Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě:
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech German |
| Veröffentlicht: |
České Budějovice
Bohumír Němec - Veduta, nakladatelství a vydavatelství
2019
[Praha] ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy |
| Ausgabe: | Vydání první |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Literaturverzeichnis Register // Gemischte Register Abstract |
| Beschreibung: | Česko-německý a německo-český slovník |
| Beschreibung: | 283 Seiten Illustrationen, Karten, Pläne 24 cm |
| ISBN: | 9788088030409 9788075710406 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV046351619 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20200212 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 200123s2019 a||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788088030409 |9 978-80-88030-40-9 | ||
| 020 | |a 9788075710406 |9 978-80-7571-040-6 | ||
| 035 | |a (OCoLC)1137819294 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV046351619 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
| 041 | 0 | |a cze |a ger | |
| 049 | |a DE-12 |a DE-M457 | ||
| 084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
| 100 | 1 | |a Blažková, Tereza |d 1983- |e Verfasser |0 (DE-588)1068871792 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě |c Tereza Blažková |
| 250 | |a Vydání první | ||
| 264 | 1 | |a České Budějovice |b Bohumír Němec - Veduta, nakladatelství a vydavatelství |c 2019 | |
| 264 | 1 | |a [Praha] |b ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy | |
| 300 | |a 283 Seiten |b Illustrationen, Karten, Pläne |c 24 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Česko-německý a německo-český slovník | ||
| 546 | |a Text tschechisch, teilweise deutsch | ||
| 546 | |a Zusammenfassungen in englicher und deutscher Sprache | ||
| 650 | 0 | 7 | |a Holzindustrie |0 (DE-588)4025713-7 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Forstwirtschaft |0 (DE-588)4017966-7 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Schwarzenbergkanal |0 (DE-588)4318684-1 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Böhmerwald |0 (DE-588)4007472-9 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 689 | 0 | 0 | |a Böhmerwald |0 (DE-588)4007472-9 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Forstwirtschaft |0 (DE-588)4017966-7 |D s |
| 689 | 0 | 2 | |a Holzindustrie |0 (DE-588)4025713-7 |D s |
| 689 | 0 | 3 | |a Schwarzenbergkanal |0 (DE-588)4318684-1 |D g |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Gemischte Register |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 940 | 1 | |q BSB_NED_20200212 | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-031728098 | ||
| 942 | 1 | 1 | |c 509 |e 22/bsb |f 0904 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 509 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 330.09 |e 22/bsb |f 09034 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 330.09 |e 22/bsb |f 0904 |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804180858534363136 |
|---|---|
| adam_text | Obsah Slovo autorky 10 Poděkování 11 ÚVOD 13 1. ČÁST - TEORIE A METODA 15 1.1 1.1.1 1.1.2 1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.3.6 1.4 1.4.1 1.4.2 1.4.3 15 15 17 20 20 23 23 24 24 24 26 29 30 31 31 31 33 34 Teoretické zakotvení projektu Antropologie a archeologie krajiny Industriálni krajina a industriálni archeologie Metodika Metoda výzkumu antropogenních reliéfních tvarů Práce s kartografickými prameny Práce s písemnými prameny Prameny Terénní relikty jako archeologické prameny Kartografické prameny Archivní prameny Odborná a další použitá literatura Fotografické prameny Internetové zdroje Postup práce, aneb metodika v praxi Terénní výzkum Archivní výzkum Zpracování a propojení dat, kontextualízace 2. ČÁST ֊ PROSTOR A ČAS 35 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 35 37 37 38 38 38 39 39 39 50 50 50 56 60 61 Vymezení zájmové oblasti a její členění Zóna I - oblast zázemí zdrojů plavebního systému Zóna II - oblast plavebního kanálu Zóna III ֊ oblast zázemí plavby a obchodu Zóna IV ֊ Otava od Sušice až po vltavské pražské odbytiště Toponyma Zájmová oblast v historickém vývoji a kontextu Přírodní podmínky Historie osídlení Schwarzenberské podnikání a dřevařská kolonizace Schwarzenberský projekt těžby a dopravy/plavení dříví Plány plavby a realizace plavebního systému Udělení privilegia к plavbě v roce 1801 a první krize v polovině 19. století Snahy o obnovu lesů a Souchova systematizace po polovině 19. století Od větrných a kůrovcových kalamit 70. let 19. století do roku 1930
3. ČÁST - PO ZAPOMENUTÝCH STOPÁCH DŘEVAŘÚ 65 3.1 3.1.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.6 3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4 3.8 3.8.1 3.8.2 3.8.3 65 65 70 70 71 73 135 139 140 164 166 169 170 171 172 174 174 182 184 187 187 188 189 190 191 191 193 196 Zóna I: Těžba dřeva a jeho plavení Lesní revíry Plavení dříví v zóně I Potoky Úpravy koryt potoků Nádrže Plavení v povodí Prášilského potoka Osídlení v zóně I Dřevařské dělnické osady Ohrady pro dobytek Samoty Lidé v zóně I Práce v lese Orientace v prostoru Proměna krajiny v zóně I Zóna II - oblast plavebního kanálu Vchynicko-tetovský plavební kanál - problematické úseky Exkurz: Nerealizované projekty na Vydře a Křemelné Osídlení v zóně II a případ obce Preisleiten Zóna I a II v událostech 20. století Události po II. světové válce Pohraniční pásmo a roty PS Turizmus Ochrana přírody Doplnění obrazu schwarzenberského prášilského plavebního systému Zóna III ֊ Dlouhá Ves ֊ zázemí distribuce a obchodu Zóna IV ֊ Pražské odbytiště, doplnění obrazu plavebního systému Exkurz: Plavební systémy a proměny krajiny a osídlení jinde ZÁVĚR 202 Přílohy 205 Slovníky 245 Seznam zkratek 253 Prameny a literatura 255 Rejstřík 267 Summary Zusammenfassung 273 279
PRAMENY A LITERATURA Prameny BLAŽKOVÁ, Tereza, 2012-18. Terénní dokumentace z výzkumu na Šumavě, 2012-2018. Archivní fondy SOA V TŘEBONI, ODDĚLENÍ ČESKÝ KRUMLOV Fond Schwarzenberské ústřední kanceláře, střední oddělení Fond Velkostatek Prášily-Dlouhá Ves, oddělení шар a plánů Fond Schwarzenberská
ústřední stavební správa, včetně fondu stavebních plánů Schwarzenberská lesní zřizovací kancelář Hluboká nad Vltavou SOA v Plzni, oddělení Klatovy Fond Okresního úřadu Sušice (1850-1945), Vodní knihy Fond Okresní národní výbor Sušice Archivní inventáře (pomůcky) KUBÍKOVÁ, Anna, 1986. Schwarzenberská
ústřední stavební správa České Budějovice: Dílčí inventář stavebních plánů, 1697-1941. SOA v Třeboni, pobočka Český Krumlov. KUBÍKOVÁ, Anna, NAVRÁTIL, František, 1977. Schwarzenberská ústřední kancelář Hluboká nad Vl tavou: Střední oddělení (1539) 1801-1856. Dílčí inventář 1I/ČK 14. Český Krumlov:
SOA v Třeboni pobočka Český Krumlov. NAVRÁTIL, František, 1966. Schwarzenberské ústřední stavební správa ČeskéBudějovice, /1755/1792-950: Inventář II/ČKII. SOA v Třeboni, pobočka Český Krumlov. POLÁČKOVÁ, Anna, 1986. Velkostatek Prášily - Dlouhá Ves: oddělení map a plánů. Dílčí inventář ČK 22. SOA v
Třeboni, pobočka Český Krumlov. POLÁČKOVÁ, Anna, 1989. Schwarzenberské ústřední stavební správy České Budějovice: Doplněk in ventáře stavebních plánů II1799-1936. SOA v Třeboni, pobočka Český Krumlov. POLÁČKOVÁ, Anna, VYSUŠILOVÁ, Zdeňka, eds., 1967. Schwarzenberská ústřední stavební správa České
Budějovice: Dílčí inventář stavebních plánů 1773-1944. SOAvTřeboni, pobočka Český Krumlov. POLANT,
Jan, 1963. Okresní úřad Sušice (1804)1850-1945(1955): Inventář. SOA v Plzni. SÝKOROVÁ, Jana, 2010. Okresní národní výbor Sušice (1907) ¡945-1960: Inventář. Klatovy: SOA v Plzni. VYSUŠILOVÁ, Zdenka, 1969. Schwarzenberská lesní zřizovací kancelář Hluboká nad Vltavou: /1847/1855-1949/1951/, Inventář. Třeboň: SOA v Třeboni. PŘÍRUČKY A SLOVNÍKY HOFMANN, Gustav, 1984. Metrologická příručka: pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň: Státní oblastní archiv. 255
CHVOJKA, Miloš, SKÁLA, Jiří, 1982. Malý slovník jednotek měření (1. vyd.). Praha: Mladá fronta. KUMPRECHT, Karel, 1938. Velký německo-ěeský slovník Unikum s mluvnicí, pravopisem, frazeologií a podrobným přehledem německého skloňování, časování a stupňování. 4., úplně přeprac. a rozšiř, vyd. Praha: A. Neubert. Neubertovy nové slovníky Unikum. SIMON, Jaroslav, VACEK, Stanislav, 2008. Hospodářská úprava lesů: výkladový slovník hospo dářské úpravy lesů. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 978-80-7375-140-1. STERZINGER, Josef V., 1935. Encyklopedický německo-ěeský slovník. Praha: J. Otto. Ottovv velké slovníky. Literatura ANDERA, Miloš ed., 2003. Šumava: příroda, historie, život. Vyd. 1. Praha: Baset. ISBN 80-7340-021-9. ASTON, Michael, 1985. Interpreting the landscape: landscape archaeology and local history, ist pub. London: Routledge. ISBN 0-415-15140-6. BAHN, Paul, RENFREW Colin, 1996.Archaeology: theories, methods, andpractice : with over ¡yo illustra tions. 2nd ed. London: Thames and Hudson. ISBN 0-500-27867-9. BARTOŠ, Miloslav, KLIMEŠ Pavel, LOUDA Jiří, 2012. Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. 1. vyd. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku. ISBN 978-80-86418-92-6. BAŠTA, Antonín, 1908. Průvodce Šumavou. Praha: Národní jednota pošumavská. BĚL, Jiří, 1998. Druhé dílo Josefa Rosenauera, Vchynicko-tetovský plavební kanál a život na Šumavě v minulosti. Přeštice: ZCE. BĚL, Jiří, 2001. Plavení dříví na střední Šumavě: 200 let Vchynicko-Tetovského kanálu. Plzeň: Západo česká energetika. ISBN 80-238-7017-3. BENDER, Barbara, 1998.
