chotků v parku Veltrusy, in: Kronika. Schola naturalis. in: Opera historica 12, 2007, s.113—133. Ivo German, Název a ideové poselství chrámu zahrad a venkova ve Veltrusích, Zprávy památkové péče 68, Č. I, 2008, s. 68—69. Ivo German, Česká šlechta v době osvícenství, 275 Ivo German, Za konštituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790—1791, in: Ivo Ceman (ed.), Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 243—259. Ivo German, Aristocratic Achievement. Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia, in: Austrian History Yearbook 48, 2017, S. I—15. Ivo German, „Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor,“ in: Josef Hrdlička— —Pavel Král—Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi к jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 292—308. Tomáš Cidlina, Maxmilián Lamberg a francouzská osvícenecká inspirace na Moravě, (magisterská diplomní práce), Historický ústav FF MU, Brno 2007.
Jana Croÿ, Helmut Engelbrecht, Královehradečtí biskupové a jejich rezidence, Geschichte des österreichischen Bildungswesens, Hradec Králové 2014. Bd. III. Von der frühen Aufklärung bis zum Vormärz, Wien 1984. Číhal Petr, Nemocnice v Buchlovicích v letech 1807-1809, in: Alexandra Navrátilová (ed.). Léčení a léčitelství v lidové tradici, Uherské Hradiště 2015, s. 193—205. Christian D Elvert, Die Grafen von Blümegen, Notizen—Blatt der historisch— —statistischen Section der kais, königl. Mährischschlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur— und Landeskunde 3,1866, s. 17—21. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností Notizen—Blatt der historisch— —statistischen Section der kais, königl. Mährischschlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur—und Landeskunde 9,1878, s. 65—69. Graf Franz Josef Kinsky als Pädagog. Ein Beitrag zur Geschichte der Erziehung und des Unterrichts in Österreich, Praha 1887. Jakob Falke, Geschichte desfürstlichen Hauses Liechtenstein, Bde L—III., Vaduz 1984. Rebecca Gates-Coon, The Charmed Circle. Joseph II. and the Five Princesses. 1765—1790, Jan Janák, Moravský merkantilista a osvícenec Ignác sv. p. Schröffel z Mannsberku, in: Tomáš Borovský— —Libor Jan—Martin Wihoda (eds.), Géza Hajos, Verzauberte Landschaften. Der englische Garten und die Wiener Umgebungen (1750 bis 1800), in: Herbert Lachmeyer (ed.), Experiment Aufklärung im Wien des ausgehenden 18. Jahrhunderts, Slobodomurárske hnutie v českých krajinách a v Uhorsku v 18. storočí, Jiří Klabouch, Osvícenské právní nauky v českých zemích,
Grete Klingenstein, Göttingen 1975. Lipník nad Bečvou 1931. Josef Haubelt, František Josef Kinský, in: Věstník Československé Peter Eigner—Michael Wagner—Andreas Weigl, Finanzplatz. Wien als Geld—und Kapitalmarkt, in: Günther Chaloupek— —Peter Eigner—Michael Wagner (Hg.), Wien. Wirtschaftsgeschichte. Teil 2., Wien 1991, s. 9°9_997· Grete Klingenstein— —Franz A. J. Szabo (Hrsg.), akademie věd 78,1969, s. 560—577. Josef Hanzal, Josef Mikuláš Windischgrätz, osvícenský vědec a kritik Velké francouzské revoluce, Právněhistorické studie 31,1990, s. 176—193. Jan Hendrych (ed.), Slavné zahrady a parky středočeského kraje, Praha 2011. Josef Chrtek— —Blanka Skočdopolová, Brně 2011. Vitruvius Moravicus. Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800, Kroměříž 2015. Prešov 2009. Praha 1958. Wien 2006, s. 131—140. Ostrov italského vkusu. Umělecký mecenát Antonia Rambalda, hraběte z Collalto a San Salvatore, mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století, Michal Konečný (ed.), sv. L—IL, Praha 1921—1923. Wien 1869. Kroměříž 2019. Brno 2003, s. 779—784. Fr. J. Kinsky, pedagog filantropismu, Das Leben des kaiserlich— —königlichen Feldmarschalls Gideon Ernst Freiherr von Laudon, Zámek Vizovice, Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.). Šlechta v proměnách věků, Brno 20П. Národní museum a naše obrození, Wilhelm Edler von Janko, Lenka Kalábová— —Michal Konečný, Ad vitám el honorem Jaroslao Mezník. Profesoru Jaroslavu Mezníkoví přátelé a žáci к pětasedmdesátým narozeninám, Martin Javor, Josef Hanuš, Český apologeta general Brno 2011, s. 137—149. Zdeněk Kazlepka,
Wenzel Eylmer (ed.), Der Aufstieg des Hauses Kaunitz· Studien zur Herkunft und Bildung des Staatskanzlers Wenzel Anton, Josef Dvorský, díla mezi pohádkou a vědou, 33, č. 4,1995, s. 227—235. West Lafayette 2015. Christian D Elvert, Die Grafen, Freiherren und Ritter Podstatzky von Prusinowitz, Nález originálních vyobrazení к botanickému dûu F. A. Waldsteina a P. Kitaibela, Staatskanzler Wenzel Anton von Kaunitz—Rietberg 1711—1794. Neue Perspektiven zu Politik und Kultur der europäischen Aufklärung, Michal Konečný, Vysoká hra diplomatických misí starohraběte Antonína Karla Josefa ze Salm-Reifferscheidtu, in: Petr Pavelec—Martin Gáži—Milena Hajná (edd.). Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020 s. 441-456. Ernest Krivanec, Die Freimaurerei in Prag zur Zeit der strikten Observanz 1764—1780, Wien 1980 (= Quattuor Coronati, Heft 8). Graz 1996. Lenka Kalábová, „Všechnu chválu si získal, kdo sloučil užitečné s příjemným.“ Malované špalíry Franze Antona Schunka v zámku v Brodku u Prostějova, in: Lubomír Slavíček— —Pavel Suchánek— —Michaela Šeferisová Loudova (edd.). Chvála ciceronství. Umělecká 276 Jiří Kroupa, Mikulovské a evropské kořeny josefinismu, Studie Muzea Kroměřížska 79, 1979. s. 59—69. Jiří Kroupa, Jan Nepomuk Mittrovský. Věda a estetika na Moravě v době Francouzské revoluce, Časopis matice moravské 109,1990, s. 147—157.
Jiří Kroupa (ed.), Václav Antonín kníže Kounic-Rietberg a jeho doba (kat. výst.), Brno-Slavkov, 1994. Daniel Lyčka, Kolonáda Reistna, Rendez-Vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu, in: Průzkumy památek 26, č. i, 2019, s. 85—102. Ivana Lorencová— —Irena Laboutková, Rudolf hrabě z Vrbna — — šlechtic, podnikatel, diplomat, vědec a mecenáš umění, in: Jiří Brňovják— —Aleš Zářický (eds.). Jiří Kroupa, Société patriotique de Неѕѕеп-Hombourg v Brně, Šlechtic podnikatelem — in: Časopis matice moravské — podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých 113,1994. s. 129—144. zemích v 18.—19. století. Daniel Lyčka, Krajinář Jiří Kroupa, Výstup z mezinárodní Franz Ferdinand Runk — Anton, Prince Kaunitzkonference pořádané ve dnech — malíř Jana I. Josefa Rietberg. From “curiosité 8.—9.11.2007 Ostravskou knížete z Liechtensteina, to the history of art, univerzitou v Ostravě in: Studie a zprávy in: Opuscula históriáé artium, a statutárním městem Ostrava, 66,2020, s. 71—92. F 40,1996, s. 7—58. Ostrava 2008 s. 129—136. Claire Mádlová, Hrabě Jiří Kroupa, Eva Lukášová, František de Paula Hartig. Jan Nepomuk Mittrovský. Zámecké interiéry. Pohledy Osvícenský aristokrat Svobodný zednář a vědec, do aristokratických sídel od v českých zemích, in: Josef Válka a kol.. časů renesance do doby první Dějiny a současnost. Kulturně Duchem, ne mečem. Fakta, úvahy, souvislosti, poloviny 19. století, historická revue. Praha 2015. 24, č. i, 2002, s. 28—33. Praha 2003, s. 169—178. Jiří Kroupa, Eva Lukášová— —Vendula Otavská, Alchymie štěstí.
Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770—1810, Aristokratický interiér doby baroka ve světle historických inventářů, Brno Ջ016. Praha 2015. Martin Krummholz, Daniel Lyčka, Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách, Arkádie knížete Jana z Liechtensteina (1805—1812ý Praha 2012. Milan Kubačka, (magisterská diplomní práce). Historický ústav FF MU, Brno 20198. Významné parky Opavska, Opava 2009. Jiří Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská v aristokracie v habsburské diplomacii 1640—1740, Praha 2018. František Kutnar, Předehra velkého leopoldovského sněmu r. 1790, in: Československý časopis historický 16,1969. s. 669—686. Milena Lenderová, Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Praha-Litomyšl, 2004. Daniel Lyčka, Zaniklé stavby lednického parku, in: RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově 2014, s. 51—76. Daniel Lyčka, Gloriet a jiné zapomenuté stavby lednicko-valtického areálu. Jižní Morava 51.2015, s. 198—217. Daniel Lyčka, Voluptuární stavby v liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově, in: Průzkumy památek 24. č. 1, 2017,s. 175—186. Claire Mádlová, Knihovna jako životní prostředí, místo knihy a řád vědění. Sbírka hraběte Hartiga (1758-1797)· in: Jitka Radimská (ed.), К výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Čtenář a jeho knihovna / Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles, České Budějovice 2003, s- 309—322· Claire Mádlová, Sebeidentifikace nové úřednické šlechty na příkladu rodu Hartigů — — návrat к nobilitačním listinám, in: Opera historica π,
2006, s. 303—320. Claire Mádlová, „ Tous les goûts à la fois “. Les engagements d un aristocrate éclairé de Bohême, un remède» les parcours napolitains du comte Charles-Joseph de Clary-Aldringen en 1816 at 1818—1820, in: Opera historica 18, č. i, 2017, s. 45—62. Matthieu Magne, Princes de Bohéme. Les Clary-Aldringen à l’épreuve des révolutions (1748—1848), Paris 2019. Petra Mašitová, Frantisek Josef Filip, hrabě z Hodíc — barokní intelektuál, alchymista a milovník umění ze zámku v Melči, in: Časopis Národního muzea řada historická 174, 2005, č. 3—4, s. 191—203. Petr Mata, Český zemský sněm v pobělohorské době (1620—1740). Relikt absolutistického státu, nebo nástroj absolutistické vlády?, in: Marian J. Ptak (ed.), Sejm czeski od czasów najdawniejszychdo 1913 roku, Opole 2000, S. 49—67. Anna Matoušková, Aristokrat v roli podnikatele, in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního archivu v Berouně, 1998, s. 38—59· Eduard Maur, Karl Egon I. ais Oberstburggraf in Prag, in: Erwein H. Eltz— —Arno Strohmeyer (edd.), Die Pürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, Korneuburg 1994 s. 290—296. Genève 2013. Jiří Majer, Kašpar Šternberk, Praha 1997. Matthieu Magne, «L’air seul de Naples est 277 Eduard Maur, Angelo Soliman — — černý otrok, komorník, svobodný zednář a muzejní exponát, Theatrum históriáé 9, 2011, s. 285—300.
