Ústí nad Labem:
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Praha [u.a.]
Paseka
2011
|
| Ausgabe: | Vyd. 1. |
| Schriftenreihe: | Zmizelé Čechy
|
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis |
| Beschreibung: | 87 S., [38] Bl. zahlr. Ill. |
| ISBN: | 9788074321368 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV039767587 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20120203 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 111219s2011 a||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788074321368 |9 978-80-7432-136-8 | ||
| 035 | |a (OCoLC)772962336 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV039767587 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-355 |a DE-12 |a DE-255 | ||
| 084 | |a RL 90013 |0 (DE-625)142362:12584 |2 rvk | ||
| 084 | |a 7,41 |2 ssgn | ||
| 084 | |a 2.2 |2 KUBA2 | ||
| 100 | 1 | |a Krsek, Martin |d 1974- |e Verfasser |0 (DE-588)1018180427 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Ústí nad Labem |c Martin Krsek |
| 250 | |a Vyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Praha [u.a.] |b Paseka |c 2011 | |
| 300 | |a 87 S., [38] Bl. |b zahlr. Ill. | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 490 | 0 | |a Zmizelé Čechy | |
| 648 | 7 | |a Geschichte |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Ústí nad Labem |0 (DE-588)1038333-5 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4145395-5 |a Bildband |2 gnd-content | |
| 689 | 0 | 0 | |a Ústí nad Labem |0 (DE-588)1038333-5 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Geschichte |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m HEBIS Datenaustausch |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=024628635&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 940 | 1 | |n DHB | |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 940 | 1 | |q DHB_JDG_ISBN_1 | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-024628635 | ||
| 942 | 1 | 1 | |c 307.09 |e 22/bsb |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804148682260480000 |
|---|---|
| adam_text | Martin Krsek
ÚSTI
NAD LABEM
PASEKA
PRAHA - LITOMYŠL
SEZNAM VYOBRAZENI
Zkratky
MM ÚL Muzeum města listí nad Labem
AMUL Archiv města Ústí nad Labem
1 Ústecká měšťanská rodina Windischů nechala roku 1666 zhotovit obraz
se zemským patronem a patronem města sv Václavem Malíř v pozadí za-
chytil vůbec nejstarší dochovaný pohled na město U světcovy pravé nohy
je vidět „německý děkanský kostel, část „českého kostela a střechy
měšťanských domů za hradbami, u levé nohy se pak rýsuje Hrnčířská brá-
na a domy Hrnčířského předměstí na dnešním Předmostí (Malba autor
neznámý 1666, MMÚL)
2 Pokus o velkolepou rekonstrukci středověké podoby města patřil k hlav-
ním atrakcím Všeobecné německé průmyslové výstavy v Ústí nad Labem
v roce 1903 Kašírované kulisy ze dřeva sloužily zároveň jako prodejní
pavilony Stály v prostoru dnešních Městských sadů (Pohlednice autor
neznámý, 1903, MMÚL)
3 Podobně se nechali inspirovat zmizelou architekturou i ústečtí muzejní-
ci, když na Výstavě pro kulturu a hospodářství roku 1924 na Bukově vy-
stavěli pavilon v podobě zbouraného kostela sv Materny, který stál od
13 století do roku 1895 na dnešním Lidickém náměstí (Foto autor ne-
známý, 1924, sbírka Marie Hanušové)
4 Dne 14 září 1985 zmizela významná památka na první jízdu vlaku skrz
Ústí nad Labem Kamenný železniční viadukt nazývaný „pět oblouků
musel ustoupit budování trolejbusové trati do Neštěmic (Foto Zdeněk
Prášek, 1985, MMÚL F34081)
5 Ústecké hlavní nádraží s původní výpravní budovou Napravo od kolejiště
stojí budova parní pumpy pro doplňování lokomotiv vodou Dochovala se
dodnes jako jedna z mála památek na počátky železniční dopravy na Ús-
- 67 -
tečku Obrázek ukazuje i restauraci na vrcholu Větruše (Rytina autor
neznámý, šedesátá léta 19 století, neznámé periodikum)
6 Původní Ferdinandova výšina stála na Větruši mezi léty 1847-1895 Ten-
to snímek ji zachycuje na konci své existence roku 1894 Pod Větruši stála
fronta činžovních domů, zmizely před stavbou tunelu propojujícího hlav-
ní trať se západním nádražím (Foto autor neznámý, 1894, MMÚL)
7 Z architektonické soutěže na přestavbu Větruše vzešla stavba, tak jak ji
známe dnes Na snímku z přelomu století je možné spatřit i první vilu
v Ústí nad Labem, kterou si postavil roku 1868 syn původního majitele
restaurace Carl Thomas na spodní terase nalevo od zámečku Nezaměňte
s větší vilou napravo (Foto Friedrich, kolem roku 1900, MMÚL F517A)
8 Pohled na centrum přes novostavbu Větruše vznikl kolem roku 1900