Stonehenge: making space. New York: Berg. ISBN 1859739083. BENEŠ, Jaromír, BRŮNA, Vladimír, eds., 1994. Archeologie a krajinná ekologie. Vyd. 1. Most: Na dace Projekt Sever. BLAU, Josef, 1920. Wanderbuch für den Böhmerwald und Bayerwald. Plzeň: Carl Maasch s Buchnmandlung A. H. Bayer. BLAU, Josef, 1932. Geschichte der künischen Freibauern im Böhmerwalde: ein Beitrag zur heimischen Rechts-, Wirtschafts-Familien, und Besiedlungsgeschichte. Pilsen: Erste Westböhmische Druckindustrie. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2007. Plány měst Tábora a Brna v době třicetileté války ve světle mezioborového studia. Praha. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2010a. Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovký plavební kanál jako osa změn v regionu. Praha. Diplomová magisterská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2010b. Vchynicko-tetovský plavební kanál: Příspěvek ke studiu industriálni krajiny. AntropoWebzin. 2010 (3), 277-281. ISSN 18018807. Dostupné také z: http://antropologie. zcu.cz/vchynicko-tetovsky-plavebni-kanal-prispevek-ke-studiu-industrialni-krajiny BLAŽKOVÁ, Tereza, 2014. Soustava Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Archeologia Technica: Zkoumám výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Brno: Technické mu zeum v Brně, (25), 49-60. ISSN 1805-7241. 256
BLAŽKOVÁ, Tereza, 2015a. Plavení dřeva: důsledky exploatace lesů v 19. století v horské krajině na příkladu Šumavy a Novohradských hor. Krajina jako antropologická čítanka. Vydání první. Praha: Togga, spol. s r.o., 135-147. Steam. ISBN 978-80-7476-039-6. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2015b. Transport dřeva plavením v době industrializace v horských oblas tech Cech: Vodní dpravní zařízení a jejich relikty. Les a industrializace. Vydání první. Praha: Togga, 95-131. Steam. ISBN 978-80-7476-091-4. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2016. Sonda do industriálni archeologie Pražského Karlina. Archeologia Technica: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Brno: Technické mu zeum v Brně, (27), 18-31. ISSN 1805-7241. BLAŽKOVÁ, Tereza, 2018. Proměna Šumavy za industrializace: Zapomenuté stopy dřevařů. Praha. Disertační práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. BLAŽKOVÁ, Tereza, ČERVINKOVÁ Petra, eds., 2015. Krajina jako antropologická čítanka. Vy dání první. Praha: Togga, spol. s r.o. Steam. ISBN 978-80-7476-039-6. BOBEK, Přemysl, MATOUŠEK Václav, 2015. Mokřinka. Příspěvek ke studiu pálení dřevěného uhlí v Cechách v novověku. Les а industrializace. Vydání první. Praha: Togga, 59-84. Steam. ISBN 978-80-7476-091-4. BOROVSKÝ, František, KREJČÍ Jan, 1883. Řivnáčův průvodce po Šumavě: zevrubný popis celé Šumavy, její svahů, blízkých důležitých měst a krajin a pohoří Novohradského : s mapou Šumavy a plánem Plzně. V Praze: F. Rívnáč. BUFKOVÁ, Ivana, 2017. Plavební nádrže: chtěné i nechtěné. Šumava. Vimperk: Správa NP a CHKO Šumava, (1), 12-13. BUREŠ, Michal, 2012. Vesnice
zaniklé po roce įgĄį a kulturní krajina Novohradských hor: Příklad ar cheologické transformace. Plzeň. Disertační práce. Západočeská univerzita v Plzni. BUREŠ, Michal, PAŘEZ Jan, 2005. Mezinárodní letní škola archeologie v Cechách a dva příklady výzkumu a netradičního oživení archeologických lokalit. In: Veřejná archeologie: Příspěvky ke konferenci Archeologie a veřejnost. Praha: Driada, n-30. BUREŠ, Michal, RAK Michal, FUNK Lukáš, TOMÁŠEK Martin, 2017. Hranice současnosti: Ar cheologický potenciál výzkumu státních hranic a pohraničí bývalého Československa. Zprávy památkové péče. Praha: Národní památkový ústav, (77-4), 417-434. ČERNÝ, Daniel, DVOŘÁK Libor, eds., 2009. Weitfallerské siate: sborník referátů ze semináře. Vim perk: Správa NP a CHKO Šumava, Sekce vědy a výzkumu. ISBN 978-808-7257-005. ČERNÝ, Ervín, 1979. Zaniklé středověké osady a jejich plužiny: metodika historickogeografického vý zkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. 1. vyd. Praha: Academia. Studie ČSAV. CULÁKOVÁ, Katarína, EIGNER, Jan, FRÖHLICH, Jiří, METLIČKA, Milan, ŘEZÁČ, Milan, 2012b. Horské laténské sídliště na Šumavě, Prášily - Sklářské údolí, okr. Klatovy. Archeologické výzkumy v jižních Cechách. České Budějovice, 25, 97-117. CULÁKOVÁ, Katarína, EIGNER, Jan, METLIČKA, Milan, PRICHYSTAL, Antonín, ŘEZÁC, Mi lan, 2012a. Horské mezolitické osídlení u Javoří pily, obec Modrává, okres Klatovy. Archeolo gie ve středních Čechách. 16,19-28. ČERNÝ, Daniel, ed., 2010. Historie lesů z okolí Srní a Prášil. Vimperk: Správa NP a CHKO Šumava. ISBN 9788087257050. 257
DUBÂNEK, Martin, LAKOSIL, Jan, MINAŘÍK, Pavel, 2008. Utajená obrana železné opony: česko slovenské opevnění 1945-1964. i. vyd. Praha: Mladá fronta. ISBN 8020417583. DVOŘÁK, Jiří, 2012. Putování krajinou Schwarzenberského plavebního kanálu (po proudu vody i času). Krajina jako historické jeviště: к poctě Evy Semotanové. Praha: Historický ústav, 199-220. ISBN 978-80-7286-199-6. EDENSOR, Tim, 2005. Industrial ruins: spaces, aesthetics, and materiality. New York: Berg. ISBN 9781845200770. EDENSOR, Tim, 2006. The ghosts of industrial ruins: ordering and disordering memory in excessive space. 23, 829-849. ISSN Environmet and Planning D: Society and Space. EIGNER, Jan, KAPUSTKA, Katarina, PARKMAN, Marek, ŘEZÁČ, Milan, 2017. Mezolitické osíd lení Šumavy pohledem studia surovin kamenných artefaktů z lokalit Javoří pila 1 a Nová Pec. Silva Gabreta. Vimperk: NP Šumava, (23), 33-44. FENCL, Josef, 1980. Z dějin lesů a lesního hospodářství střední Šumavy. In: Sborník vlastivědných prací o Šumavě: к 650. výročí města Kašperské Hory. Kašperské Hory: Muzeum Šumavy, 171-176. FIGUROVÁ, Tatiana, 2015. К zachovaným reliktom lesných vodných dopravných zariadení na strednom Slovensku v kontexte historického vývoja. Les a industrializace. Vydání první. Praha: Togga, 133-153· Steam. ISBN 978-80-7476-091-4. FLOUSEK, Jiří, ed., 2007. Krkonoše:příroda, historie, život. Vyd. 1. Praha: Baset. ISBN 978-80-7340-104-7. FRÖHLICH, Jiří, 1989. Sklárny střední Šumavy: výsledky archeologického průzkumu. Sušice: Muzeum Šumavy. FRÖHLICH, Jiří, 2003. Sklářství Šumavy. Šumava: příroda, historie, život. Vyd. 1.
