Václav Talich: 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Praha
Academia
2009
|
| Ausgabe: | Vyd. 1. |
| Schriftenreihe: | Historie
|
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract |
| Beschreibung: | 1188 S., [8] Bl. Ill. |
| ISBN: | 9788020017932 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV036019283 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20100211 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 100209s2009 a||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788020017932 |9 978-80-200-1793-2 | ||
| 035 | |a (OCoLC)505914325 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV036019283 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 045 | |a w8x6 | ||
| 049 | |a DE-12 |a DE-Re6 | ||
| 080 | |a (048.8) | ||
| 080 | |a (437.3) | ||
| 080 | |a 78-027.22 | ||
| 080 | |a 78.071.2 | ||
| 080 | |a 929 | ||
| 084 | |a 9,2 |2 ssgn | ||
| 100 | 1 | |a Kuna, Milan |d 1932- |e Verfasser |0 (DE-588)103398619 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Václav Talich |b 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta |c Milan Kuna |
| 250 | |a Vyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Praha |b Academia |c 2009 | |
| 300 | |a 1188 S., [8] Bl. |b Ill. | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 490 | 0 | |a Historie | |
| 600 | 1 | 7 | |a Talich, Václav <1883-1961> |2 czenas |
| 600 | 1 | 7 | |a Talich, Václav |d 1883-1961 |0 (DE-588)119406578 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 648 | 4 | |a 1883-1961 | |
| 650 | 7 | |a Conductors (music) - Czech Republic - 20th century |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Dirigenti - Česko - 20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Hudební život - 20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Musical life - 20th century |2 czenas | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4006804-3 |a Biografie |2 gnd-content | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4189680-4 |a Werkverzeichnis |2 gnd-content | |
| 655 | 7 | |a Monografie |2 czenas | |
| 655 | 7 | |a Monographs |2 czenas | |
| 689 | 0 | 0 | |a Talich, Václav |d 1883-1961 |0 (DE-588)119406578 |D p |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSBMuenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-018911445 | ||
| 942 | 1 | 1 | |c 780.9 |e 22/bsb |f 0904 |g 4371 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804141046682091520 |
|---|---|
| adam_text | OBSAH
(Použité zkratky: ČF
=
Česká filharmonie, ČKO
=
Český komorní orches¬
tr, KOSF
=
Komorní orchestr Slovenské filharmonie, ND
=
Národní divadlo,
SF
=
Slovenská filharmonie,
VŠMU
=
Vysoká škola múzických umění, VT
=
Vác¬
lav Talich)
Úvodem
...23
I CESTA ZA DIRIGOVÁNÍM
1
Rod, rodina a mládí
... 33
Rod VT; Otec Jan Talich, svatba
s
Antonií Moudrou; Narození dcery Marie;
Otcova studia, narození syna Jana; Otcovo působení v Kroměříži a Rožnově
pod Radhoštěm; Narození syna Václava; Vzpomínka VT na Rožnov pod Rad¬
hoštěm; Přestěhování a otcovo působení v Klatovech, narození syna Anto¬
nína; Všestranná hudební činnost Jana Talicha
st.,
hudební škola; Hudební
nadání Talichových dětí; Rozvoj hudebnosti VT; Vzpomínka na F. Ondříčka
v Klatovech; Vzpomínka na otcův orchestr; Způsob otcovy práce
s
orchestrem;
Poznání
gregoriánskeho
chorálu; Lidová hudba a improvizace; Na gymnáziu;
Klatovské smyčcové kvarteto; Vzpomínka na hudebníky v Klatovech; Otcův
odchod z Klatov, dopis E. Nápravníkovi; Působení Jana Talicha st. na Balká¬
ně; Vzpomínka VT na hudební činnost v Klatovech.
2
Na konzervatoři
... 49
Pomoc klatovských a pražských přátel; VT a Praha; Vstup na konzervatoř; Ve
třídě J. Mařáka; Pomoc A. Dvořáka; Vliv J. Kubelíka; Nechuť pokračovat; Ve
třídě O. Ševčíka; Ševčíkova metoda; V konzervatorním orchestru; Konzerva-
tomí i vlastní smyčcové kvarteto; Návštěva koncertů a divadel; Přátelé; Ab¬
solutorium.
3
Berlín, Oděsa, Tbilisi
... 63
Koncertním mistrem v Berlínské filharmonii; Poznání A. Nikische;
Plieni
one¬
mocnění; Na zámku v Oselci
u
Nepomuku; Koncertním mistrem
u
Městské
opery v Oděse; První dojmy z města; Práce v divadle; Revoluční dění v Oděse;
Odchod na hudební učiliště v Tbilisi; Vyučování houslové hry a hra ve smyč¬
covém kvartetu; Poprvé koncertním dirigentem; Návrat do vlasti.
4
Orchestrální sdružení
... 72
Vpěvecké škole Maruše Langové; Sbormistrem smíšeného sboru Smetana; Sezná¬
mení se členy Českého kvarteta a Podskalské filharmonie; Styk se členy Umělecké
besedy; Konkurs do Orchestrálního sdružení; Způsob práce VT a jeho koncerty;
Koncert
s
Bolechem v Táboře; Nezdar v ČF ve věci druhého kapelníka.
5
V Lublani, studium v cizině
... 78
Podmínky konkursu v Lublani; První koncert
s
orchestrem Družstvena godba;
Vznik Lublaňského koncertního orchestru; Přejmenování na Slovinskou fil¬
harmonii; První koncerty; Ohlasy práce VT v Lublani v českém tisku; Účast na
premiéře Sukový Pohádky léta; Nabídka Vinohradského divadla; Vida Preles-
niková; České smyčcové kvarteto v Lublani; Rozsah činnosti Slovinské filhar¬
monie; Ve Slovinském zemském divadle; Repertoár; Touha po dirigentském
vzdělání; Komorní koncert na rozloučenou; Na konzervatoři v Lipsku;
U
H
.
Sit¬
ta
a M.
Regera;
Způsob studia
u
A. Nikische; Nové studijní záměry;
U
A. Vigny
ν
Miláně; Stesk po domově; Návštěvy divadla; Zklamání z Lublaně; Dirigentem
ve Slovinském zemském divadle; Získávání pěveckých
sü;
Situace v lublaňském
divadle; Operní repertoár; Hudební kritika o VT; Odchod z Lublaně.
6
V Plzni
...105
Krize plzeňského divadla; Přijetí VT na funkci šéfa a prvního kapelníka ope¬
ry; Změny v orchestru i operním sboru; Přestěhování Talichových do Plzně;
Zahájení sezóny
1912/1913
Prodanou nevěstou; Samson a Dálila a další in¬
scenace; Provedení Dalibora; Hodnocení práce VT O. Nebuškou; Návštěva
Mnichova; Repertoár v sezóně
1913/1914;
Hodnocení Kouzelné flétny, Cara
a tesaře, Rienziho; Představení v parku Na zámečku; Karel Nedbal o práci VT
v divadle; Krize jako důsledek válečných událostí; Repertoár v sezóně
1914/
1915;
Odchod z divadla; Koncertní činnost
VT v
Plzni; Soukromé vyučování
a studium; Spolupráce
s
Českým kvartetem; Živoření v posledním roce války;
Nepokoje za výjimečného stavu.
II
KONCERTNÍM DIRIGENTEM
7
Boj o Prahu
...125
Nezbytnost změny v ČF; Konkurs formou veřejných koncertů; První koncert
s
ČF; Nejedlého
invektíva;
Dvořákovský koncert
s
orchestrem ND; Názor na
Dvořákovy skladby; Reputace „dvořákovského dirigenta; Koncert v Plzni; Ta-
lichovo zklamání z jednání ČF; Zklamání z jednání Umělecké besedy; Setkání
s J.
Sukem; Studium a analýza Zrání;
28.
říjen
1918;
Premiéra Zrání; Nevraži¬
vost a útoky v nových poměrech; Čestný soud
Marne
k Sukovu
případu; Dru¬
hým dirigentem ČF; Ustavení kuratoria a Družstva ČF; Existenční podmínky
orchestru; Reprízy Zrání; Český a cizí repertoár.
8
Šéfem České filharmonie, sezóna
1919/1920 ... 150
L. V. Čelanský v čele orchestru; Nový statut ČF; Jmenování VT šéfem; Úro¬
veň orchestru; Konkurence Sakový filharmonie; Rozšíření orchestru ČF; Pro¬
věřování hráčů; Cílevědomost studia; Spolupráce se Stanislavem Novákem;
Podpory a subvence; Slovo
к
obecenstvu; Proměna požadavků na hudbu po
převratu; Angažování F. Stupky; Frekvence koncertů
VT v
sezóně
1919/1920;
Rozmanitost a provázanost koncertních produkcí; Repertoárové pilíře kon¬
certní sezóny; Minuciézní práce
s
orchestrem;
К
jubileu J. B. Foerstera; Pro¬
vedení Suková Asraela; Nastudování skladeb V. Nováka; Koncerty
s
„národní
hudbou francouzskou, německou, ruskou; Reprodukce skladeb dalších součas¬
ných autorů; Zájezd ČF do mimopražských měst; Spolupráce se sólisty; Úspěch
s
orchestrem
Teatro
Reggio
v Turínu; Na zkouškách A. Toscaniniho v Padově;
Talichův překlad Příručky dirigování Rudolfa Cahna-Speyera.
9
Sezóna
1920/1921 ...172
Frekvence koncertů v sezóně
1920/1921;
Výchovný aspekt dramaturgie; Repro¬
dukce Smetanovy Mé vlasti; Slovanské tance a další díla A. Dvořáka; Tajemství
dvořákovské interpretace; Fibichovské koncerty;
50.
narozeniny V. Nováka;
Koncerty
s
hudbou L. v. Beethovena a
P. I. Čajkovského;
Pořady „národních
škol
s
hudbou německou, ruskou, francouzskou, polskou, italskou, anglickou;
Koncerty
s
českou hudbou; Provedení Sukový Pohádky léta; Česká hudba mlad¬
ší generace; Spolupráce se sólisty; Koncertní turné po českých, moravských
a slovenských městech; Koncert
s
Berlínskou filharmonií; Podpora B. Molina-
riho;
20.
jubileum ČF; Na pokraji existenčního kolapsu.
