Řád přírody, řád společnosti: adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století
Gespeichert in:
1. Verfasser: | |
---|---|
Format: | Buch |
Sprache: | Czech |
Veröffentlicht: |
Dolní Břežany
Scriptorium
2021
|
Ausgabe: | Vydání první |
Schlagworte: | |
Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Literaturverzeichnis Register // Personenregister Abstract |
Beschreibung: | Literaturverzeichnis Seite 375-423 |
Beschreibung: | 457 Seiten 25 cm |
ISBN: | 9788076490000 |
Internformat
MARC
LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
---|---|---|---|
001 | BV047371813 | ||
003 | DE-604 | ||
005 | 20211105 | ||
007 | t | ||
008 | 210715s2021 |||| 00||| cze d | ||
020 | |a 9788076490000 |9 978-80-7649-000-0 | ||
035 | |a (OCoLC)1261739173 | ||
035 | |a (DE-599)BVBBV047371813 | ||
040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
041 | 0 | |a cze | |
049 | |a DE-12 |a DE-M457 | ||
084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
100 | 1 | |a Storchová, Lucie |d 1979- |e Verfasser |0 (DE-588)138188238 |4 aut | |
245 | 1 | 0 | |a Řád přírody, řád společnosti |b adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |c Lucie Storchová |
250 | |a Vydání první | ||
264 | 1 | |a Dolní Břežany |b Scriptorium |c 2021 | |
300 | |a 457 Seiten |c 25 cm | ||
336 | |b txt |2 rdacontent | ||
337 | |b n |2 rdamedia | ||
338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
500 | |a Literaturverzeichnis Seite 375-423 | ||
546 | |a Zusammenfassung in englischer Sprache | ||
600 | 1 | 7 | |a Melanchthon, Philipp |d 1497-1560 |0 (DE-588)118580485 |2 gnd |9 rswk-swf |
648 | 7 | |a Geschichte 1530-1590 |2 gnd |9 rswk-swf | |
650 | 0 | 7 | |a Rezeption |0 (DE-588)4049716-1 |2 gnd |9 rswk-swf |
650 | 0 | 7 | |a Kirche |0 (DE-588)4030702-5 |2 gnd |9 rswk-swf |
651 | 7 | |a Böhmische Länder |0 (DE-588)4069573-6 |2 gnd |9 rswk-swf | |
689 | 0 | 0 | |a Melanchthon, Philipp |d 1497-1560 |0 (DE-588)118580485 |D p |
689 | 0 | 1 | |a Böhmische Länder |0 (DE-588)4069573-6 |D g |
689 | 0 | 2 | |a Rezeption |0 (DE-588)4049716-1 |D s |
689 | 0 | 3 | |a Geschichte 1530-1590 |A z |
689 | 0 | |5 DE-604 | |
689 | 1 | 0 | |a Böhmische Länder |0 (DE-588)4069573-6 |D g |
689 | 1 | 1 | |a Kirche |0 (DE-588)4030702-5 |D s |
689 | 1 | 2 | |a Geschichte 1530-1590 |A z |
689 | 1 | |5 DE-604 | |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Personenregister |
856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
940 | 1 | |n oe | |
940 | 1 | |q BSB_NED_20210805 | |
999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032773586 | ||
942 | 1 | 1 | |c 200.9 |e 22/bsb |f 09031 |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
_version_ | 1804182610825445376 |
---|---|
adam_txt |
OBSAH Poděkování 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 1.2 1.3 1.4 9 11 Na okraji badatelského zájmu? Základní koncepty: kulturní výmena Základní koncepty: vědění Výzkumné otázky 12 19 23 30 2 HUMANISMUS NA WITTENBERSKÉ UNIVERZITĚ 33 2.1 Reforma univerzitního studia 2.2 Dialektická metoda 2.3 Diskursivita a medialita vědění 2.4 Latinské básnictví na wittenberské univerzitě jako typ diskursivity 2.5 Wittenberská vzdělanost jako typ humanismu 2.6 Šíření wittenberského humanismu 33 38 41 45 50 55 3 VĚDĚNÍ O STVOŘENÉM SVĚTĚ JAKO SOUČÁST VÝUKY NALEUCOREE 3.1 Předpoklady poznávání řádu přírody a společnosti 3.2 Hvězdná sféra 3.3 Sublunární svět 3.4 Lidské tělo 3.4.1 Anatomie 3.4.2 Spiritus 3.4.3 Duše 3.4.4 Afekty 3.5 Právo a přirozený zákon 3.6 Etika 3.7 Řád společnosti 3.8 Domácnost a manželství 3.9 Politický řád 3.9.1 Právo na odpor 3.10 Dějiny 3.11 Konec světa 3.12 Turci a Moskovité 59 64 71 77 82 85 87 89 90 94 96 97 99 101 104 106 110 115
4 ADAPTACE MELANCHTHONISMU V LATINSKÉ HUMANISTICKÉ LITERATUŘE ČESKÝCH ZEMÍ 119 4.1 121 125 130 132 136 141 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 Základy diskursivity, učební příručky a nižší školství 4.1.1 Jazykové učebnice 4.1.2 Učebnice dialektiky a rétoriky Melanchthonismus a výuka na pražské univerzitě 4.2.1 Codicillův výklad Antigony 4.2.2 Collinovy přednášky o Iliade a Aeneidě Proměna literárních postupů a učenecké komunikace u první generace wittenberských absolventů 4.3.1 Budování literárních kompetencí 4.3.2 Adaptace wittenberských humanistických literárních postupů v českém prostředí Básně o neobvyklých nebeských a přírodních jevech 4.4.1 Rakovského překlad Proklova spisu o sféře 4.4.2 Astronomické básně a básně o neobvyklých přírodních jevech na Leucoree 4.4.3 Mezi Wittenbergern a Prahou: adaptace astronomických básní v prostředí pražské univerzity v 50. a 60. letech 4.4.4 Mitisova elegie o Boží providenci 4.4.5 Posuny astronomického diskursu u českých absolventů Leucorey působících mimo prostředí pražské univerzity (příklad Cypriána Leovického) 4.4.6 Proměny básní o nebeských jevech od konce 70. let na pražské univerzitě Proměny básní s eschatologickým vyzněním Básně o moru Výklad o afektech a spiritus v básnické sbírce Šebestiána Aerichalka Descriptiones affectuum Oeconomia: reflexe manželství a hospodářství Politia: reprezentace vrchnostenského uspořádání Historické reprezentace 4.10.1 Melanchthonismus a panovnický mecenát: básnické katalogy českých králů 4.10.2 Martin Rakovský a koncept osudových period ve spisu Libellus de partibus reipublicae et causis
mutationum regnorum imperiorumque (l560) 4.10.3 Prokop Lupáčajeho historický kalendář Rerum Boemicarum Ephemeris 155 156 162 169 170 172 174 184 187 189 193 196 200 205 209 219 219 225 230
5 ADAPTACE MELANCHTHONISMU VE VERNAKULÁRNÍCH TEXTECH 5.1 Boží providence a panování nad stvořeným světem 5.2 Historie, chronologie a učenecká eschatologie 5.2.1 Chronologie a učenecká eschatologie: překlady Carionovy kroniky do češtiny 5.2.2 Chronologie a učenecká eschatologie: osudové periody 5.2.3 Trivializace chronologických schémat v astronomických kalendářích 5.2.4 Gryllovo Sečtenírokův od počátku světa (1588): propojení chronologie s eschatologickým motivem zkázy Jeruzaléma 5.2.5 Učenecká eschatologie: zkáza Jeruzaléma 5.2.6 Veleslavínská produkce: eschatologie a Historia židovská 5.2.7 Veleslavínská produkce: eschatologie a Historie církevní 5.2.8 Církevní dějiny a Enniův překlad Vitae Romanorum Pontificam 5.2.9 Exemplarita vrchnostenských vztahů a dějiny panovníků 5.3 Astronomie a stvořený svět 5.3.1 Komety: propojení historie a astrologie v Gryllově spisu 0 kometách 5.3.2 Učená astrologie a výklad o kometách Tadeáše Hájka z Hájku 5.3.3 Codicíllovy vernakulární spisy o kometách ve srovnání s jeho latinskou produkcí 5.3.4 Náboženský výklad komet: Kázání o hrozné kometě (1578) Valentina Šubara 5.3.5 Znamení a zázraky: proměny wittenberského pojetí v drobných tiscích 5.3.6 Trivializace wittenberského vědění v astronomických kalendářích a pranostikách do počátku 90. let šestnáctého století 5.4 Turecké spisy: eschatologie, proroctví a kritika tyranie 5.4.1 Adaptace melanchthonismu ve čtyřicátých a šedesátých letech 16. století 5.4.2 Turecká proroctví 5.4.3 Produkce veleslavínská tiskárny 5.5 Adaptace wittenberského vědění o lidském těle 5.5.1 Matouš Philomates ajeho
lékařská pojednání 5.5.2 Melanchthonismus a příručky o moru 5.5.3 Fragmenty wittenberského vědění v lékařských spisech vydaných veleslavínskou tiskárnou: Regiment zdraví (1587) a Apatéka domácí (1595) 247 248 250 250 253 257 259 260 263 265 270 272 273 274 278 282 284 285 290 301 302 305 308 310 310 315 320
5.6 5.7 Оесопотіа: „pohlavní řád“ a vernakulární spisy o vedení manželství a domácnosti 5.6.1 Manželský stav a polygenderový model 5.6.2 Strategie legitimizace a normalizace představ o manželském stavu a vedení domácnosti Politický řád 327 329 336 342 6 ZÁVĚR 351 Ediční poznámka Použité zkratky Seznam pramenů a sekundární literatury Prameny Moderní edice pramenů Seznam pramenů nevydaných v moderních edicích (rukopisy, staré tisky) Sekundární literatura Summary Jmenný rejstřík 373 374 375 375 375 375 390 425 449
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Prameny Moderní edice pramenů Bohatcova 2005: Mirjam Bohatcova, Obecné dobré podle Melantricha a Veleslavínů, Praha 2005. Businská 1975: Renesanční poesie, Helena Businská (ed.), Praha 1975. Janáček 1950: Sixt z Ottersdorfu, 0 pokoření stavu městského léta 1547, Josef Janáček (ed.), Praha 1950. Martínek 1988: Žalostné a příšerné noviny o neslýchané truchlivé povodni, jak se tohoto roku 1582, 9. května v císařské Karlově Lázni a okolních místech v zemi české udála, na zaručeném pravdivém podkladě sepsané Klementem Stephanim, měšťanem v Chebu, Jiří Martínek (ed.), Karlovy Vary 1988. Okál 1974: Martini Rakovský a Rakov Opera omnia, Miloslav Okál (ed.), Bratislava 1974. Petrů ֊ Kolářová - Kohoutová 2013: Johannes Löwenklau, Kronika nová o národu tureckém, Eduard Petrů, Jana Kolářová, Tereza Kohoutová (eds.), Olomouc 2013. Teige 1920: Sixta z Ottersdorfu Knihy památné o nepokojných letech 1546 a 1547, sv. I, II, Josef Teige (ed.), Praha 1929. Weiniger - Žemla 2017: Heinrich Rantzau, Adam Huber z Riesenpachu, O zachování dob rého zdraví, Ruth J. Weiniger, Martin Žemla (eds.), Praha 2017. Zíbrt 1924: Staročeská tělověda a zdravověda, Čeněk Zíbrt (ed.), Praha 1924. Seznam pramenů nevydaných v moderních edicích (rukopisy, staré tisky) 4 Adaptace melanchthonismu v latinské humanistické literatuře 4.1 Základy diskursivity, učební příručky a nižší školství Elegantissimae colloquiorum formulae (1550): Elegantissimae colloquiorum formulae ex P. Теrentii comaediis selectae ас in Bohemicam et Germanicam linguam versae in usum puerorum (Prostějov
1550); KNM: 26 F 16. Elementarius libellus (1550): Elementarius libellus in lingua Latina et Вoiemíca pro novellis scholasticís (?, 1550); KNM: 26 F 18. Argumenta (1550): Argumenta in duos comaedias Terentii scripta a Magistro Sebastiano Praesticeno (Vídeň 1550); NKČR: 7 H 39, adl. 5. Puerilium colloquiorum formulae (1550): Puerilium colloquiorum formulae Latina, Bohémica et Germanica lingua brevissime conscriptae, primis tyronibus accommodatissimae, nunc rursus noviter recognitae anno 1550 (Praha 1550); NKČR: 10 H 47, adl. 6. Libellus synonymorum (1551): Libellus synonymorum Latinorum una cum vocabulis Bohemicis iuxta seriem literarum alphabeto disposais (Praha 1551); StK: FK II101 (vydání 1573). Harmoniae иnivocae (1550): Harmóniáé univocae in odas Horatianas et in alia quaedam carminum genera collectae et novis piorum versuum exemplis illustratae (Wittenberg 1555); NKČR: 9 K 653, BUW: 8 U 150. 375
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Nomenclatura rerum (1555): Nomenclatura rerum familiarium vulgo vocabularium Latine, Воhemice et Germanice recognitum ac recens editum cum consensu d. administrátorům partis utriusque (Praha 1555); mikrofilm KAVČR. De ratione rei numariae (1556): De ratione rei mmariae et valore diversorum mmismatum nec non mensurarum quaedam ex varris autoribus collecta a M. Sebastiano Praesticeno in acade mia Pragensi (Köln 1556); ÖNB: 45 К 35. Adii Donati Quaestiones (1557); Aelii Donati Quaestiones de primis etymologiae elementis, quibus praeponuntur pauca de reliquis quoque grammaticae partibus, pueris satu necessaria (Praha 1557); KNM: 26 F 18, adl. 2. Vokabular (1560): Vokabular. Nomenclatura rerum domesticarum. Ex Pefro Dasypodio, Sebaldo Heyden et loanne Piniciano in usum stúdiósáé iuventutis Latina, Bohémica Germanicaque lin gua breviter collecta, iam posԾemo recognita (Olomouc 1560); KNM: 26 E 26. Grammatica Philippi Melanchthonis (1560): Grammatica Philippi Melanchthonis Latina. Iam denuo recognita et plerisque in locis locupletata et autoris volúntate edita (Olomouc 1560); StK: AC IV 57. ՚ Catonis Disticha moralia (1560): Catonis Disticha moralia cum scholiis d. Erasmi Roterodami et enarratione Boiemica Pauli Aquilinatis Hradeceni (Olomouc 1560); StK: AC XI128. Celebria dieta sapientium (1561): Celebria dieta sapientium (Olomouc 1561); StK: AU VII 98. De quatuor partibus grammatices (1564): De quatuor partibus grammatices praeeeptiuneulae compendiosae in unum congestae volumen studio et opera Matthaei Collini (Praha 1564); NKČR: 45 D 14.
Donati methodus (1564): Donati methodus de etymologia partium orationis cum interpretatione Boiemica, denuo correcta a Matthaeo Collino (Praha 1564); NKČR: 45 D 13. Publii Terentii comoediae (1568): Publii Terentii comoediae sex iam denuo scholiis illustratae atque caeteris multo castigatiores (Praha 1568); NKČR: 6 J 4, 45 D 18. Epistolarum libri tres (1577): Epistolarum Marci Tullii Ciceronis libri tres a loanne Sturmio ex иniversis illius epistolis collecti ad institutionem puerilem. Cum castigationibus G. Fabricii et argumentis atque scholiis M. Collini (Praha 1577); NKČR: 45 F 46. Elegantiarum libri tres (1581): Eleqantiarum puerilium ex Marci Tullii epistolis libri tres (Praha 1581); KNM: 26 E 3. Ordo studiorum (1586): Ordo studiorum docendí atque discendi literas in scholis civitatum regni Bohemiae et marchionatus Moraviae constitutus ab univesitate Pragensi (Praha 1586); NKČR: 45 A 11, adl. 9. Isocratis de officiis (1586): Isocratis ad Daemonicum Paraenesis de officiis (Praha 1586); StK: FKIII 85, adl. 2. Elegantiarum libri duo (1589): Elegantiarum e Plauto et Terentio libri duo (Praha 1589); NKČR: 45 F 40, adl. 1. Praecepta dialectices (1590): Praecepta dialectices pro erus studiosis et tyronibus diligenti studio M. Petri Codicilli a Tulechova Prague recognita (Praha 1590); NKČR: 49 F ЗО. Grammatica Latina (1594): Grammatica Latina et recens pro scholis riivialibus diligenti studio collecta et evulgata a Petro Codicillo etc. (Praha 1594); StK: AC XIII 80. Compendium praeceptionum (po 1594): Compendium praeceptionum grammaticarum Philippi Melanchthonś in usum scholae
Gorlicensis (Praha po 1594?); NKČR; 45 F 14. Classes quinqué (і609): Classes quinqué in academia Pragensi pro pueris et adolescentibus cuiusvis conditions ac dignitatis domesticis et peregrinis erectae (Praha 1609); StK: FK V 9, adl. 25. Elementa grammaticae latinae (1614): Elementa grammaticae latinae Philippo-Rameae pro inferioribus classibus Bohemicae pubis collecta atque nunc primům evulgata (Praha 1614); KNM: 26 E 20. 376
Prameny 4.2 Melanchthonismus a výuka na pražské univerzitě Specimen studii ac labarum (1557): Specimen studii ac laborum cum Dei Opt. Max. auxilio ex fa vore et consensu Sereniss. ac potentes. Rom. Hunga. et Во. regis Ferdinandi, iwcta testamentum et piam donationem nobilis olim Doctoris Ioannis Franz de Regio Monte publice in Academia Pragensi, iuvante ac promovente inclyto Antiquae Urbis senatu, exhaustorum circa enarrationem Graecae Iliados Homēri et aliorum, Latinorum etiam autorum a M. Matthaeo Collino (1557), rukopis; ÖNB: Cod. 9910. Antigone (1583): Antigone tragoedia Sophoclis e Graeco translata per M. Petrum Codicillum (Pra ha 1583); NKČR: 52 G 14; 22 J 363, adl. 1. 4.4 Básně o neobvyklých nebeských a přírodních jevech Descriptiones affectuum (1546): Descriptiones affectuum, quae extant in libello De anima versibus heoricis comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco P. (s. L, 1546?); NKČR: 52 F 64, adl. 21. Elegiarum liber (1554): Lamentìi Span Bohemi Elegiarum liber. Ad illustrem. baronem. Christophorum a Lobcovicz etc. scriptus (Praha 1554); NKČR: 12 К 29, adl. 2. Epistola lonaťhae (1555): Epistola lonaťhae ad Davidem. Item carmen gratulatorium scriptum. M. Henrico Mrazoni Bohemo conţinem simul amuam revolutionem ingressus Solis ín primům punctum Arietis anno 1556 et alia quaedam autore Simone Proxeno Budbicensi (Wittenberg 1555); LK: II Fc 39, adl. 35. De imagínibus (1556): De imaginibus conspecte in sole, in: Scriptorum publice propositorum a gubematorib.us studiorum in academia Witebergensi tomus II. Complectens annum 1553. et tres sequentes (Wittenberg
1556), fol. 56a-57b; digitalizát VD16: W 3760. Apophoreta aliquot (1557): Apophoreta aliquot in Epiphaniis Domini, amids dedicata a M. J. R. W (Praha 1557); NKČR: 9 K 654. Carmen de eclipsi lunae (1559): Carmen de eclipsi lunae, quae erat anno . 1558 labente 2. die Aprilis 10. a Petro Codicillo Tullechovíno, in: Scriptorum publice propositorum a gubematoribus studiorum in academia Witebergensi tomus III. Complectens annum 1556 et ries sequen tes (Wittenberg 1559), fol. 156b-157b; digitalizát VD16: W 3761. Horribilis historia (1560): Horribilis historia de puella anno 1559 a diabolo obsessa, carmine reddita (Praha 1560); BJK: Hist. 4 844. Prima Farrago (l56l): Prima Farrago sacri argumenti poematem ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis scriptorum diversis temporibus ad nobilem et clarissimum virum D. loanem Hoddeiovinum ab Hoddieova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, Poetarum Moecenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Secunda Farrago (1561): Secunda Farrago elegiarum et idylUorum ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis scriptorum diversis temporibus, ad nobilem et clarissimum virum D. Ioannem Senio rem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae poetarum Mecoenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Tertia Farrago (l56l): Tertia Farrago poematem scriptorum ad nobilem et clariss. vinim D. Iohannem seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, poetarum Mecoenatem, quinqué libris comprehensa (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Farrago quarta (1562): Farrago quarta Poematem ab aliquot stediosk poeticáé Bohemis
scripto rum diversis temporibus ad nobilem et clariss. virum D. Ioannem Seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem R. Boiemiae, Poetarum Mecoenatem (Praha 1562); NKČR: 52 G 17. Elegia de providentia Dei (1562): Thomae Mite Nymburgeni Elegia de providentia Dei. Adhaec meditatio argumentí eiusdem in psalmum 104 . Ioannes Cantor excudebat (Praha 1562); VKOL: 24777 bis. In tempestatem (1562): In tempestatem nuper Pragae factam X. Iulii, horam circiter XII. anno 1562 (Praha asi 1562), jednolist; NKČR: 52 C 17, adì. 18. Rhapsodeai sive epigrammata: ΡΑΠΣΩΔΗΑΙ SIVE EPIGRAMMATA (Handschii Poëmata et Miscel lanea) (mezi lety 1544 a 1566), rukopis; ÖNB: Cod. 9821. З 77
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Carmen de eclypsi lunae. die 2. Aprilis (1577): Carmen de eclypsi lunae, quae futura est anno Domini 1577die2. Aprilis. (Praha 1577), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 21b) č. 182. Carmen de eclypsi lunae. die 26. Septembris (1577): Carmen de eclypsi lunae, quae futura est հօdie 26. Septembris. (Praha 1577), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR 12lb) č. 186. Rosinus, Carmina: Ioannes Rosinus Zatecensis: Carmina (s. a.), rukopis; KBOR: 583 (D/K.l. a 19), fotokopie KKS (Archiv RHB). Carmen de Canícula (1578): Carmen de Canicula, sydere melesti, quae circa idus Iulias quotannis oriri ac iteram exacte 40 diebus occidere solet. Scriptum in honorem . d. Sigbmundí Vieheuseri,]. U. D. eminentissimi, S. C. M. intimi a consihis secrete et procancellarií etc. a V. Dasypo Nymburgeno, artium philosophiae candidato (Praha 1578), jednolist; Sborník Dobřenské ho (StK: DR I 21c) č. 243. De mkerando rerum statu (1579): De miserando rerum statu Παράκλησις ad mitigandam iram aetemi Dei Patris per Iesum Christum adversus peccata generis humani atrociter frementem, quam hac turbulenta et postrema mundi senecta manifeste signis ac prodtgiis saepissime conspiciendam nobis proponit, scripta a Venceslao Dasypo Nymburgeno, artium et philosophiae baccal. (Praha 1579); StK: AB VIII 39, adl. 23. Το έπος ήωφκόν περί τής γενικής ύπηρεσίας (1579): 7ο έπος ήωψκόν περί τής γενικής ύπηρεσίας caelestis angelorum aulae, recte administeandis in hoc piangente mundi ergástulo createris ab aeterno Deo patre κατασταθείσησ scriptum a Venceslao Dasypo
Nymburgeno, artium et philosophiae baccalaureo. Cui accessit paraphrasis epichoriiambicis redditi per eundem psalmi 104. (Praha 1579); StK: AB VIII 39, adl. 24. De ecclipsi solis (1588): De ecclipsi solis, quae incidit in annum. 1588 mem. Febr. 26. d.,. scrip tum ad Vencesilaum Radnyczky a Zezhorze etc., oratorem ad iudicia inelyti regni Bohemiae etc., dominum et Mecoenatem suum observandum. (Praha 1588), jednolist; Sborník Dob řenského (StK: DR I 21b) č. 185. 4.5 Proměny básní s eschatologickým vyzněním Elegia ad Germániám (1570): Elegia ad Germániám de repellendo Moscis ex Oceano, scrip ta in convente Stetini habito et dedicata . regum Daniae ac Sueciae et. urbis Lubecae le gate etc. ob pacis negocium tractandum ibidem nunc subsótentibus (Stetin 1570); UEN: HOO/4 THL-V 98 (digitalizát Google Books). Carmen de extremo Dei iudicio (po 1576): Carmen de extremo Dei iudicio iam iam imminente ad reverendům virům d. Venceslaum Turnerum Cuttebergenum, fratrem ac pastorem avium Christi in oppido Wostrow, et reverendům virům d. Pragenum, eodem muñere officii in oppido Hluk fungentem, vígilantesimos, scriptum a Sigismundo Fumerò Cuttebergeno observantiae ergo. (Praha po 1576), jednolist; NKČR: 42 A 4 mezi fol. CCLXVI a CCLXVII. 4.6 Básně o moru Knížka o nakažení momim (1542): Knížka o nakažení momim sepsaná skrze Jana Koppha z Raumentálu, doktora (Praha 1542); KNM: 28 G 26. Specimen studii ac laborum (1557): Specimen studii ac labomm cum Dei Opt. Max. auxilio ex fa vore et consensu Sereniss. ac potentiss. Rom. Hunga. et Во. regis Ferdinandi, iuxta testamentům et
piam donationem nobilis olim Doctoris Ioannis Franz de Regio Monte publice in Academia Pragensi, iuvante ac promovente inclyto Antiquae Urbis senatu, exhaustomm circa enarrationem Graecae Iliados Homēri et aliorum, Latinorum etiam autorum a M. Matthaeo Collino (1557), rukopis; ÖNB: Cod. 9910. Prima Farrago (l56l): Prima Farrago sacri argumenti poematem ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis seriptorum diversis temporibus ad nobilem et clarissimum vimm D. Ioanem Hoddeiovinum ab Hoddieova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, Poetamm Moecenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. 378
Prameny Secunda Farrago (1561): Secunda Farrago elegiarum et idylliorum ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis scriptorum diversis temporibus, ad nobilem et clarissímum virum D. Ioannem Senio rem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae poetarum Mecoenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Tertia Farrago (1561): Tertia Farrago poematum scriptorum ad nobilem et clariss. virum D. Iohannem seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, poetarum Mecoenatem, quinqué libris comprehensa (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Farrago quarta (1562): Farrago quarta Poematum ab aliquot studíosis poeticáé Bohemis scripto rum diversis temporibus ad nobilem et clariss. virum D. Ioannem Seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem R. Boiemiae, Poetarum Mecoenatem (Praha 1562); NKČR: 52 G 17. Liber de peste (1568): Laurentii Span a SSpanow doctoris Liber de peste anni 1568, rukopis; ÖNB: Cod. 11 202. Rosinus, Carmina: Ioannes Rosinus Zatecensis: Carmina (s. a.), rukopis; KBOR: 583 (D/K.I. a 19), fotokopie KKS (Archiv RHB). Descriptio pestilentiae (1582): Descriptio pestilentiae, quae Pragae aliisque in locis Bohemiae anno hoc M. D. LXXXII. grassabatur. Autore Iohanne Selinio Zatečeno (Praha 1582); StK: AA XIV 4, adl. 7. De peste Bohémica (1582): De peste Bohémica, quae grassabatur anno 82, libri III Adami Matthiadae Hradisteni (Praha 1582); StK: AA XIV 4, adì. 6. 4.7 Výklad o afektech a spiritus v básnické sbírce Šebestiána Aerichalka Descriptiones affectuum Descriptiones affectuum (1546): Descriptiones affectuum,
quae extant in libello De anima versibus heoricis comprehensae a M. Sebastiano Aerichalco P. (s. 1.1546?); NKČR: 52 F 64, adl. 21. Epístolae de ministris (1577): Epistolae de vocandis idoneis fidelibusque Ecclesiae minktris, eorumque conditionibus et virtutibus (Rostock 1577); HAB: A: 475 Quod. (7). 4.8 Oeconomia: reflexe manželství a hospodářství Oratio de coniugio (1556): Oratio de coniugio, methodo dialectica tractata per M. Georgium Nicolaum Brunensem. Addita est brevis allegoria coniugii, carmine elegiaco scripta ab eodem autore (Olomouc 1556); NKČR: 52 C 22, adì. 10. 4.9 Politia: reprezentace vrchnostenského uspořádání Secunda Farrago (l56l): Secunda Farrago elegiarum et idylliorum ab aliquot studiosi’s Poeticáé Bohemk scriptorum diversis temporibus, ad nobilem et clarksimum virum D. Ioannem Seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae poetarum Mecoenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Farrago quarta (1562): Farrago quarta Poematum ab aliquot studiosk poeticáé Bohemk scripto rum diversis temporibus ad nobilem et clariss. virům D. Ioannem Seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem R. Boiemiae, Poetarum Mecoenatem (Praha 1562); NKČR: 52 G 17. De magistratu politico carmen (1578): De magistratu politico carmen ad. d. S. C. Maiestatk in dicem, d. primatern, dd. cónsules et reliquos senatorii ordinis viros ín inclyta Gutenberga au tore loanne Didacto Gutenbergeno, scriptum carmine heroico (Praha 1578), StK: AB VIII 39, adl. 15. Carmen de magistratu (1580): Carmen de magktratu scriptum a Sigkmundo Tumem
Guttebergeno, scholae Prachaticensk rectore (Praha 1580); StK: AA XIV 4, adl. 5. 379
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY 4.10 Historické reprezentace Catalogus ducám regumque (1540): Catalogus ducum regumque Bohoemorum, in quo summatim gesta singulorum singulis distichis continentur. Insuper additae sunt eorum facies iconicae et ad vivum deliniatae authore Martino Cutheno Во. anno 1540 (s. 1.1540); NKČ: 52 G 6, adl. 3. Ducum et regum Bohemiae series (1556): Ducum et regum Bohemiae series usque ad Carolum Quartum imperatorem descripta carmine. (Wittenberg 1556); NKČR: 22 G 326, adl. 2. Libellus de partibus (1560): Ad serenissimum principem, et dominum, Dominum Maxímilanum, Dei gratia regem Bohemiae etc. archiducem Austriae, ducem Burgundiáé etc. Dominum clementissimum Libellus de partibus reipub. et causis mutationum regnorum imperiorumque in plerisque ad imitationem Aristotelis scriptus carmine per M. Martinům Rakocium (Vídeň 1560); OSK: RMK III. 475 (digitalizát Google Books). Prima Farrago (1561): Prima Farrago sacri argumenti poematum ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis scriptorum diversis temporibus ad nobilem et clarissimum vimm D. Ioanem Hoddeíovinum ab Hoddieova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, Poetamm Moecenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Secunda Farrago (l56l): Secunda Farrago elegiamm et idylliomm ab aliquot studiosis Poeticáé Bohemis scriptorum diverse temporibus, ad nobilem et clarissimum vimm D. Ioannem Senio rem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, ohm Viceiudicem Regni Bohemiae poetamm Mecoenatem (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Tertia Farrago (l56l): Tertia Farrago poematum scriptomm ad nobilem et clariss. vimm D.