Praha: Baset, 615-626. ISBN 80-7340-021-9. FUNK, Lukáš, 2010. Návrh metodiky nedestruktivního výzkumu vesnic zaniklých po roce 1945. In: BUDIL, Ivo. Acta FF ZČU. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, 267-280. ISSN 1802GIBAS, Petr, PAUKNEROVÁ, Karolína, 2009. Mezi pravěkem a industriálem: několik pozná mek к antropologii krajiny. Český lid. Prahaq: Etnologický ústav АV CR, v. v. i, (96), 131-146. GOJDA, Martin, 2000. Archeologie krajiny: vývoj archetypu kulturní krajiny. Vyd. 1. Praha: Acade mia. ISBN 80-200-0780-6. GOJDA, Martin, 2012. Význam moderních metod dálkového průzkumu pro studium, doku mentaci a mapování historické krajiny českých zemí. Relikty fortifikační architektury v kra jině (Terezín). GOJDA, Martin, 2017. Archeologie a dálkový průzkum: historie, metody, prameny. Vydání první. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-2644-6. HAAS, Antonín, ed., 1954. Berní rula 27: Kraj Prácheňský I. díl. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. HIRSCH, Eric, 0‘HANL0N, Michael, eds., 1995. The anthropology of landscape: perspectives on place and space. Oxford: Clarendon. Oxford studies in social and cultural anthropology (Claren don). ISBN 0-19-828010-6. HOFMANN, Gustav, 1980. Vchynicko-tetovský kanál. In: Sborník prací o Šumavě: к 650. výročí města Kašperské Hory. Kašperské Hory: Muzeum Šumavy, s. 177-186. 258
HOLÝ, Vladimír, 2007. Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou. V Domažlicích: Nakla datelství Českého lesa. ISBN 978-80-86125-80-0. HOLLISTER-SHORT, Graham, 1994. The Other Side of the Coin: Wood Transport Systems in Pre-Industrial Europe. History of Technology, London: Bloomsbury, voi. 16, 72-97, ISBN 9780720122084. HORPENIAK, Vladimir, 2007. Střední Šumava. Vyd. i. Praha: Paseka. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-839-3. HOWARD, Peter, THOMPSON, Ian, H., WATERTON, Emma, HOWARD, Peter, eds., 2013. The Routledge companion to landscape studies. New York: Routledge. ISBN 9780415684606. HOWES, David, ed., 2005. Empire of the senses: the sensual culture reader, ist pub. Oxford: Berg. ISBN 1-85973-863-Х. HUBENÝ, Pavel, 1992. Malý průvodce Národním parkem Šumava. Vimperk: Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. HUBENÝ, Pavel, ČÍŽKOVÁ, Pavla, 2016. Šumavské lesy pod lupou: co jste nevěděli o šumavských lesích: v podrobném monitoringu za léta 2009-2014. Vimperk: Správa Národního parku Šumava. ISBN 978-80-87257-31-9. CHODĚJOVSKÁ, Eva, ŠIMŮNEK, Robert, eds., 2012. Krajina jako historické jeviště: к poctě Evy Semotanové. Praha: Historický ústav. ISBN 978-80-7286-199-6. JANOUŠEK, Emil, 1938. Náčrt vývoje lesního hospodářství na panství prášilském na Šumavě. Lesnická práce. Písek: Čs. matice lesnická, (3), 128-158. ISSN 0322-9254. JELÍNEK, Josef, 2005. Od jihočeských pralesů к hospodářským lesům Šumavy. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR. ISBN 80-7084-341-1. JEŘÁBEK, Richard, 1961. Karpatské vorařství v 19. století. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakla
datelství. Opera universitatis Purkynianae Brunensis. JÍLEK, Tomáš, JÍLKOVA, Alena, 2002. Železná opona: česko-bavorská hranice 1948-1989. 1. vyd. Pl zeň: Západočeská univerzita. ISBN 80-7082-900-1. JOZA, Vít, 2002. Plavební kanál Fláje-Clausnitz v Krušných horách: stručný průvodce historií a součas ností významné technické památky. Vyd. 1. Mariánské Radčice: Krušnohorská iniciativa. Kruš nohorské iniciativy. ISBN 80-238-8518-9. JUNGMANN, Jan, 2005. Zaniklé Podskalí: Vory a lodě na Vltavě. Praha: Muzeum hlavního města Prahy. ISBN 80-85394-49-9. KLIMEK, Tomáš, BOLINA, Pavel, 2015. Vliv historickýh cest na podobu krajiny. Krajina jako antro pologická čítanka. Vydání první. Praha: Togga, spol. s r.o., 93-115. Steam. ISBN 978-80-7476-039-6. KLOSTERMANN, Karel, 2003. Ze světa lesních samot. Vyd. 20., V nakladatelství Radovan Reb stock i. Ilustroval Josef KODYM. Sušice: Radovan Rebstock. ISBN 80-85301-87-3. KLOSTERMANN, Karel, 2011. Zmizelá osada. V nakl. Rebstock vyd. 1. Sušice: Radovan Rebstock. ISBN 9788086876238. KLOSTERMANN, Karel, 2012. V ráji šumavském. V nakl. Rebstock vyd. 2. Sušice: Radovan Reb stock. ISBN 978-80-86876-26-9. KOČÁREK, Eduard, 2003. Obecná geografie Šumavy. Šumava: příroda, historie, život. Vyd. 1. Praha: Baset, 13-28. ISBN 80-7340-021-9. 259
KOGLER, Walter, ed., 1993. Der Schwarzenbergsche Schwemmkanal. Wien: Walter Kogler. ISBN 3-9500254-0-5. KOLEKTIV, 1980. Im Lande der klinischen Freibauern: Heimatbuch für den mittleren Böhmerwald : (Landkreis Bergreichenstein und angrenzende Gebiete). 2. auflage. Grafenau: Morsak. KOSEK, Karel, 1948. Využití vodních toků Sušická. Praha. Uloženo v SOA Plzeň v Klatovech, fond ONV Sušice, karton 233. KUBÍKOVÄ, Anna, ZÁLOHA, Jiří, 1991. Ing. JosefRosenauer 1715-1804. Chvalšiny: OÚ Chvalšiny. KUBŮ, František, ZAVŘEL, Petr, 2007. Zlatá stezka: historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-86260-62-4. KUBŮ, František, ZAVŘEL, Petr, 2009. Zlatá stezka: historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty 3.: Úsek Kašperské Ногу-státní hranice. České Budějovice: Jihočeské mzeum v Českých Budějovicích. KUBŮ, František, ZAVŘEL, Petr, KERSCHER, Hermann, 2015. Zlatá stezka: historický a archeolo gický výzkum významné středověké obchodní cesty. Prachatice: Prachatické muzeum Prachatice. ISBN 978-80-87421-21-5. KUDRLICKA, Vilém, ZALOHA, Jiří, 1987. Umění šumavských sklám. 1. vyd. České Budějovice: Ji hočeské nakladatelství. KUDRNAC, Jaroslav, 1971. Zlato v Poetavi. Písek: Oblastní muzeum. KUNA, Martin, 2006. Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle : teze doktorské disertační práce к získání vědeckého titulu „doktor věd“ ve skupině věd historických. Praha: Akademie věd České republiky. LAKOSIL, Jan, 2014. Šumava krásná i smrtící: v dobových fotografiích a
dokumentech : lehké opevnění, okupace, železná opona. 1. vyd. Praha: Mladá fronta. ISBN 978-80-204-3481-4. LAKOSIL, Jan, SVOBODA, Tomáš, 2013. Sudety 11)38: pohledem důstojníků německé armády. Praha: Mladá Fronta. ISBN 8020428941. LAPKA, Miloslav, 2008. Úvod do sociologie krajiny. 1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1595-0. LEIŠ, Martin, 2016. Šumava na pohlednicích ateliéru Seidel: Der Böhmerwald auf den Ansichtskarten des Ateliers Seidel, i. vydání. Přeložil Kateřina KRIŠTŮFKOVÁ. Hostivice: Petr Prášil ֊ Baron. ISBN 978-80-88121-14-5. LNĚNICKOVA, Jitka, 1996. Šumavské sklářství. Sušice: Radovan Rebstock. LNÈNICKOVÂ, Jitka, 2011. Pnběhy šumavských sklářů. Vyd. 1. VPlzni: RegionAll. ISBN 978-80-904310-3-4. LOHSE, H., FIŠER, P. eds., 2014. Dříví pro Freiberg - stříbro pro Drážďany: nový plavební kanál z Flájí do Clausnitz к Freiberské Muldě. Hradec Králové: LCR. LOKVENC, Theodor, 1978. Toulky krkonošskou minulostí. 1. vyd. Hradec Králové: Kruh. Kraj. LOŽEK, Vojen, 2007. Zrcadlo minulosti: česká a slovenská krajina v kvartéru. 1. vyd. Praha: Doko řán. ISBN 978-80-7363-095-9. MARTAN, Petr, 2008. Šumava umírající a ohrožená: co je ohroženo?fragmenty divočiny - nebo lesy celé Šumavy a Předhůří?. Ckyně: Komunita pro duchovní rozvoj. ISBN 978-80-904111-0-4. MATOUŠEK, Václav, 2006. Třebel: obraz krajiny s bitvou. Vyd. 1. Praha: Academia. ISBN 80-200-1466-7. 260
MATOUŠEK, Václav, 2010. Čechy krásné, Čechy mé: proměny krajiny Čech v době industriálni. 1. vyd. Praha: Krigl. ISBN 978-80-86912-36-3. MATOUŠEK, Václav, BLAŽKOVÁ, Tereza, 2013. Česká krajina 19. a 20. století ve světle industriálni archeologie - stav bádání. Archeologie 19. a 20. století: Přístupy - metody témata [online], Plzeň: Fi lozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, s. 17-22 [cit. 2018-03-22]. ISBN 9788026102212. MAUR, Eduard, 2006. Paměť hor: Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť. Vyd. 1. Praha: Havran. Krok. ISBN 80-86515-60-5. MCVARISH, Douglas, 2008. American industrial archaeology: afield guide. Walnut Creek, Calif.: Left Coast Press, Inc. ISBN 1598740997. MENŠÍK, Petr, CHVOJKA, Ondřej, eds., 2013. Archeologický a historický výzkum koněspřežné dráhy v jižních Čechách. In: VAŘEKA, Pavel. Archeologie 19. a 20. století: Přístupy- Metody - Té mata. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 91-98. MINISTR, Josef, 1963. Historický průzkum lesů jednotného hospodářského celku Kašperské Hory I a II. Brandýs nad Labem, ÚHÚL. MLATEČEK, František, 2010. Dřevoplavební kanál na Drahanské vrchovině. Zprávy památkové péče. 70 (4), 268-276. NEDVĚD, Pavel, 2009. Šumavské vzpomínky na časy kdy práce voněla lesem. 1 vyd. Plzeň: Naklada telství REGIONAL. ISBN 9788090431003. NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ, Zdeňka, ed., 2001. Mapa potenciální přirozené vegetace Národního parku Šumava: textová část (տէր. 13-74) : sborník vědeckých prací ze Šumavy. 1. Vimperk: Správa Národního parku Šumava. Silva Gabreta. ISBN 80-86188-13-2. NOŽIČKA, Josef, 1957. Přehled vývoje našich lesů. 1. vyd. Praha:
Státní zemědělské nakladatelství. Lesnická knihovna (Státní zemědělské nakladatelství). NYKLES, František, MAZNÝ, Petr, PECKA, Josef, HALLER, Marita, 2017. Tajemství šumavských vod III. Vydání první. V Plzni: Starý most s.r.o. ISBN 978-80-87338-73-5. OPPELTOVÁ, J., 1988. Plavební kanál Suchý-Šmelcovna na Drahanské vrchovině. Zkoumání výrob ních objektů a technologií archeologickými metodami. Brno: Technické muzeum v Brně, 181-200. PALMER, Marilyn, 2005. Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Ar chaeology in Britain. Industrial Archaeology Review. London: Routledge, (271), 9-17. ISSN 0309-0728. PALMER, Marilyn, 2010. Industrial Archaeology and the Archaeological Community: Fifty Years On. Industrial Archaeology Review. London: Routledge, (321), 5-20. ISSN 0309-0728. PALMER, Marilyn, NEAVERSON, Peter, 1998. Industrial archaeology: principles and practice. New York: Routledge. ISBN 0415166268. PALMER, Marilyn, NEAVERSON, Peter, 1994. Industry in the landscape, 1700-1900. London, New York: Routledge. ISBN 0415112060. ISSN industryinthelandscape,1700-1900. PALMER, Marilyn, ORANGE, Hilary, 2016. The archaeology of industry: people and places. Post-Medieval Archaeology. London: Routledge, 501, 73-91. ISSN 0079-4236. PAUKNEROVÁ, Karolina, 2014. Krajina. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. i. V Praze: Scriptorium, 356-364. ISBN 9788087271872. PAUKNEROVÁ, Karolína, GIBAS, Petr, 2015. Krajina jako téma, terén i problém současné spo lečenské vědy: antropologické čtení krajiny. Krajina jako antropologická čítanka. Vydání první.