10
Sezóna
1921/1922 ... 193
Sezóna
1921/1922:
cyklus české symfonie; Problém Smetanovy Triumfální
symfonie; Výběr symfonií; Konfrontace české symfonie
s
cizí hudbou; Kritické
ohlasy v tisku; Další skladby v prvém nastudování; Veřejné generální zkouš¬
ky; Frekvence koncertů v sezóně
1921/1922;
Zhodnocení sezóny; Zájezd do
Itálie; Organizační nedostatky, improvizace v dramaturgii; Kritické ohlasy na
koncerty v italských městech; Vyjádření
VT k
zájezdu.
11
Sezóna
1922/1923 ... 216
Idea ČF; Vznik
Filharmonického
sboru; Pevný kádr sólových pěvců; Frekvence
koncertů v sezóně
1922/1923;
Cyklus českých symfonických básní; Symfonické
básně Smetanovy, Dvořákovy, Fibichovy, Foersterovy, Novákovy, Sukový; Cyk¬
lus Beethovenových symfonií; Interpretace Deváté; Cyklus Berliozových ouver¬
tur; ProvedeníII. symfonie G.
Maniera;
Zájezd ČF do Vídně; Ohlas na provedení
Smetanovy Mé vlasti a Suková Asraela; Politický význam zájezdu; Provedení
Asraela v Praze a Plzni; Bojkot VT v
Tonkünstlerorchester
ve Vídni; Koncert
s Liverpoolskou
filharmonií; Koncerty ve prospěch cizích hudebníků.
12
Sezóna
1923/1924 ... 237
Charakter sezóny
1923/1924;
Frekvence koncertů; Má vlast v Praze i
mimo ni;
Její monumentální pojetí; Ohlasy v tisku; Další koncerty v rámci smetanov-
ských oslav; Jubileum A. Dvořáka; Jubilejní koncerty
s
hudbou
J. Suka;
Cyklus
symfonických básní R. Strausse; Dramaturgie tzv. lidových cyklů; Česká sou¬
dobá hudba; Další díla světových tvůrců; Mezinárodní hudební festival
1924
v Praze; Výkony VT
s
Českou filharmonií; Výzva O. Ostrčila a J.
Löwenbacha
к
řešení existenčních těžkostí ČF.
13
Sezóna
1924/1925 ... 255
Frekvence koncertů v sezóně
1924/1925;
Dvořákovské, sukovské a novákovské
koncerty; Snaha VT o získání skladeb L. Janáčka; Oslava Janáčkových
70.
na¬
rozenin; Další skladby světových mistrů;
VII.
symfonie A. Brucknera; Novin¬
ky českých skladatelů; Mezinárodní hudební festival
1925
v Praze; Ohlasy na
interpretovaná
dûa;
Jarní cyklus
s
hudbou G. Mahlera; Zhodnocení tří po¬
sledních sezón; Požadavek nové koncertní síně v Praze; Pozvání do Skotska;
Choral and Orchestral
Union
of
Glasgow, její struktura a rozsah činnosti; Ta-
lichovo angažmá; Úroveň orchestru; Repertoár; Hodnocení výkonů VT; Zku¬
šenost
s
koncerty pro děti; Koncert „na rozloučenou .
14
Sezóna
1925/1926 ... 275
Umělecká úroveň ČF; Koncertní sezóna
1925/1926;
Dvojí jubileum Z. Fibicha;
Berliozova dramatická symfonie Romeo a Julie; Mahlerova
IX.
symfonie; Dra¬
maturgie abonentních koncertů; Zájezd ČF do Budapešti; Úspěch Bartókovy
hudby; Frekvence koncertů VT ve Skotsku; Nespokojenost
s
tempem práce;
Studium angličtiny; Společenské příležitosti, projevy sympatií a přátelství;
Zprávy do českých novin; Dramaturgická skladba skotských koncertů; Série
tzv. národních koncertů; Koncerty
s
hudbou francouzskou, ruskou, italskou;
Koncert německé hudby; Wagnerovský pořad; Skladby britských autorů; Po¬
zvání z Paříže, Londýna a Bruselu; Nápor posledního týdne a přísliby do bu¬
doucna; Historie
s
frakem; Souhrnné zhodnocení z pera A. Urbana; Koncert na
rozloučenou v Glasgowě; Zastávka v Londýně; Koncert české hudby ve Stock¬
holmu; Nedělní
matiné;
Přijetí VT v Praze; Brucknerova V. symfonie; Bachovy
Braniborské koncerty; Janáčkova Symfonietta; Koncert
s
hudbou R.
Wagne¬
ra;
Zájezd ČF po italských městech; Koncerty v Záhřebu a Lublani; Další kon¬
certy na Slovensku, na Zakarpatské Ukrajině a na Moravě; Tři koncerty pro
VIII,
všesokolský slet; Koncert v Karlových Varech.
15
Sezóna
1926/1927 ... 310
Poměr koncertů VTdomaavcizině; Odpoutávání od ČF; Nedostatečné existenč¬
ní zázemí; Zářijové koncerty- Beethovenova Velká fuga, Stravinského Svěcení
jara; Novákova Bouře; Rozloučení
s
Prahou; Stockholm a nový Koncertní dům;
Koncertní sezóna ve Stockholmu; Komunikace
s
orchestrem; Koncert švédské
hudby; Další koncerty; Prezentace české hudby; Život ve Stockholmu; Setkání
s
belgickým králem Albertem; Jednání o nové smlouvě ve Švédsku; Krátké se¬
tkání
s
rodinou; Nová práce ve Skotsku; Frekvence a dramaturgie koncertů se
Skotským orchestrem; Charakter repertoáru; Autorské večery:
Wagner,
Beetho¬
ven; Dramaturgie dalších koncertů; Talichova interpretace Beethovena; Díla
poprvé studovaná; Česká hudba ve Skotsku; Prostředí Glasgowa; Únava a vy¬
čerpanost; Talichovy podmínky pro práci ve Stockholmu; Koncerty na rozlou¬
čenou se Skotskem;
D. C
Parker o přínosu VT ve Skotsku; Návštěva Londýna;
Koncert v Liverpoolu; Setkání
s
chotí v Berlíně; První koncert ve Stockholmu;
Repertoár dalších koncertů; Touha po domově; Provedení
IX.
symfonie G. Ma-
hlera; Beethovenův cyklus; Těžkosti práce se sborem; Smlouva na budoucí dvě
sezóny; Koncerty Jarního cyklu ČF; Má vlast v zesíleném obsazení; Negativní
kritika M. Očadlíka; Další koncerty Jarního cyklu; Turné ČF po českých, mo¬
ravských a slovenských městech; Zlepšení hospodářské situace ČF, koncerty
pro Radiojounal; Odpočinek na Riviéře.
16
Sezóna
1927/1928 ...352
Snížená frekvence Talichových koncertů; Podzimní cyklus v Praze; Mistři ta¬
neční hudby staré a nové; Smlouva
s
Koncertním sdružením ve Stockholmu;
Koncerty VT se švédskou hudbou; Brucknerova
VIII,
symfonie; Další reperto¬
ár; Návštěva Stravinského baletu v Královském divadle; Touha po rodinném
zázemí; První abonentní koncerty v Praze
s
hudbou V. Nováka; Novák o VT;
Minifestivaly cizí národní hudby; Koncert francouzské hudby; Koncert anglické
hudby; Koncerty Lidového cyklu; Znovu ve Švédsku; Novoroční koncert; Díla
K. Atterberga a dalších švédských autorů; Beethovenova Devátá; V. symfonie
G. Mahlera; Repertoár lednových koncertů; Návrat do Prahy, další abonentní
koncerty; Koncert italské hudby; Koncert
s
orchestrem Královské
filharmo¬
nické
společnosti v Londýně; Další koncerty ve Stockholmu; Onemocnění VT,
četba; Brahmsův cyklus; Talichův přínos pro Švédsko viděný J. Rabem; Turné
ČF po českých a moravských městech; Zájezd do Vídně.
17
Sezóna
1928/1929 ... 380
Frekvence koncertů v sezóně
1928/1929;
Změny v uspořádání a typech kon¬
certů; Nabídka na přeměnu ČF v městský orchestr; Zářijové mimopražské
koncerty; Smlouva
s
Koncertním sdružením ve Stockholmu na sezóny
1928/
1929
a
1929/1930;
Práce programové rady; Návrh na klub „Mladé Švédsko ;
Podzimní koncerty ve Stockholmu; Interpretace populárních skladeb; Koncert
české hudby
к
10.
výročí
ČSR;
Mahlerova
VI.
symfonie; Beethoven
a Schubert;
Zkoušky Brucknerovy
VI.
symfonie; Členství v Královské švédské hudební aka¬
demii; Pět abonentních koncertů v Praze; Festival rumunské hudby; Vztah VT
к
rozhlasu; Vliv hospodářské krize na kulturní dění; Situace ve Švédsku; Tali-
chova interpretace moderní a tradiční hudby; Čtyři koncerty v Praze; Premiéra
Novákovy Signoriny
Gioventù;
Dalších
13
koncertů ve Stockholmu; Srovnání
VT
s
cizími dirigenty; Ruská, polská a česká hudba na koncertech Koncertní¬
ho sdružení; Koncert moderní světové hudby; Franckovo oratorium Blahosla¬
venství; Talichovo postavení ve Švédsku; Domnělé dilema jeho bytosti; Stinné
stránky jeho osamění; Program neuskutečněného koncertu ve Vídni; Koncerty
к
25.
jubileu úmrtí A. Dvořáka; Turné po československých městech; Dvořá¬
kovo Rekviem na závěr sezóny.