Michal Morawetz, Die Grundlagen des philosophischen Denkens des Grafen Georg von Buqucy, Stuttgart 2017. Volker Press, Jitka Sedlářova, Dušan Uhlíř, Fürst Joseph Wenzel von in: Jana Čermáková— Hugo Franz Salm. Průkopník Liechtenstein (1696—1772), průmyslové revoluce. —Radana Červená—Hana in: Reinold Baumstark (ed.), Železářský magnát — Jordánková—Irena Joseph Wenzel von — mecenáš — sběratel — Loskotová—Jitka Liechtenstein. Fürst und — lidumil. 1776—1836, Šibíčková (eds.), Martina Ondo-Grečenková, Diplomat im Europa des 18. Kroměříž 2016. A vůbec---- . Windischgrätz et Jahrhunderts, Utajený sborník Mileně Condorcet. Une Vaduz 1990, s. 10—24. Lubomír Slavíček— Flodrové к 75. narozeninám, collaboration et une —Petr Tomášek (edd.). Brno 2010, s. 218—231. correspondance sur les Jaroslav Prokeš, Aristokracie ducha a vkusu. projets des Lumières, Zámecká obrazárna Salm— Dušan Uhlíř, Boj o Haugwitzovo „Direktorium in publicis Rodina knížat in: Ivo German— Reifferscheidtů v Rájci nad —Luboš Velek (edd.), Svitavou, Lichnovských z Voštic et cameralibus r. 1761 (Příspěvek к vzniku mezi Vídní a Berlínem, Adelige Ausbildung. Die Brno 2015. České a rakouské Herasuforderung der in: Jiří Brňovják— —Wacław Gojniczek— Aufklärung und die Folgen, kanceláře), Bohumír Smutný, —Aleš Zářický (eds.), München 2006, s. Věstník Královské české Jindřich Kajetán Blümegen. Člověk Marie Šlechtic v Horním Slezsku. 279—298. společnosti nauk, tř.fil.-jaz. 1926, s. 1—74. Terezie na Moravě, Vztah regionu a center na Božena Pacákováin: Jiří Mitáček (ed.), příkladu osudů a kariér Johann Vládcové Moravy. Kniha
šlechty Horního Slezska -Hošťálková—Jaroslav Petrů—Dušan Riedl— statí ze stejnojmenného cyklu (15.-20. století) = Szlachcic Ritter von Rittersberg, na Górnym Śląsku. Relacje —Antonín Marián Svoboda, Biographien der přednášek, między regionem i centrum w Zahrady a parky v Cechách, Brno 2007 s. 155—164. ausgezeichnetesten losach i karierach szlachty na na Moravě a ve Slezsku, verstorbenen und lebenden Górnym Śląsku (XV—XX wiek), Praha 1999. Feldherren der Bohumír Smutný, Šlechtický manufakturista. Ostrava-Katowice 2011 k. k. österreichischen Armee, Marie Pavlátová— Prag 1828. Příklad Blümegena, s. 287—302. —Marek Ehrlich a kol., Harracha a dalších, in: Jiří Malíř (ed.), Aleš Valenta, Zahrady a parky jižních Čech, František Roubík, Člověk na Moravě ve druhé Bankrot Karla Kajetána Praha 2004. Místodržitelství Buquoye. Geneze, průběh, v Čechách 1577—1749, polovině 18. století, důsledky, Alena Petráňová, in: Sborník archivních prací Brno 2008 s. 13—30. in: Jihočeský sborník 12,1967, s. 539—603. Venkovská chudina Franz A. J. Szabo, historický evidovaná v buquoyském František Roubík, 76, 2007, s. 58—95. „zaopatřovacím “ zřízení Kaunitz and enlightened v druhé polovině 18. století, К vývoji zemské správy absolutism. 1753—1780, v Čechách v letech Aleš Valenta, in: Jihočeský sborník Cambridge 1994. Finančnípoměry české historický 1749—179°. Markéta Šantrůčková, šlechty ve druhé polovině in: Sborník archivních prací 30,1961, s. I14—134· 18. století, 19,1969, s. 41—188. Krajinářská tvorba Jana Hradec Králové 2006. Rudolfa Černína. Vznik parků Alois Plichta, v Krásném Dvoře, Jemčině,
Listy z jaroměřické Dagmar Ruzicka, Aleš Valenta, kroniky 1700-1752, Friedrih Wilhelm Graf von Petrohradě a Chudenicích, Zur flnanzielen Situation Praha 2014. Jaroměřice nad Haugwitz (1702—1765). der aristokratischen Rokytnou-Brno 1974. Weg, Leistung und Umfeld Grossgrundebesitzer eines schlesichJosef Teichman, in Böhmen 1740—1800, Jan Podškubka, -österreichischen Staatsmannes, Ludwig van Beethoven, Praha-Bratislava 1968. in: Ivo German— České svobodné zednářství Frankfurt am Main 2002. —Luboš Velek (edd.), v průběhu XVIII, století, Adel und Wirtschaft. Praha 2004. Franz-Lorenz Thaden, Jitka Sedlářova, Lebensunterhalt der Adeligen Blanenská litina a její Feldmarschall Daun. in der Moderne, Maria Theresias grösster Justin V. Prášek, průkopník starohrabě München 2009, s. 23—46. Panování císaře a krále Hugo Franz Salm Feldherr, Leopolda 11., (1776—1836), Wien 1967. Aleš Valenta, in: Opomíjení a neoblíbení Praha 1904. Lesk a bída barokní v české kultuře 19. století. Dušan Uhlíř, aristokracie, Pavel Preiss, Úředník a podnikatel. Sborník Brňanem proti své vůli. Hradec Králové—České Boje s dvouhlavou saní. Josef von Auersperg, příspěvků z 26. plzeňského Budějovice 2011. spoluzakladatel František Antonín Spork sympozia к problematice 19. a barokní kultura v Čechách, století : Plzeň, 23.-25.2.2006, a mecenáš Moravského Praha 1981. zemského muzea. Praha 2007 s. 195—211. 278
Vladimír Vašků, Adam Wolf, Studie o správních dějinách a písemnostech moravského královského tribunálu z let 1636—1749, Fürstin Eleonore Liechtenstein, 1745—1812. Nach Briefen und Memoiren ihrer Zeit, Brno 1969. Wien 1875. Karl Ferdinand Werner, Constant von Wurzbach, Naissance de la noblesse. Lessor des élites politiques en Europe, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich enthaltend die Lebenskizzen Paris 1998. der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt und gewirkt haben. 60 Bände, Wien 1856—1891. Irena Zachová, 245. výročí narození gubernátora Moravy 279 a Slezska Antonína Bedřicha Mitrovského (*1770 Brno—f1842 Vídeň), in: Studia historica Brunensia 62, č. i, 2015, s. 481—492.
|
| adam_txt |
A z Abensberg-Traunu, Otto Ferdinand, hrabě, Berchtold z Uherčic, Leopold I., hrabě, 28, 57, 219 z Bratříc, Jan Jeník, rytíř, 16 Berchtold z Uherčic, Prosper Antonín, hrabě, 219 Ciam-Gallasové, hraběcí rod, 15 Brown, Maxmilián Ulysses, generál, z Clam-Gallasu, Kristián, hrabě, 28 103 16,123 Bissingenové, hraběcí rod, Albert Sasko-Těšínský, arcivévoda, 170,191, 239 Althannové, hraběcí rod, 61 z Althannu, Marie Maxmiliána, hraběnka, 62 Altomonte, Andreas, architekt, 115 André, Kristián Karel, přírodovědec, 143. 235, 247 z Auerspergu, Jindřich Josef, kníže, 37 z Auerspergu, Josef, hrabě, 61 53 Biron, Petr, vévoda, 255 z Bliimegenu, Heřman, baron, 95 z Bliimegenu, Heřman Hanibal, baron, 95. 99 83 z Bliimegenu, Jan Kryštof, hrabě, 95.167 25. 95.99,119,167 z Bliimegenu, Marie Antonie, abatyše, 95 z Bubna, Marie Karolína, hraběnka, Buček, Josef Ignác, profesor, z Auerspergu, Karel Josef, kníže, Boček, Antonín, archivář, 247 Bodin, Jean, státovědec, 10 Buquoy de Longueval, František Leopold, hrabě, 141 Buquoy de Longueval, Jan Nepomuk, hrabě, 25, 27, 28,41,46-48, 163.183 Buquoy de Longueval, Leopold Vojtěch, hrabě, Buquoy de Longueval, Marie Terezie, hraběnka, 62.183 Bargum, Frederik, obchodník, von Born, Ignác, osvícenec, 40,109,153,157 z Bukové, viz Lažanský z Bukové 227. 255 Beck z Wiedmanstáttenu, Alois František, fyzik, 155 32. Մ5 z Collalto a San Salvatore, Antonio Octaviano I., hrabě, 187 187 259 z Colloredo-Melsu, Jeroným arcibiskup, 203 z Colloredo-Mannsfeldu, František Gundakar, kníže, 17։ z Colloredo-Waldsee, Rudolf Josef, kníže, de Condorcet, Nicolas, markýz, 55
Bossuet, JacquesBénigne, státovědec, c 12 30,71 van Beethoven, Ludwig, skladatel, Clary-Aldringen, Marie Josefa, kněžna, 32 17։ z Bartensteínu, Jan Kryštof, baron, Clary-Aldringen, Leopold, kníže, Collin, Heinrich, básník, 57 Bolza, Jan Petr, ekonom, Clary-Aldringen, Karel Josef (Lolo), kníže, z Collalto a San Salvatore, Odoardo IIL, kníže, 27 163 167 20,47 56 Bruntálský z Vrbna, Rudolf Jan, hrabě, 243 z Bliimegenu, Jindřich Kajetán, hrabě, Clary-Aldringen, Jan Nepomuk, kníže, 20, 26,29,57 Bruntálský z Vrbna, Evžen Václav, hrabě, 231 243. 247, 259 В Bruntálská z Vrbna, Marie Aloisie, hraběnka, 3։. 23։ z Bliimegenu, Marie Antonie, hraběnka, 62 Browne, Jiří, hrabě, de Boulainvilliers, Henri, vévoda, Canova, Antonio, sochař, 13 Bourboni, francouzský, španělský a neapolský panovnický rod, 215 Casanova, Giacomo, spisovatel, 57,58131, 211 107,151 268 Czernin z Chudenic, Jan Rudolf, hrabě, 6, 61, 62, 203 Czernin z Chudenic, Vojtěch Prokop, hrabě, 35.39.20З Czerninové z Chudenic, hraběcí rod, 19, 28
D E František Štěpán Lotrinský, císař, H 31, 83,107,143,147 Fries, Jan, bankéř, von Dalberg, Karl Theodor, kurfiřt, z Eisenbergu, viz Netolický z Eisenbergu Fries, Josef Jan, bankéř, 191, 223 Elias Norbert, historik, z Daunu, Leopold, vojevůdce, 16,79,103 z Daunu, Wirich Filip, vojevůdce, 79 Desvals de Poal, Emanuel, markýz, Habsburkové, panovnický rod, 263 29 Fries, Mořic, bankéř, Esterházy, Marie Antonie, hraběnka, 183 Evžen Savojský, vojevůdce, 66 263 Friesová, Žofie, hraběnka, 25։ Fridrich II., pruský král, 67. 75. 79. 91.103 107 F Diderot, Denis, filozof, 263 54 Fůrstenbergové, knížecí a lantkraběcí rod, 36.135 z Fanalu, viz Hausperský z Fanalu z Dietrichsteinu, František de Paula, hrabě, von Felbiger, Johann Ignaz, pedagog, Í35 18.28.36.41.45.123.135 z Fürstenbergu-Stühlingen, Josef Vilém, kníže, 36 z Dietrichsteinu, František Josef, kníže, G 3։. 3Ğ, 155. 239 z Dietrichsteinu, Jan Leopold, hrabě, 25. 35 z Dietrichsteinu, Karel Maxmilián, kníže, 29. 35.155 z Dietrichsteinu, Marie Kristina, kněžna, 38,155, 239 z Dietrichsteinu, Walter Xaver, hrabě, 67 z Dobrsche, viz Kotz z Dobrsche Ferdinandi, Karolína, spisovatelka, 57 Fichte Johann Gottlieb, filozof 259 Filip Parmský, vévoda, Gallasové, viz Clam-Gallasové 227 Gerhard, Carl Abraham, přírodovědec, 199 25։ František I. (II.), císař a král, 31,159.179.187.19·. 23։ z Hardeggu, Dominik, hrabě, Hardtmuth, Josef architekt, 215 87, ín, 127 87 z Harrachu, Bedřich August, hrabě, 36,87 Gluck, Christoph Willibald, skladatel, 25։ Graff, Anton, malíř, z Frankenbergu, Marie Josefa, hraběnka, z Hamiltonu, Maxmilián, biskup, 13։ z
Harrachu, Ganeval, Isidor, architekt, Alois Tomáš Raimund, 87,107,127,151,183, 215 hrabě, 107 Forkel, Johann Nicolaus, muzikolog, Händel, Georg Friedrich, skladatel, Harrachově, hraběcí rod, 39.58, 61 z Dietrichsteinu, Karel Jan, kníže, 123 62 135 Ferdinand IV., neapolský král, 15։ Haffenecker, Antonín, architekt, 251 z Fůrstenbergu, Karel Egon, kníže, z Dietrichsteinu, hraběcí a knížecí rod, 19 6,16,19, 24,35,48, 61, 67.71.75. 79. 83. 87, 91. 95,99,107, in, 115,139, 147,163,179,183,187,191, 195, 203, 227, 239, 243, 255.263 z Harrachu, Ferdinand Bonaventura, hrabě, 87 207 Grimm, František Antonín, architekt, 99.195 von Goethe, Johann Wolfgang, spisovatel, z Harrachu, František Xaver, hrabě, 235 z Hartigu, Adam František, hrabě, 207 51, 211,243, 259 Dobrovský, Josef učenec, 123,159, 259 František IV. D'Este-Modena, vévoda, 239 Grotius, Hugo, filozof 12. 35.36 z Hartigu, František Antonín, hrabě, 6,53,54, 207