Iohannem seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova et in Rzepice, olim Viceiudicem Regni Bohemiae, poetamm Mecoenatem, quinqué libris comprehensa (Praha 1561); NKČR: 52 G 17. Farrago quarta (1562): Farrago quarta Poematum ab aliquot studiosis poeticae Bohemis scripto mm diversís temporibus ad nobilem et clariss. vimm D. Ioannem Seniorem Hoddeiovinum ab Hoddeiova, et in Rzepice, olim Viceiudicem R. Boiemiae, Poetamm Mecoenatem (Praha 1562); NKČR: 52 G 17. Chronicon Carionis (1572): Chronicon Carionis expositum et auctum multis et veteribus et recentibus historiis, in descriptionibus regnomm et gentium antiquitatum, et narrationibus remm Ecclesiasticamm, et Politicamm, Graecamm, Romanamm, Germanicamm et aliamm, ab exor dio Mundi usque ad Carolum Quintum Imperatorem. (Wittenberg 1572); NKČR: 20 В 40. Libellus historicus (1575): Libellus historicus continens res praecipuas Germanomm imperatorum fortiter gestat translato imperio ad Francos et Saxones elaboratus et conscriptus in aula illusfris ac magnifici herois d. d. Iohannis a Waldssteyn et in Hrádek, supremi camerarii inclyti regni Bohemiae, per Matthaeum Philomathem Daczicenum, artium philosophiae baccalauréa tům, anno Domini 1575 (rukopis, 1575); ÖNB, Cod. 8878. Ephemeris (1578): Remm Boemicamm Ephemeridis historicae liber primus, concinnatus studio atque opera Procopii Lupacii Pragensis. (Norimberk 1578); KNM: 41 F 1. Ephemeris (1584): Remm Boemicamm Ephemeris, sive Kalendarium históriáim, ex reconditis annalium monumentri emtum. Authore M. Procopio Lupach Hlawaczowaeo Pragensi. Opus nunc primům in lucern editum, una cum
locuplete personamm et remm memorabilium Indice (Praha 1584), KNM: 41 D 55. 5 Adaptace melanchthonismu ve vernakulárních literaturách 5.1 Boží providence a panování nad stvořeným světem Providentia Dei (1592): Providentia Dei. 0 řízení a opatrování božském spis pobožný к utvrzení a spokojení zarmoucených svědomí v těchto časích odporných věrným křesťanům velmi užiteč ný (Praha 1592); NKČR: 54 F 318. 5.2 Historie, chronologie a učenecká eschatologie Kniha kronik (1541): Kniha kronik o všelikých znamenitých věcech od počátku světa sběhlých mírně a pořádně vypravující, i kterých časův a let co se přihodilo, ješto z toho proměny, kteréž 380
Prameny v světě buď pn královstvích aneb pň náboženstvích aneb při všelikých znamenitých věcech se pnházejí, velmi dobře spatříny a poznány býti mohou, od Jana Katyona, hvězdáře znamenitého sepsána a skrze pana Buryana z Kornic z latiny do češtiny přeložena (Litomyšl 1541); NKCR: 54 В 102 (digitalizát Google Books). Biblí česká (1549): Biblí česká. (Praha 1549); NKČR: 54 A 3 (digitalizát Google Books). FlaviaJozefa o válce židovské knihy sedmerý (1553): Flavia Jozefa o válce židovské knihy sedmerý, к nímžto napřed životJozefuo od něho samého sepsanejjest přidán. Proti Apionovi knihy dvoje, o mučedlnictví Machabejských knihy jedny. (Prostějov 1553); NKČR: 54 В 33 (digitalizát Google Books). Život císaře Karla Čtvrtého (1555): Život císaře Karla Čtvrtého a krále českého tohojména první ho (Olomouc 1555); StK: АО X 39. Minúci a pranostika vydaná z slavného učení pražského (1560): Minúci a pranostika vydaná z slavného učení pražského od Mistra Šimona Proxena z Šudétu k létu 1561 (Praha 1560); SOAT: Sbírka rukopisu, C 8. Kroniky (1565): Kroniky a žívotův sepsání nejvrchnějších biskupův římských, jinač papežův, pilně a věrně z mnohých historií kratičce vybráno a sepsáno. (Norimberk 1565); NKČR: 54 В 111 (digitalizát Google Books). Minúci a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1567): Minúci a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku k létu Páně 1568 (Praha 1567); SOAT: Sbírka rukopisu, C 8. Minúci a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1569): Minúci a pranostika doktora Tha deáše Hájka z Hájku k létu Páně 1570 (Praha 1569); SOAT: Sbírka rukopisu, C 8. Minúci a
pranostika z učení pražského vydaná (1571): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova k létu Páně 1572 (Praha 1571); SOAT: Sbírka ru kopisu, C 8. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1572): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova k létu Páně 1573 (Praha 1572); SOAT: Sbírka ru kopisu, C 8. Historia žalostivá (1576): Historia žalostivá o zkáze někdy slavného města Jeruzalema, v níž se také obsahuje, jací divové a zázrakovéjaké uzkosti, trápení a zármutkové toho času při lidech se nacházeli, к užitku a napravení života jednoho každého člověka z Egesyppa, tak řečeného historika, od Jana Jahôdky z Turova etc. z latinské řeči v českou přeložena. (s. 1.1576); NKČR: 54 F 237, adl. 2. O rozličně vrtkavém. štěstí (1579): O rozličně vrtkavém, nestálém a rychle proměnitedlném štěs tí i neštěstí všech věcí v tomto světě (Praha 1579); KNM: 31 E 8. Vrtkavé štěstí (1583): Vrtkavé štěstí, to jest historitské rozjímám, v němž se ukazuje, že co se kolivěč v tomto světě vidí a spatřuje, nic stálého a věčně trvajícího není, než všecko časem svým míjí a skončení béře etc. (Praha 1583); KNM: 27 G 30. Historia o císaři Karlovi (1584): Historia o císan Karlovi, tohojména čtvrtém, králi českém, se psaná a vnově vůbec vydaná od M. Prokopa Lupače z Hlavačova. (Praha 1584); KNM: 31 E 4. Kronika světa (1584): Kronika světa o znamenitějších věcech a proměnách, kteréž se kde a kdy hned od počátku v světě buďto při náboženstvía církvi, aneb při královstvích zemských přichá zely a sbíhaly. (Praha 1584); NKČR:
54 C 24 (digitalizát Google Books). Vrtkavé štěstí, knížka velmi příkladná (1585): Vrtkavé štěstí, knížka velmi pnkladná napomínajíc jednoho každého, aby v štěstí nepýchal a v neštěstí sobě nezoufal, složená od Matouše Sokola. (Praha 1585); KNM: 36 G 11. Kroniky dvě o založení země české (1585): Kroniky dvě o založení země české a prvních obyvate líchjejích, též o knížatech a králích českých ijejich činech. (Praha 1585); NKČR: 54 G 11520. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1586): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od Mistra Petra Kodycilla z Tulechova k létu 1587 (Praha 1586); SOAT: Sbírka ruko pisu, C 8. Sečtení rokův (1588): Sečtenírokův od počátku světa počnouc od Adama. podlé počtu Philona, Aecolampadia, Canona, Funetia. (Praha 1588); KAVČR: TG4. 381
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNI LITERATURY Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1589): Minúci a pranostika z učení prahkého vydaná od Mistra Petra Kodycilla z Tulechova k létu 1590 (Praha 1589); SOAT: Sbírka ruko pisů, C 8. Vejklad krátky (1590): Vejklad krátky na proroctví Daniele Proroka sepsán a vydán od kneze Jana Achyllesa Berounského. (Praha 1590); StK: ВБ V 37. Compendium (1591): Compendium, to jest krátke obsažení historie o válce židovské s Římany a zkáze onoho někdy svátého a slavného města Jeruzaléma i té vší Politie židovské. (Praha 1591); NKČR: 54 C 144 (digitalizál Google Books). Historia židovská (1592): Historia židovská na knihy čtyry rozdělená. (Praha 1592); NKČR: 54 C 1988 (digitalizát Google Books). Historia církevní Eusebia (1594): Historia církevní Eusebia příjmím Pamfila, bbkupa Caesarienského v Palestýně, na knihy desatery rozdělená (Praha 1594); NKČR: 54 В 4 (digitalizát Goo gle Books). Historia církevní. nazvaná Tripartita (1594): Historia církevníKassiodora, římského senátora, nazvaná Tripartita, ze tri historikův řeckých Sozomena, Sokratesa a Theodoryka sebraná a na dvanácterý knihy rozdělená (Praha 1594); NKČR: 54 В 4, adl. 1 (digitalizát Google Books). Rejstřík historický (1596): Rejstřík historieký, to jest krátké summovní sečtení a jistý pořádek let od stvoření světa až do narození Pána našeho Ježíše Krista a odtud až do Léta Páně 1596. (Praha 1596); NKČR: 54 A 30, adl. 1 (digitalizát Google Books). 5.3 Astronomie a stvořený svět Pranostika krakovská (1533): Pranostika krakovská o vyznamenaní komety, hvězdy s ocasem, která
sejest ukazovala dnův července měsíce leta 1533, skrze Mbtra z Visíce s pilností sepsaná (Praha 1533); KNM: 28 G 59. Almanach Mišria Mikuláše Šúda (1539): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína. (Praha 1539); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Pranostika nová s divnými proroctvími (1543): Pranostika nová s divnými proroctvími od roku čtyndeátého prvního až do konce roku padesátého skrze Mistra Salomona v slavném městě Ruremundu lékaře životného, vydaná s předmluvou Mistra Mikuláše Suda z Semanína (Praha 1543); NKČR: 54 H 1971 (digitalizát Google Books). Almanach Mistra Mikuláše Šúda (1543): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína vydaný к létu Páně 1544 (Praha 1543); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Almanach Mistra Mikuláše Šúda (1552): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína vydaný к létu Páně 1553 (s. 1.1552); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Almanach Mistra Mikuláše Šúda (1553): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína к létu Páně 1554 (Praha 1553); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Practica Teütsch auff das AD LIHL jar (1553): Practica Teütsch aujf das AD LIHI. jar zu Wien gestelt durch Magistrům Thaddaeum Nemicum, weliches sich ungeferlich erstreckhen wirt bis auff das 1560 oder 1563Jar (Vídeň 1553); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Almanach Mistra Mikuláše Šúda (1554): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína к létu Páně 1555 (Praha 1554); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Almanach Mistra Mikuláše Šúda (1555): Almanach Mistra Mikuláše Šúda z Semanína к létu Páně 1556 (Praha 1555); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Vypsání s vyznamenánímjedné i druhé komety (1556): Vypsání s vyznamenánímjedné i druhé
komety, kteréž vidiny byly března a dubna měsícův léta tohoto 1556, od Mbtra Tadeáše Hájka etc. vydané (Praha 1556); KNM: 28 E 10. Almanach a pranostika Mbtra Mikuláše Šúda (1557): Almanach a pranostika Mbtra Mikulá še Šúda z Semanína к létu Páně 1558 (Praha 1557); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8; NKČR: 54 F 1064 (digitalizát Google Books). Minúci a pranostika. odMistra Thadeáše Hájka z Hájku (1557): Minúci a pranostika. odMistra Thadeáše Hájka z Hájku к létu Páně 1558 (Praha 1557); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. 382
Prameny Minúci a pranostika Jana Stráněnského (1557): Mimei a pranostika Jana Stráněnského к létu Páně 1558 vydaná (Praha 1557); SOAT: C 8, inv. č. 25. Minúci a pranostika pražská (1559): Minúci a pranostika pražská z učení pražského od Mistra Šimona Proxena z Sudėtu к létu Páně 1560 (Praha 1559); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minúci a pranostika vydaná z slavného učeni pražského (1560): Minúci a pranostika vydaná z slavného učení pražského od Mmtra Šimona Proxena z Sudėtu к létu 1561 (Praha 1560); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Mima a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1560): Minutí a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku к létu Páně 1561 (Praha 1560); NKČR: 54 F 1065 (digitalizát Google Books). Minutí a pranostika krakovská (1561): Minutí a pranostika krakovská vydaná od Mistra Tomáše Petřkovského к létu Páně 1562 (Praha 1561); ČR: 54 F 1061 (digitalizát Google Books). Almanach a pranostika Jana Stráněnského (1561): Almanach a pranostika Jana Stráněnského к létu Páně 1562 vydaná (Praha 1561), SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Velmi divná i hrozná vidění (1562): Velmi divná i hrozná vidění a zázračí, ktenz na obloze ne beské vidinijsou v zemi marecké léta 1562 v patek po sv. Řehoři, a to trvalo v noci od jedenácté hodiny až do čtvrté, na půl orloje počítajíc (Praha 1562); NKČR: 54 D 203, adl. 2. Minutí a pranostika vydaná od Mistra Šimona Proxena z Šudétu (1562): Minutí a pranostika vydaná od Misfra Šimona Proxena z Šudétu к létu Páně 1563 (Praha 1562); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minutí a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1563): Minutí a pranostika doktora
Thade áše Hájka z Hájku к létu Páně 1564 (Praha 1563); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minutí a pranostika doktora Thadeaše Hajka z Hájku (1566): Minutí a pranostika doktora Thadeaše Hajka z Hájku к létu Páně 1567 (Praha 1566); NKČR: 54 F 1066 (digitalizát Google Books). Minutí a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1567): Minutí a pranostika doktora Thade áše Hájka z Hájku к létu Páně 1568 (Praha 1567); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minutí a pranostika doktora Thadeáše Hájka z Hájku (1569): Minutí a pranostika doktora Tha deáše Hájka z Hájku к létu Páně 1570 (Praha 1569); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minutí a pranostika z učení pražského vydaná (1571): Minutí a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova к létu Páně 1572 (Praha 1571); SOAT: Sbírka ru kopisů, C 8. Pranostika hvězdářská (1572): Pranostika hvězdářská od léta Páně 1572 až do léta 1588, v kteréžto gruntovně se vypisuje, co se kdy kterého roku stati má. Sepsaná od Mikuláše Weysa hvězdáře a nyní vnově z řeči německé na řeč českou přeložená (Praha 1572); KNM: 28 G 26. Minutí a pranostika z učení pražského vydaná (1572): Minutí a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova к létu Páně 1573 (Praha 1572); SOAT: Sbírka ru kopisů, C 8. Kalendář hvězdářský к psaní (1573): Kalendář hvězdářský к psaní ku položení slavné země české od M. Vácslava Zelotýna z Krásné Hory vydaný к létu Páně 1574 (Praha 1573); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Pobožné a potřebné napomenutí (1574): Pobožné a potřebné napomenutí a uvažování nové té a zázračné hvězdy, kteráž pod hvězdnatostí
Kassiopiae, tak řečené králové, manželky Ceffea, krále mauritánského etc., léta Páně 1572 pří půlnoční straně se za dlouhý čas ukazovala a téměř přede dvěma lety zmizela, a oučinkův některých přítomných i budúcich z figur svaté a pobožné věci vyznamenávajících sebrané a skrze M. Vácslava Zelotýna z Krásné Hory etc. ku pohod lí upřímého čtenáře vůbec vydané (Praha 1574?), jednolíst; Sborník Dobřenského (StK: DRI2ld)č. 376. Kalendář hvězdářský к psaní (1574): Kalendář hvězdářský к psaní ku položení slavné země české od M. Vácslava Zelotýna z Krásné Hory vydaný к létu Páně 1575 (Praha 1574); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. 383
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1574): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova k létu Páně 1575 (Praha 1574); SOAT: Sbírka ru kopisu, C 8. Minúci a pranostika krakovská (1575): Minucia pranostika krakovská vydaná od M. Stanislava Jakobeia Kmelovského k létu Páně 1576 (Praha 1575); NKČR: 54 F 1067 (digitalizát Google Books). Minúci a pranostika z učení prahkého vydaná (1575): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova k létu Páně 1576 (Praha 1575); SOAT: Sbírka ru kopisu, C 8. Minúci a pranostika od Jana Straněnského (1575): Minúci a pranostika od Jana Straněnského k létu Páně 1576 (Praha 1575); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. 0 hrozné a předivné kometě (1577): O hrozné a předivné kometě, kteráž spatřínajest na obloze nebeské v outerýpo památce svátého Martina léta Páně nynějšího 1577 (Praha 1577), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 2ld) č. 377. O kometách (1578): 0 kometách, kdy a kterých let jsou se ukazovaly ajaké účinky a proměny v světě s sebou přinášely, z rozličných historií sebráno od M. Matěje Grylla Rakovnického z Gryllova (Praha 1578); KNM: 36 F 19, adl. 2. Kázání o hrozné kometě (1578): Kázání o hrozné kometě, kteráž se začala ukazovati ten den po svátém Martině s večera léta Páně 1577 etc. od kněze Valentina Subara Landtškrounského, toho času kazatele Slova Božího v Domažlicích (Praha 1578); NKČR: 54 В 132, adl. 2. O některých předešlých znameních (1580): 0 některých předešlých znameních nebeských a ukazích v povětří a o kometě
roku tohoto 1580 vypsání a křesťanské vůbec napomenutí od Thadeáše Hájka z Hájku (Praha 1580); NKČR: f Zd 11 (fotokopie). Píseň napomínající (1580): Píseň napomínající nás všech vůbec ku Pokání skrze divy a zázraky, kteréž Pán Bůh nám hříšným к výstraze ukazovati ráčí., od Martina Prystacha Kavky z Držkovic složená. (Praha 1580), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 21d) č. 387. Рѣеп o hromobitné bouři (1581): Píseň o hromobitné bouři a zapálení makovice na věži kostelní města Velvar téhož vohně s pomocí Boží uhašení, jenž se stalo v outerý po neděli druhé po Velikénoci léta Páně 1580, složená od ii. Jana Led. (Praha 1581), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR 121d) č. 373. 0 jednom potvorném srnci (1581): Ojednom potvorném srnci a prvné nikdá neslejchaném, kte rémužto v městě Memíngu и Jana Meyra v hostinském domu U Zlatéhojelena tohoto způsobu, jakž malováno spatřuješ, třetího léta po svrženíprvních růžkúv sjinými vnově vyrostlými ma lými růžky peří narostlo tím způsobem, jakž nyní někteří obyčejně Fedrpuss nosí. Kteréhožto smca až posavad živého chovají a lidem ho spatřovati dopouštějí (Praha 1581), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 2ld) č. 343. Kalendář hvězdářský к psaní (1581): Kalendář hvězdářský к psaní ku položení slavného Krá lovství českého od doktora Vácslava Zelotýna z Krásné Hory vydaný к létu Páně 1582 (Praha 1581); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1581): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od M. Petra Kodycilla z Tulechova к létu Páné 1582 (Praha 1581); NKČR: 54 G 184 (digitalizát
Google Books). Přátelé Pánu Bohu milí (1582): Přátelé Pánu Bohu milí z toho strašlivého obrazu i figury, o kteréž prvé Pán Bůh časně skrze kazatele Slova Božího potom i skrze znamení nebeská zatmění Slun ce, Měsíce, hvězdy vlasaté. komety ukazování na obloze nebeské etc. jakožto skrze jisté své napředjdoucí posly předpovídati ráčil, kterak pro hříchy a nepravosti naše, kterýmižto hřešíce s otci našimi, zle a bezbožně živijsouce na tomto světě, jeho sme rozhněvali, chce nás riestati těmito těžkými pokutami, o nichž Duch Boží v knize Ecclesiasticus svědčí: morem, hladem, vál kou. . (s. 1.1582), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 21c) č. 317. O kometě vlasaté a strašlivé (1582): O kometě vlasaté a strašlivé, kteráž se ukázala léta tohoto 1582 v neděli před památkou sv. Žofie а и nás spatřína čtrnáctého dne měsíce máje po druhé hodině na noc (Praha 1582), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 2ld) č. 374. 384
Prameny Hrozné a strašlivé noviny (1582): Hrozné a strašlivé noviny, kteréž se v skutku a v pravdě v durynské zemi léta tohoto minulého 1581 z dopuštění Božího staly, nebo kámen veliký z oblakův s hrozným hřímáním a povětřím s velikým hromobitím a blýskáním dolů na zem upadl. (Pra ha 1582), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 21d) č. 380. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1582): Minúci a pranostika z učení pražského vydaná od Mbtra Petra Kodycilla z Tulechova к létu 1583 (Praha 1582); SOAT: Sbírka ruko pisů, C 8. Vymalování divu a zázraku (1583): Vymalování divu a zázraku nedávno ukázaného, totiž tří sluncí a tří duh na obloze nebeské, což v městě Nomberce ijinde měsíce dubna vidino a spatříno bylo (Praha 1583), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 2ld) č. 381. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1586): Minúcí a pranostika z učení pražského vydaná od Mistra Petra Kodycilla z Tulechova к létu 1587 (Praha 1586); SOAT: Sbírka ruko pisů, C 8. Vlastní opravdové vymalování aneb figura (1588): Vlastní opravdové vymalování aneb figura zázračného a nikdá prvé nevídaného způsobu charakterův a liter, kterýž se na jedné rybě vje zeře и města Roztoku v zemi pomorské léta tohoto 88. lapené ukázal a našel (Praha 1588), jednolist; Sborník Dobřenského (StK: DR I 2ld) č. 378. Kalendář hvězdářský s pranostikou (1588): Kalendář hvězdářský s pranostikou hvězdářskou od D. Adama Hubera Mezenckého z Rysenpachu к létu Páně 1589 (Praha 1588); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Minúci a pranostika z učení pražského vydaná (1589): Minúci a pranostika z učení pražského
vydaná od Mistra Petra Kodycilla z Tulechova к létu 1590 (Praha 1589); SOAT: Sbírka ruko pisů, C 8. Kalendář hvězdářský (1592): Kalendář hvězdářský к psáni ku položení země české pořádně spra vený a vydaný od M. Martina Bacháčka Nauměřského z Nauměřic к létu Páně 1593 (Praha 1592); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Kalendář nový s pranostikou (1595): Kalendář nový s pranostikou od Adama Zalužanského z Zalužan, D. v lékařství, vydaný к létu Páně 1596 (Praha 1595); SOAT: Sbírka rukopisů, C 8. Vejklad Mistra Mikuláše Suda ze Semanına (1618): Vejklad Mistra Mikuláše Suda ze Semanına na vidění, které se ukázalo a vidino bylo na Slunci. v Praze v nedělí před sv. Vítem mezí hodinou 23. a 24. léta Páně 1554. Nejprve vytištěno léta 1554 иJana Lovičského v Starém Městě Pražském (Praha 1618); NKČR: 65 E 2070 (digitalizát Google Books). 5.4 Turecké spisy: eschatologie, proroctví a kritika tyranie Kniha o věcech (1540): КтЪа o věcech a způsobech národu tureckého velmi krátce sebraná a v řeči vlaské od Pavla Jovia, biskupa nucerinského, Karlovi Pátému císaři oddaná i připsaná. (Praha 1540); NKČR: 54 S 995 30, adl. 1 (digitalizát Google Books). Proti Turku velmi pěkný křesťanský potřebný spis a zpráva (1541): Proti Turku velmi pěkný křes ťanský potřebný spis a zpráva od Jana Brence složená (s. 1.1541); KNM: 36 C 1. Noviny odeslané z Konstantinopole (1556): Noviny odeslané z Konstantinopole do Benátek uro zeným panům Fukarům, kteréž v sobě zavírají a vypravují veliké zázraky a strašlivá zname ní, kterážjsou vídána bývala v Konstantinopoli i v jiných okolních krajinách. (Praha 1556);
VKOL: 32 820. Vajklad proroctví tureckého (1560): Vajklad proroctví tureckého o zkáze a zahubení téhož národu tureckého pro obecné všech křesťanův potěšení od M. Thadeáše Hajka z Hajku vydaný. (Praha 1560); NKČR: 54 S 191 (mikrofilm). Oboudvouch Antikristův (1565): Oboudvouch Antikristův, konstantinopolitanského a římského, totiž Machométa a papeže, jednohlasné a jednostejné učení, víra, religio a náboženství proti Krktu, synu Boha živého. (Norimberk 1565); NKČR: 54 5 26, adl. 1 (digitalizát Google Books). 385
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Historia neb Kronika turecká (1565): Historia neb Kronika turecká od nějakého Ráca neb Bosňáka jménem Michala Konstantyna z Ostrovice někdy od Turkuov zajatého a mezi Jenčáře daného věrně a právě sepsaná. (Litomyšl 1565); NKČR: 54 E 64 (digitalizát Google Books). Zpráva a naučení (1566): Zpráva a naučení křesťanům věrným, jak by se v těchto časích nebez pečných při spasení duší svých riditi, spravovati a v něm msti měli. (Ivančice 1566); NKČR 54 G 725, adl. 3. Kázání (1566): Kázání o vojenském proti Turku do pole tažení od kněze Jana Boleslavského . učiněné (Praha 1566); NKČR: 54 S 948, adl.l (digitalizát Google Books). Proroctví velmi hrozná (1566): Proroctví velmi hrozná od svátého Methudya mučedlníka Božího i jiných pobožných a učených mužův Duchem svátým nadchnutých předpověděná. (Praha 1566); SOAT-JH: E 181, adl. O začátku tureckého císařství (1567): 0 začátku tureckého císařství, téžjak se v svém válečném běhu řídí ajakého cvičení užívají. (Praha 1567); StK: AP IX 113. Knížka svátého Methudya (1571): Knížka svátého Methudya, pravého mučedlníka Božího, kterýž byl najprvé v Olympiádě a potom v Tým, v těch dvou slavných městech biskupem. (Praha 1571); StK: DR II 4, adl. 2. O začátku panování tureckého (1576): O začátku panování tureckého a o jejich spravování a za chovávání zřízelosti vojenské krátcí někteří kusové místo poznamenám sebraní- (Olomouc 1576); StK: АР IX 95. Kronika moskevská (1590): Kronika moskevská. Vypsání předních zemí, krajin, národův, knížetství, měst, zámkův, řek a jezer velikému knížeti
moskevskému poddaných. (Praha 1589); NKČR: 54 F 55 (digitalizát Google Books). Kronika nová o národu tureckém (1594): Kronika nová o národu tureckém na dva díly rozdělená. (Praha 1594); NKČR: 54 C 27 (digitalizát Google Books). 5.5 Adaptace wittenberského vědění o lidském těle Spis o nemocech momích (1530): Spis o nemocech momích, kterakjse mají lidé chovatipřed tím i pri tom času. (Praha 1530); KNM: 28 G 26. O momích příčinách (1531): Mistra Jana z Chocně učeníje pražského knížky o momích příčinách, znameních, o nemocech i lékařství složené. (Litomyšl 1531); KNM; 28 G 57. Knížka o nakažení momim (1542): Knížka o nakažení momim sepsaná skrze Jana Koppha z Raumentálu, doktora (Praha 1542); KNM: 28 G 26. Lékařské opatrování (1542): Lékařské a velmi užitečné opatrováníproti neduhům momim, kteréž jest smrt rozstřílela na všecky strany. (Praha 1542); NKČR: 54 G 444. Lékařství přednější a zkušená proti momímu nakažení (1557): Lékařství přednější a zkušená pro ti momímu nakažení z nejstarších lékařův odJana GessleraAngelipolítánského, uměnísvobod ného a lékařství doktora, s velkou pilností sebraná (Praha 1557); KNM: 28 G 38. Knížka o nakažení povětří aneb o moru (1568): Knížka o nakažení povětří aneb o moru z knihy meteorologitské od Jana Garcéa složené, к nížto přidánjest krátký regiment mistra Albíka, kte rak by se měl jeden každý chovati v čas momího nakažení. (Praha 1568); NKČR: sign. 77 f (fotokopie). Divná fabrika (1574): Divná fabrika a složení lidského těla (1574), rukopis; KNM: III D 14 (di gitalizát Manuscriptorium). Zahrádka růžová (1576): Zahrádka
růžová žen plodných o početí, působení, zplození, složení a ro zení člověka a o všech nebezpečných případnostech, způsobích, bolestech a tajnostech, které při porodu najpřednějí znamenány a najvíce vyšetřeny bývají, na pět stránek rozdělená. К nížto přidanéjsú figury rozličných zárod, z čeho nemluvňátka počátky své, žíly, arterie, nervy, kosti, těla a moci pnjímají, kterak, skládajíce se v životě matky, leží, rostou ajak se až do porodu mají, z autorův a mistrů mnohých v přirození zkušených к pohodlí lidskému porůznu sebraná a vydaná od Matouše Wolknbergera z Wolknberku etc. (Praha 1576); StK: CV V 40. Moderní edice: Ratajova - Storchová 2013, 245-417. 386
Prameny Krátký vejpis o nemocech momích (1582): Krátký vejpis o nemocech momích, kterak se lidé času toho a před tím pro nakažení povětří chovati mají. (Praha 1582); KNM: 72 D 12 (digitalizát Portaro). Liturgia sacra (1582): Liturgia sacra. Lékařství duchovní toho času momího potřebné s písnička mi a modlitbami pobožnými. (Praha 1582); KNM: 27 F 20. Srdečná stížnost (1582): Srdečná stížnost na hříchy, to jest kratičké summovní oznámení, proč Pán Bůh všemohúci ráčí na nás, lidské pokolení, ránu morovou dopouštěti ajak o ní smejšleti máme, z Písem svátých vybrané а к užitku spasitedlnému lidem vydané. (Praha 1582); NKČR: 55 f (fotokopie). Sedlák povycvičený (1582): Sedlák povycvičený rozmlouvánís doktorem lékařským o moru maje, že od morových bolestí žádného nakažení není, dovozuje. (Praha 1582); NKCR: 54 E 97 (di gitalizát Google Books). Rozmlouvání o moru (1582): Rozmlouvání o moru, v kterémž se tyto dvě otázky vysvětlují,jest-li mor neduh nakažující a také-li a pokud člověk pobožný před nakažením momim ujiti může. (Praha 1582); NKČR: 54 D 193. Krátké naučení (1582): Krátké naučení, kterak se lidé pobožní v čas moru chovati mají, buď to, že by z nakaženýho povětří ujiti, aneb s jinými v něm zůstati chtěli. (Praha 1582); StK: BH III 246. 0 zachování dobrého zdraví (1584): O zachovám dobrého zdraví knížka školy salemytanské к králi englickému. (Olomouc 1584); KNM: 28 F 25. Regiment zdraví (1587): Regiment zdraví. Správa užitečná obsahující v sobě potřebná naučení, jak by člověk tělo své při dobrém způsobu zdravízachovati a před mnohými neduhy obhajovatí a
opatrovati měl. (Praha 1587); NKČR: 54 G 23. Moderní edice: Weiniger - Žemla 2017. Apatéka domácí (1595): Apatéka domácí, v kteréž se zavirajta vypisujírozličná lékařství snadná к pñstrojení, proti všelikým neduhům těla lidského i oudůvjeho od hlavy až do noh, vnitřním i zevnitřním. (Praha 1595); NKČR: 54 C 142. 5.6 Oeconomia: „pohlavní řád" a vernakulární spisy o vedení manželství a domácnosti Knížka potěšitedlná (1567): Knížka potěšitedlná, všechněm těhotným a rodícím manželkám, jak by se ony před porodem, při porodu i po porodu v modlitbách, v dikův činění i v jiných věcech křesťansky chovati měly, kteráž nikdá prvé v tom způsobu tlačena a vůbec vydaná nebyla, od Mistra Tomáše Cunthera, kazatele Slova Božího v městě Clauchově, německým jazykem se psaná a nyní v český přeložená a vydaná (Praha 1567); VKOL: 32.516 (digitalizát Digitální knihovna VKOL). Moderní edice: Ratajova - Storchová 2013,131-243. Oeconomía (1574): Mathesius jan, Oeconomia, totiž stav, regiment, aneb způsob domovní, kdež hospodářství, manželství, vstupování v ně, aneb obcování tomu nětčemu, což slušne o domu a o hospodářství и lidí se nachází,jakojsou: dětí, čeleď, dům, dvůr, pole, rybníky, dobytek, skot ijinéjmění a statek chudě neb bohatě, kdež opět řemeslo, párování hor, těžení, forberk, handl, koupě, prodaj, služba etc. se trefuje, a lidé s tím nětčím se obírají a tomu obcují (Praha 1574); KNM: 36 C 5. Zahrádka růžová (1576): Zahrádka růžová žen plodných o početí, působení, zplození, složení a ro zení člověka a o všech nebezpečných pnpadnostech, způsobích, bolestech a tajnostech, které při
porodu najpředněji znamenány a najvíce vyšetřeny bývají, na pět stránek rozdělená. К nížto přidanéjsú figury rozličných zárod, z čeho nemluvňátka počátky své, žíly, arterie, nervy, kosti, těla a moci pňjímají, kterak, skládajíce se v životě matky, leží, rostou ajak se až do porodu mají, z autorův a mistrů mnohých v přirození zkušených к pohodlí lidskému porůznu sebraná a vydaná od Matouše Wolknbergera z Walknberku etc. (Praha 1576); StK: CV V 40. Moderní edice: Ratajova - Storchová 2013, 245-417. Křesťanských pobožných panen věnček (1581): Křesťanských pobožných panen venček poctivos ti, v němž se všíckníjejich ctnosti pod obyčejným kvítíčkem к věncům náležitým připodobňují a najevo vykládají. Skrze mŕstm Lukáše Martinovského sepsané, s předmluvou od doktoraJana 387
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Hobermana vydané a s pilností na česko přeložené. (Praha 1581); StK: BX VI19. Moderní edice; Ratajova - Storchová 2008,11-150. O svornosti manželské (1583): O svornosti manželské. Knížka všechněm věrným a křesťanským manželům obojího pohlaví velmi užitečná a potřebná. Nyní vnově z německé řeči do české pře ložená od M.Jana Rosada Sušického (Praha 1583); StK: FKIII 78. Moderní edice: Ratajova - Storchová 2009,11-118. Abeceda pobožné manželky a rozšafné hospodyně (1585): Abeceda pobožné manželky a rozšafné hospodyně, to jest: výklad dvamecítma veršův o ctnostech dobré a šlechetné ženy pořádkem liter abecedy hebrejské v poslední kapitole Přísloví moudrého krále Šalomouna od Ducha svá tého položených. (Praha 1585); NKČR: 54 C 132. Moderní edice: Ratajova - Storchová 2009, 265-310. Čest a nevina pohlaví ženského (1585): Čest a nevina pohlaví ženského. Rozmlouvání o bezprá ví a křivdě, kteráž se děje poctivým manželkám i všemu ženskému pohlavíjak od mudrákův pohanských, tak od některých jalových křesťanů,ježto se na to vydali, aby všecky ženy haněli a o nich nestydatě a potupně mluvili i psali. Předně ku poctivosti Pánu Bohu a svátého manžel ství, od něho nanzeného, ku pochvale sepsané a vydané. Při němž se mnozí ušlechtilípříkladové z historií a mnohá užitečná i pobožná naučení lidem obojího pohlaví v stavu manželském pra cujícím na svých místech pokládají. (Praha 1585); StK: AD VII 90. Moderní edice: Ratajo va ֊ Storchová 2009,121-262. Rozkoš a zvůle panenská (1613): Rozkoš a zvůle panenská к zvláštnímu rozjímání, naučení a po
těšení všem poctivým panám ijiným pobožným obojího pohlaví lidem složená a vydaná od kně ze Adama Klementa Plzeňského. (Praha 1613); NKČR: 54 D 105 (digitalizát Google Books). Moderní edice: Ratajova - Storchová 2008,153-220. Brevis Tractatus (1615): Brevis Tractatus de Conjugio Sacerdotum. Krátký spis o manželství kněž ském к potěšení a poučení manželek a dítekjejich. (Praha 1615); KNM: 24 D 25. 5.7 Politický řád Kalendář historický (1578): Kalendář historický, tojest krátké poznamenání všech dnůvjednoho každého měsíce přes celý rok, к nimžto pndányjsou některé pamětihodné históriáé. (Praha 1578); NKČR: 54 S 809 (digitalizát Google Books). Rozmlouvání o moru (1582): Rozmlouvání o moru, v kterémž se tyto dvě otázky vysvětlují,jest-li mor neduh nakažující a také-li a pokud člověk pobožný před nakažením momim ujiti může. (Praha 1582); NKČR: 54 D 193. O svornosti manželské (1583): 0 svornosti manželské. Knížka všechněm věrným a křesťanským manželům obojího pohlaví velmi užitečná a potřebná. Nyní vnově z německé řeči do české pře ložená od M.Jana Rosada Sušického (Praha 1583); StK: FK lil 78. Moderní edice: Ratajova ֊ Storchová 2009,11-118. Politia historka (1584): Politia historica, o vrchnostech a správcích světských knihy patery. (Praha 1584); NKČR: 54 S 281 (digitalizát Google Books). Kroniky dvě o založení země české (1585): Kroniky dvě o založení země české a prvních obyvatelíchjejich, též o knížatech a králích českých ¡jejích činech. (Praha 1585); NKČR: 54 G 11520. Isocratis ad Daemonicum Paranesis, de officiís (1586): Isocratis ad Daemonicum Paranesis, de
offciis. Hieronymo Wolphio interprete- (Praha 1586); StK: FK III 85, adl. 2. Ecclesiasticus (1586): Ecclesiasticus sive sapientia lesu filii Sirachi, quae veram et sacram Christianorum Ethicam continet, et nunc primám ín gratiam puerorum seorsim cum expositione Bohémica edita est. (Praha 1586); NKČR: 54 К 5868. Introductío (1586): Ioannis Lodovici Vivis Valentini ad veram sapientiam Introductio. (Praha 1586); StK: FK III 85. Regiment zdravi (1587): Regiment zdravi. Sprava užitečná obsahující v sobě potřebná naučení, jak by člověk tělo svépn dobrém způsobu zdravízachovati a před mnohými neduhy obhajovati a opatrovati měl. (Praha 1587); NKČR: 54 G 23. Moderní edice: Weiniger - Žemla 2017. 388
Prameny Hospodář (1587): Hospodář, knížka velmi užitečná zavírajíc v sobě předně navedení života křes ťanského, jak by ti, kteříž v světě nadjinými panují, sami sebe i sobě poddané spravovati měli. (Praha 1587); MZK: ST1-0025.028 (digitalizát Digitální knihovny MZK). Pravidlo křesťanského života
(1587): Pravidlo křesťanského života, vedlė kteréhož povinenjest se každý křesťanský člověk v svém životě a stavu říditi a chovati. (Praha 1587); NKČR: 54 S 511. Tabule sedmi zlých a sedmi dobrých věcí člověka (1588): Tabule sedmi zlých a sedmi dobrých věcí Bověka, z jejichžto bedlivého a zdravého
rozjímáníjeden každý v těžkostech a bídách svých mocné potěšování sobě brati může. (Praha 1588); KNM: 62 L 32. Škola aneb cvičení křesťanské a věrné duše pobožného člověka (1589): Škola aneb cvičení křes ťanské a věrné duše pobožného člověka sepsané vedlė pořádku článkův víry obecné křesťanské,
jenž se snesením apoštolským jmenuje. (Praha 1589); NKČR: 54 F 215. Postilla dítek (1589): Postilla dítek, v kteréžto všecka nedělní a předních svátkův evanjelia s krát kými čtyřmi otázkami najednu formu sprostné se vysvětlují. (Praha 1589); NKČR: 54 В 104. Rozjímání aneb výklad pobožný a
křesťanský na žalm sv. Davida XXXII (1589): Rozjímání aneb výklad pobožný a křesťanský na žalm sv. Davida XXXII o pravém blahoslavenství a odpuštění hříchův. (Praha 1589); NKČR: 54 F 215, přív. 1. Štít víry pravé (1591): Štít víry pravé katholieke a křesťanské. Otázky na všecky přední a hlav ní
artikule učení křesťanského s dostatečnými odpovedmi vzatými z důstojné svatyně Písem svátých Starého i
Nového zákona, kteréžto níčehéhož krom samých řečí božských neobsahují. (Praha 1591); NKČR: 54 В 49. Providentia Dei (1592): Providentia Dei. O řízení a opatrování božském spis pobožný к utvrzení a spokojení zarmoucených svědomí v těchto časích odporných věrným křesťanům velmi užiteč ný. (Praha 1592); NKČR: 54 F 318. Historia židovská (1592): Historia židovská na knihy čtyry rozdělená. (Praha 1592); NKČR: 54 C 1988 (digitalizát Google Books). Traktát o opatrování chudých (1592): Traktát o opatrování chudých, kterak by ti v městech a obcech chováni a opatrováni býti měli, tak aby jim po ulicích ležeti a almužny zebrati nebylo. (Praha 1592); KNM: 29 E 3. Soliloquia (1593): Soliloquia de passione D. N. lesu Christi. Kterakjeden každý křesťan umučení a smrt Pána našeho Jezukrista v srdci svém к naučení potřebnému i potěšitedlnému rozjímati a toho pak к životu křesťanskému tak i к smrti blahoslavené uživati má. (Praha 1593); NKČR: 54 F 50. Historia církevní Eusebia (1594): Historia církevní Eusebia příjmím Pamfila, biskupa Caesarienského v Palestýně, na knihy desatery rozdělená. (Praha 1594); NKČR: 54 В 4 (digitalizát Google Books). Historia církevní. nazvaná Tripartita (1594): Historia církevní Kassiodora, římského senáto ra, nazvaná Tripartita, ze tří historikův řeckých Sozomena, Sokratesa a Theodoryka sebraná a na dvanácterý knihy rozdělená. (Praha 1594); NKČR: 54 В 4, adl. 1 (digitalizát Google Books). Sylva quadrilínguis (1598): Sylva quadrilinguis vocabulorum et phrasium Bohemicae, Latinae, Graecae et Germanicae linguae in usum stúdiósáé iuventutis.