18
Sezóna
1929/1930 ... 406
Charakter sezóny; Návštěvnost koncertů ČF; Podzimní koncerty v Praze
s
dí¬
ly
P. L Čajkovského,
A. Brucknera, G. Mahlera ad.; Talichův vztah ke švédské
hudbě; Nové studium světových děl; Odsudek Hauerovy
VII.
suity; Zklamání
z provedení Suková Asraela ve Stockholmu; Deprese; Touha po změně a ná¬
vratu domů; Odřeknutí koncertu v Londýně; Konfrontace české a cizí hudby
v koncertech ČF; Kritické ohlasy; Koncert
к
70.
narozeninám
J. B.
Foerstera;
Koncerty klasické hudby; Žádost VT o zřízení dirigentského oddělení na mis¬
trovské škole; Opět ve Stockholmu, dramaturgie koncertů; Koncert
s
I. Stra-
vinským; Ohlasy na poslední abonentní koncerty v Praze; Koncerty v Gote¬
borgu; Rozšíření orchestru Koncertního sdružení ve Stockholmu; Mahlerova
II.
symfonie; BrucknerovalX. symfonie; Provedení švédských skladeb; Prová¬
dění světové hudby; Koncertní turné ČF po českých a moravských městech;
Vyjádření
VT k
situaci ČF.
19
Sezóna
1930/1931 ... 434
Promarněná šance pro upoutání VT v Praze; Frekvence koncertů v sezóně
1930/1931;
Koncert švédské hudby v Praze; Koncert pro účastníky
II.
Mezi¬
národního kongresu kritiků; Premiéra houslového koncertu J. Ježka; Smlouva
s
Koncertním sdružením ve Stockholmu; Koncerty německé a švédské hud¬
by; Stálice ze světové hudby v repertoáru VT; Mahlerovy I. a
II.
symfonie;
Dva koncerty v Oslo; Dementi VT o odchodu z Prahy; Výpad A. J. Patzakové;
Interview VT; Rozdělení hudební veřejnosti; Změna dirigentova postavení;
Logika Talichova vývoje; Dramaturgie abonentních koncertů ČF; Ohlasy na
jednotlivé koncerty; Koncert
к
60.
narozeninám V. Nováka; Výpad M. Očad-
líka; Koncerty ve Stockholmu se švédskou hudbou; Koncert
s
orchestrem
Královské
filharmonické
společností v Londýně; Poslední lednové koncerty
ve Stockholmu včetně
III.
symfonie G. Mahlera; Vyznání obdivu
I.
Liljeforse
k VT;
Poslední abonentní koncerty ČF; Rozloučení
s
Prahou; Zklamání z in¬
trik v ČF; Repertoár jarních koncertů ve Stockholmu; Koncert „Tance růz¬
ných věků ; Švédská hudba v repertoáru VT; Jednání o koncertním turné
ČF; Průběh koncertů v Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Maďarsku a Br¬
ně; Ohlasy v tisku.
20
Sezóna
1931/1932 ... 467
Charakter sezóny; Turné ČF po
severo- a
východočeských městech; Podzimní
koncerty ve Stockholmu; Bracknerova
II.
symfonie; Mahlerova V. symfonie;
Další repertoár; Koncerty populární; Vyjádření
VT k
poslechu Mé vlasti z rá¬
dia; Tři koncerty v Goteborgu; Reprezentační koncert Radiojournalu; Koncerty
v Oslo a ve Varšavě; Rozšíření orchestru Koncertního sdružení ve Stockhol¬
mu; Cyklus symfonií
P. I. Čajkovského;
Dramaturgie lednových koncertů ve
Stockholmu; Koncertní cesta do SSSR; Koncerty v Leningradě a Moskvě; Hod¬
nocení VT podle
Krasnoj
gazety; Pohled VT na hudební dění v SSSR; Nabídka
další spolupráce; Koncert v Helsinkách; Koncert pro evropskou rozhlasovou
síť ve Stockholmu; Dokončení stockholmské sezóny; Rekonvalescenční pobyt
v Poděbradech; Pozvání
к
pohostinskému dirigování v ND; Zkrácení dirigent¬
ského úvazku ve Stockholmu.
21
Sezóna
1932/1933 ... 489
Frekvence koncertů v sezóně
1932/1933;
Dramaturgická práce; Podzimní kon¬
certy ve Stockholmu; Tíha odloučenosti; Koncert Radiojournalu se
Schulhoff
o-
vým koncertem; Ocenění V. Smetáčkem; Úspěch prvního koncertu v Goteborgu;
Další koncerty; Koncert Ženské národní rady
s
premiérou Partity B. Martinů
v Praze; Provedení I. symfonie D. Šostakoviče a
IX.
symfonie G.
Maniera;
Ob¬
liba VT v Goteborgu; Změna vedení v Koncertním sdružení ve Stockholmu;
Podmínky koncertování v SSSR; První koncerty v Leningradě; Wagnerovské
koncerty v Moskvě; Ocenění; Další koncert v Moskvě; Setkání
s V.
Zítkem;
Charkovské dny; Pohled na život v SSSR; Návrat do Moskvy; Další koncerty
v Leningradě; Incident na sovětských hranicích; Jednání na sovětském vysla¬
nectví ve Stockholmu; Odřeknutí májového cyklu v Leningradě;
Čajkovského
Manfred;
Pojetí tzv. lidových koncertů; Večeře
s
korunním princem; Interpre¬
tace Beethovena; Díla švédských autorů;
Preštudovaní
starší i novější hudby;
Obtíže se studiem Brahmsova Německého rekviem; Talichovy revmatické
bolesti; Práce na generálním programu Koncertního sdružení; Dvořákovský
koncert v Praze; Padesátiny VT; Léčení v Poděbradech, na dovolené na
Kor¬
čule
a v Rakousku, léčení v Karlových Varech.
22
Sezóna
1933/1934 ...526
Situace ČF na počátku sezóny
1933/1934;
Jmenování profesorem na mistrov¬
ské škole; Vyučovací plán pro
1.
ročník dirigentského oddělení; Obnovená spo¬
lupráce
s
ČF; Frekvence koncertů v sezóně
1933/1934;
Návrh hostování v ND;
Ubytování v
Saltsjöbadenu;
Talichův brahmsovský rok; Mozartovský koncert;
Další světový repertoár ve stockholmských koncertech; Koncert švédské
lido-
vé
hudby;
IX.
symfonie
G.
Maniera;
Koncert skandinávských autorů; Práce pro
A. Toscaniniho; Talichovy pražské koncerty
к
60.
narozeninám
J. Suka;
Aféra
kolem proslovu na Sukovu počest; „Neúcta ke Smetanovi; Koncerty pro děti;
Koncert v Lublani
s
tamními orchestry; Abonentní koncert ČF
s
francouzskou
hudbou; Koncerty se Sukovým Epilogem; Koncerty VT ve Švédsku; Pořad se
Stenhammarovou hudbou; Poslední abonentní koncerty ČF; Koncert ve Víd¬
ni
s
Wiener
Konzertorchester;
Jarní koncerty ve Stockholmu; Studium Iberie
С
Debussyho a Šostakovičovy I. symfonie; Setkání
s
В.
Bartókem; Provedení
II.
symfonie
G.
Mahlera; Koncert „na rozloučenou ve Stockholmu; Koncertní
turné ČF po českých a moravských městech; Koncert švédské hudby
pro Radio¬
journal;
Náčrt vyučovací osnovy dirigentského oddělení na mistrovské škole.
23
Sezóna
1934/1935 ...560
Dehonestace VT J. Plavcem; Obrozenské východisko pro kritiku; Ohlasy v tis¬
ku; Frekvence koncertů v sezóně
1934/1935;
Repertoár podzimních koncer¬
tů ve Stockholmu; Vyjádření K. Bendixe o VT; Hospodářská prosperita ČF
a její abonentní koncerty; Talichova dramaturgie
-
obhajoba
dua
В.
Bartoka;
Proměnlivost vztahu V. Nováka
к
VT; I. a
II.
abonentní koncert; Koncerty se
švédskou hudbou ve Stockholmu; Únava VT; Repertoár dalších koncertů ve
Stockholmu a Eskiltuně;
III.
a
IV.
abonentní koncert ČF; Studium Podzimní
symfonie V. Nováka, provedení a ohlasy v tisku; Koncert
s
fragmenty Bergovy
Lulu;
Zdravotní indispozice VT; Odřeknutí koncertů ve Švédsku a v Praze; Lé¬
čení v Poděbradech; Zhoršení zdravotního stavu; Pobyt v Priesnitzově sanato¬
riu v Jeseníku; Návrat do Prahy; Odřeknutí jarních koncertů ve Stockholmu;
Rekonvalescence v Karlových Varech, v Rakousku a Jugoslávii.
III
OPERNÍM DIRIGENTEM
24
Sezóna
1935/1936 ... 581
Úmrtí O. Ostrčila; Vyjádření
VT k
jeho nástupci; Jmenování VT správcem
opery ND; V nové funkci; Frekvence koncertů doma i v cizině; Festival Me¬
zinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze; Abonentní koncerty ČF
s
VT; Rozhlasový proslov o poslání opery ND; Nové inscenace a reprodukční
problémy v divadle; Zájezd ČF do zemí západní Evropy; Příprava koncertů;
Koncerty, rozhlasové vysílání a nahrávání gramofonových desek v Londýně;
Koncert v Bruselu; Koncert v Paříži; Uvítání v Praze; Koncert na počest pre¬
zidenta dr. E. Beneše; Lednové koncerty VT ve Švédsku; Zdravotní kolaps ve
Stockholmu; Rekonvalescence; Odřeknuté koncerty; Pobyt v sanatoriu
Schönau
u
Teplic; Stanovisko Vidy Talichové
к
manželově práci v ND; Úprava styku VT
se žáky mistrovské školy; Dirigentova odpovědnost za prováděná
dua;
Kritika
spolupráce
s J.