Hartmann z Klarsteinu, Jan Prokop, hrabě, 47 z Haugwitz, Bedřich Vilém, kancléř, 17,18, 23, 24, 30,37,41, 75, 83, 87, 25։ z Haugwitz, Jindřich Vilém III., hrabě, 25։ z Haugwitz, Karel Vilém, hrabě, 25։ Hausperský z Fanalu, Jan Nepomuk, baron, z Hohenemsu, Marie Rebeka, hraběnka, 235 Hohenzollernové, panovnický rod, J 35 Jelline Jindřich, jakobin, 24Յ 227 d'Holbach, Paul Heinrich, filozof, 13.13։ von Hormayr, Joseph, historik, Jindřich Pruský, princ, 131.139 Josef I., císař a král, 29 Josef II., císař a král, 259 6,15,18, 25, 27, 29, 31, 32. 37. 39, 41-43. 45֊47, 53. 55. 61, 62, 67, 83, 91, 99,107, III, 119,123,127,131,135, 151,155.159.163,17։, 175.179.195.199. 207. 215, 231, 263, von Humboldt, Alexander, přírodovědec, 223 167 Haydn, Joseph, skladatel, ni, 251, 255 z Heitersheimu, viz Heisler z Heitersheimu Heisler z Heitersheimu, František Josef, hrabě, 25 Helvétius, Claude-Adrien, filozof, n. 54.55. 5б Hennet, Jan Marcel, úředník, 21 Hetzendorf z Hohenbergu, Johann Ferdinand, architekt, 15։. 263 Hillebrandt, Franz Anton, architekt, 15։ Hobbes, Thomas, spisovatel, 52 z Hodíc, viz Hodický z Hodíc Hodický z Hodíc, Filip Josef František, hrabě, 52 z Hohenbergu, viz Hetzendorf z Hohenbergu CH Chorinská z Ledské, Marie Antonie, hraběnka, 167 Chotek, Jan Karel, hrabě, V. 23.35. 8։ Josef Hessen-Darmstadtský, biskup, 131 Jordan, Jan Kryštof, právník, 13 К Chotek, Jan Rudolf, hrabě, 23, 26,27,39,46,48, 51, 61, 62 Chotek, Rudolf, hrabě, 17,23,27,31,32,35,83,119 Chotek, Václav Antonín, hrabě, 83 Chotková, Marie Sidonie, hraběnka, 27, 51.62 Chotkové z Vojína, hraběcí rod, 23.37.62, I z
Inniskillen, viz Macquire z Inniskillen z Kageneggu, Marie Beatrix, hraběnka, 179 Kant Immanuel, filozof, 13 Karel III., španělský král, 127 Karel VI., císař a král, 19,21,36, 71, 79, 87,115 z Chudenic, viz Czernin z Chudenic z Kaunitz-Rietbergu, hraběcí a knížecí rod, Karel VII. Albrecht Bavorský, bavorský kurfiřt, 83, И9 Karel Alexandr Lotrinský, princ, 79· 127 Karel Evžen Wiirttenberský, vévoda, 13։ 270 z Kaunitz-Rietbergu, Alois, kníže, 58 z Kaunitz-Rietbergu, Arnošt Kryštof, kníže, 31, 38,151,175 z Kaunitz-Rietbergu, František Václav, kníže, 195 z Kaunitz-Rietbergu, Marie Leopoldina, kněžna, 32.38.151.175 z Kaunitz-Rietbergu, Marie Eleonora, kněžna, 151 z Kaunitz-Rietbergu, Maxmilián Oldřich, hrabě, 17, 25, 67, 9։ z Kaunitz-Rietbergu, Václav Antonín, kancléř, 6,15, 23, 24,30-32,36, 37,41, 71, 75. 87. 9։. n9, 151.175.179,195 Khevenhíiller, Ludvík Ondřej, hrabě, 16 Khenenhiiller-Metsch, Jan Josef kníže, Зі. 37.155 Khuen-Belassy, Antonín František, generál, 139 Kindermann, Ferdinand, školní reformátor, 21,28,163 Kinská, Marie Sidonie, kněžna, 32.175 Kinský, Filip Josef, hrabě, Մ Kinský, Ferdinand Jan, kníže, 255
Kinský, František Ferdinand, hrabě, 159 Kinský, František Josef, hrabě, 16, 52. 53.159 Kinšti, hraběcí a knížecí rod, Մ. 19 Kitaibel, Pál, botanik, 56, 211 Kressel z Qualtenbegu, František Karel, baron, 37 Kriebich, Franz, dirigent, 251 Leslieové, hraběcí rod, 15 Kroupa Jiří, historik umění, π z Liechtensteinu, knížecí rod, 16,19,20, 61, 63, 67, III, 127.251 Künigl, Heřman Kašpar, hrabě, 43 z Klarsteinu, viz Hartmann z Klarsteinu Klement XIII., papež, Í71 Klement XIV., papež, 151 Lacy, František Mořic, polní maršál, 61, 62,151,155,159,199 z Lamberg-Ottensteinu, Karel Leopold, hrabě, 129,193 Klopstock, Friedrich Gottlieb, spisovatel, 131 z Lamberg-Ottensteinu, Leopold, hrabě, z Königseggu, Lothar Dominik, hrabě, z Lamberg-Ottensteinu, Maxmilián Josef, hrabě, Königsmann, Mikuláš Ignác, profesor, 36 Kornhäusel Josef, architekt, 25։ Kotz z Dobrsche, Michael, baron, 20 Kollowratové, hraběcí rod, 28 z Kollowrat Libštejnský, František Josef, hrabě, 42 z Kollowrat Libštejnský, Josef Rudolf, hrabě, 167 z Kollowrat Krakowský, Filip, hrabě, 18, 24,41 z Liechtensteinu, Alois I., kníže, 47,54, 63, ín, 215 z Liechtensteinu, Emanuel, kníže, 127 L Klement Václav Saský, kurfiřt, 179 30 Leopold II. AnhaltDessau, vévoda, 183 z Liechtensteinu, Filip Erasmus, princ, 67 z Liechtensteinu, Filip Josef, kníže, 54. 63 z Liechtensteinu, František Josef I., kníže, 63,127,137, 213 13։. 195 52,57,13։. 195 de Laplace, Pierre Simon, fyzik, 223 Laudon, Ernst Gideon, maršál, 6, 62, 79,103,139, 239 Lavater, Johann Caspar, spisovatel, 147 z Liechtensteinu, Jan Nepomuk Karel, kníže, 127 z Liechtensteinu, Josef
Václav, kníže, 67,107, ín, 127,139,175 z Liechtensteinu, Karel Boromejský, kníže, 139.175 z Liechtensteinu, Marie Anna, princezna, 211 Lažanský z Bukové, Prokop, hrabě, z Liechtensteinu, Marie Eleonora, kněžna, 32.139.175 25.43. 47 Lederer Josef, malíř, 115 z Ledské, viz Chorinská z Ledské Leopold II., císař a král, 6, 27,47,119,151,179, 195.199 z Liechtensteinu, Jan I. Josef, kníže, 54. 63 z Liechtensteinu, Marie Karolina, princezna, 107 z Liechtensteinu, Lepoldina, kněžna 32.149.175 271 z LichtenšteinuCastelkornu, Jakub Arnošt, biskup, 87,119 z LichtensteinuCastelkornu, Marie Terezie, hraběnka, 119 de Ligne, Karel Josef, princ, 57,58 Lichnowský, Karel Alois, kníže, 6,227 Lichnowský, Karel Gotttlieb, hrabě, 227 Limbourg, Jean-Phillip, spisovatel, 207 z Lobkowicz, Ferdinand Filip, kníže, 255 z Lobkowicz, Jan Jiří Kristián, kníže, 16, III z Lobkowicz, Josef František, kníže, 6, 227, 255 Lobkowiczové, knížecí rod, 19, 28 Locke, John, filozof, 12 Ludvík XIV., francouzský král, 18,36 Ludvík XV, francouzský král, 67
M Macquire z Inniskillen, Jan Zikmund, general, 167 Mahmud I., osmanský sultán, 71 z Mannsbergu, viz Schröffel z Mannsbergu Marie Anna, arcivévodkyně, 81 Marie Antoinetta, francouzská královna, 54.19։ Marie Isabela Parmska, infantka, 67,107,127 Marie Josefa Bavorská, princezna, 107,119 Marie Karolína, neapolská královna, 151 Mascov, Johann Jacob, historik, 36 Napoleon I, Bonaparte, francouzský císař, 16, 31, 62,159,191, 203, 211, 219,223,227, 247, 255.259. 263 Matyáš I., císař a král, 16 Maxmilián III., bavorský kurfiřt, 119 Netolický z Eisenbergu, Václav Kazimír, rytíř, 25 Maxmilián František, arcivévoda a kurfiřt, 179 McNeven, Vilém Hugo, baron, 48 Marie Ludovika D'Este, císařovna a královna, 191 Marie Terezie, císařovna a královna, 6,13,15-21, 23-26, 29-5։. 37.42.47. 62, 67.71.75. 79. 83. 87, 91.95.99. ЮЗ. 107, 115,119,123,139,151, 167,175,179,191,199, 239, 251, 255, 263 Neumann z Puchholce, Václav Xaver, právník, 15.36 Mendelssohn, Moses, reformátor, 199 Mesmer, Franz Anton, šarlatán, 147 z Metternich-Winneburgu, František Jiří, kníže, 179 Nostitz-Rieneck, František Antonín, hrabě, 25.36,41.45. de Mirabeau, Honoré Gabriel Riqueti, markýz, 17.19 54 O Mittrowský, Jan Křtitel, hrabě, 247 z Oettigen-Spielbergu, Jan Alois I., kníže, J75 O'Kelly William, erbovní cenzor, Mittrowský, Jan Nepomuk, hrabě, 57, 62,195,199 Pachta z Rájová, Josef, hrabě, 41 Palacký František, historii 28, 235 Parish, David, bankéř, 263 Pavel I., ruský car, Peschier, Ludvík, bankéř, 263 235 Petřvaldská z Petřvaldu, Marie Terezie, hraběnka, 219 46,123,163 Nostitzové, hraběcí rod, Mittrowský, Antonín
Bedřich, hrabě, 187, 247, 259 Paar, Jan Václav, hrabě, 37.183 Pestalozzi, Heinrich, učenec 123.171 Nostitz-Rieneck, František Václav, hrabě, 123 z Metternich-Winneburgu, Klemens Lothar Václav, kníže, 62,151,179, 235, P 239 Nostitz-Rieneck, Bedřich Mořic, hrabě, 239. 255 Marie Ludovika, španělská infantka, 127 N 20 z Petřvaldu, viz Petřvaldská z Petřvaldu Pichler, Josef, vychovatel, 215 de Poal, viz Desvals de Poal Podstatští z Prusinovic, hraběcí rod, 119 Podstatzký z Prusinovic, František Valerián, hrabě, 119 Podstatzký-Lichtenstein, Alois Arnošt, hrabě, 119 Portia, Jan Ferdinand, hrabě, 30 Martini, Karl Anton, právník, 13 Mittrowský, Maxmilián, hrabě, 199 z Orsini-Rosenbergu, František Xaver, hrabě, 151 Proichhausen, Petr Jindřich, profesor, 36 Martinicové, hraběcí rod, 17 Mozart, Wolfgang Amadeus, skladatel, 32,57, ni, 215, 227,251 Ortner, Anton, architekt, 187 z Prusinovic, viz Podstatzký z Prusinovic 272
Pufendorf, Samuel, státovědec, 12. 35 Rudolf Habsburský, olomoucký biskup, 255 s z Puchholce, viz Neumann z Puchholce Puteani, František Josef, baron, 47 Q Schöpflin, Johann Daniel, profesor, 36 von Sonnenfels, Josef, filozof, van der Schott, Josef, botanik, Sporck, František Antonín, hrabě, 215 Salieri, Antoni, skladatel, 251 ze Salm-Reifferscheidtu, starohraběcí a knížecí rod, 19 Schröffel z Mannsbergu, Ignác, baron, 62,143 Schubart, Johann Christian, reformátor, 21 z Qualtenbegu, viz Kressel z Qualtenbegu Questenbergové, hraběci rod, 15 R z Rájová, viz Pachta z Rájová Razumovský, Andrej Kyrilovič, diplomat, 227 Riečke, Victor Heinrich, osvícenec, 27, 219 Rigaud, Hyacinthe, malíř, 67 ze Salm-Reifferscheidtu, Antonín Karel Josef, starohrabě, 107,127,195 Schütz, Johann Georg, ilustrátor, ze Salm-Reifferscheidtu, František Vilém, starohrabě, 107 ze Schwarzenbergu, knížecí rod, 19, 28, 61, 63,171 ze Salm-Reifferscheidtu, Hugo František, starohrabě, 243, 247, 259 ze Salm-Reifferscheidtu, Karel Josef, kníže, 37,42. 62,195 21, III, 155 35. 61 Sporckové, hraběci rod, 15 ze Stockhammeru, Rosalie Anna, baronka, 143 Sarkander, Jan, světec, 99 211 ze Schwarzenbergu, Adam František, kníže, Sterne, Lawrence, spisovatel, 131 ze Sternbergu, Jáchym, hrabě, 56 19.115 ze Schwarzenbergu, Eleonora Amálie, kněžna, 115 ze Schwarzenbergu, Jan Nepomuk I. kníže, ze Sternbergu, Jan Nepomuk, hrabě, 56 ze Sternbergu, Kašpar Maria, hrabě, 56.223 171,175 ze Salmu, Mikuláš, vojevůdce, 51 ze Schwarzenbergu, Josef I. Adam, kníže, 31,115,169 Salzmann, Gotthilf, učenec, 235 ze Schwarzenbergu, Josef II.,
kníže, 39,47, 62,169 Riegger, Josef Antonín, statistik, 21 von Seibt, Karl Heinrich, profesor, Rosenauer, Josef, inženýr, 17։ von Selb, Karl, profesor, Rothschild, Salomon Mayer, bankéř, 263 Schaffgotsch, Jan Arnošt, hrabě, 24 z Rottenhanu, Jindřich František, hrabě, 27 Schindler, Bedřich Emil, dědic panství Kunin, 235 Rousseau, Jean-Jacques, filozof, 12,13,38, 51,52,62, 131.183 Schmidt, Michael Ignaz, spisovatel, 21.39 35 54 ze Schwarzenbergu, Marie Anna, kněžna, 39 ze Schwarzenbergu, Pavlína, kněžna, 38 ze Sternbergu, Lepoldina, hraběnka, 125, 215 Stránský Zapský ze Zapské Stránky, Pavel, historik, 15 Sulkowski, Alexandr Josef, kníže, 19 van Swieten, Gottfried Bernhardt, lékař, 251 Schweigl, Ondřej, sochař, Ï43 Soliman Angelo (Mmadi Make), Afričan, ín, 215 Sonnenfels, František Karel, ekonom, 155 273 š Šuvalovová, Alexandra Andrejevna, kněžna, 58,239
