Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950:
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Polish |
| Veröffentlicht: |
Cieszyn
Książnica Cieszyńska [u.a.]
2008
|
| Ausgabe: | Wyd. 1. |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract |
| Beschreibung: | Zsfassung in dt., engl. u. tschech. Sprache u.d.T.: Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens in den Jahren 1945 - 1950 |
| Beschreibung: | 183 S. Ill. |
| ISBN: | 9788090367388 9788392705208 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV035177158 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20240718 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 081124s2008 a||| |||| 00||| pol d | ||
| 020 | |a 9788090367388 |9 978-80-903673-8-8 | ||
| 020 | |a 9788392705208 |9 978-83-927052-0-8 | ||
| 035 | |a (OCoLC)271610289 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV035177158 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a pol | |
| 045 | |a x4x5 | ||
| 049 | |a DE-12 | ||
| 080 | |a (048.8) | ||
| 080 | |a (437) | ||
| 080 | |a (437.326) | ||
| 080 | |a (=162.3):(=162.1) | ||
| 080 | |a 2-6 | ||
| 080 | |a 27-4 | ||
| 080 | |a 274/278-774 | ||
| 080 | |a 274/279 | ||
| 080 | |a 316.347 | ||
| 080 | |a 322 | ||
| 100 | 1 | |a Szymeczek, Józef |d 1973- |e Verfasser |0 (DE-588)1132282489 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |c Józef Szymeczek |
| 250 | |a Wyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Cieszyn |b Książnica Cieszyńska [u.a.] |c 2008 | |
| 300 | |a 183 S. |b Ill. | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Zsfassung in dt., engl. u. tschech. Sprache u.d.T.: Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens in den Jahren 1945 - 1950 | ||
| 610 | 1 | 7 | |a Evangelická církev augsburského vyznání |2 czenas |
| 610 | 2 | 7 | |a Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei |0 (DE-588)215738-X |2 gnd |9 rswk-swf |
| 648 | 7 | |a 1945-1950 |2 czenas | |
| 648 | 7 | |a Geschichte 1945-1950 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 650 | 7 | |a Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Church life - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Církevní život - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Evangelické církve - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Evangelické sbory - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a National identity - Czechoslovakia - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Národní identita - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Stát a církev - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Češi a Poláci - Československo - 1945-1950 |2 czenas | |
| 650 | 0 | 7 | |a Tschechen |0 (DE-588)4061083-4 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950 |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950 |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Teschener Schlesien |0 (DE-588)1241706174 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 655 | 7 | |a Monografie |2 czenas | |
| 655 | 7 | |a Monography |2 czenas | |
| 689 | 0 | 0 | |a Teschener Schlesien |0 (DE-588)1241706174 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei |0 (DE-588)215738-X |D b |
| 689 | 0 | 2 | |a Tschechen |0 (DE-588)4061083-4 |D s |
| 689 | 0 | 3 | |a Geschichte 1945-1950 |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSBMuenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 942 | 1 | 1 | |c 200.9 |e 22/bsb |f 09044 |g 4371 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016983989 | |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1805087631492513792 |
|---|---|
| adam_text |
Spis
tresei
9
Słowo wstępne
13
Od Autora
17
Wykaz skrótów stosowanych w pracy
Rozdział I
Źródła i literatura
/19
19
Źródła, ich dostępność i wykorzystanie do
1989
r.
19
Powstawanie bazy źródłowej
1945-1948
23
Nowa polityka
-
inne podejście do historii
1948-1989
26
Międzynarodowe programy badawcze
31
Otwarcie bazy źródłowej po
1989
r. Najnowsze opracowania
Rozdział
II
Zbory augsburskie w czasie ograniczonej demokracji
1945-1948 / 37
38
Czasy rewolucyjne (maj
-
lipiec
1945
r.)
39
Pierwsze dni powojenne w zborach śląskich
42
Rozporządzenie Śląskiej Rady Narodowej z dnia
18
maja
1945
r. i jego konsekwencje
45
Pastorzy czescy w zborach polskich
49
Interwencja państwa polskiego w sprawy ewangelików na Zaolziu
53
Od proklamacji wznowienia działalności senioratu wschodniośląskiego po umowę
ostrawską
(26
września
1945
r.)
53
Proklamacja wznowienia działalności senioratu wschodniośląskiego i reakcja środowisk
czeskich
58
Umowa ostrawską
26
września
1945
r.
61
Ofensywa czeskich księży
Rozdział III
Czas walki i rokowań (jesień
1945 -
wiosna
1948
r.)
/ 65
65
Kampania przeciwko pastorom polskim
68
Proces rehabilitacji
volksdeutschów
70
Sprawa śląska i niemiecka na obradach
IX
Synodu Kościoła czeskobraterskiego
74
Obrona polskich księży
78
Zbory augsburskie po podpisaniu umowy ostrawskiej
82
Druga faza rozmów z Kościołem czeskobraterskim
85
Druga część
IX
Synodu
(13-17
stycznia
1947
r.) i sprawa śląskich zborów
86
Wznowienie rozmów (styczeń
-
grudzień
1947
r.)
90
Incydent w Ligotce, usunięcie
Pavla
Janeczka ze Śląska
94
Dramatyczny finał
Rozdział
IV
Kościół ewangelicki w czasach internacjonalizmu.
Nowa polityka kościelna
/ 99
100
Uzyskanie autonomii
102
Przygotowywanie nowej polityki kościelnej
105
Kościół augsburski w świetle nowych ustaw kościelnych
111
Stare konflikty w nowym świetle
-
kwestia majątków
po zborach niemieckich
111
Bogumin
112
Frýdek
112
Morawska Ostrawa
114
Czeski Cieszyn
117
Odgłosy i echa konfliktu
117
Triumf i tragedia Józefa
Bergera
120
Likwidacja ewangelickich organizacji społecznych
122
Ruch wewnątrzmisyjny w Kościele śląskim
124
„Legalni sekciarze"
-
Związek Stanowczych Chrześcijan
133
Ruch ekumeniczny
-
od wymuszonej
do faktycznej przyjaźni?