Praha: Togga, spol. s r.o., 7-18. Steam. ISBN 978-80-7476-039-6. 261
PETRÁŠ, Jiří, 2003. Šumava od roku 1938 do roku 1945. Šumava: příroda, historie, život. Vyd. 1. Praha: Baset, 387-396. ISBN 80-7340-021-9. PETRÁŠ, Karel, 2009. Šumava - Breznik: co bylo jižné za Modravou. 1. vyd. České Budějovice: Kopp. ISBN 978-80-7232-379-1. PURŠ, Jaroslav, i960. Průmyslová revoluce v českých zemích. Vyd. 1. Praha: SNTL. PURŠ, Jaroslav, 1973. Průmyslová revoluce: vývoj pojmu a koncepce. 1. vyd. Praha: Academia. PUTNA, Martin, 2001. Šumavská literatura: řeky, cesty, modely. In: SVATOŇ, Vladimír, HOUS KOVÁ, Anna, eds. Kultura a místo: Studie z komparatistiky III. Pardubice: Mgr. Marie Mlejnková, 51-96. ISBN 80-7308-001-Х. RAMEŠ, Václav, 2008. Proměny schwarzenberského panství v Čechách. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice: Národní památkový ústav, 25-39. REICHARDT, Jan, REICHARDTOVÁ, Blanka, 2004. Stará Šumava : Pláně a Povydří. Praha: Reichardt. ISBN 80-239-9228-7. ROUČKA, Zdeněk, 2004. Tenkrát na Šumavě: fotografie 1929-1979. 1. vyd. Plzeň: ZR T. ISBN 9788023924985. ROUČKA, Zdeněk, 2015. Šumavou Karla Klostermanna: obrazy іб^у-ідц. Vyd. 2., rozšířené. Pl zeň: ZR T. ISBN 978-80-904128-3-5. ŘÍHA, Vladimír, 2007. Šumava - konflikt současnosti Národního parku Šumava. FENCL, Petr. Sborník Z konference Šumava - konflikt člověka a přírody. Praha: NZM, 39-44. SÁDLO, Jiří, 2005. Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Vyd. i. Praha: Malá Skála. ISBN 80-86776-02-6. SEMOTANOVÁ, Eva, 1994. Kartografie v historické práci: Vademecum. 1. vyd. Praha: Historický ústav AV ČR. Práce
(Historický ústav. Akademie věd ČR). ISBN 80-85268-37-X. SEMOTANOVÁ, Eva, 2001. Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. 1. vyd. Praha: Libri. ISBN 80-7277-078-6. SEMOTANOVÁ, Eva, 2002a. Historická geografie českých zemí. 2. aktualiz. vyd. Praha: Historický ústav. Práce (Historický ústav. Akademie věd ČR). ISBN 80-7286-042-9. SEMOTANOVÁ, Eva, 2002b. Atlas zemí Koruny české. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml. ISBN 80-86493-04-0. SCHEUFLER, Václav, 1962. Počátky voroplavby v Čechách. Český lid. Praha, 49, 9-15. SCHEUFLER, Vladimír, ŠOLC, Václav, 1970. Voroplavba na Jihočeských tocích. Praha: Českosloven ská akademie věd. Ústav pro etnolografii a folkloristiku. Opera ethnologica, 5. SCHEUFLER, Vladimír, ŠOLC, Václav, 1986. Já jsem plavec od vody: historie jihočeské voroplavby. Vyd. i. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství. SCHIFFER, Michael B., 1972. Archaeological Context and Systemic Context. American Antiquity. Society for American Archaeology, 37(2), 156-165. SCHIFFER, Michael, 1996. Formation processes of the archaeological record. University of Utah Press ed. Salt Lake City: University of Utah Press. ISBN 0-87480-513-9. SLABINA, Miloslav, 2005. Keltové na Šumave: za tajemstvím Obřího hradu. 1. vyd. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. ISBN 8070361794. SMETÁNKA, Zdeněk, KLÁPŠTĚ, Jan, 1979. Geodeticko-topografický průzkum zaniklých stře dověkých osad. Archeologikcké rozhledy. (31), 614-628. 262
SMETÁNKA, Zdeněk, KLÁPŠTĚ, Jan, 1981. Geodeticko-topografický průzkum zaniklých stře dověkých vsí na Cernokostelecku. Památky archeologické. (72), 416-458. SMOLNIK, Regina, ed., 2014. Stříbrná horečka a volání hor: Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Jáchymov; Dresden: Beier Beran. ISBN 978-3-941171-99-2. SPEED, James D.M., AUSTRHEIM, Gunnar, BIRKS, H. John, et al., 2012. Natural and cultural heritage in mountain landscapes: towards an integrated valuation. International Journal ofBio diversity Science, Ecosystem Services Management. 8(4), 313-320. STEINER, Josef, 2001. Šumava - Královský Hvozd, území svobodných Králováckých rydiet. Klatovy: ECHO. STELLNER, František, 2012. Hospodářské dějiny novověku. Praha: Setoutbooks.cz. ISBN 978-80-86277-73-8. STIBRAL, Karel, 2005. Proeje příroda krásná?: estetické vnímání přírody v novověku. 1. vyd. Praha: Dokořán. Bod (Dokořán). ISBN 80-7363-008-7. SVENSSON, Eva, RIGMOUR ANDERSEN, Hilde, HOLM, Ingunn, et al., 2017. Empowering mar ginal lifescapes: the heritage of crofters in between the past and the present. International Journal of Heritage Studies. 17-34. ŠANTRŮČKOVÁ, Hana, VRBA, Jaroslav, 2010. Co vyprávějí šumavské smrčiny: průvodce lesními ekosystémy Šumavy. 1. vyd. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šu mava. ISBN 978-80-87257-04-3. ŠIMURDA, Jakub, 2012. Příběh lesa - devět století krkonošských hvozdů. Vrchlabí: Správa KRNAP. ŠKABRADA, Jiří, 1999. Lidové stavby: architektura českého venkova. Vyd. 1. Praha: Argo. ISBN 80-7203-082-5. ŠMÍDA, Zdeněk, 2016. Šumava - Modravské pláně. V
Tribunu EU vydání první. Brno: Tribun EU. Knihovnicka.cz. ISBN 9788026310662. ŠMRHOVÁ, Zuzana, 2014. Vliv malých vodních nádrží na výskyt extrémních odtokových epizod v po vodí horní Otavy. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, PřF. Vedoucí práce Jan Kocum. ŠTEMBERK, Josef, ed., 2013. Schwarzenberský plavební kanál: historie a současnost. 1. vyd. Vim perk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. ISBN 978-80-87257-19-7. ŠTEMBERK, Josef, FUCHS, Johann, 2003. Zaniklé osady podél Zlaté stezky, aneb, Co bylo a není: Verschwundene Ortschaften entlagdes Goldenen Steiges, was damals war ist nicht mehr. Prachatice: Město Prachatice. SULA, Jaroslav, 2001. Počátky osídlení horního toku Divoké Orlice, část 2. Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří. Dobré: Natura, 5-30. Šumavská ledovcová jezera, 2013. Vimperk: Správa NP a CHKO Šumava. TESAŘ, Miroslav, 2003. Hydrologie Šumavy. Šumava: příroda, historie, život. Vyd. 1. Praha: Ba set, 145-160. ISBN 80-7340-021-9. TILLEY, Christopher, 2008. Body and image: Explorations in Landscape Phenomenology 2. London: Taylor and Francis. ISBN 978-1-59874-313-5. TILLEY, Christopher, 2017. Landscape in the Long Durée: A History and Theory of Pebbles in a Pebbled Heathland Landscape. London: UCL Press. ISBN 978-1-78735-083-0. TILLEY, Christopher, 1994. A phenomenology oflandscape: places, paths, and monuments. Providence, R.I.: Berg. ISBN 978-1859730768. 263
TORNLUND, Erik, OSTLUND, Lars 2002. Floating Timber in Northern Sweden: The Construc tion of Floatways and Transformation of Rivers. Environment and History. 8 (1), 85-106. VACEK, Stanislav, KREJĆI, František, 2009. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava. 2., aktualiz. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. ISBN 978-80-87154-68-7. VÁCHAL, Josef, 2008. Šumava umírající a romantická. Vyd. 3. Praha: Paseka. ISBN 978-80-7185-901-7. VALCHAŘOVÁ, Vladislava, BERAN, Lukáš, ZIKMUND, Jan, eds., 2011. Industriálni topografie: průmyslová architektura a technické stavby. V Praze: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury. ISBN 978-80-01-04833-7. VOVESNÝ, Josef, 2007. Vliv hospodaření majetků rodu Schwarzenbergů na hospodaření na Šu mavě. In: FENCL, R, ed. Sborník z konference Šumava - konflikt člověka a přírody. Praha: NZM, 10-20. VRABCOVA, Emilie, 2008. Z mého života na Brezniku. 1. vyd. Veselí nad Lužnicí [i.e. Vysoké Mýto]: AAA Atlantik. ISBN 978-80-902996-3-4. WALKER, John, CASELLA, Eleanor, NEVELL, Michael, 2001. Introduction: Models, Methodo logy and Industrial archaeology. In: NEVELL, Michael. From Farmer to Factory Owner, Models, Methodology and Industrialixation: Archaeological Approaches to the Industrial Revolution in Nort West England. Voi. 6, Issue 16. Archaeology North Wesr, 11-16. Wiener Zeitung, 1802. Wien, n. WOITSCH, Jiří, 2003. Zapomenutá potaš: drasláři a draslářství v 18. a іў. století. Vyd. 1. Praha: Et nologický ústav Akademie věd České republiky. Národopisná knižnice. ISBN 80-85010-53-4. ZÁLOHA, Jiří, 1989. Prameny к dějinám
