Cesty do utopie: sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů
Gespeichert in:
| Weitere Verfasser: | , , |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Praha
Prostor
2017
|
| Ausgabe: | Vydání první |
| Schriftenreihe: | Obzor
99. svazek |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Register // Personenregister |
| Beschreibung: | 871 Seiten Illustrationen, Porträts |
| ISBN: | 9788072603312 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 cb4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV044871291 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20240215 | ||
| 007 | t| | ||
| 008 | 180316s2017 xx ac|| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788072603312 |9 978-80-7260-331-2 | ||
| 035 | |a (OCoLC)1077580892 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV044871291 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-355 |a DE-M457 |a DE-12 | ||
| 084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
| 084 | |a KS 3684 |0 (DE-625)84268: |2 rvk | ||
| 245 | 1 | 0 | |a Cesty do utopie |b sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů |c Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.) |
| 250 | |a Vydání první | ||
| 264 | 1 | |a Praha |b Prostor |c 2017 | |
| 300 | |a 871 Seiten |b Illustrationen, Porträts | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 490 | 1 | |a Obzor |v 99. svazek | |
| 648 | 7 | |a Geschichte 1920-1938 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 650 | 0 | 7 | |a Reise |0 (DE-588)4049275-8 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Tschechen |0 (DE-588)4061083-4 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Intellektueller |0 (DE-588)4027249-7 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Moskau |0 (DE-588)4074987-3 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Sankt Petersburg |0 (DE-588)4267026-3 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Sowjetunion |0 (DE-588)4077548-3 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Russland |0 (DE-588)4076899-5 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4002214-6 |a Anthologie |2 gnd-content | |
| 689 | 0 | 0 | |a Sowjetunion |0 (DE-588)4077548-3 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Russland |0 (DE-588)4076899-5 |D g |
| 689 | 0 | 2 | |a Moskau |0 (DE-588)4074987-3 |D g |
| 689 | 0 | 3 | |a Sankt Petersburg |0 (DE-588)4267026-3 |D g |
| 689 | 0 | 4 | |a Reise |0 (DE-588)4049275-8 |D s |
| 689 | 0 | 5 | |a Tschechen |0 (DE-588)4061083-4 |D s |
| 689 | 0 | 6 | |a Intellektueller |0 (DE-588)4027249-7 |D s |
| 689 | 0 | 7 | |a Geschichte 1920-1938 |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 700 | 1 | |a Šimová, Kateřina |d 1979- |0 (DE-588)1088421997 |4 edt | |
| 700 | 1 | |a Kolenovská, Daniela |d 1976- |0 (DE-588)1078333017 |4 edt | |
| 700 | 1 | |a Drápala, Milan |d 1964- |0 (DE-588)1106139933 |4 edt | |
| 830 | 0 | |a Obzor |v 99. svazek |w (DE-604)BV008247897 |9 99 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung UB Regensburg - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Register // Personenregister |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 942 | 1 | 1 | |c 306.09 |e 22/bsb |f 0904 |g 437 |
| 942 | 1 | 1 | |c 306.09 |e 22/bsb |f 0904 |g 471 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-030265729 | |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1817598186085154816 |
|---|---|
| adam_text |
OBSAH
Daniela Kolenovská: Sovetská verejná diplomacie a západní íntelektuálové.15
Katerina Simová: Cesty ceskoslovenskych íntelektuálü do sovétského Ruska.51
ANTOLOGIE
(Katerina Simová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala /eds./)
Úvodem k antologii. .85
Vítézslav Nezval: Vyzvání na cestu .91
■
Bohumír Smeral:
Pravda o sovétovém Rusku.
Denní záznamy z cest do proletárské rise (1920).94
Velikonoce v Moskvé.97
První máj v Petrohrade.99
Vse pro válku, vse pro vítézství!. 109
Rozmluva s Leninem. 110
Poslední dny v Moskvé. 114
Ivan Olbracht:
Obrazy ze soudobého Ruska (1920—1921). 120
Revolucní ulice. 123
Vladimir Iljic Lenin. 134
Jaromír Ñecas:
Skutecná pravda o sovétském Rusku (1920) . 148
Smeralova „Pravda o sovétském Rusku“. 151
Olbrachtovy clánky a obrázky o soudobém Rusku. Obraz Moskvy. 159
■
Marie Majerová:
Den po revoluci. Co jsem vidéla v SSSR (1926) . 166
Moskva roku 1924. 169
Hrob Leninuv. 173
Stríbrny bor. 176
Düm matky a dítéte. 180
Rodí se nové Rusko. 186
Dom mladénca - düm dítéte. 193
Jan Slavik:
Co jsem videl v sovetskem Rusku (1926);
Podruhe v sovetskem Rusku (1927).202
Povsechne dojmy z moskevskych ulic. . 205
V Leninove hrobce.20S
Pohreb Dzerzinskeho . . . 210
Adamite. 213
Demonstrujici lid. 215
Krajina u Bachmace . . . :. 217
Teroristicke prezitky. . . . 219
■
Bohumil Mathesius fed.):
SSSR. Üvahy, kritiky, poznämky (1926) . .224
Bohumil Mathesius: Üvodni poznämky o sovetske spolecnosti.227
Jindrich Honzl: Modra blüza. 237
Karel Teige: Dnesnl vytvarnä präce sovetskeho Ruska.245
Ladislav Görlich: Kniha o zakazane zemi (1926).252
■
Egon Erwin Kisch: Cafi, popi, boisevici (1927) .260
Univerzita tovarni prace.263
Nevsky prospekt.266
1. mäj a Velikonoce. 271
Jiri Polivka: O nazor na sovetske Rusko (1927) .278
■
Zdenek Nejedly: Na slavnostech v SSSR (1928) .288
Vladislav Vancura: Poznämky o ruskem kolektivnim zivote (1928) . 296
Josef Kopta: Cesta do Mosk\y (1928).302
Hie, Evropane!. 305
Ruska opozice zblizka.307
Co jsme videli 7. listopadu.309
Mejercholdovo Okno do vsi. 314
Öeskoslovenske legie v Muzeu revoluce. 318
Vaclav Tille: Moskva v listopadu (1929) .324
Tovärna. 327
Vecer VOKSu v Grandhotelu.333
Veznice.337
Mejerchold - Okno do vsi. 341
Cicerin. 346
■
Julius Fucik: V zemi, kde zitra jiz znamena vcera (1932).350
Bylo to v dobe.353
Zabity zlocin. 357
Mesto revoluce. 363
Abchäzie v lodenicich. 366
S ocima otevrenyma .370
Frantisek Klátil: Na chvíli v SSSR (1931).376
Cesta do SSSR. 379
Kolchozy . 381
Delegace délníku do SSSR.384
Rise snü.387
H
Vladimir Clementis:
V plénu i v kuloárech charkovského kongresu (1931) .392
Bedrich Váelavek: Sovétsky svátek v hla\7ním mésté Ukrajiny (1930) . . . 400
Karel Velemínsky: Rusko vcera a dnes. Dojmy a úvahy z cest (1929) . . . 406
Kus Ukrajiny.409
Oslavy Tolstého. 411
■
Jirí Kroha: Kdo — co hledí na nás oéima sovétskyma (1932). 418
Bedrich Feuerstein: Cesta do SSSR (1931).426
■
Adolf Hoffmeister: Povrch pétiletky (1931).436
Proc vubec.439
O bydlení.443
O záchodech. 448
Klubovní zívot v Sovétském svazu.450
Poslední den v Leningradu. 454
Ferdinand Peroutka: Mozno pasmatrif
(dopis Adolfu Hoffmeistrovi, ktery pasmatril) (1932).460
■
Marie Pujmanová: Pohled do nové zemé (1932).472
Ukázali vám jen to, co chtéli. Nepusti vás na krok samy.475
Protinábozenská propaganda.478
Zkoumala jsem se . . . 481
Jan Slavik: Potretí v sovétském Ruskvi (1932).484
Zevnéjsek velkomést.487
Aprovizace.*. 491
Strach.493
Pohled na kolchozní lány.495
Z procházek sovétskymi bazary.* . - 497
Poslední malichernosti. 501
■
Franz Carl Weiskopf: Sjezd zasedá (1934). 5o6
Vítézslav Nezval: Neviditelná Moskva (1935). 5ld
Géza Vcelicka: Dvé mésta na svété (1935). 542
Na prahu sestiny svéta. 545
Rudy smich.549
My zapneme obrovské aparáty. 552
Alfred Ljudvigovic Bern: Sjezd sovétskych spisovatelu (1934).558
Jan Werich: O sovetskem divadle — a viibec (1935).568
Jiri Frejka, Stanislav Lom, Ludvik Veverka, Vaclav Vydra:
Moskevske dojmy. Film ze zajezdu na divadelni festival (1934). 5^6
■
Polemika o vystave ceskoslovenskeho umeni v Moskve (1937).605
Jaromir Krejcar: Oficialni vystava csL umeni v SSSR -
eenzurovana sovetskymi urady (1937).609
Vaclav Spala: Vystava csl. umeni v Moskve (1937).609
Jaromir Krejcar: Vystava csl. umeni v Moskve (1937).- 611
Frantisek Kovama: Pestovani iluzi (193B). 613
■
Jiri Weil: Cesi staveji v zemi petiletek (1937). 618
Cesti delnici na Metrostroji. 621
Karel Kovarik, strojnik z Waldesovy tovarny,
vypravuje svuj zivotopis na cistce strany. 625
Jiri Weil: Moskva-hranice (1937).635
■
Marie Majerova: Rok 1938 (1938). 656
Lidove slavnosti v Sovetskem svazu.659
Nektere novinky. 663
Moskevske more. 664
Josef Capek: Navstevou v Sovetskem svazu (1938).668
Josef Hora: Leninia. 675
Komentare a uysvetlivky k textum antologie.676
DOSLOV
Katerina Simova: Cesty do Utopie. 753
DODATKY
Toponyma Moskvy a Petrohradu . 771
Slovnicek uzitych ruskych vyrazu.786
Soupis zkratek. 790
Seznam vyobrazeni .800
Jmenny rejstrik .807
Edicrii poznamka.856
Jmenný rejstřík Pokud se dané jméno vyskytuje v textech antologie, číselné odkazy jsou vytištěny obyčejným písmem, pokud v editorských textech (studie, poznámky, medailony, vysvětlivky ad.), jsou vytištěny kurzivou. Tučná kurziva označuje stránky, na nichž se nacházejí medailony autorů zastoupených v antologii. Zvlášť, a to po středníku a zkratce „p.“, jsou uváděny výskyty v popiskách к fotografiím. Abeles. Tajemník komunistické organizace v československé komuně Reflektor v Saratovské oblasti SSSR • 626 Abrikozov. Majitel petrohradské cukrárny · 268 Acklandová, Valentine Mary Kathleen (1906-1969). Britská básnířka, spoluzakladatelka literárního modernismu · 43 Adler, Friedrich Wolfgang (1879-1960). Rakouský socialistický revolucionář a politik. V meziválečném období působil ve vedení rakouské sociální demokracie a jako generální tajemník Socialistické dělnické internacionály • 274 Alejchem, Šolom (vl. jm. Rabinovič, 1859-1916). Ruský židovský prozaik a dramatik, jeden ze zakladatelů moderní jidiš literatury · 229, 731 Aleppský, Pavel (okolo 1627-1669). Arcijáhen antiochijské pravoslavné církve, cestovatel a spisovatel · 726 Alexandr I. Pavlovic (1777-1825). Ruský car, vládnoucí v letech 1801-1825 · 282 Alexandr II. Nikolajevič (1818-1881). Ruský car, vládnoucí v letech 1855-1881. Stal se obětí atentátu · 218, 696, 701, 714, 777 Alexandr III. Alexandrovič (1845-1894). Ruský car, vládnoucí v letech 1881-1894 · 101, 161, 267, 281, 412, 685, 689, 701, 705 Alexandr Něvský (1221-1263). Ruský velkokníže, je považován za jednoho z největších panovníků v historii Ruska · 781
Alexandr Veliký (Alexandr III. Makedonský, 356-323 př. n. 1.). Makedonský král a vojevůdce, jehož říše sahala až do Střední Asie · 372, 713 Alexandrov, Grigorij Vasiljevič (1903-1983). Sovětský herec, filmový režisér a scenárista, blízký spolupracovník Sergeje Ejzenštejna • 539, 734, 738 Alexandrovskij, Sergej Sergejevič (1889-1945). Sovětský diplomat, v letech 1933-1939 diplomatický představitel SSSR v Československu • 55, 599, 611; p. 673, 598 Alfons XIII. (1886-1941). Španělský král, vládnoucí v letech 1886-1931. Po vyhlášení republiky v dubnu 1931 odešel do exilu, kde také zemřel · 387 807
CESTY DO UTOPIE Álvarez del Vayo, Julio (1890-1975). Španělský spisovatel, novinář a levicový politik. Ve 30. letech byl vyslancem španělské republikánské vlády v Mexiku a SSSR, po vypuknutí občanské války náměstkem ministra zahraničí a španělským delegátem v OSN. Zemřel ve švýcarském exilu • 412 Alžběta Fjodorovna viz Jelizaveta Fjodorovna Ancelovič, Naum Markovič (1888-1952). Sovětský vládní a odborový funkcionář · 108, 679 Andersen, Hans Christian (1805-1875). Dánský spisovatel, jeden z největších světových pohádkářů · 690 Andersen Nexo, Martin (vl. jm. Martin Andersen, 1869-1954). Dánský levicový spisovatel, autor sociálně orientované prózy · 512 808 Andrejev, Leonid Nikolajevič (1871-1919). Přední ruský spisovatel, autor existenciálních a expresionistických próz · 341, 710 Andrejevová, Marija Fjodorovna (1868-1953). Ruská a sovětská herečka a společensko-politická činitelka. V letech 1904-1921 životní partnerka Maxima Gorkého · 678 Anikejev, Serafim Michajlovič (1904-1962). Sovětský operetní pěvec · 107 Aninka. Známá Ivana Olbrachta, vystupující v jeho moskevském deníku · 143 Anna Vasiljevna. Sovětská sociální pracovnice, průvodkyně Marie Majerové po moskevských dětských sociálních zařízeních · 181,182, 193, 690 Antinoos (110-130). Milenec a chráněnec římského císaře Hadriána · 270 Antokolskij, Petr Jefimovič. Pseudonym Ferdinanda Peroutky · 719 Antonov-Ovsejenko, Vladimir Alexandrovič (1883-1938). Ruský a ukrajinský revolucionář, sovětský politik a diplomat. V letech 1924-1928 diplomatický představitel SSSR v Československu. Oběť stalinských represí · 55, 707
Apostolov (Ardens), Nikolaj Nikolajevič (1890-1974). Ruský a sovětský literární vědec, znalec a vykladač díla Lva Tolstého a vydavatel jeho děl · 414 Apuleius, Lucius (asi 124-asi 170). Řečník, filozof a prozaik, autor jediného plně zachovaného latinského románu starověku Zlatý osel (Asinus Aureus) · 584, 585 Aragon, Louis (vl. jm. Andrieux, 1897-1982). Francouzský levicový, politicky angažovaný spisovatel a básník, ve 20. letech příslušník surrealistické avantgardy. Životní druh a od roku 1939 manžel spisovatelky Elsy Trioletové, s níž navštěvoval SSSR · 66, 395, 397, 512, 523, 530, 531, 539, 731-735 Arosev, Alexandr Jakovlevič (1890-1938). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat. V letech 1929-1933 zplnomocněný vyslanec SSSR v Praze, poté předseda VOKS (1934-1937). Oběť stalinských represí · 36, 38, 39, 55, 72, 521, 538, 599, 742; p. 37, 171, 598 Arosevová, Gertruda Rudolfovna (roz. Freundová, 1909-1937). Česká levicová aktivistka, od roku 1932 druhá manželka Alexandra Aroseva. Oběť stalinských represí · 599, 742 Arťom (Sergejev, Fjodor Andrejevič) (1883-1921). Ruský revolucionář, politik a ideolog,
Jmenný rejstřík organizátor revolučního hnutí na východní Ukrajině · 263 Astorová, Nancy Witcher, hraběnka Astorová (roz. Langhorneová, 1879-1964). Britská konzervativní politická, první žena v britské Dolní sněmovně (1919-1945) · 450, 455, 456, 721 Auden Wystan, Hugh (1907-1973). Anglickoamerický básník a esejista . 42 Averbach, Leopold Leonidovič (1903-1937). Sovětský literární kritik a funkcionář, v letech 1926-1932 ústřední tajemník RAPP a hlavní ideolog jeho kulturněpolitické linie. Oběť stalinských represí · 395, 397, 527, 732, 796 Axelrod, Pavel Borisovič (1849/1850-1928). Ruský revolucionář, jeden z vůdců menševické frakce ruské sociální demokracie a ideolog menševického hnutí. Po Říjnové revoluci žil v německé emigraci · 159, 696 Azov. Sovětský umělec · 107 В Babel, Isaak Emmanuelovič (1894-1940). Přední ruský a sovětský spisovatel. Oběť stalinských represí · 509, 564 Balabánová viz Balabanovová, Angelica Isaakovna Balabanovová, Angelica (Anželika) Isaakovna. (1878-1965). Ruská a italská revolucionářka, politická a novinářka. Počátkem století organizovala italské socialistické hnutí, v letech 1917-1922 působila v sekretariátu Kominterny v Moskvě, tajemnice IKKI. Po návratu do Itálie roku 1924 vyloučena z bolševické strany, žila v exilu Evropě a USA. Po válce v Itálii pracovala ve vedoucích funkcích socialistických stran a jejich tisku · 117, 125,140, 146, 681 Balachovič viz Bulak-Balachovič, Stanislav Ballet. Majitel petrohradské cukrárny • 268 Balzac, Honoré de (1799-1850). Francouzský prozaik, přední romanopisec 19. století · 387, 510 Banks, Monty (vl. jm. Mario
Bianchi, 1897-1950). Italský divadelní a filmový herec, filmový režisér a producent. Proslavil se v amerických němých groteskách · 584 Barbusse, Henri (1873-1935). Francouzský prozaik a novinář, organizátor levicových a protiválečných hnutí. Častý návštěvník SSSR, autor Stalinova životopisu z roku 1933. Zemřel v Moskvě · 17, 31, 40, 66, 334, 336, 715, 748, 775 Bart, Ilja (vl. jm. Julius Bartošek, 1910-1973). Český levicový novinář a básník · 67, 552-554, 730, 736 Bartošek, Theodor (1877-1954). Český právník a politik. Poslanec národněsocialistické strany, poté člen KSČ a organizátor Svazu proletářských bezvěrců · 53, 61, 63, 224, 225, 257, 539; p. 62, 250 Bauman, Nikolaj Ernestovič (1873-1905). Ruský revolucionář, stal se obětí atentátu · 778 Bebel, Ferdinand August (1840-1913). Německý politik, spisovatel a významný marxistický teoretik. Zakladatel a v letech 1892-1913 předseda Sociálnědemokratické strany Německa · 270 Beckoj, Ivan Ivanovic (1704-1795). Osobní sekretář carevny Kateřiny II. 809
CESTY DO UTOPIE 810 Veliké, reformátor ruské vzdělávací soustavy doby osvícenství • 270 Bědnyj, Děmjan (vl. jm. Jefim Alexejevič Pridvorov, 1883-1945). Sovětský básník, autor agitační poezie · 130, 267, 281, 285, 530, 53 b 565 Beethoven, Ludwig van (1770-1827). Německý skladatel, přední autor hudebního klasicismu • 734 Becher, Johannes Robert (1891-1958). Německý levicový básník a spisovatel, komunistický politik. V roce 1933 emigroval do Československa, vletech 1935-1945 žil v SSSR. V době Velkého teroru vězněn a vyhoštěn do Taškentu. Po válce ministr kultury NDR (1954-1958) · 32,397,512 Běhounek, Václav (1920-1975). Český redaktor, knihovník a literární kritik · 89, 513 Belajev. Vedoucí moskevského dělnického klubu Rusakov · 449, 451, 452, 454 Beleňkij, Abram Jakovíevič (1882/1883-1941). Ruský revolucionář a sovětský činitel, člen vedeni Čeky, zodpovědný za ochranu nejvyšších představitelů SSSR včetně Lenina. Oběť stalinských represí · 175,176 Belostocká. Úřednice VOKS · p. 62 Bem, Alfred Ljudvigovič (1886-asi 1945)· Ruský literární historik a teoretik, žijící od roku 1922 v Praze. Oběť stalinských represí · 53, 88, 560 Benda, Julien (1867-1956). Francouzský filozof a spisovatel · 42 Beneš, Edvard (1884-1948). Československý politik, státník a publicista, ministr zahraničních věcí (1918-1935) a prezident republiky (1935-1948) · 77, 274, 313, 673, 703 Beneš, Jára (1897-1949). Český hudební skladatel, autor operetní a filmové hudby · 740 Beneš, Vincenc (1883-1979). Český modernistický malíř, ovlivněný fauvismem a kubismem · 611 Berg, Sergej Pavlovic. Ruský textilní
průmyslník · 682 Berrin. Majitel petrohradské cukrárny . 268 Berzin, Janis A. (vl. jm Ziemelis, 1881-1938). Lotyšský revolucionář, v roce 1919 komisař osvěty v Lotyšsku, poté tajemník IKKI. V letech 1921-1927 v diplomatických funkcích ve Finsku, Velké Británii a Rakousku. V letech 1929-1937 řídil Ústřední archivní správu. Oběť stalinských represí · 135 Bezborodko, Alexandr Andrejevič (1747-1799). Ruský politik, po roce 1781 fakticky vedl ruskou zahraniční politiku. Jeden z hlavních iniciátorů dělení Polska · 703 Bezpalec. Český dělník na stavbě moskevského metra · 622, 623 Bezruč, Petr (vl. jm. Vladimír Vašek, 1867-1958). Český básník, zakladatel moderní české sociální poezie · 115 Bezymenskij, Alexandr Iljič (1898-1973). Sovětský básník, autor poezie v duchu socialistického realismu · 79, 530, 531, 565 Blahynka, Milan (1933). Český literární kritik a historik · 87 Blahynková, Kateřina (roz. Mikulová, 1951). Česká editorka a publicistka · 87 Bloch, Jean-Richard (1884-1947). Francouzský levicový, politicky angažovaný spisovatel · 40, 512, 539, 735; P· 45
Jmenný rejstřík Blok, Alexandr Alexandrovič (1880-1921). Přední ruský básník, představitel literárního symbolismu • 140 Blum, Léon (1872-1950). Francouzský socialistický politik a marxistický teoretik, v letech 1936-1937, 1938 a 1947-1948 premiér · 41 Bobrinskij, Alexej Alexejevič kníže (1800-1868). Ruský zemědělský velkopodnikatel, zakladatel cukrovarnického průmyslu v Rusku · 218, 694 z Francouzské komunistické strany • 68, 526, 530, 531, 538, 539, 732 Brik, Osip Maximovič (Mejerovič) (1888-1945). Ruský a sovětský avantgardní literát, teoretik a kritik • 397 Briková, Lili (roz. Lilja Jurjevna Kaganová, 1891-1978). „Múza ruské avantgardy“, přítelkyně a partnerka Vladimíra Majakovského · 732 Brod, Max (1884-1968). Českoněmecký novinář, spisovatel a překladatel. Po válce žil v Izraeli • 77 Bobrinskij, Alexej Pavlovic kníže Brodskij, Isaak Izrailjevič (1826-1894). Ruský politik, ministr dopravy v letech 1871-1874, synovec Alexeje Alexejeviče Bobrinského · 218, 694 Bor, Jan (vl. jm. Jan Jaroslav Strejček, 1886-1943). Český divadelní režisér. V letech 1924-1939 působil jako vrchní režisér a umělecký vedoucí Vinohradského divadla v Praze · 72 Bořin, Vladimír (též Ležák-Borin, 1902-1970). Český levicový novinář a spisovatel. V roce 1936 byl v SSSR zatčen, vypovězen do Československa a vyloučen z KSČ. Od roku 1939 žil v exilu · 67, 513, 514, 538, 539, 728, 730; p. 514 Borman. Majitel petrohradské cukrárny · 268 Bredel, Willi (1901-1964). Německý levicový spisovatel, představitel socialistického realismu v německé literatuře. V polovině 30. let a během války žil v SSSR. Po válce