(Praha 1598); KNM: 26 В 2. Nomenclator quadrilinguL· (1598): Nomenclator quadrilinguis Bohemico-latino-graeco-germanicus ., editus studio, opera et sumptibus M. Danielis Adami a Weleslavina. (Praha 1598); NKČR: 54 S 88 (digitalizát Manuscriptorium). Výklad pobožný na žalm devadesátý první sv. Davida (1599): Výklad pobožný na žalm devadesá tý první sv. Davida z učitelův křesťanských sebraný. (Praha 1599); KNM: 36 G 16. Čelední vůdce (1843): Čelednívůdce ali upřímná a spasítedlná rada všem ve službě stojícím aneb se do služby chystajícím. (Praha 1843). 389
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY Sekundární literatura Adolphi 2015: Rainer Adolphi, Kulturtransfer. Wissenschaftstheoretische Reflexionen zu einem neuen Sach- und Methodenprogramm, in: Transfer und Vergleich nach dem Cross-Cultural Tum, Marta Kopij - Mirosława Zielińska (eds.), Leipzig 2015,11-27. Almási 2013: Gábor Almási, Tycho Brahe and the Separation of Astronomy from Astrolo gy: The Making of a New Scientific Discourse, Science in Context 26, 2013, 3-30. Almási 2014: Gábor Almási, Rethinking Sixteenth-Century ‘Lutheran Astronomy’, Intel lectual History Review 24, 2014,1, 5-20. Andres 2018: Formen des Wissens. Epistemische Funktionen des literarischen Wissens, Lennart Andres et al. (eds.), Heidelberg 2018. Ashworth 1996: William В. Ashworth, Emblematic Natural History of the Renaissance, in: Cultures ofNatural History, Nicholas Jardine - James A. Secord - Emma Spary (eds.), Cambridge 1996,17-37. Asche 2010: Matthias Asche, Philipp Melanchthon als christlicher Schulhumanist und Bildungsreformer - Wittenberg und der Export des humanistischen Bildungspro gramms, in: Philipp Melanchthon: Seine Bedeutung für Kirche und Theologie, Bildung und Wissenschaft, Friedrich Schweitzer - Sönke Lorenz - Ernst Seidl (eds.), Neukirchen֊ -Vluyn 2010, 75-94. Augustin 1998: Cornells Augustin, Melanchthons Suche nach Gott und Natur, in: Me lanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998,15-24. Backus 2000: Irena Backus, Reformation Readings of the Apocalypse: Geneva, Zurich and Wit tenberg, Oxford 2000. Barnes 1988: Robin
Bruce Barnes, Prophecy nad Gnosis: Apocalypticism in the Wake of the Lutheran Reformation, Stanford 1988. Barnes 1999: Robin B. Barnes, Der herabstürzende Himmel: Kosmos und Apokalypse unter Luthers Erben um 1600, in: Jahrhundertwenden. Endzeit֊ und Zukunftsvorstellungen vom 15. bis zum 20. Jahrhundert, Manfred Jakubowski-Tiessen - Hartmut Lehmann - Jo hannes Schilling - Reinhart Staats (eds.), Göttingen 1999,129-145. Barnes 2016: Robin В. Barnes, Astrology and Reformation, Oxford 2016. Bauer 1997a: Barbara Bauer, Gott, Welt, Mensch und Sterne in Melanchthons Initia doctrinae physicae, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997,149-172. Bauer 1997b: Barbara Bauer, Die göttliche Ordnung in der Natur und Gesellschaft im Chronicon Carionis, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997, 217-229. Bauer 1998: Barbara Bauer, Philipp Melanchthons Gedichte astronomischen Inhalts im Kontext der natur- und himmelskundlichen Lehrbücher, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank ֊ Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 137-181. Bauer 1999: Melanchthon und die Marburger Professoren (1527-1627), sv. 1, Barbara Bauer (ed.), Marburg 1999. Becker 2017: Michael Becker, Kriegsrecht im frühneuzeitlichen Protestantismus. Eine Unter suchung zum Beifrag lutherischer und reformierter Theologen, Juristen und anderer Gelehrter zur Kriegsrechtsliteratur im 16. und 17. Jahrhundert, Tübingen 2017. Becker-Canatrino 1986: Barbara Becker-Canatrino, Vom „Ganzen Haus“ zur Familien idylle:
Haushalt als Mikrokosmos in der Literatur der frühen Neuzeit und seine späte re Sentimentalisierung, Daphnis 15,1986, 509-533. Becker-Canatrino 2015: Barbara Becker-Canatrino, Johann Rists „Der adeliche Hausvatter“ und die frühneuzeitliche Ökonomie-Literatur, in: Johann Rist (1607-1667): Profil 390
Sekundární literatura und Netzwerke eines Pastors, Dichters und Gelehrten, Johann Anselm Steiger ֊ Bernhard Jahn (eds.), Berlin - Boston 2015, 613-627. Beecher 2005: Donald Beecher, Concerning Sex Changes: The Cultural Significance of a Renaissance Medical Polemic, Sixteenth CenturyJournal 36,4, 2005, 991-1016. Beliucci 1988: Dino Bellucci, Mélanchthon et la défense de l’astrologie, Bibliothèque d’Hu manisme et Renaissance 50,1988, 3, 587-622. Bellucci 1998a: Dino Bellucci, Science de la nature et Réformation: La physique de la Réforme dans l’enseignement de Philippe Melanchthon, Roma 1998. Bellucci 1998b: Dino Bellucci, Gott als Mens. Die „aliqua physica definitio“ Gottes bei Philipp Melanchthon, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank ֊ Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 59-71. Bellucci 2005: Dino Bellucci, Naturai Philosophy and Ethics in Melanchthon, in: Moral Philosophy on the Threshold of Modernity, Jill Kraye - Risto Saarinen (eds.), Dordrecht 2005, 235-254. Beneš 1984: Zdeněk Beneš, Kroniky dvě o založení země české a jejich místo v dějinách české historiografie, Acta Universitāte Carolinae - Philosophica et historica, Studia histori ca XXIX, Problémy dějin historiografie III, 1984, 41-67. Beneš 1993: Zdeněk Beneš, Historický text a historická skutečnost. Studie o principech českého humanistického dějepisec tví, Praha 1993. Ben-Tov 2009: Asaph Ben-Tov, Lutheran Humanists and Greek Antiquity: Melanchthonian Scholarship between Universal History and Pedagogy, Boston 2009. Ben-Tov 2013: Asaph Ben-Τον, Turco-Graecia: German Humanist
and the End of Greek Antiquity, in: The Renaissance and the Ottoman World, Anna Contadini - Claire Norton (eds.), Farnham 2013,181-195. Berwald 1997: Olaf Berwald, Philipp Melanchthons Rhetoriklehrbücher, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhundertsjürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997,111-124. Beutin 2011: Wolfgang Beutin, Denn Gott hat die Arznei geschaffen und die Vernunft gegeben. Das Pest-Motiv im Traktat und in der Dichtung des 16. Jahrhunderts von Luther, Zwingli u.a., in: Religion und Gesundheit. Der heilkundliche Diskurs im 16. Jahrhun dert, Albrecht Classen (ed.), Berlin - Boston 2011,183-213. Beyer 2017: Michael Beyerjohannes Mathesius als Biograph Martin Luthers, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Pre digt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 65-83. Bihlmaier 2017a: Sandra Bihlmaier, Naturphilosophie, in: Philipp Melanchthon. Der Refor mator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 469-482. Bihlmaier 2017b: Sandra Bihlmaier, Anthropologie, in: Philipp Melanchthon. Der Reforma tor zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 483-494. Bihlmaier 2018: Sandra Bihlmaier, Ars et Methodus: Philipp Melanchthons Humanist Concept ofPhilosophy, Göttingen 2018. Bihrer 2011: Andreas Bihrer, Konstellationen - Funktionalisierungen - Wirkungen. Ein Plädoyer für eine kommunikationsgeschichtliche Ausweitung des Kulturtransferkon zepts, in: Vermitteln - Übersetzen ֊ Begegnen. Transferphänomene im
europäischen Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Balázs J. Nemes - Achim Rabus (eds.), Göttingen 2011, 265-278. Black 1998: Robert Black, Humanism, in: The New Cambridge Medieval History, Vol. 7: c. 1415 c. 1500, Christopher Allmand (ed.), Cambridge 1998, 243-277. Blair 2010: Ann M. Blair, Too Much to Know: Managing Scholarly Information before the Mo dem Age, New Haven - London 2010. Bleicher 1972: Thomas Bleicher, Homer in der deutschen Literatur (1450-1740). Zur Rezeption der Antike und zur Poetologie der Neuzeit, Stuttgart 1972. 391
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Bloemendal 2013: Jan Bloemendal, In the Shadow of Donatus: Observations on Terence and Some of his Early Modern Commentators, in: Neo-Latin Commentaries and the Man agement ofKnowledge in the Late Middle Ages and the Early Modem Period (1400-1700), Karl A. E. Enenkei - Henk Nellen (eds.), Leuven 2013, 297-323. Bohatcova 1974: Mirjam Bohatcova, Erasmus, Luther, Melanchthon und Calvin in ge druckten tschechischen Übersetzungen aus dem 16. und 17. Jahrhundert, Gutenberg-Jahrbuch 1974,158-165. Böhmer 1995: Wolfgang Böhmer, Die überegionale Bedeutungder medizinischen Fakul tät der Universität in Wittenberg, in: 700 Jahre Wittenberg. Stadt, Universität, Reforma tion, Stefan Oehmig (ed.), Weimar 1995, 225-230. Bohnert - Asche 2015: Daniel Bohnert - Matthias Asche, Perspektiven: Die Leucorea in der Zeit des späten Melanchthon - zu Forschungsstand und Überlieferungssituation, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche - Heiner Lück - Manfred Rudersdorf - Markus Wriedt (eds.), Leipzig 2015,15-73. Bok 2002: Václav Bok, К přínosu německé luteránské inteligence к literárnímu životu českých zemí na přelomu 16. a 17. století, in: Transformace české a slovenské společnosti na prahu nového milénia ajejí úloha v současném globálním světě. Sborník vybraných příspěv ků 21. světového kongresu Společností pro vědy a umění24.-30. června 2002, Plzeň, Ivo Budil Ivona Škanderová - Jana Jantschová (eds.), Dobrá Voda 2002, 245-251. Boldan - Neškudla - Voit 2014: Kamil Boldan - Bořek
Neškudla - Petr Voit, The Reception of Antiquity in Bohemian Book Culture from the Beginning of Printing until 1547, Turnhout 2014. Bollbuck 2009: Harald Bollbuck, Universalgeschichte, Kirchengeschichte und die Ord nung der Schöpfung: Philipp Melanchthon und die Anfänge der protestantischen Geschichtsschreibung, in: Humanismus und europäische Identität, Günter Frank (ed.), Heidelberg 2009,131-141. Bono 2010: James J. Bono, Making Knowledge: History, Literature, and the Poetics of Science, ISIS: A Journal of the History ofScience 101, 2010, 3,555-559. Bröer - Hofheinz 2001: Ralf Bröer - Ralf Hofheinz, Gesundheitspädagogik statt Tröstung. Die theologische Bewältigung von Krankheit bei Philipp Melanchthon und Caspar Peucer, Sudhoffs Archiv 85, 2001,1,18-44. Bröer 2006a: Ralf Bröer, Blutkreislauf und Dreieinigkeit. Medizinischer Antitrinitarismus von Michael Servet (1511-1553) bis Giorgio Biandrata (1515-1588), Berichte zur Wissenschaftsgeschichte 29, 2006,1, 21-37. Bröer 2006b: Ralf Bröer, Antiparacelsismus und Dreieinigkeit. Medizinischer Antitrinitarismus von Thomas Erastus (1524-1583) bis Ernst Soner (1572-1605), Berichte zur Wissenschaftsgeschichte 29, 2006, 2,137-154. Brosseder 2004: Claudia Brosseder, ln Bann der Steme. Caspar Peucer, Philipp Melanchthon und andere Wittenberger Astrologen, Berlin 2004. Brosseder 2005: Claudia Brosseder, The Writing in the Wittenberg Sky: Astrology in 16th-Century Germany, Journal of the History ofIdeas 66, 2005, 557-576. Brown 2017: Christopher Boyd Brown, Die Lehre vom Widerstand bei Johannes Mathesius und Ihre Folgenwähren der
Gegenreformation in Joachimsthal, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Pre digt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017,145-158. Burke - Po-Chia Hsia 2007: Peter Burke - Ronnie Ρο-Chia Hsia, Introduction, in: Cultural Translation in Early Modem Europe, Peter Burke - Ronnie Po-Chia Hsia (eds.), Cambridge 2007,1-6. Burke 1993a: Peter Burke, The Social History of Language, in: Peter Burke, The Art of Conversation, Cambridge 1993,1-55. 392
Sekundárni literatura Burke 1993b: Peter Burke, “Heu Domine, Adsunt Turcae”: A Sketch for a Social History of Post Medieval Latin, in: Peter Burke, The Art ofConversation, Cambridge 1993, 34-65. Burke 1995: Peter Burke, The Jargon of the Schools, in: Languages and Jargons: Contribu tions to a Social History of Language, Peter Burke - Roy Porter (eds.), Cambridge 1995, 22-41. Burke 2007a: Peter Burke, Cultures of Translation in Early Modern Europe, in: Cultural Translation in Early Modem Europe, Peter Burke - Ronnie Ρο-Chia Hsia (eds.), Cambridge 2007, 7-38. Burke 2007b: Peter Burke, Lost (and Found) in Translation: A Cultural History of Transla tors and Translating in Early Modern Europe, European Review 15, 2007, 83-94. Burke 2009a: Peter Burke, Translating Knowledge, Translating Cultures, in: Kultureller Austausch. Bilanz und Perspektive der Frühneuzeitforschung, Michael North (ed.), Köln Weimar - Wien 2009, 69-77. Burke 2009b: Peter Burke, Cultural Hybridity, Cambridge 2009. Caroti 1986: Stefano Caroti, Melanchthon’s Astrology, in: “Asriologi hallucinati”: Stars and the End of the world in Luther’s Time, Paola Zambelli (ed.), Berlin - New York 1986, 109-121. Cave 1979: Terence Cave, The Cornucopian Text: Problems of Writing in the French Renais sance, Oxford 1979. Cerman 2010: Ivo Cerman, Nova distributio munerum. Das Gesellschaftsbild in Böhmen in der frühen Neuzeit, in: Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608-1611), Václav Bůžek (ed.), České Budějovice 2010, 65-70. Clément-Tarantino 2011: Severine Clément-Tarantino, Éloge et defense dans le commen taire de Servius
à l’Énéide, in: Servías et sa réception de l’Antiquité à la Renaissance, Mo nique Bouquet - Bruno Méniel (eds.), Rennes 2011,101-120. Conrady 1962: Karl Otto Conrady, Lateimsche Dichtungstradition und deutsche Lyrik des 17. Jahrhunderts, Bonn 1962. Cook - Dupré 2012: Harold J. Cook - Sven Dupré, Introduction, in: Translating Knowledge in the Early Modem Low Countries, Harold J. Cook - Sven Dupré (eds.), Zürich - Berlin 2012,3-17. Crane 1992: Mary Thomas Crane, Framing Authority: Sayings, Self, and Society in Sixteenth-Century England, Princeton 1992. Crane 2014: Mary Thomas Crane, Losing Touch with Nature: Literature and the New Science in Sitxteenth-Century England, Baltimore 2014. Crowther - Barker 2013: Kathleen M. Crowther ֊ Peter Barker, Training the Intelligent Eye: Understanding Illustrations in Early Modern Astronomy Texts, ISIS: A Journal of the History of Science 104, 2013, 3,429-470. Crowther 2013: Kathleen Crowther, The Lutheran Book of Nature, in: The Book of Nature and Humanity in Medieval and Early Modem Europe, David Hawkes - Richard Newhauser (eds.), Turnhout 2013,19-39. Crowther-Heyck 2003: Kathleen Crowther-Heyck, Wonderful Secrets of Nature: Natural Knowledge and Religious Piety in Reformation Germany, ISIS: A Journal ofthe History of Science 94, 2003, 253-273. Cunningham 2001: Andrew Cunningham, Protestant Anatomy, in: Religious Confessions and the Sciences in the Sixteenth Century, Jürgen Helm - Anette Winkelmann (eds.), Leiden - Boston ֊ Köln 2001,44-50. Czaika 2012: Otfried Czaika, Anmerkungen zum literatrischen Profil der Melanchthon-Rezeption im
Schwedischen Reich während des 16. Jahrhunderts, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Europas, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2012, 335-349. 393
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Čapská - Storchová 2015: Veronika Čapská - Lucie Storchová, Transkulturalita místo ná rodní mytologie? Historický výzkum procesů kulturní výměny, Dějiny - Teorie - Kritika 10, 2015, 2,187-201. Černý 2014: Karel Černý, Mor 1480-1730. Epidemie v lékařských traktátech raného novověku, Praha 2014. Daskarolis 2000: Anastasia Daskarolis, Die Wiedergeburt des Sophokles aus dem Geist des Hu manismus. Studien zur Sophokles-Rezeption in Deutschland vom Beginn des 16. bis zur Mitte des 17. Jahrhunderts, Tübingen 2000. Daston - Most 2015: Lorraine Daston - Glenn W. Most, History of Science and History of Philologies, ISIS: A Journal of the History ofScience 106, 2015, 2,378-390. Daston ֊ Park 1998: Lorraine Daston - Katherine Park, Wonders and the Order of Nature 1150-1750, New York 1998. Daston - Stolleis 2008: Lorraine Daston - Michael Stolleis, Nature, Law and Naural Law in Early Modern Europe, in: Natural Law and Laws of Nature in Early Modem Europe: Ju risprudence, Theology, Moral and Natural Philosophy, Lorraine Daston - Michael Stolleis (eds.), Farnham 2008,1-12. Daston 2001: Lorraine Daston, Die Kultur der wissenschaftlichen Objektivität, in: Ansich ten der Wissenschaftsgeschichte, Michael Hagner (ed.), Frankfurt am Main 2001,137-158. Daston 2014: Lorraine Daston, The Naturalistic Fallacy is Modern, ISIS: A Journal of the History ofScience, 105, 2014, 3, 579-587. Daugirdas 2012: Kęstutis Daugirdas, Die Nachwirkung Melanchthons im polnisch-litau ischen Gemeinwesen, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Europas, Irene
Dingel - Armin Kohnle (eds.), 353-364. Daugirdas 2017: Kęstutis Daugirdas, Polen-Litauen, in: Philipp Melanchthon. Der Reforma tor zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 756-765. De Angelis 2004: Simone de Angelis, Anthropologie und Gesetz. Konzepte von der Natur des Menschen im 16. Jahrhundert: Vives und Melanchthon, in: Scientiae et artes: Die Vermittlung alten und neuen Wissens in Literatur, Kunst und Musik, sv. 2, Barbara Mahlmann-Bauer (ed.), Wiesbaden 2004, 871-893. De Angelis 2010: Simone de Angelis, Anthropologien. Genese und Konfiguration einer „Wis senschaft vom Menschen“ in der Frühen Neuzeit, Berlin - New York 2010. De Boer 2017: Jan-Hendryk de Boer, Die Gelehrtenwelt ordnen. Zur Genese des hegemonialen Humanismus um 1500, Tübingen 2017. Dear 2005: Peter Dear, What Is the History of Science the History Of? Early Modern Roots of the Ideology of Modern Science, ISIS: A Journal ofthe History ofScience 96,2005, 390-406. Defiers 2015: Isabelle Defiers, Einige Anmerkungen zur Ausstrahlung der Naturrechts lehre Melanchthons, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche - Heiner Lück - Manfred RudersdorfMarkus Wriedt (eds.), Leipzig 2015,359-378. Dellaneva 2007: Ciceronian Controversies, JoAnn DellaNeva (ed.), London 2007. Deneire 2014: Tom Deneire, Conclusion: Methodology in Early Modern Multilingualism, in: Dynamics ofNeo-Latin and the Vernacular: Language and Poetics, Translation and Trans fer, Tom Deneire (ed.), Leiden - Boston 2014,302-314.
Derks 1996: Hans Derks, Über die Faszination des „Ganzen Hauses“, Geschichte und Gesellschaft 22,1996, 221-242. Dittmann ֊ Just 2016: Robert Dittmann - Jiří Just, Biblical Humanism in Bohemia and Mora via in the 16th Century, Turnhout 2016. Djudo 2017: Boris Djudo, Grammatik, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 547-557. 394
Sekundární literatura Dörries 2002: Matthias Domes, Language as a Tool in the Science, in: Experimenting in Tongues: Studies in Science and Language, Matthias Dörries (ed.), Stanford 2002,1-20. Drábek 2016: Pavel Drábek, Pharmacy in the Rudolfine Age, in: Alchemy and Rudolf li: Exploring the Secrets ofNature in Central Europe in the 16th and 17th Centuries, Ivo Purš Vladimir Karpenko (eds.), Prague 2016, 699-716. Drews - Scholl 2016: Wolfram Drews - Christian Scholl, Transkulturelle Verflechtungs prozesse in der Vormoderne. Zur Einleitung, in: Transkulturelle Verflechtungsprozes se in der Vormodeme, Wolfram Drews - Christian Scholl (eds.), Berlin ֊ Boston 2016, VII-XXIII. Eckert 1999: Alfred Eckert, Analytischer Vergleich der Abendmahlslehre bei den von Philipp Melanchthon besonders beeinflußten lutherischen Theologen Johannes Mathesius, Christoph Fischer, Georg Lystenius, Ноё von Hoënegg, Helwig Garth, Za charias Theobald, Communio viatorum 41,1999,1,5-29; 2,131-154. Edmunds 2001: Lowell Edmunds, Intertextuality and the Reading ofRoman Poetry, Baltimore 2001. Ellinger 1929: Georg Ellinger, Geschichte der neulateinischen Literatur Deutschlands im sech zehnten Jahrhundert, Vol. Il: Die neulateinische Lyrik Deutschlands in der ersten Hälfte des sechzehnten Jahrhunderts, Berlin - Leipzig 1929. Enenkel - Nellen 2013: Karl A. E. Enenkel, Henk Nellen, Neo-Latin Commentaries and the Managment of Knowledge, in: Neo-Latin Commentaries and the Management ofKnowledge in the Late Middle Ages and the Early Modem Period (1400-1700), Karl A. E. Enenkel - Henk Nellen (eds.), Leuven
2013,1-76. Ernst 1994: Ulrich Ernst, Intertextualität in der barocken Kasuallyrik, in: Intertextualität in der Frühen Neuzeit. Studien zu ihren theoretischen und praktischen Perspektiven, Wilhelm Kühlmann ֊ Wolfgang Neuber (eds.), Frankfurt am Main 1994, 325-356. Espagne - Werner 1985: Michel Espagne - Michael Werner, Deutsch-französischer Kulturtransfer im 18. und 19. Jahrhundert. Zu einem neuen interdisziplinären For schungsprogramm des C.N.R.S., Francia 13,1985, 502-510. Espagne - Werner 1987: Michel Espagne - Michael Werner, La construction d’une réfé rence culturelle allemande en France. Genèse et histoire, Annales 42,1987, 969-992. Espagne - Werner 1988: Michel Espagne - Michael Werner, Deutsch-Französischer Kul turtransfer als Forschungsgegestand. Eine Problemskizze, in: Transferts. Les relations interculturelles dans l'espace franco-allemand (XVIIIe-XIXe siècle), Michel Espagne - Mi chael Werner (eds.), Paris 1988,11-34. Espagne 1999: Michel Espagne, Les transferts culturels franco-allemands, Paris 1999. Espagne 2005: Michel Espagne, Die anthropologische Dimension der Kulturtransferfor schung, in: Ent-grenzte Räume. Kulturelle Transfers um 1900 und in der Gegenwart, Helga Mitterbauer - Katharina Scherke (eds.), Wien 2005. Eusterschulte 2012: Anne Eusterschulte, Assensio: Wahlfreiheit in Melanchthons theolo gischer Grundlegung einer philosophischen Ethik, in: Der Philosoph Melanchthon, Gün ter Frank - Felix Mundt (eds.), Berlin 2012,11-43. Eusterschulte 2018: Anne Eusterschulte, Zur Rezeption von „De officiis“ bei Philipp Me lanchthon und im Kreis seiner
Schüler, in: Cicero in der Frühen Neuzeit, Günter Frank - Anne Eusterschulte (eds.), Stuttgart-Bad Cannstatt 2018, 323-361. Fantappiè 2017: Irene Fantappíè, Introduction, in: Rewriting Renaissance, Helmut Pfeif fer - Irene Fantappiè - Tobias Roth (eds.), Berlin 2017,1-6. Feik 2013: Catherine Feik, In Erwartung des Endes. Offenbarung und Weissagung bei Martin Luther und in seinem Umkreis, in: Abendländische Apokalyptik. Kompendium zur Genealogie der Endzeit, Veronika Wieser - Christian Zolles - Catherine Feik - Martin Zolles - Leopold Schlöndorff (eds.), Berlin 2013, 411-430. 395
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY Fejtová - Pešek 1996: Olga Fejtová - Jiří Pešek, Martin Luther in den Bibliotheken böhmischer Bürger um 1600: Zur Rezeption und Wirkung von Luthers Lehre, Bohemia 37,1996,319-340. Fejtová - Pešek 1999: Olga Fejtová - Jiří Pešek, Dílo Filipa Melanchthona v měšťanských knihovnách doby předbělohorské, in: Nový Mars Moravicm aneb Sborník příspěvků, jez věnovali Prof. Dr. Josefo Válkovijeho žáci a přátelé к sedmdesátinám, Tomáš Knoz - Broni slav Chocholáč - Libor Jan (eds.), Brno 1999,149-162. Fernández Couceiro 2014: Eduardo Fernandez Couceiro, O národním humanismu, jeho domnělém zakladateli a takzvaném manifestu, Česká literatura 62, 2, 2014,252-268. Feuchter - Hoffmann - Yun 2011: Jörg Feuchter - Friedhelm Hoffmann - Bee Yun (eds.), Cultural Transfers in Dispute: Representations in Asia, Europe and the Arab World since the Middle Ages, Frankfurt am Main - New York 2011. Feuchter 2011: Jörg Feuchter, Cultural Transfers in Dispute: An Introduction, in: Jörg Feuchter - Friedhelm Hoffmann - Bee Yun (eds.), Cultural Transfers in Dispute: Represen tations in Asia, Europe and the Arab World since the Middle Ages, Frankfurt am Main - New York 2011,15-37. Fink-Jensen 2006: Morten Fink-Jensen, Medicine, Natural Philosophy, and the Influence of Melanchthon in Reformation Denmark and Norway, Bulletin ofthe History ofMedicine 80, 2006,439-464. Fischer 2002: Doreen Fischer, Witwe als weiblicher Lebensentwurf in deutschen Texten des 13. bis 16. Jahrhunderts, Frankfurt am Main etc. 2002. Ford ֊ Bloemendal - Fantazzi 2014: Brill’s Encyclopaedia of the
Neo-Latin World: Macropaedia, Philip Ford - Jan Bloemendal - Charles Fantazzi (eds.), Leiden - Boston 2014. Forstel 1997: Christian Forstel, Die griechische Grammatik Melanchthons, in: Melanch thon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997, 35-56. Foucault 1999: Michel Foucault, Dějiny sexuality, díl I: Vůle к vědění, Praha 1999. Foucault 2002: Michel Foucault, Archeologie vědění, Praha 2002. Foucault 2007: Michel Foucault, Slova a věci, Brno 2007. Frank - Kittel 2004: Armin Paul Frank - Harald Kittel, Der Transferansatz in der Über setzungsforschung, in: Die literarische Übersetzung in Deutschlad: Studien zu ihrer Kultur geschichte in der Neuzeit, Armin Paul Frank - Horst Turk (eds.), Berlin 2004,3-67. Frank 1996: Günter Frank, Philipp Melanchthons „Liber de anima“ und die Etablierung der frühneuzeitlichen Anthropologie, in: Humanismus und Wittenberger Reformation. Festgabe anläßlich des 500. Geburtstages des Praeceptor Germaniae Philipp Melanchthon am 16. Februar 1997, Michael Beyer - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 1996, 313-326. Frank 1997: Günter Frank, Melanchthons Dialektik und die Geschichte der Logik, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997, 125-145. Frank 1997: Günter Frank, Veit Amerbach (1503-57). Von Wittenberg nach Ingolstadt, in: Melanchthon in seinen Schülern, Heinz Scheible (ed.), Wiesbaden 1997,103-128. Frank 1998: Günter Frank, Gott und Natur. Zur Transformation der Naturphilosophie in Melanchthons humanistischer Philosophie, in: Melanchthon und die Naturwissenschaf ten
seinerzeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998,43-71. Frank 2001: Günter Frank, Melanchthon and the Tradition of Neoplatonism, in: Religious Confessions and the Sciences in the Sixteenth Century, Jürgen Helm - Anette Winkelmann (eds.), Leiden - Boston - Köln 2001,3-18. Frank 2003a: Günter Frank, Die Vernunft des Handelns - Melanchthons Konzept der praktischen Philosophie und die Frage nach der Einheit und Einheitligkeit seiner Phi losophie, in: Zur Geistesgeschichte des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Günter Frank Sebastian Laila (eds.), Heidelberg - Ubstadt-Weiher - Basel 2003,163-178. Frank 2003b: Günter Frank, Praktische Philosophie unter den Bedingungen reformatorischer Theologie: Die Intellektlehre als Begründung der Willensfreiheit in Philipp 396
Sekundární literatura Melanchthons Kommentaren zur praktischen Philosophie des Aristoteles, in: Zur Geistesgeschichte des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Günter Frank - Sebastian Lalla (eds.), Heidelberg ֊ Ubstadt-Weiher ֊ Basel 2003, 243-254. Frank 2005a: Günter Frank, Philipp Melanchthon als Universalgelehrter des 16. Jahr hunderts. Bilanz und Perspektiven der Forschung, in: Dona Melanchthoniana. Festgabe ßr Heinz Scheiblezum 70. Geburtstag, Johanna Loehr (ed.), Stuttgart-Bad Cannstatt 2005, 103-118. Frank 2005b: Günter Frank, The Reason of Acting: Melanchthons Concept of Practical Philosophy and the Question of the Unity and Consistency of His Philosophy, in: Moral Philosophy on the Threshold of Modernity, Jill Kraye ֊ Risto Saarinen (eds.), Dordrecht 2005,217-233. Frank 2007a: Günter Frank, „Politica Aristotelis“: Zur Überlieferungsgeschichte der aris totelischen „Politica“ im Humanismus und in der Frühen Neuzeit, in: Der Aristotelismus in der Frühen Neuzeit - Kontinuität oder Wiederaneignung?, Günter Frank - Andreas Speer (eds.), Wiesbaden 2007, 325-352. Frank 2007b: Günter Frank, Traditionsfähigkeit antiken Wissens in der Frühen Neuzeit Zur Überlieferung der aristotelischen „Ethica“, in: Торік und Tradition: Prozesse der Ne uordnung von Wissensüberlieferungen des 13. bis 17. Jahrhunderts, Thomas Frank - Ursula Kocher - Ulrike Tarnów (eds.), Göttingen 2007,175-190. Frank 2012a: Günter Frank, Melanchthon ֊ der „Ethiker der Reformation“, in: Der Philo soph Melanchthon, Günter Frank - Felix Mundt (eds.), Berlin 2012, 45-75. Frank 2012b: Günter Frank, Natur als
Offenbarung ֊ Philipps Melanchthon Naturbild, in: Mathematik und Naturwissenschaßen in der Zeit von Philipp Melanchthon: Akten des gemeinsam mit dem Cauchy-Forum-Nümberg e.V. am 12./13. November 2010 veranstalteten Symposions in Nürnberg, Franz Fuchs (ed.), Wiesbaden 2012, 9-25. Frank 2017a: Günter Frank, Melanchthonforschung am Beginn des 21. Jahrhunderts, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017,15-22. Frank 2017b: Günter Frank, Zum Wissenschaftsverständnis: Melanchthons Торік, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 321-331. Frank 2017c: Günter Frank, Zum Philosophie Begriff Melanchthons, in: Philipp Melanch thon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Ber lin - Boston 2017, 451-456. Frank 2017d: Günter Frank, Praktische Philosophie, in: Philipp Melanchthon. Der Reforma tor zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin ֊ Boston 2017, 457-467. Frenschkowski 2017: Marco Frenschkowski, Ein erstes Jesusbuch? Johannes Mathesius und seine Historia Vnsers lieben Herren vnd Heylands Jesu Christi, Gottes vns Marien Son, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel ֊ Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 271-284. Frühsorge 1978: Gotthardt Frühsorge, Die Begründung der „väterlichen Gesellschaft“ in der europäischen „oeconomia Christiana“. Zur Rolle des Vaters in der
„Hausväterlite ratur“ des 16. bis 18. Jahrhunderts in Deutschland, in: Das Vaterbild in Abendland, Bd. I, Hubertus Tellenbach (ed.), Stuttgart etc. 1978,110-123. Fuhrmann 2001: Manfred Fuhrmann, Latein und Europa. Geschichte des gelehrten Unterrichts in Deutschland von Karl dem Grossen bis Wilhelm II., Köln 2001. Fuchs - Trakulhun 2003: Thomas Fuchs - Sven Trakulhun, Kulturtransfer in der Frühen Neuzeit: Europa und die Welt, in: Das eine Europa und die Vielfalt der Kulturen. Kultur transfer in Europa 1500-1850, Thomas Fuchs - Sven Trakulhun (eds.), Berlin 2003, 7-24. Fuchs 2008: Thorsten Fuchs, Philipp Melanchthon ab neulateinischer Dichter in der Zeit der Reformation, Tübingen 2008. 397
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Fuchs 2012: Thorsten Fuchs, Krächzender Rabe oder singende Nachtigall? Der Dichter Philipp Melanchthon und sein poetisches Werk, in: Der Philosoph Melanchthon, Günter Frank - Felix Mundt (eds.), Berlin 2012, 95-113, Fuchs 2017: Thorsten Fuchs, Antike Literatur, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 591-608. Füssel 2010: Marian Füssel, Institution und Habitus. Das Erbe der Antike und die Wis senskultur der Universitäten, in: Transformationen antiker Wissenschaft, Georg Toepfer - Hartmut Böhme (eds.), Berlin 2010,171-189. Gess -Janßen 2014: Nicola Gess ֊ Sandra Janßen, Einleitung, in: Wissens-Ordnungen. Zu einer historíschen Epistemologie der Literatur, Nicola Gess - Sandra Janßen (eds.), Berlin Boston 2014, 3-15. Goertz 2004: Hans-Jürgen Goertz, Von der Kleriker- zur Laienkultur. Glaube und Wissen in der Reformationszeit, in: Macht des Wissens. Die Entstehung der modernen Wissens gesellschaft, Richard van Dülmen - Sina Rauschenbach (eds.), Köln 2004,39-64. Gößner 2017: Andreas Gößner, Deklamationen, Reden und Postillen, in: Philipp Me lanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin ֊ Boston 2017, 277-294. Gowning 2003: Laura Gowning, Common Bodies: Women, Touch and Power in Seventeenth Century England, New Haven - London 2003. Grafton 1990: Anthony Grafton, Introduction: Notes from Underground on Cultural Transmission, in: The Transmission of Culture in Early Modem Europe, Anthony Grafton Ann Blair
(eds.), Philadelphia 1990,1-7. Grafton 1994: Anthony Grafton, Defenders of the Text: The Tradition ofScholarship in an Age of Science, 1450-1800, Cambridge (Mass.) ֊ London 1994. Grafton 1997: Anthony Grafton, Commerce with the Classics: Ancient Books and Renaissance Readers, Ann Arbor 1997. Grafton 1999: Anthony Grafton, Der Humanist als Leser, in: Die Welt des Lesens. Von der Schriftrolle zum Bildschirm, Roger Chartier - Guglielmo Cavallo (eds.), Frankfurt am Main - New York - Paris 1999, 265-312. Grafton 2003: Anthony Grafton, Some Uses of Eclipses in Early Modern Chronology, Jour nal of the History ofIdeas 64, 2003, 2, 213-229. Gräßer 1993: Ingeborg Gräßer, Helius Eobanus Hessus, der Poet des Erfurter Humanisten kreises, Erfurt 1993. Gräßer 1994: Ingeborg Gräßer, Die Epicedien-Dichtung des Helius Eobanus Hessus. Lyrische Totenklage zur Zeit des Humanismus und der Reformation, Frankfurt am Main etc. 1994. Grendier 2006: Paul F. Grendier, Humanism. Ancient Learning, Criticism, Schools and Universities, in: Interpretations of Renaissance Humanism, Angelo Mazzocco (ed.), Leiden - Boston 2006, 73-95. Gross 2012: Daniel M. Gross, Political Pathology, in: Stephen Pender - Nancy S. Struever (eds.), Rhetoric and Medicine in Early Modem Europe, Farnham 2012,129-146. Grosse 2003: Sven Grosse, Die Nützlichkeit als Kriterium der Theologie bei Philipp Me lanchthon, in: Melanchthon und die Neuzeit, Günter Frank - Ulrich Köpf (eds.), Stutt gart-Bad Canstatt 2003, 69-93. Grosse 2017: Sven Grosse, System der Theologie, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und
Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 333-345. Hadravová - Hadrava 2019: Alena Hadravová - Petr Hadrava, Sféra lohanna de Sacrobosco - středověká učebnice základů astronomie, Praha 2019. Hahn 2013: Philip Hahn, Das Haus im Buch: Konzeption, Publikationsgeschichte und Leser schaft der „Oeconomia“Johann Colers, Epfendorf 2013. 398
Sekundární literatura Håkansson 2007: Håkan Håkansson, Tycho the Prophet: History, Astrology, and the Apo calypse in Early Modern Science, in: The Word and the World: Biblical Exegesis and Early Modem Science, Kevin Killeen ֊ Peter J. Forshaw (eds.), Basingstoke 2007,137-156. Hall 1997: Stuart Hall, Representation: Cultural Representation and Signifying Practices, London 1997. Hall 2014: H. Ashley Hall, Philip Melanchthon and the Cappadocians: A Reception of Greek Pa tristic Sources in the Sixteenth Century, Göttingen etc. 2014. Hammond 2010: Mitchell Lewis Hammond, ,Ora Deum, Medico tribuas locum1: Medi cine in the Theology of Martin Luther and Philipp Melanchthon, in: Religion, und Na turwissenschaften im 16. und 17. Jahrhundert, Kaspar von Greyerz - Thomas Kaufmann ֊ Kim Siebenhüner - Roberto Zaugg (eds.), Gütersloh 2010, 33-50. Hansen 2001: Reimer Hansen, Heinrich Rantzau, in: Melanchthon und Europa, Bd. 1: Skan dinavien und Mitteleuropa, Günter Frank ֊ Martin Treu (eds.), Stuttgart 2001, 39-61. Harris 1998: Jonathan Gil Harris, Foreign Bodies and the Body Politics: Discourses of Social Pathology in Early Modem England, Cambridge 1998. Harrison 1998: Peter Harrison, The Bible, Protestantism, and the Rise ofNatural Science, Cam bridge 1998. Harrison 2006: Peter Harrison, “The Book of Nature” and Early Modern Science, in: The Book of Nature in Early Modem and Modem History, Klaas van Berkel - Arjo Vanderjagt (eds.), Leuven 2006,1-26. Harrison 2011: Peter Harrison, Experimental Religion and Experimental Science in Early Modern England, Intellectual History Review 21,
2011, 4,413-433. Hasse 2014: Hans-Peter Hasse, Paul Ebers Calendarium historicum (1550), in: Paul Eher (1511-1569). Humanist und Theologe der zweiten Generation der Wittenberger Reformation, Daniel Gehrt - Volker Leppin (eds.), Leipzig 2014, 288-319. Hein 2012: Markus Hein, Melanchthons Bedeutung für die Reformation in Ungarn, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Europas, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2012, 365-378. Hein 2015: Markus Hein, Melanchthon und seine Beziehungen nach Osteuropa und das Bild der Türken, in: Philipp Melanchthon in der Briefkultur des 16. Jahrhunderts, Matthias Dall’Asta - Heidi Hein ֊ Christine Mundhenk (eds.), Heidelberg 2015, 275-294. Hejnic 1957: Josef Hejnic, Dva humanisté v roce 1547 (Jan Šentygar a Bohuslav Hodějovský), Praha 1957 (= Rozpravy Československé akademie věd 67, řada SV, seš. 7). Hejnic 1960-1961: Josef Hejnic, O několika tiscích z knihovny Sixta z Ottersdorfu, Listy filologické 83,1960, Eunomia, 280-285; Listy filologické 84,1961, Eunomía, 109-112. Hejnic 1961: Josef Hejnic, O Ambrožovi z Ottersdorfu, Listy filologické 84,1961,2,296-302. Hejnic 1964a: Josef Hejnic, К charakteristice literární tvorby humanisty Šebestiána Aerichalka, Zprávy Jednoty klasických filologů 6,1964, 26-30. Hejnic 1964b: Josef Hejnic, К našim prvním humanistickým slovníkům, Listy filologické 87,1964,167-171. Hejnic 1964c: Josef Hejnic, К literární tvorbě Šimona Proxena a Petra Codicilla, Zprávy Jednoty klasických filologů 6,1964, 75-80. Hejnic 1964d: Josef Hejnic, Filip Melanchton, Matouš Collinus a počátky měšťanského
humanismu v Čechách, Listy filologické 87,1964, 361-379. Hejnic 1966: Josef Hejnic, К drobným historickým spisům Prokopa Lupáče, ZprávyJedno ty klasických filologů 6,1966, 81-87. Hejnic 1967a: Josef Hejnic, Zu den epikureisch-lucrezischen Nachklängen bei den böh mischen Humanisten, Listy filologické 90,1967, 50-58. Hejnic 1967b: Josef Hejnic, Marka Bydžovského rukopisný sborník Liber intimationum a jeho historická cena, Acta Uníversitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis VIII, 1,1967, 40-63. 399
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Hejnic 1968: Josef Hejnic, Sixt z Ottersdorfu jako humanistický básník, Zprávy Jednoty klasických filologů 10,1968,139-150. Hejnic 1970: Josef Hejnic, Dvě bohemikální humanistika, ZprávyJednoty klasických filologů 12,1970,11-18. Hejnic 1971: Josef Hejnic, Ke Kuthenově básni „In tempestatem nuper Pragae factam“ z roku 1562, Zprávy Jednoty klasických filologů 13,1971, 84-87. Hejnic 1972: Josef Hejnic, Čeští studenti ve vyhláškách vitenberské university v 16. sto letí, Strahovská knihovna 7,1972, 39-45. Hejnic 1985: Josef Hejnic, Veleslavínův Kalendář historický z majetku Daniela a Samuela Adamů z Veleslavína, Listy filologické 108,1985, 83-93. Helm 1998: Jürgen Helm, Die „spiritus“ in der medizinischen Tradition und in Melanchthons „Liber de anima“, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 219-237. Helm 1999: Jürgen Helm, „Medicinam aspernari impietas est“: Zum Verhältnis von Re formation und akademischer Medizin in Wittenberg, Sudhoffs Archiv 83,1999, 22-41. Helm 2001a: Jürgen Helm, Religion and Medicine: Anatomical education at Wittenberg and Ingolstadt, in: Religious Confessions and the Sciences in the Sixteenth Century, Jürgen Helm - Anette Winkelmann (eds.), Leiden - Boston - Köln 2001, 51-69. Helm 2001b: Jürgen Helm, Protestant and Catholic Medicine in the Sixteenth Century? The Case of Ingolstadt Anatomy, Medical History 45, 2001,137-154. Helm 2007a: Jürgen Helm, Wittenberger Anatomie. Motive und Ausprägungen einer protestantischen Wissenschaft im 16.