T Thugut, Johann, státní kancléř, z Waldstein-Wartenbergu, Emanuel Filibert, hrabě, 211 U z Uherčic, viz Berchtold z Uherčic 19։. 239 z Thun-Honensteinu, František Josef, hrabě, 12,29,57,147,155 z Thun-Honensteinu, Jan Josef František, hrabě, 155 Ulfeldt, Corfitz Antonín, hrabě, Ulfeldt, Leo Corfitz, hrabě, 71 V Vanvitelli, Carlo, architekt, 151 Věžník, František Xaver, hrabě, z TrauttmansdorffWeinsbergu, Ferdinand, kníže, 179,191,239 de Vins, Josef Nicolaus, generál, 139 99 z Truchsess-Waldburg-Zeilu, František Karel, hrabě, 235 z Truchsess-WaldburgZeilu, Klement Alois, hrabě, 235 z Waldstein-Wartenbergu, František Adam, hrabě, 6, 56, 57, 211 z Wiedmanstättenu, viz Beck z Wiedmanstättenu von Wildenow, Carl Ludwig, botanik, 211 Vigée-Lebrun, Louise Élisabeth, malířka, z Troyeru, Ferdinand Julius, biskup, 255 37. 56 z TrauttmansdorffWeinsbergu, Josef Václav, kníže, 191 z Trocnova, viz Žižka z Trocnova 255 ze Zapské Stránky, viz Stránský Zapský ze Zapské Stránky ze Zierotin-Lilgenau, z Waldstein-Wartenbergu, Antonie, hraběnka, Josef Karel, 199 hrabě, Zichy, František, hrabě, 57. 2П 211 Werner, Karl Ferdinand, historik, von Zinzendorf, Karl, hrabě, 15 32.57 Thomasius, Christian, profesor, 36 z Waldstein-Wartenbergu, Zahaňská, Ferdinand Arnošt, Kateřina Vilemína, hrabě, vévodkyně, 30. Эһ 71 z Thun-Hohensteinu, Vilemína, hraběnka, z Thun-Hohensteinu, Vilémína Kristýna, hraběnka, 227 Z 215.251 Vitriarius, Johann Jakob, profesor, 35 Vermeer van Delft, Jan, malíř, 203 ¡З. 53. 55. 131. 207 z Vrbna, viz Bruntálský z Vrbna von Zinzendorf, Ludwig, hrabě, 24. 36 Zischka, Jan Maxmilián,
úředník, 20 z Windischgrätzu, Josef Mikuláš, hrabě, ։2. 55-5б z Windischgrätzu, Marie Josefa, hraběnka, 38.51.55 z Windischgrätzu, Marie Leopoldina, hraběnka, 38.55 Wolff, Christian, právník, ІЗ Voltaire, filozof, 23.37.46, 52 Wolný, Řehoř, topograf, 247 w Y z Truchsess-WaldburgZeilu, Marie Waldburga, hraběnka, 28,235 z Walderdorfu, Jan Filip, kurfiřt, 179 Tuirinett de Prié, Lukrécie, markýza, 13։ Waldstein-Wartenbergové, Young, Arthur, ekonom, hraběcí rod, 27 58 z Yorku, Frederick August, vévoda, 239 274 ž Žižka z Trocnova, Jan, husitský vojevůdce, 20
Luboš Antonín, František Antonín hrabě Špork. Významný mecenáš barokní kultury v Cechách, Praha 1999. —Luboš Velek (edd.), v období vlády Marie Terezie, in: Marek Vařeka— —Aleš Zářický (edd.), Adelsgeschichte und Elitenforschung, München Luboš Antonín, Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky, Zlatý věk svobodného zednářství v Čechách, Hodonín-Brno-Ostrava 2019, s. 225—259. 2012, S. 99—1ՔՕ. Ivo Cerman, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, Praha 2008. Praha 2010. Pavel Bělina, Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie a Josefa II., Praha 1993. Ivo Cerman, Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky, Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Jiří Beránek, Tajemství lóží. Svobodné zednářství bez legend a mýtu, Praha 1994. Jiří Brňovják, Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulu v českých zemích 1705—1780, Ostrava 2015. Martin Bohatý— —Dobromila Brichtová, Historická mineralogická a paleontologická sbírka Marie Kristýny kněžny Dietrichsteinové v Regionálním muzeu v Mikulově, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově Ivo Cerman, 73,2013, s. 283—288. Šlechtická kultura v 18. století. Česká šlechta a osvícenství, Praha гоп. Ivo Cerman, Aufklärung oder llluminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, 2013, s. 69—108. Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Filip Brichta, Historický hromosvod na zámku v Mikulově, in: RegioM. Sborník Praha 2016. Ivo Cerman,
Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungsdiskussion in Böhmen 1790/1791, in: Roland Gehrke (ed)., Márie Terézie a jej pokus o modernizáciu Uhorska, Angelo Soliman, Ein Afrikaner in Wien, Bratislava 2016, s. 43—67. Wien 2011. Ivo Cerman, Margarete Buquoy, Pouť do Pompeji. Marie Josefina z Windischgrätzu v Itálii 1774-1776, 2014, s. 190—193. Jiří Brňovják, Mezi Rakouskem a Pruskem, loajalitou a oportunismem. Šlechta Rakouského Slezska Johann Graf von Buquoy. Ein Sozialreformer im Zeitalter der Aufklärung, Feldkirchen-Westerham 2004. Margarete Buquoy, Adel und soziale Verantwortung am Beispiel des Sozialreformers Johann Graf von Buquoy (1741—1803), in: Miloš Řezník— Ivo Cerman, Každodenní život Chotků v parku Veltrusy, in: Kronika. Schola naturalis. Projekt revitalizace zámku Veltrusy, Praha 2015, s. 10—17. Stuttgart 2015. Ivo Cerman (ed.), Veronica Buckley, Afrikaner an den Höfen „Pre blaho nášho ľudu, Europas: Biographien und všetkých našich kráľovstiev Bilder, in: Philip Blom— a provincií“. Reformná politika —Wolfgang Kos (Hg.), 371 č. 3,2017, s. 13—21; č. 4, 2017, s. 6—13. 10 (2012), s. 91—107. Stuttgart 2010. Regionálního muzea v Mikulově a heraldické listy Ivo Cerman, “Seeing in the Dark”. Franz Joseph Thun and his Encyclopedia, Ivo Cerman, Patriotický park Veltrusy. Každodenní život a myšlenkové poselství, Jiří Brňovják, Nobilitace a nobilitační politika v českých zemích v období vlády Karla VI. a Marie Terezie, in: Ingrid Kušniráková (ed.), Jiří Brňovják, Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.—18. století, in: Genalogické Brno 2011, s. 122—151. Zprávy památkové
péče Jiří Beránek, Praha 1989. Šlechta v proměnách věků, Central Europe Filip Binder, Praha 2020. Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Velké francouzské revoluce, in: Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.), Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Konstitutionalismus 1750—1850, Köln-Weimar-Wien 2005, s. 179—205. in: Opera historica 12, 2007, S.113—133. Ivo Cerman, Název a ideové poselství chrámu zahrad a venkova ve Veltrusích, Zprávy památkové péče 68, č. i, 2008, s. 68—69. Ivo Cerman, Česká šlechta v době osvícenství, 275 Ivo Cerman, Za konštituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790—1791, in: Ivo Ceman (ed.), Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 243—259. Ivo Cerman, Aristocratic Achievement. Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia, in: Austrian History Yearbook 48, 2017, s. I—15. Ivo Cerman, „Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor," in: Josef Hrdlička— —Pavel Král—Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi к jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 292—308. Tomáš Cidlina, Maxmilián Lamberg a francouzská osvícenecká inspirace na Moravě, (magisterská diplomnípráce}. Historický ústav FF MU, Brno 2007.
SUMMARY THE ARISTOCRACY IN THE ENLIGHTENMENT CENTURY A few years ago, the idea of linking the aristocracy to the Enlightenment in Czech historiography would have seemed utterly preposterous. Reflecting on the eighteenth-century aristocracy, even non-Marxist histo rians were reluctant to associate it with the Enlightenment and instead opted for the vague labels of Rococo or lingering Baroque. The purported incompatibility, however, was postulated by pre-1989 Marxist histori ography, which perceived the Enlightenment as the ideology of the emergent bourgeoisie preparing people’s minds for a revolution against the feudal formation and the aristocratic ruling class. It was assumed that the Enligh tenment was intrinsically linked with the bourgeoisie, while the ideology of the feudal lords was supposedly either the Christian religion or a hazy sense of inherent superiority. To overcome the purported contradiction in terms, an empirical verification of the theoretical premise was in order — i.e. a re-examination of Enlightenment-era texts and a survey of manuscripts in aristocratic archives and in collections of manuscripts and old prints. Such mate rials can help determine whether Czech aristocrats in fact commented on issues discussed in Enlightenment debates. The original premise would be disproved if the review were to indicate that the Enlightenment was not bound to the social identities of the thinkers and that members of the aristocracy embraced Enlightenment ideas. The prevalent perspective had already been challenged in the pre1989 period — in Jiří Kroupa’s monograph
Alchymie štěstí (The Alchemy of Happiness), which is a thought-provoking reading even by today’s stan dards. Kroupa discussed the noblemen in terms of their relationship to the materialistic ethics of Claude Adrian Helvétius (1715 to 1771), particularly with respect to their attitudes towards Freemasonry and enlightened so cieties. His thesis, asserting a proximity between the thought of feudal overlords and the tenets of materialistic philosophy, was revolutionary in and of itself, a complete contradiction to the then-dominant Communist ideology. It was, however, based on an assumed ideological affinity rather 280
than documented by extant aristocratic writings on Helvétius — some of which did indeed exist, but were largely dismissive. Clearly, revising our understanding of the attitude of the aristocracy in the Czech lands towards the Enlightenment requires that the Enlightenment be approached on very broad terms: it is necessary to identify the main intellectual through-lines. In other words, it is necessa ry to reconstruct the shape of the contemporary discourse. The Enlight enment was in no way bound to bourgeois identity — it pivoted around the humanbeing in general. Essentially, the philosophy of the European Enlightenment sought a secular rationale for people to abide by the princi ples promoted by Christianity. The top tier in the value system of Enligh tenment discourse was occupied by secular morality. Why, however, did Enlightenment thinkers take pains to seek new arguments rather than content themselves with leaving moral matters in Church hands? The effort was prompted by the fact that the Church had forfeited its authority and ecclesiastical dogmas had lost their credibility. The dictate of dogma was no longer a sufficient justification for a par ticular mode of conduct. Perhaps it ought to be noted at this point that the Enlightenment was not a struggle against religion but rather a struggle against ecclesiastical authority. A perceptive reader will certainly observe that secular morals were not the inevitable endpoint of such struggle, that it could result in a kind of personal form of religion outside the confi nes of the Church — as was indeed often the case.