Zakończenie
/137
145
Aneks
159
Bibliografia
167
Indeks osobowy
171
Indeks miejscowości
173
Shrnutí
177
Summary
181 Zusammenfassung
Shrnutí
173
Augsburská církev evangelická
v československé části těšínského Slezska v letech
1945-1950
Problematika etnických pohraničí v postkomunistických zemích střední a východní
Evropy byla ještě donedávna v jejích vědeckých kruzích tématem, o němž se nemlu¬
vilo. Toto se týkalo rovněž polsko-československého a polsko-českého pohraničí na
území Těšínského Slezska, o jehož nejnovější historii nebylo možno se otevřeně vyja¬
dřovat, rovněž z důvodu jeho vyhrocených politických a národnostních konfliktů
z dřívějších dob
-
z přelomu
19.
a
20.
století, meziválečného období
(1918-1939),
období druhé světové války a následujících let. Region, o němž je řeč, je totiž z mnoha
hledisek specifický, diferencovaný zároveň v rovině etnické, kulturní i náboženské.
Na jedné straně se zde projevují procesy národně-tvůrčí (utváření národního vědomí)
a asimilační (ztráta národního vědomí). Na druhé straně zde v oblasti ekonomické
a politické dochází
к
rivalitě mezi Poláky, Čechy a v určitých časových úsecích také
Němci, která byla koneckonců ve značné míře jejich důsledkem. Připojení části
Těšínského Slezska
-
spolu
s
početnou skupinou polského obyvatelstva
-
к
Česko¬
slovensku v roce
1920
z vůle západních mocností, bylo příčinou mnoha sporů a his¬
torických averzí, které se mimo jiné promítly do náboženství. V důsledku vzájemného
prolínání otázek náboženských
s
politickými a národnostními vznikla v českosloven¬
ské části Těšínského Slezska Augsburská církev evangelická ve východním Slezsku
v Československu
-
instituce, která měla v meziválečném období charakter zcela pol¬
ský. V poválečných letech
1945-1950
musela církev bránit svou autonomii před sna¬
hami českých evangelíků o připojení slezských evangelíků ke strukturám Českobra¬
trské církve.
Publikace je rozdělena do čtyř kapitol, se snahou o zachování chronologicko-pro-
blémového sledu. V první kapitole se autor soustředil na analýzu zdrojových materi¬
álů, stavu výzkumu a stupně pokročilosti zpracování tématu v historické literatuře.
Posléze přechází
к
vlastnímu tématu. Po druhé světové válce se konflikt mezi pol¬
skými a českými protestanty prohloubil ještě více,
к
čemuž mezi jinými přispěla
obecně slabší pozice polské menšiny v obnoveném Československu. Poláci nadále
spojovali obranu institucionální nezávislosti Augsburské církve
s
obranou národních
práv, dokonce své národnostní existence. Česká strana však ve svých neuskutečně¬
ných plánech připojení augsburské konfese
к
Českobratrské církvi viděla další mož¬
nost administrativní asimilace Poláku. Státní orgány a místní české obyvatelstvo
spatřovaly v podporování likvidace zvláštností Augsburské církve šanci na likvidaci
nebezpečí ze strany Poláků pro stát, měly přitom na paměti včlenění oblasti do Polska
174
Shrnuti
v roce
1938.
Činnost německé frakce evangelíků augsburského vyznání byla zaká¬
zána. V této situaci polská odnož augsburských evangelíků v Těšínském Slezsku
podlehla pokušení podporovat komunistickou stranu v boji o získání moci ve státě.
Sympatie Poláků vůči českým komunistům nevyplývaly z levicových tradic Těšín¬
ského Slezska, ale z naděje na zastavení výrazné antipolské politiky „buržoazních"
stran. V tomto období čeští komunisté, ve snaze zajistit si podporu Poláků v tomto
hospodářsky důležitém regionu státu, podporovali z důvodu propagandy mnoho
polských požadavků, včetně zachování autonomie Augsburské církve. V komunistic¬
kém puči v únoru
1948
Augsburská církev nespatřovala ohrožení, naopak, spojovala
s
ním naděje na umlčení místních
nacionalistu
a na zachování své národní i církevní
autonomie. Cílem komunistické vlády však byla ateizace společnosti, která měla zpo¬
čátku charakter represivní, později administrativní.
Augsburská církev se totalitnímu způsobu vládnutí přizpůsobovala velmi bolestně.
Po únoru
1948
si i nadále zachovala svou konfesní zvláštnost, avšak v jejích národ¬
nostních strukturách došlo
к
závažným proměnám, citelně v neprospěch Poláků.
Krátce po upevnění své moci začal komunistický režim v rámci „nové církevní poli¬
tiky" potírat projevy církevního života, stejně jako projevy národní
(nacionálni).
Konfrontační politika totalitárního státu nejbolestivěji zasáhla Katolickou církev,
která byla považována za největšího ideologického nepřítele komunismu. Charakte¬
ristickým rysem státní církevní politiky byla licoměrnost. Na jednu stranu režim
zajišťoval svobodu vyznání a toleroval na minimum ohraničenou činnost církví, na
druhou stranu zároveň plánoval a realizoval likvidaci církevního života.
Obzvláště bezohledným krokem, který postihl všechny církve, bylo přijetí Zákona
č.
218/1949
Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.
Na základě tohoto zákona se duchovní a církevní personál stali smluvními pracov¬
níky, jejichž mzdu hradil stát. Svoji duchovenskou činnost mohli vykonávat pouze na
základě zmocnění a se souhlasem státu, jemuž předcházel slib věrnosti Iidově-demo-
kratické republice. Na základě jiného zákona z tohoto období byl zřízen Státní úřad
pro věci církevní, který prostřednictvím krajských a okresních referentů pro věci cír¬
kevní prováděl absolutní dohled nad církvemi. Nová vláda zavedla cenzuru a omezila
svobodu tisku. Kvůli minimalizaci vlivu církve na společnost vláda přijala zákon
o rodině, který zavedl civilní sňatkyjako jediné zákonné. Teprve po uzavření civilního
sňatku bylo možné uzavřít sňatek církevní. Církvím bylo odebráno právo na vedení
matrik. Augsburská církev paradoxně přijala tento fakt
s
povděkem. Matriky (jazyk,
v němž byly vedeny) byly významným zdrojem česko-polských konfliktů v církvi.