Jahrhundert, in: Medizin und Sozialwesen in Mit teldeutschland zur Reformationszeit, Stefan Oehmig (ed.), Leipzig 2007, 235-248. Helm 2007b: Jürgen Helm, Interferenz von Theologie und Medizin in der Reformation szeit, in: Kommunikation und Transfer im Christentum der Frühen Neuzeit, Irene Dingel Wolf-Friedrich Schaufele (eds.), Mainz 2007,194-207. Helm 2017: Jürgen Helm, Medizin, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017,495-513. Helmrath 2002: Johannes Helmrath, Diffusion des Humanismus. Zur Einführung, in: Dif fusion des Humanismus. Studien zur nationalen Geschichtsschreibung europäischer Humanis ten, Johannes Helmrath - Ulrich Muhlack - Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2002, 9-29. Hempfer 1993: Klaus W. Hempfer, Probleme traditioneller Bestimmung des Renaissan cebegriffs und die epistemologische „Wende“, in: Renaissance. Diskursstrukturen und epistemologische Voraussetzungen. Literatur - Philosophie - bildende Kunst, Klaus W. Hemp fer (ed.), Stuttgart 1993, 7-45. Hempfer 2004: Poetik des Dialogs. Aktuelle Theorie und rinascimentales Selbstverständnis, Klaus W. Hempfer (ed.), Stuttgart 2004. Herbst 2014: Klaus-Dieter Herbst, Die Astronomie bei Paul Eber, in: Paul Eber (1511-1569). Humanist und Theologe der zweiten Generation der Wittenberger Reformation, Daniel Gehrt - Volker Leppin (eds.), Leipzig 2014, 320-340. Herzer 2017: Jens Herzer, Verbum Incarnatum - Verbum Substantium. Johannes Mathesius’ Predigten über den Johannesprolog, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und
Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 227-251. Hirschi 2005: Caspar Hirschi, Wettkampf der Nationen. Konstruktion einer deutschen Ehrge meinschaft an der Wende vom Mittelater zur Neuzeit, Göttingen 2005. Hirschi 2006: Caspar Hirschi, Vorwärts in neue Vergangenheiten. Funktionen des huma nistischen Nationalismus in Deutschland, in: Funktionen des Humanismus. Studien zum Nutzen des Neuen in der humanistischen Kultur, Thomas Maissen - Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2006, 362-395. 400
Sekundárni literatura Hirschi 2012: Caspar Hirschi, Origins ofNationalism: Alternative History from Ancient Rome to Early Modern Germany, Cambridge 2012. Hlaváček 2019: Petr Hlaváček, Johannes Mathesius. Opomíjený příběh z dějin mttenberské reformace, Praha 2019. Hofheinz - Bröer 2003: Ralf-Dieter Hofheinz - Ralf Bröer, Zwischen Gesundheitspädago gik und Kausalitätstheorie: Melanchthons „Theologie der Krankheit“, in: Zur Geistes geschichte des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Günter Frank - Sebastian Lalla (eds.), Heidelberg ֊ Ubstadt-Weiher - Basel 2003, 69-86. Hofheinz 2001: Ralf-Dieter Hofheinz, Philipp Melanchthon und die Medizin im Spiegel seiner akademischen Reden, Herbolzheim 2001. Hofmann 1999: Heinz Hofmann, Melanchthon als Interpret antiker Dichtung, Neulatei nisches Jahrbuch 1,1999,100-128. Hofmann 2009: Heinz Hofmann, Melanchthon als Interpret antiker Dichtung, in: Huma nismus und europäische Identität, Günter Frank (ed.), Heidelberg 2009, 97-112. Hofmann 2017: Andrea Hofmann, Musik als Medium der Verkündigung. Die geistlichen Lieder des Johannes Mathesius, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Ver breitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 351-367. Holm 2017: Bo Kristian Holm, Theologische Anthropologie, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Bos ton 2017,393-407. Holý 2007: Martin Holý, Soukromá škola Matouše Kollina z Chotěřiny v Praze ajejí šlech tičtí žáci, in: Cestou dějin. К poctě Prof.
PhDr. Svatavy Rakové, Csc., sv. II, E. Semotanová (ed.), Praha 2007,159-184. Holý 2019: Martin Holý, Mezi Vitemberkem a Prahou. Absolventi Leucorey jako pro fesoři pražské utrakvistické univerzity v 16. a raném 17. století, Studia Comeniana et historica XLIX, 2019, č. 101-102,162-178. Howell 2002: Kenneth J. Howell, God’s Two Books: Copemican Cosmology and Biblical Inter pretation in Early Modem Science, Notre Dame 2002. Hrbek 2018: Filip Hrbek, Czech-Written Prints on Plague: 16th Century, in: Plague between Prague and Vienna: Medicine and Infectious Diseases in Early Modem Central Europe, Karel Černý - Sonja Horn (eds.), Praha 2018, 26-72. Hrdina 1919-1920: Karel Hrdina, Studenti z českých zemí na vysokých školách v cizině, Věstník Královské české společnosti nauk 28-29,1919-1920,32-66. Hubig 1999: Christoph Hubig, Melanchthon ais Interpret der aristotelsichen Ethik, ín: Werk und Rezeption Philipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500. Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999,161-179. Huschke 1968: Rolf Bernhard Huschke, Melanchthons Lehre vom Ordo politicus: ein Beitrag zum Verhältnis von Glauben und politischen Handeln bei Melanchthon, Gütersloh 1968. Charry 2010: Brinda Charry, Turkish Futures. Prophecy and the Other, in: The Uses of the Future in the Early Modem Europe, Andrea Brady - Eily Butterworth (eds.), London New York 2010, 73-89. Chartier 1994: Roger Chartier, Pouvoires et limites de la représentation: Sur l’œuvre de Louis Marin, Annales 49,1994, 2,
407-418. Chester 2017: Stephen J. Chester, Reading Paul with the Reformers: Reconciling Old and New Perspectives, Grand Rapids 2017. Jacková (v tisku): Magdaléna Jacková, Školské divadlo Collinovy doby (v tisku). Jahn 2012: Bernhard Jahn, Die Chronik als Umschlagplatz von Wissen. Zur Heterogenität des Wissens und seiner Ordnungen in sächsischen Chroniken des 16. Jahrhunderts, in: Wissensspeicher der Frühen Neuzeit. Formen und Funktionen, Frank Grunert - Anette Syndikus (eds.), Berlin - Boston 2015,3-20. 401
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY Jardine - Grafton 1986: Lisa Jardine - Anthony Grafton, From Humanism to Humanities: Education and the Liberal Arts in Fifteenth- and Sixteenth-Century Europe, London 1986. Jensen 1996: Kristian Jensen, The Humanist Reform of Latin and Latin Teaching, in: The Cambridge Companion to Renaissance Humanism, Jill Kraye (ed.), Cambridge 1996, 63-81. Jensen 1997: KristianJensen, Die lateinische Grammatik Melanchthons: Hintegrund und Nachleben, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997, 59-99. Jung 2017: Martin H. Jung, Prädestination, Eschatologie, Frömmigkeit, in: Philipp Me lanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 439-450. Junghans 1999: Helmar Junghans, Philipp Melanchthons Loci theologici und ihre Rezeption in deutschen Universitäten und Schulen, in: Werk und Rezeption Philipp Me lanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500. Ge burtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999, 9-30. Jürgens 2017: Henning P. Jürgens, Die Hochzeitpredigten des Johannes Mathesius, in: Johannes Mathesius (1504֊1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 209-225. Kablitz - Regn 2006: Renaissance - Episteme und Agon. Für Klaus W. Hempfer anläßlich seines 60. Geburtstages, Andreas Kablitz - Gerhard Regn (eds.), Heidelberg 2006. Kaelble 2006: Hartmut Kaelble,
Herausforderungen an die Transfergeschichte, Compara tiv 16, 2006, 3, 7-12. Kallendorf 2013: Craig Kallendorf, Virgil and the Ethical Commentary: Philosophy, Com monplaces, and the Structure of Renaissance Knowledge, in: Neo-Latin Commentaries and the Management ofKnowledge in the Late Middle Ages and the Early Modem Period (14001700), Karl A. E. Enenkel - Henk Nellen (eds.), Leuven 2013, 201-219. Kaufmann 1999: Thomas Kaufmann, 1600 - Deutung der Jahrhundertswende im deut schen Luthertum, in: Jahrhundertwenden. Endzeit- und Zukunftsvorstellungen vom 15. bis zum 20. Jahrhundert, Manfred Jakubowski-Tiessen ֊ Hartmut Lehmann - Johannes Schilling - Reinhart Staats (eds.), Göttingen 1999, 73-128. Kaufmann 2006: Thomas Kaufmann, Konfession und Kultur. Lutherischer Protestantismus in der zweiten Hälfte des Reformationsjahrhunderts, Tübingen 2006. Kavka 1964: Stměné dějiny University Karlovy, František Kavka (ed.), Praha 1964. Keck 1999: Ingrid Keck, Die „Norimberga illustrata“ des Helius Eobanus Hessus: Kommentar, Frankfurt am Main etc. 1999. Keen 1998: Ralph Keen, Naturwissenschaften und Frömmigkeit bei Melanchthon, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 73-83. Keller 2007: Eve Keller, Generating Bodies and Gendered Selves: The Rhetoric ofReproduction in Early Modem England, Seattle ֊ London 2007. Kern 1999: Bernd-Rüdiger Kern, Philipp Melanchthon als Interpret des Naturrechts, in: Werk und Rezeption Philipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500.
Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999,147-160. Kess 2008: Alexandra Kess, Johann Sleidan and the Protestant Vision of History, Aldershot 2008. Kinney 2006: Arthur F. Kinney, Literary Humanism in the Renaissance, in: Interpretations ofRenaissance Humanism, Angelo Mazzocco (ed.), Leiden - Boston 2006,199-212. Klecker 1994: Elisabeth Klecker, Dichtung über Dichtung. Homer und Vergil in lateinischen Gedichten italienischer Humanhten des 15. und 16. Jahrhunderts, Wien 1994. Knape 1993: Joachim Knape, Philipp Melanchthons „Rhetorik“, Tübingen 1993. 402
Sekundární literatura Knape 2010: Joachim Knape, Rhetorische und ästhetische Impulse der Reformation. Luther: neuer Cicero - Melanchthon: neuer Quintilian?, in: Philipp Melanchthon: Seine Bedeutung für Kirche und Theologie, Bildung und Wissenschaft, Friedrich Schweitzer - Sönke Lorenz ֊ Ernst Seidl (eds.), Neukirchen-Vluyn 2010, 58-74. Kneepkens 2006: Corneille Henri Kneepkens, Scholasticism versus Humanism: A Con flict of Interests? Late Fifteenth-Century Reflections on Grammar in Northwestern Europe, in: Language and Cultural Change: Aspects of the Study and Use of Language in the Later Middle Ages and the Renaissance, Lodi Nauta (ed.), Leuven ֊ Paris ֊ Dudley 2006, 23-57. Knight - Tilg 2015: Sarah Knight - Stefan Tilg (eds.), The Oxford Handbook of Neo-Latin, Oxford 2015. Kohnle 2016: Armin Kohnle, Die Reformatoren neben Luther in den Lutherpredigten des Johannes Mathesius, in: Memoria - theologische Synthese - Autoritätenkonflikt. Die Re zeption Luthers und Melanchthons in der Schälergeneration, Irene Dingel (ed.), Tübingen 2016, 59-67. Koch 1997: Hans-Theodor Koch, Bartholomäus Schönborn (1530-1585). Melanchthons De anima als medizinisches Lehrbuch, in: Melanchthon in seinen Schülern, Heinz Scheible (ed.), Wiesbaden 1997, 323-339. Koch 1998: Hans-Theodor Koch, Melanchthon und die Vesal-Rezeption in Wittenberg, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 203-218. Kolb 2017a: Robert Kolb, Bibelauslegung in der Via Wittebergensis. Die Volkshermeneu tik des Johannes Mathesius als Vertreter von Luthers
Homiletik, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exe gese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 255-269. Kolb 2017b: Robert Kolb, Ars vivendi et ars dolendi, Mathesius’Jesus Syrah Commentary as Catechetical Instruction, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 317-333. Kooistra 2011: Milton Kooistra, The Influence of the Protestant Reformation on Philip Melanchthon’s Letters of Recommendation, in: Between Scylla and Charybdis: Learned Letter Writers Navigating the Reefs ofReligious and Political Controversy in Early Modem Eu rope, Jeanine de Landtsheer - Henk Nellen (eds.), Leiden ֊ Boston 2011,109-126. Kopáček 2000: Jiří Kopáček, Dobřenského sbírka jednolistů z 16. století, nepublikovaná di plomní práce, FFUK, 2000. Kopecký 1988: Milan Kopecký, Český humanismus, Praha 1988. Kotous 2009: Jan Kotous, Čelední ďábel - rukověť námezdně pracujících z XVI. století, Právnehistorické studie 40, 2009, 411-424. Kouba 2017: Jan Kouba, Slovník staročeských hymnograß (13.-18. století), Praha 2017. Kößling 1999: Raines Kößling, Philipp Melanchthon als Grammatiker der lateini schen Sprache, in: Werk und Rezeption Philipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500. Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999, 71-81. Král 1891: Josef Král, Filologická činnost Mistra Petra Codicilla
z Tulechova, Listy filolo gické 18,1891, 401-414. Král 1926: Josef Král, České logiky humanistické, in: Šimon Gelenius (Jelenský) Sušický, Logika, Čestmír Stehlík (ed.), Praha 1926,1-67. Kraye 1997: Jill Kraye, Melanchthons ethische Kommentare und Lehrbücher, in: Melanch thon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997,195-214. Kristeller 1974a: Paul Oskar Kristeller, Die humanistische Bewegung, in: Paul Oskar Kris teller, Humanismus und Renaissance I. Die antiken und mittelalterlichen Quellen, Eckhard Keßler (ed.), München 1974,11-29. 403
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY Kristeller 1974b: Paul Oskar Kristeller, Humanismus und Scholastik in der italienischen Renaissance, in: Paul Oskar Kristeller, Humanismus und Renaissance I. Oie antiken und mittelalterlichen Quellen, Eckhard Keßler (ed.), München 1974, 87-111. Kristeller 1981: Paul Oskar Kristeller, Studien zur Geschichte derRhethorik und zum Begriff des Menschen in der Renaissance, Göttingen 1981. Kruse 2013: Ulrike Kruse, Der Natur-Diskurs in Hausväterliteratur und volhaufklärerischen Schriften: vom späten 16. bis zum frühen 19. Jahrhundert, Bremen 2013. Kühlmann 1982: Wilhelm Kühlmann, Gelehrtenrepublik und Fürstenstaat. Entwicklung und Kritik des deutschen Späthumanismus in der Literatur des Barockzeitalters, Tübingen 1982. Kühlmann 2001: Wilhelm Kühlmann, Das Zeitalter des Humanismus und der Reforma tion, in: Geschichte der deutschen Lyrik vom Mittelalter bis zur Gegenwart, Walter Hinderer (ed.), 2. Aufl, 2001, 49-73. Kühlmann 2006: Wilhelm Kühlmann, Lyrik im Zeitalter des Humanismus und der Re formation, in: Wilhelm Kühlmann, Vom Humanismus zur Spätaufklärung. Ästhetische und kulturgeschichtliche Dimensionen der frühneuzeitlichen Lyrik und Verspublizistik in Deutsch land, Joachim Telle ֊ Friedrich Vollhardt - Herman Wiegand (eds.), Tübingen 2006, 1-30. Kühlmann 2016: Wilhelm Kühlmann, Wissens als Poesie. Ein Grundrbs zu Formen und Funk tionen der frühneuzeitlichen Lehrdichtung im deutschen Kulturraum des 16. und 17. Jahrhun derts, Berlin - Boston 2016. Kunz 1980: Erhard Kunz, Protestantische Eschatologie. Von der Reformation bis zur
Aufklärung, Freiburg - Basel - Wien 1980. Kürbis 2013: Anja Kürbis, Der Antichrist im Chorrock. Apokalyptik als Ordnungstheo logie, in: Abendländische Apokalyptik. Kompendium zur Genealogie der Endzeit, Veroni ka Wieser - Christian Zolles - Catherine Feik - Martin Zolles - Leopold Schlöndorff (eds.), Berlin 2013, 431-449. Kurihara 2014: Ken Kurihara, Celestial Wonders in Reformation Germany, London 2014. Kuropka 2002: Nicole Kuropka, Philipp Melanchthon: Wissenschaft und Geselbchaft. Ein Ge lehrter im Dienst der Kirche (1526-1532), Tübingen 2002. Kuropka 2007: Nicole Kuropka, Vor Gott und in der Welt. Melanchthons Sprachschule für die Gesellschaft, in: Melanchthons Wirkung in der europäischen Bildungsgeschichte, Günther Frank - Sebastian Laila (eds.), Heidelberg 2007, 67-79. Kuropka 2012: Nicole Kuropka, Philip Melanchthon and Aristotle, in: Philip Melanchthon: Theologian in Classroom, Confession and Controversy, Irene Dingel - Robert Kolb - Nicole Kuropka - Timothy J. Wengert (eds.), Göttingen 2012,19-28. Kusukawa 1993: Sachiko Kusukawa, Aspectío dívinorum operum: Melanchthon and As trology for Lutheran Medics, in: Medicine and the Reformation, Ole Peter Grell - Andrew Cunningham (eds.), London - New York 1993,33-56. Kusukawa 1995: Sachiko Kusukawa, The Transformation of Natural Philosophy: The Case of Philip Melanchthon, Cambridge 1995. Kusukawa 1997a: Sachiko Kusukawa, Vinculum concordiae: Lutheran Method by Phi lipp Melanchthon, in: Method and Order in Renaissance Philosophy ofNature: The Aristotle Commentary Tradition, Daniel A. Di Liscia - Eckhard Kessler -
Charlotte Methuen (eds.), Aldershot 1997, 337-354. Kusukawa 1997b: Sachiko Kusukawa, Leonhart Fuchs on the Importance of Pictures, Journal ofthe History ofIdeas 58,1997, 3,403-427. Kusukawa 1999: Sachiko Kusukawa, Lutheran Uses of Aristotle: A Comparison between Jacob Schkegk and Philip Melanchthon, in: Philosophy in the Sixteenth and Seventeenth Centuries: Conversation with Aristotle, Constance Blackwell - Sachiko Kusukawa (eds.), Aldershot 1999, 167-188. Kusukawa 2008: Sachiko Kusukawa, Nature’s Regularity in Some Protestant Natural Phi losophy Textbooks, 1530-1630, in: Natural Law and Laws ofNature in Early Modem Europe: 404
Sekundární literatura Jurisprudence, Theology, Moral and Natural Philosophy, Lorraine Daston - Michael Stolleis (ed.), Farnham 2008,105-121. Labouvie 2010: Eva Labouvie, Himmelskörper ֊ Menschenkörper - Frauenkörper, Histo rische Anthropologie 18, 2010, 3-24. Lazarus 2020: Micha Lazarus, Tragedy at Wittenberg: Sophocles in Reformation Europe, Renaissance Quarterly 73, 2020, 33-77. Lämmel 1984: Klaus Lämmel, Luthers Verhältnis zu Astronomie und Astrologie (nach Äusserungen in Tischreden und Briefen), in: Lutheriana. Zum 500. Geburtstag Luthers von den Mitarbeitern der Weimarer Ausgabe, Gerhard Hammer - Karl-Heinz zur Mühlen (eds.), Köln 1984, 299-312. Lange 1974: Hans-Joachim Lange, Aemulatio veterum sive de optimo genere dicendi. Die Ent stehung des Barockstils im XVI. Jahrhundert durch eine Geschmackverschiebung in Richtung der Stile des manieristischen Typs, Frankfurt am Main - Bern 1974. Leinkauf 2005: Thomas Leinkauf, Der Naturbegriff in der Frühen Neuzeit, in: Der Na turbegriff in der Frühen Neuzeit: semantische Perspektiven zwischen 1500 und 1700, Thomas Leinkauf - Karin Hartbecke (eds.), Tübingen 2005,1-19. Leonhardt 1997a: Jürgen Leonhardt, Melanchthon als Verfasser von Lehrbüchern, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997, 13-32. Leonhardt 1997b: Jürgen Leonhardt, Nachtrag zur Grammatik: Melanchthons lateini sche Metrik, in: Melanchthon und das Buch des 16. Jahrhunderts, Jürgen Leonhardt (ed.), Rostock 1997,103-107. Leonhardt 2010: Jürgen Leonhardt, Reformation und Komödie: die Tübinger Terenzausgabe von 1516 und
Melanchthon, in: Philipp Melanchthon: Seine Bedeutung für Kirche und Theologie, Bildung und Wbsenschaft, Friedrich Schweitzer - Sönke Lorenz - Ernst Seidl (eds.), Neukirchen-Vluyn 2010,113-129. Leppin 1999: Volker Leppin, Antichrist und Jüngster Tag. Das Profil apokalyptischer Flug schriftenpublizistik im deutschen Luthertum 1548-1618, Gütersloh 1999. Leppin 2008: Volker Leppin, „. mit dem künfftigen Jüngsten Tag und Gericht vom Sün den schlaff auffgeweckt“. Lutherische Apokalyptik zwischen identitätsvergewisserung und Sozialdisziplinierung (1548-1618), in: Endzeiten. Eschatologie in den monotheis tischen Weltreligionen, Wolfram Brandes - Felicitas Schmieder (eds.), Berlin - New York 2008, 339-350. Leppin 2015: Volker Leppin, Humanistische Gelehrsamkeit und Zukunftsansage. Philipp Melanchthon und das Chronicon Carionis, in: Volker Leppin, Transformationen. Studien zu den Wandlungsprozessen in Theologie und Frömmigkeit zwischen Spätmittelalter und Re formation, Tübingen 2015,459-469. Link 2017: Christian Link, Schöpfungslehre, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwi schen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 363-376. Ludwig 2003: Walther Ludwig, Latein im Leben: Funktionen der lateinischen Sprache in der Frühen Neuzeit, in: Germania latina - Latinitas teutonica. Politik, Wissenschaft, huma nistische Kultur vom späten Mittelalter bis in unsere Zeit, Eckhard Keßler - Heinrich C. Kuhn (eds.), sv. 2, München 2003, 73-106. Ludwig 2008: Walther Ludwig, Supplementa Neolatina. Ausgewählte Aufsätze 2003-2008, Hil desheim - Zürich ֊
New York 2008. Ludwig 2012: Walther Ludwig, Art und Zweck der Lehrmethode Melanchthons. Be obachtungen anläßlich der ersten Übersetzung seiner Initia doctrinae physicae, in: Lehren und Lernen im Zeitalter der Reformation. Methoden und Funktionen, Gerlinde Huber-Rebenich (ed.), Tübingen 2012, 91-113. 405
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Lüsebrink 2001: Hans-Jürgen Lüsebrink, Kulturtransfer ֊ Methodisches Modell und Anwendungsperspektiven, in: Europäische Integration ak Prozess von Angleichung und Differenzierung, Ingeborg Tömmel (ed.), Opladen 2001, 213-226. Lüsebrink 2005: Hans-Jürgen Lüsebrink, Kulturtransfer - neuere Forschungsansätze zu einem interdisziplinären Problemfeld der Kulturwissenschaft, in: Ent-grenzte Räume. Kulturelle Transfers um 1900 und in der Gegenwart, Helga Mitterbauer - Katharina Scherke (eds.), Wien 2005, 23-41. Lüsebrink - Reichardt 1994: Hans-Jürgen Lüsebrink - Rolf Reichardt, Histoire des con cepts et transferts culturels, 1770-1815, Genèses 14,1994, 27-41. Lüsebrink - Reichardt 1997: Kulturtransfer im Epochenumbruch, Frankreich 1770-1815, Hans-Jürgen Lüsebrink - Rolf Reichardt (eds.), 2 Bde, Leipzig 1997. Maas 2010: Korey D. Maas, The Reformation and Robert Barnes: History, Theology and Polemic in Early Modem England, Woodbridge 2010. Maasen - Weingart 2000: Sabine Maasen - Peter Weingart, Metaphors and the Dynamics of Knowledge, London 2000. Maclean 1998: Ian Maclean, Foucault’s Renaissance Episteme Reassesed: Aristotelian CounterblastJournal of the History ofIdeas 59,1998,1,149-166. Mahlmann-Bauer 2005: Barbara Mahlmann-Bauer, Poetische Darstellung des Kosmos in der Nachfolge Lukrez: Bruno - Kepler - Goethe, in: Der Naturbegriff in der Frühen Neu zeit: semantische Perspektiven zwischen 1500 und 1700, Thomas Leinkauf - Karin Hartbec ke (eds.), Tübingen 2005,109-186. Maitland 2017: Sarah Maitland, What is Cultural Translation?, London -
New York 2017. Makovitzky 2019: Josef Makovitzky, Vielfältige Beziehungen - Wittenberg und die Re formation in Ungarn. Die besondere Rolle von Philipp Melanchthon, in: Fragmenta Melanchthoniana: 500Jahre Reformation, Bd. 7, Günter Frank (ed.), Ubstadt-Weiher - Hei delberg - Weil am Rhein 2019,145-158. Mailek 2001: Janusz Mailek, Philipp Melanchthon und Polnisch-Preussen, in: Melanch thon und Europa, Bd. 1: Skandinavien und Mitteleuropa, Günter Frank - Martin Treu (eds.), Stuttgart 2001,175-183. Martínek 1959a: Jan Martínek, Dvě díla Matouše Collina, Listy filologické, 82, 1, 1959, 111-121. Martínek 1959b: Jan Martínek, Příspěvky к životopisu a charakteristice Šimona Ennia Klatovského, in: Sborník Krajského vlastivědného muzea Olomouc, oddíl B, společenské védy IV/1956-1958, Olomouc 1959, 253-272. Martínek 1960: Jan Martínek, O zahraničních studiích Jana Hodějovského, Listy filologické 83,1960, 135-140, 275-279. Martínek 1966: Jan Martínek, Gratulační sborníky к bakalářským a magisterským pro mocím v 16. a 17. století, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis VII, 1966,118-126. Martínek 1968: Jan Martínek, Lateinische Gelegenheitspoesie in den böhmischen Län dern und in Deutschland im 16. und 17. Jahrhundert, Listy filologické 91,1968,151-162. Martínek 1969: Jan Martínek, Příspěvek к poznání vlivu university na rozvoj humanis tické literární činnosti v českých zemích, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universi tatis Carolinae Pragensis X, 1969, 7-17. Martínek 1970: Jan Martínek, O pramenech životopisných údajů o českých
humanistech, Listy filologické 93,1970,196-202. Martínek - Hejnic, 1966-2012: Jan Martínek -Josef Hejnic, Rukověť humanistického básnic tví, sv. 1-6, Praha 1966-2012. Martínková 1960: Dana Martínková, De Mathaeo Collino et Paulo Ebero, Listy filologické, suppi. Eunomia, 4, 2,1960, 70-74. Martínková 1963: Dana Martínková, Příspěvky к charakteristice humanisty Šimona Proxena, Zprávy Jednoty klasických filologů 5,1963,14-21. 406
Sekundární literatura Martínková 1965: Dana Martínková, К aktuálnosti a melanchthonovské orientaci Proxenova básnického díla, Zprávy Jednoty klasických filologů 7,1965, 52-55. Martínková 1966: Dana Martínková, Literární prvotina humanisty Šimona Proxena, Zprávy Jednoty klasických filologů 8,1966, 88-91. Martínková 2012: Dana Martínková, Literární druh veršovaných popisů měst v naší latinské humanistické literatuře, Praha 2012. Matějková 2011: Hana Matějková, „Svět к skonání táhne“. Reflexe monstrózních porodů v raněnovověkých češkojazyčných naučných a homiletických pramenech a prame nech lidové provenience, Dějiny - Teorie ֊ Kritika 7, 2011, 203-218. Mazzocco 2006: Angelo Mazzocco, Introduction, in: Interpretations of Renaissance Huma nism, Angelo Mazzocco (ed.), Leiden - Boston 2006,1-18. Mecklenborg - Schneider 2015: Christina Mecklenborg ֊ Bernd Schneider, Der Wittenber ger Homer. Johann Stigel und seine lateinische Übersetzung des elften Odyssee-Buches, Leipzig 2015. Meerhoff 2007: Kees Meerhoff, Some XVIth-century Reading of Aristotle’s Ethics, in: Der Aristotelismus in der Frühen Neuzeit - Kontinuität oder Wiederaneignung? Günter Frank Andreas Speer (eds.), Wiesbaden 2007, 291-324. Meinel 2011: Christoph Meinel, Certa Deus toti impressit vestigia mundo. Melanchthons Naturphilosophie, in: Der Humanist als Reformator. Über Leben, Werk und Wirkung Philipp Melanchthons, Michael Fricke - Matthias Heesch (eds.), Leipzig 2011, 229-251. Meitzer 1998: Françoise Meitzer, Der Diskurs der Jungfräulichkeit oder von der Geschlechtlichkeit des Heiligen, in: Die ungewisse Evidenz.