Of Czech aristocrats, the ranks of religious ‘esotericists’ included Count Franz Joseph of Thun-Hohenstein (1734—1801), who left behind the manuscript of an extensive encyclopaedia expounding his idiosyn cratic perspective on religion, which he saw as being jeopardised both by ‘blackcoats’ and by Enlightenment thinkers and the French Revolution. Apart from the esotericists, however, there was also a Czech aristocratic thinker who actually tried to develop the tenets of a science-based, secular moral code — Count Joseph Nicholas of Windischgrätz (1744—1802). While moral philosophy was attempting to lay down the rules of indi vidual conduct, secular natural law was taking shape as a means of regu lating interpersonal relationships. Although the emergence of this discipline is usually associated with the Dutch scholar Hugo Grotius (1583—1645), it evolved mainly at Protestant universities in Germany. Grotius’s 1625 book De jure belli ac pacis discussed international law, whereas the system of domestic government was outlined in the 1672 book De jure naturae by a German scholar, Samuel Pufendorf (1632—1694). One should keep in mind that many of the liberal notions attributed to the Englishman John Locke (1632—1704) and the Genevan Jean-Jacques Rousseau (1712—1778) were in fact formulated by Grotius and Pufendorf. 281
Ultimately, the political philosophy of the European Enlighten ment did not aim to precipitate a revolutionary eradication of absolu te monarchy and the feudal order. The novelty of the Enlightenment consisted in the fact that the theories of natural law began to explore the possibilities of a genuinely equitable organisation of public affairs. Such inquiries, however, came up against a logical contradiction concerning the status of the ruler. If law was defined as one’s commitments and obli gations towards other people, the ruler — as legislator — could not legally obligate himself. Thus he had to be a legislator above the law. Delibera tions on legal supervision over the ruler tended to conclude that rulers are bound by natural laws that cannot be enforced. This, at any rate, was how the ruler’s role was construed by theoreticians of absolute monarchy such as Jean Bodin (1529—1596), Jacques-Bénigne Bossuet (1627—1704), but also by the already mentioned Samuel von Pufendorf. Yet such an intellectual re inforcement of absolute monarchy was merely a by-product of an effort to approach the law in a rigorously logical manner. The monarchy enjoyed the benefits of this new prop only temporarily, because the logical rigorousness also resulted in attempts at legal regulation of the relation ships between the subjects and their masters, including the ruler. The term ‘feudal order’ itself was coined by early Enlightenment historiographers. Feudal relationships had indeed existed and largely dictated the relations of some members of the nobility to the ruler, but by the early
modern period the aristocracy in most of Europe was already secure with respect to land ownership. What is most important, however, is the fact that previous theories concerning the established types of state organisation did not recognise any kind of feudal order. It was not until the early eighteenth century that Duke Henri de Boulainvilliers (1658—1722) put forward the idea that the feudal order was a distinct type of government and that it was based on vassalage and strengthened by the emotional bond of loyalty as well as by an in terest in prosperity on the part of the noble lords. A more elaborate version of ‘feudalism’ was provided by a theory of divided land tenure derived from Roman law. According to this theory, the nobility was the sole direct owner of manorial lands, whereas farmers, vassals, and other subjects were only granted rights of land use. French lawyers of the fifteenth century developed this notion into a justification for the ruler’s reign over the entire state, claiming that the ruler sat atop the land tenure hierarchy as the sole owner of all the land in the country. Everybody else had only usage rights on their land holdings. Certain ly, this theory no longer tallied with practice, though it did re-surface in connection with the urbarial reforms of Empress Maria Theresa, when the state of affairs in the Czech lands was interpreted in this manner 282
by Johann Christoph Jordan (f 1748) in a legal discourse on the natu re of Czech servitude. Political philosophers of the early modern period were more accustomed to thinking in terms of categories such as monarchy, aristocra cy, democracy, and republic. These concepts, derived from the realities of the ancient world, had a major drawback: they contrasted sharply with contemporary conditions. According to such notions, the nobility shou ld only exist in the aristocratic order, whereas its presence seemed at odds with the monarchical system. This intellectual tradition, too, contribu ted to the fact that many Enlightenment thinkers objected to the continued existence of hereditary aristocracy. They, however, were not motivated by a yearning for a revolutionary reversal of public order and establishment of a bourgeois governance: their reasons had to do with a striving for logical consistency but also with literature and its traditional denunciation of moral depravity at the court. Based on the latter, Rousseau as well as Immanuel Kant (1724—1804) concluded that the aristocracy should cease to exist. Nonetheless, commenters on natural law, such as Christian Wolff (1679—1754) and Karl Anton Martini (1726—1800), continued to describe the state within the spirit of the older tradition, so that their texts did not address the existence of the aristocracy at all. Lastly, religious radicals in France were often in favour of retaining and reinforcing ab solute monarchy. Such opinion was advocated in Voltaire’s (1694—1778) writings on history, while the atheist d’Holbach
(1723—1789) believed that the aristocracy had to be preserved because it had a natural purpose in the body politic. Members of ancient aristocratic houses, enjoying a privileged posi tion, either promoted or fiercely opposed Enlightenment reforms. A particularly distinguished representative of the campaign for replacing aristocratic privilege with modern bureaucracy was Count Friedrich Wilhelm von Haugwitz, who introduced reforms that divested the majority of traditional provincial authorities of their power. That did not mean, however, that key posts in the new governing bodies were to be occupied by persons other than members of the aristocracy. Count von Haugwitz himself is a case in point, as are members of the House of Chotek and head of the state chancellery in Vienna, Wenzel Anton of Kaunitz-Rietberg, a descendant of a prominent Moravian noble family, son of a Re gional Governor of Moravia and grandson of an Imperial Vice Chancellor in Vienna. The situation was much the same with appointees to provincial authorities in Prague, Brno, and in district capitals, although their aris tocratic pedigree was not quite as illustrious. It is telling that these places actually mounted the strongest resistance to the centralist reforms of the Enlightenment bureaucratic system. On all levels of the bureaucratic hierarchy, 283
State officials of aristocratic descent would often leave their posts vacant over long periods, typically in the summer season: this was mainly because, on top of their official duties, they had to keep managing their private es tates. The annual cycle was disrupted only in wartime. Even noblewomen — — wives, mothers, dowagers — were allowed to engage in economic on their estates. Since women were prohibited from pursuing civic and mili tary careers, manorial economy and domestic duties provided them an opportunity to apply themselves. In Czech law it was customary that a wife who descended from a family richer than her husband’s had insurance on her part of the estate, which remained her property even during marri age, and the nuptial contract negotiated by her parents would stipulate that she be entitled — should she outlive her husband — to spend the rest of her life as a dowager on the estate. These and other similar provisions were dependent on internal agreements and marriage contracts. The aris tocracy also maintained a virtually exclusive monopoly on important posts in the military. Of course, there were also aristocrats who took part neither in civil nor in military service. In the age of Enlightenment it started to be considered a virtue if a nobleman resided on his estate and managed its economy in person. French ‘physiocrats’ in particular were staunch proponents of this ideal, whose resonance primarily derived from the need to restore European countries ravaged by the Wars of the Austrian Succession and the Seven Years’ War. Hence, Enlightenment-era noble
men endeavoured to gain education in agricultural sciences. Aristocratic appointees to gubernatorial offices in Prague, Brno, and Opava were required to become involved with agrarian societies in Bohemia, Moravia, and Silesia: the acquisition of agricultural expertise was in fact a part of their job description as civil servants. Estate management and famil iarity with economic matters was closely linked to efforts on the part of aristocrats to edify their subjects through educational, healthcare, and social reforms: particularly outstanding reformists were Count Johann Nepomuk Nestroy, Count Christian Philip Clam-Gallas, Prince Karl Egon of Fürstenberg, as well as the Schwarzenberg princes, the counts of Czernin, the Kollowrats, the princes of Lobkowicz, and members of the Moravian houses of Salm-Reifferscheidt and Berchtold. The most important philanthropic school attended by subjects was also established in Moravia, at the château of Kunín. It was there that Countess Maria Walburga of Truchsess-Waldburg-Zeil founded a school for young children in 1788, and expanded it in 1792 to include a philanthropic school where Victor Heinrich Riecke, a protestant schoolmaster, gave lessons based on the latest educational methods. Yet the aristocratic class also comprised descendants of wealthy princely houses who strove neither for official posts nor for involvement 284
with estate management. They, the first-born sons, were waiting to as sume the role of head of the family. While younger siblings could occupy themselves with work in the army or in the civil service — and, excep tion-ally, in the Church — a first-born son had to bide his time until the death of his father, a wait that could take up the most productive years of his life. This is why, in addition to a regular allowance, the firstborns were sometimes granted an estate from the ancestral territorial holdings to manage on their own. The only occupation fit for them was service at the imperial court, a position that commanded immense prestige even in the age of Enlightenment. The ranks of important courtiers to Maria Theresa, Joseph II, and Leopold II included, for instance, Prince Maximilian of Dietrichstein, Count Lothar Dominik Königsegg, Count Corfitz Anton Ulfeldt, Prince Johann Joseph Khevenhüller-Metsch, Prince Joseph I Adam of Schwarzenberg, Prince Ernst Christoph Kaunitz-Rietberg (1737—1797), and Prince Johann Karl of Dietrichstein (1728—1808). Court society gathered in palaces along the Hofburg, particularly in the Augustinerstrasse and the Landstrasse, and its social life revolved around several noble salons. Historical sources agree that the most impor tant were kept by State Chancellor von Kaunitz, Imperial Vice Chancellor Rudolf-Joseph Colloredo-Waldsee, and Supreme Chancellor Rudolf Chotek. From 1768, high-ranking courtiers gravitated towards a famous coterie of five noblewomen frequented by Emperor Joseph II. The ladies presiding over the circle were