Jednou ze součástí nové církevní politiky byla státem provedena nobilitace někte¬
rých náboženských skupin. Jednalo se o skupiny, které byly do té doby činné jako
spolky. Ve snaze posílit kontrolu nad množstvím malých, roztříštěných nábožen¬
ských skupin, a zároveň ještě více oslabit postavení tradičních církví v české společ¬
nosti, obzvláště katolické, přinutil stát některé organizace a náboženské spolky
к
při-
Shrnuti
175
jetí statusu oficiální církve. Počet denominací uznaných státem došel čísla patnáct.
Ostatní náboženské organizace byly včleněny do oficiálních církevních struktur, ide¬
ologicky jim nejbližších, nebo zrušeny. Činnost jakýchkoliv náboženských skupin
mimo rámec oficiálně akceptovaných církví byla zakázána. Autor se soustředil pře¬
devším na osudy přesvědčených křesťanů, vzešlých z Augsburské církve, kteří byli
začleněni do struktur Jednoty českobratrské. Avšak po krátké době se za velmi dra¬
matických okolností z jejích řad vyvázali a přestěhovali se na území jižního Polska.
Zkoumal rovněž konflikty mezi oficiálním vedením Augsburské církve a novopietis-
tickými misijními skupinami.
Publikaci lze shrnout následovně: Augsburská církev svedla v letech
1945-1950
vítězný boj o zachování své autonomie. Cenou za její zachování bylo podřízení církve
komunistické vládě, ztráta do této doby dominujícího polského charakteru církve
a vyvolání napětí uvnitř církve mezi jejím oficiálním vedením a misijními skupinami
Augsburské církve, reprezentujícími novopietistické formy náboženství.
Překlad
Pygmalion,
s. r.
o.,
Czeski Cieszyn
Summary
177
Evangelical Church of the Augsburg Confession
in the Czechoslovak part of the Teschen Silesia
in the years
1945-1950
Until recently the problems of the ethnic borderland in post-communist countries of
Central and Eastern Europe have been a taboo topic in scientific circles. This also
applied to the Polish-Czechoslovak and Polish-Czech borderland in the Teschen
part of Silesia where modern history could not have been openly discussed due to its
precarious political and national conflicts from previous years- at the turn of the
19th and 20th century, during the interwar era
(1918-1939),
during World War II.,
and in the following years. The region I am talking about is specific from various as¬
pects. It differs in ethnical, cultural as well as religious levels. On one side, there are
nation-formative processes (creating national consciousness) or assimilating proc¬
esses (loss of national consciousness). On the other side, there is a significant rivalry
in economic and political spheres between the Poles and the Czechs, and in certain
periods also between the Germans. To a large extent, such rivalry was the result of
those processes. The annexation of a part of the Teschen area in Silesia to Czechoslo¬
vakia together with a group of Polish inhabitants in
1920
by order of the western
powers, caused many conflicts and historical aversions; it is reflected in the religion,
among others. In the consequence of the mutual penetration of religious issues with
political and national issues, the Silesian Evangelical Church of the Augsburg Con¬
fession was established in the Czechoslovak part of Teschen Silesia
-
an institution
of a purely Polish character in the interwar era. In the post-war years of
1945-1950
the church had to protect its autonomy against the attempts of Czech Evangelists to
include the Silesian Evangelists together with the Evangelical Church of Czech
Brethren.
The work is divided into four chapters and attempts to preserve the chronology of
the problems. In the first chapter, the author focused on an analysis of source materi¬
als, the state of research and levels of advancement of topic elaboration in historical
literature. Then he proceeds to his own topic. After World War II, the conflict be¬
tween the Polish and Czech Protestants deepened even more, supported among oth¬
ers by a generally weaker position of the Polish minority in the restored Czechoslova¬
kia. The Poles kept on associating their defence of institutional independence of the
Augsburg Church with the protection of national rights or even with their existence
as a nation. The Czech party, on the other hand, saw in the unrealized plans of con¬
necting the Augsburg Confession with the Evangelical Church of Czech Brethren
another opportunity for administrative assimilation of the Poles. Bodies of state ad-
178
Summary
ministration and local Czech people saw in supporting the liquidation of the special
status of the Augsburg Confession, a chance to get rid of the danger of the Poles for
the state, remembering the integration of the territory into Poland in
1938.
The ac¬
tivities of the German faction of Augsburg Evangelists were forbidden. In that situa¬
tion, the Polish branch of Augsburg Evangelists in the Teschen part of Silesia suc¬
cumbed to the temptation of supporting the Communist Party in its fight for assuming
power in the country. The Polish sympathies for Czech communists, however, were
not based on left-wing traditions of Teschen Silesia but rather on a hope for stopping
significant anti-Polish politics of "bourgeois" parties. In that era, the Czech Com¬
munists, in their effort to secure the Polish support in this economically important
region of the country and because of promotional reasons, endorsed many Polish re¬
quirements including the preservation of autonomy of the Augsburg Church. There¬
fore, the Augsburg Church did not see any danger in the Communist putsch in
1948.
On the contrary, it associated it with its own hopes for suppression of local national¬
ists and for preservation of their national and church autonomy. The aim of the Com¬
munist government was, however, atheisation of the society, at first as a repressive
measure and later on as an administrative one.
Only very painfully, the Augsburg Church adapted to the totalitarian regime. After
February
1948,
it maintained its special confession, yet, momentous changes oc¬
curred in its national structures, mostly noticeably to the detriment of the Poles.