Für eine Kulturgeschichte des Beweises, Gary Smith - Matthias Kross (eds.), Berlin 1998, 69-93. Mencik 1897: Ferdinand Mencik, Studenti ve Wittenberku, Časopis Českého musea 71, 1897, 250-268. Menke-Glückert 1912: Emil Menke-Glückert, Die Geschichtsschreibung der Reformation und Gegenreformation. Bodin und die Begründung der Geschichtsmethodologie durch Bartho lomäus Keckermann, Leipzig 1912. Methuen 1996: Charlotte Methuen, The Role of Heavens in the Thought of Philip Melanch thon, Journal of the History ofIdeas 57, 3,1996, 385-403. Methuen 1998: Charlotte Methuen, Zur Bedeutung der Mathematik für die Theologie Philipp Melanchthons, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften seiner Zeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998, 85-103. Methuen 2008: Charlotte Methuen, Science and Theology in the Reformation: Studies in Theological Interpretation and Astronomical Observation in Sixteenth-Century Germany, London - New York 2008. Methuen 2017: Charlotte Methuen, England, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 659-681. Meyer 2009: Torsten Meyer, Cultivating the Landscape: The Perception and Descrip tion of Work in Sixteenth- to Eighteenth-Century German “Household Literature” (Hausväterliteratur), in: The Idea of Work in Europe from Antiquity to Modem Times, Josef Ehmer - Catharina Lis (eds.), Farnham 2009, 215-244. Middel - Middell 1994: Katharina Middel ֊ Matthias Middell, Forschungen zum Kultur transfer: Frankreich und Deutschland, Grenzgänge: Beiträge zu einer modernen
Romanis tik 1, 2,1994,107-122. Middell 2014: Matthias Middell, The Search for a New Place for the 18th Century in Glo bal History Narratives, in: Cultural Transfers, Encounters and Connections in the Global 18th Century, Matthias Middell (ed.), Leipzig 2014, 7-40. Michel 2017: Stefan Michel, Doctrina et Consolatio. Zur katechetischen Funktion der Trost- und Leichenpredigt bei Johannes Mathesius (1504-1565), in: Johannes Mathesius 407
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exe gese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 285-306. Millet 2018: Olivier Millet, Die Frage der rhetorischen imitatio ciceroniana bei Philipp Melanchthon, in: Cicero in der Frühen Neuzeit, Günter Frank - Anne Eusterschulte (eds.), Stuttgart-Bad Cannstatt 2018,149-165. Morantin 2017: Patrick Morantin, Lire Homère à la Renaissance. Philologie humaniste et tra dition grecque, Genève 2017. Moritz 2010: Anja Moritz, Interim und Apokalypse. Die religiösen Vereinheitlichungsversuche Karls V. im Spiegel der magdeburgischen Publizistik 1548-1551/52, Tübingen 2010. Moss 1994: Ann Moss, Being in Two Minds: The Bilingual Factor in Renaissance Writing, in: Acta Conventus Neo-Latini Hafniensis: Proceedings of the Eighth International Congress of Neo-Latin Studies in Copenhagen 12-17 August 1991, Rhode Schnur (ed.), New York - Bing hamton 1994, 61-74. Moss 1996: Ann Moss, Printed Commonplace-Books and the Structuring of Renaissance Thought, Oxford 1996. Moss 2003: Ann Moss, Renaissance Truth and the Latin Language Turn, New York - Oxford 2003. Moss 2006: Ann Moss, Language Can Change Minds, in: Language and Cultural Change. Aspects of the Study and Use ofLanguage in the Later Middle Ages and the Renaissance, Lodi Nauta (ed.), Leuven - Paris - Dudley 2006,187-203. Moul 2017: Victoria Moul, Didactic poetry, in: A Guide to Neo-Latin Literature, Victoria Moul (ed.), Cambridge 2017,180-199. Muhlack 2002: Ulrich Muhlack, Das Projekt der Germania
illustrata. Ein Paradigma der Diffusion des Humanismus?, in: Diffusion des Humanismus. Studien zur nationalen Geschichtsschreibung europäischer Humanisten, Johannes Helmrath - Ulrich Muhlack Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2002,142-158. Muhlack 2002: Ulrich Muhlack, Kosmopolitismus und Nationalismus im deutschen Hu manismus, in: Menschen und Strukturen in der Geschichte Alteuropas. Festschrift fürJohan nes Kunisch zur Vollendung seines 65. Lebensjahres, dargebracht von Schülern, Freunden und Kollegen, Helmut Neuhaus - Barbara Stollberg-Rilinger (eds.), Berlin 2002,19-36. Muhlack 2004: Ulrich Muhlack, Der Humanismus a/s kulturhistorische Epoche, Münster 2004. Muhlack 2006: Ulrich Muhlack, Mittelater und Humanismus - Eine Epochengrenze, in: Ulrich Muhlack, Staatensystem und Geschichtsschreibung. Ausgewählte Aufsätze zu Huma nismus und Historismus, Absolutismus und Außlärung, Notker Hammerstein ֊ Walther Gerrit (eds.), Berlin 2006, 9-27. Müller 1996: Rainer A. Müller, Humanismus und Universität im östlichen Mitteleuropa, in: Humanismus und Renaissance in Ostmitteleuropa vor der Reformation, Winfried Eber hard - Alfred A. Strnad (eds.), Köln - Weimar - Wien 1996, 245-272. Müller 2017a: Andreas Müller, Ungarn und Südosteuropa, in: Philipp Melanchthon. Der Re formator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 745-756. Müller 2017b: Ralf Müller, Die Ordnung der Affekte: Frömmigkeit ah Erziehungsideal bei Eras mus von Rotterdam und Philipp Melanchthon, Bad Heilbrunn 2017. Müller-Jahncke 1998: Wolf-Dieter Müller-Jahncke, Philipp
Melanchthon und die Astro logie - Theoretisches und Mantisches, in: Melanchthon und die Naturwissenschaften sei nerzeit, Günter Frank - Stefan Rhein (eds.), Sigmaringen 1998,123-135. Mundhenk 2015: Christine Mundhenk, Evangelische Ordnung im katholischen Böhmen: Die Kirchen-, -Schul- und Spitalordnung des Johannes Mathesius, in: Ordnungen für die Kirche - Wirkungen auf die Welt. Evangelische Kirchenordnungen des 16. Jahrhunderts, Sabine Arend - Gerald Dörner (eds.), Tübingen 2015, 291-309. 408
Sekundární literatura Mundhenk 2017: Christine Mundhenk, Briefe, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 304-319. Mundt 2012: Felix Mundt, Melanchthon und Cicero. Facetten des Eklekticismus am Beispiel der Seelenlehre, in: Der Philosoph Melanchthon, Günter Frank - Felix Mundt (eds.), Berlin 2012,147-171. Munzar 1998: Jan Munzar, Jan Strialius a jeho meteorologická pozorování z Čech a Ně mecka z let 1558-1582, Meteorologické zprávy 51,1998,149-153. Nauert 1998: Charles G. Nauert, Humanism as a Method: Roots of Conflict with the Scho lastics, The Sixteenth Century Journal 29,1998, 2, 427-438. Nauert 2006: Charles G. Nauert, Humanism and the Culture of Renaissance Europe, Cam bridge etc. 2006. Nauta 2006: Lodi Nauta, Linguistic Relativity and the Humanist Imitation of Classical Latin, in: Language and Cultural Change: Aspects of the Study and Use of Language in the Later Middle Ages and the Renaissance, Lodi Nauta (ed.), Leuven - Paris - Dudley 2006, 173-185. Neddermeyer 1997: Uwe Neddermeyer, Kaspar Peucer (1525-1602). Melanchthons Uni versalgeschichtsschreibung, in: Melanchthon in seinen Schülern, Heinz Scheible (ed.), Wiesbaden 1997, 69-101. Nejeschleba 2005: Tomáš Nejeschleba, Luteránský aristotelismus - Philipp Melanch thon, Studia Neoaristotelica 2, 2005,1, 67-81. Nejeschleba 2006: Tomáš Nejeschleba, The Theory of Sympathy and Antipathy in Wit tenberg in the 16th century, AUPO, Philosophica VII, Philosophica ֊ Aesthetica 32, 2006, 81-91. Nejeschleba 2014: Tomáš Nejeschleba,
Kapitoly z renesanční filosofie, Brno 2014. Nellen - Surdei 2012: Henk J. M. Nellen - Steven Surdèl, “Barbaric and Uneducated?” Modesty Unveiled in the Vernacular Editions by Cornells van Ghistele and Direk Coornhert, Sborník Národního muzea v Praze, řada C - literární historie / Acta Musei Nationalis Pragae, series C - Historia Litterarum 57, 2012, 3, 27-34. Neškudla 2002: Bořek Neškudla, Astronomy and Astrology at Prague University before the Battle at White Mountain, in: Tycho Brahe and Prague. Crossroads of European Sci ence: Proceedings of the International Symposium on the History of Science in the Rudolphine Period. Prague, 22-25 October 2001, John Robert Christianson - Alena Hadravová - Petr Hadrava - Martin Šolc (eds.), Frankfurt am Main 2002, 388-392. Neumann 2017: Hanns-Peter Neumann, Dialektik, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 515-534. Nolde - Opitz-Belakhal 2008: Dorothea Nolde - Claudia Opitz-Belakhal, Kulturtransfer über Familienbeziehungen - einige einführende Überlegungen, in: Grenzüberschrei tende Familienbeziehungen. Akteure und Medien des Kulturtransfers in der Frühen Neuzeit, Dorothea Nolde ֊ Claudia Opitz-Belakhal (eds.), Köln - Weimar - Wien 2008,1-14. North 2009: Michael North (ed.), Kultureller Austausch. Bilanz und Perspektiven der Frühneu zeitforschung, Köln - Weimar - Wien 2009. Nováková 1966: Julie Nováková, Rytmické kalendárium Jiřího Handsche, Listy filologické 89, 1966, 315-320. Novotný 2010: Matěj Novotný, Lauterbeckův Regentenbuch a Veleslavínova
Politia his torica, Theatmm históriáé 7, 2010,15-51. Nutton 1993: Vivian Nutton, Wittenberg Anatomy, in: Medicine and the Reformation, Ole Peter Grell - Andrew Cunningham (eds.), London - New York 1993,11-32. Nutton 1997: Vivian Nutton, Hellenism Postponed: Some Aspects of Renaissance Medi cine, 1490-1530, Sudhoffs Archiv 81,1997, 2,158-170. 409
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Nutton 2008: Vivian Nutton, ,Iťs the Patient’s Fault’: Simone Simoni and the Plague of Leipzig, 1575, Intellectual History Review 18, 2008,1, 5-13. Oberrauch 2012: Lukas Oberrauch, Medizin, in: Tyrolis latina. Geschichte der lateinischen Literatur in Tirol, Bd. 1: Von den Anfängen bis zur Gründung der Universität Innsbruck, Mar tin Korenjak - Florian Schaffenrath - Lav Šubarić - Karlheinz Töchterle (eds.), Wien 2012, 862-874. Oestmann 2004: Günther Oestmann, Heinrich Rantzau und die Astrologie. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des 16. Jahrhunderts, Braunschweig 2004. Okál 1966: Miloslav Okál, L’humaniste Slovaque Martin Rakovský et le nombre nuptial de Platon, Listy filologické 89,1966,34-48. Okál 1967a: Miloslav Okál, Martin Rakovský et son recueil «Elegiae et epigrammata», Listy filologické 90,1967,136-148. Okál 1967b: Miloslav Okál, Les sources du poème «Sur les écrevisses» de Rakovský, Listy filologické 90,1967, 281-291. Okál 1968: Miloslav Okál,'Aristotelova Politika a Rakovského Libellus de partibus rei publicae, Zprávy Jednoty klasických filologů X, 3,1968,125-137. Okál 1970: Miloslav Okál, L’idée de la justice dans l’œuvre De magistram politico de Ra kovský et ses sources, Ľúty filologické 93,1970, 93-104. Okál 1970-1971: Miloslav Okál, Rakovský, Fiodějovský a zázračný vták fénix, Strahovská knihovna 5-6,1970-1971, 317-330. Okál 1979: Miloslav Okál, Život a dielo Martina Rakovského, sv. 1, Martin 1979. Okál 1983: Miloslav Okál, Život a dielo Martina Rakovského, sv. 2, Martin 1983. Omodeo 2014: Pietro Daniel Omodeo, Copernicus
in the Cultural Debates of the Renaissance: Reception, Legacy, Transformation, Leiden 2014. Omodeo 2015: Pietro Daniel Omodeo, Institutionalized Metaphysics of Astronomy at Early-Modern Melanchthonian Universities, in: Wissen in Bewegung. Institution - Itera tion - Transfer, Eva Cancik-Kirschbaum - Anita Traninger (eds.), Wiesbaden 2015, 5178. Opitz 1994: Claudia Opitz, Neue Wege in der Sozialgeschichte? Ein kritischer Blick auf Otto Brunners Konzept des „Ganzen Hauses“, Geschichte und Geseüschaft 20,1994, 8898. Osler 2010: Margaret J. Osler, Reconfiguring the World: Nature, God, and Human Understan ding from the Middle Ages to Early Modem Europe, Baltimore 2010. Otto 1992: Stephan Otto, Das Wissen des Änlichen, Michel Foucault und die Renaissance, Frankfurt am Main - Bern - New York - Paris 1992. Pantin 2011: Isabelle Pantin, Le De generatione et corruptione dans l’enseignement phi losophique de Melanchthon, in: Lire Aristote au Moyen Âge et à la Renaissance. Réception du traité sur la génération et la corruption, Joëlle Ducos - Violaine Giacomotto-Charra (eds.), Paris 2011, 289-302. Park 2004: Katharine Park, Nature in Person: Medieval and Renaissance Allegories and Emblems, in: The Moral Authority of Nature, Lorraine Daston - Fernando Vidal (eds.), Chicago 2004, 50-73. Patzak 1943: Irmgard Patzak, Eine Prager Dichterin im Zeitalter Rudolfs IL, in: Prager Jahrbuch 1943, Franz Holler (ed.), Amsterdam - Berlin - Wien 1943,102-106. Pedrazza Gorlero 2004: Umanisti in Europa: la Prolusio scholastica politicae exercitationis (1578) diJan Kocin, Cecilia Pedrazza Gorlero
(ed.), Padova 2004. Pešek 1990: Jiří Pešek, Univerzitní správa městských latinských škol v Čechách a na Mo ravě na přelomu 16. a 17. století, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis XXX, 1990, 41-58. Pešek 1991: Jiří Pešek, Pražská univerzita, městské latinské školy a měšťanské elity před bělohorských Čech (1570-1620), Český časoph historický 89,1991,336-355. 410
Sekundární literatura Pešek 1995a: Jiří Pešek, Pražská univerzita a městské latinské školy, in: Dějiny Univerzity Karlovy 11347/48-1622, Michal Svatoš (ed.), Praha 1995, 219-226. Pešek 1995b: Jiří Pešek, Výuka a humanismus na pražské univerzitě doby předbělohor ské, in: Dějiny Univerzity Karlovy 11347/48-1622, Michal Svatoš (ed.), Praha 1995,227-245. Pešková 1990: Jarmila Pešková, Ordines Lectionum jako pramen poznání výuky na artis tické fakultě pražské univerzity v letech 1570-1619, Acta Universitatís Carolinae - Histo ria Universitāte Carolinae Pragensis XXX, 1990, 9-30. Petráň 1983: Josef Petráň, Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (do roku 1948), Praha 1983. Petrů 1968: Eduard Petrů, Eusebiova Historie církevní a otázky českého humanistického překladu, Listy filologické 91,1968, 62-73. Petrů 1974: Eduard Petrů, Olomoucký humanismus a jeho polské podněty, in: Slavbtický sborník olomoucko-lublinský, Praha 1974, 27-39. Pigman 1990: G. W. Pigman III, Neo-Latin Imitation of the Latin Classics, in: Latin Poetry and the Classical Tradition: Essays in Medieval and Renaissance Literature, Peter Godman ֊ Oswyn Murray (eds.), Oxford 1990,199-210. Pišna 2012a: Jan Pišna, Příspěvek к recepci díla Filipa Melanchthona v bohemíkálních tiscích 16. a začátku 17. století, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů, Olomouc 2012, 85-95. Pišna 2012b: Jan Pišna, Typografický popis tisků české adaptace Melanchthonovy latin ské gramatiky, in: Bibliotheca Antiqua 2012, Olomouc 2012, 205-216. Pišna 2019: Jan Pišna, Melanchthonovo rozmlouvání utěšené a
potěšitedlné pána Boha s Evou z roku 1557, in: Bibliotheca Antiqua 2019, Olomouc 2019, 95-103. Platów 2017: Michael Platów, Melanchthon und die Türken, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Bos ton 2017,205-213. Plett 1986: Heinrich F. Plett, The Poetics of Quotation, Annales Universitate Scientiarum Budapestensis de Rolando Eötvös nominatae, Sectio Linguistica, Tomus XVII, Budapest 1986, 293-313. Plett 1991: Heinrich F. Plett, Intertextualities, in: Intertextuality, Heinrich F. Plett (ed.), Berlin - New York 1991, 3-29. Plett 1994: Heinrich F. Plett, Gattungspoetik in der Renaissance, in: Renaissance-Poetik. Renaissance Poetics, Heinrich F. Plett (ed.), Berlin - New York 1994,147-176. Pohlig 2002: Matthias Pohlig, Konfessionskulturelle Deutungsmuster internationaler Konflikte um 1600 - Kreuzzug, Antischrist, Tausendjähriges Reich, Archiv ßr Reformationsgeschichte 93, 2002, 278-316. Pohlig 2007a: Matthias Pohlig, Zwischen Gelehrsamkeit und konfessioneller Identitätsstiftung. Lutherische Kirchen- und Universalgeschichtsschreibung 1546-1617, Tübingen 2007. Pohlig 2007b: Matthias Pohlig, Konfessionalisierung und frühneuzeitliche Naturwissen schaft, in: Frühneuzeitliche Bildungsgeschichte der Reformierten in konfessionsvergleichen der Perspektive (Schulwesen, Lesehdtur und Wissenschaft), Heinz Schilling - Stefan Ehren preis (eds.), Berlin 2007, 229-268. Prietz 2014: Frank Ulrich Prietz, Das Mittelalter im Dienst der Reformation: Die Chronica Ca rions und Melanchthons von 1532. Zur Vermittlung
mittelalterlicher Geschichtskonzeptionen in die protestantische Historiographie, Stuttgart 2014. Pumfrey 2011: Stephen Pumfrey, “Your astronomers and ours differ exceedingly”: The Controversy over the “New Star” of 1572 in the Light of a Newly Discovered Text by Thomas Digges, The Briteh Journal for the History ofScience 44, 2011,1, 29-60. Purš 2016: Ivo Purš, Tadeáš Hájek of Hájek and his Alchemical Circle, in: Alchemy and Rudolfil: Exploring the Secrets ofNature in Central Europe in the 16th and 17th Centuries, Ivo Purš - Vladimír Karpenko (eds.), Prague 2016, 423-457. 411
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNI LITERATURY Pmdková 1997: Lenka Prudková, Veleslavínův tisk Historie židovské z roku 1592, Knihy a dějiny 4,1997, 6-26. Quillen 1998: Carol Everhart Quillen, Rereading the Renaissance: Petrarch, Augustine, and the Language ofHumanism, Ann Arbor 1998. Rahner 2017: Johanna Rahner, Ekklesiologie, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 419-438. Rasmussen 2017: Tarald Rasmussen, Skandinavien, in: Philipp Melanchthon. Der Reforma tor zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 647-658. Rataj 2002: Tomáš Rataj, České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v raně novověké literatuře z českých zemí, Praha 2002. Ratajova 2008: Jana Ratajova, Panna a panenství / panic a panictví v české literatuře raného novověku, in: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Nádoby mdlé, hlavy nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008, 542-591. Ratajova 2009: Jana Ratajova, Manželství v české literatuře raného novověku, ín: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Žena nenípříšera, ale nejmílejší stvoření Boží. Diskursy manžel ství v české literatuře raného novověku, Praha 2009, 733-775. Ratajova - Storchová 2008: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Nádoby mdlé, hlavy nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008. Ratajova - Storchová 2009: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Žena nenípříšera, ale nejmilej ší stvoření Boží. Diskursy manželství v české literatuře raného novověku, Praha
2009. Ratajova - Storchová 2010: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Žádná ženská člověk není. Polarizace genderů v českojazyčné literatuře druhé poloviny 18. století, Praha 2010. Ratajova - Storchová 2013: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Děti roditijest bobké ovotce. Gender a tělo v českojazyčné babické literatuře raného novověku, Praha 2013. Reich 2012: Karin Reich, Philipp Melanchthon im Dialog mit Astronomen und Mathe matikern: Asugewählte Beispiele, in: Mathematik und Naturwissenschaften in der Zeit von Philipp Melanchthon: Akten des gemeinsam mit dem Cauchy-Eorum-Nümberg e.V. am 12./13. November 2010 veranstalteten Symposions in Nürnberg, Franz Fuchs (ed.), Wiesba den 2012, 27-58. Reich 2017: Ulrich Reich, Mathematik, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 559-576. Rexroth 2012: Frank Rexroth, Systemvertrauen und Expertenskepsis. Die Utopie vom maßgeschneiderten Wissen in den Kulturen des 12. bis 16. Jahrhunderts, in: Wissen, maßgeschneidert. Experten und Expertenkulturen im Europa der Vormodeme, Jörn Reich Frank Rexroth - Matthias Roick (eds.), München 2012,12-44. Rhein 1991: Stefan Rhein, Melanchthon und Paracelsus, in: Parerga Paracelsica. Paracelsus in Vergangenheit und Gegenwart, Joachim Telle (ed.), Stuttgart 1991, 57-73. Rhein 1996: Stefan Rhein, „Italia magistra orbis terrarum“. Melanchthon und der italie nischer Humanismus, in: Humanismus und Wittenberger Reformation. Festgabe anläßlich des 500. Geburtstages des Praeceptor Germaniae Philipp Melanchthon am 16. Februar 1997,
Michael Beyer - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 1996, 367-388. Rhein 1997: Stefan Rhein, Melanchthon and Greek Literature, in: Philip Melanchthon (1497-1560) and the Commentary, Timothy J. Wengert - M. Patrick Graham (eds.), Shef field 1997,149-170. Rhein 1999: Stefan Rhein, Philipp Melanchthon als Gräzist, in: Werk und Rezeption Phi lipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500. Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999, 53-69. 412
Sekundární literatura Rhein 2014: Stefan Rhein, Paul Eber als neulateinischer Dichter. Eine Annäherung, in: Paul Eber (1511-1569). Humanist und Theologe der zweiten Generation der Wittenberger Refor mation, Daniel Gehrt - Volker Leppin (eds.), Leipzig 2014,196-257. Riemer 2006: Jessica Riemer, Zwischen „gelehrter“ und „freier“ Tradition: Horazvertonungen in der Frühen Neuzeit, in: Strenae nataliciae. Neulateinische Studien, Wilhelm Kühlmann zum 60. Geburtstag, Hermann Wiegand (ed.), Heidelberg 2006,127-153. Richarz 1991a: Irmintraut Richarz, Das ökonomisch autarke „Ganze Haus“ - Eine Le gende?, in: Haushalt und Familie in Mittelalter und früher Neuzeit: Vofääge eines interdiszi plinären Symposiums vom 6.-9, Juni 1990 an der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität Bonn, Trude Ehlert (ed.), Sigmaringen 1991, 269-279. Richarz 1991b: Irmintraut Richarz, Oikos, Haus und Haushalt: Ursprung und Geschichte der Haushaltsökonomik, Göttingen 1991. Richarz 1993: Irmintraut Richarz, Haus und Ökonomik als europäische Phänomene. Aspekte wissenschaftshistorischer Forschung zur Haushaltsökonomik, in: Der private Haushaitim wissenschaftlichen Diskurs, Sylvia Grabe (ed.), Frankfurt am Main etc. 1993, 143-172. Richarz 1998: Irmintraut Richarz, Oeconomia: Lehren vom Haushalten und Geschlech terperspektiven, in: Geschlechterperspektiven: Forschungen zur Frühen Neuzeit, Heide Wunder - Gisela Engel (eds.), Königstein 1998, 316-336. Richter - Schönert - Titzmann 1997: Karl Richter - Jörg Schönert - Michael Titzmann, Literatur, Wissen, Wissenschaft. Überlegung zu einer komplexen Relation, in:
Die Lite ratur und die Wissenschaften 1770-1930, Karl Richter - Jörg Schönert - Michael Titzmann (eds.), Dordrecht 1997, 9-36. Ritoók-Szalay 2001: Ágnes Ritoók-Szalay, Warum Melanchthon? Über die Wirkung Melanchthons im ehemaligen Ungarn, in: Melanchthon und Europa, Bd. 1: Skandinavien und Mitteleuropa, Günter Frank - Martin Treu (eds.), Stuttgart 2001, 273-284. Ritoók-Szalay 2005: Ágnes Ritoók-Szalay, Enarrai Electram Sophoclis, in: Dona Melanchthoniana. Festgabe fur Heinz Scheible zum 70. Geburtstag, Johanna Loehr (ed.), Stuttgart iad Cannstatt 2005, 325-337. Robert 2011: Jörg Robert, Die Ciceronianismus-Debatte, in: Diskurse der Gelehrtenkultur in der Frühen Neuzeit, Herbert Jaumann (ed.), Berlin - New York 2011,1-54. Roebel 2004: Martin Roebel, Caspar Peucer als Humanist und Mediziner, in: Caspar Peucer (1525-1602). Wissenschaft, Glaube und Politik im konfessionellen Zeitalter, Hans-Peter Ha sse - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 2004, 51-73. Roest 2003: Bert Roest, Rhetoric of Innovation and Recourse to Tradition in Humanist Pedagogical Discourse, in: Medieval and Renaissance Humanism: Rhetoric, Representation and Reform, Stephen Gersh - Bert Roest (eds.), Leiden - Boston 2003,115-148. Roloff 2012: Hans-Gert Roloff, Die Bedeutung der Rezeptionsliteratur. Zum Konzept und zur Tagung, in: Die Bedeutung der Rezeptionsliteratur für Bildung und Kultur der Frühen Neuzeit (1400-1750), Afred Noe - Hans-Gert Roloff (eds.), Bern 2012,11-25. Ross 2017: Tricia Ross, „Das Christentum stehet in Hoffen und Harren“: Resurrection in Johannes Mathesius’ Funeral Sermons, in: Johannes
Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 307-315. Rothe 1998: Hans Rothe, Die Vorworte in den Drucken des Daniel Adam von Veleslavín, in: Später Humanismus in der Krone Böhmen 1570-1620, Hans Bernd Harder - Hans Rothe (eds.), Dresden 1998, 224-241. Rötzer 1979: Hans Gerd Rötzer, Traditionalität und Modernität in der europäischen Literatur. Ein Überblick vom Attizismus-Asianisms-Streit bis zur „Querelle des Anciens et des Modernes", Darmstadt 1979. Rotzoll 2015: Maike Rotzoll, Die Wittenberger Medizin in der Praxis - Leibmedici, Stadtphysici und Medizinpolizey, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen 413
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDARNI LITERATURY und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche - Heiner Lück - Manfred Ruders dorf- Markus Wriedt (eds.), Leipzig 2015,421-436. Rudersdorf - Töpfer 2006: Manfred Rudersdorf - Thomas Töpfer, Fürstenhof, Univer sität und Territorialstaat. Der Wittenberger Humanismus, seine Wirkungsräume und Funktionsfelder im Zeichen der Reformation, in: Funktionen des Нитапќтиѕ. Studien zum Nutzen des Neuen in der humanistischen Kultur, Thomas Maissen - Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2006, 214-261. Rummel 1995: Erika Rummel, The Humanist-Scholastic Debate in the Renaissance and the Reformation, Cambridge 1995. Ryba 1930: Bohumil Ryba, Matouš Collinus a jeho vergiliovské universitní čtení, in: Pio Vati. Sborník prací českých filologů к uctění dvoutísícího výročí narození Vergiliova, Otakar Jiráni - František Novotný - Bohumil Ryba (eds.), Praha 1930, 95-111. Říčan 1963: Rudolf Říčan, Melanchthon und die böhmischen Länder, in: Philipp Melanchthon: Humanist, Reformator, Praeceptor Germaniae, Berlin 1963, 237-260. Říčan 1967-1968: Rudolf Říčan, Schriften des Johannes Mathesius in tschechischer Übersetzung mit einem Anhang über bisher unbeachtete Mathesiana in den Prager Bibliotheken, Erbe und Auftrag der Reformation in den Böhmischen Ländern 3-4, 19671968,15-32. Salatowsky 2006: Sascha Salatowsky, De Anima. Die Rezeption der aristotelischen Psychologie im 16. und 17. Jahrhundert, Amsterdam 2006. Salatowsky 2009: Sascha Salatowsky, Die menschliche Seele in philosophischer und theologischer Perspektive - Aristoteles zwischen Luther und Melanchthon,
in: Huma nismus und europäische Identität, Günter Frank (ed.), Heidelberg 2009,153-175. Scattola 2005: Merio Scattola, Widerstandsrecht und Naturrecht im Umkreis von Philipp Melanchthon, in: Das Interim 1548/50. Herrschaftskrise und Glaubenskonflikt, Luise Schorn-Schütte (ed.), Heidelberg 2005, 459-487. Seidel 1999: Robert Seidel, Praeceptor comoedorum. Philipp Melanchthons Schulthea terpädagogik im Spiegel seiner Prologgedichte zur Aufführung antiker Dramen, in: Werk und Rezeption Philipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung anläßlich seines 500. Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999, 99-122. Seiler 2016: Hanspeter Seiler, Die pythagorisch-naturwissenschaftlichen Grundlagen der Hochzeitszahl aus Platons „Staat“, Hildesheim - Zürich 2016. Schäfer 1976: Eckart Schäfer, Deutscher Horaz. Conrad Celtis, Georg Fabricius, Paul Melissus, Jacob Balde. Die Nachwirkung des Horaz in der neulateinischen Dichtung Deutschlands, Wiesbaden 1976. Schaufele 2007: Wolf-Friedrich Schaufele, Theologie und Historie. Zur Interferenz zwei er Wissensgebiete in Reformationszeit und konfessionellem Zeitalter, in: Kommuni kation und Transfer im Christentum der Frühen Neuzeit, Irene Dingel - Wolf-Friedrich Schaufele (eds.), Mainz 2007,129-156. Scheible 1996: Heinz Scheible, Aristoteles und die Wittenberger Universitätsreform. Zum Quellenwert von Lutherbriefen, in: Humanismus und Wittenberger Reformation. Festgabe anläßlich des 500. Geburtstages des Praeceptor Germaniae Philipp Melanchthon am 16. Februar 1997,
Michael Beyer - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 1996,123-144. Scheible 1997: Heinz Scheible, Melanchthon als akademischer Lehrer: Einführung in das Arbeitgespräch „Melanchthon in seinen Schülern“, in: Melanchthon in seinen Schülern, Heinz Scheible (ed.), Wiesbaden 1997,15-29. Scheible 2007: Heinz Scheible, Melanchthons Verständnis des Danielbuchs, in: Die Geschichte der Daniel-Auslegung in Judentum, Christentum und Islam. Studien zur Kommen tierung des Danielbuchs in Literatur und Kunst, Katharina Bracht - Davis S. du Toit (eds.), Berlin - New York 2007, 293-321. 414
Sekundární literatura Scheible 2010a: Heinz Scheible, Die Philosophische Fakultät der Universität Wittenberg von der Gründung bis zur Vertreibung der Philippisten, in: Heinz Scheible, Aufsätze zu Melanchhthon, Tübingen 2010, 91-124. Scheible 2010b: Heinz Scheible, Die Reform von Schule und Universität in der Reforma tionszeit, in: Heinz Scheible, Aufsätze zu Melanchhthon, Tübingen 2010,151-172. Scheible 2012: Heinz Scheible, Fünfzig Jahre Melanchthonforschung, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Europas, Irene Dingel ֊ Armin Kohnle (eds.), Leip zig 2012,399-411. Scheible 2015: Heinz Scheible, Der Bildungsreformer Melanchthon, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche - Heiner Lück - Manfred Rudersdorf - Markus Wriedt (eds.), Leipzig 2015, 92115. Schiebinger 1993: Londa Schiebinger, Nature’s Body: Gender and the Making of Modem Science, Boston 1993. Schiebinger 2004: Londa Schiebinger, Feminist History of Colonial Science, Hypatia 19, 2004,1, 233-254. Schildknecht 1995: Christiane Schildknecht, Experiments with Metaphors: On the Con nection between Scientific Method and Literary form in Francis Bacon, in: From a Me taphorical Point of View. A Multidisciplinary Approach to the Cognitive Content of Metaphor, Zdravko Radman (ed.), Berlin 1995, 27-50. Schirrmeister 2009: Albert Schirrmeister, Renaissance ֊ Humanismus. Neue Forschun gen zur Kulturgeschichte des 16. Jahrhunderts, Zeitschrift für Historische Forschung 36, 2, 2009, 259-298. Schmoeckel 2014: Mathias Schmoeckel, Das
Recht der Reformation: Die epistemologische Re volution der Wissenschaft und die Spaltung der Rechtsordnung in der Frühen Neuzeit, Tübin gen 2014. Schneider 2010: Martin Schneider, Die Welt ist alt und krank. Melanchthons Sicht von Welt und Geschichte in seinen späteren Jahren, Jahrbuch ßr badische Kirchen- und Reli gionsgeschichte 4, 2010,155-161. Schneider 2017a: Hans-Otto Schneider, Sarepta. Die Bergpostille des Johannes Mathesius, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Re formation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 191-208. Schneider 2017b: Martin Schneider, Geschichte, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin ֊ Boston 2017, 577-590. Schnell 1997: Rüdiger Schnell, Text und Geschlecht. Mann und Frau in Eheschriften der frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 1997. Schnell 1998a: Rüdiger Schnell, Frauendiskurs, Männerdiskurs, Ehediskurs. Textsorten und Geschlechterkonzepte in Mittelalter und Früher Neuzeit, Frankfurt am Main 1998. Schnell 1998b: Geschlechterbeziehungen und Textfunktionen. Studien zu Eheschriften der Frühen Neuzeit, Rüdiger Schnell (ed.), Tübingen 1998. Schnell 2002: Rüdiger Schnell, Sexualität und Emotionalität in der vormodemen Ehe, Köln Weimar - Wien 2002. Schorn-Schütte 2014: Luise Schorn-Schütte, Die Drei-Stände Lehre, in: Perspectum. Aus gewählte Aufsätze zur Frühen Neuzeit und Historiographiegeschichte anläßlich ihres 65. Ge burtstages, Markus Friedrich - Holger Kürbis - Anja Kürbis (eds.), München
2014, 251-280. Schott 2004: Christian-Erdmann Schott, Die Chronologien von Leonhard Krenzheim (1532-1598) und Abraham Buchholzer (1529-1584), in: Śląska Republika Uczonych. Schlesische Gelehrtenrepublik. Slezská vědecká obec, Marek Hałub - Anna Mańko-Matysiak (eds.), sv. 1, Wroclaw 2004, 79-94. 415
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY Schuh 2013: Maximilian Schuh, Aneignungen des Humanismus. Institutionelle und individu elle Praktiken an der Universität Ingolstadt im 15. Jahrhundert, Leiden etc. 2013. Simons 2011: Patricia Simons, The Sex ofMen in Premodem Europe: A Cultural History, Cam bridge etc. 2011. Singer 2012: Georg Singer, Sternenlauf und göttliche Vorsehung: Philipp Melanchthon als Förderer der mathematischen Lehre, in: Mathematik und Naturwissenschaften in der Zeit von Philipp Melanchthon: Akten des gemeinsam mit dem Cauchy-Forum-Nümberg e. V. am 12./13. November 2010 veranstalteten Symposions in Nürnberg, Franz Fuchs (ed.), Wiesba den 2012, 59-98. Siraisi 2004: Nancy G. Siraisi, Oratory and Rhetoric in Renaissance Medicine, Journal of the History ofIdeas 65, 2004, 2,191-211. Slavíková 2020: Marcela Slavíková, Lectures on Homer at Non-Catholic Universities in Central Europe as Attested in Matthaeus Collinus’s Specimen studii ас lahorum (1557) and Joachim Camerarius’s Commentarius explicationis primi libri Iliados (1538), Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis LX/1, 2020,219-229. Slavíková (v tisku): Marcela Slavíková, Bohemian Lands, in: The Hellenizing Muse: An Anthology ofPoetry in Ancient Greek from the Renaissance to the Present, Filippomaria Pon tani - Stefan Weise (eds.), Berlin (v tisku). Smolka - Vaculínová 2010: Josef Smolka - Marta Vaculínová, Renesanční lékař Georg Handsch (1529-1578), Dějiny věd a techniky 43,1, 2010,1-26. Sommer - Müller-Wille - Reinhardt 2017: Handbuch Wissenschatfsgeschichte, Marianne
Sommer - Staffan Müller-Wille ֊ Carsten Reinhardt (eds.), Stuttgart 2017. Sonntagbauer 2012: Wolfgang Sonntagbauer, Von der Hochzeit der Gegensätze. Zur frühgrie chischen Seelenlehre in der „Hochzeitszahl“ der platonischen Politela, Hildesheim - Zürich 2012. Soergel 2012: Philip M. Soergel, Miracles and the Protestant Imagination: The Evangelical Wonder Book in Reformation Germany, Oxford 2012. Sousedik 2009: Stanislav Sousedik, Philosophie der Frühen Neuzeit in den böhmischen Län dern, Stuttgart-Bad Cannstatt 2009. Sparn 2017: Walter Spara, Altes Reich, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 611-645. Spinks 2008: Jennifer Spinks, Jakob Rueff s 1554 Trostbüchle: A Zurich Physician Ex plains and Interprets Monstrous Births, Intellectual History Review 18, 2008,1, 41-59. Spinks 2015: Jennifer Spinks, Signs That Speak: Reporting the 1556 Comet across French and German Borders, in: Religion, the Supernatural and Visual Culture in Early Modem Europe: An album amicomm for Charles Zika, Jennifer Spinks - Dagmar Eichberger (eds.), Leiden - Boston 2015, 212-239. Stark 2008: Ryan J. Stark, Protestant Theology and Apocalyptic Rhetoric in Roger Ascham’s The Schoolmaster, Journal of the History ofIdeas 69, 2008,4, 517-532. Steiger 2005: Johann Anselm Steiger, Die Kommunikation von Irdischem und Himmli schem. Ein Beitrag zur geistlichen Phänomenologie der Berufsarbeit bei Luther und im Luthertum des 17. Jahrhunderts, in: Kommunikationsstmkturen im europäischen Luthertum der Frühen Neuzeit, Wolfgang
Sommer (ed.), Gütersloh 2005,15-31. Steiner 2008: Benjamin Steiner, Die Ordnung der Geschichte. Historische Tabellenwerke in der Frühen Neuzeit, Köln etc. 2008. Steppich 2002: Christoph J. Steppich, Numinė affiatar. Die Inspiration des Dichters im Denken der Renaissance, Wiesbaden 2002. Stevenson 2005: Jane Stevenson, Women Latin Poets: Language, Gender, and Authority, from Antiquity to the Eighteenth Century, Oxford 2005. Stillers 1988: Rainer Stillers, Humanistische Deutung. Studien zu Kommentar und Litera turtheorie in der italienischen Renaissance, Düsseldorf 1988. 416
Sekundární literatura Stockhorst 2010: Stefanie Stockhorst, Introduction. Cultural Transfer through Transla tion: A current Perpective in Enlightenment Studies, in: Cultural Transfer through Translation: The Circulation ofEnlightened Thought in Europe by means ofTranslation, Stefa nie Stockhorst (ed.), Amsterdam ֊ New York 2010, 7-26. Stolberg 2013: Michael Stolberg, Empiricism in Sixteenth-Century Medical Practice: The Notebooks of Georg Handsch, Early Science and Medicine 18, 2013, 487-516. Stolberg 2015: Michael Stolberg, Kommunikative Praktiken. Ärztliche Wissensvermitt lung am Krankenbett im 16. Jahrhundert, in: Praktiken der Frühen Neuzeit Akteure Handlungen - Artefakte, A. Brendecke (ed.), Köln - Weimar - Wien 2015,111-121. Stolberg 2016: Michael Stolberg, Medical Note-Taking in the Sixteenth and Seventeenth Centuries, in: Forgetting Machines: Knowledge Management Evolution in Early Modem Euro pe, A. Cevolini (ed.), Leiden - Boston 2016, 243-264. Stolberg (v tisku): Michael Stolberg, The Many Uses of Writing: A Polygraph Physician in Sixteenth-Century Prague (v tisku). Storchová 2007a: Lucie Storchová, Musarum et patriae fulgida stella suae. Inscenace Bo huslava Hasištejnského z Lobkovic a sebeidentifikační praktiky českých humanistů poloviny 16. století, Sborník Národního muzea v Praze, řada C - literární historie / Acta Musei Nationalis Pragae, series C - Historia Litterarum 52, 2007, 3,9-18. Storchová 2007b: Lucie Storchová, Orientalische Gegenwelten? Zur Alteritätskonstruktion des Nahen und „Ferneren“ Orients in böhmischen Reiseberichten der Frühen Neuzeit,
in: Egypt and Austria III : The Danube Monarchy and the Orient, Johanna Holaubek - Hana Navrátilová - Wolf В. Oerter (eds.), Prague 2007, 237-247. Storchová 2008a: Lucie Storchová, Gender a „přirozený řád“ v češkojazyčných diskursech vdovství, panenství a světectví raného novověku, ín: Jana Ratajova - Lucie Stor chová, Nádobу mdlé, hlavy nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008, 508-540. Storchová 2008b: Lucie Storchová, Biblische Topographie versus frühneuzeitlichen Orientalismus? Konstruktionen der orientalischen Alterität in böhmischen späthu manistischen Reiseberichten, in: Egypt and Austria IV: Crossroads, Johanna Holaubek Hana Navrátilová - Wolf В. Oerter (eds.), Prague 2008,185-214. Storchová 2009a: Lucie Storchová, Vedení manželství a etika sebe samé(ho) v českých preskriptivních spisech 16. a 17. století, in: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Žena není příšera, ale nejmilejší stvoření Boží. Diskursy manželství v české literatuře raného novověku, Praha 2009, 776-820. Storchová 2009b: Lucie Storchová, Late Humanist Treatise on the Origin of the Bohe mians, the Academic Polemics and their Potential to Perform the Other: De origine Bohemorum et Slavorum by Johannes Matthias a Sudėtis, Acta Comeniana 22-23, 2009, 149-206. Storchová 2010: Lucie Storchová, Nation, patria and the Aesthetics of Existence: Late Humanistic Discourse of Nation and its Rewriting by the Modern Czech Nationalist Movement, in: Whose Love of Which Country? Composite States, National Histories and Pa triotic Discourses in Early Modem East Central
Europe, Balázs Trencsényi - Márton Zaszkaliczky (eds.), Leiden - Boston 2010, 225-254. Storchová 2011: Lucie Storchová, Paupertate styloąue connecti. Utváření humanbtické učeпеске komunity v českých zemích, Praha 2011. Storchová 2012: Lucie Storchová, „Durchschnittliche“ Gelehrtenpraxis im Humanismus nördlich der Alpen? Der Umgang mit Homers und Vergils Epen in den Prager Uni versitätsvorlesungen des Matthaeus Collinus im Jahr 1557, Sborník Národního muzea v Praze, řada C - literární historie / Acta Musei Nationalis Pragae, series C - Historia Litterarum 57, 2012,3,41-54. Storchová 2013: Lucie Storchová, Genderování těla v českojazyčných příručkách o tě hotenství a porodu (16.-17. století), in: Jana Ratajova - Lucie Storchová, Děti roditijest 417
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDARNI LITERATURY božské ovotce. Gender a tělo v českojazyčné babické literatuře raného novověku, Praha 2013, 614-656. Storchová 2014a: Lucie Storchová, Bohemian School Humanism and its Editorial Practices (ca. 1550-1610), Turnhout 2014. Storchová 2014b: Lucie Storchová, Matthaeus Collinus a jeho Specimen studii ас laho rum (1557): Excerptové a moralizující čtení antických textů v literárním poli pražské univerzity, Historica Olomucensia: Sborník prací historických 34, 2014, Supplementum 1, 315-333. Storchová 2014c: Lucie Storchová, The Role of (Trans)National (Meta)Narratives in Re presentations of Cultural Transfers: The Case of European and Bohemian Renaissance Humanism(s), in: Veronika Čapská et ah, Processes ofCultural Exchange in Central Europe, 1200-1800, Opava 2014, 35-75. Storchová 2014d: Lucie Storchová, Vědecké reprezentace renezančního humanismu a utváření kolektivních kulturních identit, Česká literatura 62, 2014, 2, 276-286. Storchová 2015: Lucie Storchová, The “Apostle” of Renaissance Humanism in Moravia? Re-Figuring Augustinus Olomucensis in Modern Czech Historiography, in: Péter Ekler - Farkas Gábor Kiss (eds.), Augustinus Moravus Olomucensis, Budapest 2015,149-156. Storchová 2017: Lucie Storchová, „Bezženství kněské“? Polemika o manželství kněží mezi Adamem Klementem Plzeňským a Vojtěchem Scipionem Berličkou (1615-1617), in: Ex defìnitione: Pansofické pojmy J. A. Komenského ajejich dobové kontexty: Studie Martinu Steínerovi, Lenka Řezníkova - Vladimír Urbánek (eds.), Praha 2017,181-210. Storchová 2018: Lucie Storchová, Melanchthonský
koncept tzv. osudových period u Martina Rakovského a českých humanistů, in: Reformácie ajej dôsledky na Slovensku, Eva Frimmová - Maria Kohútová (eds.), Bratislava - Krakow - Trnava 2018,121-147. Storchová 2019: Lucie Storchová, Kreativní melanchthonismus: K limitům výzkumu kul turní výměny na příkladu univerzitního humanismu ve 2. polovině 16. století, Dějiny Teorie - Kritika 14, 2019,1,34-48. Storchová (v tisku a): Lucie Storchová, Matouš Collinus, školský humanismus a transmi se melanchthonismu do českých zemí po roce 1550 (v tisku). Storchová (v tisku b): Lucie Storchová, Ramism as a Situated Scholarly Practice: Varie ties of its Reception at the University of Prague around 1600 (v tisku). Storchová (v tisku c): Lucie Storchová, Humanist Occasional Poetry and Strategies for Acquiring Patronage: The Case of a Court Physician Georg Handsch, in: Archduke Fer dinand II ofAustria: A Second-Bom Son in Renaissance Europe, Sylva Dobalová - Jaroslava Hausenblasová (eds.), Vienna 2021 (v tisku). Storchová (v tisku d): Rerum Boemicarum Ephemeris (1584) und die protestantische Geschichtsschreibung in den böhmischen Ländern: Zur Adaptation in einem multikonfessionellen Umfeld, Archiv für Reformationsgeschichte (v tisku). Stricker 2017: Nicola Stricker, Frankreich, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 701-713. Strohm 2000: Christoph Strohm, Zugänge zum Naturrech bei Melanchthon, in: Der Theo loge Melanchthon, Günter Frank (ed.), Stuttgart 2000, 339-356. Strohm 2017: Christoph Strohm,