princesses Eleonore of Liechtenstein, Maria Leopoldine of Liechtenstein, Maria Josepha Clary-Aldringen, Maria Sidonia Kinsky, and Leopoldine Kaunitz. In the 1780s, an alternative centre for med in the salon of Countess Wilhelmina of Thun-Hohenstein (1744—1800), a patroness to Wolfgang Amadeus Mozart (1756—1791). Musical compo sitions by Mozart, Haydn, and Beethoven were also heard, for that matter, in the palaces of the Lichnowsky princes, the Lobkowiczs, and the counts of Czernin. The transformation of the aristocracy in the age of Enlightenment not only concerned its social status, but also its education. Bohemian and Moravian noblemen studied at renowned universities in Leiden, Leipzig (attended by the future Chancellor Kaunitz-Rietberg), and Strasbourg. After the accession of Maria Theresa, the aristocratic graduates of such universities — now high-ranking state officials — engaged in reform poli cies and introduced modifications to domestic educational institutions, aiming to make them resemble their foreign counterparts. Members of the houses of Chotek, Kaunitz, Zizendorf, Haugwitz and others assumed key posts in the highest offices, exerting their influence over censorship and indirectly also over educational policies. Somewhat paradoxically, it was only after the innovations in higher education that the modernisation of 285
child-rearing took place. There, the change was indicated by a shift away from Jesuit tutelage, manifested particularly in the switch to Piarist domes tic preceptors; nonetheless, it would be wrong to that Piarist tutors were radically more enlightened than the Jesuits. Moreover, both Jesuit and Pia rist tutors were enlisted only after their charges were grown-up enough for schooling. What part, then, did the aristocracy play in introducing the Enlight enment to the Habsburg Empire of the latter half of the eighteenth century? Its role had mainly to do with the support and promotion of important reforms, especially those proposed by Chancellors von Haugwitz and subsequently by Kaunitz-Rietberg. Although many such efforts were met with resistance on the part of the estates, it is indisputable that the state was modernised. Politics, too, underwent a transformation: for the first time we begin to hear talk of political ‘opposition’ or ‘critical thinking’ in connection with the Enlightenment. One of the settings where opposition was taking shape were Masonic fraternities, which may be considered an incipient form of civic political organisation, pre cursors of political parties. These fraternities were a hybrid between a religious sect and professional association, but the main point of difference between Freemasonry and nefarious secret societies was an emphasis on inner discipline imposed by Masonic rules, observance of Christian principles, and loyalty to the ruler of a given country. The very term ‘Masons’ was meant to suggest that they were heirs to the stonemasons
who built the temple of Solomon in Jerusalem and, figuratively speaking, that they were building a temple constructed of Christian moral prin ciples. The members called God the ‘Great Architect’. Important Masonic lodges frequented by eminent persons were based in Vienna, Prague, Brno, and Olomouc. These lodges had close ties to the world of science, functioning as meeting points for notable scientists and aristocrats who provided their brethren with financial support. The hopes Freemasons pinned on Joseph II were dashed in 1781, when the Emperor issued a ban on religious and other organisations under foreign control. Later, in 1785, he issued a patent that legalised Freemasonry, while simultaneously orde ring a reduction in membership and the total number of lodges. The Enlightenment also manifested itself in aristocrats’ own lit erary and scientific pursuits. Among writers who rose to Europe-wide fame was the cosmopolitan author Count Joseph of Lamberg-Ottenstein, renowned for Mémorial d’un mondain (Memories of a Worldly Man), a travelogue recounting his journeys in Corsica and Italy. Somewhat weightier issues were discussed by the patriotic military commander Count Franz Joseph Kinsky in Erinnerung über einen wichtigen Gegenstand (Memorandum on an Important Subject), a book in which he proposed 286
a method for aristocratic homeschooling compatible with Czech laws and customs. An immensely prolific writer, Count Franz Anton of Hartig started his literary career at approximately the same time. He published his major ‘entertaining’ work in 1785, under the title Lettres sur la France, l’Angleterre et l’Italie (Letters on France, England and Italy). The book described the situation in pre-revolutionary France and criticised the exploitation of the common people in rural areas, predicting the out break of a large-scale social upheaval. Concurring with his model, Voltaire, Count Hartig showed more appreciation for the English and their liberal constitution. Among other notable aristocratic men of letters were Count Joseph Nicholas of Windischgrätz and Count Leopold Clary-Aldringen. In the 1790S, Count Franz Adam of Waldstein-Wartenberg conducted research on Hungarian flora and, collaborating with the botanist Pál Kitaibel, published a Latin treatise on the subject. Outstanding scientific works were produced by counts Johann Nepomuk, Joachim, and Kaspar Maria of Sternberg, who were engaged in natural sciences, particularly cli matology, iron metallurgy, and geography. In 1820, Count Kaspar Maria of Sternberg published the first instalment of Flora der Vorwelt (Prehistoric Flora), generally regarded as a groundbreaking work of palaeobotany. A Moravian nobleman, Count Leopold I Berchtold, was concerned with me dicine, while Count Johann Nepomuk Mittrowsky studied volcanology. A sizeable body of texts was produced by Countess Alexandra Shuvalova, who was briefly married to
Prince Franz Joseph of Dietrichstein and lived in Rome after separating from her husband. 287
OBSAH 6 ÚVODNÍ SLOVO NADĚŽDA GORYCZKOVÁ 8 ŠLECHTA V OSVÍCENSKÉM STOLETÍ IVO CERMAN 64 TVÁŘE OSVÍCENSKÉ ŠLECHTY MICHAL KONEČNÝ 66 70 74 78 82 86 90 94 98 102 106 110 114 118 122 126 130 134 138 142 146 150 154 158 162 KNÍŽE JOSEF VÁCLAV Z LIECHTENSTEINU HRABĚ CORFITZ ANTONÍN ULFELDT BEDŘICH VILÉM Z HAUGWITZ HRABĚ LEOPOLD Z DAUNU, KNÍŽE Z THIANA HRABĚ RUDOLF CHOTEK Z CHOTKOVA A VOJÍNA HRABĚ FERDINAND BONAVENTURA II. Z HARRACHU KNÍŽE VÁCLAV ANTONÍN Z KAUNITZ-RIETBERGU HRABĚ JINDŘICH KAJETÁN Z BLÜMEGENU HRABĚ HEŘMAN HANIBAL Z BLÜMEGENU SVOBODNÝ PÁN ERNST GIDEON LAUDON STAROHRABĚ ANTONÍN KAREL ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU ANGELO SOLIMAN KNÍŽE JOSEF I. ADAM ZE SCHWARZENBERGU HRABĚ ALOIS ARNOŠT PODSTATZKÝ Z LICHTENŠTEINU HRABĚ FRANTIŠEK ANTONÍN NOSTITZ-RIENECK KNÍŽE FRANTIŠEK JOSEF I. Z LIECHTENSTEINU HRABĚ MAXMILIÁN JOSEF Z LAMBERG-OTTENSTEINU KNÍŽE KAREL EGON Z FÜRSTENBERGU KNÍŽE KAREL BOROMEJSKŸ Z LIECHTENSTEINU BARON IGNÁC SCHRÖFFEL Z MANNSBERGU HRABĚ FRANTIŠEK JOSEF Z THUN-HOHENSTEINU KNÍŽE ARNOŠT KRYŠTOF Z KAUNITZ-RIETBERGU KNĚŽNA MARIE KRISTINA Z DIETRICHSTEINU HRABĚ FRANTIŠEK JOSEF KINSKÝ HRABĚ JAN NEPOMUK BUQUOY DE LONGUEVAL
262 HRABĚNKA MARIE ANTONIE Z BLÜMEGENU KNÍŽE JAN NEPOMUK I. ZE SCHWARZENBERGU KNĚŽNA MARIE ELEONORA Z LIECHTENSTEINU KNÍŽE FRANTIŠEK JIŘÍ Z METTERNICH-WINNEBURGU HRABĚNKA MARIE TEREZIE BUQUOY DE LONGUEVAL KNÍŽE ODOARDO IIL Z COLLALTA A SAN SALVATORE KNÍŽE FERDINAND Z TRAUITMANSDORFF-WEINSBERGU KNÍŽE KAREL JOSEF ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU HRABĚ JAN NEPOMUK MITTROWSKÝ Z NEMYSLE HRABĚ JAN RUDOLF CZERNIN Z CHUDENIC HRABĚ FRANTIŠEK ANTONIN Z HARTIGU HRABĚ FRANTIŠEK ADAM Z WALDSTEIN-WARTENBERGU KNÍŽE ALOIS I. JOSEF Z LIECHTENSTEINU HRABĚ LEOPOLD I. BERCHTOLD Z UHERČIC HRABĚ KAŠPAR MARIA ZE STERNBERGU KNÍŽE KAREL ALOIS LICHNOWSKÝ HRABĚ RUDOLF JAN BRUNTÁLSKÝ Z VRBNA HRABĚNKA MARIE WALBURGA Z TRUCHSESS-WALDBURG-ZEILU KNÍŽE FRANTIŠEK JOSEF Z DIETRICHSTEINU HRABĚ JOSEF Z AUERSPERGU HRABĚ ANTONÍN BEDŘICH MITTROWSKÝ Z NEMYSLE HRABĚ JINDŘICH VILÉM III. Z HAUGWITZ KNÍŽE JOSEF FRANTIŠEK Z LOBKOWICZ STAROHRABÈ HUGO FRANTIŠEK ZE SALM-REIFFERSCHEIDTU HRABĚ MOŘIC FRIES 268 SEZNAM LITERATURY 275 JMENNÝ REJSTŘÍK 280 SUMMARY 166 170 174 178 182 186 190 194 198 202 206 210 214 218 222 226 230 234 238 242 246 250 254 258
Luboš Antonín, František Antonín hrabě Špork. Významný mecenáš barokní kultury v Cechách, Praha 1999. v období vlády Marie Terezie, in: Marek Vařeka— —Aleš Zářický (edd.), Luboš Antonín, Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky, Zlatý věk svobodného zednářství v Cechách, Hodonín-Brno-Ostrava 2019, s. 225—259. —Luboš Velek (edd.), Adelsgeschichte und Elitenforschung, München 2012, s. 99—120. Ivo German, Chotkové. Příběh úřednické šlechty, Praha 2008. Praha 2010. Pavel Bělina, Generál Laudon. Život ve službách Marie Terezie a Josefa IL, Praha 1993. Ivo German, Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty mezi osvícenstvím a romantismem a jejich důsledky, Habsburgischer Adel und Aufklärung. Bildungsverhalten des Wiener Hofadels im 18. Jahrhundert, Praha 1989. Jiří Beránek, Tajemství lóží- Svobodné zednářství bez legend a mýtů, Praha 1994. Jiří Brňovják, Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705—1780, Ostrava 2015. Jiří Brňovják, Nobilitace a nobilitační politika v českých zemích v období vlády Karla VI. a Marie Terezie, in: Ingrid Kušniráková (ed.), „Pre blaho nášho ľudu, všetkých našich kráľovstiev a provincií“. Reformná politika Márie Terézie a jej pokus o modernizáciu Uhorska, Bratislava 2016, s. 43—67. Jiří Brňovják, Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.—18. století, in: Genalogické a heraldické listy 37, č. 3,2017, s. 13—21; č. 4, 2017, s. 6—13. Jiří Brňovják, Mezi Rakouskem a Pruskem, loajalitou a oportunismem. Šlechta Rakouského Slezska Brno 2011, s.
122—151. Ivo German, “Seeing in the Dark”. Franz Joseph Thun and his Encyclopedia, 10 (2012), s. 91—107. Stuttgart 2010. Ivo German, Patriotický park Veltrusy. Každodenní život a myšlenkové poselství. Ivo German, 73,2013, s. 283—288. Zprávy památkové péče Jiří Beránek, francouzské revoluce, Šlechta v proměnách věků, Central Europe Filip Binder, Praha 2020. Absolutismus a konstitucionalismus v Čechách doby Velké in: Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.), Martin Bohatý— —Dobromila Brichtová, Historická mineralogická a paleontologická sbírka Marie Kristýny kněžny Dietrichsteinové v Regionálním muzeu v Mikulově, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově Šlechtická kultura v 18. století. Česká šlechta a osvícenství, Praha 2011. Ivo German, Aufklärung oder Illuminismus? Die Enzyklopädie des Grafen Franz Josef Thun, 2013, s. 69—108. Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Filip Brichta, Historický hromosvod na zámku v Mikulově, in: RegioM. Sborník Praha 2016. 2014, Տ. 190—193. Veronica Buckley, Afrikaner an den Höfen Europas: Biographien und Bilder, in: Philip Blom— —Wolfgang Kos (Hg.), Angelo Soliman, Ein Afrikaner in Wien, Ivo German, Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungsdiskussion in Böhmen 1790/1791, in: Roland Gehrke (ed)., Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Konstitutionalismus 1750—1850, Köln-Weimar-Wien 2005, s. 179—205. Wien 2OII. Ivo German, Margarete Buquoy, Pouť do Pompejí. Marie Josefina z Windischgrätzu v Itálii 1774-1776, Johann Graf von Buquoy. Ein Sozialreformer im Zeitalter der
Aufklärung, Feldkirchen-Westerham 2004. Margarete Buquoy, Adel und soziale Verantwortung am Beispiel des Sozialreformers Johann Graf von Buquoy (1741-1803), in: Miloš Řezník— Projekt revitalizace zámku Veltrusy, Praha 2015, s. 10—17. Stuttgart 2015. Ivo German (ed.), Regionálního muzea v Mikulově Ivo German, Každodenní život Chotků v parku Veltrusy, in: Kronika. Schola naturalis. in: Opera historica 12, 2007, s.113—133. Ivo German, Název a ideové poselství chrámu zahrad a venkova ve Veltrusích, Zprávy památkové péče 68, Č. I, 2008, s. 68—69. Ivo German, Česká šlechta v době osvícenství, 275 Ivo German, Za konštituční monarchii. Stavovská revoluce v letech 1790—1791, in: Ivo Ceman (ed.), Habsburkové 1740—1918. Vznikání občanské společnosti, Praha 2016, s. 243—259. Ivo German, Aristocratic Achievement. Aristocratic Writers and Philosophers in Bohemia, in: Austrian History Yearbook 48, 2017, S. I—15. Ivo German, „Patriotické zahrady. Alternativní veřejný prostor,“ in: Josef Hrdlička— —Pavel Král—Rostislav Smíšek (edd.), Symbolické jednání v kultuře raného novověku. Věnováno Václavu Bůžkovi к jeho životnímu jubileu, Praha 2019, s. 292—308. Tomáš Cidlina, Maxmilián Lamberg a francouzská osvícenecká inspirace na Moravě, (magisterská diplomní práce), Historický ústav FF MU, Brno 2007.