Prášilska a Dlouhoveska v Českém Krumlově. In: Vlas tivědné zprávy muzea Šumavy. Supšice: Muzeum Šumavy v Sušici, 117-118. ISBN 80-900062-8-5. ZEMANOVÁ, Erika, 2011. Šumava - Roklanská hájenka ve vzpomínkách. 1. vyd. Teplice v Čechách: E. Zemanová. ISBN 978-80-902996-4-1. Internetové zdroje Archiv leteckých měřických snímků [online], 2010-2017. ČÚZK., [cit. 2018-02-21] Archivní mapy, 2017. CUZK [online]. Dostupné také z: http://archivnimapy.cuzk.cz, [cit. 2018-02-20] Česká národní bibliografie, 2014. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR [cit. 2018-01-01]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz, [cit. 2018-02-01] Digitální archiv SOA v Třeboni [online], 2007-2018. Třeboň: SOA v Třeboni. Dostupné také z: https://digi.ceskearchivy.cz, [cit. 2018-01-25] Geoportál ČÚZK [online], 2010-2017. ČUZK. Dostupné také z: http://geoportal.cuzk.cz, [cit. 2018-03-18] Lokální scéna DMR 5G [online], 2018. ČÚZK. Dostupné také z: http://zememerickyurad.maps. arcgis.com, [cit. 2018-02-25] Mapy.cz [online], 2018, Seznam.cz, a.s., Open StreetMap. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni [cit. 2018-03-28] MERTA, David, 2017. Vlněna v předjaří (?) 2017. In: Archaia Brno [online]. Dostupné z: http://www. archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek blog_id=782 blog_date=2oi7֊02-2o, [cit. 2018-01-07] 264
Národní inventarizace kontaminovaných míst [online], 3009. CENIA. Dostupné také z: http://kontaminace.cenia.cz/, [cit. 2018-02-15] Národní park Šumava [online], 2018. Dostupné také z: http://www.npsumava.cz, [cit. 2018-02-25] Oldmaps [online], 2001-2017. Laboratoř geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně. Dostupné také z: http://oldmaps.geolab.cz, [cit. 2018-04-01] Památkový katalog [online], 2015. Národní památkový ústav. Dostupné z: http://www.pamatkovykatalog.cz, [cit. 2018-01-16] Ropiky.net: Informace o lehkém opevnění z let 1935-1938 [online], «998-2018. Ropiky.net. Dostupné také z: http://ropiky.net, [cit. 2017-11-28] Stará Šumava [online], Jan a Blanka Reichardtovi. Dostupné také z: http://www.stara-sumava. cz, [cit. 2018-02-25] ŠumavaNet.cz: Informační server [online], 2016. 5umavaNet.CZ. Dostupné také z: http://www.sumavanet.cz, [cit. 2018-02-25] Vojensko.cz [online], 2007-18. Dostupné také z: http://www.vojensko.cz/roklan, [cit. 2018-02-25] Archiv leteckých měřických snímků [online], 2010-2017. ČŪZK, [cit. 2018-01-21] Výzkumné centrum průmyslového dědictví na Fakultě architektury ČVUT v Praze [online], 2014-2018. Praha: ČVUT. Dostupné také z: http://vcpd.cvut.cz/industrialni-topografie-cr/, [cit. 2017-11-16] 265
REJSTŘÍK A Adamova hora 55 Aist, řeka 198 Annin 44,183,193 Antonínova huť 44 Antýgl 32, 43, 44, 52, 55,183, 202 В Baierweck, komisař krajského prácheňského úřadu 48, 50, 52 Balzhütte, osada 157 Bavorové ze Strakonic 41, 45 Bedřichův klauz 200 Bechyně 45 Benátky 42 Blatný vrch 55, 71 Boleslav I. 41 Botič, potok 194 Boubínský prales 198 Braník 194 Brno 200 Břetislav І. 4г, 43, 45 Břevnovský klášter 40 Březnický potok (též Černý) 71, 172 Březník 28, 31, 42, 65, 66, 71, 90, 99,141, 143, 146, 168, 171, 173, 188 Březník, revír 55, 56, 61, 62, 65, 74, 90, 141, 143,146,165,168,173 Březová hora 71 Bučina 42 Buquoyové 194, 198 C Cikánská nádrž 108-111 Cikánská slať 71,108,154 Cikánský potok 66,108 Císařská louka 194 Շ Čejka, Martin, člen týmu 33,164 Čeňkova Pila 46, 52, 135, 170, 183, 184, 193 Černá hora 55 Černá, řeka 198 Černohorská nádrž (též Häupelská, Svelská) 31, 74, 99,103-107 Černohorský potok 66, 71,103 Černý potok 199 Černý Váh 200 Gertova stěna 197 Certovka 194 Český Krumlov 197 D Dlouhá Ves 28, 50, 56, 62, 70,170, 185,186, 191-193, 202 Dlouhá Ves, panství 27, 38, 56 Dněstr 200 Dobrá Voda 46 Drahanská vrchovina 200 Dunaj 52,197,198 E Ebenhák, Richard, schw. lesní ředitel 101, 102,108,123,135,137, 183 Ehrenwerth, lesmistr 48 F Ferdinand III. 45 Fílipohuťský potok 71 Filipova Huť 31, 42, 44, 46, 48, 99,184, 185 Filipova Huť, revír 55, 56, 61, 62, 66, 90, 98,103,151,173,174 Flájský plavební kanál 198,199 Frauenthal, osada 40 267
Freiberg 199 Frymburk 197 G Gattermayer, Vavřinec 46 Gendorf, Krištof 199 Glaser Hütten, osada 66,154 Gölzl, Václav 48 Grafenau 42 Grosse Mühl 197 Csenget 46, 69 H Halls 42 Hamry 43 Hängrer Hütten, osada 66, 73, 162 Hartmanice 42 Haslach 197 Hauswaldská kaple 189 Hoef Huert, Don Martin, general 45 Hojsova Stráž 43 Holzhauerhütten, osady 66,157 Horažďovice 45 Horky 68, 186 Horská Kvilda 42 Hostýnské Vrchy 200 Hraběcí huť 44 Huťský Dvůr 198 Hüttel, Simon 199 I Industrializace 13,17, 18, 20, 27, 200-203 industriálni 17-20, 74,196,199, 201, 203 industriálni archeologie 15,17-20, 203 J Jan z Lobkovice 45 Janovíčtí 41, 45 Janovský, schw. nadlesní 56, 59,178, 181 Javorná 43 Javoří nádrž 66,123-128 268 Javori pila 40, 66, 168, 188 Javoří potok 28, 71-73, 123,168, 175 Javoří slať 66, 165 Javoří vrch 55, 173 Jelení skok 55,188 Jelení Vrchy 198 Jelenov 44 Jezerní hřbet 55,136 Jezerní potok 135,137 Jizera 199 Josefstadt, osada 65,141,156,171 К Kampa 194 Kaplický potok 198 Karel IV. 42 Kašperské Hory 38-44, 46, 52, 59,187, 19З КСТ 81,168,189 Kinský, Filip 46, 50, 51, 185 Kinský, Josef 46 Kinští 45,46 Klášterský Mlýn 44,183,193 Klostermann, Karel 30, 139, 141, 145 168-172, 189 Klostermannova chata 189 Kocián, nádrž 200 Kochanov 43 Kolinec 187 Kolovratové 45 Koňský potok 198 Kosek, Karel 90, 123, 183,184 Koznau, Josef 48 králováci 40-46 Krčin z Jelčan, Jakub 197 Krkonoše 198-200 Krušné hory 198, 199 Křemelná 29, 32, 35, 37, 38, 40, 42, 46, 48, 69, 70, 135, 136, 174, 177, 178. 181-184, 191 Kuchařík, Milan, člen týmu 32 Kvilda 41, 42, 44, 50, 189
L Nová Studnice, revír Labe 199 Lobkovic Popel, Oldřich Adam 45 123,125,129,130,135,185 Nové Stodůlky 43, 46 Nové Údolí 198 Novohradské hory 194,198 Novohuťská nádrž 65, 74, 84-116,171 Lobkovicové 45 Lucemburský, Jan 41,196 Luzenská nádrž 65, 74, 90, 95,123 Luzenská osada (Nový Březník) 146-150, 172 Luzenské údolí 28,42,65,90,141 Luzenský potok 71-73, 90,149 Luzný 42, 71 Lysečinský potok 199 M Maiše 198 Mansfeld, Jindřich, kníže 45 Mansfeldová, Eleonora, kněžna 45 Mansfeldové 45 Matz, Josef, lesní taxátor 59, 61,172,173 Maxův klauz 200 Medvědí hora 55 Mechov 183,184,175,177,180,183,184 Modrává (revír) 55, 56, 60-62, 65, 66, 90, 108, ni, 162, 172-174 Modrává 45, 50, 70, 71,123,141,143,152, 154,168,171,175, 185,189 Modravská hora 55, 66 Modravské pláně 30, 62 Modravskohorská osada 157 Modravskohorský potok 108 Modravský potok 37, 48, 52, 69, 70-72, 74, 90, 98,143,171,173 Modřany 194 Mokrůvka 55, 71 Morava 200 Mühldorf 45 Myší Domky 183, 186, 193 Na Ztraceném (osada) 66,151,152 N Nieder Altaich 40 Nová Pec 198 Nová Studnice 189 55, 56, 61, 62, 68, Novohuťský potok 71, 84 O Obří Důl 199 Obří hrad u Popelné 40 ohrada na Špičniku 65,165 ohrada u Javoří siate 165-167 Orlické hory 198, 200 osada na Studeném potoce 66,152 Otava 27, 35, 37, 38, 44, 46, 48, 52, 56,135, 136, 174,183,191-193- 202 Ozerjanka, nádrž 200 P Palm-Guldenfingen, hrabě 45 Pasov 42,185 Paulina louka 193 Písek 45,74 plavební privilegium 26, 33, 55, 56, 296,197 Plešné jezero 197,198 Plohausenhůtte 157 Podolí 28, 56,194,195, 202 Podskalí 194,195 Poledník 55, 71,129,131,135, 136 Polesi 42 Pootaví 41, 42 Praha 19, 38,
44, 48, 50, 52, 56, 59,191,192, 194,195,198, 202 Prachatice 35, 42 Prácheňský kraj 35,45,48 Prášilské jezero 69, 135-137,197 Prášilské panství 25, 27, 29, 35, 37, 45-56, 59, 60, 69, 70,173,193, 202 Prášilský (schwarzenberský) plavební systém 38, 53,173- OL 194- 202,139- 203 prášilský 56, 59, 60-63, 73, 74,165,178, 202 269