Jurisprudenz, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 495-506. Stupperich 1980: Robert Stupperich, Melanchthon und der polnischen Humanismus, in: Fragen der polnischen Kultur im 16. Jahrhundert, Reinhold Olesh - Hans Rothe (eds.), Gies sen 1980, 367-378. Svatoš 1988: Michal Svatoš, Humanismus an der Universität Prag im 15. und 16. Jahr hundert, in: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern, Hans-Bernd Harder - Hans Rothe (eds.), Köln - Wien 1988,195-206. 418
Sekundárni literatura Svatoš 1995a: Michal Svatoš, Kališnická univerzita (1419-1556), in: Dejiny Univerzity Kar lovy 11347/48-1622, Michal Svatoš (ed.), Praha 1995, 205-217. Svatoš 1995b: Michal Svatoš, Pokusy o reformu a zánik karolinske akademie, in: Dějiny Univerzity Karlovy 11347/48-1622, Michal Svatoš (ed.), Praha 1995, 269-289. Svobodný 1986: Petr Svobodný, Sociální a regionální struktura literárně činných ab solventů pražské university v letech 1550-1620, Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitāte Carolinae Pragensis XXVI, 1986, 7-36. Svobodová 1955: Edita Svobodová, К nej staršímu českému překladu Plutarcha, Listy filo logické 78,1955, 247-254. Šimák 1905-1906: Josef Vítězslav Šimák, Studenti z Čech, Moravy a Slezska na němec kých universitách v XV.-XVIII. století, Časopis Českého musea 79, 1905, 290-297, 419424; Časopis Českého musea 80,1906,118-123, 300-305, 510-539. Šmahel 1982: František Šmahel, Regionální původ, profesionální uplatnění a sociální mobilita graduovaných studentů pražské univerzity v letech 1433-1622, Zprávy Archi vu univerzity Karlovy 4,1982, 3-28. Šmahel 1986: František Šmahel, L’Université de Prague de 1433 à 1622: recrutement géographique, carrières et mobilité sociale des étudiants gradués, in: Les universités européennes du XVIe au XVIHe siècle: histoire sociale des populations étudiantes, Dominique Julia - Jacques Revel - Roger Chartier (eds.), Paris 1986, 65-88. Šmahel 1996: František Šmahel, Die Karlsuniversität Prag und böhmische Humanisten karrieren, in: Gelehrte im Reich. Zur Sozial- und Wirkungsgeschichte akademischer
Eliten des 14. bis 16. Jahrhunderts, Rainer Christoph Schwinges (ed.), Berlin 1996, 505-513. Štěpinová - Vaigendová 1982: Naďa Štěpinová - Daniela Vaigendová, První české histo rické kalendáře, Acta Universitate Carolinae - Phílosophica et historica 5, Studia historica 26,1982, 25-37. Tazbir 2001: Janusz Tazbir, Philipp Melanchthon im Gedächtnis der Polen, in: Melanchthon und Europa, Bd. 1: Skandinavien und Mitteleuropa, Günter Frank - Martin Treu (eds.), Stuttgart 2001,157-173. Tazbir 2017: Janusz Tazbir, Philip Melanchthon in the Writigns of his Polish Contempo raries, Odrozenie i Reformacja w Polsce 61, 2017,89-105. Tessicini 2011: Dario Tessicini, Cornelius Gemma and the New Star of 1572, in: Change and Continuity in Early Modem Cosmology, Patrick J. Boner (ed.), Heidelberg ֊ London ֊ New York 2011, 51-65. Thüringer 1997: Walter Thüringer, Paul Eber (1511-69). Melanchthons Physik und sei ne Stellung zu Copernicus, in: Melanchthon in seinen Schülern, Heinz Scheible (ed.), Wiesbaden 1997, 285-321. Titzmann 1989: Michael Titzmann, Kulturelles Wissen - Diskurs - Denksystem. Zu ei nigen Grundbegriffen der Literaturgeschichtsschreibung, Zeitschrift für französische Sprache und Literatur 99,1989, 47-61. Titzmann 2013: Michael Titzmann, Wissen und Wissensgeschicte. Theoretisch-metho dologische Bemerkungen, in: Natur - Religion - Medien. Transformationen frühneuzeit lichen Wissens, Thorsten Burkard ֊ Markus Hundt - Steffen Martus - Steffen Ohlen dorf - Claus-Michael Ort (eds.), Berlin 2013,17-35. Töpfer 2012a: Thomas Töpfer, Zwischen bildungskultureller Vorbildwirkung und
po litischer Legitimitats Stiftung. Die Universität Wittenberg in der lutherischen Bil dungslandschaft der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts, in: Konstruktionen von Geschichte. Jubelrede - Predigt - protestantische Historiographie, Klaus Tanner (ed.), Leipzig 2012, 29-52. Töpfer 2012b: Thomas Töpfer, Philipp Melanchthons Loci communes: Systematisierung, Vermittlung und Rezeption gelehrten Wissens zwischen Humanismus, Reformation und Konfessionspolitik (1521-1590), in: Lehren und Lemen im Zeitalter der Reformation. Methoden und Funktionen, Gerlinde Huber-Rebenich (ed.), Tübingen 2012,127-147. 419
SEZNAM PRAMENŮ A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Töpfer 2015: Thomas Töpfer, Tradition und Authentizität. Die Selbst- und Fremdwahr nehmung der Universität Wittenberg in den Krisenzeiten um 1550, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche - Heiner Lück - Manfred Rudersdorf- Markus Wriedt (eds.), Leipzig 2015,439459. Traninger 2011: Anita Traninger, Techniken des Agon. Zur Inszenierung, Funktion und Folgen der Konkurrenz von Rhetorik und Dialektik in der Frühen Neuzeit, in: Diskurse der Gelehrtenkultur in der frühen Neuzeit: Ein Handbuch, Herbert Jaumann (ed.), Berlin etc. 2011, 629-655. Traninger 2012: Anita Traninger, Disputation, Deklamation, Dialog. Medien und Gattungen europäischer Wüsensverhandlungen zwischen Scholastik und Humanhmus, Wiesbaden 2012. Trepp 2008: Anne-Charlott Trepp, Natural Order and Divine Salvation: Protestant Con ceptions in Early Modern Germany (1550-1750), in: Natural Law and Laws of Nature in Early Modem Europe: Jurispmdence, Theology, Moral and Natural Philosophy, Lorraine Daston - Michael Stolleis (eds.), Farnham 2008,123-139. Trepp 2009: Ann-Charlott Trepp, Von der Glückseligkeit alles zu wissen: Die Erforschung der Natur als religiöse Praxis in der Frühen Neuzeit, Frankfurt am Main 2009. Truc 1998: Miroslav Truc, Die gesellschaftliche Aufgabe der Prager Karls-Universität in der zweiten Hälfte des 16. und am Anfang des 17. Jahrhunderts, in: Später Humanismus in der Krone Böhmen 1570-1620, Hans-Bernd Harder - Hans Rothe (eds.), unter Mitwir kung von Jaroslav Kolár und Slavomír
Wollman, Dresden 1998, 203-210. Turner 2010: Henry S. Turner, Lessons from Literature for the Historian of Science (and Vice Versa) Reflections on ,Form‘, ISIS: A Journal of the History of Science 101, 2010, 3, 584-586. Urbánek 2001: Vladimír Urbánek, Proroctví, astrologie a chronologie v dílech exulantů, in: Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku, Michaela Hrubá (ed.), Ústí nad Labem 2001,156-173. Urbánek 2008: Vladimír Urbánek, Eschatologie, vědění a politika. Pnspěvek к dějinám myšlení pobělohorského exilu, České Budějovice 2008. Vaculínová 2018: Marta Vaculínová, Pohromy jako trest za lidské hříchy v latinských básních našich humanistů, in: Poohří 7: Smrt, války a katastrofy 2018,47-53. Vaculínová (v tisku): Marta Vaculínová, Neznámý epitaf norimberského tiskaře Johanna vom Berg z pera Matouše Collina (v tisku). Van Haag 2014: Maike-Franziska van Haag, Recht in der Hausväterliteratur. Der „Oeconomus Prudens et Legális“ von Franz Philipp Florín im Kontext seiner Zeit, Berlin 2014. Van Spankeren 2018: Malte van Spankeren, Islam und Identitätspolitik. Die Funktionalisierung der „Türkenfrage“ bei Melanchthon, Zwingli und Jonas, Tübingen 2018. Vega 2015: María José Vega, The Prodigies over Mühlberg and the Construction of the History in the Sixteenth Century, in: Mirabiliratio. Das Wunderbare im Zugriff der früh neuzeitlichen Vernunft, Christoph Strosetzki (ed.), Heidelberg 2015, 69-90. Verweyen ֊ Witting 1991: Theodor Verweyen ֊ Gunther Witting, The Cento. A Form of Intertextualíty from Montage to Parody, in: Intertextuality, Heinrich F. Plett (ed.),
Berlin - New York 1991,165-178. Vogel 2012: Lothar Vogel, Melanchthons Einfluss auf reformatorische Tendenzen in Ita lien, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Europas, Irene Dingel - Ar min Kohnle (eds.), Leipzig 2012, 379-398. Vogel 2017: Lothar Vogel, Italien, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 729-737. Vogt-Spira 2004: Gregor Vogt-Spira, Imitatio als Paradigma der Textproduktion. Pro blemfelder der Nachahmung in Julius Caesar Scaligers „Poetik“, in: Die Präsenz der An tike im Übergang vom Mittelater zur Frühen Neuzeit. Bericht über Kolloquien der Komission 420
Sekundární literatura zur Erforschung der Kultur des Spätmittelalters 1999 bis 2002, Ludger Grenzmann - Klaus Grubmüller - Fidel Rädle - Martin Staehelin (eds.), Göttingen 2004, 247-271. Voit 2017a: Petr Voit, Humanismus v novém konceptu literatury českých zemí (l. polo֊ vína 16. století), Česká literatura 65, 2017,181-212. Voit 2017b: Petr Voit, Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí, sv. 2: Tiskaři pro víru a tiskan pro obrození národa 1498-1547, Praha 2017. Voit 2020: Petr Voit, Humanism in the Czech Lands in the First Half of the 16th Century, in: Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands, Vol. II/1, Lucie Storchová (ed.), Berlin 2020,1-22. Völkel 2011: Markus Völkel, In Blick der Geschichte: „historia“ und Historiographie in gelehrten Diskursen der Frühen Neuzeit (1500-1750), in: Diskurse der Gelehrtenkultur in der Frühen Neuzeit: ein Handbuch, Berlin 2011, Herbert Jaumann (ed.), 859-902. Vredeveld 2004: Helius Eobanus Hessus: Student Years at Erfurt, Harry Vredeveld (ed.), Tem pe 2004 (= The Poetic Works of Helius Eobanus Hessus, Vol. l). Wade Razzi 2010: A. Wade Razzi, In pursuit of Millenia, Robert Crowley’s Changing Con cept of Apocalypticism, in: The Uses of the Future in the Early Modem Europe, Andrea Brady ֊ Eily Butterworth (eds.), London - New York 2010,19-38. Wagniart 2015: Anne Wagniart, Feinbild oder Identifikationsfigur? Zur Rezeption von Sophokles’ Ajax im Umkreis Melanchthons (1534-1558), in: Die Bedeutung der Rezep tionsliteratur für Bildung und Kultur der Frühen Neuzeit (1400-1750). Bd. III: Beiträge zur drit ten
Arbeitstagung in Wissembourg/Weissenburg (März 2014), Peter Hvilshøj Andersen-Vi- nilandicus - Barbara Lafond-Kettlitz (eds.), Bern ֊ New York 2015,409-445. Walther 2002: Gerrit Walther, Nation als Exportgut. Mögliche Antworten auf die Frage: Was heisst Diffusion des Humanismus, in: Diffusion des Humanismus. Studien zur nationa len Geschichtsschreibung europäischer Humanisten, Johannes Helmrath - Ulrich Muhlack - Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2002,436-446. Walther 2006: Gerrit Walther, Funktionen des Humanismus. Fragen und Thesen, in: Funktionen des Humanismus. Studien zum Nutzen des Neuen in der humanistischen Kultur, Thomas Maissen ֊ Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2006, 9-17. Waquet 2001: Françoise Waquet, Latin or the Empire ofthe Sign: From Sixteenth to the Twen tieth Centuries, London - New York 2001. Weaver 2017: William P. Weaver, Rhetorik, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zvnschen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 535-546. Weichenhan 1995: Michael Weichenhan: Astrologie und natürliche Mantik bei Caspar Peucer, in: 700Jahre Wittenberg. Stadt, Universität, Reformation, Stefan Oehmig (ed.), Wei mar 1995,213-224. Weichenhan 2004: Michael Weichenhan, Caspar Peucers Astronomie zwischen christli chen Humanismus und Nicolaus Copernicus, in: Caspar Peucer (1525-1602), Wissenschaft, Glaube und Politik im konfessionellen Zeitalter, Hans-Peter Hasse - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 2004, 91-110. Wels 2007: Volkhard Wels, Der Begriff der Dichtung vor und nach der Reformation, in: Melanchthons Wirkung in der
europäischen Bildungsgeschichte, Günther Frank ֊ Sebastian Laila (eds.), Heidelberg 2007, 81-104. Wels 2008: Volkhard Wels, Melanchthons Textbook on Dialectic and Rhetoric as Com plementary Parts of a Theory of Argumentation, in: Scholarly Knowledge: Textbooks in Early Modem Europe, Emidio Campi - Simone De Angelis - Anja-Silvia Goeing - Antho ny T. Grafton (eds.), Genève 2008,139-156. Wels 2010: Volkhard Wels, Melanchthons Anthropologie zwischen Theologie, Medizin und Astrologie, in: Religion, und Naturwissenschaften im 16. und 17. Jahrhundert, Kaspar von Greyerz ֊ Thomas Kaufmann ֊ Kim Siebenhüner ֊ Roberto Zaugg (eds.), Güters loh 2010, 51-85. 421
SEZNAM PRAMENU A SEKUNDÁRNÍ LITERATURY Wels 2014: Volkhard Wels, Manifestationen des Geistes: Frömmigkeit, Spiritualismus und Dichtung in der Frühen Neuzeit, Göttingen 2014. Wengert 1997: Timothy J. Wengert, The Biblical Commentaries of Philip Melanchthon, in: Philip Melanchthon (1497-1560) and the Commentary, Timothy J. Wengert - M. Patrick Graham (eds.), Sheffield 1997,106-148. Wengert 2003: Timothy J. Wengert, Philip Melanchthon and a Christian Politics, Luthe ran Quarterly 17, 2003, 29-62. Wengert 2013: Timothy J. Wengert, Philip Melanchthon and Wittenberg’s Reform of the Theological Curriculum, in: Church and School in Early Modem Protestantism: Studies in Honor of Richard A. Muller on the Maturation of a Theological Tradition, Jordan J. Bailor David S. Sytsma - Jason Zuidema (eds.), Leiden 2013,17-33. Wengert 2017: Timothy J. Wengert, Biblische Übersetzungen und Kommentare, in: Phi lipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin - Boston 2017, 233-250. Werner - Zimmerman 2002: Michael Werner - Bénédicte Zimmerman, Vergleich, Trans fer, Verflechtung. Der Ansatz der Histoire croisée und die Herausforderung des Trans nationalen, Geschichte und Gesellschaft 28, 2002, 4, 607-636. Werner - Zimmerman 2003: Michael Werner - Bénédicte Zimmerman, Penser l’histoire croisée. Entre empirie et réflexivité, Annales 58, 2003,1, 7-36. Werner - Zimmerman 2006: Michael Werner - Bénédicte Zimmerman, Beyond Compa rison. Histoire croisée and the Challenge of Reflexivity, History and Theory 45, 2006, 30-50. Westman 1975: Robert S.
Westman, The Melanchthon Circle, Rheticus, and the Witten berg Interpretation of the Copernican Theory, ISIS: A Journal ofthe History ofScience 66, 1975, 2,165-193. White 2002: Bob White, Humanism, Old and New, in: The Touch ofReal: Essays in Early Mo dem Culture in Honour of Stephen Greenblatt, Philippa Kelly (ed.), Crawley 2002, 84-104. Wiedemann 2001: Inga Wiedemann, Die Schriften fur Witwen in der Frühen Neuzeit, Berlin 2001. Winter 1901: Zikmund Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v XV. a XVI. století. Kultumě-historický obraz, Praha 1901. Wischmeyer 2012: Johannes Wischmeyer, Übersetzung und Kontaktaufnahme. Wissens transfer und persönliche Kommunikationsbeziehungen zwischen Melanchthon und dem Königreich England, in: Philipp Melanchthon, Lehrer Deutschlands, Reformator Euro pas, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2012,303-314. Witt 2000: Ronald G. Witt, ‘In the Footsteps of the Ancients’: The Origins of Humanism from Lovato to Bruni, Leiden - Boston - Köln 2000. Wolf 2006: Peter Wolf, Humanismus im Dienst der Gegenreformation. Exempla aus Böhmen und Bayern, in: Funktionen des Humanismus. Studien zum Nutzen des Neuen in der humanistischen Kultur, Thomas Maissen - Gerrit Walther (eds.), Göttingen 2006, 262-302. Wolfe 2015: Jessica Wolfe, Homer and the Question of Strife from Erasmus to Hobbes, Toron to - Buffalo - London 2015. Wollersheim 1999: Heinz-Werner Wollersheim, Philipp Melanchthons Einfluss auf das sächsische Schulwesen, in: Werk und Rezeption Philipp Melanchthons in Universität und Schule bis ins 18. Jahrhundert: Tagung
anläßlich seines 500. Geburtstages an der Universität Leipzig, Günther Wartenberg - Markus Hein (eds.), Leipzig 1999, 83-97. Wriedt 1996: Markus Wriedt, Die theologische Begründung der Bildungsreform bei Luther und Melanchthon, in: Humanismus und Wittenberger Reformation. Festgabe anläß lich des 500. Geburtstages des Praeceptor Germaniae Philipp Melanchthon am 16. Febmar 1997, Michael Beyer - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 1996,155-183. 422
Sekundární literatura Wríedt 2007: Markus Wriedt, Kirchen- und Schulordnungen. Dokumente des kulturellen Wandels im Zeitalter von Reformation und Konfessionalisierung am Beispiel der Kir chen-, Spital- und Schulordnung des Johann Mathesius von 1551, in: Kommunikation und Transfer im Christentum der Frühen Neuzeit, Irene Dingel - Wolf-Friedrich Schaufele (eds.), Mainz 2007, 69-94. Wriedt 2015: Markus Wriedt, Humanistische Reform ֊ evangelische Reformation. Melanchthons Beiträge zu den Reformen der Wittenberger Universität zwischen 1518 und 1536 und deren theologische Begründung, in: Die Leucorea zur Zeit des späten Melanchthon. Institutionen und Formen gelehrter Bildung um 1550, Matthias Asche ֊ Heiner Lück - Manfred Rudersdorf - Markus Wriedt (eds.), Leipzig 2015,117-148. Wriedt 2017a: Markus Wriedt, Bildung, Schule und Universität, in: Philipp Melanchthon. Der Reformator zwischen Glauben und Wissen. Ein Handbuch, Günter Frank (ed.), Berlin Boston 2017,141-154. Wriedt 2017b: Markus Wriedt, Die Kirchen-, Spital- und Schulordnung des Johannes Mathesius, in: Johannes Mathesius (1504-1565): Rezeption und Verbreitung der Wittenberger Reformation durch Predigt und Exegese, Irene Dingel - Armin Kohnle (eds.), Leipzig 2017, 159-189. Ziebritski 2000: Henning Ziebritski, Tugend und Affekt. Ansatz und Problematik von Melanchthons Tugendethik, in: Der Theologe Melanchthon, Günter Frank (ed.), Stutt gart 2000, 357-373. Zimmermann 1995: T. C. Price Zimmerman, Paolo Giorno: The Historian and the Crisis of Sixteenth-Century Italy, Princeton 1995. Zur Mühlen 1996: Karl-Heinz zur Mühlen,
Melanchthons Auffassung vom Affekt in den Loci communes von 1521, in: Humanismus und Wittenberger Reformation. Festgabe anläß lich des 500. Geburtstages des Praeceptor Germaniae Philipp Melanchthon am 16. Februar 1997, Michael Beyer - Günther Wartenberg (eds.), Leipzig 1996, 327-336. Zwierleien 2003: Cornel A. Zwierlein, Komparative Kommunikationsgeschichte und Kul turtransfer im 16. Jahrhundert - Methodische Überlegungen entwickelt am Beispiel der Kommunikation über die französischen Religionskriege (1559-1598), in Deutsch land und Italien, in: Kulturtransfer. Kulturelle Praxis im 16. Jahrhundert, Wolfgang Schma le (ed.), Innsbruck etc. 2003, 85-120. Žemla 2016: Martin Žemla, Adam Huber of Riesenpach (1545-1613) and his Translation of the Book on Regimen within the Context of the Prague Medical Milieu, Early Science and Medicine 21, 2016, 531-556. 423
JMENNÝ REJSTRIK A Adam 313,325,332,334 Adam z Veleslavína, Daniel 31,126,129, 230, 234, 248, 249, 252, 254-256, 258, 265, 302, 308, 309,320, 323, 324,328, 346, 347, 349, 437, 441-445, 447 Adolphi, Rainer 20 van Adrichem, Christian 265 Aeneas 148,151-153,215 Aerichalcus, Šebestián 122,127,128,133, 151,157,166,174,175, 200-205,220, 235, 356, 431 Agamemnón 151,153 Agricola, Rudolph 38 Achilleus 146,150-152, 203, 215 Achilles, Jan 252,370,447 Aiás 140 Alberti, Salomon 84 Albík z Uničova, Zikmund 316 Alexandr III. (papež) 256, 271 Alexandr VI. (papež) 271 Almási, Gábor 30, 71, 273, 367,444 Alsted, Johann Heinrich 53 Alžběta Habsburská 164 Ambrož, sv. 137,330,331 Amerbach, Veit 165, 210 Ammonius, Joachim 70 de Angelis, Simone 61, 64, 85, 86 Anna Jagellonská 257 Antigona 353,427 Antiochos IV. Epifanés 116 Apollon 164, 173, 184, 189 Aquilinas, Pavel (Vorličný) 124,125,127, 166,168,181,182, 251, 261 Aratos 50,171,172 Aristoteles 24, 38, 60, 72, 85, 89, 90, 132-134,170, 214, 226, 227, 229, 276, 278, 279, 306, 322, 357 Arpinus, Václav 120,161,163,167,198 Artemisius, Mikuláš 159,161,198, 236, 244 Ashworth, William В. 29 Asche, Matthias 34, 56 Astyagés 229 Augustin, sv. 79, 330, 331 Augustus, Octavianus 148,149 Aurogallus, Matthaeus 34,122,165 Aventinus, Johannes 193 Avicenna (ibn Siná) 83, 85 В Backus, Irena 267 Bacon, Francis 28 Bacháček z Nauměřic, Martin 125,131, 136, 290, 300 Balbinusjan 236, 237 Banno, Jan 164,193 Barnes, Robert 270-272, 358, 362, 434, 438 Barnes, Robin В. 76, 77,113,188, 253, 286 Bauer, Barbara 49,172-174 Beck z Leopoldsdorfu, Jeroným 308 Becker, Michael 105
Bellucci, Dino 83, 97 Benedetti, Alessandro 86 Benedikt IX. (papež) 271 Benedikt z Nudožer, Vavřinec 369, 446 Ben-Tov, Asaph 37,146 Bessus, Jan Moravus 301, 304, 305 Beuther, Michal 232 Bihlmaier, Sandra 38-40, 52-54, 59, 62, 71, 72, 86, 131,148 Bleicher, Thomas 143,144 Bloemendal, Jan 128 Blovský, Ondřej 135 de Boer, Jan-Hendryk 33, 50 Boethius 38 Bohatcova, Mirjam 12,122 Boleslavský, Jan 302 Bolzanius, Urbánus 122 Bonn, Hermann 106 Bornemisza, Péter 140 Bořivoj I. 256 Brenzjohannes 303,304 Brosseder, Claudia 74-76, 226, 274, 367, 444 Brunner, Otto 329 Brus z Mohelnice, Antonín 198 Bruschius, Caspar 180 Budě, Guillaume 127 Budovec z Budova, Václav 323 449
JMENNÝ REJSTŘÍK Bugenhagen, Johannes 126,137 Buchholzer, Abraham 255 Buchholzer, Georg 160 Bulemachus,Martin 121,156 Bünting, Heinrich 265, 370,447 Burke, Peter 22,54,447 de Busbecq, Ogier Ghislain 309,347 Bydžovský z Fiorentina, Marek 169, 233, 234, 272 Bydžovský, Pavel 159 Cromer, Martin 242, 243 Cropacius, Jiří 162 Crowther, Kathleen 361, 369, 437, 446 Cruciger, Caspar 49,173, 228-230 Crumm, Marcus 162 Cunningham, Andrew 83 Cunradus, Caspar 234 Curaeus, Joachim 244 Curhalík, Kristián 135,156 Curius, Jindřich (Dvorský) víz Dvorský, Jindřich (Curius) Curius, Bartoloměj (Dvorský) viz Dvorský, Bartoloměj (Curius) Cyprián, sv. 318 Czaika, Otfried 19 Czanádi, Imrich 171 c Caesar, Gaius Julius 42,149, 254 Camerarius, Joachim 70, 76, 77, 86,116, 121,125,127,138,140, 146,164,174, 228, 231, 238, 241, 244, 165, 266, 276 Camerarius st., Joachim 130 Campanus, Jan 369,446 Cardano, Gerolamo 239,322 Carionjohann (Nägelin) 37,106-109, 112,115,117,144, 212, 225, 226, 228, 250-252, 255, 259, 260, 292, 324 Cassiodorus, Flavius 265, 266,438 Cato, Dionysius 124 Cicero, Marcus Tullius 35, 36, 38, 41-43, 46, 53, 56, 60, 96,123, 124, 129-131,133, 155, 200, 214, 215, 298, 321, 322, 327, 357, 360, 433,436 Cleynaerts, Nicolas 122 Codicillus z Tulechova, Petr 119,124, 125,130,131,134-140, 156, 167, 171,174-177,189, 191,193, 211, 232, 233, 236, 244, 258, 274, 282-284, 287, 290, 299, 300,352, 353, 355, 359, 361, 363-365, 426, 427, 429, 435, 437, 439, 440, 441 Collinus z Chotěřiny, Matouš 119,120, 122,124,125-129, 133,134,136,137, 140, 141, 145-159,163-168,177, 182, 184, 185, 196,197, 199, 203, 204,
211, 219, 220, 221, 231, 235, 242, 244, 272, 343, 352-359, 427-432, 445, 446 Colonius,Jan 134 Cook, Harald J. 23 Corderius, Maturinus 125 Corvin, Anton 122, 328 Corvinus, Elias 156,180 Crane, Mary T. 26 Crinito, Pietro 141 Crinitus, David 160,168, 205, 221, 232, 236, 237 Croll, Osvald 320 Č Černý z Černého mostu, Jiří 254 Černý,Jan 315 D Daniel 106,108,111,116,117,128, 162, 170, 198, 213, 225-227, 251, 252, 257-259, 263, 265, 269, 277, 301, 303 Dareios I. 256 Darnton, Robert 9 Daskarolis, Anastasia 139,141 Daston, Lorraine 27, 29 Dasypodius, Vaclav (Dasypus) 136, 190-193, 355, 356, 430 Dasypodius, Petr 125 David 161,216,217,230 Defiers, Isabelle 105 Démokrítos 71,224,313 Demosthenes 232, 322 Dětmar 256 Didactus, Jan 156,185, 216-218, 358, 433 Didó 128,151,215 Dietrich, Veit 74,161 Dionýsios z Halikarnassu 318 Dioskorides, Pedanius 81 Dobrissius, Kryspin 135 Dobřenský, Václav 253, 254, 287, 288, 319 Donatus, Aelius 124,126 Dubraviusjan 255 Dupré, Sven 23 Dvorský, Bartoloměj (Curius) 301 Dvorský, Jindřich (Curius) 120,132,133, 159,165 450
JMENNÝ REJSTŘÍK E Eber, Paul 35,48, 49, 71,137,174, 231-234, 237, 243, 260, 343, 359, 360, 435 Eberhardt, Matthias 156 Eck, Johann 164 Eckert, Alfred 12 Eliáš 106,108,193, 213, 226, 252, 257, 306, 308, 362 Enenkel, Karl A. E. 141 Ennius Klatovský, Šimon 270-272, 358, 362,434, 438 Enoch 308 Erasmus Rotterdamský 37,124,125,127, 129,130,133,143,145,147, 234, 271 Espagne, Michel 19 de l’EspineJean 248, 249 Estienne, Charles 82 Estienne, Robert 266 Eukleidés 134 Eurípides 138,139,143,159, 207, 227 Eusebios z Kaísareie 265-268, 270, 302, 318,362,370, 438, 447 Eusterschulte, Anne 53, 96, 427 Eutyches 268 Eva 327,332-334,339 Ezdráš 256 Ezechiel 115 Ezop 124 F Fabricius, Georg 48,129,130, 237, 241, 244, 252, 426 Fallopio, Gabriele 82 Fannius, Rhemnius 198 Faustin, Jan 156 Fejtová, Olga 13 Felix V. (papež) 271 Felix, Jan 156,162 Fendius, Melchior 159 Ferdinand I. Habsburský 133,141,162, 164-166, 171, 172, 221-223, 257, 272, 277, 344, 345, 443 Ferdinand II. Tyrolský 167,182, 303 Feuchter, Jörg 13-15 Fiedler, Michael 167 Filip I. Hesenský 101 Filón Alexandrijský 259 Fink-Jensen, Morten 18, 290 Fischer, Christoph 328 Fischer, Samuel 216 Flacius illyricus, Matthias 243 Formosus (papež) 271 Fortius, Jan 119,122,135 Franc, Jan 133 Franck, Sebastian 270 Franconius, Daniel 369, 446 Frank, Armin Paul 21 Frank, Günter 18,39, 65, 81, 89 Freder, Johannes (irenaeus) 328 Fridrich I. Dánský 322 Fridrich III. Saský 33, 238 Frisius, Johannes 69,125 Frytschius, Marcus 244 Fuchs, Leonhard 77, 81, 86, 320 Fuchs, Theodor 48,142 Fuchs, Thorsten 145 Functius,Johannes 259 Füssel, Stephan 133 G Galenos 24,
72,82, 83, 85-87, 90, 318 Gallo, Andrea (Gallus) 179,182 Garcaeus, Johannes 76,174,244 z Gendorfu, Kryštof 184 Georgijević, Bartoloměj 304-306, 365, 441 Gerlachin, Katharina 199 Gessler, Johannes 316 Gigas, Johannes 48 Giovio, Paolo 303, 304 Glareanus, Heinrich 343 Goertz, Hans-Jürgen 26 Gog (a Magog) 115,301,307,309 Gowning, Laura 335 Grafton, Anthony 20, 42, 52 Graphaeus, Cornelius Scribonius 124 Grendier, Paul F. 52 Griespeck z Griespachu, Florián 126 Gryllus z Gryllova, Matyáš (Matěj) 168, 174,195,196, 244, 248-250, 259, 260, 274-278, 284, 285, 356, 363, 364, 431, 439, 440 Grynaeus, Johann Jakob 266,267 Grynaeus, Simon 71 Guagnini, Alexander 309 Günther, Thomas 335, 336 Günther, Jan 206 Guta Habsburská 257 H Habermann, Johann (Avenarius) 328 Had, Jan 122,125,127,163,211 451
JMENNÝ REJSTŘÍK Hájek z Hájku, Tadeáš 169,171, 244, 258, 273, 276, 278-282, 290, 291, 294-296, 305-307, 363-365, 439-441 Hájek z Libočan, Václav 237, 255 z Hájku, Šimon 236 Haliaeus Žďárský, Simon 122, 201 Hall, H. Ashley 265 Hall, Stuart 13 Handsch, Georg 120,126,162,166,167, 182-184, 236,355,430 Hanno, Martin 159,164,165, 211 Harris, Jonathan Gii 28 Harrison, Peter 24, 25 Hasištejnský z Lobkovic, Bohuslav 34, 146,165,166, 235 Hasse, Hans-Peter 232 Havelka, Tomáš 50 Havlík z Varvažova, Bartoloměj 136,162 Hayden, Sebald 125 Hecyrus, Christophorus 126 Hedió, Caspar 265 Hegessipos 261 Hejnic, Josef 122,124,126-128,131, 156-161,183, 202, 203, 210, 211, 220, 230, 342, 343 Helm, Jürgen 82,87,88,93 Helmrath, Johannes 20 Hempfer, Klaus 28 Heniochus, Václav 135 Heniochus, Zikmund 135 Henry, John 25 Herakleitos 171 Herakles 215 z Herbersteina, Zikmund 309 Hermes Trismegistos 237 Hermann, Nicolaus 328 Héródés Veliký 256, 263, 264 Hertviciusjan 332 Hésiodos 35, 37,134,143,147 Hessus, Helius Eobanus 46, 48, 49,125, 155, 157,159,161, 164,172, 212 Hiltenjohannes 111,305,307 Hippokrates 72, 82, 83, 85, 86,198, 318 Hirschi, Caspar 50 Hodějovská z Hodějova, Dorota 325 Hodějovská z Hodějova, Markéta 325 Hodějovský z Hodějova, Bohuslav 210 Hodějovský z Hodějova, Jan (starší) 133, 164, 166, 182,196, 197, 221, 222, 229, 235, 236, 244 z Hodějova, Oldřich ml. 183 Hoffmann, Friedhelm 13,15 Hofmann, Heinz 134,137,144 Homér 37,134,142-149,151,318 Hondorff, Andreas 328 Horák z Milešovky, Jan 221 Horatius Flaccus, Quintus 42, 46,48,127, 128,155,156,161,190 Hortensiusjan 171,235 Hosius, Matouš 309
Howell, Kenneth J. 24, 61 Hrbek, Filip 316 Hrubý z Jelení, Zikmund (Geleníus) 166 Huber z Riesenbachu, Adam 134,162, 290, 300, 320-326, 328, 370, 442, 445, 446 Hubert, Konrad (Humbert) 127 Hunyadi, János 277 Hupfaufjiljí 156 Hus, Jan 131,161,239,256 Hynconiusjan 135 Hyperius, Andreas 349 Ch Chartier, Roger 13 Chlodvík I. 256 Choceňský, Jan 315,316 Christophersonjohn 266 Chvalský, Kříž Evarest 254 Chytraeus, David 232, 269 Ivan IV. Hrozný 309,365 J Jan Zlatoústý 268 Jahôdka z Turova, Jan 262 Jardine, Lisa 42 zJavořice, Benedikt 201 zjavořice, Tomáš 165 Jeroboam 230 Jeroným Pražský 239, 256 Jeroným, sv. 330 JesseniusJan 13, 85 Jičínský, Benedikt 201 Jindřich III. (císař) 223 Jindřich VIII. Tudor 270 Joakim 230 Job 133 Jonas, Justus 96, 303 Jonatan 161 Josef 133 Josef Flavius 260-265, 267, 283,302, 306, 362,370 452
JMENNÝ REJSTŘÍK Jovinianus 330 Julius II. (papež) 271 Jung, Martin H. 112 Juvencus, Gaius Vettius Aquilinus 159 К Kaelble, Hartmut 23 Kallendorf, Craig 142 Kamenický, Jakub 161 Kaňhajan 135 Karel I. Veliký 106,117, 222, 254, 275, 277 Karel IV. Lucemburský 15, 220, 221, 223, 234, 272, 273, 277, 362, 438 Karel V. Habsburský 210,307,347 Karolides, Daniel 125 Kaufmann, Thomas 110,111,113 Kavka, Martin Prystach 288 Kazimír Braniborsko-Kulmbašský 91 Keckermann, Bartholomaeus 53 Kelner, Clement 220 Kepler,Johannes 24 Khergeliusjan 162 Kittel, Harald 21 Klatovský, Martin 165 Klemens Plzeňský, Adam 329, 331 Knobloch, Tobias 85 Kocin z Kocinétu, Jan 169, 249, 265-270, 302, 308, 309, 319,328,346, 367,350, 362,438 Komenský, Jan Amos 53 Konstantin Veliký 254, 265-267 Kooistra, Milton 236 Kopecký, Milan 249 Kopernik, Mikuláš 24, 61, 62, 69 Kopp zRaumentáluJan 196,311,315, 316 Kosmas 237,242 Král, Josef 131,137 Krantz, Albert 270 Krentzheim, Leonhard 109 Kreón 138,140,353 Kreutzer, Veit 156 Kristeller, Paul Oskar 20, 50-53, 55 Kristián II. Dánský 322 Kristus 34,110,112,142,156,158,159, 162,178,180, 188, 190, 193, 196, 199, 213, 215, 216, 218, 219, 228, 242, 252, 253, 258, 259, 262, 264, 265, 268-270, 277, 285, 292, 301, 305, 324, 333, 341, 349,354,357 Křišťan z Prachatic 306 Kühlman, Wilhelm 49 Kulata zjavořice, Jan 201 Kulíšek, Baltazar 156 Kurihara, Ken 113 Kuropka, Nicole 33, 62, 96, 97,101-103, 327 Kusukawa, Sachiko ЗО, 40, 60, 61, 65, 66, 68, 71, 75, 81, 97, 98,103, 370 Ruthen, Martin 127,164,166,183, 221, 236, 241, 244, 255, 272 Kyber, David 262 Kýros II. Veliký 256,258 L
Lactantius, Lucius Caecilius Firmianus 229 Lange, Hans-Joachim 41 Lauterbeck, Georg 212, 216, 228, 346 Lauterwald, Mathias 171, 228, 229,359, 434 Lefèvre, Jacques 133 Leonhardtjürgen 44,128 Leovický, Cyprián (Leovicius) 76, 187-189, 226, 244, 253 Leppin, Volker 108,110-115,188, 251 Lepta, Jan 162 Lev X. (papež) 271 Lev z Rožmitálu, Zdeněk 272 Lindemann, Thomas 63 Liturgus Jan Felix 162, 316 Livius, Titus 42,147, 347 z Lobkovic, Kryštof 174 z Lobkovic, Ladislav st. 138 Logus, Georgius 164 Lossius, Lucas 37 Lothar I. (císař) 222 Löwenklau johannes 308, 309, 365, 442 Lucanus, Marcus Annaeus 50 Lucinus, Pavel (Lucýn) 211, 236, 244, 272,327 Ludovicus, Laurentius 125 Ludvík II.Jagellonský 238, 257, 264 Ludvík V. Falcký 101 Ludwig, Walther 54, 75, 77 Lukrécius (Titus Lucretius Carus) 198, 318 Lupáč z Hlaváčova, Prokop 177,199, 230-245, 253, 272, 273, 284 Lüsebrink, Hans-Jürgen 20, 21, 23 Luther, Martin 12, 73, 82, 98-100,102, 105-107,110, 115,122,126,188, 226, 231, 243, 260, 270, 271, 322, 328 453
JMENNÝ REJSTŘÍK Lyttich, Albert 121,168, 220 Mrázek, Jan 161,178 Mrázek, Jindřich 178 Muhlack, Ulrich 20 Müller, Andreas 122 Müller, Joachim 158 Müller, Ralf 90, 93 Mundt, Felix 60 Münster, Sebastian 347 de Muris, Johann 70 Musculus, Wolfgang 265, 266 Mustafa, syn Sulejmanüv 305 M Maasen, Sabine 29 Magog viz Gog (a Magog) Maior, Johannes 48,156,162 Makovinus, Vincenc 134 Malura, Jan 50 Manilius, Marcus 50,171, 318 Mantuanus, Baptista Spagnuoli 50 Martínek, Jan 124,128,168,169 Martínková, Dana 159 Martinovský, Lukáš (Lukas Martini) 328, 331,339 Mathesius, Johannes 12,13, 84, 85,121, 164,168, 255, 327, 328, 332 Mattioli, Pietro Andrea 166,182, 325 Matyáš ze Sudėtu, Jan 369 Maxmilián I. Habsburský 109 Maxmilián II. Habsburský 184, 215, 221, 222, 223, 225, 227, 252, 285, 303, 306, 357, 358, 359 Mazzocco, Angelo 52 Mehmed II. 277 Meinel, Christoph 24, 59, 69, 90, 97 Melanchthon, Philipp passim Melantrích z Aventinu, Jiří 126, 260, 286, 305,307, 308,327 Meitzer, Françoise 330 Menius, Justus 101,106 Mertens, Dieter 50 Merton, Robert К. 25 Methuen, Charlotte 30, 60, 64, 75, 77, 79, 95,188,189, 273, 371, 447 Mezentius 229 Micyllus, Jakob 48,146 Middell, Matthias 21 Mihajlovič, Konstantin 302 Milich, Jacob 77,324 Milichthaler, Bedřich 315 Millet, Olivier 41 della Mirandola, Pico 71 Mirotický, Jan 301,304,305 Mitis Sokolovský, Martin 156 Mitis, Tomáš 126,127,129,146,162, 163,165,166, 168,184-187,191, 218, 235-237 de Moffan, Nicolas 305 Mohamed 277,302 Montanus,Johannes 164 Mořic Saský 156 Moss, Ann 54-55 N Nádasdy, Tamás 225 Nauclerus, Johannes 270 Nauert, Charles G. 51, 55 Nausea,
Friedrich 166,221 Negri, Francesco 303 Nejeschleba, Tomáš 13 Nellen, Henk 141 Neplachjan 237,238 Neumann, Hanns-Peter 40 Nicolai, Jean 346 Nicolaides, Václav 157,163,166,198, 369,446 Nicolaus, Jiří 127, 206-209,356, 357, 431, 432 Niedbruck, Kaspar 166 Nigellus z Oskořína, Trojan 125,137, 349 Nigrin, Jiří viz Černý z Černého mostu, Jiří Níkandros z Kolofonu 81 Nolde, Dorothea 351, 426 Noviomagus, Gerard (Geldenhouwer) 244 Novotný, Matěj 347 Nutton, Vivian 84, 86 O Odysseus 145,146,153 Oecolampadius, Johannes 259 Oidipus 140 Okál, Miloslav 170,194, 212-216, 219, 225,227-230 Omodeo, Pietro Daniel 19 Opitz-Belakhal, Claudia 351, 426 Oremus, Vít 181 Orinus, Řehoř 132,133 Orpheus, Jan 196,322 Osler, Margaret J. 24 Ostracius, Jiří 135,156,164, 205, 206 z Ottersdorfu, Ambrož 119, 272, 303, 343 454
JMENNÝ REJSTŘÍK z Ottersdorfu, Sixt 119,134,162,171, 260, 302, 303, 342, 343, 366, 443 Ota III. (císař) 226 Oujezdecký, Alexandr 302, 304 Ovidius 35, 46, 50, 56, 124, 133, 137,147, 155,161,172,216 Prietz, Frank Ulrich 107,108,109 Proklos 69,170,172,354 Proxenus, Šimon 119,126,134,156, 159-161,167,177,178, 219-221, 257, 258, 290, 296-298, 354, 358, 361, 364, 429, 433, 437, 440, 441 Prudentius Clemens, Aurelius 159 Přemysl Otakar II. 257 Ptolemaios, Klaudios 70, 72, 296 P Paracelsus 106,326 Park, Katherine 29 Patrizi, Francesco 232 Pavlíková, Marie 128 Pavlovský, Stanislav 162 Pelargus, Mikuláš 198 Pele, Vojtěch 10 Pešek, Jiří 13 Petřek z Polkovic, Benjamin 255 Peucer, Caspar 57, 70, 74-76, 84,107, 109,164,174,189, 226, 255, 296-298, 347, 367, 444 von Peuerbach, Georg 37, 69, 70 Philadelphus Zámrský, Martin 370, 447 Philomates Dačický, Matouš 134,135 Philomates Walkmberský, Matouš 9, 135,162,191,193, 222-224, 310-315, 320, 335, 337, 338, 358, 359, 365, 366, 380, 434, 442 Pigman, G. W. 142 Pinician, Johann 125 Pipin III. Krátký 256 Pišna, Jan 12 Pius IV. (papež) 271 Placel z Elbinku, Václav 263-266, 362, 438 Platón 64, 90,134, 226, 228, 229, 306 Platów, Michael 115 Plautus, Titus Maccius 44,130,133,138, 147 Plett, Heinrich F. 42 Plinius Starší 36,170, 224, 240, 276, 279, 318 Plútarchos 25, 347 Pohlig, Matthias 24,108,110, 250, 264, 270 Pölich z Mellerstadtu, Martin 235 Poliziano, Angelo 50,142 Pontano, Giovanni 50,172,241 Popovický, Jakub 150,162 Porphyrios 132 Posthumíus, Václav 136,162, 327 Pressius, Pavel 126,134,156 Priamus 150 Q. Quintilianus, Marcus Fabius 36, 46,133,
149, 200 R Radešínský, Samuel 190,355, 430 Rakovský, Martin 170,171,194, 211-220, 225-230, 354, 357-359, 429, 432-435 Rakovský, Mikuláš 217 Ranztau, Heinrich 320, 321 Rasmussen, Tarald 122 Rataj, Tomáš 10,115,194, 301, 304 Ratajova, Jana 330,373 Rataller, Georg 137 Regiomontanus, Johannes 193 Reusnerus, Nicolaus 212 Rhaw, Georg 127,156,158 Rhazes (Abú-Bakr Muhammad ibn Za kariją ar-Rází) 322 Rhein, Stefan 45,137,139, 326 Rhenanus, Beatus 265 Ritoók-Szalay, Ágnes 18,140 Roboam 230 z Rokycan, Vavřinec 239 Rokycanajan 255,256 Roloff, Hans-Gert 22 Rosacius, Adam 198, 370, 446 Rosacius, Jan 328,332, 333, 337, 338,340, 341 Rosinus, Jan 119,135,189,190,198,199, 221, 236, 237, 284 Rotzoll, Maike 310 z Rožmberka, Vilém 167, 232 Rubigall, Paul 171 Rudolf II. Habsburský 16, 273 Ruger, Vilém 179 Rummel, Erika 53 Rustenius, Lambertus 165, 219 Ryba, Bohumil 141 Ř Řešátko, Tomáš (Rosacius) 328, 332 455
JMENNÝ REJSTŘÍK Říčan, Rudolf 12,119,162, 328 z Říčan, Václav 254 Spangenbergjohannes 122 Spankeren, Malte van 116,117 Sparn, Walter 18,122,155 Spinks, Jennifer 274 Spytihněv II. 257 Srnovec z VarvažovaJakub 119,156,180 Statius, Publius Papinius 156 Stengelius, Tobias 156 Stephani, Clemens 168, 287 Stephanus z Varvažova, Václav 162 Stevenson, Jane 46 Stifel, Michael 70 StigelJohann 48,49,145,164,173,174, 220, 231, 272 Stillers, Rainer 142 Stipacius, Mikuláš 262 Stobaeus, Joannes 228 Stöckel, Leonhard 170,171 Stöffler, Johannes 69 Stalinský, Martin 198 Storchová, Lucie 41, 50,107,124-126, 132,156, 236, 253, 254,329,333, 335, 336,337,338, 340, 341,347 Strabojakub 136 Straněnskýjan 290,293,294,303 Strialius Jakub 135,198,244 Strialiusjan 119,134,198,244 Strigel, Viktorin 131 Strohm, Christoph 95 Sturmjohannes 97,129 Sturmius, Bernard 162, 237 Sulejman Nádherný 255, 305 Surius, Laurentius 243 Syrus, Jiří 136,370,446 Syrus, Publilius 130 s Sabellicus, Marcus Antonius Coccius 270 Sabinus, Georg 48,137,155,157,164, 172, 220, 272 de Sacrobosco, Johannes 62, 69, 70, 73, 133,170, 200 Salatowsky, Sascha 85, 89 Salius, Aegidius 194 Samosaten, Paul 268 Samson 156 Sardanapalus 230 Sauer, Melchior 220 Saul 161, 216, 217, 230, 256 Scipio Africanus 322 Scipio, Vojtěch (Berlička) 209 Scribonius, Cornelius Graphaeus viz Graphaeus, Cornelius Scribonius Sedulius, Coelius 159 Seliniusjan 199,200 Seneca, Lucius Annaeus 42,138 Serenus Sammonicus, Quintus 198 Serifaberjan 211 Servius Honoratus, Maurus 141 Schaufele, Wolf-Friedrich 106 Scheible, Heinz 34, 60 Schildknecht, Christiane 28 Schiitberger,
Johann 308 Schirrmeister, Albert 50, 53 Schmoeckel, Mathias 102 Schönerjohannes 70 Schorn-Schütte, Luise 100,104 Schuh, Maximilian 54 Schürpf, Hieronymus 95 Schwalb von Gisitz, Bartolomaeus 315 Siber, Adam 48 Silvestr II. (papež) 271 Šūvius, Aeneas (Piccolomini) 255 Singer, Georg 67, 70 Singriener, Johann st. 124 Siraisi, Nancy G. 60 Sithonius, Brikci 164 Slavata z Chlumu, Michal 157 Slavíková, Marcela 10,141, 204 Sleidanus, Johannes 212, 347 Sofokles 134,137-140, 207, 249, 352 Sokol, Matouš 254 Sokrates Scholastikos 265, 268 Sousedík, Stanislav 13,130 Sózomenos 265, 268 Š Šalamoun 254, 330 ze Šenfeldu, Jan 344 Šentygarjan 119,133,134,163,180-182, 193,196, 210, 211, 357, 432 Sich, Václav 164 Šimon z Kyrény 158,344,354 Šindel, Jan 239,244 Šlechta ze VšehrdJan 234 Špán, Vavřinec 45,120,161,167,178, 179,181-184,198, 317, 355, 430 Štěpán I. Uherský 255 Štěpán VI. (papež) 271 Štěpánková, Margarita 10 Šubar, Valentin 244, 284, 285 456
JMENNÝ REJSTŘÍK Šúd ze Semanına, Mikuláš 244,286, 290-294 Vratislav I. (český král) 220, 257, 324 Vřesovec z Vřesovic, Volf 160 T w Tacitus, Publius Cornelius 42 Tarquinius Superbus 229 Terentius Afer, Publius 36,42, 44, 56, 124,128,129, 133,138, 143, 146-148 Theódorétos z Kyrrhu 265, 268 Theodoricus, Sebastian Dietrich 70 Theodosius I. Veliký 268 Theognis 143 Theokritos 37,143 Thúkýdidés 318 Thurneysser, Leonhard 291 Thym, Georg 328 Töpfer, Thomas 18, 57 Totila 254 Traianus, Vit 128,163, 211, 236 Trepp, Anne-Charlott 369, 446 Trithemius, Johannes 244 Trotzendorf, Valentin 125,182 Turnerus, Vaclav 195 Turnerus, Zikmund 195, 218, 356, 358, 431, 433 Wagniart, Anne 140 Weaver, William P. 50 Webster, Charles 25 Weingart, Peter 29 Weiss, Nicolas 291 Wels, Volkhard 47 Werner, Michael 19, 23 Westman, Robert S. 61 Westonia, Elisabethajohanna 16 Willich, Jodocus 131 Winsheim, Veit (Ortelius) 137-139,144, 178,352,427 Wischmeyerjohannes 18 Witt, Ronald 55 Wolf, Hieronymus 130 Wolfe, Jessica 144,145 Wriedt, Markus 35, 55, 56 X Xenofón 207 Xerxés I. 275 V Y Vabruschius, Jiří 163,193, 211 VáclavII. 237,242 Václav IV. Lucemburský 239 Vaculínová, Marta 10, 50,164,196,198, 369, 446 z Valdštejna, Jan 222 Valla, Lorenzo 54 Velenský, Oldřich 316 Vergilius Maro, Publius 36, 42, 46,48, 50, 56,124,128,133,141-144,146,148,149, 155,158-161,172, 201, 215, 216, 241 Vesalius, Andreas 82, 83, 86, 87, 310, 320 Vespasian 256, 261, 275 de Villa Dei, Alexander 54 Vives, Juan Luis 331 Vodička, Adam 120,179 Vogelin, Johannes 37, 70 Volateranus, Raphael 270 Vopatovinus,Jan 127 Yun, Bee 13-15 Z Zahrádka, Jan
316 Zálužanský, Adam 198, 200, 290, 300, 369, 445 Zelotýn, Václav 119,174, 274, 287, 290, 298,316-319, 442 Zénón 171 Zíbrt, Čeněk 310 Zikmund Lucemburský 222, 277 Zimmerman, Bénédicte 23 Zur Mühlen, Karl-Heinz 93 Zwierleien, Cornel A. 19 Ž Žalanský, Havel Phaëton 370, 447 Žižka, Jan 243 457
SUMMARY* This book is the first systematic study of the influence of the educational mod el developed at the University of Wittenberg (the Leucorea) on literature in the Czech lands in the second half of the 16th century. For this purpose, I have devised the concept of a ‘Melanchthonian’ or ‘Wittenberg’ model (in Czech: melanchthonismus) to describe the polymathic scholarly approach based on Lu theran theology that prevailed at the University of Wittenberg after the re forms of Philipp Melanchthon and later extended to town schools as well. Be sides a dialectical method, this model incorporated shared reading and literary practices and the imparting of specific knowledge about the created world. In this study, I explore this approach as a form of intercultural communi cation and exchange, which I understand to be dynamic and open processes. To this end, I consider how the knowledge transferred was altered in the pro cess of cultural exchange and how it was not only adopted but also adapted to new cultural, denominational and linguistic environments. In this context, ‘knowledge’ refers not only to the information transferred but also the discur sive tools by which it was conveyed. In addition, I highlight changes in the role of various elements of Wittenberg knowledge as they began to appear in a wide range of texts that were produced in the Czech lands and subsequently shaped social practices there. The aim of this book is, thus, to show how the Witten berg knowledge and style were adapted in various literary communities and in the diverse texts and genres that