ukazuje nedávno přestavěnou věž děkanského kostela a dosud nezastavě-
né stráně nad městem (Foto autor neznámý, kolem roku 1900, MMÚL
F877)
9 Ulice Na Schodech s rozestavěnou vilou předního ústeckého průmyslní-
ka Carla Friedricha Wolfruma kolem roku 1890, která symbolizuje počá-
tek rozšiřování zástavby města na stráně nad městem (Foto Patsch, ko-
lem roku 1890, MMÚL F10485)
10 „Poslední pozůstatek temného středověku - s tímto dovětkem byla
v roce 1951 zbořena středověká šatlava, jejíž stěnu tvořilo městské opev-
nění s baštou Fotografie ukazuje vzácnou památku těsně před demolicí
(Foto autor neznámý, 1951, MMÚL F428A)
11 Dvůr restaurace Zdar, před válkou známé jako Café Wien, byl volně prů-
chozí a ovládala ho atmosféra starého královského města Na snímku za-
chycenou prosklenou pavlač nesla řada kamenných krakorců jeden z nej-
starších domů v centru padl roku 1976 (Foto Franz Josef Umlauft, kolem
roku 1935, MMÚL F17308)
12 Ulička Fabiána Pulíře dýchala středověkou atmosférou ještě v poválečném
období, navzdory následkům masivního bombardování z dubna 1945
(Foto Adolf Čejchan, kolem roku 1960, MMÚL)
13 Dům „dvojče neboli Doppelhaus představoval na Mírovém náměstí ukáz-
ku historické městské zástavby z dob předindustriálních Nápis Planer na
štítě zachycený roku 1936 označoval obchod s klobouky, který vlastnila
sestra věhlasného kameramana Franka Planera Oba objekty zmizely při
demolicích v sedmdesátých letech 20 století (Foto Franz Josef Umlauft,
1936, MMÚL F17212)
- 68 -
14 „Dvojčata na záběru z dvorního traktu se honosí znakem starobylosti
Pozná se podle situování střech kolmo k náměstí Naprostá většina ostat-
ních domů na Mírovém náměstí totiž v době pořízení snímku, tedy v roce
1939, už dávno prošla přestavbou, která zvětšila velikost objektu a mimo
jiné také přetočila hřebeny střech o 90 stupňů (Foto Franz Josef Umlauft,
1939, MMÚL F17309)
15 Postranní uličky v centru města často působily velmi archaicky ještě
v meziválečném období Snímek z roku 1920 ukazuje dům ševče Hlaváč-
ka v Zahradní ulici, čili Gardengasse, která vedla za děkanským kostelem
(Foto autor neznámý, 1920, MMÚL F15548)
16 Tak vypadaly největší „paláce na Mírovém náměstí ještě po první světo-
vé válce Stávaly na místě dnešního hotelu Bohemia, jehož stavbě musely
v šedesátých letech 20 století ustoupit Snímek vznikl roku 1939 (Foto
Franz Josef umlauft, 1939, MMÚL F17126)
17 Do náměstí si postupně razily cestu skutečné paláce, vedle nichž se krčily
malé starobylé domky Dvorní trakty si však uchovávaly relikty středově-
ké architektury Takto bylo možné do skrytých prostor nahlédnout z věže
děkanského kostela v roce 1932 (Foto autor neznámý, 1932, MMÚL
F25260)
18 Tak jako v centru města ještě v první polovině 20 století přežívaly středo-
věké měšťanské domy, v okrajových částech rostoucí průmyslové metro-
pole zůstávaly vzácně čitelné stopy jejich vesnického původu Na Střeko-
vě přímo na Novosedlickém náměstí stávala ještě kolem roku 1920 typic-
ká severočeská hrázděná chalupa (Foto autor neznámý, kolem roku 1920,
MMÚL F2426)
19 Zatím jediný kouřící tovární komín ve městě na rytině pořízené před ro-
kem 1860 symbolizuje předzvěst industriální budoucnosti Ústí nad La-
bem Patřil textilní továrně griindera místní průmyslové revoluce Carla
Georga Wolfruma (Rytina Emanuel Prokop, Ferdinandshohe nachst Aus-
sig, 1860)
20 První správní budova, vystavěná v rámci Rakouského spolku pro chemic-
kou a hutní výrobu v roce 1858, stála v areálu chemičky až do konce
20 století jako památka na nejstarší fázi továrny Snímek zachycuje stav
k roku 1952, kdy ještě v areálu převládaly stavby postavené na konci
19 století (Foto autor neznámý, 1952, MMÚL F9942)
21 Původně vyrostla chemička na zelených loukách daleko za městem, které
s továrnou však postupně srostlo čtvrtí nazvanou Nové město Její výstav-
- 69 -
bu zčásti financovala sama továrna jako domy pro zaměstnance Dominan-
tou Nového města se stala neogotická správní budova spolku z roku 1895
Překvapivé je množství zeleně v Tovární ulici kolem roku 1910 (Pohled-
nice autor neznámý, kolem roku 1910, sbírka Huberta Gottharta)
22 Při výstavbě prvního československého mrakodrapu, který se stal roku
1931 novou administrativní centrálou chemičky, se počítalo i s moderni-
zací historické správní budovy Zatímco odvážný projekt nové správní
budovy se realizoval beze zbytku, kvůli hospodářské krizi už na další úpra-
vy stávajících staveb nezbyly peníze (Kresba autor se signaturou JVA,
asi 1930, MMÚL F6319)