Shortly after securing its power, the communist regime, within the proclaimed "new
church politics", began to subdue any signs of a church life as well as any nationalis¬
tic manifestations. The Catholic Church was most painfully hit by the confrontational
politics of the totalitarian regime of the country. The Catholic Church was considered
the greatest ideological enemy of communism. The distinctive feature of the state
church politics was hypocrisy. On one side, the regime guaranteed freedom of con¬
fession and tolerated certain church activities limited to the minimum, and on the
other side, it had planned and subsequently liquidated church life.
A particularly ruthless measure, that affected all churches, was the adoption of the
act no.
218/1949
Sb., an economic provision of churches and religious associations.
Based on that legal act, the clergy and church staff became contractual employees
with state wages. They were allowed to carry out their clerical duties only on the basis
of a special authority and with the consent of the state government conditioned by an
oath of loyalty to the Czechoslovak Republic. Pursuant to another act of this era, the
State office for church affairs was established to be the supreme supervisory body
over the churches through its regional and district officials. The new government in¬
troduced censorship and restricted the freedom of the press. In order to minimize
church influence on the society, the government adopted a family act that introduced
civil marriages as the only legal form of wedlock. Only after getting married in the
civil ceremony, the newlyweds could marry in a church wedding. The churches lost
Summary
179
their right to keep the registers. Paradoxically, the Augsburg Church welcomed this
fact. The registers (specifically the language that was used) were significant causes
of Czech-Polish conflicts in the church.
One of the efforts of the new church politics was the promotion of some religious
groups, led by the state. Those were the groups active by then only as associations. In
the effort to strengthen the control over numerous, small and fragmented religious
groups and at the same time to wear down the position of traditional churches in the
Czech society, namely of the Catholic Church, the state forced some organizations
and religious associations to adopt the status of official churches. The number of de¬
nominations recognized by the state amounted to fifteen. Other religious organiza¬
tions were either included ideologically in the closest official church structures or
dissolved. Any activity of any other religious group beyond the framework of official
tolerated churches was prohibited. The author focused primarily on life stories of
staunch Christians originally coming from the Augsburg Church who were included
in the hierarchical structure of The Brethren Evangelical Church. However, after
a short time they released themselves from the structure and moved to southern Po¬
land. He also examined the conflicts between the official leadership of the Augsburg
Church and neo-pietistic missionary groups.
The work maybe summarized as follows: between
1945
and
1952,
the Augsburg
Church succeeded in the fight for preservation of its autonomy. The price it paid for
its preservation was partly itssubordination to the communist government, the loss
of its dominant Polish character, and the arousing of tensions within the church be¬
tween the official leadership and missionary groups of the Augsburg Confession rep¬
resenting neo-pietistic forms of religion.
Translated by Pygmalion, s. r.
o., Czeski Cieszyn
Zusammenfassung 181
Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses
im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens
in
Die Problematik der ethnischen Grenzgebiete in den postkommunistischen Ländern
von Mittel- und Osteuropa war noch bis vor kurzem in deren wissenschaftlichen
Kreisen ein Thema, über das nicht gesprochen wurde. Dies betraf ebenfalls das pol¬
nisch-tschechoslowakische sowie das polnisch-tschechische Gebiet des Teschener
Schlesien, über dessen jüngste Geschichte man sich nicht offen äußern konnte,
ebenfalls aufgrund seiner zugespitzten politischen sowie nationalistischen Konflikte
aus früheren Zeiten - der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert, dem Zwischen¬
kriegszeitraum (1918-1939), dem Zweiten Weltkrieg und der nachfolgenden Jahre.
Die Region, von der die Rede ist, ist nämlich unter verschiedenen Gesichtspunkten
spezifisch, differenziert ebenfalls auf der ethnischen, kulturellen sowie religiösen
Ebene. Einerseits zeigen sich hier nationalbildende (Bildung des nationalen Bewusst-
seins) und assimilatorische (Verlust des nationalen Bewusstseins) Vorgänge. Ande¬
rerseits kommt es hier im wirtschaftlichen sowie politischen Bereich zu einer Rivali¬
tät zwischen Polen, Tschechen und in einigen Zeitabschnitten auch Deutschen, die
schließlich in beträchtlichem Maße Konsequenzen hatte. Der
Anschluss
eines Teils
des Teschener Schlesien- gemeinsam mit einer zahlreichen Gruppe polnischer
Einwohner- an die Tschechoslowakei im Jahre 1920 aufgrund des Willens der west¬
lichen Mächte war die Ursache für viele Streitigkeiten und historische Abneigungen,
die sich unter anderem in der Religion widerspiegelten. Infolge der gegenseitigen
Osmose der religiösen mit den politischen sowie nationalistischen Fragen entstand
im tschechoslowakischen Teil des Teschener Schlesien die Augsburger evangelische
Kirche im östlichen Schlesien in der Tschechoslowakei - eine Institution, die in der
Zwischenkriegszeit einen gänzlich polnischen Charakter hatte. In den Nachkriegs¬
jahren 1945-1950 war die Kirche gezwungen, ihre Autonomie vor den Bemühun¬
gen der tschechischen Protestanten um einen
Anschluss
der schlesischen Protestan¬
ten an die Strukturen der Kirche der Böhmischen Brüder zu schützen.
Die Publikation ist in vier Kapitel eingeteilt, mit der Bemühung um die Bewa¬
hrung einer chronologisch-problemorientierten Reihenfolge. Im ersten Kapitel kon¬
zentrierte sich der Autor auf die Analyse der Quellenmaterialien, des Forschungs¬
standes sowie den Fortschritten in der Aufarbeitung des Themas in der Fachliteratur.