kulturní a politický funkcionář v NDR · 512, 513, 539 Breton, André (1896-1966). Francouzský levicový básník, prozaik a esejista, vůdčí osobnost surrealistického hnutí. Od 30. let kritik stalinismu, vyloučen (1883-1939). Ruský a sovětský malíř, jeden z hlavních představitelů sovětského realistického malířství 30. let. Autor řady obrazů s náměty ze života Vladimíra Lenina · 107, 678 Březina, Otokar (vl. jm. Václav Jebavý, 1868-1929). Básník a esejista, hlavní představitel českého literárního symbolismu · 115 Bubnov, Andrej Sergejevič (1884-1938). Ruský revolucionář, sovětský politický a vojenský činitel. V letech 1929-1937 lidový komisař vzdělání RSFSR. Oběť stalinských represí · 242, 538, 539 Bud’onnyj, Semjon Michajlovič (1883-1973). Sovětský maršál, legendární velitel Rudé armády v ruské občanské válce, 1939-1941 první náměstek komisaře obrany SSSR · 454, 509, 662 Buffon, Georges Louis Leclerc de (1707-1788). Francouzský matematik a přírodovědec, dlouholetý ředitel pařížské botanické zahrady · 584 Bugačevskij, Semjon Michajlovič (1903-1968). Ruský hudebník a skladatel, sběratel cikánských 811
CESTY DO UTOPIE písní. Hudební vedoucí moskevského cikánského divadla Romen · 573 Bucharin, Nikolaj Ivanovic (1888-1938). Ruský revolucionář, přední sovětský politik a marxistický teoretik, novinář a spisovatel. V letech 1919-1929 ve vedení Kominterny, šéfredaktor deníku Pravda (1918-1929) a redaktor časopisu Bolševik (1924-1929). Od roku 1929 v nižších funkcích státních hospodářských institucí, 1934-1937 šéfredaktor deníku Izvestija. V březnu 1938 byl odsouzen ve třetím moskevském procesu proti tzv. pravicově-trockistickému antisovětskému bloku к trestu smrti a popraven · 68, 79, 114, 135, 141, 152, 156, 308, 312, 313, 389, 51i 513, 531, 538-540, 564, 565, 676, 707, 728, 729, 732, 763 Bulak-Balachovič, Stanislav 812 (polský Bulak-Balachowicz, Stanislaw) (1883-1940). Ruský generál a vojenský velitel pocházející z polské rodiny v Litvě. Jeden z velitelů tzv. bílé armády na severozápadní frontě občanské války. Po porážce Juděničovy armády vstoupil do služeb Polska ve válce proti sovětskému Rusku, poté založil efemérní samostatný běloruský stát. Jako polský voják a odbojář bojoval proti německé okupaci a byl zavražděn gestapem · 132 Bulgakov, E. viz Bulgakov, Veniamin Fjodorovič Bulgakov, Michail Afanasjevič (1891-1940). Přední ruský a sovětský spisovatel a dramatik · 697 Bulgakov, Valentin Fjodorovič (1886-1966). Poslední tajemník Lva Tolstého, stoupenec jeho učení a správce jeho odkazu. V roce 1923 vysídlen z Ruska spolu s řadou představitelů humanitní inteligence, poté žil v Praze, kde se účastnil života ruské kulturní emigrace. Do SSSR se vrátil v roce 1948 a do konce
života spravoval Tolstého muzeum v Jasné Poljaně · 413, 414 Bulgakov, Veniamin Fjodorovič (E. Bulgakov) (1889-1975). Ruský spisovatel, literární vědec a pedagog, mladší bratr Valentina Bulgakova. Dlouholetý pracovník Státního muzea L. N. Tolstého v Chamovnikách · 413, 718 Burian, Emil František (1904-1959). Český levicový divadelní režisér a teoretik, herec, dramatik a hudební skladatel, představitel meziválečné umělecké avantgardy. Zakladatel a vedoucí divadla „D“ (1934—1941 a 1946-1958, v letech 1951-1955 působilo jako Armádní umělecké divadlo). Za války vězněn v nacistických koncentračních táborech. V letech 1948-1954 poslanec KSČ v Národním shromáždění · 72, 79, 89, 588, 601, 609, 615, 706, 739, 744, 765; p. 78 Burian, Josef Vlastimil (Vlasta) (1891-1962). Populární český divadelní a filmový herec a režisér • ЗИ Byron, Robert (1905-1941). Britský cestovatel a spisovatel, autor cestopisů · 43 C Campanella, Tommaso (1568 -1639). Italský filozof, astrolog a spisovatel · 755 Canaletto (vl. jm. Giovanni Antonio Canal, 1697-1768). Italský malíř a grafik, proslulý obrazy rodných Benátek · 271 Cannone, Pierre-André (1887-1970). Francouzský levicový
Jmenný rejstřík novinář, prezident Francouzskosovětské asociace · 31 Čapa, Robert (vl. jm. Endre Friedmann, 1913-1954). Maďarský válečný fotograf a novinář, spolupracovník fotografky Gerdy Taro. Zakladatel Magnum Photos (1947) · 41,42 Carlyle, Thomas (1795-1881). Skotský spisovatel a historik, autor třísvazkových dějin Francouzské revoluce (The French Revolution. A History) z roku 1834 • 212 Carrière, Eugène Anatole (1849-1906). Francouzský symbolistický malíř · 596 Casanova, Giacomo Girolamo (1725-1798). Italský spisovatel, diplomat a špion, proslulý dobrodruh a svůdce žen · 26 Cante, David (1936). Britský historik, novinář a spisovatel · 19, 35 Cézanne, Paul (1839-1906). Francouzský malíř, jeden ze zakladatelů výtvarného modernismu • 248, 596 Citrine, Walter McLennan, baron Citrine z Wembley (1887-1983). Přední britský odborový funkcionář, působil v mezinárodním odborovém hnutí · 38 Clementis, Vladimír (1902-1952). Slovenský publicista a československý komunistický politik. Odsouzen v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského к smrti a popraven · 65, 85-88, 394, 398, 402, 791; p. 397, 399 Clodt, Jiirgensburg Peter baron von (ruský Petr Karlovic Klodt, 1805-1867). Ruský sochař, původem Baltský Němec · 702, 784 Conradi. Majitel petrohradské cukrárny · 268 Coogan, John Leslie (Jackie) (1914-1984). Americký herec, představitel dětské role ve filmu Charlieho Chaplina Kid (1921) · 524 Corbière, Tristan (vl. jm. Édouard-Joachim, 1845-1875). Francouzský „prokletý“ básník · 550, 735 Cordayová, Marie Anne Charlotte d’Armont (1768-1793). Francouzská
šlechtična, popravená za vraždu Jean-Paula Marata · 221 Corneille, Pierre (1606-1684). Francouzský dramatik a básník období klasicismu · 346 Lord Curzon, George Nathaniel, markýz Curzon z Kedlestonu (1858-1925). Britský konzervativní politik a státník, ministr zahraničních věcí (1919-1924) · 677, 679 Č Čajkov, Josif Moisejevič (1888-1979). Ruský a sovětský sochař, pedagog Vchutěmasu, autor monumentálních dekorativních plastik. Spolutvůrce sovětského pavilonu na Světové výstavě v Paříži roku 1937 · 246 Čajkovskij, Petr Iljič (1840-1893). Ruský skladatel, přední autor hudebního romantismu · 140 Čang So-lin (1875-1928). Čínský generál a vojenský guvernér v Mandžusku. V letech 1924-1928 kontroloval vládu v Pekingu, zavražděn při atentátu · 433 Čapek, Josef (1887-1945). Český modernistický malíř a spisovatel, bratr Karla Čapka · 81, 88, 168, 304, 670, 749·, p. 665, 673 Čapek, Karel (1890-1938). Český spisovatel a novinář, politicky angažovaný autor liberálnědemokratické 813
CESTY DO UTOPIE 814 a humanistické orientace, bratr Josefa Čapka · 462, 513, 670, 692 Čapková, Jarmila (roz. Pospíšilová, 1889-1962). Česká překladatelka, manželka Josefa Čapka · p. 673 Časovennyj. Sovětský úředník, člen vedení VOKS · 80 Čeban, Alexandr Ivanovic (1886-1954). Ruský a sovětský divadelní herec a režisér, spjatý s 2. studiem MCHAT · 738 Čecháček, Jaroslav (1901-1945). Český levicový novinář a publicista. Zemřel v důsledku věznění za okupace · 764 Čechov, Anton Pavlovic (1860-1904). Přední ruský prozaik a dramatik · 511 Černý, Václav (1905-1987). Přední český literární historik a kritik, romanista, spisovatel a překladatel • 18,753 Černý, Věnceslav (1865-1936). Český malíř a ilustrátor · 413 Černyševskij, Nikolaj Gavrilovič (1828-1889). Ruský revolucionář, spisovatel, literární kritik a filozof • 696 Čerňavskij. Sovětský úředník VOKS • 72 Čertkov, Vladimir Grigorjevič (1854-1936). Blízký přítel Lva Tolstého, redaktor a vydavatel jeho děl. Zakladatel a vůdčí osobnost tolstojovství jako společenského hnutí · 414 Čičagov, Vasilij Jakovlevič (1726-1809). Ruský vojenský velitel, admirál imperátorské flotily a vůdce polárních expedic · 703 Čičerin, Georgij Vasiljevič (1872-1936). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, v letech 1918-1930 lidový komisař zahraničních věcí, 1925-1930 člen ÚV VKP(b) · 114,115, 157, 346-348, 710 Čornaja, Ljalja (vl. jm. Naděžda Sergejevna Chmeljovová, roz. Kiseljovová, 1909-1982). Sovětská romská divadelní a filmová herečka, tanečnice a zpěvačka · 573 Čuchnovskij, Boris Grigorjevič (1898-1975). Sovětský letec a polárník · 550, 551
Čumandrin, Michail Fjodorovič (1905-1940). Sovětský spisovatel, funkcionář RAPP · 395, 637 D Daniel Petrovič. Moskevský známý spisovatele Maxima Gorkého · 107 Daladier, Édouard (1884-1970). Francouzský centristický politik, ministr obrany a premiér v letech 19ЗЗ, 1934 a 1938-1940 · 41 Daškovová, Jekaterina Romanovna kněžna (1743-1810). Přítelkyně carevny Kateřiny II. Veliké, významná osobnost osvícenství v Rusku. V letech 1783-1796 předsedkyně Ruské akademie věd · 703 Daudet, Léon (1867-1942). Francouzský spisovatel a politický publicista. V roce 1898 během Dreyfusovy aféry jeden ze zakladatelů Action française, monarchistického, nacionalistického a antisemitského politického hnutí • 448 David, Jacques-Louis (1748-1825). Francouzský klasicistní malíř. Aktivní podporovatel Francouzské revoluce a Napoleonův dvorní malíř · 245 Degas, Edgar (vl. jm. Hilaire Germain Edgar de Gas, 1834-1917). Francouzský impresionistický malíř • 596 Dejč, Alexandr Josifovič (Deutsch) (1893-1972). Ruský
Jmenný rejstřík a sovětský spisovatel, literární vědec a překladatel · 538, 721 Děnikin, Anton Ivanovic (1872-1947). Ruský generál carské armády, v letech 1919-1920 velitel Dobrovolnické armády a hlavní velitel Ozbrojených sil jihu Ruska. Zemřel v americkém exilu · 132, 133, 219, 321, 683, 684, 695 Děržavin, Gavrila Romanovič (1743-1816). Ruský klasicistní básník · 703 Deutsch viz Dejč, Alexandr Josifovič Dimitrov, Georgi Michajlov (1882-1949). Bulharský komunistický politik, zakladatel Bulharské komunistické strany. Od roku 1926 členem ÚV Kominterny, po roce 1929 vedoucí jejího Západoevropského byra. V roce 1933 v Německu hlavní obžalovaný z podpálení říšského Reichstagu. V letech 1935-1943 generální tajemník ÚV Kominterny, poválečný předseda bulharské vlády (1946-1949) a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska · 39 Dobužinskij, Mstislav Valerianovič (1875-1957). Ruský malíř, scénograf a výtvarný kritik. Od roku 1924 žil v britské a americké emigraci · 107 Dos Passos, John (1896-1970). Americký levicový spisovatel, novinář a válečný korespondent, přední autor literárního modernismu v USA. V roce 1928 pobýval několik měsíců v SSSR, od 30. let kritik komunismu · 42 Dostal, Karel (1884-1966). Český divadelní herec a režisér, dlouholetý člen pražského Národního divadla • 73 Dostojevskij, Fjodor Michajlovič (1821-1881). Přední ruský spisovatel a filozof · 268, 269, 339, 424, 480, 560, 710 Dunajevskij, Isaak Osipovič (vl. jm. Isaac Joseph Behr Dunajevskij, 1900-1955). Sovětský skladatel populární, filmové a operetní hudby, zakladatel sovětské populární
hudby • 734 Duranty, Walter (1884-1957). Angloamerický novinář, moskevský dopisovatel deníku New York Times v letech 1922-1936 · 18 Durnov, Modest Alexandrovič (1868-1928), ruský a sovětský malíř a architekt · 250 Durych, Jaroslav (1886-1962). Český katolický spisovatel a politicky angažovaný konzervativní publicista • 671 Duša, Ferdiš (1888-1958). Český malíř, grafik a keramik · 611 Dvořák, Antonín (1920-1997). Divadelní teoretik, divadelní a televizní režisér · 681 Dybenko, Pavel Jefimovič (1889-1938). Ruský revolucionář a sovětský vojenský činitel, velitel Baltské flotily během Říjnové revoluce. Krátce manžel diplomatky Alexandry Kollontajové. Oběť stalinských represí · 335 Dzeržinskij, Felix Edmundovič (1877-1926). Ruskopolský revolucionář a sovětský politik. Zakladatel a velitel Čeky, symbol rudého teroru. Lidový komisař vnitra a současně i komisař spojů. Od roku 1924 člen politbyra bolševické strany a předseda VSNCH · 210-212, 215, 220, 457, 458, 489, 637, 679, 693, 711, 714, 716, 777, 791 Dzigan, Jetím Lvovič (1898-1981). Sovětský divadelní a filmový režisér a scenárista · 79, 750 815
CESTY DO UTOPIE Eastman, Max Forrester (1883-1969). Americký literát a levicový politický aktivista. V letech 1922-1924 pobýval v sovětském Rusku a po návratu vydal řadu prací kritických vůči stalinskému mocenskému systému · 229 Eckermann, Johann Peter (1792-1854). Německý básník, důvěrník Johanna Wolfganga Goetha, autor biografické knihy Rozhovory s Goethem (1836-1848) • 467 Eisner, Kurt (1867-1919). Německý politik, vůdce socialistické revoluce a první republikánský premiér Bavorska. Jeho násilná smrt se stala záminkou pro pokus o radikální převrat v podobě Bavorské republiky rad · 284, 706 Ejzenštejn, Sergej Michajlovič 816 (1898-1948). Přední sovětský filmový režisér a teoretik sovětské filmové avantgardy · 538, 696 Éluard, Paul (vl. jm. Eugène Émile Paul Grindel, 1895-1952). Francouzský básník, jeden ze zakladatelů surrealistického hnutí · 40, 531 Ender, Boris Vladimirovič (1893-1960). Ruský a sovětský avantgardní výtvarník, jeden ze zakladatelů biomorfní abstrakce · 248, 249 Erděnko, Michail Gavrilovič (1885-1940). Ruský a sovětský houslista a hudební skladatel · 415 Erdman, Nikolaj Robertovič (1900-1970). Sovětskoněmecký dramatik a scenárista, spolupracovník režiséra Vsevoloda Mejercholda · 734 Erenburg, Ilja Grigorjevič (1891-1967). Ruský revolucionář, v letech 1909-1914 v exilu ve Francii. Sovětský spisovatel, novinář a válečný korespondent, prominentní osobnost sovětské kulturní politiky · 39, 42, 79, 240, 509, 526, 527, 538, 539, 564, 698, 731; P· 45,191 Ernst, Max (1891-1976). Německý malíř a sochař, jeden ze zakladatelů výtvarného dadaismu a surrealismu • 531
Ewert, Arthur (1890-1959). Německý komunistický politik. V letech 1928-1930 poslanec Říšského sněmu, poté funkcionář Kominterny. V Brazílii byl v letech 1935-1942 vězněn jako spoluorganizátor komunistického povstání. Po válce žil v NDR · 31 F Fadějev, Alexandr Alexandrovič (1901-1956). Sovětský spisovatel a politický funkcionář, prominentní osobnost sovětské kulturní politiky. V letech 1926-1932 byl jedním z ideologů a organizátorů RAPP, po roce 1934 zaujímal podobnou roli ve Svazu spisovatelů SSSR. V letech 1946-1954 byl jeho předsedou, po válce také členem Ústředního výboru VKS(b) a poslancem Nejvyššího sovětu SSSR · 42, 78, 395, 565; p. 665, 673 Falconet, Étienne Maurice (1716-1791). Francouzský rokokový sochař, autor známé jezdecké sochy Petra I. Velikého v Petrohradu · 69З Fedin, Konstantin Alexandrovič (1892-1977). Sovětský spisovatel a literární funkcionář, předseda Svazu spisovatelů SSSR v letech 1959-1977 · 564 Feuerstein, Bedřich (1892-1936). Český architekt a výtvarný umělec, představitel architektonického
Jmenný rejstřík funkcionalismu · 68, 88, 428, 438, 453, 720, 723 Feuchtwanger, Lion (1884-1958). Německý levicový, politicky angažovaný spisovatel a dramatik. Od roku 1933 žil ve Francii, od roku 1940 v USA. V roce 1937 navštívil SSSR, jeho reportážní kniha Moskva byla polemikou se svědectvím Andrého Gida Návrat ze SSSR · 18, 79 Filla, Emil František Josef (1882-1953). Přední český kubistický malíř a grafik · 610 Firt, Julius (1897-1979). Československý národněsocialistický politik, kulturní činitel a novinář. Ve 30. letech spoluředitel nakladatelství Františka Borového a ředitel koncernu Lidové noviny, po návratu z válečného exilu ředitel nakladatelství Melantrich (1945-1948) a poslanec Národního shromáždění. Po roce 1948 v exilu, byl zástupcem šéfredaktora československého vysílání Rádia Svobodná Evropa v New Yorku (1955-1965) · 766 Fischer, Josef Ludvík (1894-1973). Český sociolog a filozof · 53, 89, 146 Fischerová. Redaktorka Národních listů · 381 Fleming, Robert Peter (1907-1971). Britský cestovatel a autor cestopisů • 43 Fletcher, John (asi 1579-1625). Anglický alžbětinský dramatik · 571-573 Fomin, Ivan Alexandrovič (1872-1936). Ruský a sovětský architekt. Jeden ze zakladatelů sovětského monumentalismu · 430 Foregger, Nikolaj Michajlovič (vl. jm. Foregger von Grejfenturn, 1892-1939). Ruskoněmecký a sovětský avantgardní divadelní režisér a choreograf. Do svých představení vnášel prvky taneční akrobacie, satiru a grotesku · 238 Forster, Edward Morgan (1879-1970). Britský prozaik a esejista, cestovatel a kritik kolonialismu · 40 Forzano, Giovacchino (1884-1970). Italský
dramatik, filmový a divadelní režisér. Autor propagandistických filmů Národní fašistické strany · 740 Fotinskij, Serž (vl. jm. Abram Šulimovič Ajzenšer, 1887-1971). Francouzský modernistický malíř a výtvarník, pocházející z Ruska. V letech 1934-1937 žil v Moskvě, poté se vrátil do Francie. Za německé okupace byl internován · 538 Fox, Ralph (1900-1936). Britský levicový spisovatel, v roce 1920 navštívil sovětské Rusko, autor Leninova životopisu. Padl ve španělské občanské válce · 43 France, Anatole (vl. jm. Jacques-François-Anatole Thibault, 1844-1924). Francouzský spisovatel a humanistický myslitel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1921 · 213 Frejka, Jiří (1904-1952). Český divadelní režisér a teoretik, přední osobnost meziválečné umělecké avantgardy · 72, 85, 86, 236, 586, 588, 592-595; p. 598 Freud, Sigmund (vl. jm. Sigismund Šlomo Freud, 1856-1939). Rakouský lékař a psychiatr, zakladatel psychoanalýzy · 534 Freundová, Gertruda viz Arosevová, Gertruda Rudolfovna Frič, Martin (1902-1968). Český filmový režisér, scenárista a herec · 78, 570, 589, 738 817
CESTY DO UTOPIE Frunze, Michail Vasiljevič 818 (1885-1925). Ruský revolucionář, sovětský politický a vojenský činitel. V ruské občanské válce byl velitelem Rudé armády na východní frontě. Předseda Revoluční vojenské rady, lidový komisař vojenství a námořnictva, náčelník štábu Rudé armády · 62, 241, 454, 697, 704, 746; p. 242 Fučík, Julius (1903-1943). Český levicový novinář, literární a divadelní kritik · 58, 65, 69-71, 85-88, 226, 352, 355, 374, 375, 394, 397, 477, 539, 540, 556, 711-713, 756-760, 762, 765, 766·, p. 69, 359, 364, 368, 373, 575 Fučíková, Augusta (Gusta) (roz. Kodeřičová, 1903-1987). Česká publicistka, redaktorka, aktivistka za práva žen a poválečná politická funkcionářka. Manželka Julia Fučíka . 70 Fulla, Eudovít (1902-1980). Slovenský malíř a grafik, jeden ze zakladatelů moderního výtvarného umění na Slovensku · 81, 607, 610, 750 G Gabričevskij, Alexandr Georgijevič (1891-1968). Ruský a sovětský historik a teoretik výtvarného umění · 792 Gajda, Radola (vl. jm. Geidl, 1892-1948). Český generál a fašistický politik. Jeden z velitelů československých legií v Rusku, v roce 1919 krátce sloužil v armádě admirála Kolčaka a velel útoku na Kazaň. Po návratu do ČSR od roku 1926 předseda Národní obce fašistické · 132, 321 Gándhí, Mahátma (vl. jm. Móhandás Karamčand Gándhí, 1869-1948). Politický a duchovní vůdce Indie na cestě к nezávislosti • 411 Gapon, Georgij Apollonovič (1870-1906). Ruský pravoslavný kněz, aktivně zapojený do revolučního dění roku 1905. Zavražděn kvůli podezření ze spolupráce s tajnou policií · 480, 724 Gastěv, Alexej Konstantinovič (1882-1939).