Kvapilem; Jmenování B. Plaškeho zástupcem VT; Kritika
sme-
tanovského
festivalu u
příležitosti
70.
výročí premiéry
Prodané nevěsty; Dvo¬
řákova Rusalka jako nástupní inscenace; Pojetí díla; Obsazení rolí; Kvapilův
obdiv
k VT;
Úpravy; Premiéra nové inscenace; Podpora mladých pěvců; Kritika
„diletantske
režie; Hodnocení práce VT v dopisech V. Štěpána a K. Hoffmeis-
tera; Udělení komandérského kříže švédského Řádu severní hvězdy.
25
Sezóna
1936/1937 ... 614
Státní cena ČF; Nová inscenace Smetanovy Prodané nevěsty; Analýza; Nové
rozsazení orchestru; Způsob studia; Obsazení pěveckých rolí; Premiéra; Úto¬
ky na práci VT; Zhodnocení výkonu P. Bořkovcem; Z.
Chalábala
dramaturgem
a celkový repertoár sezóny; Koncertní činnost VT; Abonentní koncerty ČF
s
VT;
Mozartův večer; Mozartův kult v Praze; Idea smíšených komorních pořadů; Zá¬
jezd ND do Amsterdamu; Ohlasy; Ocenění zahraničního úspěchu E. Frankem;
Rodina VT; Studium Janáčkových Příhod lišky Bystroušky; Úpravy a revize díla;
Ohlasy na provedení; Problémy
s
honoráři a úprava vztahu
VT k
ND.
26
Sezóna
1937/1938 ... 648
Úprava platů členům orchestru; Tryzna za
T. G.
Masaryka; Koncertní činnost
VT; Mozartovský festival; Idea Mozartova divadla; Střet akcí; Talichova cha¬
rakteristika Mozartovy osobnosti;
Don Giovanni
podle originálu; Nabídka
J. Novotné a Z. Zikové; Obsazení pěveckých rolí; Rysy nového nastudování;
Ohlasy; Péče o školení; Koncert VT
s
Národním belgickým orchestrem; Abo¬
nentní koncerty ČF; Koncert
к
poctě T. G. Masaryka
s
kantátou L. Vycpálka;
Má vlast v ND; Repertoár opery ND; Boj o mladé pěvce; Členem akčního vý¬
boru
Les amis d Albert Roussel
v Paříži; Přijetí Julietty B. Martinů; Charakter
díla; Práce VT na
Juliette;
Premiéra; Kritické ohlasy; Jarní cyklus národních
her českých; Boj o M. Podvalovou v úloze Libuše; Nová inscenace Libuše; Sta¬
noviska hudební kritiky; Útok na
VT v
Literárních novinách; Odpověď minis¬
tra E. Frankeho; Zastání Uměleckou besedou.
27
Sezóna
1938/1939 ... 688
Koncerty
к
20.
výročí
ČSR;
Smetanova Má vlast; Koncerty
s
Dvořákovou a před-
smetanovskou hudbou; Premiéra
II.
symfonie R. Karla; Premiéra
III.
symfonie
K. B. Jiráka; Koncert se Sukovým Zráním; Večery
C. Debussyho
ve Stavovském
divadle; Tři koncerty ve Stockholmu; VT o Švédsku; Koncert v Bukurešti; Na¬
bídka ke koncertům v Austrálii; Pomoc R. Brockovi; Příprava na inscenaci Ja¬
náčkovy Káti Kabanové; Boj o angažmá O. Zítka; Charakter Janáčkova díla;
Zásahy do struktury díla; Obsazení, ohlasy; Obdiv
E. F.
Buriana; Nové nastu¬
dování Smetanovy Prodané nevěsty; Ohlasy; Nová inscenace Smetanova Ta¬
jemství; Problémy
s
výpravou; Pojetí a obsazení pěveckých rolí; Nová insce¬
nace Fibichovy Nevěsty messinské; Chvála kritiky; Nastudování Mozartovy
Kouzelné flétny; Ohlasy; Talichovo pojetí hudby za nacistické okupace; Vznik
a koncepce Pražského hudebního máje; Ohlasy; Mozart a Beethoven v rámci
cyklu; Ohlasy v dopisech; Hodnocení E. F. Buriana; Koncerty Mé vlasti v Mla¬
dé Boleslavi a Berouně; Vznik Prozatímního divadla; Zahájení provozu a děl¬
ba repertoáru; Příkaz
к
rozšíření německého repertoáru; Zákaz Smetanovy
Libuše a Kovařovicových Psohlavců.
28
Sezóna
1939/1940 ... 726
Nové Prozatímní divadlo v Karlině, dělba práce; Vztah českých
fašistu k
VT;
Útoky Vlajky; Konec útoků ze strany českých národovců; Dvojznačné posta¬
vení VT; Touha po ústraní; Dopis O. Šourka; Stanovisko nacistů
k VT,
sna¬
ha o jeho diskreditaci; Dobová podmíněnost v hodnocení Mé vlasti; Zákaz
Mé vlasti jako cyklu; Spojování jednotlivých básní
s
jinými vlasteneckými
díly; Deset abonentních koncertů
s
ČF; Původní verze Smetanových Dvou
vdov; Provedení konečné verze; Výkony pěvců, hodnocení kritikou; Výslech
na gestapu; Nová inscenace Gluckovy opery Orfeus a Eurydika; Stylové pro¬
vedení; Ohlasy na premiéru; Nové nastudování Foersterovy Evy; Sklada¬
telovo hodnocení; Nová inscenace Dvořákova Jakobína; Návrat
к
původ¬
nímu znění; Ohlasy kritiky; Problémy
s
cenzurou; Obrana proti textovým
změnám; Předčasné stažení Jakobína; Koncepce Pražského hudebního
máje
1940;
Koncerty a divadelní představení v jeho rámci; Nezastupitelná
úloha
VT v
českém hudebním životě; Nové útoky; Dirigentský seminář při
ND; První žáci.
29
Sezóna
1940/1941 ... 763
Prohlídka Německa a okupovaných zemí; Veřejná vystoupení účastníků
zájezdu; Podvržený článek VT ve Večerníku Českého slova; Snaha o zneu¬
žití ČF; Pozvání ČF a VT ke koncertům v Říši; Návštěva J. Goebbelse v ND,
volba programu; Abonentní koncerty
s ČF;
1500.
představení Prodané
nevěsty; Inscenace Novákovy Lucerny; VT ideálním interpretem; Výko¬
ny pěvců; Stanovisko V. Nováka
к
inscenaci; Koncerty v Říši; Ohlasy v ně¬
meckém tisku; Ohlasy v českém tisku; Dopis M. Očadlíka; Další provádění
Mé vlasti v Čechách; Studium Janáčkovy Její pastorkyně; Pojetí; Provede¬
ní a ohlasy; Výkony pěvců; Abonentní koncerty ČF; Pražský hudební máj
1941 -
Dvořák a jeho škola; Odmítnutí koncertu se Saským státním orches¬
trem v Drážďanech.
30
Sezóna
1941/1942 ... 792
Očadlíkovy statě v Brázdě a Řádu; Nařčení VT ze zednářství; Vynucené projevy
loajality; Poslední koncert
s
ČF; Samostatné koncerty orchestru ND; Studium
Dvořákovy Armidy; Pojetí díla; Obsazení pěveckých rolí; Problémy
s
cenzurou;
Nová inscenace Smetanova Dalibora; Politické předpoklady pro jeho uvedení;
Výhrady M. Očadlíka; Svědectví J. Krombholce; Přijetí Dalibora hudební kri-
tikou; Výkony pěvců; Režie
F.
Pujmana; Pražský hudební máj
1942;
Údajné
němectví F. Skroupa; VT šéfem opery.
31
Sezóna
1942/1943 ... 813
Studium Bořkovcova Krysaře; Jinotajné vnímání díla; Ohlasy
u
hudební kri¬
tiky; Bořkovcův
Satyr; Krombholcovo
vyznání; Příprava na novou inscena¬
ci Smetanovy Čertovy stěny; Inscenační problémy; Kolektiv znalců a jejich
práce na revizi díla; Zdůvodnění změn; Pojetí VT Čertovy stěny; Názory hu¬
debních kritiků na úpravy a provedení; Výkony pěvců; Nová inscenace Mo¬
zartovy Figarovy svatby; Obsazení pěveckých rolí; Bořkovcovo hodnocení
premiéry; Talichův odpor ke zneužívání Smetanova díla; Aféra kolem Vy-
cpálkova Českého rekviem; Neoficiální Pražský hudební máj
1943;
Tři sym¬
fonické koncerty;
60.
jubileum VT; Vydání sborníku; Některé myšlenky VT
o umění a hudbě.
32
Sezóna
1943/1944 ... 843
Snaha o další diskreditaci VT; Moravcova idea generálního ředitele pro hudbu;
Liga proti bolševismu; Protest VT;
Preštudovaní
Smetanovy Prodané nevěs¬
ty; Nové pojetí; Obsazení pěveckých rolí; Snaha o zpřísnění kázně v pěveckém
ansámblu; Nová inscenace Beethovenova
Fidelia;
Výkony pěvců; Vynucené
úpravy textu; Zákaz uvádění; Repertoár opery; Cyklus orchestrálních skladeb
J. Suka; Nové
nastudování Smetanova Tajemství; Uzavření českých divadel;
Poslední operní představení; Návštěva Rožnova pod Radhoštěm; Jmenování
VT do Národní rady české.
33
Sezóna
1944/1945 ... 862
Uzavření ND; Boj o jeho uchování
-
dopis E. Moravcovi; Snaha o uvolnění or¬
chestrálních hráčů z totálního nasazení; Dopis Augustu Ritterovi
von
Hoop;
Nový dopis
Б.