23 Při průmyslové zóně vybudovala Ústecko-teplická dráha obří seřaďovací
nádraží Chemička si vedle postavila průjezdnou halu, která vyniká úcty-
hodnou délkou V době pořízení snímku roku 1930 už byla chemička dáv-
no prorostlá s městskou zástavbou (Foto autor neznámý, 1930, MMÚL
F890)
24 Chemička spotřebovala obrovské množství uhlí Provozovala proto vlast-
ní lanovku pro jeho dopravu z chabařovických dolů Při zpáteční cestě
vyvážely vozíky popel na skládku Snímek pochází z roku 1940 (Foto au-
tor neznámý, 1940, MMÚL F9940)
25 Tovární čtvrť se postupně rozšiřovala o další a další podniky, až zabrala
plochu více než dvojnásobně převyšující rozlohu historického jádra měs-
ta Na snímku lze rozpoznat továrnu armatur Scháffer a Budenberg, měst-
skou plynárnu, farmaceutickou firmu Norgine i textilku rodiny Wolfrumů
Snímek vznikl kolem roku 1915 ještě před stavbou nových městských ja-
tek (Foto autor neznámý, kolem roku 1915, MMÚL F839)
26 Správní budova firmy vyrábějící armatury a parní kotle pod značkou
Scháffer a Budenberg přibyla do tovární čtvrti roku 1899 V pozadí stojí
právě dostavěné činžovní domy v ulici Na Nivách (Foto autor neznámý,
asi 1900, MMÚL F1497)
27 V průmyslové zóně se nejen bydlelo, ale také provozovalo zemědělství Na
parcelách, které si ještě továrny nestačily rozebrat, se pěstovala zelenina
i obilí Lidé si tehdy ještě tolik neuvědomovali nebezpečí, kterým zejména
chemické provozy ohrožovaly jejich zdraví Snímek pochází z roku 1925
s pozadím městské plynárny (Foto autor neznámý, 1925, MMÚL F921)
28 Symbióza městské a industriální zástavby byla do bombardování Ústí nad
Labem za druhé světové války ještě zřetelnější než dnes Snímek pořízený
kolem roku 1915 ukazuje hustotu činžovních domů, které stávaly kolem
- 70 -
trati ve směru na Teplice od centra města až k chemičce (Foto autor ne-
známý, kolem roku 1915, MMÚL F880)
29 Vysokou koncentraci továren za hranicemi města prozrazovaly řady kou-
řících komínů V historickém jádru se tísnilo k roku 1900, kdy vznikl ten-
to snímek, už jen pár starých menších provozů (Foto Fotografia Praha,
1900, MMÚL F1331)
30 Jedna z nejstarších fotografií pořízená v Ústí nad Labem zachycuje roku
1872 stavbu železničního mostu přes Labe První spojnice obou břehů
začala fungovat o dva roky později a až do stavby Benešova mostu roku
1936 to byl jediný regulérní most na čtyřicetikilometrovém úseku Labe
mezi Litoměřicemi a Děčínem (Foto autor neznámý, 1872, MMUL
F10486)
31 Současný železniční most vypadá zdánlivě podobně jako ten historický
Roku 1958 stály oba vedle sebe, jakmile byl nový most dokončen, začala
demontáž starého Základy jeho pilířů se v době sucha rýsují na dně řeky
(Foto Jaromír Strejček, 1958, MMÚL F4685)
32 Až po zavedení železnice i na pravé straně řeky a propojení obou břehů
Labe mostem vynikly na Střekově vhodné podmínky pro průmyslový roz-
voj Roku 1882 tam poté založil svůj podnik jeden z budoucích nejvýznam-
nějších podnikatelů monarchie Johann Schicht Kolem roku 1910 už jeho
továrna na mýdlo, svíčky a tuky spolykala velkou část obcí Střekov, Novo-
sedlice a Kramoly (Foto autor neznámý, kolem roku 1910, MMÚL F296)
33 Komíny se zásluhou Schichta začaly množit i na střekovské straně, ten
úplně vpravo držel od roku 1913 primát coby nejvyšší komín monarchie
Ohradu továrny zdobí obří reklama na mýdlo s jelenem, podobné pokrý-
valy snad každou volnou fasádu ve městě Snímek pochází z roku 1915
(Foto autor neznámý, 1915, MMÚL)
34 Pohled na Střekov přes Dvořákovu ulici z doby kolem roku 1931 jedno-
značně dokládá silný industriální charakter této budoucí městské čtvrti
V popředí se tyčí konstrukce větrem poháněné pumpy na vodu (Foto au-
tor neznámý, asi 1931, MMÚL F883)
35 Nábřeží střekovské průmyslové zóny dominovaly haly loupárny rýže Aus-
tria Snímek zachycuje továrnu asi v roce 1928, založena byla o třicet let
dříve Haly padly za oběť v polovině devadesátých let výstavbě Mariánské-
ho mostu (Foto autor neznámý, asi 1928, MMÚL F298)
36 Ústí nad Labem bývá označováno za město chemie, co však jako velmoc
cukru? Ač to už dávno neplatí, skutečně byla severočeská metropole cen-
- 71 -
trém výroby cukru v habsburské monarchii První cukrovar na Pražské
ulici byl postaven roku 1882, pak následovaly další (Pohlednice autor
neznámý, kolem roku 1910, MMÚL)
37 Také nová městská čtvrť Krásné Březno se začala industrializovat, ačkoli
kolem roku 1900, kdy vznikl tento snímek, ještě stále zabíraly na místních
slunných stráních větší plochu sady a vinice než tovární areály (Foto au-
tor neznámý, kolem roku 1900, MMÚL F484)