Anschließend kommt er zum eigentlichen Thema. Nach dem Zweiten Weltkrieg ver¬
tiefte sich der Konflikt zwischen den polnischen sowie den tschechischen Protestan¬
ten noch mehr, wozu unter anderem die allgemein schwächere Stellung der polnis-
182 Zusammenfassung
chen Minderheit in der erneuerten Tschechoslowakei beitrug. Die Polen verknüpften
auch weiterhin den Schutz der institutionellen Unabhängigkeit der Augsburger Kir¬
che mit dem Schutz der Nationalrechte, sogar ihrer Nationalexistenz. Die tschechis¬
che Seite sah jedoch in ihren unverwirklichten Plänen des Anschlusses der Augsbur¬
ger Konfession an die Kirche der Böhmischen Brüder eine weitere Möglichkeit der
Verwaltungsassimilation der Polen. Die Staatsorgane und die örtliche tschechische
Bevölkerung sahen in der Unterstützung der Liquidation der Besonderheiten der
Augsburger Kirche eine Chance auf Liquidation der Gefahr seitens der Polen für den
Staat, sie achteten dabei auf die Eingliederung des Gebiets in Polen im Jahre 1938.
Die Tätigkeit der deutschen Fraktion der Protestanten der Augsburger Konfession
wurde verboten. In dieser Lage unterlag der polnische Zweig der Augsburger Protes¬
tanten imTeschener Schlesien der Versuchung, die kommunistische Partei in ihrem
Kampf um die Gewinnung der Staatsmacht zu unterstützen. Die Sympathien der Po¬
len gegenüber den tschechischen Kommunisten ergaben sich nicht aus den linken
Traditionen des Teschener Schlesien, aber aus der Hoffnung, die beträchtliche anti¬
polnische Politik der „bürgerlichen" Parteien zu stoppen. In diesem Zeitraum unters¬
tützten die tschechischen Kommunisten, um die Sicherung der Unterstützung der
Polen in dieser wirtschaftlich bedeutenden Staatsregion bemüht, aufgrund der Pro¬
paganda viele polnische Anforderungen, einschließlich der Aufrechterhaltung der
Autonomie der Augsburger Kirche. Im kommunistischen Putsch im Februar 1948
sah die Augsburger Kirche keine Bedrohung, in Gegenteil, sie verband damit ihre
Hoffnung,
dass
die örtlichen Nationalisten zum Schweigen gebracht würden und
ihre nationale sowie kirchliche Autonomie aufrechterhalten bliebe. Das Ziel der
kommunistischen Regierung war jedoch eine Atheisierung der Gesellschaft, die
zuerst einen repressiven, später dann einen Verwaltungscharakter hatte.
Die Augsburger Kirche passte sich der totalitären Regierungsweise sehr schmerz¬
haft an. Nach Februar 1948 behielt sie auch weiterhin ihre Konfessionseigenart, in
ihren nationalistischen Strukturen kam es jedoch zu beträchtlichen Veränderungen,
spürbar zu ungunsten von Polen. Kurz nach der Festigung seiner Macht fing das
kommunistische Regime im Rahmen der „neuen Kirchenpolitik" an, die Erschei¬
nungen des kirchlichen Lebens, ebenso wie die nationalen (nationalistischen) Er¬
scheinungen, zu bekämpfen. Die Konfrontationspolitik des totalitären Staats traf
am schmerzhaftesten die katholische Kirche, die für den größten Ideologiefeind des
Kommunismus gehalten wurde. Ein wesentliches Merkmal der staatlichen Kirchen¬
politik war die Heuchelei. Einerseits sicherte das Regime die Bekenntnisfreiheit und
tolerierte die auf ein Minimum eingeschränkte Tätigkeit der Kirchen, andererseits
plante und führte es eine Liquidation des kirchlichen Lebens durch.
Als ein besonders rücksichtsloser Schritt, der sämtliche Kirchen betraf, galt die
Annahme des Gesetzes Nr. 218/1949 Slg. über die wirtschaftliche Sicherung der
Kirchen und religiösen Gesellschaften. Aufgrund dieses Gesetzes wurde das geistli-
Zusammenfassung 183
che
und kirchliche Personal zu Vertragsarbeitern, deren Lohn vom Staat bezahlt
wurde. Ihre geistliche Tätigkeit durfte lediglich aufgrund einer Ermächtigung und
mit einer Zustimmung des Staats, der ein Treuegelöbnis gegenüber der volksdemo¬
kratischen Republik vorausging, ausgeübt werden. Aufgrund eines anderen Ge¬
setzes aus dieser Zeit wurde die Staatliche Behörde für kirchliche Angelegenheiten
errichtet, die durch ihre Kreis- und Bezirksreferenten für kirchliche Angelegenheiten
eine absolute Kirchenaufsicht ausübte. Die neue Regierung führte eine Zensur durch
und schränkte die Pressefreiheit ein. Um den Einfluss der Kirche auf die Gesellschaft
zu minimalisieren, verabschiedete die Regierung ein Familiengesetz, das die Zivile¬
hen als die einzigen legalen einführte. Erst nach Schließung einer Zivilehe durfte
eine kirchliche Trauung erfolgen. Den Kirchen wurde das Recht auf Führung von
Familienbüchern aberkannt. Paradoxerweise nahm die Augsburger Kirche diese
Tatsache mit Dank an. Die Familienbücher (die Sprache, in der sie geführt wurden)
waren eine bedeutende Quelle der tschechisch-polnischen Kirchenkonflikte.