Jana Croÿ, Helmut Engelbrecht, Královehradečtí biskupové a jejich rezidence, Geschichte des österreichischen Bildungswesens, Hradec Králové 2014. Bd. III. Von der frühen Aufklärung bis zum Vormärz, Wien 1984. Číhal Petr, Nemocnice v Buchlovicích v letech 1807-1809, in: Alexandra Navrátilová (ed.). Léčení a léčitelství v lidové tradici, Uherské Hradiště 2015, s. 193—205. Christian D'Elvert, Die Grafen von Blümegen, Notizen—Blatt der historisch— —statistischen Section der kais, königl. Mährischschlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur— und Landeskunde 3,1866, s. 17—21. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností Notizen—Blatt der historisch— —statistischen Section der kais, königl. Mährischschlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur—und Landeskunde 9,1878, s. 65—69. Graf Franz Josef Kinsky als Pädagog. Ein Beitrag zur Geschichte der Erziehung und des Unterrichts in Österreich, Praha 1887. Jakob Falke, Geschichte desfürstlichen Hauses Liechtenstein, Bde L—III., Vaduz 1984. Rebecca Gates-Coon, The Charmed Circle. Joseph II. and the Five Princesses. 1765—1790, Jan Janák, Moravský merkantilista a osvícenec Ignác sv. p. Schröffel z Mannsberku, in: Tomáš Borovský— —Libor Jan—Martin Wihoda (eds.), Géza Hajos, Verzauberte Landschaften. Der englische Garten und die Wiener Umgebungen (1750 bis 1800), in: Herbert Lachmeyer (ed.), Experiment Aufklärung im Wien des ausgehenden 18. Jahrhunderts, Slobodomurárske hnutie v českých krajinách a v Uhorsku v 18. storočí, Jiří Klabouch, Osvícenské právní nauky v českých zemích,
Grete Klingenstein, Göttingen 1975. Lipník nad Bečvou 1931. Josef Haubelt, František Josef Kinský, in: Věstník Československé Peter Eigner—Michael Wagner—Andreas Weigl, Finanzplatz. Wien als Geld—und Kapitalmarkt, in: Günther Chaloupek— —Peter Eigner—Michael Wagner (Hg.), Wien. Wirtschaftsgeschichte. Teil 2., Wien 1991, s. 9°9_997· Grete Klingenstein— —Franz A. J. Szabo (Hrsg.), akademie věd 78,1969, s. 560—577. Josef Hanzal, Josef Mikuláš Windischgrätz, osvícenský vědec a kritik Velké francouzské revoluce, Právněhistorické studie 31,1990, s. 176—193. Jan Hendrych (ed.), Slavné zahrady a parky středočeského kraje, Praha 2011. Josef Chrtek— —Blanka Skočdopolová, Brně 2011. Vitruvius Moravicus. Neoklasicistní aristokratická architektura na Moravě a ve Slezsku po roce 1800, Kroměříž 2015. Prešov 2009. Praha 1958. Wien 2006, s. 131—140. Ostrov italského vkusu. Umělecký mecenát Antonia Rambalda, hraběte z Collalto a San Salvatore, mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století, Michal Konečný (ed.), sv. L—IL, Praha 1921—1923. Wien 1869. Kroměříž 2019. Brno 2003, s. 779—784. Fr. J. Kinsky, pedagog filantropismu, Das Leben des kaiserlich— —königlichen Feldmarschalls Gideon Ernst Freiherr von Laudon, Zámek Vizovice, Tomáš Knoz— —Jan Dvořák (ed.). Šlechta v proměnách věků, Brno 20П. Národní museum a naše obrození, Wilhelm Edler von Janko, Lenka Kalábová— —Michal Konečný, Ad vitám el honorem Jaroslao Mezník. Profesoru Jaroslavu Mezníkoví přátelé a žáci к pětasedmdesátým narozeninám, Martin Javor, Josef Hanuš, Český apologeta general Brno 2011, s. 137—149. Zdeněk Kazlepka,
Wenzel Eylmer (ed.), Der Aufstieg des Hauses Kaunitz· Studien zur Herkunft und Bildung des Staatskanzlers Wenzel Anton, Josef Dvorský, díla mezi pohádkou a vědou, 33, č. 4,1995, s. 227—235. West Lafayette 2015. Christian D'Elvert, Die Grafen, Freiherren und Ritter Podstatzky von Prusinowitz, Nález originálních vyobrazení к botanickému dûu F. A. Waldsteina a P. Kitaibela, Staatskanzler Wenzel Anton von Kaunitz—Rietberg 1711—1794. Neue Perspektiven zu Politik und Kultur der europäischen Aufklärung, Michal Konečný, Vysoká hra diplomatických misí starohraběte Antonína Karla Josefa ze Salm-Reifferscheidtu, in: Petr Pavelec—Martin Gáži—Milena Hajná (edd.). Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020 s. 441-456. Ernest Krivanec, Die Freimaurerei in Prag zur Zeit der strikten Observanz 1764—1780, Wien 1980 (= Quattuor Coronati, Heft 8). Graz 1996. Lenka Kalábová, „Všechnu chválu si získal, kdo sloučil užitečné s příjemným.“ Malované špalíry Franze Antona Schunka v zámku v Brodku u Prostějova, in: Lubomír Slavíček— —Pavel Suchánek— —Michaela Šeferisová Loudova (edd.). Chvála ciceronství. Umělecká 276 Jiří Kroupa, Mikulovské a evropské kořeny josefinismu, Studie Muzea Kroměřížska '79, 1979. s. 59—69. Jiří Kroupa, Jan Nepomuk Mittrovský. Věda a estetika na Moravě v době Francouzské revoluce, Časopis matice moravské 109,1990, s. 147—157.
Jiří Kroupa (ed.), Václav Antonín kníže Kounic-Rietberg a jeho doba (kat. výst.), Brno-Slavkov, 1994. Daniel Lyčka, Kolonáda Reistna, Rendez-Vous a lovecké zámečky Pohansko a Lány. Vznik a význam Hardtmuthových staveb v Lednicko-valtickém areálu, in: Průzkumy památek 26, č. i, 2019, s. 85—102. Ivana Lorencová— —Irena Laboutková, Rudolf hrabě z Vrbna — — šlechtic, podnikatel, diplomat, vědec a mecenáš umění, in: Jiří Brňovják— —Aleš Zářický (eds.). Jiří Kroupa, Société patriotique de Неѕѕеп-Hombourg v Brně, Šlechtic podnikatelem — in: Časopis matice moravské — podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých 113,1994. s. 129—144. zemích v 18.—19. století. Daniel Lyčka, Krajinář Jiří Kroupa, Výstup z mezinárodní Franz Ferdinand Runk — Anton, Prince Kaunitzkonference pořádané ve dnech — malíř Jana I. Josefa Rietberg. From “curiosité" 8.—9.11.2007 Ostravskou knížete z Liechtensteina, to the history of art, univerzitou v Ostravě in: Studie a zprávy in: Opuscula históriáé artium, a statutárním městem Ostrava, 66,2020, s. 71—92. F 40,1996, s. 7—58. Ostrava 2008 s. 129—136. Claire Mádlová, Hrabě Jiří Kroupa, Eva Lukášová, František de Paula Hartig. Jan Nepomuk Mittrovský. Zámecké interiéry. Pohledy Osvícenský aristokrat Svobodný zednář a vědec, do aristokratických sídel od v českých zemích, in: Josef Válka a kol. časů renesance do doby první Dějiny a současnost. Kulturně Duchem, ne mečem. Fakta, úvahy, souvislosti, poloviny 19. století, historická revue. Praha 2015. 24, č. i, 2002, s. 28—33. Praha 2003, s. 169—178. Jiří Kroupa, Eva Lukášová— —Vendula Otavská, Alchymie štěstí.
Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770—1810, Aristokratický interiér doby baroka ve světle historických inventářů, Brno Ջ016. Praha 2015. Martin Krummholz, Daniel Lyčka, Buquoyské Nové Hrady. Počátky krajinných parků v Čechách, Arkádie knížete Jana z Liechtensteina (1805—1812ý Praha 2012. Milan Kubačka, (magisterská diplomní práce). Historický ústav FF MU, Brno 20198. Významné parky Opavska, Opava 2009. Jiří Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská v aristokracie v habsburské diplomacii 1640—1740, Praha 2018. František Kutnar, Předehra velkého leopoldovského sněmu r. 1790, in: Československý časopis historický 16,1969. s. 669—686. Milena Lenderová, Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu, Praha-Litomyšl, 2004. Daniel Lyčka, Zaniklé stavby lednického parku, in: RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově 2014, s. 51—76. Daniel Lyčka, Gloriet a jiné zapomenuté stavby lednicko-valtického areálu. Jižní Morava 51.2015, s. 198—217. Daniel Lyčka, Voluptuární stavby v liechtensteinských parcích v Nových Zámcích u Litovle a v Adamově, in: Průzkumy památek 24. č. 1, 2017,s. 175—186. Claire Mádlová, Knihovna jako životní prostředí, místo knihy a řád vědění. Sbírka hraběte Hartiga (1758-1797)· in: Jitka Radimská (ed.), К výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Čtenář a jeho knihovna / Pour une étude des bibliothèques aristocratiques, bourgeoises et conventuelles, České Budějovice 2003, s- 309—322· Claire Mádlová, Sebeidentifikace nové úřednické šlechty na příkladu rodu Hartigů — — návrat к nobilitačním listinám, in: Opera historica π,
2006, s. 303—320. Claire Mádlová, „ Tous les goûts à la fois “. Les engagements d'un aristocrate éclairé de Bohême, un remède» les parcours napolitains du comte Charles-Joseph de Clary-Aldringen en 1816 at 1818—1820, in: Opera historica 18, č. i, 2017, s. 45—62. Matthieu Magne, Princes de Bohéme. Les Clary-Aldringen à l’épreuve des révolutions (1748—1848), Paris 2019. Petra Mašitová, Frantisek Josef Filip, hrabě z Hodíc — barokní intelektuál, alchymista a milovník umění ze zámku v Melči, in: Časopis Národního muzea řada historická 174, 2005, č. 3—4, s. 191—203. Petr Mata, Český zemský sněm v pobělohorské době (1620—1740). Relikt absolutistického státu, nebo nástroj absolutistické vlády?, in: Marian J. Ptak (ed.), Sejm czeski od czasów najdawniejszychdo 1913 roku, Opole 2000, S. 49—67. Anna Matoušková, Aristokrat v roli podnikatele, in: Minulostí Berounska. Sborník Státního okresního archivu v Berouně, 1998, s. 38—59· Eduard Maur, Karl Egon I. ais Oberstburggraf in Prag, in: Erwein H. Eltz— —Arno Strohmeyer (edd.), Die Pürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, Korneuburg 1994 s. 290—296. Genève 2013. Jiří Majer, Kašpar Šternberk, Praha 1997. Matthieu Magne, «L’air seul de Naples est 277 Eduard Maur, Angelo Soliman — — černý otrok, komorník, svobodný zednář a muzejní exponát, Theatrum históriáé 9, 2011, s. 285—300.