Ruský revolucionář a sovětský činitel, publicista, básník, ideolog Proletkultu. Zakladatel a vedoucí Ústředního institutu práce (CIT), zaměřeného na vědeckou organizaci práce. Oběť stalinských represí · 264, 790, 791 Gauguin, Eugène Henri Paul (1848-1903). Francouzský malíř, jeden ze zakladatelů modernismu ve výtvarném umění · 248, 596 Geller, Michail Jakovlevič (1922-1997). Sovětský historik a publicista. Disident, od roku 1963 žijící v emigraci · 760 Gellhornová, Martha (1908-1998). Americká cestovatelka, spisovatelka a válečná korespondentka. Třetí žena spisovatele Ernesta Hemingwaye · 42 Gerasimovová, Valerija Anatoljevna (1903-1970). Sovětská spisovatelka, první žena spisovatele Alexandra Fadějeva · 511, 512 Gercen, Alexandr Ivanovic (Hercen) (1812-1870). Ruský socialistický spisovatel, filozof a politický aktivista, bojující za zrušení nevolnictví · 195, 197, 696, 779 German (Germano), Alexandr Vjačeslavovič (1893-1955). Ruský a sovětský romský spisovatel. Sběratel romského folklóru a jeden ze zakladatelů romské literatury v Rusku · 738
Jmenný rejstřík Gide, André Paul Guillaume (1869-1951). Francouzský prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947 · 18, 40, 226, 652, 748, 749, 764 Ginzburg, Moisej Jakovlevič (1892-1946). Ruský a sovětský architekt, přední představitel konstruktivismu · 74, 606 Girsa, Josef (1874-1967). Československý diplomat. Od roku 1921 vedoucí československé obchodní mise v Charkově a v Moskvě, v letech 1922-1931 vedoucí československého zastupitelstva v Moskvě · 52 Glaeser, Ernst (1902-1963). Německý levicový spisovatel, dramaturg a redaktor · 395, 397-399 Glanc, Tomáš (1969). Český rusista a slavista · 757 Glebov. Sovětský dělník na stavbě moskevského metra · 629 Gočár, Josef (1880-1945). Český architekt, představitel architektonického kubismu a funkcionalismu · 76 Goethe, Johann Wolfgang (1749-1832). Přední německý básník, spisovatel a dramatik, estetik a přírodní filozof · 46 Gogh, Vincent Willem van (1853-1890). Nizozemský malíř a kreslíř, jeden ze zakladatelů modernismu ve výtvarném umění · 248, 596 Gogol, Nikolaj Vasiljevič (1809-1852). Přední ruský spisovatel a dramatik · 314, 593, 708 Gold, Michael (Mike) (vl. jm Itzok Isaac Granich, 1894-1967). Americký prozaik, v meziválečném období považovaný za nejvýznamnějšího autora americké proletářské literatury · 398 Goldblat, Moisej Isaakovič (1896-1974). Sovětský divadelní herec a režisér. Zakladatel a první umělecký vedoucí moskevského cikánského divadla Romen · 573 Gollancz, Victor (1893-1967). Vlivný britský nakladatel a socialistický publicista · 18, 24, 43 Gorbunov-Posadov, Ivan Ivanovic
(1864-1940). Ruský a sovětský spisovatel a básník, jeden z blízkých stoupenců Lva Tolstého · 414, 415 Göring, Hermann Wilhelm (1893-1946). Německý nacistický politik a vojenský velitel. V době třetí říše ministr letectví, vrchní velitel Luftwaffe a Hitlerův oficiální zástupce · 609, 742 Gorkij, Maxim (vl. jm. Alexej Maximovič Peškov, 1868-1936). Ruský a sovětský prozaik, dramatik a publicista. V letech 1921-1928 žil v exilu v italském Sorrentu, po návratu do SSSR se stal prominentní osobností sovětské kulturní politiky. Od roku 1934 předseda Svazu spisovatelů SSSR · 21, 22, 30, 39, 40, 52, 105-107, 424, 445, 509, 511, 512, 514, 526, 527, 529, 538, 540, 550, 553-555, 561-563, 642, 678, 72 0, 72 8, 72 9, 73 6, 771, 773, 778, 779-, P· 553 Görlich, Ladislav (1892-1967). Český politický publicista · 53, 254 Gottwald, Klement (1896-1953). Československý komunistický politik, předseda Ústředního výboru KSČ (1929-1953), předseda vlády (1946-1948) a prezident Československé republiky (1948-1953) · 70 Granach, Alexander (Jessaja) (vl. jm. Hermann Gronach, 1890-1945). Německý divadelní a filmový herec, od roku 1938 žil v USA · 573, 578 819
CESTY DO UTOPIE 820 Granovskij, Alexej Michajlovič (vl. jm. Abram Michajlovič Azarch, 1890-1937). Ruský a sovětský divadelní režisér, zakladatel a umělecký vedoucí Státního židovského komorního divadla (GOSEKT). Od roku 1928 žil v pařížské emigraci · 231 Gropius, Walter (1883-1969). Německý avantgardní architekt a teoretik architektury. Zakladatel a první ředitel Bauhausu (1919-1928), místopředseda Mezinárodních kongresů moderní architektury (CIAM) (1929-1953) · 245, 445 Groys, Boris (1947). Německý kulturolog, filozof a teoretik médií, pocházející ze Sovětského svazu. Od roku 1981 žije v emigraci · 754 Guillén, Nicolás (vl. jm. Nicolás Cristóbal Guillén Batista, 1902-1989). Kubánský básník a novinář, válečný zpravodaj ve španělské občanské válce · 42 Gusev, Nikolaj Nikolajevič (1882-1967). Ruský a sovětský literární vědec. Tajemník Lva Tolstého (1907-1909), redaktor jeho sebraných spisů, ředitel Muzea L. N. Tolstého v Moskvě (1925-1931) · 415 Gustynka. Známá Ivana Olbrachta, vystupující v jeho moskevském deníku · 143 H Haasová-Nečasová, Jarmila (roz. Ambrožová, 1896-1990). Novinářka, redaktorka a překladatelka. Překládala a editovala spisy Egona Erwina Kische · 260, 262 Hackenschmied, Alexander (1907-2004). Český avantgardní fotograf a filmový režisér. Od konce 30. let žil v USA · 77 Haken, Josef (1880-1949). Přední československý komunistický politik, předseda KSČ v letech 1924-1926 · 538-540 Halas, František (1901-1949). Přední český básník, v letech 1945-1948 předseda Syndikátu českých spisovatelů · 65 Hálek, Vítězslav (1835-1874). Český básník a prozaik · 199 Handlíř,
Jaroslav (1888-1942). Československý komunistický politik, jeden ze zakladatelů Československé komunistické strany na Rusi i KSČ. V roce 1929 byl z KSČ vyloučen. Zahynul v Osvětimi · 52, 59 Harden, Maximilian (vl. jm. Felix Ernst Witkowski, 1861-1927). Vlivný německý žurnalista a editor. V roce 1922 přežil pokus o atentát · 284, 706 Hart, Gabriel (vl. jm. Benhardt, 1894-1961). Český divadelní herec a režisér Vinohradského divadla a Národního divadla v Praze · 61, 63, 225, 231, 240, 256; p. 62, 229 Hašek, Jaroslav (1883-1923). Přední český spisovatel, publicista a novinář. V letech 1915-1920 pobýval v Rusku jako válečný zajatec, legionář a poté jako příslušník Rudé armády a místní bolševické správy · 52, 513 Helýsek. Český dělník na stavbě moskevského metra · 622, 623 Hemingway, Ernest (1899-1961). Americký spisovatel, novinář a válečný zpravodaj, přední autor moderní americké prózy. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1954 · 42 Henlein, Konrad Ernst Eduard (1898-1945). Českoněmecký nacistický politik, předseda Sudetoněmecké strany (1933-1938) • 673
Jmenný rejstřík Herberstein, Siegmund von (1486-1566). Habsburský diplomat. O svých cestách do Moskevské Rusi sepsal cestopis Rerum Moscoviticarum commentarii (1549) • 503 Hercen, Alexandr Ivanovic viz Gercen, Alexandr Ivanovič Heydrich, Reinhard Tristan Eugen (1904-1942). Německý nacistický generál a politik. Hlavní velitel říšských bezpečnostních složek, v letech 1941-1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava. Zahynul v důsledku atentátu · 560 Herzfelde, Wieland (1896-1988). Německý levicový novinář a publicista. Zakladatel vydavatelství Malik, orientovaného na avantgardní a komunistickou literaturu. V letech 1933-1938 vydával v exilu v Praze časopis Neue Deutsche Blätter. Poté žil v USA a po válce v NDR · 512, 538, 563 Hicks, George Ernest (1879-1954). Britský odborový činitel a labouristický politik, člen Anglo-ruského výboru · 38 Hidas, Antal (1899-1980). Maďarský levicový spisovatel · 32 Hidžikato. Japonský spisovatel · 512 Hilbert, Jaroslav (1871-1936). Český dramatik a spisovatel · 740 Hitler, Adolf (1889-1945). Německý politik rakouského původu. Vůdce nacistického hnutí, od roku 1933 kancléř a diktátor nacistického Německa · 47, 49, 665 Hlinomaz, Jiří. Český filmový herec • 77 Hodrová, Daniela (1946). Česká literární teoretická a spisovatelka · 756, 757 Hoffmeister, Adolf (1902-1973). Český výtvarník, karikaturista a spisovatel, příslušník meziválečné umělecké avantgardy · 67-69, 85, 86, 88, 428, 438, 458, 462-465, 467-469, 477, 491, 513, 514, 538-540, 556, 615, 720, 723, 724, 730, 731; P· 78, 368, 443, 449, 453, 455, 510, 514, 553 Hollander,
Paul (1932). Americký sociolog, pocházející z Maďarska · 19 Holitcher, Arthur (1896-1941). Maďarský levicový spisovatel a dramatik · 31 Holzbock, Alfred (1857-1927). Německý redaktor, novinář a divadelní kritik · 26 Honzík, Karel (1900-1966). Český architekt a teoretik architektury, představitel architektonického funkcionalismu · 443, 720 Honzl, Jindřich (1894-1953). Přední český divadelní režisér a teoretik, příslušník meziválečné umělecké avantgardy · 61-63, 72, 85, 86, 224, 225, 231, 236, 237, 240, 256, 257, 588, 680, 681, 697-699; p. 62, 229, 241, 242, 250, 578 Hora, Josef (1891-1945). Přední český básník, překladatel, novinář a literární kritik. V roce 1929 byl vyloučen z KSČ. Na podzim 1925 navštívil sovětské Rusko jako člen delegace SHKS · 53, 61-63, 65, 85, 86, 225, 240, 241, 257, 321, 675, 700; p. 62,179, 229, 249, 250 Horová, Zdena (roz. Janoušková, 1893-1969). Manželka básníka Josefa Hory · p. 179 Housková, Zdena (1906-1980). Švadlena a kostýmní návrhářka. Od roku 1929 manželka Jana Wericha • 720 Hrdina, Josef (1877-1947). Český právník, novinář, filozof a sociolog. Ve 20. letech blízký spolupracovník Zdeňka Nejedlého · 255, 256, 700 821
CESTY DO UTOPIE Humboldt, Friedrich Heinrich Alexander von (1769-1859). Chopin, Fryderyk Franciszek (1894-1963). Britský humanistický spisovatel, básník a esejista · 40, 457, 721 Huxley, Julian Sorell (1887-1975). Britský evoluční biolog a eugenik. Bratr spisovatele Aldouse Huxleyho • 721 (1810-1849). Polský skladatel a klavírní virtuos, žijící ve Francii. Přední autor hudebního romantismu • 106 Chu Lan-čchi (1901-1994). Čínská levicová spisovatelka · 512 Chum, Viktor (7-1923). Pražský policejní komisař a rakouský dvorní rada · 111 Chvilovij, Mikola (vl. jm. Mikola Grigorjevič Fitiljov, 1893-1933). Ukrajinský a sovětský básník a prozaik, jeden ze zakladatelů ukrajinské porevoluční prózy · 396 CH Chamberlain, Joseph Austen I Ibsen, Henrik Johan (1828-1906). (1863-1937). Britský konzervativní politik a státník, v letech 1924-1929 ministr zahraničí. Nositel Nobelovy ceny míru za rok 1925 za sjednání Locarnského paktu · 312, 313, 708 Chagall, Marc (vl. jm. Moisej Chackelevič Šagal, 1887-1985). Ruskofrancouzský malíř, pocházející z dnešního Běloruska, přední osobnost mezinárodní umělecké avantgardy. Od roku 1923 trvale žil ve Francii · 612 Chaplin, Charlie (vl. jm. Charles Spencer Chaplin, 1889-1977). Britský filmový herec, režisér a scenárista éry němého filmu · 509 Přední norský dramatik a básník · 346 Uf, Ilja (vl. jm. Ilja Arnoldovič Fajnzilberg, 1897-1937). Ruský a sovětský spisovatel, autor satirických próz psaných ve spolupráci s Jevgenijem Petrovem · 572,738 Přední německý přírodovědec, geograf a cestovatel · 584 Hus, Jan (asi 1370-1415). Český teolog, kazatel a
reformátor církve · 209, 413 Huxley, Aldous Leonard Charitoněnko, Pavel Ivanovic (1852-1914). Ruský průmyslník a podnikatel v oblasti cukrovarnictví, významný mecenáš · 346, 772 Chirico, Giorgio de (1888-1978). Italský malíř a grafik, pocházející z Řecka. Tvůrce tzv. metafyzické malby, jež inspirovala surrealismus • 527 Chitrovo, Nikolaj Zacharovič (1779-1827). Ruský vojenský velitel, generál a historik · 773 Iljin-Ženěvskij, Alexandr Fjodorovič (1894-1941). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat, světoznámý šachista. Ve 30. letech působil na sovětském zastupitelství v Československu · 68, 72 Illés, Béla (1895-1974). Maďarský levicový spisovatel a novinář. Jako aktivní účastník revolučního hnutí po pádu Maďarské republiky rad od roku 1923 žil v SSSR. V letech 1925-1933 byl tajemníkem MORP, od roku 1927 také tajemníkem RAPP • 398 Inkpin, Albert (1884-1944). Britský komunistický politik, v letech 1929-1944 předseda britské společnosti Přátel sovětského Ruska • 24,32
Jmenný rejstřík Istrati, Panait (1884-1935). Rumunský, francouzský a rumunský píšící spisovatel a novinář. Žil většinou ve Francii, ve 20. letech několikrát navštívil SSSR. Byl autorem jedné z prvních reportážních knih přinášejících kritiku sovětského systému Za jiným plamenem (Vers l’autre flamme, 1929) · 653 Ivan III. Veliký (1440-1505). Ruský panovník, vládnoucí v letech 1462-1505 Moskevské Rusi · 704 Ivan IV. Hrozný (1530-1584). Ruský velkokníže a první ruský car, vládnoucí v letech 1533-1584 · 221, 272, 573, 775 J Jakobson, Roman Osipovič (1896-1982). Ruský lingvista a literární vědec, jeden ze zakladatelů strukturalismu. V meziválečném období žil v Československu, kam přijel jako člen sovětské diplomatické mise. Přednášel na brněnské univerzitě, patřil к zakladatelům Pražského lingvistického kroužku a spolupracoval s uměleckou avantgardou. Po vypuknutí války emigroval do USA · 530, 730 Janák, Pavel (1882-1956). Přední český architekt, představitel architektonického kubismu a funkcionalismu · 76 Jaroslavskij, Jemeljan Michajlovič (vl. jm. Gubelman, 1878-1943). Ruský revolucionář, sovětský stranický funkcionář. Jeden z iniciátorů sovětské protináboženské politiky, předseda Svazu bojovných bezvěrců · 307 Jasieňski, Bruno (vl. jménem Wiktor Zysman, 1901-1938). Polský levicový básník, zakladatel polského futurismu. Od roku 1929 žil v SSSR a přijal sovětské občanství. Oběť stalinských represí · 32 Jašvili, Paolo Džibraelovič (1895-1937). Ruskogruzínský a sovětský básník a politik. Během vlny represí v řadách gruzínské inteligence spáchal sebevraždu · 509 Jaurès, Jean Louis
(1859-1914). Francouzský socialistický politik. V roce 1904 založil a poté řídil deník l’Humanité. Stal se obětí atentátu francouzských nacionalistů · 270 Jefimov. Sovětský dělník v Kujbyševě • 627 Jelagin, Ivan Perfiljevič (1725-1794). Ruský státní činitel, historik a básník, velmistr a organizátor petrohradských zednářských lóží · 365, 780 Jelizaveta (Alžběta) Fjodorovna (roz. Elisabeth Alexandra Luise Alice von Hessen-Darmstadt und bei Rhein, 1864-1918). Ruská velkokněžna německého původu, členka vládnoucí carské rodiny. Zavražděna bolševiky spolu s dalšími členy carského rodu. V roce 1992 kanonizována · 268 Jelizaveta I. Petrovna (Kateřina I.) (1709-1761). Ruská carevna vletech 1741-1761 · 702, 783 Jenukidze, Avel Safronovič (1877-1937). Ruskogruzínský revolucionář a sovětský politik. Oběť stalinských represí · 538 Jesenin, Sergej Alexandrovič (1895-1925). Přední ruský a sovětský básník. Svůj život ukončil sebevraždou · 528, 736 Jevdokimov, Nikolaj Alexandrovič (1909-1938). Sovětský letec a parašutista, světový rekordman ve volném pádu. Zemřel při letecké havárii · 550, 551 823