Einer der Bestandteile der neuen kirchlichen Politik war die staatlich durchge¬
führte Nobilitierung einiger Religionsgruppen. Es handelte sich um Gruppen, die
bis dahin als Vereine tätig waren. Im Bestreben, die Kontrolle über die zahlreichen
kleinen, zersplitterten Religionsgruppen zu stärken und gleichzeitig die Stellung der
traditionellen Kirchen in der tschechischen Gesellschaft, insbesondere der katho¬
lischen Kirche, noch mehr zu schwächen, zwang der Staat einige Organisationen
und Religionsvereine, den Status einer offiziellen Kirche anzunehmen. Die Anzahl
der vom Staat anerkannten Denominationen erreichte die Zahl fünfzehn. Die ande¬
ren religiösen Organisationen wurden in die ihnen ideologisch am nächsten stehen¬
den offiziellen kirchlichen Strukturen eingegliedert oder aufgelöst. Die Tätigkeit jeg¬
licher Religionsgruppen außerhalb des Rahmens der offiziell akzeptierten Kirchen
wurde verboten. Der Autor konzentrierte sich vor allem auf die Schicksale von über¬
zeugten, aus der Augsburger Kirche hervorgegangenen Christen, die in die Struktu¬
ren der Einheit der Böhmischen Brüder eingegliedert wurden. Nach einer kurzen
Zeit sind diese jedoch unter sehr dramatischen Umständen aus ihren Reihen ausge¬
treten und nach Südpolen umgezogen. Er untersuchte ebenfalls die Konflikte zwi¬
schen der offiziellen Leitung der Augsburger Kirche und den neupietistischen
Missionsgruppen.
Die Publikation kann folgendermaßen zusammengefasst werden: Die Augsburger
Kirche führte in den Jahren 1945-1950 einen siegreichen Kampf um die Aufrechter¬
haltung ihrer Autonomie. Der Preis ihrer Aufrechterhaltung war ihre Unterwerfung
unter die kommunistische Regierung, ein Verlust des bis dahin dominierenden pol¬
nischen Charakters der Kirche und die Entwicklung einer Spannung innerhalb der
Kirche zwischen ihrer offiziellen Leitung und den die neupietistischen Religions¬
formen repräsentierenden Missionsgruppen der Augsburger Kirche.
Übersetzt von Pygmalion, s. r. o., Czf.ski Cikszyn |
| adam_txt |
Spis
tresei
9
Słowo wstępne
13
Od Autora
17
Wykaz skrótów stosowanych w pracy
Rozdział I
Źródła i literatura
/19
19
Źródła, ich dostępność i wykorzystanie do
1989
r.
19
Powstawanie bazy źródłowej
1945-1948
23
Nowa polityka
-
inne podejście do historii
1948-1989
26
Międzynarodowe programy badawcze
31
Otwarcie bazy źródłowej po
1989
r. Najnowsze opracowania
Rozdział
II
Zbory augsburskie w czasie ograniczonej demokracji
1945-1948 / 37
38
Czasy rewolucyjne (maj
-
lipiec
1945
r.)
39
Pierwsze dni powojenne w zborach śląskich
42
Rozporządzenie Śląskiej Rady Narodowej z dnia
18
maja
1945
r. i jego konsekwencje
45
Pastorzy czescy w zborach polskich
49
Interwencja państwa polskiego w sprawy ewangelików na Zaolziu
53
Od proklamacji wznowienia działalności senioratu wschodniośląskiego po umowę
ostrawską
(26
września
1945
r.)
53
Proklamacja wznowienia działalności senioratu wschodniośląskiego i reakcja środowisk
czeskich
58
Umowa ostrawską
26
września
1945
r.
61
Ofensywa czeskich księży
Rozdział III
Czas walki i rokowań (jesień
1945 -
wiosna
1948
r.)
/ 65
65
Kampania przeciwko pastorom polskim
68
Proces rehabilitacji
volksdeutschów
70
Sprawa śląska i niemiecka na obradach
IX
Synodu Kościoła czeskobraterskiego
74
Obrona polskich księży
78
Zbory augsburskie po podpisaniu umowy ostrawskiej
82
Druga faza rozmów z Kościołem czeskobraterskim
85
Druga część
IX
Synodu
(13-17
stycznia
1947
r.) i sprawa śląskich zborów
86
Wznowienie rozmów (styczeń
-
grudzień
1947
r.)
90
Incydent w Ligotce, usunięcie
Pavla
Janeczka ze Śląska
94
Dramatyczny finał
Rozdział
IV
Kościół ewangelicki w czasach internacjonalizmu.
Nowa polityka kościelna
/ 99
100
Uzyskanie autonomii
102
Przygotowywanie nowej polityki kościelnej
105
Kościół augsburski w świetle nowych ustaw kościelnych
111
Stare konflikty w nowym świetle
-
kwestia majątków
po zborach niemieckich
111
Bogumin
112
Frýdek
112
Morawska Ostrawa
114
Czeski Cieszyn
117
Odgłosy i echa konfliktu
117
Triumf i tragedia Józefa
Bergera
120
Likwidacja ewangelickich organizacji społecznych
122
Ruch wewnątrzmisyjny w Kościele śląskim
124
„Legalni sekciarze"
-
Związek Stanowczych Chrześcijan
133
Ruch ekumeniczny
-
od wymuszonej
do faktycznej przyjaźni?
Zakończenie
/137
145
Aneks
159
Bibliografia
167
Indeks osobowy
171
Indeks miejscowości
173
Shrnutí
177
Summary
181 Zusammenfassung
Shrnutí
173
Augsburská církev evangelická
v československé části těšínského Slezska v letech
1945-1950
Problematika etnických pohraničí v postkomunistických zemích střední a východní
Evropy byla ještě donedávna v jejích vědeckých kruzích tématem, o němž se nemlu¬
vilo. Toto se týkalo rovněž polsko-československého a polsko-českého pohraničí na
území Těšínského Slezska, o jehož nejnovější historii nebylo možno se otevřeně vyja¬
dřovat, rovněž z důvodu jeho vyhrocených politických a národnostních konfliktů
z dřívějších dob
-
z přelomu
19.
a
20.
století, meziválečného období
(1918-1939),
období druhé světové války a následujících let. Region, o němž je řeč, je totiž z mnoha
hledisek specifický, diferencovaný zároveň v rovině etnické, kulturní i náboženské.