Prášilský potok 37, 42, 70,135,136 Prášily 42, 43, 46, 50, 52, 55, 171 Prášily, revír 55, 56, 69, 129, 135, 137 Prášily-Dlouhá Ves, panství 24, 26-29, 31, 33. Յ5-37. 50. 60,130,191 Preisleiten 31, 32, 38, 47, 48, 55,184-186, 189 Přemysl Otakar II. 41, 43, 45 Ptačí nádrž 31, 73, 74, 98-103,152, 188 Ptačí potok 55, 66, 71 R Rechle 32, 67, 70,175,176,183,186,191,192 Rejštejn 41 Riemer, Jan, Fr. 198 Roklin 189 Roklanská hájenka 80, 143, 168 Roklanská nádrž 40, 65, 71, 73, 74, 79, 80, 92.157. 158 Roklanský potok (též Mlýnský) 40, 48, 52, 53, 69-72, 74. I57-I59 Rokyta (revír) 62, 65, 66, 116, 123, 125 Rokytecká nádrž 66, 74, 92, 116 Rokytecká slať 71 Rokytecký potok 71, 72 Rosenauer, Josef, inženýr 26, 33, 48, 50-53, 70, 71, 73, 74, 177, 178, 184, 197,198 Rosenauerova nádrž 198 Rožmberk, Petr Vok 197 Rudolfil. 200 Rybárna 168, 169 Rýžovnický potok 193 Ř Říjiště 198 S Salzburg 42 Sedlo nad Albrechticemi 40 sejp 40, 41, 79 Sekerský potok (též Plavební) 178,180-182 270 Schätzova Mýť 67,185 Schatzův les, revír 48, 55, 56, 61, 62, 67, 125. 17З Schmidlin von, Karel Richard 45 Schober, nadlesní 59, 60 Schönauer, Vincenc, lesmistr 60, 61, 173 Schwarzenberg, Jan Adolf II. 28, 60, 61, 173 Schwarzenberg, Josef 26, 46, 48, 50, 51, 56, 58, 60,191 Schwarzenbergové 26, 27, 33, 44, 45, 48, 63, 70,112,170,195, 197, 202 schwarzenberský 26, 27, 28, 33, 37-39, 50, 55, 58, 60, 61, 65, 101, 108, 123, 135, 168, 170-174, 183, 191, 193-195, 197, 202, 203 Schwarzenberský plavební kanál 50, 52 Sokol 55 Soucha, Vilém, lesní taxátor 60-62 Souchova systematizace 60, 61, 65,173 Srní 43, 189 Stachy 43-45 Stará
březnická cesta (tzv. Zelená) 141,154, 156,157,168,171 Stará jímka 69, 137 Stará, sklárna 44 Staré město 195 Steinbach 157,158 Stodůlky 43-46 Stožec 197 Studená hora 55, 71, no Studená nádrž 66,110-115,152 Studený potok 66, 71-73, 172, 110, 171, 172 Sušice 35, 38, 39, 41, 45, 46, 52, 123, 183, 184, 187, 189, 191, 193 Svatá Kateřina 43, 44 Svojše 42 Svratka 200 Š 32, 68, 177, Špičnik 55, 65, 71, 165 Šternberkové 45 Švelská cesta 98,103 Svihovští z Rýzmberka a Rábí 45
T Tábor 74 Tetřev 55 Tetřeví siať 71 Tisa 200 Tittling 42 Tmavá nádrž 129, 131, 135 Tmavý potok 68, 71, ni, 129-13։, 134 Traxler Franz 26, 33, 48, 50, 52,171 Traxlerův plán 50, 52, 70, 73, 74, 90,100, 123,171,192,194 U U Trampusova křížku, rozcestí Úhlava 35 Úpa 199 141 V Váchal, Josef 172,189 z Velhartici 41, 45 Velký Bor 43 Vchynice-Tetov 46, 67,185,189 Vchynicko-tetovský plavební kanál 28, 30, 37- 50, 53. 67, 70. 74- 174.183.184, 202 Vimperk 42,187,198 Visla 200 Vltava 35, 38, 50, 56,192-197, 202 Vogelsang 50 Volary 42 von Bogen, hrabě 45 Vydra, elektrárna 175,183,184 Vydra, řeka 35, 37, 38, 48, 52, 70, 71,174, 175,186,191, 202 Vyšehrad 194,195 Vyšší Brod, klášter 41,197 Výtoň 194 W Wagnerova donna seč 62 Waldkirchen 42 Weitfällerská slat’ п6 Wiehl, Johan (Jan), nadlesní Windberg, klášter 45 48, 51 Z Zdobnice 200 Zejbiš 43 Zelenohorská Huť 44,185,189 Zelenohorské chalupy 68 Zelenohorský Dvůr 185,189 Zhůří 43,189 Zlatá Koruna, klášter 41 Zlatá stezka (cesta) 21, 41, 42, 150,156,171 Zlatá Studna 44 Zlíchov 194 Ž Ždánidla 55, 69,184,185 271
ZUSAMMENFASSUNG Die Arbeit zeigt die Veränderung und die Entwicklung der Landschaft und der Ansiedlungen inmitten des Böhmerwalds durch die Industrialisierung. Die Industrialisierung Böhmens und vor allem Prags und ihrem Hunger nach Rohstoffen haben seit Beginn des 19. Jahrhunderts die Landschaft und die Ansiedlungen im Böhmerwald stark verändert. Es war die Adelsfamilie der Schwarzenberg, die die Gelegenheit nutzte, um die Lücke auf dem Prager Brennholzmarkt zu schließen, das zugehörige Land kaufte und hier einen Holzschwemmkanal baute, der es ihnen ermöglichte, in die bislang noch am Rande gelegenen unberührten Waldgebiete zu expandie ren. Es gab ausgedehnte unberührte Waldbestände und das Potenzial von Wasserläufen, um sie für den Transport zu nutzen. Daher wurden sie zu einer wesentlichen Quelle für Ressour cen, also die Grundlage und der Hintergrund für den Erfolg eines hoch entwickelten aristo kratischen Unternehmens. Das abgebaute und transportierte Holz wurde zum Motor der in dustriellen Revolution. Theorie, Methoden, Quellen Die Arbeit basiert auf Ansätzen der Landschaftsanthropologie und der Industriearchäologie (Palmer 2005, 2010, Orange - Palmer 2016), dass heißt, auf einer komplexen anthropologischen Studie, die auf der Interdisziplinarität von Methoden und Quellen basiert. Eine solche Studie konzentriert sich nicht nur auf die physischen Relikte industrieller Aktivitäten, sondern auch darauf, die Gründe für die Entstehung und Entwicklung der Struktur industrieller Aktivitäten in einem bestimmten Raum zu erkennen, ihre Veränderungen in Zeit und Raum zu
interpretie ren und die räumliche und logische Wechselbeziehung von natürlichen und sozialen Elemen ten zu untersuchen, die in der entsprechenden Region durch die Industrialisierung beeinflusst wurden und werden und durch ihre Einführung in die Wechselbeziehungen. Dieses Werk kom biniert die Methode der nicht destruktiven archäologischen Feldforschung mit den archivier ten Studien schriftlicher und kartographischer Quellen. Beginn des Holzflössens Im Jahr 1799 kaufte der Fürst Josef von Schwarzenberg das Prášiler Herrenhaus (S. 36 Abb. 1) in mitten des Böhmerwaldes, einem abgelegenen Gebiet mit von Menschen fast unberührten Wäl dern. Er tat dies auf Empfehlung seines Oberingenieurs, Josef Rosenauer, der einen Plan ausar beitete, um Holz aus den reichen Wäldern des Herrenhauses nach Prag zu transportieren. Er benutzte die früheren Pläne von Franz Traxler, um durch die Bäche zu navigieren. Er fügte je doch den Vorschlag des Chinitz-Tettauer Schwemmkanals/Timber Floating Canal hinzu (die Reproduktion der Auswahl aus diesen Dokumenten und ihre Umschreibung aus der Kurrent schrift sind in den Anlagen III, IV, VI und VII aufgeführt). Das Schifffahrtsprivileg wurde dann Schwarzenberg im Jahr 1801 verliehen (vgl. die Anhänge I und II). 279
Gebietsaufteilung in Zonen Zu Arbeitszwecken wurde das von dem Schwarzenbergschen Holzunternehmen betroffene Ge biet, entsprechend seiner Nutzung und Umwandlung im Betrieb, in vier Bereiche, Zonen, un terteilt (Seite 36 Abb. 1). Das Hauptaugenmerk lag auf der Zone I (auf der Abbildung 1 orange gekennzeichnet), abge legene Waldgebiete, in denen nur selten Eingriffe von Menschen erkennbar wurden und die zu einer wichtigen Ressource für das Unternehmen geworden sind. Es gab ausgedehnte unberührte Waldbestände und das Potenzial von Wasserläufen, sie zum Transport zu nutzen. Dieses Ge biet war, obwohl es dauerhaft fast unbesiedelt war, die Grundlage und der Hintergrund des Hol zunternehmens. In der Zone I versuchte man, alle Relikte und Spuren der Tätigkeiten im 19. Jahr hundert vollständig zu behindern, die mit den Holzfällern verbunden waren. Die Zone II (in Abb. 1 gelb gekennzeichnet) gibt das gekennzeichnete Gebiet an, in dem das Holzflößen auf dem Chinitz-Tettauer Schwemmkanals bis zum Zusammenfluss der Flüsse Vy dra und Křemelná durchgeführt wurde, an dem die Otava entspringt. Dies schließt den Kanal bereich und sein Hinterland in Bezug auf Arbeiterwohnungen usw. ein. Diese Zone hat dank der Errichtung des Schwemmkanals selbst, der Landschaftsgestaltung, des Holzabbaus und der Siedlungsentwicklung viele Änderungen erfahren. In der ausgewählten Zone II kam es zu einer kompletten Bearbeitung der ausgewählten Probleme, insbesondere der weniger bekann ten, umstrittenen oder beseitigten. Zur Zone III (in Abb. 1 rosa gekennzeichnet) gehört das Gebiet der Otava und ihrer