38 Průmyslovou zónu v Neštěmicích tvořily dva mamutí podniky Roku 1892
tam vyrostl největší cukrovar v monarchii a o čtrnáct let později česká
pobočka nadnárodního koncernu Solvay, po válce známá jako Tonaso čili
Továrna na sodu Cukrovar zkrachoval v třicátých letech a za války došlo
k jeho demolici Snímek zachycuje areál kolem roku 1920 (Foto autor
neznámý, kolem roku 1920, MMÚL F387)
39 Snímek pořízený kolem roku 1900 ukazuje ztracenou atmosféru Ústí nad
Labem coby přístavního města Neodmyslitelný kolorit města tvořili tzv
káráci, ženy vykládaly vagóny a muži vozili uhlí na úzkých fošnách do
útrob člunů Za pozornost stojí i Mariánská skála v pozadí Celou tuto
oblast v následujících letech „ukousal nenasytný kamenolom (Foto au-
tor neznámý, kolem roku 1900, MMÚL F933)
40 Čistota řeky umožňovala ještě v roce 1910 bělení prádla labskou vodou
V pozadí stojí dům filiálky Sasko-ěeské paroplavební společnosti a na-
proti legendární restaurace Parník Obě budovy pak vlastnily České drá-
hy Poté, co Parník opakovaně poškodily povodně, nechal majitel histo-
rickou budovu v roce 2008 zbourat Mladší budova filiálky, postavená
už s větším respektem k povodním, stále stojí (Foto autor neznámý,
1910, MMÚL F942)
41 Město žilo s řekou v důvěrném spojení V dnešní Pražské ulici, dříve na-
zývané Labská, bylo obydlené celé nábřeží Panoval tu přístavní ruch,
a dokonce sem zajížděla tramvaj Na snímku asi z roku 1925 dělníci při-
pravují vozovku pro dláždění (Foto autor neznámý, asi 1925, MMÚL
F902)
42 Překládka zboží se odehrávala na každém vhodném kousku nábřeží a řada
podniků měla vlastní překladiště Chráněné přístavy stály v Ústí nad La-
bem jen dva — starý a nový Nový neboli západní se stavěl v letech 1889-
1890 v Krásném Březně (Foto autor neznámý, 1889, MMÚL F45910)
43 Dokončený přístav měl dva bazény oddělené hrází Umožňoval nakládku,
ale především chránil lodě v době povodní a v zimních měsících Snímek
- 72 -
ukazuje stav k roku 1920 V poválečném období přišel přístav o dělicí hráz
a zmenšil se (Foto Franz Josef Umlauft, kolem roku 1920, MMÚL)
44 Zhruba stejně starý je pohled na přístav z druhé strany Záběr v pravé čás-
ti zachycuje i přední ústeckou loděnici Huss, Sedlák a Goer, založenou
mezi Střekovem a Olšinkami roku 1834 Loděnice v té době odváděla
prestižní zakázky, včetně stavby známých osobních parníků Dr Edvard
Beneš a Antonín Svehla Staví se tu lodě i v 21 století (Foto autor nezná-
mý, kolem roku 1920, MMÚL F2572)
45 Přístavní parní jeřáby s oblaky dýmu a páry také dotvářely kolorit města
Na snímku pořízeném kolem roku 1920 nakládají zboží na překladišti pod
Větruši (Foto autor neznámý, kolem roku 1920, MMÚL F570A)
46 Nejen v loděnicích se stavěly říční čluny Zkušení ústečtí lorfaři to doká-
zali i na prostém břehu Nákladní lodě byly ze dřeva a po naložení a od-
plutí se většinou domů proti proudu už nevracely, neboť bylo ekonomič-
tější prodat v Hamburku zboží i s lodí Bílá budova vpravo na protějším
břehu sloužila do roku 1928 jako městská jatka (Foto autor neznámý,
kolem roku 1900, MMÚL F2572)
47 Panoráma labského údolí se zříceninou hradu Střekova se navždy drama-
ticky proměnilo po roce 1930 Tehdy postoupily práce na stavbě Masary-
kova zdymadla tak daleko, že oba břehy začala přetínat mohutná hráz
Doboví milovníci romantických zákoutí to sledovali s nevolí (Foto autor
neznámý, 1930, MMÚL F9570)
48 Při srovnání současné zástavby na Mírovém náměstí s pohledem z roku
1904 najdeme jen pár záchytných bodů - restauraci Londýn a rohové
domy v ulici Klášterní a Fabiána Pulíře Ostatní domy bud už nestojí,
anebo prošly zásadní přestavbou (Pohlednice autor neznámý, 1904, sbír-
ka Fluberta Gottharta)
49 Ústecké řeznictví Houdek, které se po odsunu majitele vypracovalo mezi
největší masokombináty v Německu, stálo na severozápadním rohu náměs-
tí Provozovna dostala při bombardování přímý zásah Parcelu domu, kde
provozovala své Idoboučnietví Minna Planer, pohltil palác Zdar Snímek
pochází z roku 1939 (Foto Franz Josef Umlauft, 1939, MMÚL F17117)
50 Dům s věží ústeckého obchodníka Oscara Picka se od pořízení snímku
v roce 1910 nezměnil Zato protější objekt roku 1925 nahradilo sídlo Čes-
ké eskomptní banky Rohový dům s podloubím nalevo představoval po-
slední středověkou památku na náměstí Po roce 1990 ho pohltil McDo-
nalďs (Pohlednice autor neznámý, 1910, sbírka Huberta Gottharta)
- 73 -
51 Pohled na severní část náměstí z roku 1938 představuje klasicistní radni-
ci se sousední restaurací Zdar, tehdy s názvem Wien Napravo se právě