CESTY DO UTOPIE Jevreinov, Nikolaj Nikolajevič 824 (1879-1953). Ruský divadelní režisér a teoretik. Od roku 1925 žil a tvořil ve francouzské emigraci · 696 Ježek, Jaroslav (1906-1942). Český hudební skladatel a pianista, autor hudby к představením Osvobozeného divadla. Zemřel v emigraci v USA · 73, 571, 573, 740-, p. 575 Jilemnický, Peter (1901-1949). Slovenský levicový spisovatel a novinář českého původu, poválečný politický funkcionář a diplomat. V letech 1926-1928 žil v SSSR, kde působil jako kronikář a učitel dělnického družstva Interhelpo. Autor reportážní knihy Dva roky v kraji Sovietov (1929). Zemřel v Moskvě, kde od roku 1948 působil jako kulturní atašé · 67, 513, 538, 730; p. 514 Jílovská, Stasa (1898-1955). Česká novinářka, redaktorka a překladatelka. Životní partnerka Adolfa Hoffmeistera · 69, 438 Jirásek, Alois (1851-1930). Přední český prozaik a dramatik · 290 Jonov, Ilja Jonovič (vl. jm. Bernštejn, 1887-1942). Ruský revolucionář a básník, sovětský vydavatel a literární funkcionář. Oběť stalinských represí · 101 Joyce, James Augustine Aloysius (1882-1941). Irský prozaik a básník, přední autor moderní experimentální prózy · 510, 512, 563 Juděnič, Nikolaj Nikolajevič (1862-1933). Generál ruské carské armády a velitel tzv. bílé armády na severozápadní frontě občanské fronty. Velel neúspěšnému protibolševickému útoku na Petrohrad. Zemřel ve francouzském exilu · 132, 133, 684 Judin, Pavel Fjodorovič (1899-1968). Sovětský filozof a akademický činovník. V letech 1932-1938 ředitel Ústavu rudé profesury (IKP) v Moskvě · 561, 565 Judt, Tony (1948-2010). Britský historik
a publicista · 9 Jung, Franz (1888-1963). Německý spisovatel a levicový politický aktivista. Delegát třetího kongresu Kominterny v roce 1921 · 23З Jurjeňov, Konstantin Konstantinovič (1888-1938). Ruský revolucionář a sovětský diplomat. V letech 1923-1924 diplomatický představitel RSFSR, resp. SSSR v Československu · 52, 463 Južanin, Boris Semjonovič (1896-1962). Sovětský novinář a divadelník, ve 20. letech zakladatel a vůdčí osobnost amatérských agitačních divadelních kolektivů „Modrá blůza“ · 698 К Kaganovič, Lazar Moisejevič (1893-1991). Ruský revolucionář, přední sovětský politik a stranický funkcionář. Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajinské SSR (1925-1928) a člen nejvyššího sovětského vedení (1920-1955), zodpovědný za ekonomickou politiku a spoje · 38, 39, 529, 538, 552, 624, 728, 745 Kalinin, Michail Ivanovic (1875-1946). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, člen nejvyššího sovětského vedení. Zastával funkce předsedy VCIK (1919-1938) a předsedy Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR (1938-1946), tedy de iure hlavy sovětského státu · 274, 308, 309, 312, 313, 704, 749
Jmenný rejstřík Kameněv, Alexandr Lvovič (1906-1937). Sovětský vojenský letec, syn Lva Kameněva a Olgy Kameněvové. Oběť stalinských represí · p. 28 Kameněv, Jurij Lvovič (1921-1938). Syn Lva Kameněva a Olgy Kameněvové. Oběť stalinských represí · p. 28 Kameněv, Lev Borisovič (vl. jm. Leo Rosenfeld, 1883-1936). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, jeden z vůdců Říjnové revoluce. V letech 1918-1926 předseda Moskevského sovětu a Rady práce a obrany. Od roku 1924 člen Výkonného výboru Kominterny. Roku 1932 vypovězen do Minusinsku (dnes Krasnojarský kraj). Od roku 1933 ředitel nakladatelství Akaděmija a Ústavu světové literatury Akademie věd SSSR. V srpnu 1936 byl odsouzen v prvním moskevském procesu s tzv. trockisticko-zinovjevským centrem к trestu smrti a popraven • 21, 22, 27, 111, 114, 135, 143, 540, 707; p. 28 Kameněvová, Olga Davidovna (roz. Bronštejnová, 1883-1941). Ruská revolucionářka a sovětská veřejná činitelka. V letech 1925-1929 předsedkyně VOKS. Sestra Lva Trockého, první manželka Lva Kameněva. Oběť stalinských represí · 27-29, 54, 334, 336, 413, 414, 682; p. 28 Kandinskij, Vasilij Vasiljevič (1866-1944). Ruský avantgardní malíř, průkopník expresionismu a výtvarné abstrakce. Od roku 1921 žil a tvořil v emigraci, zejména ve Francii · 792; p. 247 Kanšinová, Ala. Sovětská pionýrka • 511 Kána, Vašek (vl. jm. Stanislav Řáda, 1905-1985). Český levicový spisovatel a novinář · 65, 394, 402 Kaplanová, Fanny Jefimovna (1890-1918). Ruská revolucionářka, členka Strany socialistů-revolucionářů (eserů). 30. srpna 1918 spáchala atentát na Lenina, poté byla odsouzena к
trestu smrti a popravena. Atentát spustil období tzv. rudého teroru · 136,138, 211, 683, 685, 693 Kapp, Wolfgang (1858-1922). Německý státní úředník a politik. Organizátor neúspěšného pokusu o převrat v roce 1920 · 685 Katajev, Valentin Petrovič (1897-1986). Sovětský spisovatel a dramatik · 572, 738 Kateřina II. Veliká (roz. Sofie Frederika Augusta Anhaltsko-Zerbstská, 1729-1796). Ruská carevna německého původu, vládnoucí v letech 1762-1796 · 270, 703, 781, 783, 784 Kautsky, Karl Johann (1854-1938). Německý socialistický politik, přední teoretik marxismu, kritik bolševické revoluce a sovětského systému · 274 Kellermann, Bernhard (1879-1951). Německý levicový prozaik a básník, po válce působil v NDR · 412 Kerenskij, Alexandr Fjodorovič (1881-1970). Ruský právník a politik, eser spjatý s jejich umírněnou frakcí (trudovici). Po únorové revoluci roku 1917 byl ministrem spravedlnosti, poté ministrem války a válečného námořnictva a od července 1917 předsedou Prozatímní vlády. Od roku 1918 žil v exilu ve Francii a poté v USA · 134, 685, 712 825
CESTY DO UTOPIE Kerhart, Vojtěch (1892-1978). Český architekt, spolupracovník Bedřicha Feuersteina · 428 Keržencev, Platon Michajlovič (vl. jm. Lebeděv, 1881-1940). Ruský revolucionář, sovětský veřejný činitel, kulturní teoretik, novinář a ekonom · 701, 743, 744 Kingiseppová viz Lell- Kingiseppová, Elsa Kirov, Sergej Mironovič 826 (1886-1934). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, od roku 1921 tajemník ÚV Komunistické strany Azerbajdžánu, od roku 1926 současně první tajemník Leningradského oblastního výboru VKS(b) a tajemník ústředního výboru bolševické strany. V roce 1934 byl zavražděn a jeho násilná smrt posloužila jako záminka pro rozsáhlé stranické čistky a represe · 71, 89, 620, 638, 647, 648, 652, 653, 679, 728, 732, 746, 748, 783 Kirpotin, Valerij Jakovlevič (1898-1997). Sovětský literární kritik a historik. V letech 1932-1936 tajemník organizačního výboru Svazu spisovatelů SSSR · 511 Kirsanov, Semjon Isaakovič (1906-1972). Sovětský básník a novinář, ve 20. letech představitel ruského futurismu · 79, 539, 565 Kisch, Egon Erwin (1885-1948). Českoněmecký levicový novinář a spisovatel · 65, 66, 85-88, 262, 276, 280-282, 284, 285, 397, 398, 513, 703-706; p. 268, 273 Klátil, František (1905-1972). Český národněsocialistický novinář a politik · 58, 70, 88, 378 Klimuškin. Vrchní mechanik v továrně v Kujbyševě · 627, 628, 746 Klinger, Gustav Gasparovič (1876-1937). Sovětskoněmecký politik, zástupce Povolžských Němců v Kominterně a člen jejího výkonného výboru. Oběť stalinských represí · 111 Klodt, Petr Karlovic viz Clodt, Jürgensburg Peter baron von Knickerbocker,
Hubert Renfro (1898-1949). Americký novinář a reportér. Počátkem 30. let pobýval v SSSR a v roce 1931 získal Pullitzerovu cenu za sérii reportáží o sovětském Rusku v období první pětiletky · 442, 464, 476, 719 Koestler, Arthur (vl. jm. Artúr Kösztler, 1905-1983). Maďarskobritský levicový, politicky angažovaný spisovatel, esejista, novinář a válečný zpravodaj. Člen Komunistické strany Německa (1931-1938). V roce 1932 cestoval po sovětské Střední Asii, účastnil se španělské občanské války. Od druhé poloviny 30. let kritik stalinismu · 42 Kolcov, Michail Jefimovič (vl. jm. Moisej Fridljand, 1898-1940). Sovětský novinář a publicista, zahraniční dopisovatel sovětských periodik. Od roku 1934 vedoucí zahraničního oddělení Svazu spisovatelů SSSR. Za španělské občanské války neoficiální politický a vojenský poradce republikánské vlády. Oběť stalinských represí · 42, 78, 526, 538, 540, 554; P· 45 Kolčak, Alexandr Vasiljevič (1874-1920). Admirál ruské carské armády a velitel tzv. bílé armády na území Sibiře. Byl vydán ustupujícími československými legiemi bolševické vládě a popraven · 44, 132,133, 318, 319, 321, 684, 708, 709 Kollár, Ján (1793-1852). Básník, jazykozpytec a historik slovenského původu, přední osobnost českého a slovenského národního obrození · 4M, 718
Jmenný rejstřík Kolli, Nikolaj Džemsovič (1864-1966). Ruský a sovětský architekt, v letech 1928-1932 spolupracovník Le Courbusiera · 76 Kollontajová, Alexandra Michajlovna (roz. Domontovičová, 1872-1952). Ruská revolucionářka, první sovětská diplomatka, aktivistka za práva žen a volnou lásku. Lidová komisařka sociální péče a jediná žena v první sovětské vládě, v letech 1930-1945 vyslankyně ve Švédsku • 335 Kolowrat-Krakowský, Jindřich Vilém hrabě (1897-1996). Příslušník šlechtické rodiny a od roku 1927 majitel panství Kolowratů-Krakowských. Po roce 1948 žil v exilu · 255 Komenský, Jan Amos (1592-1670). Významný český náboženský myslitel, filozof a spisovatel 17. století, zakladatel vědecké pedagogiky · 73 Konrád, Karel (1899-1971). Český levicový spisovatel a novinář, příslušník meziválečné umělecké avantgardy · 65 Konrad, Kurt (vl. jm. Kurt Beer, 1908-1941). Českoněmecký levicový novinář, marxistický historik, literární kritik a estetik. V letech 1939-1941 byl tiskovým atašé sovětského zastupitelského úřadu v Praze. Spáchal sebevraždu v německé věznici · 764 Koonenová, Alisa Georgijevna (1889-1974). Ruská a sovětská divadelní herečka, přední osobnost moskevského Komorního divadla. Manželka režiséra Alexandra Tairova • 578, 739 Kopecký, Václav (1897-1961). Přední československý komunistický politik, od roku 1929 člen nejvyššího vedení KSČ a poválečný ministr informací, resp. kultury (1945-1954) • 70 Kopta, Josef (1894-1962). Český legionářský spisovatel a novinář · 53, 64, 81, 88, 168, 290, 296, 298, 304, 321, 322, 326, 670, 671, 708, 749-, P· 63, 673 Koptová, Jiřina (roz.
Šnajberková). Manželka spisovatele Josefa Kopty • P- 673 Kornějčuk, Alexandr Jevdokimovič (1905-1972). Sovětskoukrajinský dramatik, literární funkcionář a diplomat · 79, 577, 739 Kornilov, Boris Petrovič (1907-1938). Sovětský básník. Oběť stalinských represí · 538 Kornilov, Lavr Georgijevič (1870-1918). Vrchní vojenský velitel ruské carské armády, později velitel tzv. bílé armády na jižní frontě občanské války. V létě 1917 byl aktérem tzv. kornilovského spiknutí, pokusu o vojenský puč s cílem předejít bolševickému převratu · 538, 685, 712 Kosarev, Alexandr Vasiljevič (1903-1939). Sovětský komsomolský, stranický a vládní činitel · 565 Kosior, Stanislav Vikentjevič (1889-1939). Sovětskoukrajinský stranický a vládní funkcionář, v letech 1928-1938 člen vedení VKS(b) a generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajinské SSR. Oběť stalinských represí · 714 Kovárna, František (1905-1952). Český výtvarný teoretik, kritik a prozaik. Od roku 1948 žil v exilu · 80, 88, 89, 605, 607, 613 Kovařík, Karel. Český strojník, člen československé komuny Reflektor v Saratovské oblasti SSSR · 625 827
CESTY DO UTOPIE Koverda, Boris Sofronovič (1907-1987). Ruský novinář, emigrant pocházející z Litvy. V roce 1927 spáchal atentát na sovětského vyslance v Polsku Pjotra Vojkova. Po krátké internaci žil v Německu a USA · 694, 722 Koza Permský, František (1896-1942). Československý komunistický politik, představitel Československé komunistické strany na Rusi. Od roku 1924 žil v SSSR • 52 Kramář, Karel (1860-1937). Český a československý politik, dlouholetý poslanec Říšské rady a Národního shromáždění. Po roce 1918 předseda Československé národní demokracie, resp. Národního sjednocení. První předseda československé vlády (1918-1919) · 52, 53, 64, 326, 381 Krasin, Leonid Borisovič 828 (1870-1926). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat. Od roku 19 2 4 vyslanec v Londýně · 457, 721 Kratochvíl, Jaroslav (1885-1945). Český legionářský spisovatel. V letech 1927-1929 působil jako odpovědný redaktor revue Nové Rusko. Zemřel v německé internaci v Terezíně · 78 Kraus, Karl (1874-1936). Rakouský novinář a spisovatel, vydavatel kulturní a satirické revue Die Fackel (1899-1936) · 464 Kravčenko, Fjodor Tichonovič (1906-1985). Sovětský spisovatel a překladatel · 540 Krejcar, Jaromír (1895-1949). Český architekt, urbanista a teoretik architektury, představitel architektonického funkcionalismu · 75, 76, 85, 86, 89, 538, 605, 606, 609-612 Krejcarová, Riva. Sovětská občanka, třetí manželka architekta Jaromíra Krejcara · 606 Krestinskij, Nikolaj Nikolajevič (1883-1938). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat. V letech 1922-1930 vyslanec v Německu, 1930-1937 náměstek lidového
komisaře zahraničních věcí. Oběť stalinských represí · 135 Krim. Kladenský horník, dělník na stavbě moskevského metra · 625 Krjukov, Michail Vasiljevič (1884-1944). Ruský a sovětský architekt, ředitel společnosti Mosstroj a první rektor Všesvazové akademie architektuiy v Moskvě. Oběť stalinských represí • 720 Kroha, Jiří (1893-1974). Český architekt a teoretik architektury, příslušník meziválečné umělecké avantgardy · 74, 75, 85, 86, 88, 420; p. 423 Krupská, Naděžda Konstantinovna (1869-1939). Ruská revolucionářka, sovětská státní a stranická funkcionářka, publicistka. Věnovala se zejména ochraně dětí, vzdělávání a boji s negramotností. Manželka Vladimíra Lenina · 186, 193, 242, 793 Kržižanovskij, Gleb Maximovič (1872-1959). Ruský revolucionář a sovětský stranický a státní činitel. Byl odpovědný za realizaci plánu elektrifikace SSSR · 746 Křesťan, Jiří (1957). Český historik a archivář · 54, 55 Ku Hu-ming (2-1928). Čínský spisovatel a vysoký státní úředník • 433 Kuba, Ludvík (1863-1956). Český malíř, folklorista a spisovatel · 81, 607, 750 Kubát. Člen československé komuny Reflektor v Saratovské oblasti SSSR • 626
Jmenný rejstřík Kubka, František (1894-1969). Český spisovatel a novinář · 77, 255 Kujbyšev, Valerian Vladimirovič (1888-1935). Ruský revolucionář a přední sovětský politik. Od roku 1927 člen nejvyššího sovětského vedení, předseda Rady národního hospodářství (1928-1930), poté vedoucí plánovacího úřadu Gosplan. Významně se podílel na organizaci první pětiletky, kolektivizace a industrializace · 746 Kukuškin, Vasilij Ivanovic. Sovětský vězeň · 360-362 Kulička. Organizátor dělnického hnutí v severních Čechách · 135 Kún, Vilém. Český politický pracovník, kulturní funkcionář a redaktor · 87 Kupa, Ladislav. Český ředitel továrny v Kujbyševě · 627 Kurella, Alfred (1895-1975). Německý levicový spisovatel a kulturní funkcionář. Od roku 1919 byl členem VKS(b), v letech 1934-1954 žil v SSSR, poté v NDR • 32,107 Kurs, Antonín (1901-1960). Český divadelní režisér a herec · 78 Kysela, František (1881-1941). Český výtvarník, architekt a scénograf · 708 L Lacis, Martin Ivanovic (vl. jm. Jänis Sudrabs, 1888-1938). Ruskolotyšský révolucionář a sovětský činitel, v letech 1918-1922 jeden z velitelů Čeky, zastupující Felixe Dzeržinského. Oběť stalinských represí · 135, 219 Lagerlofová, Selma Ottilia Lovisa (1858-1940). Švédská spisovatelka a feministka, první nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1909) • 40 Lamarck, Jean-Baptiste (1744-1829). Francouzský přírodovědec, autor první komplexní teorie evoluce · 584 Landauer, Gustav (1870-1919). Německý revolucionář a přední teoretik anarchismu. Oběť kontrarevolučního násilí po porážce Bavorské republiky rad · 284, 706 Langer, František (1888-1965).