gradually established themselves in the Czech lands after the return of the first generation of Leucorea students in the 1530s. This influence continued into the early 1590s. The book begins with an introductory chapter that surveys the conceptu al frameworks used in recent historical studies of cultural exchange. This dis cussion also ponders some possible reasons for Czech historiography’s neglect of the transfer of knowledge from Wittenberg to Prague. This is followed by a chapter about Wittenberg Humanism and the knowledge of the created world that was taught at the Leucorea where it was instilled in students from the Czech lands as well. This knowledge covered interconnected areas: in addition to the theological foundations, it included doctrines about the celestial sphere, the earthly world, the human body, natural law and the proper operation of contemporary and historical social institutions. The remainder of this book consists of two wide-ranging chapters that examine the adaptation of Witten berg knowledge in texts written in Latin and the vernacular (here Czech and slightly less often German) respectively. These choices of language and reading I would like to thank Kateřina Millerová and Debra Shulkes for their help with translating and editing the English version of this summary. 425
SUMMARY community significantly affected the knowledge transferred and its influence on power relations. In the case of Latin literature, this cultural exchange was connected with the institutional instruction system at the university of Prague (or, more pre cisely, at its only faculty after the Hussite period, that of Arts) and in the net work of town schools managed by the university. The knowledge transfer, thus, targeted a relatively clearly defined group of scholars. Dorothea Nolde and Claudia Opitz-Belakhal (2008, 5) have argued that early modern processes of cultural exchange were characterised by their polycentrism, i.e. the interac tion of multiple key sources. However, the example of the university of Prague in the second half of the 16th century shows that one dominant intellectual ap proach could also claim this central role. From the Leucorea, students brought concepts and literary techniques that enabled them to write prose and espe cially poetry - mostly of the occasional type - in Latin. Poetry was a medium for communicating ideas, and it was connected with acquiring patronage, which was essential for literary production. In this regard, the modern scholarly ne glect of a surprising portion of Latin works that adapted Wittenberg knowledge may relate to their poetic form. The texts that Leucorea students created soon after their return to the Czech lands often resembled their university work, and their style, terminology and arguments only changed very gradually. My research shows that for many years after returning from their studies abroad, Bohemian
scholars relied on the same teaching manuals and editions; this meant they usually made little effort to obtain the latest materials or respond to current discussions. At the same time, their Latin texts fairly evenly reflect ed all the areas in which the order of the created world was discussed at the Leucorea: anatomy, astrology and history along with the social order and polit ical institutions. These seemingly discrete fields of knowledge were connected by a common rhetoric which reinforced the illusion of an immutable and in dubitable natural and social order. There are, however, still many unanswered questions about this adaptation of the Wittenberg teachings: Which themes were most emphasised and which were rejected or suppressed? How were their meanings changed? And what roles might they have fulfilled? In the Czech lands, the Wittenberg model mainly influenced how the lib eral arts (artes liberales) were taught at the university of Prague and in town schools. Around mid-century, Wittenberg graduates began to create Latin teaching manuals (grammars, conversation guides, textbooks of poetry etc.) and editions for schools based on Saxon models. These quickly became a source of shared writing practices. At the town school level, their influence also lasted a surprisingly long time, with the appearance of re-editions of Georg Fabricius’s manuals, for example, in the 1580s. One text by Petr Codicillus on dia lectics, which slightly simplified Melanchthon’s Erotemata dialecticei was pub lished as late as 1590, more than thirty years after Codicillus’s return from
his studies at the Leucorea. Though a group of Wittenberg graduates had worked at the university of Prague since the end of the 1530s, they had not been able to push through 426
SUMMARY more radical teaching reforms. Nevertheless, elements of Wittenberg school Humanism began to assert themselves over the next decade as part of irregular and private lectures; much later, they would become part of regular instruc tion. I also document the use of fragments of Wittenberg knowledge of the created world in public lectures, the disputations of examined professors and student theses. The role of the Leucorea model in Prague university instruction is illustrated especially well by two examples: Petr Codicillus’s interpretation of Sophocles’s Antigone and Matouš Collinus’s university lectures on the Iliad and the Aeneid (Greek works were symptomatically taught in Latin translation). Both cases highlight the creative adaptation of much earlier Wittenberg com mentaries (in the first case by Veit Winsheim and in the second by Melanchthon himself). They also show how Humanists at the university of Prague ap proached classical texts: as textbooks of style, sources of phrases for their own writing and reservoirs of topics for moral reflection. Already in these university lectures there were hints of the key area of Wittenberg knowledge that would be adopted: the social order created by God and the means of its preservation. The teaching of anatomy or doctrina physica at the Leucorea had a social dimension insofar as it commented on the overall functioning of society and the need for subordination to secular authorities (princes, regional magistrates, town councils etc.). Earlier research by Anne Eusterschulte (2018,327-329) and others has drawn attention to the
significant impact that Wittenberg education had on church politics and debates about socio-political issues in the German lands. The Bohemian adaptation was also characterised by this emphasis on the social order including the legitimation of social inequalities and the role of personal and civil obedience. (Church is sues, on the other hand, were addressed rather vaguely through appeals to good moral behaviour and the like.) This transfer of knowledge, thus, focused heavily on personal and collective morality, as reflected in the social cohesion and harmony that came from proper sovereign-subject relations. This theme resounded across all these works in Latin. In the case of Codicillus and his Antigone tragoedia Sophoclis, these ideas were presented through examples of the conduct of good rulers and tyrants. Codicillus’s lectures also show how the Wittenberg knowledge was simplified in the process of cultural exchange. While he did adopt Melanchthonian con cepts such as the affectus (affections, i.e. involuntary movements of the human heart) and punishments for the violation of natural law, a comparison with the Leucorea’s lectures on the same tragedy reveals that he also omitted certain topics. Among those omissions were the medical approach to reading trage dies, which stressed their effect on human physiology, and the questions of whether Antigone’s defiance of a tyrannical government was legitimate and the law could be mitigated based on the circumstances (mitigatio Іедѣ). Also ignored was the issue of relations between the church and state, which Witten berg
students had contemplated in response to Creon’s first speech. The lectures of Matouš Collinus, which are preserved in manuscript form and known as Specimen studii ас laborum, generally maintained the structure 427
SUMMARY of the Wittenberg model for teaching purposes. At the same time, they indi cated some interesting shifts. Collinus simplified some of Melanchthon’s more complex arguments about the operation of the created world to a system of loci with basic definitions for use in instruction. These loci memorabiles were conceived more as general headings or umbrella terms and complemented by textual evidence to be applied by students. They were, thus, not intended as tools to systematise knowledge or structure arguments. In contrast, Collinus’s loci communes, although only mentioned briefly in the lecture manuscript re flected Melanchthon’s approach more faithfully. For the two epics under dis cussion, they included divine providence, punishments and portents as well as the affectus and its physical signs and the social order based on sovereign-sub ject relations and tyrannical rule. Back in his early works, Melanchthon had understood the loci not as real world objects but rather as maxims (themes for moral reflection). Now Collinus took the same approach in these lectures. His adaptation ignored positive aspects of the affectus - an omission perhaps intended to increase the accessibility of his explanation to students or to high light individual struggles with the affectus. The ancient epics were, thus, inter preted in terms of the causative actions of protagonists who had not controlled their affectus, and so, for example, violated the social order. Collinus’s commen tary, thus, aimed to improve students’ morality and their individual lives. In contrast, the Wittenberg
circle had paid far more attention to the question of whether the affectus could be controlled at all. In this book, I also investigate how the Wittenberg knowledge influenced literary practices in the Czech lands, especially those related to occasional po etry. My discussion shows how Bohemian students at the Leucorea learnt spe cific approaches to reading and interpreting texts and, above all, to writing in Latin. Based on this education, they often set the themes of the declamations of Melanchthon and other Wittenberg masters to verse. These poems were pub lished in separate shorter collections dedicated to their patrons (for instance, the town councils of their birthplaces) as thanks for support received during their studies. Concerning the religious themes taught at the Leucorea, the Bo hemian scholars also made slight modifications in order to tone down their Lutheran orthodox message. Here they focused on topics that might be more acceptable to the Bohemian Utraquist milieu, composing elegies, for example, on the Passion and nativity ofJesus that could double as New Year’s gifts. In La tro in cruce poenitentiam agens, Collinus’s student poem about the crucifixion, he was mindful of his Utraquist dedicatees and did not compare the crucified thief with the Church in need of reform and contrition. In contrast, his collection Si mon Cyrenaeus, cruciger. Christi was more straightforward and did not shy away from religious controversy. Its references to the persecution of true Christians in Bohemia and Saxony and the unfortunate policies of the Pope and the Em
peror led to Collinus’s castigation in Bohemia. Through its comparison with Simon of Cyrene, the poem also directly attacked the Bohemian nobility for its failure to provide strong and sincere enough support to Christ and the true 428
SUMMARY Church. At the same time, it appealed to these same nobles to assist Protestant churches and presumably also the authors of literary works on religious topics. Nevertheless, Collinus’s approach was rather exceptional. In contrast, Si mon Proxenus, who otherwise styled himself as something of a radical, adapt ed Wittenberg texts by removing any obvious controversies or at least reduc ing them. This can be seen, for example, in his poetic adaptation of Psalm 36 published in 1555, which was based on Melanchthon’s commentary. Instead of precisely following Melanchthon’s text with its potentially divisive inter pretations of true faith and double punishment, Proxenus stressed the psalm’s allegorical meaning and the comfort that might be drawn from it. In this spirit, he adapted some elements to suit the Bohemian audience and even dedicated the resulting poem to a Catholic patron. Other Leucorea graduates were also able to neutralise contentious religious topics to the point of satisfying even Catholic patrons. On the other hand, religious tensions with the Catholics remained evident in the remarkable poetry that Martin Rakovský (Rakocius) addressed to his Protestant patrons in Upper Hungary. (The poet was himself based in the same area in these years). In addition, his poetic translation of Proclus’s On the Sphere contained an intellectually rigorous astronomical interpretation that met Wittenberg standards. In contrast, the astronomical reflections he published during his stay in Bohemia approximated the expectations of local scholars. These works often dealt with
popular themes and fragments of Wittenberg knowledge, as can be seen in my analysis of Rakovský’s 1556 collection Elegiae et epigrammata, which he dedicated to his Bohemian patrons. Later he would manage to combine astronomical themes with a strategy for obtaining urban and royal patrons. In general, the occasional poems on astronomical phenomena that Bohe mian students published at the Leucorea were neither systematic nor compre hensive in their approach to the celestial sphere. Instead, they were only partial accounts of specific topics. Proxenus’s student composition on observations of the Sun’s surface (De imaginibus conspectis in sole) was augmented with lines in praise of Prague and the Bohemians. The poet, thus, took advantage of his for eign origins to add in a winning theme that complemented the standard poetic scheme. Elsewhere, in a student collection dedicated to a Bohemian patron, he would feel the need to give a deeper explanation and defence of astronomical and astrological knowledge. Codicillus also published an astronomical poem, Carmen de eclipsi lunae dur ing his Wittenberg studies. A comparison of this work with the poems he wrote about solar eclipses some two decades later shows similarities in both struc ture and literary style. Certain phrases remained the same. There were, howev er, also striking differences in the newer works: for one thing, Codicillus used fewer of mythological allusions which typically accompanied the Wittenberg poets’ celestial descriptions. For his Bohemian readers, he also enhanced the text with an astronomical
calculation. Moreover these later works had great er scope: the poet appealed increasingly to his readers to repent and become 429
SUMMARY more moral, thus strengthening the overall disciplinary message. To this end, he also contrasted the authority of scholars with ordinary people’s ignorance of God’s signs and their mocking attitudes. Here he gave a detailed account of the decline of the created order and the sinful behaviour that was threatening Bohemian communities. At the same time, he focused less on natural world processes (machina mundi) and barely touched on standard Leucorea concepts such as notitiae naturales. Using the examples of authors such as Georg Handsch and Vavřinec Špán (Laurentius Span), I also show how scholars applied Wittenberg poetic skills and knowledge to advance their careers outside the Czech lands and the Prot estant environment. Interestingly, even more radical authors were able to adapt to these strategies. In his introductory poem to Span’s collection about a girl possessed by the devil (НоггіЫІѢ historia de pueda anno 1559 a diabolo ob sessa, carmine reddito), even the staunch Wittenberg Humanist Collinus made no mention of the orderly created world or its disruption. Instead he merely appealed for the correction of sinful behaviour in cases of demonic possession. Tomáš Mitis’s Elegia de providentía Dei, which was published in 1562, was a far clearer adaptation of Leucorea style, concepts and arguments. This was evident especially in the author’s comments on astrological and medical top ics and the social order. At the same time, Mitis showed how these Protestant concepts could complement efforts to gain Habsburg patronage. Among the compatible motifs were
sovereign-subject relations and the ruler’s role as the head of this social organization. The transfer of Wittenberg knowledge began to change in the late 1570s with the publication of many Latin works - again mostly poems ֊ by authors who had not studied at the Leucorea but only encountered a modified Witten berg model at the university of Prague. Samuel Radešínský’s 1588 composition De ecclipsi solis departed from traditional Wittenberg astronomical poems in both its structure and style. This work had a far less elaborate mythological framework. It also ignored classic Wittenberg themes such as the world’s order and complex, machine-like functioning and the interconnectedness of individ ual spheres of knowledge and the analogies between them. Radešínský under stood the stars and other celestial phenomena to be slightly enigmatic objects. In contrast, Václav Dasypodius opted to blend elements of Melanchthonian ideas about the created world into his more radical texts. In the late 1570s, he prepared a broadside about the Dog Star (Carmen de Canicula) and a collection of consolatory poems (De miserando rerum statu Παράκλησις) for the masters at the University of Wittenberg where he would be studying. These works de veloped aspects of Melanchthonian thought into more radical eschatological accounts of the breakdown of the physical world and society on the eve of the Last Judgment. Once again the Bohemian contributors of accompanying poems proved flexible, focusing on themes from practical Protestant theology such as consolation. Notably, in another work of this period,
the poetic treatise, To έπος ήωιρκόν περί της γενικής ύπηρεσίας, Dasypodius showed his continued ability to work with a more standard version of Wittenberg knowledge. 430
SUMMARY These years saw a similar shift in compositions by Bohemian scholars on the theme of Doomsday. While the eschatological content had been fairly sub dued in the mid-century writings of former Leucorea students, a different mes sage emerged in the poems written in Prague university circles two decades later. Carmen de extremo Dei íudicio iam iam imminente, a student poem published by Zikmund Turnerus after 1576, vividly described the horrors of the Last Judg ment and made free use of emotionally charged language. In contrast, Matyáš Gryllus, a teacher who contributed an accompanying poem, remained focused on the astronomical and physical signs of God’s wrath. For authors Collinus’s generation, the poems about the plague offered a chance to reflect in more depth on divine providence. At the same time, these works were a way to legitimise the role of scholars and promote their own lec tures to students. The later poets used these works to develop client-like re lationships with individual patrons. Many works about the epidemic of 1582, thus, documented the disease in urban settings with the goal of finding patrons in town councils. One significant adaptation of the Wittenberg teachings on anatomy was Šebestián Aerichalcus’s poetry collection Descriptiones affectaum, which was based on the first edition of Melanchthon’s 1540 commentary on the soul. Aerichalcus drew, in particular, on the work’s second volume and embedded lyrical passages and stories from ancient mythology. Conscious of the expectations of the dedicatees, his uncles, who were both Utraquist pastors,
he focused on the Fall of man and inherited sin and the resulting decline of human cognitive skills, corruption of human nature and confusion of the affectas. In line with the Melanchthonian model, Aerichalcus paid equal attention to both negative and positive forms of the affectus. Man, he argued, was vulnerable to and af flicted by the affectus. Nevertheless, he hoped that his work would encourage students to try to control the affectus, and he praised those who had been able to overcome it. This shift was unsurprising insofar as it reflected changes in individual and collective morality, and thus, also the text’s connection to con temporary social life. In this respect, Aerichalcus’s interpretation illustrated how radical theological ideas were weakened or else reduced to set themes dur ing their transfer from the Leucorea to the Czech lands. The poet avoided any obviously theological vocabulary and did not mention topics from the second part of Melanchthon’s commentary, which combined medicine with theology. Nor did he comment on the key argument that mixing the Holy Spirit with the bodily spiritus could repair the postlapsarian condition of mankind. Compared with the vernacular literature, Latin poems were less concerned with the systematic interpretation of marriage as the primary social bond (re flections on marriage in Latin poetry occurred most often in occasional poetry, especially epithalamia). Jiří Nicolaus’s Oratio de coniugio of 1556 was, however, an exception that rehearsed standard Leucorea arguments and applied them to everyday social life. Even so,
Nicolaus’s application of the Wittenberg method was fairly rudimentary: while his title alluded to the use of a dialectical meth od, in practice, this consisted only of beginning with a definition of marriage 431
SUMMARY and devoting one passage to each point in his argument. His oration connected marriage with the sovereign-subject structure of society and the social order created by God. Here social inequality was seen as the result of divine law: just as God had joined man and woman in an indivisible bond in Paradise, so too did he unite rulers and magistrates with their subjects. The parallel relied on a view of marriage as a universal bond and an image of the union of the conju gal body (to the exclusion of all possible alternatives). The concept of marriage had originated before the Fall when human nature was not yet corrupted; this gave it a particular legitimacy. Nicolaus developed other Melanchthonian ar guments, including the idea that the love and activity of.the Holy Spirit were contained in the human heart. The purity of heart arising from marriage was said to create the physiological conditions needed for moral conduct and so cial interaction as well as religious flourishing. Nicolaus also linked the mar riage bond to Protestant ideas of the role of the church, which should maintain a humble, obedient and submissive relationship with Christ, its husband. While various works highlighted social inequality and sovereign-subject relations as the basis of a properly functioning society, the poems of Jan Šentygar (ioannes Schentygarus), were rather exceptional. These texts criticised tyranny and unjust wars and stressed the right to resist in the context of the 1547 war. In contrast, Collinus and other poets took a less radical approach that steered closer to
Melanchthonian conventions; they appealed to their aristocratic patrons not to oppose the ruler’s lord-like power or disturb social stability. Rakovský’s Libellus de partibus reipublicae et causis mutationum regnorum imperiorumque (1560) only alluded to the right to resistance in connection with changes of empires. One ground for resistance, he argued, might be tyranni cal rule, extreme cases of which could - at least in his view - justify popular rebellion. Rakovský also precisely catalogued the signs of tyranny, illustrating them with examples from ancient rulers’ fate. Among his list of denounced tyrannical acts were the oppression of subjects; crimes against their property and right to defence; failure to provide protection; decadence; disrespect for the nobility and its rights; sexual violence; and attempts by a ruler to enrich himself at the expense of the common good. My analysis shows how authors’ adaptations of political and historical knowledge in their Latin works reflected certain strategies for securing patron age, especially from the ruler as the highest secular authority and from mag istrates and town councils. Explanations based on Wittenberg categories and arguments were clearly well-suited for pursuing Habsburg patronage; the most explicit compositions in this mode aimed to win the patronage of Maximilian II. Rakovský’s extensive poetic work De magistratu politico libri ries from 1574 here stood out from the short poems of Bohemian Humanists; it was both an excellent rendering of the Wittenberg style and a comprehensive presentation of political and
administrative structures. The work was based on a Melanch thonian view of sovereign-subject relations as part of the created world along with associated ideas about changes in empires (including the preference for monarchical rule) and critiques of actions that subverted social and political 432
SUMMARY harmony. The sections on secular authorities (magistrates), their origins and causes and the seven virtues of a good ruler were all direct adaptations that drew particularly on Melanchthon’s commentaries on Aristotle and Cicero’s De ofßciis. Melanchthon’s commentaries also inspired Rakovský’s descriptions of non-monarchical forms of government; here he directed most of his criticisms at tyranny. Other explanations in De magistratu politico libri tres entailed sophisticat ed Melanchthonian concepts including the affectus, free will, numerical and proportional equality and the mitigation of the written law. The poet skilfully varied vocabulary and phrases from the works of Leucorea professors. He also showed the familiarity he had acquired with other texts during his Leucorea studies and extended the discussion to chronological concepts. A more sig nificant departure from the Wittenberg model came in the poet’s unreserved recognition of the Church as a sovereign. Despite the Protestant theological background, explicitly anti-papal passages and numerous quotations from Melanchthon and other Protestant authors in his text, Rakovský thus, invoked other strategies for obtaining the patronage of Maximilian II. The example of Rakovský’s poem illustrates the complex dynamics of cul tural transfers to the Czech lands: although the text was out of step with the works of Czech poets, it would become a model for De magisfratu politico carmen, a student poem published by the Kutná Hora native Jan Didactus in 1578. Didactus focused on the divine origins of the ruler’s power and
sovereign-sub ject relations and also addressed the conduct of princes. His dependence on Rakovský’s model was especially clear in his discussion of the ruler’s virtues. There he adopted Rakovský’s arguments selectively and took up most of the distinctly Melanchthonian themes. He also offered a more detailed treatise on the affectus and explained the God-given order of heaven and nature as the model for administering justice. In the Czech context, it is, thus, clear that the Wittenberg model could be adopted from different sources and there might even be some time lag between these adaptations. Didactus studied at the Leu corea from 1575, that is, in the period when the Melanchthonian curriculum was beginning to change. He also relied on an almost two-decade-old collection by Rakovský, which strongly reflected traditional Wittenberg concepts. It may be unsurprising then that the only truly original part of Didactus’s argument was his appeal to town councils to step in as secular authorities and support scholars; this step, he claimed, would maintain social peace and religious puri ty. A similar strategy was at work in Turnerus’s 1580 text Carmen de magistratu, which dealt with the role and importance of these authorities. It was apparent too in other compositions on this subject that sought to attain the patronage of town councils and officials. These works stressed the legitimacy and duties of secular authorities and magistrates together with their role as God’s represent atives and the executors of his will and punishments. Likewise, the short poetic catalogues of
historic rulers with which Leuco rea graduates pursued Habsburg patronage were another potential venue for Melanchthonian ideas. In his poem Ducum et regum Bohemiae series, Proxenus 433
SUMMARY compared a declining kingdom or empire to an ageing and weakening body which had reduced its production of spirits and was losing heat. This descrip tion was paired with an unusually anxious account of impending catastrophes. Appeals to the naturalness, obviousness and necessity of sovereign-subject re lations were, thus, connected even in historical works with an understanding of the human body grounded in Wittenberg anatomy and physiology. This was reinforced by references to widespread bodily experience. In contrast, Matouš Philomates’s Libellus historicus, a text on the Holy Roman emperors which is preserved in manuscript form, wove in a strategy for obtaining sovereign pa tronage: the poetic narrative culminated in Habsburg rule. The poem also fea tured Wittenberg terminology and anti-papal passages. Reflecting on earlier eras, Philomates denounced papal efforts to seize power, a view that recalled the critiques in vernacular writings such as Šimon Ennius’s translation of Barnes’s Vitae Romanorum pontificum. Conversely, the poet praised the emperors who had intervened in Curia politics and opposed rebellious clergy. Elements of the Wittenberg knowledge were also prominent in the vol ume’s accompanying poem, which Philomates dedicated to Maximilian II. This work affirmed the order of a society based on “natural” inequality and sover eign-subject relations. For this purpose, Philomates merged the idea of proper social order based on God-given social roles with a view of the world - and especially the celestial sphere - as created by God and machine-like in
their processes. The world, he argued, was filled with order intended for everyday observation such that every single thing revealed the presence and activities of the Creator. In his righteousness, God had also established authorities, justice and laws without which there could be no human community or political life. Turning next to Rakovský’s historical works, we can see that the cultural context to which knowledge was transferred overrode geographical distance. Rakovský worked in present-day Bratislava, and, thus, lived farther from Wit tenberg than his Prague colleagues did. Nevertheless, compared to the Leuco ma graduates who settled permanently in Prague, his reflections were more attuned to contemporary Protestant discussions. At the same time, Rakovský built on texts, commentaries and editions that he had encountered during his studies. His own work offered comprehensive adaptations of Wittenberg histo riography and political theory. The elegant elegiac poem Libellus de partibus reipublicae et causis mutationum regnorum imperiorumque, thus, dealt with the clas sification of social groups along with the thorny question of periodic changes in government and how they could be predicted. Among the general reasons for these changes, Rakovský cited the locus Platonis (Plato’s nuptial number), which was used to calculate so-called fatal periods. While his overall interpre tation remained somewhat basic - here he adhered very closely to the universi ty declamations of both Melanchthon and Matthias Lauterwald - his approach was notable for its effort to determine the
optimal calculation method. This contrasted with the more straightforward application of these methods to spe cific historical materials, which was typical of Latin humanist instruction at the university of Prague and in the vernacular writings of former students of 434
SUMMARY that institution. Rakovský’s interpretation also gave substantial space to moral appeals. On the question of sources of governmental change beyond the mys terious numbers and general transience of all things, he listed disagreements, discord, impiety, the negative traits or affectas of both rulers and their subjects, and tyrannical governments, which could not escape God’s punishment. The end of my chapter on Latin literary adaptations of the Wittenberg model is devoted to the Rerum Boiemicarum Ephemeris, a historical calendar compiled by Prokop Lupáč, who encountered this concept while studying at the university of Prague. This was, however, another case of more complex dy namics of cultural transfer. In the late 1570s when Lupáč was preparing a kind of pilot version of his calendar, he was inspired by Calendarium historicum, the text that Wittenberg professor Paul Eber had first published in 1550. In his foreword to Lupáč’s calendar, Petr Codicillus also combined various elements of Wittenberg knowledge of the created world and showed the influence of Prague teaching practices. Among his chosen themes were the divine Creator and his work (described by Codicillus as a beautifully arranged theatre), the principia that enabled cognition and moral behaviour and the need to read his torical works for examples of how to control the affectus and understand and follow social and professional roles. The Ephemeris itself mainly contained in formation about the history of the Czech lands, with a particular focus on the history of education. Lupáč adapted the Wittenberg
model to suit the needs of the Bohemian scholarly community, providing information about existing literary works and, thus, also a tool to cultivate a common intellectual identity. His text mainly focused on the university of Prague and the literary activities of its graduates and teachers. There were numerous entries about individual liter ary works. Moreover, the calendar provided a publishing platform for poems by Bohemian Humanists that had been handed down in manuscripts. Significantly, Lupáč’s calendar emphasised astronomical and astrologi cal lines of argument that had also featured in Eber’s model. In particular, he linked unusual celestial and natural phenomena with specific historical events. In his view, deviations from the regular course of nature were signs that also directly affected individuals and society. The meaning of these signs was a mat ter for discussion among scholars and might also be revealed in analogies be tween the spheres (storms, for example, were associated with social upheaval). Lupáč offered a systematic account of comets. While at first sight his reports of the workings of special divine providence may seem radically Protestant, his calendar was moderate from a denominational standpoint. This was typical of many Latin works. In general, Lupáč avoided doctrinal disputes and con demned religious conflicts, working himself with Catholic points of reference. His only quotations from Protestant authors - including Melanchthon himself - were connected with astrology. At the same time, he sourced much of his in formation about extraordinary
natural phenomena from private manuscripts; based on the references, these were notes taken by former Leucorea students with whom he must have been in contact. These scholars apparently paid close attention to irregularities in the created world even after their return to the 435
SUMMARY Czech lands; they recorded these deviations and did not hesitate to share them. Here former Leucorea students made use of the scholarly network through which they fostered their common interests and cooperation. This sharing was, thus, integral to the transfer of knowledge and its adaptation to the new cultural environment. The final chapter of this book explores how the Wittenberg model was adapted in texts written in Czech and German. These works may appear sub stantially different from their Latin equivalents with respect to genre and for mal requirements as well as intended audience. Vernacular texts on the Turk ish prophecy, astronomical calendar and the surge of volumes on marriage and household management all contrasted starkly with Latin poetry collections. Nevertheless, there were important similarities between the Latin and vernac ular literature in the Czech lands. Both forms remained more interested in spe cific phenomena in the created world and their workings than in assumptions about the entire Melanchthonian system and, for example, its causal principles (the exception here was God’s omnipotence and will, which remained the fi nal line of argument). In addition, both literatures tended to reflect certain presuppositions about cognition; these included the limitation of the human mind by inherited sin and the concept of the notitiae. Other shared themes were regularities in the world’s order and organisation; God’s traces in the created world and their observability; different types of interactions between created phenomena; and phenomena
outside the usual order (praeter naturae ordinem). Bohemian scholars showed relatively little interest in deeper dogma or the general theological underpinnings of the entire Wittenberg model. As such, they steered away from topics like natural law and the dialectical relations be tween the Law and Scripture. Likewise, they tended to link providence, wheth er understood in its general or special form, to concrete things in the created world and how they ftinctioned; they did not develop it as a purely theological concept. These scholars also saw less merit in completing a complex ethical reading of Cicero’s De officm than in appealing generally for better behaviour, adherence to religious norms and repentance. In the vernacular literature, they advanced the thesis that divine political and public order and social har mony came from social inequalities based on the reciprocity between the pow er of secular authorities on the one hand and the obedience of subjects on the other. To some extent, these texts aimed to discipline all social groups, but they especially targeted those in the lower positions of the created hierarchy, i.e. subjects, women and children. This was also evident in cheap prints that were characterised by their moral radical apocalyptic discourse. The right to resist ance attracted much criticism in this context. The vast majority of the authors writing in Czech had studied at the Utraquist university in Prague after the mid-16th century. As such, they did not adopt the complex Wittenberg discourse to which Leucorea students had been exposed. Rather,
they encountered this knowledge in fragmented and already modified forms. This also meant that they shared segments of the Wittenberg knowledge of the created world and society that had often been separated 436
SUMMARY from their original arguments. These elements were woven into the authors’ own texts to support their own theses and sometimes also as shared reference points that had other non-informative functions; they might, for instance, sig nal membership of a scholarly community or refer to internal communication. These popular fragments included criticisms of the “Epicurean” concept of God as well as “Stoic fatalism”. They also extended to common tropes about God’s providence; the divine light poured into the human mind; heavenly signs; the “beautiful order” of the skies and the human body; and the destruction of king doms and cities that was the result of God’s punishment. Complex influences can again be discerned in these adaptations. Since the generation of Leucorea graduates had only established the Wittenberg model gradually at the university of Prague, the vernacular literature reflected var ious layers and forms of Melanchthonian discourses. In fact, some of the au thors who wrote in Czech and German had been former Wittenberg students, and in certain cases in this early phase (Petr Codicillus, Šimon Proxenus, etc.), it was possible to directly compare their Latin and vernacular works. Subse quent authors drew at once on Wittenberg sources from mid-century and later years. They also had access to later Lutheran works, including both those com ing directly from the German lands and those from German-speaking areas of the Czech lands. On top of this, they could use the existing Latin adaptations of Czech authors. Significantly, Czech language literary production
was not inde pendent in the modern sense of that word. Since educational institutions op erated almost exclusively in Latin, the vernacular style was influenced by Latin conventions. These texts also referred to ancient authorities and popular Latin quotations. Likewise paratextual material like introductory or recommenda tion poems might be written in Latin. The various parts of a vernacular work could, thus, reflect different adaptations. Since even a single author could treat the Wittenberg knowledge different ly across their works, the choice of language and intended audience remained highly important. Which fragments of the Wittenberg knowledge were, then, most common in vernacular texts? How were they connected with different interpretations? And what functions did they serve? In a more general context, Kathleen Crowther (2013, 25) has argued that vernacular texts were not only directed at other groups of readers but they also treated the Wittenberg knowl edge far more creatively. But was this also true in the Czech lands? In fact, vernacular texts do not appear to have covered as wide a range of topics as seen in Latin texts. The Wittenberg concepts truly popular across the Czech language works connected history with scholarly eschatology. These included the theory of the four world monarchies, the last of which was near ing its end; Elijah’s model of three periods, each of which should last for 2,000 years; and starting from the early 1560s, the idea of so-called fatal periods of either 250 or 490 years. These schemas enabled parallels to be drawn between