Na jedné straně se zde projevují procesy národně-tvůrčí (utváření národního vědomí)
a asimilační (ztráta národního vědomí). Na druhé straně zde v oblasti ekonomické
a politické dochází
к
rivalitě mezi Poláky, Čechy a v určitých časových úsecích také
Němci, která byla koneckonců ve značné míře jejich důsledkem. Připojení části
Těšínského Slezska
-
spolu
s
početnou skupinou polského obyvatelstva
-
к
Česko¬
slovensku v roce
1920
z vůle západních mocností, bylo příčinou mnoha sporů a his¬
torických averzí, které se mimo jiné promítly do náboženství. V důsledku vzájemného
prolínání otázek náboženských
s
politickými a národnostními vznikla v českosloven¬
ské části Těšínského Slezska Augsburská církev evangelická ve východním Slezsku
v Československu
-
instituce, která měla v meziválečném období charakter zcela pol¬
ský. V poválečných letech
1945-1950
musela církev bránit svou autonomii před sna¬
hami českých evangelíků o připojení slezských evangelíků ke strukturám Českobra¬
trské církve.
Publikace je rozdělena do čtyř kapitol, se snahou o zachování chronologicko-pro-
blémového sledu. V první kapitole se autor soustředil na analýzu zdrojových materi¬
álů, stavu výzkumu a stupně pokročilosti zpracování tématu v historické literatuře.
Posléze přechází
к
vlastnímu tématu. Po druhé světové válce se konflikt mezi pol¬
skými a českými protestanty prohloubil ještě více,
к
čemuž mezi jinými přispěla
obecně slabší pozice polské menšiny v obnoveném Československu. Poláci nadále
spojovali obranu institucionální nezávislosti Augsburské církve
s
obranou národních
práv, dokonce své národnostní existence. Česká strana však ve svých neuskutečně¬
ných plánech připojení augsburské konfese
к
Českobratrské církvi viděla další mož¬
nost administrativní asimilace Poláku. Státní orgány a místní české obyvatelstvo
spatřovaly v podporování likvidace zvláštností Augsburské církve šanci na likvidaci
nebezpečí ze strany Poláků pro stát, měly přitom na paměti včlenění oblasti do Polska
174
Shrnuti
v roce
1938.
Činnost německé frakce evangelíků augsburského vyznání byla zaká¬
zána. V této situaci polská odnož augsburských evangelíků v Těšínském Slezsku
podlehla pokušení podporovat komunistickou stranu v boji o získání moci ve státě.
Sympatie Poláků vůči českým komunistům nevyplývaly z levicových tradic Těšín¬
ského Slezska, ale z naděje na zastavení výrazné antipolské politiky „buržoazních"
stran. V tomto období čeští komunisté, ve snaze zajistit si podporu Poláků v tomto
hospodářsky důležitém regionu státu, podporovali z důvodu propagandy mnoho
polských požadavků, včetně zachování autonomie Augsburské církve. V komunistic¬
kém puči v únoru
1948
Augsburská církev nespatřovala ohrožení, naopak, spojovala
s
ním naděje na umlčení místních
nacionalistu
a na zachování své národní i církevní
autonomie. Cílem komunistické vlády však byla ateizace společnosti, která měla zpo¬
čátku charakter represivní, později administrativní.
Augsburská církev se totalitnímu způsobu vládnutí přizpůsobovala velmi bolestně.
Po únoru
1948
si i nadále zachovala svou konfesní zvláštnost, avšak v jejích národ¬
nostních strukturách došlo
к
závažným proměnám, citelně v neprospěch Poláků.
Krátce po upevnění své moci začal komunistický režim v rámci „nové církevní poli¬
tiky" potírat projevy církevního života, stejně jako projevy národní
(nacionálni).
Konfrontační politika totalitárního státu nejbolestivěji zasáhla Katolickou církev,
která byla považována za největšího ideologického nepřítele komunismu. Charakte¬
ristickým rysem státní církevní politiky byla licoměrnost. Na jednu stranu režim
zajišťoval svobodu vyznání a toleroval na minimum ohraničenou činnost církví, na
druhou stranu zároveň plánoval a realizoval likvidaci církevního života.
Obzvláště bezohledným krokem, který postihl všechny církve, bylo přijetí Zákona
č.
218/1949
Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.
Na základě tohoto zákona se duchovní a církevní personál stali smluvními pracov¬
níky, jejichž mzdu hradil stát. Svoji duchovenskou činnost mohli vykonávat pouze na
základě zmocnění a se souhlasem státu, jemuž předcházel slib věrnosti Iidově-demo-
kratické republice. Na základě jiného zákona z tohoto období byl zřízen Státní úřad
pro věci církevní, který prostřednictvím krajských a okresních referentů pro věci cír¬
kevní prováděl absolutní dohled nad církvemi. Nová vláda zavedla cenzuru a omezila
svobodu tisku. Kvůli minimalizaci vlivu církve na společnost vláda přijala zákon
o rodině, který zavedl civilní sňatkyjako jediné zákonné. Teprve po uzavření civilního
sňatku bylo možné uzavřít sňatek církevní. Církvím bylo odebráno právo na vedení
matrik. Augsburská církev paradoxně přijala tento fakt
s
povděkem. Matriky (jazyk,
v němž byly vedeny) byly významným zdrojem česko-polských konfliktů v církvi.
Jednou ze součástí nové církevní politiky byla státem provedena nobilitace někte¬
rých náboženských skupin. Jednalo se o skupiny, které byly do té doby činné jako
spolky. Ve snaze posílit kontrolu nad množstvím malých, roztříštěných nábožen¬
ských skupin, a zároveň ještě více oslabit postavení tradičních církví v české společ¬
nosti, obzvláště katolické, přinutil stát některé organizace a náboženské spolky
к
při-
Shrnuti
175
jetí statusu oficiální církve. Počet denominací uznaných státem došel čísla patnáct.
Ostatní náboženské organizace byly včleněny do oficiálních církevních struktur, ide¬
ologicky jim nejbližších, nebo zrušeny. Činnost jakýchkoliv náboženských skupin
mimo rámec oficiálně akceptovaných církví byla zakázána. Autor se soustředil pře¬
devším na osudy přesvědčených křesťanů, vzešlých z Augsburské církve, kteří byli
začleněni do struktur Jednoty českobratrské. Avšak po krátké době se za velmi dra¬
matických okolností z jejích řad vyvázali a přestěhovali se na území jižního Polska.