Český vojenský lékař, legionář, spisovatel a dramatik · 53, 78 Lassalle, Ferdinand Johann Gottlieb (vl. jm. Lassai, 1825-1864). Německý socialistický politik a teoretik, zakladatel a předseda první socialistické strany v Německu (1863-1864) · 270, 703 Last, Josephus Carel Franciscus (Jef) (1898-1972). Nizozemský básník a spisovatel · 512 Lauda, Jan (1898-1959). Český sochař · 81, 607, 611, 750 Lautréamont, Comte de (vl. jm. Isidore Lucien Ducasse, 1846-1870). Francouzský básník, předchůdce surrealistů · 520, 527, 530 Lavreněv, Boris Andrejevič (vl. jm. Sergejev, 1891-1959). Ruský a sovětský spisovatel, publicista a překladatel · 564 Lawther, Willi (1889-1976). Britský labouristický politik a odborový funkcionář · 31 Le Corbusier (vl. jm. Charles-Édouard Jeanneret, 1887-1965). Švýcarský architekt a urbanista, jeden z hlavních představitelů architektonického funkcionalismu · 76, 612 Lefebvre, Raymond Louis (1891-1920). Francouzský levicový spisovatel a novinář · 17 Lefort, Franz Jakob (1655-1699). Ruský státní a vojenský činitel, pocházející ze Švýcarska. Blízký 829
CESTY DO UTOPIE rádce a pomocník Petra I. Velikého • 773 Léger, Joseph Fernand Henri (1881-1955). Francouzský avantgardní malíř, sochař a filmař · 40, 248 Lechněv [?]. Blíže neznámá osoba z Nezvalova moskevského deníku · 538 Lell-Kingiseppová, Elsa 830 (1887-1952). Ruskoestonská komunistická funkcionářka, v letech 1918-1922 činná v Kominterně. Manželka Viktora Kingiseppa, ruskoestonského revolucionáře · 105, 677 Lengyel, Richard (A. Rudolf) (1902-1940). Maďarský levicový aktivista, publicista a spisovatel. V letech 1931-1934 působil v SSSR, poté autor kritických publikací o stalinismu · 653, 748 Lenin, Vladimir Iljič (vl. jm. Uljanov, 1870-1924). Ruský revolucionář, socialistický a komunistický politik, teoretik marxismu a zakladatel leninismu. Hlavní organizátor a vůdce Říjnové revoluce. Od roku 1903 vůdce bolševické frakce Sociálnědemokratické dělnické strany Ruska a poté Komunistické strany Ruska (bolševiků) (1918). První předseda Rady lidových komisařů sovětského Ruska (1917-1922) a Sovětského svazu (1922-1924), hlava sovětského státu. Zakladatel Komunistické internacionály (1919) · 20-22, 59, 90, 96, 101,110-115,117, 125,134-140,145,146, 152,158, 159, 173-176,182, 208-213, 215, 228, 231, 242, 250, 257, 272-275, 283, 285, 308, 309, 311, 316, 317, 319, 335, 336, 341, 343-345, З52, 366, 403, 424, 452, 456, 458, 463, 464, 468, 478, 480, 487, 488, 494, 509, 523, 525, 528, 529, 535, 538, 572, 596, 642, 643, 645, 660, 662, 664, 677, 680, 681, 685, 692, 693, 719, 721, 722, 730, 732, 741, 745, 747, 7í i, 772, 773, 775, 77( , 790, 793; p. 249 Lermontov, Michail Jurjevič
(1814-1841). Básník a spisovatel, přední autor ruského literárního romantismu · 268, 269 Leviné, Eugen (1883-1919). Německý revolucionář, vůdce Bavorské republiky rad. Po jejím pádu byl popraven · 650, 748 Lewis, Sinclair Harry (1885-1951). Americký spisovatel, první americký nositel Nobelovy ceny za literaturu (1930) · 40 Lidin, Vladimir Germanovič (1894-1979). Ruský a sovětský spisovatel · 526, 538, 564 Liebknecht, Karl (1871-1919). Německý revolucionář a socialistický politik. Patřil к vůdcům hnutí spartakovců, jeden ze zakladatelů Komunistické strany Německa. Po porážce Bavorské republiky rad byl zavražděn · 284, 366, 706 Lilinová, Zlata Jonovna (roz. Bernštejnová, pseudonym Zina Levina Levinová, 1882-1929). Sovětská stranická a vládní funkcionářka, žurnalistka, aktivistka v oblasti sociální péče a ochrany dětí. Druhá manželka politika Georgije Zinovjeva · 677 Linhart, Lubomír (1906-1980). Český levicový publicista, kritik, historik a teoretik filmu a fotografie • 65, 67, 77, 78, 394, 402, 513, 538, 539, 552, 554, 730 Lissickij, El (vl. jm. Lazar Markovič Lissickij, 1890-1941). Ruský avantgardní výtvarník a architekt, spoluzakladatel suprematismu · 241, 444, 698 Lišejev. Sovětský umělec · 107
Jmenný rejstřík Litvinov, Maxim Maximovič (1876-1951). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat. Vletech 1921-1930 náměstek a v letech 1930-1939 lidový komisař zahraničních věcí, hlavní propagátor včlenění SSSR do systému kolektivní bezpečnosti · 347 Ljackij, Jevgenij Alexandrovič (1868-1942). Ruský literární historik, slavista. Od roku 1922 žil v Praze a přednášel ruský jazyk a literaturu na Karlově univerzitě • 53 Lom, Stanislav (vl. jm. Stanislav Mojžíš, 1883-1967). Divadelní kritik a teoretik, ve druhé polovině 30. let ředitel Národního divadla · 72, 88, 588; p. 586, 598 Lomuchov. Sovětský umělec · 107 Longen, Emil Artur (1885-1936). Český levicový dramatik, režisér, herec a scenárista · 706 Lorenz. Český dělník na stavbě moskevského metra · 621 Lortzing, Gustav Albert (1801-1851). Německý romantický hudební skladatel, dirigent, herec a zpěvák · 701 Lourov. Sovětský funkcionář · 135 Ludkiewicz, Klemens (vl. jm. Klemens Fenigstein, pseudonym Falk, 1897-1937). Polský levicový spisovatel, činný v Mezinárodní organizaci pomoci revolucionářům (MOPR). Ve 30. letech žil v SSSR. Oběť stalinských represí · 32 Ludvík XIV. (1638-1715). Francouzský král, vládnoucí v letech 1643-1715 · 346 Ludvík XVI. (1754-1793). Francouzský král, vládnoucí v letech 1774-1792. Za Francouzské revoluce sesazen z trůnu a popraven · 216 Lugovskij, Vladimír Alexandrovič (1901-1957). Sovětský básník, představitel literárního konstruktivismu · 79, 398, 531 Lunačarská viz Rozenelová, Natalja Alexandrovna. Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič (1875-1933). Ruský revolucionář a sovětský politik,
spisovatel, marxistický kulturní teoretik a publicista. V letech 1917-1929 lidový komisař osvěty · 25, 140, 158, 210, 242, 411-414, 454-457, 708, 717, 792 Luppol, Ivan Kapitonovič (1896-1943). Sovětský marxistický filozof a literární kritik · 67 Lurçat, André (1894-1970). Francouzský avantgardní architekt a urbanista · 75 Luther, Martin (1483-1546). Německý teolog, kazatel a reformátor církve · 209 Luxemburgová, Rosa (1871-1919). Německá revolucionářka, socialistická a komunistická politická, marxistická politická teoretická. Patřila к vůdcům hnutí spartakovců, stála u zrodu Komunistické strany Německa. Po porážce Bavorské republiky rad byla zavražděna · 284, 317, 706, 725 Lyons, Eugene (1898-1985). Americký novinář a spisovatel, pocházející z dnešního Běloruska. Ve 20, letech vydavatel měsíčníku americké organizace Přátelé sovětského Ruska, poté americký dopisovatel sovětské agentury TASS a v letech 1928-1934 moskevský dopisovatel americké agentury United Press. Po návratu vydal vedle knih o SSSR biografii Stalina a stal se kritikem sovětského režimu · 18 Μ MacDonald, James Ramsay (1866-1937). Britský labouristický 831
CESTY DO UTOPIE politik, v letech 1924 a 1929-1935 britský premiér · 274 Maeterlinck, Maurice Polydore-Marie-Bernard (1862-1949). Belgický dramatik a básník, přední představitel literárního symbolismu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1911 · 346 Mácha, Karel Hynek (1810-1836). Český romantický básník, zakladatel moderní české poezie · 530 Majakovskij, Vladimir 832 Vladimirovič (1893-1930). Přední ruský a sovětský avantgardní básník a spisovatel, spolutvůrce ruského literárního futurismu. Svůj život ukončil sebevraždou · 230, 241, 251, 523, 529, 564. 565, 615, 697, 699, 730, 732, 794, 797-, p. 175,179 Majerová, Marie (1882-1967). Česká levicová spisovatelka a novinářka · 53, 60, 65, 81, 85-88,168, 199, 200, 255, 304, 670, 671, 690, 749, 755, 757, 758, 760-762; p. 171,175,179 Majskij, Ivan Michajlovič (vl. jm. Jan Ljachoveckij, 1884-1975). Sovětský diplomat a historik, v letech 1932-1943 vyslanec SSSR ve Velké Británii (za války také u československé vlády v exilu) · 28, 29, 44 Makarij III. (světským jménem Josef Zaim, ?-1б75). Pravoslavný duchovní, patriarcha antiochijský (1647-1672), který významně zasáhl do věroučných sporů v moskevské církvi v polovině 17. století · 503, 726 Makovická, Matrena Konstantinovna (roz. Orechovová). Manželka lékaře Dušana Makovického, pocházející z Jasné Poljany, rodiště Lva Tolstého · 185 Makovický, Dušan (1866-1921). Slovenský lékař. Osobní lékař Lva Tolstého v posledních letech jeho života (1904-1910) · 408, 413, 414, 717, 718 Makovický ml. Československý zástupce na sovětských oslavách ke stému výročí narození Lva Tolstého v roce
1928 · 411 Makovský, Vincenc (1900-1966). Český avantgardní sochař a malíř · 69, 438, 612, 743 Malevič, Kazimir Severinovič (1878-1935). Ruský a sovětský malíř a teoretik umění, přední autor ruské umělecké avantgardy. Spoluzakladatel suprematismu a průkopník geometrické abstrakce • 247, 248, 697, 699, 792, 798 Maliginová, Galina (Gárja). Sovětská komunistická funkcionářka, moskevská známá Bohumíra Šmerala a Ivana Olbrachta · 99, 110,118, 676, 686 Malířová, Helena (1877-1940). Česká levicová spisovatelka, novinářka a překladatelka, aktivistka za ženská práva. V roce 1929 byla vyloučena z KSČ · 53, 59, 65, 89, 14З-145, 680, 687; p. 145 Malkin, Boris Fjodorovič (1891-1938). Ruský a sovětský vydavatel a novinář. V letech 1918-1921 vedl tiskovou agenturu Centropečať. Oběť stalinských represí · 140 Malraux, André Georges (1901-1976). Francouzský levicový spisovatel, publicista a politik. Účastník španělské občanské války, vojenský velitel při osvobozování Francie (1944). Ministr informací (1945-1946) a ministr kultury (1959-1969) · 18, 40-42, 509, 512, 563,735·, p· 41 Manet, Édouard (1832-1883). Francouzský impresionistický malíř • 596
Jmenný rejstřík Mann, Heinrich (1871-1950). Německý spisovatel, bratr spisovatele Thomase Manna · 40, 42 Mann, Klaus (1906-1949). Německý spisovatel a novinář, syn spisovatele Thomase Manna · 40 Mannheim, Karl (1893-1947). Německý sociolog a filozof pocházející z Maďarska, zakladatel sociologie vědění · 762, 763, 767 Mansurov, Pavel Andrejevič (1896-1983). Ruský a sovětský avantgardní výtvarník · 247 Marat, Jean-Paul (1743-1793). Politik, publicista a lékař, jeden z vůdců Francouzské revoluce · 212, 221 Marek, Jaromír. Český režisér dokumentárních filmů a kameraman • 70 Marchand, René (1888-1962). Francouzský žurnalista a politický esejista. V roce 1917 byl zpravodajem deníku Le Figaro v Rusku · 229 Marchwitza, Hans (1890-1965). Německý básník a prozaik, autor proletářské literatury. Jako důstojník interbrigád bojoval ve španělské občanské válce. Po válce žil v NDR, kulturní atašé v Československu (1964-1965) · 397 Marinetti, Filippo Tommaso (1876-1944). Italský básník a prozaik, zakladatel a teoretik futurismu · 397 Maršak, Samuil Jakovlevič (1887-1964). Ruský a sovětský básník, autor populárních dětských knih · 511 Martinet, Marcel (1887-1944). Francouzský spisovatel a novinář, autor proletářské literatury. Ve 30. letech kritik stalinismu · 697 Martini, Heinrich Edgar (1871-1932). Německý filolog, od roku 1922 profesor klasické filologie na Německé univerzitě v Praze · 61 Martov, Julij Osipovič (vl. jm. Cederbaum, 1873-1923). Ruský revolucionář a socialistický politik, od roku 1903 vůdce menševické frakce Sociálnědemokratické dělnické strany Ruska. Od roku 1920 žil v
německém exilu · 159, 687 Marx, Karl (1818-1883). Německý filozof, ekonom, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Spoluzakladatel marxismu a tzv. vědeckého socialismu · 101, 104,137,161, 210, 221, 247, 248, 275, 421, 424, 527 Masaryk, Tomáš Garrigue (1850-1937). Český a československý politik a státník, sociolog, filozof, novinář a publicista. Dlouholetý poslanec Říšské rady, vůdce československého zahraničního odboje za první světové války a první prezident Československé republiky (1918-1935) · 52,150, 211, 232, 254, 322, 458, 462, 475, 521, 673, 692, 697, 709 Masaryková, Alice Garrigue (1879-1966). Česká socioložka, politická, veřejná činitelka, aktivistka za práva žen. Zakladatelka a předsedkyně Československého červeného kříže (1919-1939)· Dcera Tomáše Garrigua Masaryka · 52 Materna, Václav. Český dělník na stavbě moskevského metra · 552, 630, 760 Mathesius, Bohumil (1888-1952). Český literární vědec a překladatel • 53, 61-63, 85, 86, 226, 241, 255, 695, 704, 764·, p. 62, 225, 229, 235, 250 Mathesius, Vilém (1882-1945). Český jazykovědec a literární historik, zakladatel české anglistiky a jeden z hlavních představitelů 833
CESTY DO UTOPIE Pražského lingvistického kroužku · 697 Matisse, Henri-Émile-Benoît (1869-1954). Francouzský malíř a sochař, zakladatel a hlavní představitel fauvismu · 596 Matkovskij, Nikolaj Vasiljevič. Sovětský novinář a politický publicista, ředitel tiskové agentury TASS ve druhé polovině 20. let · 347 Matteotti, Giacomo (1885-1924). Italský socialistický politik a novinář. Jako kritik fašistické vlády byl zavražděn · 24 Matthews, Herbert Lionel (1900-1977). Americký levicový novinář. Byl zpravodajem deníku New York Times ve španělské občanské válce · 42 Maťušin, Michael Vasiljevič 834 (1861-1934). Ruský a sovětský avantgardní malíř a skladatel. Partner avantgardní malířky Jeleny Gurové (1877-1913) · 248, 249 May, Ernst (1886-1970). Německý architekt a urbanista, člen Bauhausu. V letech 1930-1933 působil se svou architektonickou skupinou v SSSR, kde se podílel na plánování Magnitogorsku a dalších sovětských měst · 445 Medek, Rudolf (1890-1940). Český legionář, generál, pravicový spisovatel a publicista · 739 Mehring, Franz Erdmann (1846-1919). Německý novinář a publicista, marxistický historik, socialistický politik. Jeden ze zakladatelů hnutí spartakovců · 274 Mej Lan-fang (1894-1961). Jeden z nejznámějších herců Pekingské opery a moderního čínského divadla, představitel ženských rolí (ďan) · 584 Mejerchold, Vsevolod Emiljevič (vl. jm. Karl Kazimir Teodor Mejergold, 1874-1940). Ruský a sovětský avatgardní divadelní režisér. Zakladatel jevištního konstruktivismu. Umělecký vedoucí moskevského Mejercholdova divadla (1920-1938). Oběť stalinských represí · 79, 90, 231, 233,
240, 314-316, 342, 345, З46, 574, 579, 581, 593-595, 599, 612, 615, 697, 698, 708, 740, 741, 744, 763, 765, 766, 792; p. 78, 578 Melč, Ctibor (1892-1978). Československý diplomat a vysoký státní úředník · 77 Melnikov, Konstantin Stěpanovič (1890-1974). Ruský a sovětský avantgardní architekt, přední představitel konstruktivismu · 74, 4SI, 453, 699, 720, 772, 774, 778 Mercier, Louis-Sébastien (1740-1814). Francouzský osvícenský spisovatel a dramatik · 755 Meyer, Hans Emil (Hannes) (1889-1954). Švýcarský avantgardní architekt, ředitel Bauhausu (1928-1930). V letech 1930-1936 žil a tvořil v SSSR · 75, 76, 443-445, 719·, p. 75 Meyer (Mayer) Kurt (1888-1944). Německý architekt a urbanista. Od roku 1930 působil v SSSR. Oběť stalinských represí · 445 Michelson. Sovětský komunista, moskevský známý Bohumíra Šmerala a Ivana Olbrachta · 118, 136, 141,143 Mikitenko, Ivan Kondratěvič (1897-1937). Ukrajinský a sovětský prozaik a dramatik, jeden ze zakladatelů VUSPP. Oběť stalinských represí · 396, 398, 714·, p. 397 Mikš, Josef (1853-1923). Český filolog a překladatel, znalec ruské literatury a filozofie. Působil jako
Jmenný rejstřík středoškolský pedagog v ruském Tambově a Novočerkesku · 710 Mikuláš (Nikolaj) I. Pavlovic (1796-1855). Ruský car, vládnoucí v letech 1825-1855 · 268, 701, 709 Mikuláš (Nikolaj) II. Alexandrovič (1868-1918). Poslední ruský car, vládnoucí v letech 1894-1917. V březnu 1917 byl přinucen к abdikaci, internován a po Říjnové revoluci s celou rodinou popraven. V roce 2000 kanonizován • 103, 143, 207, 282, 691, 701 Mirbach-Harff, Wilhelm hrabě von (1871-1918). Německý diplomat, od prosince 1919 německý vyslanec v sovětském Rusku. V červenci 1918 se stal obětí atentátu • 124, 682, 683, 693 Mirskij, Dmitrij Petrovic (vl. jm. Svjatoplk-Mirskij, 1890-1939). Ruský literární kritik a teoretik. Jako účastník eurasijského hnutí se v roce 1932 vrátil z emigrace do SSSR. Oběť stalinských represí · 565 Mitchisonová, Naomi Mary Margaret baronka (1897-1999). Skotská spisovatelka a básnířka, bojovnice za práva žen · 43 Mjasnikov, Alexandr Fjodorovič (vl. jm. Mjasnikjan; 1886-1925). Ruský revolucionář a sovětský činitel. V roce 1918 velel povolžské frontě občanské války proti československým legiím. Poté ustavoval sovětskou moc v Bělorusku • 135 Molotov, Vjačeslav Michajlovič (1890-1986). Ruský revolucionář, přední sovětský politik a diplomat, blízký spolupracovník Josifa Stalina. Předseda Rady lidových komisařů (1930-1941) a lidový komisař zahraničních věcí (1939-1949 ai953-i956) · 45, 394, 529, 538, 732 Moltke starší, Helmuth von (1800-1891). Německý vojenský velitel a polní maršál · 118 Monet, Claude Oscar (1840-1926). Francouzský impresionistický malíř • 248,596 Montanelli,
Indro (1909-2001). Italský novinář, válečný zpravodaj a historik · 42 Montferrand, Auguste de (vl. jm. Henri Louis Auguste Leger Ricard, 1786-1858). Francouzský neoklasicistní architekt, tvořící zejména v Rusku · 701, 781 Moor, Dmitrij Stachijevič (vl. jm. Orlov, 1883-1946). Ruský a sovětský výtvarník a grafik, jeden ze zakladatelů sovětského politického plakátu · 797 More, Thomas (1478-1535). Anglický právník, politik a spisovatel. V roce 1935 kanonizován · 755, 797 Moskvin, Andrej Nikolajevič (1901-1961). Přední sovětský kameraman, spolupracovník Sergeje Ejzenštejna · 581 Mostovenko, Pavel Nikolajevič (1881-1938). Ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat. Od prosince 1922 do února 1923 představitel sovětského zastupitelstva v Praze · 52 Mrkvička, Otakar (1898-1957). Český malíř, ilustrátor a karikaturista · 77 Muna, Alois (1886-1943). Československý komunistický a sociálnědemokratický politik. Spoluzakladatel Československé komunistické strany na Rusi, předseda Výkonného výboru KSČ (1922-1924) a poslanec Národního shromáždění (1925-1929). V roce 1929 byl z KSČ vyloučen a přešel к sociální demokracii · 52 835
CESTY DO UTOPIE Münzenberg, Wilhelm (1889-1940). Vlivný německý komunistický aktivista a politik. První předseda Komunistické internacionály mládeže (1919-1920), zakladatel Mezinárodní pomoci pracujících (1921) · 23, 335 Český levicový historik, muzikolog a publicista, poválečný komunistický politik a funkcionář · 53, 54, 61, 64, 78, 79, 85, 86, 88,115, 256, 290, 298, 304, 312, 321, 326, 700, 706, 708, 755; p. 55, 63 Muralov, Nikolaj Ivanovic Někrasov, Nikolaj Alexejevič (1877-1937). Ruský revolucionář, sovětský vojenský a stranický funkcionář. Stoupenec Lva Trockého, spolu s ním byl v roce 1927 vyloučen z VKS(b). Oběť stalinských represí · 307, 308 Můrko, Matija (1861-1952). Slovinský literární historik, etnolog a slavista, jeden ze zakladatelů Slovanského ústavu · 61 (1821-1877). Přední ruský básník, kritik ruského samoděržaví · 208 Němeček, Vladimír. Český architekt, představitel architektonického funkcionalismu, žák Bauhausu. Ve 30. letech žil a pracoval v SSSR · 75, 76 Mussolini, Benito Amilcare Andrea (1883-1945). Italský 836 Nejedlý, Zdeněk (1878-1962). politik a novinář. Zakladatel a vůdce fašistického hnutí, v letech 1922-1943 předseda vlády a italský diktátor · 34, 274, 740 Muzika, František (1900-1974). Český avantgardní malíř a výtvarník • 612 N Nachimson, Semjon Michajlovič (1885-1918). Ruský revolucionář, jeden ze zakladatelů Rudé armády • 102 Nannen, Henri (1913-1996). Německý novinář, publicista a vydavatel · 262 Napoleon I. Bonaparte (1769-1821). Francouzský vojevůdce a státník, v letech 1804-1814 a 1815 francouzský císař · 224, 348, 355, 784 Nataša.