events in ecclesiastical and secular history. They also supported calculations about impending radical political changes or even the end of the world. Works from the print workshop of Daniel Adam of Veleslavín focused intensely on the 437
SUMMARY topic of heterodoxy in the early church, which was seen as a prototype for the current state of decline before the end of the world. Jan Kocin translated Histo ria ecclesiastica by Eusebios of Caesarea and Historia Ecclesiastica Tripartita, then thought to have been written by Flavius Cassiodorus. These histories, which were published in 1594, depicted religious disputes and the rise of sects in the early church. They were, thus, believed to offer readers instructions on how to deal with heresy, false prophets and other Devil’s attacks on the true Church. In addition, they were guides to mitigating God’s punishments and upholding the existing social order. Similarly, Kocin’s preface to his Eusebios translation pre sented the idea that history was a source of examples of proper behaviour ac cording to the social position and role assigned to each person in the God-given order. These vernacular works were generally dominated by the theme of God’s wrath, which was provoked not only by individual sins but also - among other things - by the disturbance of the social harmony based on sovereign-subject relations. Only an elected group of the orthodox would be spared punishment. Another rife narrative for updating was the destruction of Jerusalem: the defeat of the city was seen to be a punishment for sins and preceded by heav enly signs. The appeal of the story rested on a parallel between contemporary dangers and the lead-up to the Roman army’s conquest of Jerusalem and the fall of the Jewish state. Jerusalem served as an apocalyptic model: the sins of the Jews and
their failure to listen to prophets and preachers had upset sover eign-subject relations as well as the social roles instated by God. This had led to a situation akin to the Church’s current decline and approaching end of the world. Pre-conquest Jerusalem, then, exemplified a kingdom just before it fall; the case also showed how power was transferred to other empires. According to Vaclav Pláceľs translation of The Jewish War by Flavius Josephus, published under the title Hbtoria židovská na knihy čtyry rozdělená [Jewish History, Divid ed into Four Books], the coming of Doomsday would be heralded by growing social strife and riots along with the misconduct of secular and ecclesiastical authorities and their subjects. This would manifest especially in their ungodly and unruly lives. Along with chronological schemas, the Melanchthonian conception of his tory was also characterised by the belief in exemplarity of human destinies. After the mid-16th century, works about iconic past Bohemian rulers began to appear in Czech. These accounts were more detailed than the equivalent Latin poetic catalogues. Their protagonists were seen as models for contemporary authorities and politics. Much attention was lavished on Charles IV, who was seen as an ideal ruler endowed with virtue directly by God, and thus, a paragon for other kings and the magistrates beneath them. Ennius’s 1565 translation of Barnes’s Lives of the Popes, published as Kroniky a životův sepsání nejvrchně jších biskupův římských, jináč papežův [The Chronicles and Lives of the Roman Pontiffs, or the Popes], used a
similar concept of exemplarity. It concentrated, however, on negative examples, which were applied especially to critique of tyrannical rule. 438
SUMMARY Turning next to astrology and astronomy, my reading shows that for mer Wittenberg students managed to draw on different segments of celestial knowledge for several decades after their graduation. The themes they chose depended on not only the type of text they were composing but also its lan guage and the readers to whom it was addressed. The rudiments acquired at the Leucorea could, thus, be adapted to different needs and situations. Frag ments of this Wittenberg knowledge of the created world continued to appear especially in cheap prints at the end of the 1580s and even into the early 1590s. In his 1578 text O kometách [About Comets], Matyáš Gryllus combined an account of comets’ astrological significance with a historical approach. History, he argued, would reveal precisely what comets had presaged and caused. Ta deáš Hájek’s works on comets also revealed the complexities of adapting Wit tenberg astrology. In the preface to his 1556 volume Vypsání s vyznamenáním jedné i druhé komety [On the Appearance and Significance of Two Comets], the scholar defended astrology both for its accuracy and the benefits it had con ferred after the Fall. He also emphasised the ability of humans to observe and understand God’s work. On this basis, Hájek called for not only a theological interpretation of comets but also an understanding of their place within the physical world and its causes. Celestial phenomena were, thus, related to his torical events. In contrast, Hájek’s 1580 volume 0 některých předešlých znameních nebeských a ukazích v povětří a o kometě [On Some Past
Heavenly Signs and Phe nomena and a Comet], had a more explicit religious and eschatological focus. The text called more forcefully for repentance and moral correction. Despite his declared reservations, Hájek gave a detailed scholarly description of the comet in question, but also focused slightly less on its position in the natural order. Instead, he identified comets as “messengers” of God’s wrath. It was not these comets, he stressed, but God himself who should be feared. Hájek believed that the human thinking should focus on what comets signified although he did not disapprove of personal observations of the sky. Here he encouraged readers to reflect on their sins and the punishment from God that would befall them. Citing stories from the Old Testament, he claimed God’s worst sanction was the establishment of a tyrannical government. One author who wrote extensively and in varied forms about celestial phe nomena was Petr Codicillus. These works spanned both languages and various genres. Along with Latin poems about eclipses, Codicillus published the Czech text 0 kometě vlasaté a strašlivé [About the Hairy and Horrible Comet] in 1582. Comparing this treatise with the Latin poems shows the influence of language and target audience choices on adaptations of the Wittenberg knowledge. In the Czech work, the scholar adopted a more openly radical eschatological per spective than could be found in his Latin poems. At the same time, his style in these Czech texts was more emotive and admonishing. Codicillus omitted any astronomical calculations but continued to describe the
comet in sophisticat ed detail, including its astronomical context. He also linked his eschatological vision with Bohemian realia by citing recent epidemics and unusual natural world phenomena. Among specific examples from the Czech lands, Codicillus 439
SUM,MARY noted the “wonders” that had appeared as a consequence of the comet in the same year. This connection of Melanchthonian categories to the Bohemian re ality was a more general updating strategy. The text commented on the world of its target readers; in this way, it might both increase its persuasive force and serve as a disciplinary tool. Vernacular cheap prints and leaflets containing songs or shorter prose texts represented a departure from Wittenberg scholarly standards. Instead, these works approached a more radical Protestant apocalypticism that espe cially emphasised the vengeance of God. As in the German lands, the number of leaflets about unusual natural phenomena began to grow in the first half of the 1580s. These works increasingly took the form of translations of foreign texts with incorporated Bohemian facts or leaflet reports of local current events. Traces of the Wittenberg model were preserved in these publications mostly at the level of decontextualised terminology. In contrast, some of the broad sides of the 1570s had been written by former Leucorea students in their role as astronomy professors at the university of Prague. Codicillus’s 1577 leaflet O hrozné a předivné kometě [On the Horrible and Miraculous Comet] exemplified this trend. While its commentary was simplified, it continued to use fragments of the Wittenberg knowledge of the created world - especially about astrono my - even as it radicalised their eschatological message. Codicillus’s appeals for moral correction were reinforced by his chosen medium and broader target audience. His
biblical allusions were, in turn, expressed in more emotive lan guage than could be found in his other Czech-language texts. The effect was enhanced again by a visual component: the vernacular leaflets included im pressive woodcuts that were carefully prepared to match the scope of the text. Such paratextual material was rather uncommon in Latin broadsides. Besides these leaflets, other means of disseminating Wittenberg concepts to a broader readership included astronomical calendars and almanacs also known as minúce a pranostika (i.e. “minutiones sanguinis and books of weather lore”). These practically oriented small prints contained prefaces by university scholars that largely comprised religious pleadings. The examples by authors like Hájek, Proxenus and Codicillus, however, also conveyed a basic version of the Wittenberg knowledge of the created world. These texts shared certain preoccupations, which included chronological schemas of types of fatal periods and defences of Christian astrology. The latter took the stars to be God’s cre ations, and thus, signs of his omnipotence, wisdom and providence that were intended for observation and prediction. Judging by the prefaces to these calendars, Matyáš Gryllus’s above decribed poem and various other types of texts, the idea of providence (řízení a opatrování božské, i.e. “God’s control and care”) was linked to a critique of Ep icureanism. While Hájek’s calendars explicitly addressed the concerns of his non-scholarly audience, his interpretation was ultimately scholarly. As such, he developed the concept of the sympathy
and antipathy of phenomena in the created world, which he claimed expressed cosmic order and harmony along with God’s ultimate rule. The influence of the stars on human behaviour was 440
SUMMARY associated with, among other things, the political and social order and espe cially sovereign-subject relations. Hájek also developed anatomical concepts related to the soul, its powers and principia in the postlapsarian period. In the 1560s, his prefaces began to reflect increasingly on God’s punishments, the signs of the world’s approaching end and the need for moral correction and maintaining of the God-given order. In contrast, Proxenus incorporated a pas sage on divination and its interpretation into his own preface to his 1563 cal endar, which not only reflected the Wittenberg debate but also legitimised to a broader audience the social role and authority of scholars who had a received “proper” education. In Proxenus’s view, this meant the Leucorea curriculum, and its absence might amount to the practice of black magic. Codicillus also affirmed the position of scholars in his calendar prefaces beginning in the early 1570s. These texts combined astrological discourse with appeals for modera tion, restraint, moral action and conformity with God-given social roles. At the same time, the scholar used Melanchthonian fragments as part of his strategy for obtaining aristocratic and clerical patronage. Aspects of the Wittenberg model were, thus, connected in these calendars with ideas about the operation of society and its internal hierarchies. The uni versity scholars of the era belonged to what has been called an “expert culture” (Rexroth 2012, 32f). As such, they produced texts that sought to discipline the broader masses. In addition, the calendars showed how
the transfer of knowl edge was influenced at an intertextual level; from one year to the next, they repeated specific arguments and rhetorical processes or even phrases. Like other cheap prints aimed at a broader audience, these calendars also focused increasingly from the 1580s on the signs of God’s wrath and interpretations of sin and divine punishment. These messages were followed by calls to repent. Codicillus’s prefaces, for example, contained fewer elements of Wittenberg knowledge. Where those features appeared, they functioned more like topoi that connected separate themes. University almanacs and weather lore books began to deviate from the Wittenberg model in the early 1590s. First appearing in the early 1540s, writings about Turks were the earliest vernacular texts to develop an eschatological chronology. That time line was linked to the Fourth Monarchy’s approaching end. At the same time, these works introduced an idea of tyranny as a typical form of government of the Ottoman Empire. From the outset, Turkish issues were combined with calls to obey Christian lords and discipline subjects. Two decades later, Tadeáš Hájek would try to calculate the end date of the Ottoman Empire in his translation of the prophecy of Bartolomej Georgijević (Vajkiad proroctví tureckého o zkáze a za hubení téhož národu tureckého [An Interpretation of the Turkish Prophecy Con cerning the Destruction and Extermination of the Turkish Nation]). After evalu ating the astronomical signs and applying sophisticated chronological models, the scholar arrived at the years 1561 and 1597. He
left the final decision, how ever, to God’s providence alone. Both Melanchthonian chronological schema and Turkish tyranny proved to be enduring motifs in the Czech discourse; they appeared as late as 1594 in Daniel Adam’s edition of the translation ofJohannes 441
SUMMARY Löwenklau’s chronicle Kronika nová o národu tureckém na dva dňy rozdělená [A New Chronicle of the Turkish Nation Divided into Two Parts]. There they were com plemented by pleas about the common struggle and the need for moral correc tion on the Christian side. These ideas were also at work in the vivid description of tyranny as a punishment from God in Kronika moskevská [The Moscow Chroni cle] (1590), which used the example of Ivan the Terrible’s reign. Tyrannical rule was contrasted here with Christian governance in the Czech lands. The publish er called on inhabitants to be grateful for their good lords and magistrates and petrified, by doing so, the current political and social order. Although medical handbooks were among the most popular vernacular texts in the Czech lands, they did not present Wittenberg knowledge about the human body until relatively late. This is probably related to Wittenberg anatomy’s status as quite a basic area of study rather than a practical medical discipline. It is not surprising, then, that Matouš Philomates’s student work Divná fabrika a složení lidského těla [A Strange Fabric and the Composition of the Human Body], which reproduced the basic Melanchthonian anatomical frame work, only survives in its entirety in manuscript form. Philomates eventually arranged for ֊ at least partial ֊ publication of the text within Zahrádka růžová žen plodných [A Rose Garden of Fertile Women], a practical handbook for wom en in labour and midwives in 1576. Even so, he felt the need to apologise at length for presenting anatomical passages to
his audience. In fact, Philomates believed that anatomical knowledge had an important disciplinary role to play for mothers and especially midwives: it was the key that should unlock the “mystery” of what took place in the female body during pregnancy and child birth. Compared with other vernacular writings, Philomates’s work provided a comprehensive explanation; this extended from the divine Creator to inher ited sin and the traces of God’s work that could be observed in the body. It also included an anatomical account of the reproductive organs, conception and the foetus’s development in the uterus. This text strongly reflected the schol ar’s university studies, but while it was incorporated into a book exclusively about obstetric practice, it was not especially fragmented. This made it rather exceptional for Bohemian vernacular adaptations of Wittenberg knowledge. A similar publication strategy was pursued by Václav Zelotýn in his Kníž ka o nakažení pověďí aneb o moru [A Book on Airborne Infection or the Plague] in 1568. This single volume included a comprehensive scholarly preface that rehearsed the Wittenberg positions on the astronomical and theological con texts of epidemics and, for example, the concepts of sympathy and antipathy. This was accompanied by medical commentaries from different periods that had completely different messages. The result was a hybrid text accessible to a wide range of readers and matched to their diverse needs. Adam Huber would later proceed similarly with a translation of a work by Heinrich Rantzau that was published by the print
workshop of Daniel Adam of Veleslavín in 1587 un der the title Regiment zdraví [The Health Regimen]: he framed the distinctly Melanchthonian model with paratexts to address several levels of interpreta tion. The paratexts included fragments of the Wittenberg knowledge of the 442
SUMMARY created world and the human body as well as figurative speech shared by for mer Leucorea students. During the 1580s, Daniel Adam’s print workshop published several plague-related works that focused on the cohesion of the community pre sented as a kind of social body. These works addressed that body in various communities - the town, the church and also the household. In addition to above-mentioned historical works, the Wittenberg model strongly influenced the approach to the field called oeconomia, which included specifically writings on matrimony and household management. These works began to appear in greater numbers in the 1580s and included multiple Wittenberg adaptations. Some of their authors were former Leucorea students including both those who had attended before the 1574 reforms of its teaching model and those who came shortly afterwards. Others were graduates of the university of Prague. Their publications included not only original writings but also translations of works by various generations of Protestant authors, some of whom had also studied and worked at the Leucorea. All these Bohemian texts described mat rimony identically as a universally binding social institution created by God before the Fall. It was, they argued, the basis of the “sexual order”. And it was also what determined specific groups of target readers from the period’s con tinuum of gender roles. In this chapter, I analyse the rhetorical strategies of eight Czech-language manuals that normalised the sexual order and did not allow for alternative possibilities. As in adaptations
of other aspects of the Wittenberg knowledge, the image of a properly functioning body remained absolutely substantial. This was sometimes directly linked to the Wittenberg model of medicine. It also engaged with readers’ experience, which intensified the disciplinary power of these texts. Significantly Czech writings on matrimony and household man agement posited gender difference as the basic element through which power relations were expressed. Gender, thus, pre-structured other discourses of dif ference and especially those of “natural” social inequality One key related issue was the significance of the social order and political institutions. Wittenberg literary practices and knowledge were applied to some degree in Sixt of Ottersdorf’s famous polemical work Akta aneb knihy památné [Records or Memoirs], which he wrote in response to the official pro-govern ment interpretation of the political upheavals of 1547. For his part, Sixt incor porated standard Melanchthonian themes, including the popular argument in Latin texts that the decline of all cities was determined by God; there were sim ilar Wittenberg ideas about changes in world empires and the status of unusual natural world phenomena as omens of divine punishment. The scholar focused above all, however, on a critique of Ferdinand I’s tyrannical behaviour and his failings as a Christian authority. Here he stopped short - despite that ruler’s own explicit accusations - of agreeing that recent riots in the Czech lands had been “apparent resistance” to the tyrant. More elaborate accounts of the functioning of
social and political institu tions did not appear in vernacular texts until later. Such works could be found, 443
SUMMARY for example, among the titles from Daniel Adam’s print workshop from the 1580s onwards. These texts again reflected the complex dynamics of Melanchthonian adaptations since they were highly diverse in both their themes and sources (many were creative translations of titles that in some cases had only been written recently). Melanchthonian categories had the role of assumptions shared among the publisher, his collaborators and to some degree also target readers, who were mostly graduates of the Utraquist university of Prague. Along with the correctness of the social position and vocation assigned to each person by God, these assumptions included the need for submission to pater nal and pastoral authorities. God was understood to impose punishments from the position of a father. His authority was delegated, in turn, to governors and heads of households: church and town administrators, magistrates, and hus bands. All these individuals assumed the place of God, who must be followed without resistance. The model of paternal authority was, thus, transferred across all levels of social and political interaction. It emphasised the “natu ral hierarchy” and “natural reciprocity” of all the organs of the social body. A functional community was described here as a body that obeyed the head that ruled it in the name of God. On this basis, volumes from Daniel Adam’s print workshop focused on various body-like communities that were associat ed with ideas of unity, moderation and paternal authority. These groups includ ed societies based on sovereign-subject relations, states,
urban communities, households and the church. Using examples from God-given nature, these texts urged their readers to fight against personal sin and disobedience of the social roles assigned by God. In this way, their authors legitimised the current social and political order and ruled out any forms of disorder. This then consolidated the inequalities and hierarchies that were seen as the foundations of a func tioning society. A simplified Wittenberg model might, thus, not only facilitate appeals for mass compliance with secular authorities; it could also help to pro duce docile and obedient subjects. Previous research has shown the flexibility of the Wittenberg model based on its uses in various German regions. According to Gábor Almási (2014), the generation of Melanchthon’s students with an interest in astronomy was not greatly influenced by Lutheran theological background. These scholars also proved more adept at combining Wittenberg concepts with alternative ap proaches like Copernicanism. Even Caspar Peucer, who directly managed and developed Melanchthon’s legacy, was able to reconcile different concepts in his astronomical interpretations according to Michael Weichenhan (2004, 108f). Claudia Brosseder (2004, 295f; 2005, 562, 575) has highlighted a similar adapt ability among Melanchthon’s students who dealt with astrology; although they still assumed the close connection between astrology and God’s providence, they could easily work with different astrological traditions. However, my anal ysis is concerned not only with the ability to combine or reconcile the
Wit tenberg model with other approaches. One fascinating topic on which I briefly touch is the ability of many authors to “switch” between concepts based on chosen language, target audience or desired patronage. Authors influenced by 444
SUMMARY the Wittenberg model, thus, did not apply a single set of concepts that simply evolved linearly over time. Rather, to accommodate the needs of their vernac ular writings, they were, for example, able to draw on popular fragments of Wittenberg knowledge. Elsewhere they continued to work with other, perhaps far more recent and exclusive concepts as part of the scholarly debate. None of these uses was more or less significant; they simply differed. An example is the already discussed Regiment zdraví, which satisfied most readers’ expectations shaped by the Wittenberg tradition. At the same time, its translator and the author of its foreword, Adam Huber was very well informed about more recent medicine and natural philosophy. Earlier Czech research has assumed that the “influence” of the Wittenberg model began to decline around the time of the death of Matouš Collinus, that is, at the end of the 1560s. My study offers a slightly more nuanced chronology of the Wittenberg model’s adaptations in the Czech lands. Most crucially, ele ments of Wittenberg knowledge had a much longer life span than was previ ously thought in the Bohemian context. Although adaptations were increasing ly piecemeal, as is clear from the output of Daniel Adam’s print workshop, the prefaces to astronomical calendars are testimony to the sharing of this knowl edge at the university of Prague in the early 1590s. Parts of the Wittenberg knowledge seem to have been included in the university curriculum for quite some time, leading to their dissemination by a large group of its graduates. In this
period, Prague had already seen a number of intellectual traditions includ ing Paracelsianism, alchemy, Hermeticism, emblematic literature, and in the context of the university and lower-level schools, Ramism-based instruction. By the 1570s, more students were studying abroad, and education in the Czech lands had begun to be more influenced by alternative teaching models, espe cially Jesuit ones. In essence, after the move of the imperial court to Prague, the provincial city became a destination for European scholars, and Bohemi an authors were exposed to new themes and literary practices as well as new opportunities for patronage. There were significant changes in Latin poetry, which gradually moved away from the formal and generic standards that had been typical of Leucorea instruction half a century earlier. Authors writing in Latin relied less and less on classical intertexts and engaged in various literary experiments. Vernacular literature also gradually abandoned the Latin models on which it had depended to some degree because of the predominantly Latin form of the school system. Despite all these changes, there were certain undeniable continuities in the Bohemian context in these later years. While in Saxony, Melanchthonian teaching manuals were withdrawn shortly after 1600, in the Czech lands, basic Melanchthonian Latin textbooks appear to have been used for longer. In the subsequent debate on proposed university reforms, Adam Zálužanský would, for example, criticise a town school with direct links to the university for its use of Melanchthon’s grammar as late
as in 1610. Lor many decades, scholars from the university of Prague continued to invoke the Leucorea, its professors and, above all, the Master, Melanchthon himself. These references were part of 445
SUMMARY their scholarly self-fashioning. In his above-mentioned Latin historical calen dar, Prokop Lupáč, for example, wrote at length about Collinus’s studies in Wit tenberg, his return to Bohemia and a letter of recommendation to the Prague masters which had been handed to him by Melanchthon at the outset of his journey. A quotation from that letter can also be found in Vavřinec Benedikt Nudožerský’s Oratio therapeutica, written in connection with the planned uni versity reforms of 1612. At the university of Prague, there were even more fre quent allusions to Melanchthon’s dedication in Václav Nicolaides’s hymnbook in which he described the Heneti as ancestors of the Bohemians, highlighted the Hussite era and praised Bohemian scholars. It was mentioned, for example, by Adam Rosacius in his 1615 oration on the history of education in the Czech lands as well as by Jan Campanus and indirectly also byjan Matyáš of Sudet (Jo hannes Matthias) at the end of his 1617 treatise on the Bohemians’ Sarmatian origins. In these cases, the original text and the references to it were separated by more than sixty-five years. According to Kathleen Crowther (2013, 38-39), a sharp turning point can be seen in German Protestant authors’ approaches to nature in their vernac ular works after 1610. Anne-Charlott Trepp (2008, 130; 2009) adds that rep resentations of nature were extricated from an all-encompassing providential and eschatological Melanchthonian-type framework. There was a growing em brace of Paracelsianism and mystical and spiritualist approaches that connect ed nature with
experiences of salvation. How this manifested in the vernacular literature of the Czech lands remains a question for further research. The Wittenberg model’s continued influence on Latin literature was prob ably related to the institutional context of instruction at the university of Prague. In a recent article, Marta Vaculínová (2018,47f) summarises the cascade of Latin poetry from the 1590s onwards that presented disasters (wars, plagues, famines, earthquakes, etc.) as punishments from God. These works were typical of the non-Catholic authors associated with the university of Prague. Common motifs among these graduates included omens preceding the fall of cities such as Jerusalem. (These were discussed, for example, in a student composition by Daniel Franconius in 1593.) Fatal periods were another strikingly enduring con cept. This remained relevant at the university of Prague even as more radical apocalypticism gained ground in the German lands. The 1614 Master’s thesis of Jiří Syrus, Periodus imperiorum, regnorum et cívitatum, Adam Huber’s oration De nobilissima illa, et omni humano generi utilissima arte, Medicina nimirum (1612) and Adam Rosacius’s Oratio panegyrica de Boemiae reviviscentia (1615) all show that this chronological concept was still part of instruction and a shared scholarly theme at the university. At the same time, it also acquired new functions. In particular, it lost its eschatological charge and began to appear in representa tions of the university and strategies to acquire patronage, even surfacing in predictions of positive developments at the
university in the near future. As far as the vernacular literature is concerned, elements of Wittenberg knowledge and style continued to appear in the postils of Lutheran priests who had studied at the Leucorea in the 1570s. These figures included Martin 446
SUMMARY Philadelphia Zámrský (1592) and Jan Achilles (1611). Authors who had neither studied nor made contacts abroad were also evidently influenced by textual records of the Melanchthonian model’s reception, which they enriched with a new purpose. As late as 1617, Havel Phaeton Žalanský published his treatise on Jerusalem’s destruction, Historia žalostivá [A Tragic History], which merged extracts from the scholarly translations of Daniel Adam’s print workshop (Heinrich Biinting, Eusebios of Caesarea, Flavius Josephus). In this way, the scholar endowed these works with a new, radically apocalyptic message. Nevertheless, a general caution about denominationally polarising top ics remains an important feature of the Wittenberg model’s adaptation in the Czech context before 1590. Here the role of confessions as a factor that “do mesticated” and “localised” (Peter Burke) the knowledge transferred and in fluenced its development deserves special research attention. Earlier studies suggest that after 1530, a group of fixture scholars of relatively clearly Protes tant denomination completed at least a few semesters of studies in Wittenberg; they would proceed to spread this divine providence-based model of natural knowledge in Protestant areas. The adaptation of the Wittenberg model in the Czech lands remains a somewhat peculiar case, however, because Bohemian students were usually not primarily recruited from Protestant communities. As such, a theory of Protestant allegiance would only hold for students from German-speaking areas such as Bohemian mining towns. In many cases,
how ever, the Bohemian students in Wittenberg were graduates of the university of Prague, an institution which defined itself by its adherence to Utraquism (this, of course, did not exclude individual leanings towards Lutheranism). After their return from the Leucorea, these former students also applied the Wittenberg model in a milieu that was not distinctly Lutheran. The case of the Bohemian adaptation may, thus, shed light on the debate over whether the Melanchtho nian knowledge of the created world was specifically Lutheran. According to Sachiko Kusukawa (1995,198, 202 and passim), the model’s distinctly Lutheran features included its teaching of God’s plans and their materialisation in the physical world of creation; its connecting of providence, the Law and the Scrip tures; and its use of natural world knowledge to promote moral conduct and civil obedience. However, the Lutheran specificity of the Wittenberg model has also been challenged. Charlotte Methuen (2008,102-104) argues, for example, that Melanchthon’s concepts were developed by groups of various denomina tions, which did not differ significantly (except concerning providence-related categories, which they understood differently). In the Bohemian context, the order of the created world was understood as an overarching model for the functioning of a proper society and its internal inequalities. These arguments and themes - and the practical intellectual and literary skills which Bohemi an non-Catholic scholars shared and required for learned communication and obtaining patronage - seem to have overridden
theological debates or distinct confessional identities. 447 |
any_adam_object | 1 |
any_adam_object_boolean | 1 |
author | Storchová, Lucie 1979- |
author_GND | (DE-588)138188238 |
author_facet | Storchová, Lucie 1979- |
author_role | aut |
author_sort | Storchová, Lucie 1979- |
author_variant | l s ls |
building | Verbundindex |
bvnumber | BV047371813 |
ctrlnum | (OCoLC)1261739173 (DE-599)BVBBV047371813 |
edition | Vydání první |
era | Geschichte 1530-1590 gnd |
era_facet | Geschichte 1530-1590 |
format | Book |
fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>02951nam a2200553 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV047371813</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20211105 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">210715s2021 |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788076490000</subfield><subfield code="9">978-80-7649-000-0</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1261739173</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV047371813</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-M457</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Storchová, Lucie</subfield><subfield code="d">1979-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)138188238</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Řád přírody, řád společnosti</subfield><subfield code="b">adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století</subfield><subfield code="c">Lucie Storchová</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vydání první</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Dolní Břežany</subfield><subfield code="b">Scriptorium</subfield><subfield code="c">2021</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">457 Seiten</subfield><subfield code="c">25 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Literaturverzeichnis Seite 375-423</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zusammenfassung in englischer Sprache</subfield></datafield><datafield tag="600" ind1="1" ind2="7"><subfield code="a">Melanchthon, Philipp</subfield><subfield code="d">1497-1560</subfield><subfield code="0">(DE-588)118580485</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte 1530-1590</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Rezeption</subfield><subfield code="0">(DE-588)4049716-1</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Kirche</subfield><subfield code="0">(DE-588)4030702-5</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Böhmische Länder</subfield><subfield code="0">(DE-588)4069573-6</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Melanchthon, Philipp</subfield><subfield code="d">1497-1560</subfield><subfield code="0">(DE-588)118580485</subfield><subfield code="D">p</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Böhmische Länder</subfield><subfield code="0">(DE-588)4069573-6</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Rezeption</subfield><subfield code="0">(DE-588)4049716-1</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Geschichte 1530-1590</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Böhmische Länder</subfield><subfield code="0">(DE-588)4069573-6</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">Kirche</subfield><subfield code="0">(DE-588)4030702-5</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2="2"><subfield code="a">Geschichte 1530-1590</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Personenregister</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20210805</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032773586</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">200.9</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09031</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
geographic | Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 gnd |
geographic_facet | Böhmische Länder |
id | DE-604.BV047371813 |
illustrated | Not Illustrated |
index_date | 2024-07-03T17:44:55Z |
indexdate | 2024-07-10T09:10:18Z |
institution | BVB |
isbn | 9788076490000 |
language | Czech |
oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032773586 |
oclc_num | 1261739173 |
open_access_boolean | |
owner | DE-12 DE-M457 |
owner_facet | DE-12 DE-M457 |
physical | 457 Seiten 25 cm |
psigel | BSB_NED_20210805 |
publishDate | 2021 |
publishDateSearch | 2021 |
publishDateSort | 2021 |
publisher | Scriptorium |
record_format | marc |
spelling | Storchová, Lucie 1979- Verfasser (DE-588)138188238 aut Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století Lucie Storchová Vydání první Dolní Břežany Scriptorium 2021 457 Seiten 25 cm txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Literaturverzeichnis Seite 375-423 Zusammenfassung in englischer Sprache Melanchthon, Philipp 1497-1560 (DE-588)118580485 gnd rswk-swf Geschichte 1530-1590 gnd rswk-swf Rezeption (DE-588)4049716-1 gnd rswk-swf Kirche (DE-588)4030702-5 gnd rswk-swf Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 gnd rswk-swf Melanchthon, Philipp 1497-1560 (DE-588)118580485 p Böhmische Länder (DE-588)4069573-6 g Rezeption (DE-588)4049716-1 s Geschichte 1530-1590 z DE-604 Kirche (DE-588)4030702-5 s Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Register // Personenregister Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
spellingShingle | Storchová, Lucie 1979- Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století Melanchthon, Philipp 1497-1560 (DE-588)118580485 gnd Rezeption (DE-588)4049716-1 gnd Kirche (DE-588)4030702-5 gnd |
subject_GND | (DE-588)118580485 (DE-588)4049716-1 (DE-588)4030702-5 (DE-588)4069573-6 |
title | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |
title_auth | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |
title_exact_search | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |
title_exact_search_txtP | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |
title_full | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století Lucie Storchová |
title_fullStr | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století Lucie Storchová |
title_full_unstemmed | Řád přírody, řád společnosti adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století Lucie Storchová |
title_short | Řád přírody, řád společnosti |
title_sort | rad prirody rad spolecnosti adaptace melanchthonismu v ceskych zemich v polovine 16 stoleti |
title_sub | adaptace melanchthonismu v českých zemích v polovině 16. století |
topic | Melanchthon, Philipp 1497-1560 (DE-588)118580485 gnd Rezeption (DE-588)4049716-1 gnd Kirche (DE-588)4030702-5 gnd |
topic_facet | Melanchthon, Philipp 1497-1560 Rezeption Kirche Böhmische Länder |
url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032773586&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
work_keys_str_mv | AT storchovalucie radprirodyradspolecnostiadaptacemelanchthonismuvceskychzemichvpolovine16stoleti |