Moravcovi; Srovnání se situací v Německu; Obnovení provozu
divadla; Pobyt v Berouně; Konec války; Zákaz vstupu do ND; Setkání se Z. Ne¬
jedlým; Věznění na Pankráci; Připiš orchestru ND K. Gottwaldovi; Hypotéza
o sovětské tajné policii v pozadí Talichova případu.
IV
POVÁLEČNÉ PERIPETIE
34
Sezóna
1945/1946 ... 877
Před očistnou komisí; Rozhodnutí čestného soudu; Usnesení trestní komise
nalézací Ústředního národního výboru
Ы.
města Prahy; Vyjádření A. Zápo¬
tockého; Stanovisko VT; Pobouření mezi hudebníky; Očista národního života;
Dopisy B. Martinů; Další přátelé na straně VT; Přednáška v dominikánském
klášteře; Výzva mladých hudebníků
к
založení komorního orchestru; Jednání
se Z. Nejedlým; Vznik orchestru
-
výběr hráčů; Dirigentský seminář; Tři kon¬
certy ve Švédsku; Dopisy „Čtyřručnímu rejdišti a „komorníčkům ; Prodlou-
zený pobyt ve Švédsku; Návrat do Prahy; Polemika mezi I. Herbenem a A. J.
Patzakovou; Talichovo zhodnocení vlastního případu.
35
Sezóna
1946/1947 ... 911
Otevřený dopis
B. Bobka
M.
Očadlíkovi; Má vlast ve Smetanově síni a v Lu¬
cerně; Očadlíkův výpad v Tvorbě; Reakce Mladé fronty a dalších listů; Zásady
práce ČKO; Koncert staré české hudby; Ohlasy hudební veřejnosti; Janáčkov-
skýpořad; Pořad světové barokní hudby; Mozartovský pořad; Zákaz koncertu
před dělníky; Zákaz Talichovy koncertní cesty do Švédska; Výzva ČF, čtyřdílný
cyklus abonentních koncertů; Opět v ND
-
nastudování Janáčkovy Káti Ka-
banové; Hodnocení inscenace; Vyjádření J. Krombholce; Účast na Pražském
jaru
1947;
Ohlasy
u
zahraničních hostů; Pověření VT vést operu ND; Zajištění
existence ČKO; Idea
zintenzívnení a
zdokonalení umělecké práce.
36
Sezóna
1947/1948 ... 947
Existenční zajištění ČKO; Rozšíření orchestru; Formy práce ČKO; Nové pořa¬
dy komorního orchestru; Mozartovské večery ve Stavovském divadle; Koncert
s P. Foumierem;
Další pořady ČKO; Noví žáci; Obnovené nastudování Sme¬
tanova Tajemství; Studium Debussyho Pelléase a Mélisandy; Zhroucení VT
a pobyt v nemocnici; Koncerty ČKO bez VT; Nátlak na ČKO; Poslední koncerty
ČKO; Podání výpovědi v ND; Pobyt v sanatoriu ve Vráži
u
Písku; Povzbuzení
od B. Martinů; Žádost VT o převedení do výslužby.
37
Sezóna
1948/1949 ... 969
Nabídka VT ke spolupráci
s ČF;
Nerealizované koncerty ve Švédsku; Spoluprá¬
ce při beethovenovských komorních koncertech; Jednání
s
Ústředním akčním
výborem Národní fronty; Příležitostná setkání
s
umělci z Národního divadla;
Rady Ch. Mackerrasovi; Zdravice
J. B.
Foersterovi; Situace VT; Pomoc ze Slo¬
venska; Zřízení SF; Pozvání do Bratislavy.
38
Sezóna
1949/1950 ... 985
Zásady práce KOSF; První styk
s
komorním orchestrem; První výsledky; První
veřejné koncerty SF a KOSF; Ohlasy; Frekvence koncertů VT
s KOSF;
Různé
typy pořadů a repertoár; Hudební léto v
Trenčianskych
Teplicích; Problémy
s
formulací smlouvy a vymezením povinností VT ve SF; Koncert SF na Praž¬
ském jaru; Slovenský ediční (gramofonový) závod v Bratislavě; První nahráv¬
ky
s
KOSF; Nahrání Slovanských tanců v Praze.
39
Sezóna
1950/1951 ... 1009
Zákaz koncertní činnosti VT v Čechách; První koncerty KOSF v nové sezóně;
Komplikace se zkušebním prostorem; Znemožnění soustavné práce; Nevyjas¬
něný vztah
SF k VT;
Rozvázání smlouvy se SF; Neštěstí na železnici při cestě
do Prahy; Nahrávání gramofonových desek v Praze (Dvořák: Othello a Holou¬
bek; Suk: Smyčcová
serenáda aj.).
40
Sezóna
1951/1952 ... 1017
Kríze Slovenské
filharmonie;
Návrhy na
řešení; Vyučování na
VŠMU;
Koncerty
se SF; Nahrávání gramofonových desek v Praze (Dvořák:
VIII,
symfonie, Kla¬
vírní koncert, Stabat Mater; Suk: Asrael); Studium Beethovenovy
IX.
symfonie
se SF; Rozchod
s
Bratislavou; Toulky
VT v
okolí Bratislavy; Proslov při natáčení
s
ČF; Nahrávání Dvořákova Violoncellového koncertu
s M. Rostropovičem.
41
Sezóna
1952/1953 ... 1034
VT ve vztahu
к
SF jako host; Zmaření koncertního plánu, onemocnění; Ukon¬
čení pedagogické činnosti na
VŠMU;
Nové závazky v Čs. rozhlasu v Praze; Vy¬
tvoření festivalového orchestru; Vztah
VT k
orchestru bez dirigenta; Blamáž
Z. Nejedlého; Nahrávka
Čajkovského
Patetické.
42
Sezóna
1953/1954 ... 1044
Zdravotní krize VT; Léčebný pobyt v sanatoriu ve Vráži
u
Písku; Návrh na ře¬
ditelské místo v ČF; Návrh M. Barvíka na vyřešení situace VT;
Sanatomi
pro¬
středí a úvahy VT; Návrat do Berouna a Prahy, návštěva koncertů ČF; Jmeno¬
vání uměleckým poradcem ČF; Nové gramofonové nahrávky (Janáček: Suita
Příhody lišky Bystroušky; Smetana: Má vlast); Na Pražském jaru, nahrávání se
Svjatoslavem Richterem; Dramaturgické plány pro příští sezónu.
43
Satisfakce, stáří
... 1063
Nahrávky Suková Zrání a Dvořákovy
IX.
symfonie; Poslední koncert
s
Ben¬
dovou a Mozartovou hudbou; Onemocnění, pobyt v nemocnici; Odmítnutí
zájezdu na Wiener
Festwoche;
Nahrávka
Händelova
hobojového koncertu;
Před televizní kamerou; Pobyt v Berouně a návštěvy přátel; Vleklá jednání
o nejvyšším vyznamenání; Přehodnocení stanoviska předsednictva UV KSČ
k VT;
Odsouzení nepřátelského vztahu Z. Nejedlého
к
VT; Jmenování národ¬
ním umělcem v květnu
1957;
Koncert ČF na počest VT, koncert v Berouně;
Úmrtí
23.3.1961
a pohřeb.
PŘÍLOHY
Přehled orchestrálních, symfonických a vokálně instrumentálních
skladeb dirigovaných VT
... 1079
Přehled scénických děl řízených VT
... 1132
Soupis nahrávek VT v chronologickém uspořádání
... 1142
Summary
... 1150
Jmenný rejstřík
...1159
SUMMARY
Václav
Talich was born on
28
May
1883
in the Moravian city of
Kroměříž
(in the
Athens of
Haná ,
as this cultural centre was called) where he spent only a year as
an infant, but to which he liked to return late in life. He moved with his parents to
Rožnov pod Radhoštěm,
where his father was named church music director and
conductor of music for the spa. Three years later the family moved on to
Klatovy,
where the father continued in his musical work: he was choirmaster of
Šumavan ,
church music director, and founder of a music school. Little
Václav,
like his broth¬
ers Jan and
Antonín,
was constantly surrounded by music. An indelible memory for
him remained a visit by the violinist
František Ondříček,
whose art was fascinating
and to a certain extent influenced Talich s decision to become a violin virtuoso.
Talich was at first a pupil of
Jan Mařák,
but he spent his last two years at the
conservatory in Prague in the class of
Otakar Ševčík,
a world-renowned violin
pedagogue. From the standpoint of Talich s later development, achieving virtuos¬
ity as a violinist was not what was most important for him, and it did not satisfy
him. Of greater significance was learning the principles of how to overcome music¬
al-technical problems and develop the logic of musical thought.
Ševčík s
greatest
contribution both to musical pedagogy and more generally to the methodology
of artistic work was his ability to break down important bowings, chords, poly-
phonically-connected melodies and technically-challenging musical passages into
individual elements and then put them back together through additional practice,
in such a way that passages originally unplayable became easy. During his years
of study at the conservatory
(1897-1903)
Talich also absorbed the special atmo¬
sphere of musical Prague
-
at a time when the National Theatre flourished under
Karel Kovařovic,
when
Antonín Dvořák
directed the conservatory and amazed
the world with new operas and symphonic poems, when the Czech Philharmonic
was founded and the Bohemian Quartet scored triumphs all over Europe. Also on
the scene was the young violinist Jan Kubelik, who demonstrated to the world his
own genius as well as that of his teacher
Ševčík,
who brought him to the pinnacle
of violin mastery.
After Talich completed his studies in Prague a new world opened up for him
-
the
world of the orchestra and its tone colours, of symphonic architecture and the magic
of perfect orchestral ensemble playing. It was here that Talich felt most content.
For a year he served as concertmaster of the Berlin Philharmonic, led by Arthur
Nikisch, perhaps unmatched in his art by anyone in Europe at the time, who wedded
the beauty of symphonic sound with the artistic truth of the work being performed.