Moskevská hospodyně · 449 Nečas, Jaromír (1888-1945). Československý sociálnědemokratický politik, zemřel v britském exilu · 60, 88,150, 688 Němirovič-Dančenko, Vladimir Ivanovic (1858-1943). Přední ruský a sovětský divadelní režisér, dramatik a spisovatel. Spolu s Konstantinem Stanislavským roku 1889 založil a vedl MCHAT · 689, 697, 737, 771, 794 Neruda, Pablo (vl. jm. Ricardo Eliezer Neftalí Reyes y Basoalto, 1904-1973). Chilský levicový básník, diplomat a komunistický politik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1971. V době španělské občanské války jako diplomat v Madridu podporoval republikánskou vládu · 42 Neumann, Stanislav Kostka (1875-1947). Český levicový básník, literární a výtvarný kritik, publicista, novinář a překladatel. Organizátor a ideový vůdce československé meziválečné proletářské literatury. Příslušník anarchistického i komunistického hnutí, v roce 1929 byl vyloučen z KSČ, do níž se po válce vrátil · 18, 53, 65, 86, 753, 754, 764, 765 Nezval, Vítězslav (1900-1958). Přední český levicový básník, spisovatel a překladatel, příslušník meziválečné umělecké avantgardy ·
Jmenný rejstřík 65-68, 85, 86, 88, 90, 513, 514, 518, 563, 729-731, 734, 743, 758, 766; p. 514, 521, 529, 535, 540, 598 Nikon (vl. jm. Nikita Minov, 1605-1681). Ruský patriarcha a tvůrce církevních reforem, vedoucích ke schizmatu v ruské pravoslavné církvi · 695 Nimen, Lípa. Přidělenec sovětského zastoupení v Praze, poté referent VOKS · 61, 210; p. 62 Nizan, Paul (1905-1940). Francouzský levicový spisovatel, filozof a novinář. Padl ve válce s Německem · 734 Nobile, Umberto (1885-1978). Italský generál, vzduchoplavec a objevitel. V roce 1926 se svou expedicí ve vzducholodi přeletěl severní pól · 721 Noha, Jan (1908-1966). Český básník, autor proletářské poezie · 764 Noulens, Joseph (1864-1944). Francouzský politik a diplomat. V roce 1917 francouzský vyslanec v Rusku. Kritik sovětského systému, autor knihy Mon ambassade en Russie soviétique, 1917-1919 (1933) • 320, 321, 709 Novák, Vojtěch (1886-1966). Český herec a režisér pražského Národního divadla · 73 Novomeský, Ladislav (Laco) (1904-1976). Slovenský levicový básník, publicista a komunistický politik. Ve 30. letech přední osobnost slovenské literární skupiny DAV. V letech 1951-1956 vězněn jako člen skupiny tzv. slovenských buržoazních nacionalistů, v šedesátých letech rehabilitován · 65, 67,513,538, 730; p. 514 Novotný, Kamil (1892-1959). Úředník ministerstva školství a národní osvěty, historik umění a výtvarný kritik · 69, 80, 438, 611, 742; p. 605 Nowak, Willi (1886-1977). Českoněmecký modernistický malíř a grafik · 81, 607, 750 O O’Casey, Seán (vl. jm. John Casey, 1880-1964). Irský levicový dramatik, autor sociálně
kritických her · 42 Ogňov, Nikolaj (vl. jm. Michail Grigorjevič Rozanov, 1888-1938). Ruský a sovětský spisovatel, autor literatury pro děti · 396 Ochlopkov, Nikolaj Pavlovič (1900-1967). Sovětský divadelní režisér a herec. V letech 1930-1937 umělecký vedoucí moskevského Realistického divadla · 572, 574-577, 593, 595, 738, 739 Okáli, Daniel (1903-1987). Slovenský literární kritik, publicista a politik · 791 Olbracht, Ivan (vl. jm. Kamil Zeman, 1882-1952). Přední český levicový spisovatel a novinář · 53, 58-60, 65, 85-88, 98, 99, 111,114, 116,122, 144, 146, 148,150, 159, 160, 162, 163, 255, 463, 464, 513, 615, 676, 677, 680, 681, 683, 686, 687, 690, 721, 722, 744, 759, 760; p. 60, 141,145 Olden, Balder (1882-1949). Německý spisovatel a novinář. Po nástupu nacismu pobýval v pražském exilu, poté ve Francii a Jižní Americe · 538 Oleša, Jurij Karlovic (1899-1960). Přední sovětský spisovatel a básník • 511, 564, 728, 738 Oranskij, Viktor Alexandrovič (1899-1953). Sovětský skladatel, autor hudby к řadě oper a baletů · 574, 738 837
CESTY DO UTOPIE Orlov-Česmenskij, Alexej Grigorjevič (1737-1807). Ruský vojenský velitel a státník · 703 Orwell, George (vl. jm. Eric Arthur Blair, 1903-1950). Britský levicový spisovatel, novinář a esejista. Jako dobrovolník ve španělské občanské válce byl těžce zraněn. Poté kritik sovětského systému · 42, 755 Ostrčil, Otakar (1879-1935). Český hudební skladatel a dirigent opery Národního divadla · 314, 708 Ostrovskij, Alexandr Nikolajevič (1823-1886). Přední ruský dramatik druhé poloviny 19. století · 314, 315, 594, 741 Ouředník, Patrik (1957). Český spisovatel a překladatel, žijící ve Francii · 754 838 P Paasche, Hans (1881-1920). Německý pacifistický politik a spisovatel. Byl zavražděn nacionalistickou bojůvkou · 284, 706 Panfjorov, Fjodor Ivanovic (1896-1960). Ruský spisovatel, funkcionář RAPP a hlavní redaktor jeho časopisu Okťabr · 395 Pankratov. Sovětský dělník v Kujbyševě · 627 Papáček. Úředník ministerstva zahraničí · 347 Papernyj, Vladimir Zinovjevič (1944). Významný ruský kulturolog a historik architektury. Od roku 1981 žije a působí v USA · 74 Papoušek, Jaroslav (1890-1945). Český historik, archivář a publicista. Za první světové války organizátor československých legií v Rusku. Poté pracovník ministerstva zahraničních věcí (1920-1937) a ředitel jeho archivu (1937-1939) · 140, 686 Papoušková-Melnikovová, Naděžda (1891-1978). Česká kulturní historická, folkloristka a překladatelka pocházející z Ruska. Manželka historika Jaroslava Papouška, s nímž odešla do Československa, kde od roku 1919 trvale žila · 686 Pares, Bernard (1867-1949). Britský historik, odborník
na Rusko, zakladatel Školy slovanských a východoevropských studií (School of Slavonic and East European Studies) v Londýně (1919) · 44, 45 Pasternak, Boris Leonidovič (1890-1960). Přední ruský a sovětský básník a prozaik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1958 · 413, 530, 540, 564, 565, 612, 615, 744; P· 453 Pasternak, Leonid Osipovič (vl. jm. Avrum Icchok-Lejb /Isaak Josifovič/ Pasternak, 1862-1945). Ruský a sovětský malíř. Otec básníka Borise Pasternaka a architekta Alexandra Pasternaka · 612 Pavel z Tarsu, svátý (Šavel) (asi 5/10-asi 64/67). Apoštol Pavel. Významně přispěl к šíření křesťanství, je považován za zakladatele katolické církve · 136, 137, 503 Pavlov, Ivan Petrovič (1849-1936). Ruský a sovětský fyziolog a psycholog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1904. První ruský nositel Nobelovy ceny · 282, 445, 527, 732 Paz, Octavio (1914-1998). Mexický básník, spisovatel, esejista a diplomat. Ve třicátých letech příslušník mezinárodní umělecké avantgardy a kritik stalinských procesů. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1990 · 40, 42·, p.41
Jmenný rejstřík Pele, Antonín (1895-1967). Český levicový karikaturista, malíř a ilustrátor · 611 Perec, Icchok Lejb (1851/1852-1915). Polský židovský spisovatel, jeden ze zakladatelů moderní jidiš literatury · 697 Péret, Benjamin (1899-1959). Francouzský surrealistický básník • 531 Perret, Auguste (1874-1954). Francouzský architekt a urbanista, průkopník železobetonové architektury · 428 Peroutka, Ferdinand (1895-1978). Přední český demokratický novinář a spisovatel, vydavatel a šéfredaktor týdeníku Přítomnost (1924-1939). Za války vězněn v koncentračním táboře. Po roce 1948 v americkém exilu, ředitel československého vysílání Rádia Svobodná Evropa (1951-1961) · 88, 439, 440, 442, 462, 718, 719, 722, 726 Perov, Vasilij Grigorjevič (vl. jm. Vasiljev, 1834-1882). Ruský malíř realistické školy · 699 Peters, Jakov Christoforovič (1886-1938). Ruskolotyšský revolucionář a sovětský činitel, jeden z prvních velitelů Čeky. Oběť stalinských represí » 219 Petljura, Symon Vasylovyč (1879-1926). Ukrajinský politik, jeden z vůdců ukrajinského boje za nezávislost. Byl zavražděn ve francouzském exilu sovětskými agenty · 679 Petr I. Veliký (1672-1725). Ruský car, vládnoucí v letech 1682-1725. Reformátor ruské říše · 268, 271, 365, 366, 499, 501, 613, 693, 701, 702, 712, 773, 780, 781, 783 Petrov, Fjodor Nikolajevič (1876-1973). Ruský revolucionář a sovětský státní činitel. V letech 1930-1934 předseda VOKS · 28, 738 Petrov, Jevgenij (vl. jm. Jevgenij Petroviě Katajev, 1902-1942). Sovětský spisovatel, autor satirických próz psaných ve spolupráci s Iljou Ilfem · 572 Petrusek, Miroslav
(1936-2012). Český sociolog · 763 Picasso, Pablo Ruiz (1881-1973). Španělský levicový malíř a sochař. Hlavní tvůrce kubismu a přední osobnost mezinárodní umělecké avantgardy · 248, 596 Petrovská, Ljudmila. Sovětská architektka, manželka architekta Antonína Urbana · 76 Pilsudski, Józef Klemens (1867-1935). Polský politik a maršál, bojovník za polskou samostatnost. Spoluzakladatel Polské socialistické strany, v letech 1918-1922 vrchní velitel polské armády (také v polsko-sovětské válce) a náčelník státu. V roce 1926 provedl státní převrat, zformoval autoritativní režim a byl jeho nejvlivnějším politickým aktérem · 111, 404, 679 Pirandello, Luigi (1867-1936). Italský dramatik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1934 · 232, 697 Piscator, Erwin Friedrich Maximilian (1893-1966). Německý levicový divadelní herec a režisér dokumentárního a politického divadla. V letech 1931-1939 působil v SSSR, byl předsedou Mezinárodní organizace revolučních divadel (MORT). Po návratu z amerického válečného exilu žil ve Spolkové republice · 578 Písek, František (1901-1982). Český překladatel z ruštiny a novinář · p. 179 839
CESTY DO UTOPIE Plaček, Štěpán (1909-1992). Český státní úředník, mezi válkami působil v politickém zpravodajství ministerstva vnitra · 540 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918). Ruský socialistický politik a marxistický teoretik. Od roku 1903 jeden z vůdců menševické frakce Sociálnědemokratické dělnické strany Ruska · 210, 270, 319, 692, 696, 703 Plievier, Theodor Otto Richard (1892-1955). Německý levicový spisovatel a novinář. V letech 1934-1945 žil v SSSR, za války zpravodaj na frontě. Po válce politický aktér v Sovětské okupační zóně Německa, roku 1948 odešel do Spolkové republiky » 512, 513 Pobedonoscev, Konstantin Petrovič (1827-1907). Ruský 840 konzervativní právník a státní činitel. Důvěrník cara Alexandra III. a hlavní ideolog samoděržaví. V letech 1880-1905 vrchní prokurátor Nejsvětějšího synodu ruské pravoslavné církve · 269 Poe, Edgar Allan (1809-1849). Americký romantický básník, prozaik, esejista a literární kritik · 432, 718 Pogodin, Nikolaj Fjodorovič (vl. jm. Stukalov, 1900-1962). Sovětský scenárista a dramatik · 73, 575, 576, 739 Polívka, Jiří (1858-1933). Český slavista, folklorista a literární historik · 61, 88, 280, 281, 283 Poljakov, Leonid Michajlovič (1906-1965). Sovětský architekt, tvůrce stalinské neoklasicistní architektury 30. let · 250 Popov, Alexej Dmitrijevič (1892-1961). Ruský a sovětský divadelní herec a režisér. Umělecký vedoucí Divadla revoluce (!931-1935) a Ústředního divadla Rudé armády (1935-1958) · 573 Potěmkin, Grigorij Alexandrovič (1739-1791)· Ruský vojenský velitel a státní činitel. Dlouholetý favorit a rádce carevny Kateřiny
II. Veliké · 158, 189, 270, 387, 439, 440, 463 Pozner, Vladimir Solomonovič (1905-1992). Francouzský levicový spisovatel, překladatel a publicista. Narodil se ve Francii v rodině ruských emigrantů, v letech 1909-1921 žil v Rusku. Poté znovu odešel do Francie, nadále však navštěvoval SSSR. Mezi válkami organizoval antifašistické hnutí mezi kulturní inteligencí na Západě, mj. jako tajemník Asociace revolučních spisovatelů a umělců (AEAR) · 538, 735 Preisler, Jan (1872-1918). Přední český symbolistický malíř · 610 Preobraženskij . Sovětský dělník v Kujbyševě · 628, 707 Preobraženskij, Jevgenij Alexejevič (1886-1937). Ruský revolucionář, ekonom a sociolog, sovětský činitel a vlivný představitel mezinárodního komunistického hnutí. Oběť stalinských represí · 232, 308, 628, 707 Price, Morgan Philips (1885-1973). Britský novinář a labouristický politik, dlouholetý poslanec Dolní sněmovny britského parlamentu. Jako dopisovatel deníku Manchester Gaurdian na ruské frontě v první světové válce byl svědkem Říjnové revoluce. Sympatie s ní a jejími aktéry vyjádřil v knize My reminiscences from Russian revolution (1921) · 229, 696 Priestley, John Boynton (1894-1984). Britský levicový spisovatel a dramatik · 42 Procházka, Antonín (1882-1945). Český modernistický malíř · 611
Jmenný rejstřík Procházka, Vladimír (1895-1968). Český ústavní právník, překladatel, poválečný komunistický politik a diplomat. Vedoucí komunistické frakce Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem, velvyslanec v USA (1951-1952) · 61, 63, 225, 241, 243, 255, 256, 698; p. 62 Prokofjev, Sergej Sergejevič (1891-1953). Ruský a sovětský skladatel, přední autor hudebního modernismu · 577 Prónay, Pál (1874-1944/1945). Maďarský důstojník a velitel paravojenských jednotek, které se účastnily potlačení Maďarské republiky rad v roce 1919 · 650, 747 Prušáková, Marie (1903-2004). Česká spisovatelka a překladatelka. V letech 1926-1930 manželka výtvarníka Adolfa Hoffmeistera, od roku 1930 manželka architekta Karla Honzíka · 720 Přikryl, Bohumil (1893-1965). Český legionář, zakladatel Svazu socialistických legionářů (1921), redaktor a nakladatel legionářského tisku · 504, 726 Pugačov, Jemeljan Ivanovic (asi 1742-1775). Ruský kozácký ataman, vůdce rozsáhlého rolnického povstání v letech 1773-1775. Po jeho porážce byl popraven · 228, 6gi Pujman, Ferdinand (1889-1961). Dramaturg a režisér opery Národního divadla v Praze. Manžel spisovatelky Marie Pujmanové · 78, ЗИ, 474, 708 Pujmanová, Marie (1893-1958). Česká levicová spisovatelka a novinářka · 57, 58, 78, 85, 86, 88, 474, 556 Puškin, Alexandr Sergejevič (1799-1837). Přední ruský romantický básník, prozaik a dramatik · 48, 267, 268, 552, 577, 701 Puvis de Chavannes, Pierre Cecile (vl. jm. Pierre-Cécile Puvis, 1824-1898). Francouzský symbolistický malíř · 596 Q Quinet, Edgar (1803-1875). Francouzský liberální historik a
politik · 202, 495 R Rabelais, François (1494 nebo 1483-1553). Francouzský renesanční humanista a spisovatel · 755 Racine, Jean Baptiste (1639-1699). Francouzský dramatik a básník, přední autor období klasicismu · 346 Rada, Vlastimil (1895-1962). Český malíř a spisovatel · 611 Radek, Karl Bernardovič (vl. jm. Sobelsohn, 1885-1939). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, od roku 1927 odstaven od moci. V lednu 1937 byl odsouzen v druhém moskevském procesu s tzv. paralelním antisovětským trockistickým centrem к trestu smrti a popraven · 114,135,151, 152, 309, 511, 513, 538, 539, 563, 687, 707, 728 Radomyslskij, Stefan Grigorjevič (1908-1937). Syn politika Grigorije Zinovjeva a jeho druhé ženy Zlatý Lilinové. Oběť stalinských represi · 678 Ráječka. Ukrajinská dívka, moskevská známá Marie Majerové · 177, 179 Rajchová, Zinaida Nikolajevna (1894-1939). Ruská a sovětská divadelní herečka. Manželka básníka Sergeje Jesenina (1917-1921) a režiséra Vsevoloda Mejercholda 841
CESTY DO UTOPIE (od roku 1922). Krátce po Mejercholdově zatčení byla za nejasných okolností zavražděna · 741 Ramzin, Leonid Konstantinovič (1887-1948). Ruský a sovětský inženýr, člen Nejvyšší rady národního hospodářství SSSR. Byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu s tzv. Průmyslovou stranou к trestu smrti, trest mu byl změněn na deset let odnětí svobody · 509, 727 Rasputin, Grigorij Jefimovič (1869-1916). Ruský náboženský mystik a léčitel, důvěrník a blízký přítel rodiny cara Mikuláše II. Byl svými oponenty zavražděn · 131 Rastrelli, Francesco Bartolomeo 842 (1700-1771). Italský architekt, působil v Rusku za vlády carevny Jelizavety Petrovny. Autor řady petrohradských staveb v monumentálním stylu ruského baroka, mísícího italské vlivy s tradičním ruským stylem · 783, 784 Rathenau, Walther (1867-1922). Německý průmyslník a liberální politik, spoluzakladatel Německé demokratické strany. Jako ministr zahraničí Výmarské republiky v roce 1922 podepsal Rapallskou smlouvu se sovětským Ruskem. Byl zavražděn pravicovými extremisty · 284, 706 Raymond, Antonín (vl. jm. Reimann, 1888-1976). Český architekt, v letech 1919-1938 působil v Japonsku · 428 Razin, Stepán (Stěnka) Timofejevič (1630-1671). Ruský kozácký ataman, vůdce lidového protišlechtického povstání. Po jeho porážce byl popraven · 173, 228, 690 Reed, John (18871920). Americký novinář a komunistický aktivista. Autor knižní reportáže o Říjnové revoluci Deset dní, které otřásly světem (1919). Zemřel v Moskvě a je pohřben v nekropoli u Kremelské zdi · 175, 229, 341, 375, 398, 696, 713, 715 Reimann, Paul (později Reiman, Pavel;
1902-1976). Českoněmecký komunistický politik a kulturní funkcionář. Ve 30. letech působil v orgánech Kominterny · 538, 539 Reinhardt, Max (vl. jm. Maximilian Goldmann, 1873-1943). Rakouský divadelní a filmový režisér, průkopník moderní inscenační praxe • 106, 316, 594, 678, 708 Renn, Ludwig (vl. jm. Arnold Friedrich Vieth von Golßenau, 1889-1979). Německý levicový spisovatel. V letech 1928-1932 tajemník německého Svazu proletářských revolučních spisovatelů, bojoval ve španělské občanské válce jako důstojník interbrigád. Po válce žilvNDR · 397 Renoir, Pierre-Auguste (1841-1919). Francouzský impresionistický malíř · 596 Repin, Ilja Jefimovič (1844-1930). Přední ruský malíř realistické školy • 413, 699 Rerberg, Ivan Ivanovic (1869-1932). Ruský a sovětský inženýr a architekt · 718, 773 Rezin. Sovětský průvodce VOKS · ЗЗ6, 337, 710 Ribbentrop, Joachim von (1893-1946). Německý nacistický politik, v letech 1938-1945 ministr zahraničí · 45, 394 Rimbaud, Jean Arthur Nicolas (1854-1891). Francouzský „prokletý“ básník, jeden ze zakladatelů moderní poezie · 520, 524 Ripka, Hubert (1895-1958). Československý politik,
Jmenný rejstřík činitel Československé strany národněsocialistické a vysoký úředník ministerstva zahraničí. Po roce 1948 politicky činný ve francouzském a americkém exilu · 77 Rimskij-Korsakov, Nikolaj Andrejevič (1844-1908). Ruský skladatel, přední autor hudebního romantismu · 107, 140, 678 Rjabušinskij, Nikolaj Pavlovič (1876-1951). Ruský mecenáš a sběratel umění, malíř a grafik. Propagátor secese v Rusku a vydavatel umělecké revue Zolotoje runo. Od roku 1914 žil ve Francii · 779 Rodčenko, Alexandr Michajlovič (1891-1956). Ruský a sovětský fotograf a výtvarník, přední osobnost ruské umělecké avantgardy, zejména konstruktivismu · 246, 250, 699, 797 Rohe, Ludwig Mies van der (vl. jm. Maria Ludwig Michael Mies, 1886-1969). Německý architekt, přední představitel funkcionalismu, poslední ředitel Bauhausu (1930-1933). Od roku 1937 žil v USA · 76 Rolland, Romain (1866-1944). Francouzský levicový humanistický prozaik a dramatik, politicky angažovaný esejista a hudební historik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1915 · 18, 30, 37, 40, 411, 415, 539, 775 Romašov, Boris Sergejevič (1895-1958). Ruský a sovětský dramatik · 739 Röntgen, Wilhelm Conrad (1845-1928). Německý fyzik, první nositel Nobelovy ceny za fyziku (1901) · 187 Rossi, Carlo Giovanni di (ruský Karl Ivanovic Rossi, 1775-1849). Italský architekt, dlouhodobě žil a tvořil v Rusku. Autor řady významných empírových staveb v Petrohradě a okolí · 782, 783 Rotštejn, Fjodor Aronovič (1871-1953). Ruský revolucionář, žijící v letech 1890-1920 v britském exilu, aktivní v tamějším levicovém hnutí. Sovětský diplomat, první
vyslanec sovětského Ruska v Persii • 347 Rousseau, Henri Julien Félix (1844-1910). Francouzský naivistický malíř, inspirátor avantgardy · 596 Rozenelová (Lunačarská), Natalja Alexandrovna (1900-1962). Sovětská herečka a překladatelka, v letech 1922-1933 druhá manželka politika Anatolije Lunačarského · 242 Rozental, Mark Moisejevič (1906-1975). Sovětský marxistický filozof *67 Rubens, Peter Paul (1577-1640). Vlámský malíř, přední autor barokní malby · 125 Rubinštejn. Blíže neupřesněná osoba z Nezvalova moskevského deníku · 539 Rudněv, Lev Vladimirovič (1885-1956). Ruský a sovětský architekt, přední autor stalinské monumentální neoklasicistní architektury · 677 Rudnikovová. Sovětská lékařka, moskevská průvodkyně Marie Majerové · 195, 197 Rudolf, A. viz Lengyel, Richard Rudzutak, Jan Ernestovič (lotyšský Jánis Rudzutaks, 1887-1938). Ruskolotyšský revolucionář a sovětský politik. V letech 1924-1930 lidový komisař dopravy. Oběť stalinských represí · 457 Rumjancev, Petr Alexandrovič hrabě (1725-1796). Ruský 843