začíná stavět budova Ústecké spořitelny A uprostřed místo kašny stávala
benzinová pumpa (Foto Franz Josef umlauft, 1938, MMÚL F17401)
52 Roku 2009 podlehly zatím poslední demolici v prostoru Mírového náměs-
tí dva domy v sousedství restaurace Londýn Jeden nesl historizující štít
s arkýřem, druhý moderní expresionistickou fasádu se širokými okny Na
jejich místě vyrostl jediný objekt, a to prodejna oděvů Marks amp; Spencer
(Foto Rudolf Jenatschke, asi 1930, MMÚL F2606)
53 Zástavba Nového města z přelomu 19 a 20 století byla hrdou vizitkou
prosperující metropole Revoluční ulici dominoval poštovní palác Honos-
ný rohový dům v sousedství sloužil jako obchod a firemní sídlo největšího
zasilatelství textilu v monarchii ústeckého obchodníka Antona Hubla
V přízemí obsluhovalo své hosty stylové Gafé Post (Foto autor neznámý,
kolem roku 1920, sbírka Huberta Gottharta)
54 Revoluční, dříve Teplická ulice se od roku 1910, kdy vznikl tento snímek,
zásadně proměnila V místě křížení s Velkou a Malou Hradební nezůstal
stát jediný ze zobrazených domů (Foto autor neznámý, 1910, MMÚL
F12681)
55 Mnohým současníkům se zdá, že kostel Nanebevzetí Panny Marie je ne-
přístojně tísněn obchodním centrem Forum, ale prakticky stejně ho ob-
klopovala historická zástavba, jen bývala architektonicky pestřejší Mezi
historizujícími domy se roku 1930 zjevila moderní novostavba admini-
strativního paláce firmy DF1V, kterou navrhl významný ústecký architekt
Franz Ludwig, mimo jiné autor originální restaurace Hvězda na Klíši
(Foto Franz Josef Umlauft, 1944, MMÚL F14277)
56 Pivo se ve starém měšťanském pivovaru ve Velké Hradební nevařilo už od
konce 19 století Změnil se v oblíbenou pivovarskou pivnici, jíž je dodnes
Stejně jako v roce 1920 lze i dnes za pěkného počasí posedět venku pod
kaštany (Foto autor neznámý, 1920, MMÚL F41879)
57 Důstojná budova zachycená vlevo dole stále stojí, přesto ji málokdo podle
fotografie z roku 1935 pozná Finanční ředitelství Mostecké uhelné spo-
lečnosti mělo původně jen jedno patro, při přestavbě v roce 1912 dostalo
druhé, ale zdobnou fasádu v duchu neobaroka si uchovalo Teprve nástav-
ba dalšího patra z roku 1939 připravila palác o kopule a jiné honosné
ozdoby (Foto autor neznámý, 1935, sbírka Matěje Párala)
58 Budova prvního gymnázia ve městě vyrostla na rohu ulic Velká Hradební
- 74 -
a Bratislavská Reprezentativní objekt dnes slouží ústecké univerzitě Sní-
mek vznild kolem roku 1910 (Foto autor neznámý, kolem roku 1910,
MMÚL F1471)
59 Za nadmíru honosný „palác označoval roku 1930 místní německý tisk
českou menšinovou školu od Josefa Gočára V ústecké zástavbě šlo o ne-
zvykle moderní objekt Stát pojal stavbu zčásti jako pomník nové republi-
ky v převážně německy mluvícím městě, i proto zadal návrh největšímu
českému architektu meziválečně éry (Pohlednice autor neznámý, 1930,
AMÚL)
60 Stavba městského divadla roku 1909 symbolizovala postup Ústí nad La-
bem mezi elitu měst v mocnářství Hospodářský rozkvět města umožnil
velkorysou investici do kulturního života Divadlo bezesporu představo-
valo nejreprezentativnější budovu v centru Vpředu stojí za války zničená
kašna Labe (Foto autor neznámý, 1912, MMÚL)
61 Materniho, dnes Lidické náměstí dotvořila v secesním duchu budova Čes-
ké spořitelny spolu s vedle stojící knihovnou Obě stavby navrhl význam-
ný severočeský architekt Josef Zasche Obě poškodilo bombardování a po
válce byly strženy (Foto autor neznámý, kolem roku 1920, MMÚL)
62 Prostor náměstí lemovala zleva městská knihovna, Česká spořitelna, měst-
ské divadlo, školní budova a řada výpravných činžovních domů Vlastní
plochu pokrýval park se vzrostlými stromy Roku 1939 nechala nacistická
správa města vytrhat zeleň a náměstí vydláždit (Foto autor neznámý, ko-
lerriroku 1920, MMÚL)
63 Savoy představoval na severočeské poměry co do velikosti i architektonic-
kého pojetí velkoměstský palác Bohužel z dochovaných pramenů není
možné jasně určit osobnost autora této výjimečné stavby (Pohlednice au-
tor neznámý, kolem roku 1930, MMÚL)
64 Na počátku 20 století se většina stavebních aktivit odehrávala ještě v cen-
tru města Pak přišla na řadu Klíše a Skřivánek Snímek z roku 1919 uka-
zuje pole, louky a sady, jež obklopovaly město (Foto autor neznámý, 1919,
• MMÚL)
65 Na zelené louce vyrostla roku 1894 nová městská nemocnice, zahrnující
pět přízemních pavilonů a správní budovu Rada města rozhodla několi-
krát areál rozšířit, přičemž novou dominantou se roku 1916 stal tuberku-
lózní pavilon Roku 1926 pak začala úplná přestavba nemocnice, která si