Nikisch was a romantic conductor: every melodic line he interpreted bore the stamp
of deep emotion. His outstanding trait was, as it later was for Talich as well, that
he derived the distinctive refined sound of his musical creations from perfection of
the strings as the foundation of performance. Nikisch aroused in the young Talich
a longing to become a conductor himself, and although many more years would
have to pass before he stood before a symphonic orchestra with baton in hand, he
never forgot Nikisch s method of work. After periods spent in Odessa where he
served as concert master of the opera orchestra and in Tbilisi where he taught violin
1150
SUMMARY
and led a string quartet Talich returned to Prague and was finally able to appear as
a conductor
-
of the Orchestral Association , a well-developed but only amateur
ensemble. Performances with the Bohemian Quartet, with which he occasionally
played as a second
violist
during this period, were a further source of inspiration
for his art. Soon this chamber ensemble achieved a distinctive style of performance
that bore the stamp of its Czech origin, because it grew organically mainly from
interpretation of chamber music by
Antonín
Dvořák
and
Bedřich Smetana.
Talich
came to know at first hand the principles of work of this ensemble
-
the ethics and
depth of the creative strength with which it conquered the world.
In
1908,
on the recommendation of one of the Bohemian Quartet s members,
Josef
Suk,
Talich became the founder of the Slovenian Philharmonic in Ljubljana
and conductor of operas at the Regional Theatre there. He further deepened his re¬
lations with Slovenia through his marriage to the Slovenian pianist
Vida Prelesnik,
who earned a diploma at the conservatory in Prague. Talich continued in pursuit
of his ideal: to become one of the best conductors in Europe. He was full of energy,
perfectly equipped with aural skills, and had the charisma of a leader as well as
above-average intelligence as a musician. To achieve his goal he interrupted his
work in Ljubljana for a time and left for Leipzig, where he studied music theory
with Max
Reger
and piano with Hans
Sitt
-
and mainly assisted the famous Arthur
Nikisch in rehearsals of the no-less famous
Gewandhausorchester.
He also spent
several months studying operatic interpretation with the outstanding expert on
Italian
bel
canto
Arturo
Vigna in
Milan.
Before World War I broke out Talich returned home and accepted the post of
conductor at the Municipal Opera in
Plzeň.
At the age of thirty he mastered a broad
repertoire of both Czech and foreign operatic and symphonic works. His goal, how¬
ever, remained Prague. When Dr.
Vilém Zemánek,
a routine musician, left his posi¬
tion as conductor of the Czech Philharmonic, Talich waged a battle for the privilege
of leading that orchestra with
Ludvík Vítězslav Čelanský,
who had the backing of
artistic-political circles headed by
Zdeněk Nejedlý.
Talich did not give up but fought
with great determination and triumphed: he convinced the powers that be with
his art. Decisive for him was a concert on
30
October
1918,
on the threshold of the
free Czechoslovak Republic, when people rejoiced in the streets and Talich under
these inspiring circumstances conducted the premiere of Josef Suk s magnificent
symphonic poem Ripening in a program that also included other patriotic works by
this composer. In rehearsals Talich showed supreme mastery, with a clear concept
of the sound he intended to achieve and with the goal of presenting this superb and
technically very difficult work by the Czech master to the public in a performance
as perfect as possible, as a celebration of the newly-born Czechoslovak state. The
Czech Philharmonic played under his leadership as though transformed
-
with
enormous energy, concentration, precision in ensemble playing, and cultivated
timbre. After this concert all the members of the Czech Philharmonic
hned
up be¬
hind Talich, and he became their leader.
It was a great victory for Talich and also a fortunate choice for the ensemble:
now it was guided by an artist who was a fanatic for work, a wise conductor-teacher,
who managed with his art and his personal charm not only to excite the audience
1151
SUMMARY
but to build almost from scratch that sensitive organism that is the prerequisite
for reliable performance by a large symphonic ensemble. During the next few years
Talich made the Czech Philharmonic into a showcase ensemble of top quality. He
worked with it to the point of exhaustion, seeing also that its financial needs were
met, and its concerts became better and better. Soon came tours abroad, to Italy,
Austria, and Yugoslavia. Everywhere the orchestra won enthusiastic ovations.
When in
1924
Talich and the Philharmonic took part in festival concerts of the
International Society for Contemporary Music in Prague, experts from abroad
raved about the technical mastery, flexibility, and
timbral
beauty of such a culti¬
vated ensemble. In choosing repertoire Talich emphasized model performances
of works by Czech composers, mainly
Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš
Janáček, Vítězslav Novák, Josef Suk, Otakar Ostrčil, and Josef Bohuslav Foerster,
then later also
Bohuslav Martinů.
He revealed to Czech audiences the beauty and
ideological depth of Smetana s My Country as well as the poetry of Dvorak s Sla¬
vonic Dances and his symphonic works. He interpreted
Suk
and
Novák
with such
a deep understanding of their essence that he assured both composers a leading
position in Czech culture of the time and, with the help of their works, imprinted
a distinctive, modern style of performance on the Czech Philharmonic. No excel¬
lent composition in world repertoire escaped his attention. He held concerts de¬
voted to composers of particular ethnic backgrounds or historical styles. He also
devoted himself to modern music of the time, to the avant-garde of Europe, pre¬
senting music by Igor Stravinsky, Dmitry Shostakovich, Paul Hindemith, Arthur
Honegger,
Béla Bartók,
Sergey Prokofiev, and many others. Gradually he became
a sought-after authority, who as a guest conductor spread the glory of Czech music
and Czech performance art all over Europe.
From
1924
to
1928
Talich was a regular guest of the Scottish Symphony Orches¬
tra, and occasionally conducted the London Philharmonic as well. Here, too, con¬
noisseurs recognized that Talich was not merely a conductor who came to some
city to lead one or two concerts with his polished repertoire and reap deserved
glory for himself, but a musician of the builder type who unselfishly gave of his
experiences as a great artist. He did not reap what had been sown by others, but
mainly gave, cultivated, and created. In Glasgow, especially, he prepared dozens
of concerts with the local philharmonic that showed an increasingly high level of
quality. He devoted himself to detailed, fine-chiselling work with the orchestra,
but was also an outstanding architect in the construction of difficult works. He
could be a true magician of sound of romantic-impressionist inclination, where
each melodic line inside and outside the sound structures had the clarity of a mean¬
ingful drawing.
Early in the
1930s
Talich was well on his way to becoming a conducting star
of world renown. He could choose his orchestras. Everywhere he was welcomed
as an artist of great stature. After he conducted most of the concerts of the
Kon¬
sertföreningen
in Stockholm over a period of nine years (ca.
260
concerts in all),
Sweden did not want to let him go. Oslo, Vienna, Copenhagen, Brussels, London,
Helsinki, Bucharest, and other cultural capitals of Europe invited him for regular
visits. Apart from two seasons in the early
1930s
when he temporarily left the Czech
1152
SUMMARY
Philharmonic to devote himself to artistic work abroad, he managed to conduct
subscription concerts both in Prague and in Stockholm as well as individual con¬
certs elsewhere, which was a superhuman achievement.
However, not all his foreign tours ended as he would have wished. Following
excellent response to concerts in
1932
in the Soviet Union he was invited again,
at the instigation of high officials, to conduct at least twenty concerts in Moscow
and Leningrad in
1933;
he was also the chief conductor for the official Wagner cel¬
ebrations. After a performance of Tchaikovsky s Fifth Symphony and Stravinsky s
Petrushka with the Leningrad Philharmonic he was called to the stage fifteen times
for bows without the audience moving from its seats. The Leningrad Philharmonic,
which was in a state of crisis at the time, offered him the post of artistic director.
Soviet officials wanted him to train young conductors and offered him a fabulous
salary. But Talich s work with Soviet orchestras turned into a tragedy. After his
last concert in Leningrad, on his return trip to Sweden, he was deeply humiliated
on the Soviet-Finnish border: he had to get off the train and submit himself to
a body search in which he was robbed of the Swedish money he had with him for
the needs of the trip, along with an aquamarine necklace and ring (the only two
valuable items he had purchased for his hard-earned rubles, as a gift for his wife)
which were not allowed to be taken out of the country.
Talich s efforts to gain reparation or an apology were in vain. After this gross
humiliation of his civic honour he refused to honour his commitment to conduct
a festival in Leningrad with all the Beethoven symphonies. Posters with his name
hung on all the corners and he was begged by telegram to take part, but Soviet of¬
ficials remained silent. Thus the Leningrad Philharmonic was put in an unenvi¬
able position. The Soviet secret police did not admit the rudeness of its conduct
toward Talich.
Despite the successes Talich had enjoyed with foreign orchestras, he never set¬
tled permanently abroad. He always returned home, and in all critical situations
remained there. He helped the Czech Philharmonic overcome a crisis in
1932
and
1933
when it had no leader, being conducted in succession by various musicians
with no strong relationship to the ensemble. Once again Talich worked hard with
the orchestra, won benefactors for it, and restored its artistic quality.
Talich remained faithful to the Czech Philharmonic even after becoming head
of the National Theatre Opera. After the sudden death on
20
August
1935
of
Otakar
Ostrčil,
who held that position, a tough battle was waged for the honour of succeed¬
ing him. Talich did not participate but remained modestly on the sidelines. When
he was asked whether he would accept the post, many were surprised by his answer:
The question is pointless-it would be unthinkable for any Czech artist to answer in
the negative when it concerns the opera of the National Theatre. For this mature
artist and wise man, who had now passed his fiftieth birthday, the National Thea¬
tre was the temple of Czech art in the best sense of the word. To work there was
his highest goal and honour. After all, ever since the theatre s cornerstone was laid
it had been a symbol for concentration of all the artistic endeavours of the Czech
Nation. It was a concept, from which grew the most valuable traditions of Czech
art in the modem era.