CESTY DO UTOPIE vojevůdce a státník za vlády Kateřiny II. Veliké · 270 Rusakov, Ivan Vasiljevič (1877-1921). Ruský revolucionář a sovětský politik. Zemřel při potlačování Kronštadtského povstání • 451,452 Rykov, Alexej Ivanovic (1881-1938). Ruský revolucionář a přední sovětský politik. Zaujímal řadu významných vládních a stranických funkci, v letech 1924-1930 předseda Rady lidových komisařů. Od roku 1930 odstaven od moci, v březnu 1938 byl odsouzen ve třetím moskevském procesu proti tzv. pravicově trockistickému antisovětskému bloku к trestu smrti a popraven · 135, 242, 293 Ř Říha, Václav viz Tille, Václav 844 S Sacovová, Natalja Iljinična (1903-1993). Ruská divadelní a operní ředitelka, zakladatelka a vůdčí osobnost Moskevského divadla pro děti · 571, 737, 738 Sadoul, Georges (1904-1967). Francouzský levicový novinář, filmový kritik, historik a teoretik · 66, 395, 397 Saint-Exupéry, Antoine de (1900-1944). Přední francouzský spisovatel, publicista a letec · 42 Sakulin, Pavel Nikitič (1868-1930). Ruský a sovětský literární vědec. Stál v čele sovětské delegace na 1. kongresu slovanských filologů v Praze v roce 1929 · 412, 414 Salát (Petrlík), Jaroslav. Československý komunistický politik, jeden z organizátorů Československé komunistické strany na Rusi a Ústředního československého byra pro agitaci a propagandu při VKS(b) • 58,59 Sallam. Egyptský spisovatel · 405 Salzer, František (1902-1974). Český divadelní herec a režisér. V letech 1930-1945 spolupracoval s Vinohradským divadlem v Praze • 73 Sammer, František (1907-1973). Český avantgardní architekt, žák Le Corbusierova
ateliéru. V letech 1933-1937 žil a pracoval v SSSR · 75,76 Sedláček, Vojtěch (1892-1973). Český krajinář a ilustrátor · 610 Seghersová, Anna (vl. jm. Netty Radványiová, roz. Reilingová, 1900-1983). Přední německá levicová spisovatelka a esejistka. Po válce žila v NDR, v letech 1952-1978 předsedkyně Svazu spisovatelů NDR • 397 Seifert, Jaroslav (1901-1986). Český básník a spisovatel. Spolutvůrce proletářské poezie a poetismu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1984 · 53, 61-63, 65, 225, 240, 242, 257, 700; p. 62, 229, 249, 250 Sejfullinová, Lidie Nikolajevna (1889-1954). Ruská a sovětská spisovatelka a novinářka · p. 171 Selvinskij, Ilja (1899-1968). Ruský a sovětský avantgardní básník a dramatik · 79 Semenko, Michajl (1892-1937). Ukrajinský avantgardní básník, zakladatel a teoretik ukrajinského futurismu. Oběť stalinských represí • 715 Serafimovič, Alexandr (vl. jm. Alexandr Serafimovič Popov, 1863-1949). Ruský a sovětský spisovatel, funkcionář Svazu spisovatelů SSSR · 395, 574, 738 Sergej. Moskevký chlapec · 550, 551
Jmenný rejstřík Sergej Radoněžskij, svátý (1314/1322-1392). Ruský pravoslavný světec, se kterým je spjat kulturní ideál Svaté Rusi a ruská duchovní kultura. Zakladatel řady klášterů, zejména Trojicko-Sergijevské lávry · 703, 731 Shakespeare, William (1564-1616). Anglický alžbětinský dramatik a básník · 509, 520, 571, 577, 584 Shaw, George Bernard (1856-1950). Přední britský levicový dramatik, prozaik a esejista irského původu, jeden ze zakladatelů moderního britského dramatu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925 · 40, 43, 398, 454-457, 577, 74, 72г, p. 455 Scheffer, Paul (1883-1963). Německý novinář. Počátkem 20. let a v letech 1925-1929 moskevský dopisovatel listu Berliner Tageblatt. Poté byl prohlášen v SSSR personou non grata a stal se kritikem sovětského režimu. Od 40. let žil v USA · 18 Schramm, Augustin (1907-1948). Československý komunistický funkcionář a důstojník bezpečnostních služeb. Nedlouho po smrti Jana Masaryka, s níž je často spojován, byl za nevyjasněných okolností zavražděn · 607 Siewert, Robert (1887-1973). Německý komunistický politik. Byl delegátem IV. kongresu Kominterny (1922), od roku 1926 organizoval německé dělnické delegace do SSSR. Po válce státní činitel v NDR · 31 Signac, Paul Victor Jules (1863-1935). Francouzský malíř, představitel pointilismu · 248 Simonov, Konstantin Michajlovič (1915-1979). Sovětský spisovatel, válečný zpravodaj a překladatel · 577, 578 Simonov, Ruben Nikolajevič (1899-1968). Sovětský divadelní herec a režisér, spjatý s Vachtangovovým divadlem · 73g Sinclair Jr., Upton Beall (1878-1968). Americký spisovatel,
publicista a levicový politik · 411 Sirácky, Andrej (1900-1988). Slovenský filozof, sociolog a politolog • 791 Sirola, Yrjö Elias (1876-1936). Finský politik. Vůdce levých socialistů a zakladatel Komunistické strany Finska, funkcionář Komunistické internacionály. Od porážky komunistické levice ve finské občanské válce v roce 1918 žil až do smrti v sovětském Rusku · 98, 676 Skripnik, Nikolaj Alexejevič (1872-1933). Ruský revolucionář a sovětský stranický a vládní funkcionář na Ukrajině · 714 Skurka. Úředník lidového komisariátu zahraničí SSSR, průvodce Bohumíra Šmerala na cestě z Revalu (Tallinnu) do Moskvy · 116,143 Slánský, Rudolf (1901-1952). Přední československý komunistický politik, dlouholetý člen ÚV KSČ a v letech 1945-1951 jeho generální tajemník. Odsouzen v procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského a popraven · 394 Slavík, Jan (1885-1978). Český historik a archivář, odborník na ruské a sovětské dějiny · 57, 61, 88, 204, 503, 504, 722, 723, 726, 727 i Slavin, Lev Isajevič (1896-1984). Ruský a sovětský spisovatel, dramatik a novinář · 739 Sloan, Patrick (1908-1978). Britský levicový spisovatel, v letech 1931-1937 působil v SSSR · 43 845
CESTY DO UTOPIE Slonimskij, Michail Leonidovič (1897-1972). Ruský a sovětský spisovatel a literární funkcionář · 396 Smeljakov, Jaroslav Vasiljevič (1913-1972). Sovětský básník a literární kritik · 538 Smetana, Bedřich (1824-1884). Český skladatel, přední autor hudebního romantismu · 78, 290, 314, 708 Smigla, Ivar Tenisovič (Smuglov) (1892-1937). Sovětskolotyšský vládní a stranický funkcionář. Stoupenec Lva Trockého, spolu s ním byl v roce 1927 vyloučen z VKS(b). Oběť stalinských represí · 308, 707 Smirnov, Viktor Fjodorovič 846 (1896-1946). Sovětský kulturní funkcionář. Ředitel 2. studia MCHAT a sovětských filmových společností, předseda VOKS (1937—1940) · 81 Smuglov viz Smigla, Ivar Tenisovič Sofija Fominična Paleolog (1455-1503). Druhá žena moskevského velkoknížete Ivana III., pocházející z byzantské imperátorské dynastie · 704 Sokolnikov. Sovětský vedoucí jídelny v Kremlu · 11 Sókratés (469-399 př. n. 1.). Athénský filozof · 174 Sombart, Werner (1863-1941). Německý levicový sociolog a ekonom, analytik moderního kapitalismu a teoretik německého socialismu · 213, 693 Sonnenschein (Sonka), Hugo (1889-1953). Českoněmecký levicový básník a publicista. Stál u vzniku KSČ i Komunistické strany Rakouska, odkud byl v roce 1927 jako stoupenec Trockého vyloučen. V roce 1943 byl deportován do Osvětimi. V roce 1947 odsouzen к dvacetiletému trestu odnětí svobody za údajnou kolaboraci s gestapem. Zemřel ve věznici Mírov • 59,687 Spender, Stephen (1909-1995). Britský levicový básník, spisovatel a esejista. Působil jako dopisovatel komunistického deníku Daily Worker ve španělské občanské
válce • 42 Spitzer, František (1898-1945). Slovenský levicový divadelní režisér dělnických ochotnických souborů a publicista. Zahynul v německém koncentračním táboře · 764 Spivakovská, Klara Davydovna (1893-1963). Ruská a sovětská operní pěvkyně, sólistka Vídeňské opery. Manželka diplomata Sergeje Alexandrovského · p. 673 Stachanov, Alexej Grigorjevič (1906-1977). Donbaský horník, jehož údajný rekordní pracovní výkon stál u zrodu stachanovského hnutí · 749 Stalin, Josif Vissarionovič (vl. jm. Džugašvili, 1878-1953). Ruskogruzínský revolucionář, sovětský politik, státník a vojenský funkcionář, marxistický teoretik. Jeden z vůdců Říjnové revoluce, od roku 1922 do konce života generální tajemník Ústředního výboru VKS(b), resp. KSSS. Od konce 20. let fakticky sovětský diktátor · 19, 22, 33, 35, 37-39, 42, 44, 46, 47, 90, 242, 254, 308, 309, 312, 371, 385, 389, 452, 458, 468, 494, 495, 511, 512, 527, 529, 562, 563, 565, 600, 626, 659, 660, 662, 666, 707, 712, 727, 728, 761, 772, 775 Stanislavski), Konstantin Sergejevič (vl. jm. Alexejev, 1863-1938). Významný ruský a sovětský divadelní režisér, teoretik,
Jmenný rejstřík pedagog a herec. Spolu s Vladimírem Němirovičem-Dančenkem roku 1898 založil a vedl MCHAT. Je autorem tzv. Stanislavského herecké metody, která ovlivnila generace divadelních herců · 293, 346, 572, 591, 594, 595, 599, 689, 697, 737, 744, 771, 794 Stasovová, Jelena Dmitrijevna (1873-1966). Ruská revolucionářka a sovětská stranická funkcionářka, aktivistka za práva žen. Působila v mezinárodním komunistickém hnutí, v letech 1927-1937 předsedkyně Mezinárodní organizace pomoci revolucionářům (MOPR) · 135 Stašek, Antal (vl. jm. Kamil Zeman, 1843-1931). Český spisovatel. V letech 1919-1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění za Československou národní demokracii. Otec spisovatele Ivana Olbrachta · 680, 683 Stavskij, Vladimir Petrovič (1900-1943). Sovětský spisovatel, v letech 1936-1941 předseda Svazu spisovatelů SSSR · 42 Stein, Günther (1900-1961). Německý levicový novinář. V roce 1932 moskevský korespondent deníku Berliner Tageblatt. Od války působil v USA · 497 Stejskal, Bohuš (1896-1955). Český divadelní režisér, působil ve Vinohradském divadle v Praze · 79 Stibor, Oldřich (1901-1943). Český avantgardní divadelní režisér. V letech 1931-1940 vedl činohru v Olomouci · 750 Stolz, Jiří. Odborový předák, levicový publicista a redaktor. Od roku 1930 byl zástupcem generálního tajemníka Rudé odborové internacionály · 61, 63, 225, 240, 257; p. 229 Stříbrný, Jiří (1880-1955). Český a československý politik. Od roku 1920 místopředseda Československé strany národně-sociální, poslanec Národního shromáždění (1918-1935) a ministr (1918-1920 a 1922-1926). Po
vyloučení v roce 1926 předák radikálně nacionalistických a fašizujících uskupení (Národní liga) a vydavatel bulvárních listů tiskového koncernu Tempo. Po válce odsouzen к doživotnímu žaláři · 671, 740, 741, 744 Sudakov, Ilja Jakovlevič (1890-1969). Ruský a sovětský divadelní a filmový herec a divadelní režisér · 739 Surkov, Alexej Alexandrovič (1899-1983). Sovětský básník, novinář a literární funkcionář. Od roku 1928 člen vedení RAPP, v letech 1953-1959 předseda Svazu spisovatelů SSSR · 565 Suvorov, Alexandr Vasiljevič (1729-1800). Ruský generál a vojenský velitel. Jeden z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších ruských vojevůdců • 270 Sverdlov, Jakov Michajlovič (1885-1919). Ruský revolucionář a přední sovětský politik. Po Říjnové revoluci zastával funkci předsedy Všeruského ústředního výkonného výboru (VCIK), tedy de iure hlavy sovětského Ruska · 124, 134-136, 139-141,175, 241, 243, 488, 524, 527, 528, 533, 682, 686, 735, 775, 777 Š Šackij, Stanislav Teofilovič (1878-1934). Ruský a sovětský pedagog, propagátor experimentálních a progresivních vzdělávacích technik · 412 847
CESTY DO UTOPIE Šalda, František Xaver (1867-1937). Přední český literární kritik, esejista a spisovatel · 53, 226, 235, 352 Šaljapin, Fjodor Ivanovic (1873-1938). Populární ruský zpěvák a světový operní pěvec. Od roku 1917 ředitel Mariinského divadla v Petrohradě. Od roku 1921 žil ve francouzské emigraci · 161 Šaprov, Michail F. Sovětský diplomat, ve 30. letech tajemník sovětského vyslanectví v Praze · 80, 81 Šavel viz Pavel z Tarsu (1886-1940). Sovětský státní a stranický činitel, lidový komisař práce RSFSR (1928-1933) a zástupce předsedy Rady lidových komisařů. Oběť stalinských represí • 538 Šnajdrová. Československá komunistka · 353 Ščusev, Alexej Viktorovič Šolochov, Michail Alexandrovič (1873-1949). Ruský a sovětský architekt, přední autor stalinské monumentální neoklasicistní architektury · 715, 718, 773, 774, 776 Ševčenko, Taras Hryhorovyč 848 a komunistický politik a marxistický teoretik · 59, 60, 85-88, 96, 111,117,140,142-144,148,150, 151-159, 199, 224, 255, 467, 676-678, 680, 681, 685, 687-689, 695, 723, 744, 762 (1814-1861). Přední ukrajinský básník, zakladatel moderní ukrajinské literatury · 161 Šíma, Josef (1891-1971). Český modernistický malíř, inspirovaný surrealismem a abstrakcí. Od roku 1922 žil a tvořil ve Francii · 610 Šiškin, Ivan Ivanovic (1832-1898). Ruský malíř realistické školy · 699 Šiškov, Vjačeslav Jakovlevič (1873-1945). Ruský a sovětský spisovatel, autor próz inspirovaných Sibiří · 282 Šklovskij, Viktor Borisovič (1893-1984). Ruský a sovětský spisovatel, přední literární kritik a teoretik. Představitel ruské formalistické estetiky · 564
Šmeral, Albín. Úředník, bratr politika Bohumíra Šmerala · 114, 680 Šmeral, Bohumír (1880-1941). Přední český a československý sociálnědemokratický Šmidt, Vasilij Vladimirovič [?] (1905-1984). Přední sovětský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1965 · 509 Šostakovič, Dmitrij Dmitrijevič (1906-1975). Sovětský skladatel, pianista a dirigent, přední autor hudebního modernismu · 571, 612, 737 Špála, Václav (1885-1946). Český modernistický malíř, grafik a ilustrátor · 80, 81, 89, 605, 607, 609, 612, 750 Špalek, Josef (1902-1942). Český architekt, představitel architektonického funkcionalismu. Od roku 1933 žil a působil v SSSR · 75, 76, 538, 606 Španiel, Otakar (1881-1955)· Český sochař a řezbář · 611 Šrámková. Česká hospodyně v Moskvě · 624 Šrom, Josef Eduard (1888-1942). Československý diplomat. V letech 1921-1922 a 1924-1930 působil na českém zastupitelství v Moskvě. Psal pravidelné přehledy o vývoji SSSR do časopisu Zahraniční politika, autor obsáhlého kompendia Sovětské Rusko (1924) a publikace V říši Stalinově (1929) · 61, 241, 255,
Jmenný rejstřík 256, 347, 348, 503, 504, 698, 700, 726, 727; p. 62 Štěpánek, Zdeněk (1896-1968). Přední český herec, dramatik, divadelní režisér a filmový scenárista. Dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze · 72 Šterenberg, David Petrovič (1881-1948). Ruský a sovětský výtvarný umělec a grafik, pedagog Vchutěmasu · 246, 250 Štoll, Ladislav (1902-1981). Český levicový literární kritik a poválečný kulturněpolitický funkcionář · 70, 352, 764 Štursa, Jan Josef (1880-1925). Přední český sochař · 611 Štýrský, Jindřich (1899-1942). Český malíř, fotograf a výtvarný teoretik. Spolutvůrce artificialismu a přední autor surrealistické avantgardy · 609, 611, 612, 614, 743, 765·, P- 521 Švabinský, Maxmilián Theodor Jan (Max) (1873-1962). Přední český malíř a grafik · 609, 610 Švec, Josef (1883-1918). Plukovník československých legií v Rusku · 739 T Tairov, Alexandr Jakovleviě (vl. jm. Kornblit, 1885-1950). Přední ruský a sovětský avantgardní režisér a herec. Umělecký vedoucí moskevského Komorního divadla (1914-1949) · 62, 231, 236, 293, 299, 315, 539, 577, 578, 580, 592-595, 599, 612, 739, 741, 750 Tamerlán (Timur Leng) (1336-1405). Turkotatarský vojevůdce a dobyvatel. Ve 14. století vytvořil obrovskou středoasijskou říši s hlavním městem Samarkandem, kde se také nachází jeho hrobka · 372 Tarasov-Rodionov, Alexandr Ignatěviě (1885-1938). Ruský - a sovětský spisovatel, funkcionář RAPP. Oběť stalinských represí · 395, 538-540 Tarasovová. Patrně manželka spisovatele Tarasova-Rodionova · 539 Taro, Gerda (1910-1937). Německopolská levicová válečná fotografka, spolupracovnice
fotografa Roberta Cápy. Zahynula ve španělské občanské válce · 42 Tatlin, Vladimir Jevgrafoviě (1885-1953). Ruský a sovětský avantgardní výtvarník, sochař a architekt. Jeden ze zakladatelů konstruktivismu, autor známého modelu Věže III. internacionály (1919) · 74, 247, 699 Täufer, Jiří (1911-1986). Český levicový překladatel, básník, literární kritik a publicista, poválečný diplomat a kulturněpolitický funkcionář. Za druhé světové války působil v československém vysílání moskevského rozhlasu. Z ruštiny přeložil mj. deset svazků díla Vladimíra Majakovského · 71; p. 175 Teige, Karel (1990-1951). Přední český umělecký kritik, teoretik a estetik, příslušník meziválečné umělecké avantgardy · 53, 61-63, 65, 74, 85-87, 225, 240-242, 244, 256, 257, 467, 518, 723, 729, 731, 754, 764-766·, p. 62, 229, 247, 249, 250, 521, 615 Tesař. Politický druh Bohumíra Šmerala v Moskvě · 142 Tevelev, Moisej Solomonovič (2-1918). Ukrajinský bolševický revolucionář. Byl zabit v Charkově během německé okupace · 725 Theer, Otakar (1880-1917). Český básník, spisovatel a překladatel · 326 849
CESTY DO UTOPIE 850 Thein, Hanuš (1904-1974). Český operní pěvec a režisér, spjatý s Národním divadlem · 73 Thorez, Maurice (1900-1964). Francouzský komunistický politik, v letech 1930-1964 předseda Francouzské komunistické strany • 41 Tichonov, Nikolaj Semjonovič (1896-1979). Sovětský básník a prozaik, jeden z nejpopulárnějších básníků v meziválečném SSSR · 396, 511 Tille, Václav (Říha, Václav) (1867-1937). Český divadelní a literární kritik a spisovatel · 64, 88, 290, 298, 304, 311, 321, 322, 326, 758; p. 63, 331 Tolstá, Alexandra Lvovna (1884-1979). Nejmladší dcera a tajemnice spisovatele Lva Tolstého. Autorka vzpomínek na otce a zakladatelka jeho muzea v Jasné Poljaně · 414 Tolstoj, Alexej Konstantinovič (1817-1875). Ruský básník a prozaik pozdního romantismu · 738 Tolstoj, Alexej Nikolajevič (1882-1945). Ruský a sovětský spisovatel. V letech 1918-1923 žil v zahraničí, po návratu do SSSR se stal prominentní osobností sovětské kulturní politiky · 78; p. 183 Tolstoj, Lev Nikolajevič (1828-1910). Přední ruský spisovatel a dramatik, pedagog, filozof a náboženský myslitel · 88, 268, 269, 327, 406, 408, 411-416, 424, 480, 717, 718, 776; p. 416 Tomačev. Sovětský politik · 102 Ťomkin, Dmitrij Zinovjevič (1894-1979). Ruskoamerický skladatel a autor filmové hudby, čtyřnásobný držitel filmového Oskara. Od roku 1921 žil a tvořil v emigraci, zejména v USA · 107 Tomskij, Michail Pavlovic (vl. jm. Jefremov, 1880-1936). Sovětský stranický a odborový funkcionář, předseda prezidia Ústřední rady odborových svazů (1918-1929). Od roku 1929 odstaven od moci a jako Bucharinův spojenec obviněn
z členství v tzv. pravicově-trockistickém antisovětském bloku. V roce 1936 spáchal sebevraždu · 312 Toyen (vl. jm. Marie Čermínová, 1902-1980). Česká malířka, spolutvůrkyně artificialismu a přední autorka surrealistické avantgardy. Od roku 1947 žila a tvořila ve francouzské emigraci · 609, 612, 743, 765 Träger, Josef (1904-1971). Český divadelní kritik a teoretik · 89, 601, 742·, p. 585 Tretjakov, Sergej Michajlovič (1892-1937). Ruský a sovětský básník, dramatik a publicista. Oběť stalinských represí · 67, 78, 523, 538, 583-585, 697 Trioletová, Elsa (roz. Ella Jurjevna Kaganovová, 1896-1970). Francouzská levicová spisovatelka a překladatelka pocházející z Ruska. Od roku 1918 žila ve Francii. Životní družka a od roku 1939 manželka básníka Louise Aragona, s nímž navštěvovala SSSR · 538, 539, 732 Trockij, Lev Davidovič (vl. jm. Bronštejn, 1879-1940). Ruský revolucionář, přední sovětský politik a marxistický teoretik. Jeden z vůdců Říjnové revoluce, ideolog světové revoluce a zakladatel trockismu jako odnože marxismu. Lidový komisař zahraničních věcí, poté komisař vojenství a námořnictva (1918-1926), vrchní velitel Rudé armády během ruské občanské
Jmenný rejstřík války. Hlavní Stalinův konkurent v boji o moc po Leninově smrti. V roce 1926 byl zbaven funkcí, poté vyloučen z VKS(b) a roku 1929 vypovězen ze země. V zahraničí organizoval mezinárodní komunistickou opozici proti Stalinovi a byl zavražděn v mexickém exilu sovětským agentem · 27, 33, 59, 96, 110, 111, 156, 158, 228, 232, 245, 283, 285, 307-309, 316, 347, 389, 467, 468, 697, 704, 707, 722, 775\ p. 28 Trubetzkoy, Paolo (ruský Pavel Petrovič Trubeckoj, kníže, 1866-1938). Italský sochař a malíř ruského původu · 701 Tuček. Politický druh Bohumíra Šmerala v Moskvě · 142 Tugenchold, Jakov Alexandrovič (1882-1928). Ruský a sovětský umělecký kritik a teoretik · 250 Tyšler, Alexandr Grigorjevič (1898-1980). Sovětský malíř, sochař a divadelní výtvarník · 573 Tzara, Tristan (vl. jm. Samuel Rosenstock, 1896-1963). Francouzský avantgardní básník a dramatik, pocházející z Rumunska. Zakladatel dadaismu a příslušník mezinárodního surrealistického hnutí · 42 jeden z vůdců teroristické frakce narodovolců byl popraven · 136, 685 Uljanov, Vladimir Iljič viz Lenin, Vladimir Iljič Upward, Edward (1903-2009). Britský levicový spisovatel · 43 Urancev. Sovětský umělec · 107 Urban, Antonín (1906-1938). Český architekt, představitel architektonického funkcionalismu. Žák Bauhausu, od roku 1930 žil a tvořil v SSSR. Oběť stalinských represí · 75, 719·, p. 75 Urbánek. Politický druh Bohumíra Šmerala v Moskvě · 142 Urickij, Moisej Solomonovič (1873-1918). Ruský revolucionář a politik, předseda petrohradské Čeky. Stal se obětí atentátu · 101, 102, 366, 457, 693, 782 Urx, Eduard Vincenc