vynutila demolice všech původních pavilonů (Foto autor neznámý, 1926,
MMÚL)
- 75 -
66 Roku 1931 se nad městem vztyčil moderní výškový pavilon nemocnice, na
který bylo město náležitě hrdé Železobetonová stavba vynikala stupňovi-
tými rizality Od přestěhování nemocnice v roce 2004 architektonicky
výrazný pavilon chátrá a nový uživatel areálu Univerzita j E Purkyně
váhá, zda stavbu rekonstruovat nebo zbourat (Foto autor neznámý, 1931,
MMÚL)
67 Stará jatka pod Mariánskou skálou patřila k důležitým městským zaříze-
ním Svému účelu sloužila až do roku 1928, kdy je nahradil areál nových
městských jatek v tovární čtvrti Předlice (Foto autor neznámý, asi 1925,
MMÚL)
68 Výstavba nových městských jatek v předlické průmyslové zóně představo-
vala velkorysý projekt Dobytek bylo možné navážet železnicí zavedenou
až do areálu Vykládací rampy propojoval systém ohrad ústící do prostor-
ných a hygienických hal Stuttgartský architekt Josef Hennings navrhl
dokonalou továrnu na zabíjení zvířat a zároveň i architektonicky pozoru-
hodný objekt (Foto autor neznámý, 1928, MMÚL)
69 Pravý velkomčstský obchodní dům vyrostl v Ústí nad Labem až roku 1933
v Revoluční ulici A nechyběla mu tehdy ani moderní pasáž V duchu funk-
cionalismu si ho nechal vystavět Baťa společně s místními obchodníky
Pekařem a Motyčkou Z domu dnes stojí jen levá polovina, a to naproti
obchodnímu domu Labe Pravá Baťova polovina se zřítila při náletu (Foto
autor neznámý, asi 1935, MMÚL F41864)
70 Současnou podobu kostela Nanebevzetí Panny Marie završila roku 1901
výstavba nového hlavního vstupního portálu ve věži od vídeňského archi-
tekta Antonína Webera Právě tehdy vznikla tato fotografie, ukazující
chrám obklopený zástavbou Kostelního náměstí Socha světce v nároží
vzala za své při bombardování v dubnu 1945 (Foto autor neznámý, 1901,
MMÚL F85)
71 Kostel sv Vojtěcha sice od své přestavby v 17 století nedoznal podstatné
změny na svém vzhledu, ale zásadně se proměnilo jeho okolí Chrám uto-
pený v přirozené zástavbě ukazuje fotografie z roku 1944 (Pohlednice
autor neznámý, 1944, MMÚL)
72 První novostavba evangelického kostela vyrostla roku 1900 na Střekově
Stála pouhých šestašedesátlet, než byla stržena Tvořila nezvyldou kulisu
pro slunící se návštěvníky Schichtových, posléze Vrbenského lázní Obě
budovy totiž spolu sousedily Dnešní Zukovova ulice nesla tehdy název
Schichtova (Foto autor neznámý, kolem roku 1910, MMÚL F393)
- 76 -
73 Roku 1903 zachytil fotograf dokončovací práce na výstavbě nového kato-
lického kostela na Střekově Stavba působí jako historický element, neboť
se ve stavebním slohu inspiruje barokem Kostel takřka sousedil se sva-
tostánkem protestantů Oba chrámy stály v jedné ulici (Foto autor nezná-
mý, 1903, MMÚL F406)
74 Centrum města přišlo o své historické hřbitovy V Mánesových sadech ještě
roku 1910 stály řady hrobů, včetně výpravných hrobek nejbohatších ústec-
kých rodů V pozadí na fotografii je vidět mauzoleum rodiny textilních mag-
nátů Wolírumů, které navrhla oblíbená vídeňská architektonická kancelář
Miksch a Niedzielski (Foto Rudolf Jenatschke, 1910, MMÚL F1634)
75 Po zrušení hřbitova v Mánesových sadech vznikl centrální městský hřbi-
tov na Ovčím vrchu Snímek z roku 1944 představuje výpravné neogotic-
ké budovy u hlavního vstupu do areálu Zvlášť pak leželo židovské odděle-
ní, kde mimo jiné spočinul nejbohatší podnikatel první republiky uhloba-
ron fgnaz Petschek Pohřebiště bylo bezohledně zlikvidováno v průběhu
normalizace (Foto Franz Josef Umlauft, 1944, MMÚL F15337)
76 Bohatě zdobená secesní budova nádraží nahradila na přelomu 19 a 20 sto-
letí původní výpravní budovu z roku 1850 Secesní plášť měla i pobočka
České eskomptní banky od architekta Zascheho, která zakončuje průhled
do ulice Musela ustoupit stavbě Benešova mostu (Foto autor neznámý, asi
1915, MMÚL F1155)
77 Může to znít až nevěrohodně, ale současná budova hlavního nádraží je
pohrobkem původní secesní stavby Při bombardování dostalo nádraží
několik zásahů a zčásti se zřítilo Provizorní poválečná oprava šikovně
využila zachovalých částí a zbytek přistavěla Vznikla tak neplánovaně
originální stavba, ve které místních poměrů neznalí milovníci architektu-
ry nacházejí dokonce vlivy slavné architektonické školy Bauhaus, a přitom
jde o vlastně jen o provizorium, které se stalo trvalým řešením (Foto Adolf
Čejchan, kolem roku 1960, MMÚL)
78 Tramvajová síť založená roku 1899 se neustále rozšiřovala až do roku
1953, kdy začalo rušení prvních linek Na snímku z roku 1924 pracovníci
městských dopravních podniků právě budují nový průjezd do čtvrti Ost-