1153
SUMMARY
Talich s appointment as administrator of the National Theatre Opera, by decree
of the presidium of the Ministry of Education and National Culture of
17
October
1935
(without release from his position as head of the Czech Philharmonic), was
followed by almost a decade of exhausting work for him, demanding both artistic¬
ally and administratively. He did not care about quantity in performance, i.e. how
many new productions the theatre could mount during the course of a season. He
was more interested in the quality of each individual presentation. He enforced
a high standard among all the various types of artists sharing in the final effect of
a musical-dramatic work.
During the period of Talich s work with the National Theatre, perfection of ar¬
tistic rendition was the supreme postulate for all musical-theatrical endeavours.
Everything was to be directed toward this goal and only toward this goal
-
from
theatrical equipment to singers and the instrumental ensemble. Talich did not
recognize routine operatic practice, and could not stand inflexible standard stage
layouts or dusty decorations and costumes. Mere presentation of well-tested rep¬
ertoire without excitement and tension went against his grain. He condemned
faults of an artistic nature, whatever and whomever they concerned. He did not
acknowledge any difference between major and minor roles: all were artistically
equal. Every tone, every melodic phrase, ensemble scene, and orchestral interlude
was subject to the same laws of musical drama through which the work lives and
has its affect on audiences. For Talich the work s perfect technical performance
went hand in hand with artistic truth and a moral imperative for the performing
artist. He devoted himself to his work with the National Theatre with his whole
being, understanding it as an expansion of his mission in life.
Choice of the National Theatre Opera s repertoire during Talich s time was never
a superficial matter lacking forethought, conceived according to random points of
view. As in symphonic repertoire, Talich programmed works that reflected the com¬
pany s core orientation, distinguishing among the importance of musical works in
the theatre as in the concert hall. Among works of undisputed importance in Czech
repertoire he included all the operas of
Smetana
(though unfortunately during the Nazi
occupation The
Brandenburgers in
Bohemia had to be excluded, and after two politically-
charged performances
Libuše
as well); he subjected them to thorough examination
note by note. Of Dvorak s operas he gave preference to
Rusalka,
The Jacobin, and The
Devil and Kate, of Fibich s The Bride of Messina and
Šárka,
and of Foerster s Eva.
Talich supported performance of previously neglected operas by planning to
produce works that required popularization anew every four years, and present
them to audiences in this way until such time as they could be incorporated into
the permanent repertoire. These included
Leoš
Janáček s
operas The Cunning Lit¬
tle Vixen,
Jenůfa,
and
Káťa Kahanová,
and
Vítězslav
Novak s The Lantern. Later he
wanted to add to this list also
Janáček s
From the House of the Dead. Even with his
respect and heightened attention devoted to
Janáček,
however, Talich did not ne¬
glect modern Czech opera. He himself prepared the world premiere of the surre¬
alist opera Juliette by
Bohuslav Martinů,
whose premiere on
6
March
1937
was an
artistic sensation, and other conductors at the National Theatre presented further
Czech operas by modern composers according to his wishes.
1154
SUMMARY
As the boundaries of the Third Reich expanded and Germany gradually went to
war with the whole world, Talich s possibilities for foreign repertoire at the National
Theatre narrowed. Almost unbearable pressure was exerted on him to place operas
by German composers in the repertoire to the greatest possible extent. Neverthe¬
less
-
despite vicious attacks in
Vlajka
(lhe
Flag),
Árijský boj
(The Aryan Struggle), and
other fascist-oriented newspapers
-
he limited himself to Beethoven s
Fidelio
(an
opera about a struggle for freedom and human rights, which was banned by the
occupiers immediately after the opening) along with The Magic Flute, Don Giovanni,
and The Marriage of Figaro by Mozart (a composer whom Czechs accepted almost as
their own thanks to the glorious Prague Mozart tradition) and Gluck s Orfeo. Nor
did Talich allow other conductors to present German works that the Nazis could
exploit as propaganda for Czech-German collaboration in culture. During his dec¬
ade of work with the National Theatre, which can be called the era of Talich, he
mounted productions of twenty-eight Czech and foreign operas in collaboration
with the best Czech stage directors and visual artists.
Although Talich could have remained in Sweden during the period before the
Nazi occupation (in a country where he was honoured and respected) he did not
resort to emigration. He consciously accepted the difficult task of seeing the Czech
artistic ensembles entrusted to him through to the liberation. Every decision he
made during the Nazi occupation as chief conductor of the Czech Philharmonic
and the leading figure at the National Theatre carried immense weight. He was in¬
clined toward a conception that emphasized respect for traditional national and
humanistic values in musical art. He was not an advocate of the notion proclaimed
in Moscow by
Zdeněk Nejedlý
-
that Czech culture should have fallen silent dur¬
ing the occupation. On the contrary, he was determined to sacrifice everything to
awaken the nation from its cultural and civic lethargy. He exerted maximum efforts
to help the Czech people overcome feelings of despair, depression, and inferiority
which (especially during the first months of the occupation when his nation was
to fulfil its tragic role of a futile sacrifice on the altar of world peace) threatened to
spiritually paralyze the nation and smother the last remnants of free will.
In May
1939
Talich awakened the Czech cultural intelligentsia with the Prague
Musical May, a festival of nine concerts and operatic performances in the Golden
Chapel on the Vltava (the National Theatre) that combined the artistic forces of
the National Theatre with the Czech Philharmonic and, with help from Czech
Radio, demonstrated how it was necessary to work in this stifling, anti-human
period. This series, including Smetana s My Country,
Libuše,
The Bartered Bride,
and The Secret, Dvorak s Slavonic Dances and
Rusalka,
Suk s Epilogue, The Legend
of the Dead Victors and the
Sokol
march Toward a New Life, Mozart s The Magic
Flute, and Beethoven s Ninth Symphony
-
all under Talich s baton
-
had the effect
of a manifestation, as a national celebration aimed against the occupying regime.
The Nazis were enraged. Talich was interrogated by the Gestapo, and the occupants
successively banned
Libuše,
My Country (which was allowed to be presented in its
entirety only after a performance in Berlin), and Suk s march. Then later, in
1943,
they banned the festival altogether. But what happened in the National Theatre
in
1939
after the performance of My Country and
Libuše
-
that storm of enthusi-
1155
SUMMARY
asm and undying jubilation, was unparalleled in the whole history of perform¬
ance of these works.
During the years of the war Talich was systematically harassed by dozens of
tasks through which the Nazis tried to compromise his position in the eyes of the
Czech people, but he usually found an honourable way out. Nobody could force
him to conduct concerts celebrating establishment of the Protectorate of Bohemia
and Moravia, or concerts for the Czech fascist party: he always found an excuse.
When he was to conduct
Jenufa in
the Reich he chose to undergo minor surgery
instead. He agreed willingly only to conduct My Country with the Czech Philhar¬
monic in Berlin; this was the wish of the highest Nazi echelons, but by consenting
he at least saved this work for the duration of the occupation, allowing it to fulfil
its demonstrative patriotic mission in performances in Prague and various other
Bohemian and Moravian towns. When in the fall of
1944
the Nazis closed the Na¬
tional Theatre, using the excuse of total war , he at least prevented the members of
its orchestra from being forced to perform hard physical work, so that they could
preserve their skill and the delicacy of their hands
-
which would be important for
artistic work after the liberation.
When the war ended Talich set out on foot with his daughter from
Beroun
to
Prague, still during the revolutionary days, to prepare a festive presentation of
Libuše
in the environment of a free Czechoslovakia. But he was not admitted to
the theatre. Shortly thereafter he was arrested and declared a Nazi collaborator.
Nothing could have been a more crude injustice than this unwarranted suspicion,
for which there was no evidence. Performing the most unpleasant work his tor-
menters could devise for him in the
Pankrác
prison, he balanced on the boundary
of psychic and physical collapse. Thanks to President
Edvard Beneš,
after six weeks
he was released. Not even the court of honour to which he was forced to submit in
the autumn of
1945
could prove the slightest guilt on his part during the period of
the occupation. His alleged participation in the committee of the League against
Bolshevism , which irritated mainly the communists, was invented by the Nazis
without his permission.
Though Talich was officially acquitted of charges, some people nevertheless
avoided him, and moreover he was out of work. Neither the National Theatre nor
the Czech Philharmonic helped him in any way during these days that were so dif¬
ficult for him. Only young people from the Prague conservatory and master school,
free of prejudices and political calculation, came to him and asked him to work with
them in a chamber orchestra. From among their own ranks they chose thirty-six
youths who were willing
-
without fee
-
to submit themselves to his artistic will.
For Talich this was an opportunity to realize his long-cherished dream of a chamber
orchestra that would represent in a sort of crystal transparency the highest ideal
of musical performance art. Rehearsals with this ensemble, which adopted the ti¬
tle Czech Chamber Orchestra , began in March
1946.
During them Talich and his
young players progressively studied works from the Baroque through the Czech
classical style to the best examples of modern music from the Czech lands and
abroad. Thanks to Talich s experience and his extraordinarily hard work in divided,
individual, and joint rehearsals, where perfection was the highest credo of artistic
1156
SUMMARY
ambition, the Czech Chamber Orchestra achieved results that became
-
immedi¬
ately upon the first public performances
-
the most convincing artistic enrichment
of Czech cultural life in the post-war period.
Unfortunately the government of free Czechoslovakia did not understand the
unique artistic quality of Talich s ensemble. The Czech Chamber Orchestra had
difficulties securing the finances necessary for its continued existence. The main
phonograph recording company and Czechoslovak Radio even made a point of ex¬
cluding Talich s fine orchestra from the focus of their attention, without making
a single recording. Government officials consented to the ensemble s existence
only under the condition that Talich would accept the post of head of the National
Theatre Opera. As recently as May
1945
he had been expelled from this very posi¬
tion! But now, in the
1946-47
season, the company was in the midst of a crisis: this
show-case Czech ensemble could not even compete with the newly-established
Grand Opera of the Fifth of May. Hanging on Talich s decision was state funding
for the young orchestra. Was this blackmail?
Talich sacrificed himself, accepted the post, and worked with doubled energy
which few artists would long be able to endure. And his health was not unshakeable.