(1903-1942). Československý komunistický politik a novinář, marxistický literární teoretik a kritik. V letech 1931-1933 působil v Moskvě. Za okupace šéfredaktor ilegálního Rudého práva a předseda I. ilegálního vedení KSČ. Byl popraven v německém koncentračním táboře · 764 Ustrjalov, Nikolaj Vasiljevič (1890-1937). Ruský a sovětský marxistický teoretik a politický činitel, zakladatel a ideolog tzv. směnověchovství a nacionalbolševismu. Žil v emigraci v čínském Charbinu, v roce 1935 se vrátil do SSSR. Oběť stalinských represí · 209 U Udeanu (znám také jako Ludovic Brecher a Louis Dolivet, 1908-1989). Francouzský spisovatel a publicista rumunského původu. Od roku 1939 žil v USA · 735 Uglanov, Nikolaj Alexandrovič (1886-1937). Sovětský odborový, vládní a stranický funkcionář · 108 Uljanov, Alexandr Iljič (1866-1887). Ruský revolucionář, starší bratr Vladimíra Lenina. Jako V Václavek, Bedřich (1897-1943). Český levicový novinář a publicista, marxistický literární teoretik a kritik. Byl popraven v Osvětimi · 65, 66, 85, 86, 88, 394, 402, 729 851
CESTY DO UTOPIE 852 Vacina, Ladislav (1943-1992). Český regionální bibliograf · 87 Vachtangov, Jevgenij Bagrationovič (1883-1922). Přední ruský modernistický divadelní režisér, herec a teoretik. Působil v MCHAT, v roce 1917 založil a poté vedl jeho 3. studio (od roku 1926 Vachtangovovo divadlo) • 73, 576-578, 593, 594, 697, 698, 739-741 Vaillant-Couturier, Paul (1892-1937). Francouzský spisovatel, novinář a komunistický politik. V letech 1926-1929 a 1935~1937 šéfredaktor ústředního komunistického deníku l’Humanité • 17 Vajtauer, Emanuel. Český novinář, publicista a politik. Po vyloučení z KSČ v roce 1929 činný v České straně národněsocialistické, během německé okupace přední kolaborantský novinář. Od května 1945 nejsou jeho osudy známy, v roce 1946 v nepřítomnosti odsouzen к trestu smrti · 58, 59, 99, 148, 676, 677, 681, 686 Valle-Inclán, Ramón Maria del (1866-1936). Španělský modernistický dramatik, básník a spisovatel · 40 Vančura, Vladislav (1891-1942). Přední český levicový modernistický spisovatel, ve 20. letech příslušník umělecké avantgardy. Byl popraven za heydrichiády · 64, 65, 81, 85, 86, 88, 290, 298, 304, 311, 321, 326, 428, 749; p. 63 Vaněk, Miloš (1897-1967). Český levicový novinář. Redaktor Rudého práva a delegát 2. kongresu Kominterny (1920), později redaktor Práva lidu (1927-1938). Po roce 1948 žil v exilu, pracoval jako redaktor Rádia Svobodná Evropa · 726 Varga, Jenö (ruský Jevgenij Samuilovič, 1879-1964). Maďarský a sovětský marxistický ekonom. Lidový komisař financí a předseda Nejvyšší rady národního hospodářství v období Maďarské republiky rad (1919),
po jejím potlačení emigroval do sovětského Ruska. Působil v Kominterně jako expert na světovou ekonomiku a agrární otázky, v 30. letech Stalinův ekonomický poradce · 154, 688 Vasiljevová. Sovětská funkcionářka Kominterny · 105, 677 Včelička, Géza (vl. jm. Antonín Eduard Včelička, 1901-1966). Český levicový spisovatel, novinář, cestovatel a organizátor trampského hnutí · 67, 85, 86, 88, 513, 544, 556, 730, 734, 735, 756, 760 Velemínský, Karel (1880-1934). Český pedagog a publicista · 88, 408, 416; p. 416 Vertov, Dziga (vl. jm. David Arkaděvič Kaufman, 1896-1954). Sovětský avantgardní filmový režisér a teoretik, průkopník dokumentárního filmu · 523, 642, 730, 747 Vesnin, Alexandr Alexandrovič (1883-1959). Ruský a sovětský architekt a scénograf. Spolu se svými bratry přední představitel konstruktivismu · 74, 76, 429, 606, 612, 718 Vesnin, Leonid Alexandrovič (1880-1933). Ruský a sovětský architekt. Spolu se svými bratry přední představitel konstruktivismu • 74, 76, 429, 606, 612, 718, 772 Vesnin, Viktor Alexandrovič (1882-1950). Ruský a sovětský architekt, v letech 1937-1949
Jmenný rejstřík předseda Svazu architektů SSSR. Spolu se svými bratry přední představitel konstruktivismu · 74, 76, 429, 606, 612, 718 Veverka, Ludvík (1893-1947). Český divadelní herec · 72, 586, 589 Višněvskij, Vsevolod Vitaljevič (1900-1951). Sovětský dramatik a spisovatel, vojenský a politický činitel · 79, 664-666, 741, 750 Vladimír Alexandrovič, velkokníže (1847-1909). Třetí syn cara Alexandra IL, mladší bratr cara Alexandra III · 720 Vlasov, Alexandr · 778 Vojkov, Pjotr Lazarevič (1888-1927). Ruský revolucionář a sovětský diplomat, v letech 1924-1927 vyslanec v Polsku. Stal se ve Varšavě obětí atentátu · 215, 220, 694, 722 Volek-Choráz, Julius (1888-1928). Československý komunistický politik • 52 Volkov. Člen Moskevského sovětu · 210; p. 62 Volodarsky, V. (vl. jm. Goldštejn, 1891-1918). Ruský revolucionář a politik. Stal se obětí atentátu · 102,175, 693 Volpin, Michail Davidovič (1902-1988). Sovětský dramatik, básník a scenárista · 797 Volter, Alexej Alexandrovič. Ruský a sovětský výtvarník a kulturní činitel · 250 Voroncev. Sovětský politik · 175 Vorošilov, Kliment Jefremovič (1881-1969). Ruský revolucionář, sovětský vojenský velitel, politik a státník. V letech 1925-1940 lidový komisař vojenství a námořnictva, resp. obrany. Byl nejdéle sloužícím členem politbyra ÚV VKS(b), resp. prezidia ÚV KSSS (1926-1960) · 272, 344, 452, 454, 529, 535, 538, 551, 579, 703, 707, 775 Vorovskij, Vaclav Vaclavovič (1871-1923). Ruský revolucionář a jeden z prvních sovětských diplomatů. Byl zavražděn ve Švýcarsku bývalým bělogvardějským důstojníkem · 217, 240, 249 Voskovec, Jiří (vl.
jm. Wachsmann, 1905-1981). Český levicový herec, dramatik a divadelník. Spolu s Janem Werichem zakladatel a vůdčí osobnost Osvobozeného divadla. Po roce 1948 žil v americké emigraci • 73, 77, 78, 79, 236, 570, 571, 575, 583, 585, 737, 740-, p. 578 Voskovec, Václav (vl. jm. Vilém Wachsmann, 1864-1945). Český hudebník, otec herce Jiřího Voskovce. V letech 1889-1905 působil jako kapelník elitního pluku carské gardy v Rusku, přijal pravoslaví i ruské občanství. Po vypuknutí první světové války byl jako ruský státní příslušník zatčen a deportován do Ruska, kde se připojil к československým legiím • 737 Vovsov. Sovětský herec 2. studia MCHAT · 573 Vydra, Václav (1876-1953). Český divadelní herec a režisér. Ředitel Národního divadla v Praze v letech 1945-1949 · 72, 586,589 Vynnyčenko, Volodymyr Kyrylovyč (1880-1951). Ukrajinský spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů moderní ukrajinské literatury a vůdčí osobnost boje za ukrajinskou nezávislost. Premiér Ukrajinské lidové republiky v krátkém období její existence (od prosince 1918 do února 1919). Od roku 1919 žil ve francouzské emigraci · 150 853
CESTY DO UTOPÍE Waldes, Jindřich (1876-1941). Českoněmecký podnikatel, majitel koncernu Waldes Koh-i-noor · 475, 625, 745 Wassermann, August Paul von (1866-1925). Německý bakteriolog a hygienik · 192, 690, 691 Webb, Sidney, baron Passfield (1859-1947). Britský levicový ekonom a publicista, labouristický politik a odborový funkcionář, sociální reformátor a přední činitel Fabiánské společnosti. Manžel Beatrice Webbové, společně pobývali v roce 1932 v SSSR a vydávali nadšené publikace o sovětském zřízení · 38 Webbová, Beatrice, baronka Passfieldová (vl. jm. Potterová, 854 1858-1892). Britská levicová socioložka a ekonomka, publicistka, sociální reformátorka a přední činitelka Fabiánské společnosti. Manželka Sidneyho Webba, s nímž pobývala v roce 1932 v SSSR · 38 Weil, Jiří (1900-1959). Přední český levicový spisovatel, překladatel a novinář · 53, 65, 70, 71, 85-87, 89, 255, 374, 620, 652-654, 746, 760; p. 171,179, 624, 640, 646 Weiskopf, Franz Carl (1900-1955). Českoněmecký levicový spisovatel, novinář a diplomat · 64, 67, 85-88, 397, 398, 508, 513, 514, 730,758; p. 67,510 Weissmüller, Johnny (vl. jm. Johann Peter Weißmüller, 1904-1984). Americkoněmecký plavec a filmový herec, pocházející z rumunského Banátu. Vytvořil desítky sportovních rekordů a stal se nejznámějším filmovým představitelem Tarzana · 550, 735 Wells, Herbert George (1866-1946). Britský levicový spisovatel, esejista, sociální a politický myslitel. Spoluzakladatel moderní vědeckofantastické literatury a přední autor románových utopií. Ve 30. letech prezident Mezinárodního PEN klubu · 206, 691 Werich, Jan
(1905-1980). Český levicový herec, dramatik a divadelník. Spolu s Janem Werichem zakladatel a vůdčí osobnost Osvobozeného divadla · 73, 78, 79, 85, 86, 88, 236, 448, 570, 585, 720, 737-740-, p. 575, 578 Williams, Albert Rhys (1883-1962). Americký levicový novinář a válečný korespondent. V meziválečném období působil několikrát v sovětském Rusku (nejdéle v letech 1922-1928) · 18, 19 Wolker, Jiří (1900-1924). Přední český básník, spoluzakladatel proletářské poezie · 531 Wrangel, Petr Nikolajevič (1878-1928). Generál ruské carské armády a velitel tzv. bílé armády na jižní (krymské) frontě občanské války. Po evakuaci svých vojsk žil v belgické emigraci · 321, 684 Z Zelenka, František (1904-1944). Český architekt a scénograf, v letech 1929-1937 blízký spolupracovník Osvobozeného divadla · 73 Zetkinová, Klara (1857-1933). Německá revolucionářka, komunistická politická a aktivistka za práva žen. Poslankyně Říšského sněmu (1920-1933) a členka Výkonného výboru Kominterny (1921-1933) · 23, 31, 312, 313, 509 Zinovjev, Grigorij Jevsejevič (vl. jm. Ovsej-Geršon Aronovič
Jmenný rejstřík Radomyslskij, 1883-1936). Ruský revolucionář a přední sovětský politik, jeden z vůdců Říjnové revoluce. V letech 1917-1926 předseda Petrohradského sovětu, v letech 1919-1926 předseda Výkonného výboru Kominterny, poté odstaven od moci. Rektor Kazaňské univerzity, poté na rok vypovězen do Kostanaje (severní Kazachstán). V srpnu 1936 byl odsouzen v prvním moskevském procesu s tzv. trockisticko-zinovjevským centrem к trestu smrti a popraven · 18, 22, 100, 101, 105, 106, 108, 151, 158, 242, 307-309, 468, 677, 678, 687, 706, 707 Zora, Josef (vl. jm Josef Tanciburek, 1894-1971). Český filmový a divadelní herec, filmový zvukař · 77; p. 175 Zrzavý, Jan (1890-1977). Přední český modernistický malíř, grafik a ilustrátor · 610 Zweig, Stefan (1881-1942). Přední rakouský prozaik a básník · 412 Ž Ždanov, Andrej Alexandrovič (1896-1948). Sovětský politik, stranický funkcionář a ideolog. Od roku 1934 tajemník leningradské organizace komunistické strany, v letech 1941-1948 druhý tajemník Ústředního výboru VKS(b). V roce 1946 byl pověřen řízením kulturní politiky a prosazoval její dogmatickou podobu · 538, 563, 728 855 |
| any_adam_object | 1 |
| author2 | Šimová, Kateřina 1979- Kolenovská, Daniela 1976- Drápala, Milan 1964- |
| author2_role | edt edt edt |
| author2_variant | k š kš d k dk m d md |
| author_GND | (DE-588)1088421997 (DE-588)1078333017 (DE-588)1106139933 |
| author_facet | Šimová, Kateřina 1979- Kolenovská, Daniela 1976- Drápala, Milan 1964- |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV044871291 |
| classification_rvk | KS 3684 |
| ctrlnum | (OCoLC)1077580892 (DE-599)BVBBV044871291 |
| discipline | Slavistik |
| edition | Vydání první |
| era | Geschichte 1920-1938 gnd |
| era_facet | Geschichte 1920-1938 |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>00000nam a2200000 cb4500</leader><controlfield tag="001">BV044871291</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20240215</controlfield><controlfield tag="007">t|</controlfield><controlfield tag="008">180316s2017 xx ac|| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788072603312</subfield><subfield code="9">978-80-7260-331-2</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1077580892</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV044871291</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-355</subfield><subfield code="a">DE-M457</subfield><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">KS 3684</subfield><subfield code="0">(DE-625)84268:</subfield><subfield code="2">rvk</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Cesty do utopie</subfield><subfield code="b">sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů</subfield><subfield code="c">Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.)</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vydání první</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Prostor</subfield><subfield code="c">2017</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">871 Seiten</subfield><subfield code="b">Illustrationen, Porträts</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Obzor</subfield><subfield code="v">99. svazek</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte 1920-1938</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Reise</subfield><subfield code="0">(DE-588)4049275-8</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Tschechen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4061083-4</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Intellektueller</subfield><subfield code="0">(DE-588)4027249-7</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Moskau</subfield><subfield code="0">(DE-588)4074987-3</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Sankt Petersburg</subfield><subfield code="0">(DE-588)4267026-3</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Sowjetunion</subfield><subfield code="0">(DE-588)4077548-3</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Russland</subfield><subfield code="0">(DE-588)4076899-5</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4002214-6</subfield><subfield code="a">Anthologie</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Sowjetunion</subfield><subfield code="0">(DE-588)4077548-3</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Russland</subfield><subfield code="0">(DE-588)4076899-5</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Moskau</subfield><subfield code="0">(DE-588)4074987-3</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Sankt Petersburg</subfield><subfield code="0">(DE-588)4267026-3</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="4"><subfield code="a">Reise</subfield><subfield code="0">(DE-588)4049275-8</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="5"><subfield code="a">Tschechen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4061083-4</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="6"><subfield code="a">Intellektueller</subfield><subfield code="0">(DE-588)4027249-7</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Geschichte 1920-1938</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Šimová, Kateřina</subfield><subfield code="d">1979-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1088421997</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kolenovská, Daniela</subfield><subfield code="d">1976-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1078333017</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Drápala, Milan</subfield><subfield code="d">1964-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1106139933</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="830" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">Obzor</subfield><subfield code="v">99. svazek</subfield><subfield code="w">(DE-604)BV008247897</subfield><subfield code="9">99</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung UB Regensburg - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Register // Personenregister</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">306.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">437</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">306.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">471</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-030265729</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4002214-6 Anthologie gnd-content |
| genre_facet | Anthologie |
| geographic | Moskau (DE-588)4074987-3 gnd Sankt Petersburg (DE-588)4267026-3 gnd Sowjetunion (DE-588)4077548-3 gnd Russland (DE-588)4076899-5 gnd |
| geographic_facet | Moskau Sankt Petersburg Sowjetunion Russland |
| id | DE-604.BV044871291 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-12-05T11:05:07Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788072603312 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-030265729 |
| oclc_num | 1077580892 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-355 DE-BY-UBR DE-M457 DE-12 |
| owner_facet | DE-355 DE-BY-UBR DE-M457 DE-12 |
| physical | 871 Seiten Illustrationen, Porträts |
| publishDate | 2017 |
| publishDateSearch | 2017 |
| publishDateSort | 2017 |
| publisher | Prostor |
| record_format | marc |
| series | Obzor |
| series2 | Obzor |
| spelling | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.) Vydání první Praha Prostor 2017 871 Seiten Illustrationen, Porträts txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Obzor 99. svazek Geschichte 1920-1938 gnd rswk-swf Reise (DE-588)4049275-8 gnd rswk-swf Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd rswk-swf Intellektueller (DE-588)4027249-7 gnd rswk-swf Moskau (DE-588)4074987-3 gnd rswk-swf Sankt Petersburg (DE-588)4267026-3 gnd rswk-swf Sowjetunion (DE-588)4077548-3 gnd rswk-swf Russland (DE-588)4076899-5 gnd rswk-swf (DE-588)4002214-6 Anthologie gnd-content Sowjetunion (DE-588)4077548-3 g Russland (DE-588)4076899-5 g Moskau (DE-588)4074987-3 g Sankt Petersburg (DE-588)4267026-3 g Reise (DE-588)4049275-8 s Tschechen (DE-588)4061083-4 s Intellektueller (DE-588)4027249-7 s Geschichte 1920-1938 z DE-604 Šimová, Kateřina 1979- (DE-588)1088421997 edt Kolenovská, Daniela 1976- (DE-588)1078333017 edt Drápala, Milan 1964- (DE-588)1106139933 edt Obzor 99. svazek (DE-604)BV008247897 99 Digitalisierung UB Regensburg - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Register // Personenregister |
| spellingShingle | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů Obzor Reise (DE-588)4049275-8 gnd Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd Intellektueller (DE-588)4027249-7 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4049275-8 (DE-588)4061083-4 (DE-588)4027249-7 (DE-588)4074987-3 (DE-588)4267026-3 (DE-588)4077548-3 (DE-588)4076899-5 (DE-588)4002214-6 |
| title | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů |
| title_auth | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů |
| title_exact_search | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů |
| title_full | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.) |
| title_fullStr | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.) |
| title_full_unstemmed | Cesty do utopie sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů Kateřina Šimová, Daniela Kolenovská, Milan Drápala (ed.) |
| title_short | Cesty do utopie |
| title_sort | cesty do utopie sovetske rusko ve svedectvich mezivalecnych ceskoslovenskych intelektualu |
| title_sub | sovětské Rusko ve svědectvích meziválečných československých intelektuálů |
| topic | Reise (DE-588)4049275-8 gnd Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd Intellektueller (DE-588)4027249-7 gnd |
| topic_facet | Reise Tschechen Intellektueller Moskau Sankt Petersburg Sowjetunion Russland Anthologie |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=030265729&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| volume_link | (DE-604)BV008247897 |
| work_keys_str_mv | AT simovakaterina cestydoutopiesovetskeruskovesvedectvichmezivalecnychceskoslovenskychintelektualu AT kolenovskadaniela cestydoutopiesovetskeruskovesvedectvichmezivalecnychceskoslovenskychintelektualu AT drapalamilan cestydoutopiesovetskeruskovesvedectvichmezivalecnychceskoslovenskychintelektualu |