Michal Morawetz, Die Grundlagen des philosophischen Denkens des Grafen Georg von Buqucy, Stuttgart 2017. Volker Press, Jitka Sedlářova, Dušan Uhlíř, Fürst Joseph Wenzel von in: Jana Čermáková— Hugo Franz Salm. Průkopník Liechtenstein (1696—1772), průmyslové revoluce. —Radana Červená—Hana in: Reinold Baumstark (ed.), Železářský magnát — Jordánková—Irena Joseph Wenzel von — mecenáš — sběratel — Loskotová—Jitka Liechtenstein. Fürst und — lidumil. 1776—1836, Šibíčková (eds.), Martina Ondo-Grečenková, Diplomat im Europa des 18. Kroměříž 2016. A vůbec---- . Windischgrätz et Jahrhunderts, Utajený sborník Mileně Condorcet. Une Vaduz 1990, s. 10—24. Lubomír Slavíček— Flodrové к 75. narozeninám, collaboration et une —Petr Tomášek (edd.). Brno 2010, s. 218—231. correspondance sur les Jaroslav Prokeš, Aristokracie ducha a vkusu. projets des Lumières, Zámecká obrazárna Salm— Dušan Uhlíř, Boj o Haugwitzovo „Direktorium in publicis Rodina knížat in: Ivo German— Reifferscheidtů v Rájci nad —Luboš Velek (edd.), Svitavou, Lichnovských z Voštic et cameralibus" r. 1761 (Příspěvek к vzniku mezi Vídní a Berlínem, Adelige Ausbildung. Die Brno 2015. České a rakouské Herasuforderung der in: Jiří Brňovják— —Wacław Gojniczek— Aufklärung und die Folgen, kanceláře), Bohumír Smutný, —Aleš Zářický (eds.), München 2006, s. Věstník Královské české Jindřich Kajetán Blümegen. Člověk Marie Šlechtic v Horním Slezsku. 279—298. společnosti nauk, tř.fil.-jaz. 1926, s. 1—74. Terezie na Moravě, Vztah regionu a center na Božena Pacákováin: Jiří Mitáček (ed.), příkladu osudů a kariér Johann Vládcové Moravy. Kniha
šlechty Horního Slezska -Hošťálková—Jaroslav Petrů—Dušan Riedl— statí ze stejnojmenného cyklu (15.-20. století) = Szlachcic Ritter von Rittersberg, na Górnym Śląsku. Relacje —Antonín Marián Svoboda, Biographien der přednášek, między regionem i centrum w Zahrady a parky v Cechách, Brno 2007 s. 155—164. ausgezeichnetesten losach i karierach szlachty na na Moravě a ve Slezsku, verstorbenen und lebenden Górnym Śląsku (XV—XX wiek), Praha 1999. Feldherren der Bohumír Smutný, Šlechtický manufakturista. Ostrava-Katowice 2011 k. k. österreichischen Armee, Marie Pavlátová— Prag 1828. Příklad Blümegena, s. 287—302. —Marek Ehrlich a kol., Harracha a dalších, in: Jiří Malíř (ed.), Aleš Valenta, Zahrady a parky jižních Čech, František Roubík, Člověk na Moravě ve druhé Bankrot Karla Kajetána Praha 2004. Místodržitelství Buquoye. Geneze, průběh, v Čechách 1577—1749, polovině 18. století, důsledky, Alena Petráňová, in: Sborník archivních prací Brno 2008 s. 13—30. in: Jihočeský sborník 12,1967, s. 539—603. Venkovská chudina Franz A. J. Szabo, historický evidovaná v buquoyském František Roubík, 76, 2007, s. 58—95. „zaopatřovacím “ zřízení Kaunitz and enlightened v druhé polovině 18. století, К vývoji zemské správy absolutism. 1753—1780, v Čechách v letech Aleš Valenta, in: Jihočeský sborník Cambridge 1994. Finančnípoměry české historický 1749—179°. Markéta Šantrůčková, šlechty ve druhé polovině in: Sborník archivních prací 30,1961, s. I14—134· 18. století, 19,1969, s. 41—188. Krajinářská tvorba Jana Hradec Králové 2006. Rudolfa Černína. Vznik parků Alois Plichta, v Krásném Dvoře, Jemčině,
Listy z jaroměřické Dagmar Ruzicka, Aleš Valenta, kroniky 1700-1752, Friedrih Wilhelm Graf von Petrohradě a Chudenicích, Zur flnanzielen Situation Praha 2014. Jaroměřice nad Haugwitz (1702—1765). der aristokratischen Rokytnou-Brno 1974. Weg, Leistung und Umfeld Grossgrundebesitzer eines schlesichJosef Teichman, in Böhmen 1740—1800, Jan Podškubka, -österreichischen Staatsmannes, Ludwig van Beethoven, Praha-Bratislava 1968. in: Ivo German— České svobodné zednářství Frankfurt am Main 2002. —Luboš Velek (edd.), v průběhu XVIII, století, Adel und Wirtschaft. Praha 2004. Franz-Lorenz Thaden, Jitka Sedlářova, Lebensunterhalt der Adeligen Blanenská litina a její Feldmarschall Daun. in der Moderne, Maria Theresias grösster Justin V. Prášek, průkopník starohrabě München 2009, s. 23—46. Panování císaře a krále Hugo Franz Salm Feldherr, Leopolda 11., (1776—1836), Wien 1967. Aleš Valenta, in: Opomíjení a neoblíbení Praha 1904. Lesk a bída barokní v české kultuře 19. století. Dušan Uhlíř, aristokracie, Pavel Preiss, Úředník a podnikatel. Sborník Brňanem proti své vůli. Hradec Králové—České Boje s dvouhlavou saní. Josef von Auersperg, příspěvků z 26. plzeňského Budějovice 2011. spoluzakladatel František Antonín Spork sympozia к problematice 19. a barokní kultura v Čechách, století : Plzeň, 23.-25.2.2006, a mecenáš Moravského Praha 1981. zemského muzea. Praha 2007 s. 195—211. 278
Vladimír Vašků, Adam Wolf, Studie o správních dějinách a písemnostech moravského královského tribunálu z let 1636—1749, Fürstin Eleonore Liechtenstein, 1745—1812. Nach Briefen und Memoiren ihrer Zeit, Brno 1969. Wien 1875. Karl Ferdinand Werner, Constant von Wurzbach, Naissance de la noblesse. Lessor des élites politiques en Europe, Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich enthaltend die Lebenskizzen Paris 1998. der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt und gewirkt haben. 60 Bände, Wien 1856—1891. Irena Zachová, 245. výročí narození gubernátora Moravy 279 a Slezska Antonína Bedřicha Mitrovského (*1770 Brno—f1842 Vídeň), in: Studia historica Brunensia 62, č. i, 2015, s. 481—492. |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Konečný, Michal 1982- Cerman, Ivo 1976- |
| author_GND | (DE-588)1012120384 (DE-588)132198762 |
| author_facet | Konečný, Michal 1982- Cerman, Ivo 1976- |
| author_role | aut aut |
| author_sort | Konečný, Michal 1982- |
| author_variant | m k mk i c ic |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV047379073 |
| ctrlnum | (OCoLC)1261750450 (DE-599)BVBBV047379073 |
| edition | První vydání |
| era | Geschichte 1700-1850 gnd |
| era_facet | Geschichte 1700-1850 |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>03332nam a2200637 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV047379073</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20210723 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">210721s2021 c||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788090740082</subfield><subfield code="9">978-80-907400-8-2</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1261750450</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV047379073</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Konečný, Michal</subfield><subfield code="d">1982-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1012120384</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Tváře osvícenství</subfield><subfield code="b">= The aristocracy in the enlightenment century</subfield><subfield code="c">Michal Konečný, Ivo Cerman</subfield></datafield><datafield tag="246" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">The aristocracy in the enlightenment century</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">První vydání</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Kroměříž</subfield><subfield code="b">Národní památkový ústav</subfield><subfield code="c">2021</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">287 Seiten</subfield><subfield code="b">Porträts, Pläne</subfield><subfield code="c">21 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">sti</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Literaturverzeichnis Seite 268-274</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zusammenfassung in englischer Sprache</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte 1700-1850</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Adel</subfield><subfield code="0">(DE-588)4000464-8</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Aufklärung</subfield><subfield code="0">(DE-588)4003524-4</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Österreich</subfield><subfield code="0">(DE-588)4043271-3</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Böhmische Länder</subfield><subfield code="0">(DE-588)4069573-6</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4006804-3</subfield><subfield code="a">Biografie</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Österreich</subfield><subfield code="0">(DE-588)4043271-3</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Böhmische Länder</subfield><subfield code="0">(DE-588)4069573-6</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Adel</subfield><subfield code="0">(DE-588)4000464-8</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Aufklärung</subfield><subfield code="0">(DE-588)4003524-4</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="4"><subfield code="a">Geschichte 1700-1850</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Cerman, Ivo</subfield><subfield code="d">1976-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)132198762</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="710" ind1="2" ind2=" "><subfield code="a">Národní Památkový Ústav</subfield><subfield code="b">Územní Odborné Pracoviště (Kroměříž)</subfield><subfield code="0">(DE-588)16050600-1</subfield><subfield code="4">isb</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20210723</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032780700</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">900</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">306.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">436</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">900</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">436</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">436</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">306.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09033</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4006804-3 Biografie gnd-content |
| genre_facet | Biografie |
| geographic | Österreich (DE-588)4043271-3 gnd Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 gnd |
| geographic_facet | Österreich Böhmische Länder |
| id | DE-604.BV047379073 |
| illustrated | Illustrated |
| index_date | 2024-07-03T17:47:04Z |
| indexdate | 2024-07-10T09:10:29Z |
| institution | BVB |
| institution_GND | (DE-588)16050600-1 |
| isbn | 9788090740082 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032780700 |
| oclc_num | 1261750450 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 287 Seiten Porträts, Pläne 21 cm |
| psigel | BSB_NED_20210723 |
| publishDate | 2021 |
| publishDateSearch | 2021 |
| publishDateSort | 2021 |
| publisher | Národní památkový ústav |
| record_format | marc |
| spelling | Konečný, Michal 1982- Verfasser (DE-588)1012120384 aut Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century Michal Konečný, Ivo Cerman The aristocracy in the enlightenment century První vydání Kroměříž Národní památkový ústav 2021 287 Seiten Porträts, Pläne 21 cm txt rdacontent sti rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Literaturverzeichnis Seite 268-274 Zusammenfassung in englischer Sprache Geschichte 1700-1850 gnd rswk-swf Adel (DE-588)4000464-8 gnd rswk-swf Aufklärung (DE-588)4003524-4 gnd rswk-swf Österreich (DE-588)4043271-3 gnd rswk-swf Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 gnd rswk-swf (DE-588)4006804-3 Biografie gnd-content Österreich (DE-588)4043271-3 g Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 g Adel (DE-588)4000464-8 s Aufklärung (DE-588)4003524-4 s Geschichte 1700-1850 z DE-604 Cerman, Ivo 1976- Verfasser (DE-588)132198762 aut Národní Památkový Ústav Územní Odborné Pracoviště (Kroměříž) (DE-588)16050600-1 isb Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis |
| spellingShingle | Konečný, Michal 1982- Cerman, Ivo 1976- Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century Adel (DE-588)4000464-8 gnd Aufklärung (DE-588)4003524-4 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4000464-8 (DE-588)4003524-4 (DE-588)4043271-3 (DE-588)4069573-6 (DE-588)4006804-3 |
| title | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century |
| title_alt | The aristocracy in the enlightenment century |
| title_auth | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century |
| title_exact_search | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century |
| title_exact_search_txtP | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century |
| title_full | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century Michal Konečný, Ivo Cerman |
| title_fullStr | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century Michal Konečný, Ivo Cerman |
| title_full_unstemmed | Tváře osvícenství = The aristocracy in the enlightenment century Michal Konečný, Ivo Cerman |
| title_short | Tváře osvícenství |
| title_sort | tvare osvicenstvi the aristocracy in the enlightenment century |
| title_sub | = The aristocracy in the enlightenment century |
| topic | Adel (DE-588)4000464-8 gnd Aufklärung (DE-588)4003524-4 gnd |
| topic_facet | Adel Aufklärung Österreich Böhmische Länder Biografie |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032780700&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT konecnymichal tvareosvicenstvithearistocracyintheenlightenmentcentury AT cermanivo tvareosvicenstvithearistocracyintheenlightenmentcentury AT narodnipamatkovyustavuzemniodbornepracovistekromeriz tvareosvicenstvithearistocracyintheenlightenmentcentury AT konecnymichal thearistocracyintheenlightenmentcentury AT cermanivo thearistocracyintheenlightenmentcentury AT narodnipamatkovyustavuzemniodbornepracovistekromeriz thearistocracyintheenlightenmentcentury |
Es ist kein Print-Exemplar vorhanden.
Inhaltsverzeichnis