Illness and new attacks on his civic honour after the communist coup in February
1948
led to his being prevented from continuing his work with the Czech Chamber
Orchestra, even though it was being invited for prestigious concerts in Vienna, Paris,
Edinburgh, Salzburg, and Ljubljana. Thanks to
Zdeněk Nejedlý,
the long-standing
ill will toward this master was asserted anew in the most brutal way, by his forcible
removal from the National Theatre and by dissolution of his beloved orchestra.
For more than a year there was no job in Czechoslovakia for Talich. He was not
permitted to conduct and even had difficulties claiming his well-deserved pension.
Then suddenly two men came to him from Bratislava as ambassadors of a newly-
arising culture in Slovakia
-
the poet
Laco Novomeský
(Slovak Minister of Educa¬
tion and Culture) and the composer
Eugen Suchoň.
They asked him to help them
build the Slovak Philharmonic, saying they had already secured the indispensable
consent of the Czech Minister of Education and Culture
Zdeněk Nejedlý.
Talich
accepted this truly formidable task, which was indeed to build something from
scratch. He was no longer interested in the glory of concert and theatrical stages:
he longed only to work in peace, away from the limelight, with musicians who loved
him and to whom he could give something. This creative, groundbreaking collabo¬
ration lasted four years, and revealed to us Talich s brilliant method of building
a large symphonic orchestra by progressive little steps from a small chamber en¬
semble, by recruiting more and more domestic musicians according to the ability
of higher musical education in Slovakia to train musical youth
-
because Talich in¬
sisted that the core of musicians in the Slovak Philharmonic should be exclusively
Slovak. To this day, Slovak musicians are proud of the fact that it was Talich, the
most qualified and skilled artist for this job that ever worked in Czechoslovakia,
who founded their showcase orchestra and committed it to artistic principles that
were binding for the future as well. Though old by now, Talich travelled for several
years back and forth between his villa in the Brdatka Valley (amid the forests near
Beroun)
and Bratislava, where he had a little room at his disposal.
1157
SUMMARY
The communist authorities did not permit Talich to conduct either in Prague
or elsewhere in the Czech lands. And so it was in secret (so that
Nejedlý
could not
throw up obstructions) that he recorded the golden treasure of Czech music with
the Czech Philharmonic for
Supraphon
in Prague on long-playing phonograph
discs, which were something new at the time. This, too, was one of his great con¬
tributions to Czech culture. And this collaboration was important for the Czech
Philharmonic because it allowed the orchestra to maintain contact with the art¬
ist who understood it best of all conductors, with whom it played best, and who,
whenever he stood before the ensemble, had something to give it. Thus came into
being splendid recordings of Smetana s My Coun try, of Dvorak s
Stahat
Mater, sym¬
phonies in
G
major and
E
minor {From the New World), the Cello Concerto with the
unmatchable Mstislav Rostropovich, and the Piano Concerto with soloist
Frantisele
Maxián,
of Suk s Serenade in
E
flat major and symphonic works Ripening and Asrael,
of
Janáček s
musical rhapsody
Taras Bulba,
of Novak s
Slovácko
Suite, and of many
other precious works.
Tired, ill, and a little psychically exhausted, Talich returned to Prague in
1952
when he no longer had the strength to continue his work in Slovakia, and performed
at least the function of advisor to radio ensembles. It was a somewhat undignified
position for him, but he accepted it because he did not judge the importance of an
artistic task by public response to it but rather according to how deeply he served
art through his work and the extent to which he could approach his ideal of musical
performance
-
which he never felt he had completely attained. Young musicians
from chamber ensembles
-
the
Vlach
Quartet and the
Smetana
Quartet
-
came to
him asking for help in finding a distinctive personal style.
Only after two years of this self-sacrificing work on the sidelines did the Czech
Philharmonic ask Talich to lead it in several concerts including performance in the
Prague Spring Festival
(1954).
Thus after six years of bans and of work outside the
limelight Talich was again allowed to step onto a concert stage in Prague. It was
difficult, because he was in ill health and tortured by doubts as to whether he could
still stand up to such a task. But the Prague audience received him with enormous
jubilation. His return was a triumph
-
touching satisfaction after everything he
had achieved during the long years of his artistic work, and everything he had gone
through and suffered for Czech music.
The Czech nation and also the Slovak musical public had long appreciated Talich
as their own artist, as one of the greatest conductors of the world. On
27
May
1957
he was named a national artist
-
but this came too late, when his illness prevent¬
ed him from taking pleasure in it, all the more in that the honour was bestowed
on him by a president who after the war had tried to remove him from Czech
musical life.
Talich died on
16
March
1961
in
Beroun,
where he is buried. He departed as a man
who had influenced to the maximum degree the development of Czech concert art,
musical theatre, and performance art in general, and who as one of the most quali¬
fied laid the foundations for a distinctive Czech style of musical performance.
Translated by David R.
Beveridge
1158
|
| any_adam_object | 1 |
| author | Kuna, Milan 1932- |
| author_GND | (DE-588)103398619 |
| author_facet | Kuna, Milan 1932- |
| author_role | aut |
| author_sort | Kuna, Milan 1932- |
| author_variant | m k mk |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV036019283 |
| ctrlnum | (OCoLC)505914325 (DE-599)BVBBV036019283 |
| edition | Vyd. 1. |
| era | 1883-1961 |
| era_facet | 1883-1961 |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>02200nam a2200565 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV036019283</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20100211 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">100209s2009 a||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788020017932</subfield><subfield code="9">978-80-200-1793-2</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)505914325</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV036019283</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="045" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">w8x6</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-Re6</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(048.8)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(437.3)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">78-027.22</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">78.071.2</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">929</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9,2</subfield><subfield code="2">ssgn</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kuna, Milan</subfield><subfield code="d">1932-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)103398619</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Václav Talich</subfield><subfield code="b">1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta</subfield><subfield code="c">Milan Kuna</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Academia</subfield><subfield code="c">2009</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">1188 S., [8] Bl.</subfield><subfield code="b">Ill.</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Historie</subfield></datafield><datafield tag="600" ind1="1" ind2="7"><subfield code="a">Talich, Václav <1883-1961></subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="600" ind1="1" ind2="7"><subfield code="a">Talich, Václav</subfield><subfield code="d">1883-1961</subfield><subfield code="0">(DE-588)119406578</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">1883-1961</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Conductors (music) - Czech Republic - 20th century</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Dirigenti - Česko - 20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Hudební život - 20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Musical life - 20th century</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4006804-3</subfield><subfield code="a">Biografie</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4189680-4</subfield><subfield code="a">Werkverzeichnis</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Monografie</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Monographs</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Talich, Václav</subfield><subfield code="d">1883-1961</subfield><subfield code="0">(DE-588)119406578</subfield><subfield code="D">p</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSBMuenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-018911445</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">780.9</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4006804-3 Biografie gnd-content (DE-588)4189680-4 Werkverzeichnis gnd-content Monografie czenas Monographs czenas |
| genre_facet | Biografie Werkverzeichnis Monografie Monographs |
| id | DE-604.BV036019283 |
| illustrated | Illustrated |
| indexdate | 2024-07-09T22:09:39Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788020017932 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-018911445 |
| oclc_num | 505914325 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 DE-Re6 DE-BY-UBR |
| owner_facet | DE-12 DE-Re6 DE-BY-UBR |
| physical | 1188 S., [8] Bl. Ill. |
| publishDate | 2009 |
| publishDateSearch | 2009 |
| publishDateSort | 2009 |
| publisher | Academia |
| record_format | marc |
| series2 | Historie |
| spelling | Kuna, Milan 1932- Verfasser (DE-588)103398619 aut Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta Milan Kuna Vyd. 1. Praha Academia 2009 1188 S., [8] Bl. Ill. txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Historie Talich, Václav <1883-1961> czenas Talich, Václav 1883-1961 (DE-588)119406578 gnd rswk-swf 1883-1961 Conductors (music) - Czech Republic - 20th century czenas Dirigenti - Česko - 20. stol czenas Hudební život - 20. stol czenas Musical life - 20th century czenas (DE-588)4006804-3 Biografie gnd-content (DE-588)4189680-4 Werkverzeichnis gnd-content Monografie czenas Monographs czenas Talich, Václav 1883-1961 (DE-588)119406578 p DE-604 Digitalisierung BSBMuenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB Muenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
| spellingShingle | Kuna, Milan 1932- Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta Talich, Václav <1883-1961> czenas Talich, Václav 1883-1961 (DE-588)119406578 gnd Conductors (music) - Czech Republic - 20th century czenas Dirigenti - Česko - 20. stol czenas Hudební život - 20. stol czenas Musical life - 20th century czenas |
| subject_GND | (DE-588)119406578 (DE-588)4006804-3 (DE-588)4189680-4 |
| title | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta |
| title_auth | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta |
| title_exact_search | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta |
| title_full | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta Milan Kuna |
| title_fullStr | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta Milan Kuna |
| title_full_unstemmed | Václav Talich 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta Milan Kuna |
| title_short | Václav Talich |
| title_sort | vaclav talich 1883 1961 stastny i horky udel dirigenta |
| title_sub | 1883 - 1961 ; šťastný i hořký úděl dirigenta |
| topic | Talich, Václav <1883-1961> czenas Talich, Václav 1883-1961 (DE-588)119406578 gnd Conductors (music) - Czech Republic - 20th century czenas Dirigenti - Česko - 20. stol czenas Hudební život - 20. stol czenas Musical life - 20th century czenas |
| topic_facet | Talich, Václav <1883-1961> Talich, Václav 1883-1961 Conductors (music) - Czech Republic - 20th century Dirigenti - Česko - 20. stol Hudební život - 20. stol Musical life - 20th century Biografie Werkverzeichnis Monografie Monographs |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=018911445&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT kunamilan vaclavtalich18831961stastnyihorkyudeldirigenta |