rov pod železničním viaduktem u řeky Bíliny (Foto autor neznámý, 1924,
MMÚL F1001)
79 Neštěmice se sice oficiálně staly součástí města až roku 1986, ale tramva-
jová doprava je spojovala s městem už od roku 1915 Trať vedla po nábře-
ží pod železnicí, horní silnice se budovala až v průběhu druhé světové
- 77 -
války, kdy kvůli tomu došlo k odstřelu unikátního skalního útvaru Kanón
Historická zástavba na snímku překvapivě stojí dodnes (Foto autor nezná-
mý, asi 1915, MMÚL F368)
80 Tramvajové koleje šplhaly Masarykovou třídou až na Telnici Na snímku
asi z roku 1920 míjejí sladovnu bratří Brodeových, která dodávala své pro-
dukty ústeckým pivovarům Pozůstatky provozu stojí do současnosti pod
Městskými sady (Foto autor neznámý, asi 1920, MMÚL F793)
81 Budování tramvajové trati mnohde předběhlo výstavbu nových silnic Zá-
běr z roku 1926 ukazuje dláždění Masarykovy třídy na Bukově před re-
staurací U Kroupu Tramvajový pás procházel středem ulice (Foto autor
neznámý, 1926, MMÚL F935)
82 Stavba Benešova mostu znamenala pro město zásadní změnu Vyžádala si
plošné asanace na bývalém Hrnčířském předměstí, kde musela ustoupit
historická zástavba, aby uvolnila prostor budoucímu Předmostí Fotogra-
fie ukazuje pohled od současného mostu směrem na Předmostí v roce
1910 Zůstala jen budova České pošty napravo (Foto autor neznámý, 1910,
MMÚL F14964)
83 A takhle vypadalo Předmostí z druhé strany ještě roku 1920 Namísto
úzkého průjezdu proťal o patnáct let později železniční těleso široký že-
lezobetonový most (Foto autor neznámý, 1920, MMÚL F14965)
84 Výstavba nájezdů a pilířů a samotná montáž ocelového mostu trvala cel-
kem tři roky Technicky náročná stavba budila velkou pozornost veřejnos-
ti stejně jako o šedesát let později v případě Mariánského mostu (Foto
autor neznámý, 1935, MMÚL F13384)
85 Obraz města se s novým mostem velmi rychle sžil Majestátní nýtovaný
oblouk se stal jedním z jeho moderních symbolů Pohlednice z konce tři-
cátých let 20 století ukazuje v popředí i střekovskou továrnu na gramofo-
nové desky (Pohlednice autor neznámý, asi 1936, MMÚL)
86 Vila jako nový stavební typ spoluvytvářela moderní město Průmyslníci
bohatli, opouštěli městské domy a stavěli luxusní sídla mimo centrum
Nejstarší dochovaná vila stojí od roku 1872 v areálu zoologické zahrady
Její současnou podobu však určila až přestavba z roku 1915 (Pohlednice
autor neznámý, kolem roku 1925, sbírka Marie Fotuhi-Lumpe)
87 Nejstarší vily se neobešly bez vrátnice, či dobově domku portýra Šlo
o stavbu, která stylově vycházela z architektonického pojetí samotné vily,
někdy přímo představovala jakousi její zmenšeninu Snímek z roku 1901
přibližuje opravdu honosnou neogotickou vrátnici Schaffnerovy vily ve
- 78 -
Velké Hradební Vrátnici, stejně jako vilu postihla demolice roku 1959
(Foto autor neznámý, 1901, MMÚL F421)
88 Vilová zástavba v ulici Na Schodech vyrostla v letech 1890-1896 V po-
předí stojí nejmladší vila průmyslníka a chemika Richarda Kinda, a těsně
na ni navazuje vila předního ústeckého právníka a radního Karla Ostho-
fa Ještě výš se tyčí věž honosné vrátnice palácové vily čarla Friedricha
Wolfruma, obklopené rozlehlým parkem (Foto Čarl Pietzner, Neubauten
und Concurrenzen in Osterreich und Ungarn, 1896)
89 Ve vzhledu a velikosti vily se odrážela ekonomická síla majitele Přímo
ukázkový příklad nabízela vila ústeckého uhlobarona Ignaze Petschka Na
začátku své kariéry roku 1890 si postavil nevelké, ale honosné sídlo, aby
se závratným růstem svého bohatství o dvanáct let později stavbu třikrát
rozšířil a desetkrát znásobil luxus interiérů (Foto autor neznámý, fgnaz
Petschek, Ein Lebensbild, 1935)
90 Z Ignaze Petschka vyrostl nejbohatší podnikatel první republiky a z jeho
vily nejhonosnější sídlo ve městě Architektonickou podobu navrhla ra-
kouskou smetánkou oblíbená vídeňská kancelář Miksch a Niedzielski Po
smrti stavitele roku 1934 nechal jeho syn zjednodušit fasádu a odstranit
většinu neobarokní štukové výzdoby (Foto Otto, asi 1905, MMÚL F902)
91 Honosná a architektonicky velmi kvalitní vila stojí i v okrajové části Ús-
tecká v Neštěmicích Roku 1912 si nechal vystavět originální dům od do-
sud nezjištěného autora tamní průmyslník Alfred Spahn, majitel továrny
na dopravníky Vilu spojovalo s továrnou schodiště kryté klecí pro popína-
|
| any_adam_object | 1 |
| author | Krsek, Martin 1974- |
| author_GND | (DE-588)1018180427 |
| author_facet | Krsek, Martin 1974- |
| author_role | aut |
| author_sort | Krsek, Martin 1974- |