nähesten Umgebung, ausgehend vom Zusammenfluss der Vydra und Křemelná etwa bis nach der Stadt Sušice. Das Gebiet war ein wichtiger Hintergrund für das Holzunternehmen, verbunden mit der Vorbereitung seines weiteren Transports und Handels. Es gab einen Einbindeplatz für Flöße, ein Holzlager, aber auch einen administrativen Bereich, Häuser von Holzfällern usw. Aus die sem Gebiet wurden einige Objekte ausgewählt und untersucht, vor allem, um das Gesamtbild der Funktionsweise des Schwarzenbergschen Ho!zf!oß-Unternehmens zu ergänzen. Die Zone IV (in Abb. 1 rot gekennzeichnet) umfasst den gesamten Fluss der Flüsse Otava und der Moldau, in denen das Holz auf Flößen zum Prager Marktgebiet in Podolí transpor tiert wurde. Im Archiv wurden viele Dokumente gefunden, die eine andere mögliche Studien richtung vorgeben. Forschung in Zone I Die Zone I fällt fast mit dem Gebiet des Prášiler Herrschaftshauses zusammen, das in sieben Wald bezirke unterteilt war. Die Übersicht der untersuchten Relikte nach dem Wirken der Holzfäller in der Zone i, einschließlich der Grenzen des Prášiler Herrschaftshauses und ihrer Aufteilung in die Bezirke wird auf der Abb. 10 auf S. 64 gezeigt. In Zone I wurde an den Flussbetten gearbeitet, aber auch ein Netz von Stauseen errichtet. Die Feldforschung in der Kombination mit der Untersuchung von Archivquellen identifizierte zehn Stauseen im Quellgebiet des Modravský-Baches und des Roklanský-Baches (Abb. 16 auf Seite 75) entgegen anderen Studien, die von acht sprechen, also die Existenz weiterer zweier unbekann ter Stauseen bewiesen. Die Arbeit fasst alle
zugänglichen Quellen für ihre Errichtung und Nutz- 280
ung zusammen, diskutiert den Zeitpunkt der Entstehung und des Betriebs. Jeder von ihnen lo kalisiert sie auf dem Gebiet und zeigt ihren den heutigen Zustand in den Bereichen für normale Besucher des Nationalparks Böhmerwald, die zum größten Teil unzugänglich sind. Die meis ten Stauseen stammen aus dem 19. Jahrhundert, während andere mit dem Holzabbau entstan den sind. Die Stauseen befinden sich oft in unzugänglichem Gelände und ihre Dämme und an dere Anlagen sind verschiedentlich erhalten. Der Damm ist in bei fast allen sichtbar, aber es sind natürlich alle rissbeschädigt. Sie haben einen Holzsockel und eine Innenkonstruktion mit einem Erdwall. Sie erreichten, je nach Gelände, eine Höhe von bis zu 4,5 Metern und Längen von bis zu 140 Metern. Auch ihre Inhalte waren verschieden. Fotografien und Rekonstruktions pläne der geodätischen Vermessungen finden Sie in Kapitel 3.2.3. Die erste Zone wurde von Siedlungen durchsetzt, hauptsächlich durch saisonale Siedlungen von Holzfällern. Insgesamt neun dieser Siedlungen wurden in kartographischen Quellen iden tifiziert und fast alle wurden folglich durch Feldforschung identifiziert und dokumentiert. Bis heute sind viele der längst zerstörten Siedlungen aufgrund des schlechten Aufbaus von Holz hütten nicht erhalten geblieben. An den ausgewählten Orten, die auf den alten Karten zu fin den waren, waren die einzelnen Häuser nur dank der Heizung / des Ofens / Furnace zu identi fizieren, der der einzige Stein im Haus war. Während der Untersuchung wurden auch kleinere archäologische Funde wie Keramikscherben, Fragmente von
Ofenkacheln / Tiles und Eisenge genstände gefunden. Fotos und Ergebnisse davon finden Sie in Kapitel 3.3.1. Forschung in den Zonen II bis IV Ein wichtiger Bestandteil des Schwarzenbergschen Holzfloßsystems war der Chinitz-Tettauer Schwemmkanal, der als Ersatz für die Fahrt auf dem ungeeigneten Abschnitt des Flussbetts der Vydra unter dem Ort Antýgl gebaut wurde. Das Gebiet, durch den der Kanal führt und in dem eine Reihe von dauerhaften Holzsiedlungen entstanden sind, ist in der Arbeit als Zone II. gekennzeichnet. Da dieses Gebiet mehr erforscht und der Öffentlichkeit zugänglich ist, kon zentrierte sich die Arbeit hier hauptsächlich auf weniger bekannte Elemente, wie den unruhi gen Endabschnitt des Kanals, der im 19. Jahrhundert eine schwierige Entwicklung durchlaufen hat. Danke der Studien mit den Archivquellen und auch in der Feldforschung hat sie die Pha sen der Ausbeutung, Reparaturen und die Formen der Mündung des Holzfloß-Kanals in den Křemelná- oder Sekerský-Bach aufgedeckt und aufgezeigt (Abb. 298-309, S. 178-182). Darüber hinaus konzentrierte sich die Arbeit in Zone II auf die weniger bekannte und fast unerforschte Siedlung Preisleiten, die jedoch dank ihrer Lage bei der Rechelbrücke über der Vydra für das Holzfloßsystem von großer Bedeutung war. Es ist uns gelungen, die Relikte einzelner Siedlun gen und Wege und anderer Infrastrukturen zu dokumentieren, das es uns ermöglicht, sich das lokale einheimische Leben im 19. Jahrhundert vorzustellen. Die Arbeit zeigt auch ausgewählte Veränderung in der Zone III. Sie stellt Dlouhá Ves vor, eine Gemeinde mit dem
gleichnamigen Herrenhaus, das die Schwarzenbergs kurz nach Erwerb des Prášiler Herrenhauses erworben haben, um ein Verwaltungs- und Organisationszentrum für Prášiler Holzschwemmanlage zu errichten. Es entstand hier ein umfangreiches Holzlager mit Einbindeplätzen (Abb. 312, S. 193), einschließlich der administrativen Büros und der 281
Holzarbeiter-Kolonie (Abb. 311, S. 192), in die erfahrene Holzarbeiter und Flößer aus abgelege nen Gebieten eingeladen wurden, um sich dort niederzulassen. Um die gesamte Funktionsweise des Holzschwemmsystems zu veranschaulichen, befasst sich die Arbeit auch mit dem Prager Absatzmarkt des Schwarzenbergschen Holzes, der seinen Ausgangspunkt am rechten Ufer der Moldau in Podolí (Zone IV) hatte. Landschaftsveränderungen insgesamt Der Übergang vom 18. auf das 19. Jahrhundert stellt einen Wendepunkt im Siedlungsgebiet dar. Die Kolonisierung durch die Holzarbeiter hat in dieser Zeit die äußersten abgelegensten und bis lang unbewohnten Gebiete erreicht, sowohl in Form von dauerhaften als auch saisonalen Sied lungen. Die Nutzung von Land als Ressourcengebiet für Brennholz, das so schnell wie möglich und am effizientesten und in großen Mengen nach Prag transportiert und verkauft werden sollte, führte zum Verschwinden vieler lokaler Kleinproduktionen, von denen viele lokale Glashütten und Sägewerke betroffen waren, die von Schwarzenberg gekauft und geschlossen wurden, um ihren Holzabbau zu stoppen. Grundstücke mit geschlossenen Glashütten und andere wurden sogar parzelliert und von holzverarbeitenden Familien besiedelt. Im Böhmerwald in Mittelböhmen kam es im 19. Jahrhundert zu zahlreichen Landschaftsverän derungen, die mit dem Holzschwemmnetz von Bächen verbunden waren, um dem Holz das Schwi mmen durch ihr Flussbett zu ermöglichen aber auch im Zusammenhang mit der Holzarbeiter besiedlung und vor allem der Abholzung großer Waldflächen, die die Ökosysteme beeinflussten und
ökologischen Bedingungen der Region bis heute. Das Geschäft von Schwarzenberg wirkte sich besonders stark auf die Länder der Zone I und II aus. Bereits in den ersten Jahrzehnten des Bergbaus gab es Probleme mit der Abholzung einiger Waldgebiete und einer unzureichenden Aufforstung der Wälder. Bestehende Ökosysteme wurden zerstört und durch neuartige Öko systeme (Erosion, Fichtenmonokulturen, Trockenmoore). Es kam zu der Erosion von Waldbö den und anderem. Es änderte sich die Artenzusammensetzung des Waldes zum Nachteil der Artenvielfalt und damit der Witterungsbeständigkeit der Wälder. Die Wälder verwandelten sich nach und nach in Fichtenmonokulturen, die maßgeblich die Ursache des massiven Waldbruchs während der Wirbelstürme in den 1970er Jahre des 19. Jahrhunderts waren und anschließenden Borkenkäferkatastrophen. Mit dem Erbe der Bewirtschaftung des 19. Jahrhunderts steht dieses Gebiet des Böhmerwaldes der Gegenwart gegenüber. Holz und Wasser, die hier zur Verfügung stehenden Rohstoffe, waren sowohl die treibende Kraft für den großen Wandel der Region im 19. Jahrhundert, als auch der Grund für ihre teilweise Selbstzerstörung. Die Gebiete der Zonen I und II wurden maßgeblich von den Ereignissen nach dem Zwei ten Weltkrieg beeinflusst, insbesondere von der Verlagerung der einheimischen deutschen Be völkerung und der Schaffung einer verbotenen Grenzzone mit Kompanien von Grenzschutz gruppen in der Zone I. Es kam zu einer Unterbrechung der Kontinuität der Entwicklung in der Region, die seit vierzig Jahren ein marginales, wirtschaftlich unterentwickeltes Gebiet darstellt.
Ähnliche Holzschwemmsysteme, die in erster Linie von Adelsfamilien eingerichtet wurden, wurden auch an anderer Stelle im Böhmerwald geschaffen, beispielsweise im Gratzener Berg land. Die Familie Schwarzenberg mit ihren zwei Holzschwemmsystemen, dem Prášiler, dem 282
bewirtschafteten Prager Markt und dem anderen im südlichen Teil des Böhmerwalds, zu dem der Schwarzenberg-Holzschwemmkanal gehört, der den Wiener Markt durch seine Raffinesse versorgt, übertrafen jedoch das Gratzener-Holzschwemmsystem. Spuren von Holzbearbeitungs-, Siedlungs- und Holzschwemmsystemen sind keine eigenen Zeugnisse ihrer Existenz, sondern befinden sich in einer Landschaft, die eine lange und mar kante Entwicklung durchgemacht hat, und insbesondere in dieser Landschaft lebten Menschen, deren Arbeits- und Lebensweise mit den Tätigkeiten des Holzflößens zu tun hatte. Die Land schaft ist kein Schauplatz für diese Studie, genauso wenig wie für die Anthropologie der Land schaft oder die industrielle Archäologie, sondern das Ergebnis menschlichen Handelns in der Landschaft. Die Ergebnisse der Studie, bei der Archivquellen und Feldforschungsergebnisse kombiniert wurden, um den weiteren landschaftlichen, sozialen und historischen Kontext zu untersuchen, können in die Untersuchung der Industriearchäologie einbezogen werden, wie sie von Marilyn Palmer (2005) charakterisiert wurde. Obwohl es schwierig ist, die Landschaft des Böhmerwaldes als industriell zu bezeichnen, werden wir uns das städtische Umfeld oder die konkreten Überreste der industriellen Produktion unter diesem Begriff vorstellen, aber wir nehmen es als industriell oder zumindest industrialisiert wahr. In der Tat bedeutete die Indus trialisierung, die durch das Geschäftsprojekt der Schwarzenbergs in dieses abgelegene Gebiet eingeführt wurde, eine grundlegende Veränderung der traditionellen Landschaften und
der Gesellschaft in diesem Gebiet. Das Projekt verfolgte nicht nur die spezifischen physischen Spuren der Holzbearbeitung und Besiedlung vor Ort, sondern auch ihre zeitlichen und räumlichen Veränderungen, ihre lo gische und räumliche Anbindung sowie die natürlichen und sozialen Elemente im Zusammen hang mit der Industrialisierung der Region. Sie konzentrierte sich auch auf das Verständnis der Gründe für die Entstehung und Entwicklung der Struktur der gesamten lokalen industriellen Unternehmungen der Schwarzenbergs. Die Arbeit erschöpft weder das gesamte Spektrum der Archivdokumente, insbesondere für die Zonen III und IV, noch zielten sie darauf ab, das außerordentlich große Potenzial für die wei tere Erforschung dieser Gebiete im Zusammenhang mit dem Holzschwemmsystem der Schwar zenbergs aufzuzeigen. 283
|
| any_adam_object | 1 |
| author | Blažková, Tereza 1983- |
| author_GND | (DE-588)1068871792 |
| author_facet | Blažková, Tereza 1983- |
| author_role | aut |
| author_sort | Blažková, Tereza 1983- |
| author_variant | t b tb |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV046351619 |
| ctrlnum | (OCoLC)1137819294 (DE-599)BVBBV046351619 |
| edition | Vydání první |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>03093nam a2200565 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV046351619</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20200212 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">200123s2019 a||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788088030409</subfield><subfield code="9">978-80-88030-40-9</subfield></datafield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788075710406</subfield><subfield code="9">978-80-7571-040-6</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1137819294</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV046351619</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield><subfield code="a">ger</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-M457</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Blažková, Tereza</subfield><subfield code="d">1983-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1068871792</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě</subfield><subfield code="c">Tereza Blažková</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vydání první</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">České Budějovice</subfield><subfield code="b">Bohumír Němec - Veduta, nakladatelství a vydavatelství</subfield><subfield code="c">2019</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">[Praha]</subfield><subfield code="b">ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">283 Seiten</subfield><subfield code="b">Illustrationen, Karten, Pläne</subfield><subfield code="c">24 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Česko-německý a německo-český slovník</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Text tschechisch, teilweise deutsch</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zusammenfassungen in englicher und deutscher Sprache</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Holzindustrie</subfield><subfield code="0">(DE-588)4025713-7</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Forstwirtschaft</subfield><subfield code="0">(DE-588)4017966-7</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Schwarzenbergkanal</subfield><subfield code="0">(DE-588)4318684-1</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Böhmerwald</subfield><subfield code="0">(DE-588)4007472-9</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Böhmerwald</subfield><subfield code="0">(DE-588)4007472-9</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Forstwirtschaft</subfield><subfield code="0">(DE-588)4017966-7</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Holzindustrie</subfield><subfield code="0">(DE-588)4025713-7</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Schwarzenbergkanal</subfield><subfield code="0">(DE-588)4318684-1</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Gemischte Register</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20200212</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-031728098</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">509</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">509</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">330.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">330.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
| geographic | Schwarzenbergkanal (DE-588)4318684-1 gnd Böhmerwald (DE-588)4007472-9 gnd |
| geographic_facet | Schwarzenbergkanal Böhmerwald |
| id | DE-604.BV046351619 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-07-10T08:42:26Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788088030409 9788075710406 |
| language | Czech German |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-031728098 |
| oclc_num | 1137819294 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 DE-M457 |
| owner_facet | DE-12 DE-M457 |
| physical | 283 Seiten Illustrationen, Karten, Pläne 24 cm |
| psigel | BSB_NED_20200212 |
| publishDate | 2019 |
| publishDateSearch | 2019 |
| publishDateSort | 2019 |
| publisher | Bohumír Němec - Veduta, nakladatelství a vydavatelství ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy |
| record_format | marc |
| spelling | Blažková, Tereza 1983- Verfasser (DE-588)1068871792 aut Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě Tereza Blažková Vydání první České Budějovice Bohumír Němec - Veduta, nakladatelství a vydavatelství 2019 [Praha] ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy 283 Seiten Illustrationen, Karten, Pläne 24 cm txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Česko-německý a německo-český slovník Text tschechisch, teilweise deutsch Zusammenfassungen in englicher und deutscher Sprache Holzindustrie (DE-588)4025713-7 gnd rswk-swf Forstwirtschaft (DE-588)4017966-7 gnd rswk-swf Schwarzenbergkanal (DE-588)4318684-1 gnd rswk-swf Böhmerwald (DE-588)4007472-9 gnd rswk-swf Böhmerwald (DE-588)4007472-9 g Forstwirtschaft (DE-588)4017966-7 s Holzindustrie (DE-588)4025713-7 s Schwarzenbergkanal (DE-588)4318684-1 g DE-604 Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Register // Gemischte Register Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
| spellingShingle | Blažková, Tereza 1983- Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě Holzindustrie (DE-588)4025713-7 gnd Forstwirtschaft (DE-588)4017966-7 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4025713-7 (DE-588)4017966-7 (DE-588)4318684-1 (DE-588)4007472-9 |
| title | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě |
| title_auth | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě |
| title_exact_search | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě |
| title_full | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě Tereza Blažková |
| title_fullStr | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě Tereza Blažková |
| title_full_unstemmed | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě Tereza Blažková |
| title_short | Zapomenuté stopy dřevařů na Šumavě |
| title_sort | zapomenute stopy drevaru na sumave |
| topic | Holzindustrie (DE-588)4025713-7 gnd Forstwirtschaft (DE-588)4017966-7 gnd |
| topic_facet | Holzindustrie Forstwirtschaft Schwarzenbergkanal Böhmerwald |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=031728098&sequence=000007&line_number=0004&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT blazkovatereza zapomenutestopydrevarunasumave |