| author_variant | m k mk |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV039767587 |
| classification_rvk | RL 90013 |
| ctrlnum | (OCoLC)772962336 (DE-599)BVBBV039767587 |
| discipline | Geographie |
| edition | Vyd. 1. |
| era | Geschichte gnd |
| era_facet | Geschichte |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>01521nam a2200445 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV039767587</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20120203 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">111219s2011 a||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788074321368</subfield><subfield code="9">978-80-7432-136-8</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)772962336</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV039767587</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-355</subfield><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-255</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">RL 90013</subfield><subfield code="0">(DE-625)142362:12584</subfield><subfield code="2">rvk</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">7,41</subfield><subfield code="2">ssgn</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">2.2</subfield><subfield code="2">KUBA2</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Krsek, Martin</subfield><subfield code="d">1974-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1018180427</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Ústí nad Labem</subfield><subfield code="c">Martin Krsek</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha [u.a.]</subfield><subfield code="b">Paseka</subfield><subfield code="c">2011</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">87 S., [38] Bl.</subfield><subfield code="b">zahlr. Ill.</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Zmizelé Čechy</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Ústí nad Labem</subfield><subfield code="0">(DE-588)1038333-5</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4145395-5</subfield><subfield code="a">Bildband</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Ústí nad Labem</subfield><subfield code="0">(DE-588)1038333-5</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">HEBIS Datenaustausch</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=024628635&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">DHB</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">DHB_JDG_ISBN_1</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-024628635</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">307.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4145395-5 Bildband gnd-content |
| genre_facet | Bildband |
| geographic | Ústí nad Labem (DE-588)1038333-5 gnd |
| geographic_facet | Ústí nad Labem |
| id | DE-604.BV039767587 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-07-10T00:11:01Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788074321368 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-024628635 |
| oclc_num | 772962336 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-355 DE-BY-UBR DE-12 DE-255 |
| owner_facet | DE-355 DE-BY-UBR DE-12 DE-255 |
| physical | 87 S., [38] Bl. zahlr. Ill. |
| psigel | DHB_JDG_ISBN_1 |
| publishDate | 2011 |
| publishDateSearch | 2011 |
| publishDateSort | 2011 |
| publisher | Paseka |
| record_format | marc |
| series2 | Zmizelé Čechy |
| spelling | Krsek, Martin 1974- Verfasser (DE-588)1018180427 aut Ústí nad Labem Martin Krsek Vyd. 1. Praha [u.a.] Paseka 2011 87 S., [38] Bl. zahlr. Ill. txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Zmizelé Čechy Geschichte gnd rswk-swf Ústí nad Labem (DE-588)1038333-5 gnd rswk-swf (DE-588)4145395-5 Bildband gnd-content Ústí nad Labem (DE-588)1038333-5 g Geschichte z DE-604 HEBIS Datenaustausch application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=024628635&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis |
| spellingShingle | Krsek, Martin 1974- Ústí nad Labem |
| subject_GND | (DE-588)1038333-5 (DE-588)4145395-5 |
| title | Ústí nad Labem |
| title_auth | Ústí nad Labem |
| title_exact_search | Ústí nad Labem |
| title_full | Ústí nad Labem Martin Krsek |
| title_fullStr | Ústí nad Labem Martin Krsek |
| title_full_unstemmed | Ústí nad Labem Martin Krsek |
| title_short | Ústí nad Labem |
| title_sort | usti nad labem |
| topic_facet | Ústí nad Labem Bildband |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=024628635&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT krsekmartin ustinadlabem |