Zkoumal rovněž konflikty mezi oficiálním vedením Augsburské církve a novopietis-
tickými misijními skupinami.
Publikaci lze shrnout následovně: Augsburská církev svedla v letech
1945-1950
vítězný boj o zachování své autonomie. Cenou za její zachování bylo podřízení církve
komunistické vládě, ztráta do této doby dominujícího polského charakteru církve
a vyvolání napětí uvnitř církve mezi jejím oficiálním vedením a misijními skupinami
Augsburské církve, reprezentujícími novopietistické formy náboženství.
Překlad
Pygmalion,
s. r.
o.,
Czeski Cieszyn
Summary
177
Evangelical Church of the Augsburg Confession
in the Czechoslovak part of the Teschen Silesia
in the years
1945-1950
Until recently the problems of the ethnic borderland in post-communist countries of
Central and Eastern Europe have been a taboo topic in scientific circles. This also
applied to the Polish-Czechoslovak and Polish-Czech borderland in the Teschen
part of Silesia where modern history could not have been openly discussed due to its
precarious political and national conflicts from previous years- at the turn of the
19th and 20th century, during the interwar era
(1918-1939),
during World War II.,
and in the following years. The region I am talking about is specific from various as¬
pects. It differs in ethnical, cultural as well as religious levels. On one side, there are
nation-formative processes (creating national consciousness) or assimilating proc¬
esses (loss of national consciousness). On the other side, there is a significant rivalry
in economic and political spheres between the Poles and the Czechs, and in certain
periods also between the Germans. To a large extent, such rivalry was the result of
those processes. The annexation of a part of the Teschen area in Silesia to Czechoslo¬
vakia together with a group of Polish inhabitants in
1920
by order of the western
powers, caused many conflicts and historical aversions; it is reflected in the religion,
among others. In the consequence of the mutual penetration of religious issues with
political and national issues, the Silesian Evangelical Church of the Augsburg Con¬
fession was established in the Czechoslovak part of Teschen Silesia
-
an institution
of a purely Polish character in the interwar era. In the post-war years of
1945-1950
the church had to protect its autonomy against the attempts of Czech Evangelists to
include the Silesian Evangelists together with the Evangelical Church of Czech
Brethren.
The work is divided into four chapters and attempts to preserve the chronology of
the problems. In the first chapter, the author focused on an analysis of source materi¬
als, the state of research and levels of advancement of topic elaboration in historical
literature. Then he proceeds to his own topic. After World War II, the conflict be¬
tween the Polish and Czech Protestants deepened even more, supported among oth¬
ers by a generally weaker position of the Polish minority in the restored Czechoslova¬
kia. The Poles kept on associating their defence of institutional independence of the
Augsburg Church with the protection of national rights or even with their existence
as a nation. The Czech party, on the other hand, saw in the unrealized plans of con¬
necting the Augsburg Confession with the Evangelical Church of Czech Brethren
another opportunity for administrative assimilation of the Poles. Bodies of state ad-
178
Summary
ministration and local Czech people saw in supporting the liquidation of the special
status of the Augsburg Confession, a chance to get rid of the danger of the Poles for
the state, remembering the integration of the territory into Poland in
1938.
The ac¬
tivities of the German faction of Augsburg Evangelists were forbidden. In that situa¬
tion, the Polish branch of Augsburg Evangelists in the Teschen part of Silesia suc¬
cumbed to the temptation of supporting the Communist Party in its fight for assuming
power in the country. The Polish sympathies for Czech communists, however, were
not based on left-wing traditions of Teschen Silesia but rather on a hope for stopping
significant anti-Polish politics of "bourgeois" parties. In that era, the Czech Com¬
munists, in their effort to secure the Polish support in this economically important
region of the country and because of promotional reasons, endorsed many Polish re¬
quirements including the preservation of autonomy of the Augsburg Church. There¬
fore, the Augsburg Church did not see any danger in the Communist putsch in
1948.
On the contrary, it associated it with its own hopes for suppression of local national¬
ists and for preservation of their national and church autonomy. The aim of the Com¬
munist government was, however, atheisation of the society, at first as a repressive
measure and later on as an administrative one.
Only very painfully, the Augsburg Church adapted to the totalitarian regime. After
February
1948,
it maintained its special confession, yet, momentous changes oc¬
curred in its national structures, mostly noticeably to the detriment of the Poles.
Shortly after securing its power, the communist regime, within the proclaimed "new
church politics", began to subdue any signs of a church life as well as any nationalis¬
tic manifestations. The Catholic Church was most painfully hit by the confrontational
politics of the totalitarian regime of the country. The Catholic Church was considered
the greatest ideological enemy of communism. The distinctive feature of the state
church politics was hypocrisy. On one side, the regime guaranteed freedom of con¬
fession and tolerated certain church activities limited to the minimum, and on the
other side, it had planned and subsequently liquidated church life.
A particularly ruthless measure, that affected all churches, was the adoption of the
act no.
218/1949
Sb., an economic provision of churches and religious associations.
Based on that legal act, the clergy and church staff became contractual employees
with state wages. They were allowed to carry out their clerical duties only on the basis
of a special authority and with the consent of the state government conditioned by an
oath of loyalty to the Czechoslovak Republic. Pursuant to another act of this era, the
State office for church affairs was established to be the supreme supervisory body
over the churches through its regional and district officials. The new government in¬
troduced censorship and restricted the freedom of the press. In order to minimize
church influence on the society, the government adopted a family act that introduced
civil marriages as the only legal form of wedlock. Only after getting married in the
civil ceremony, the newlyweds could marry in a church wedding. The churches lost
Summary
179
their right to keep the registers. Paradoxically, the Augsburg Church welcomed this
fact. The registers (specifically the language that was used) were significant causes
of Czech-Polish conflicts in the church.
One of the efforts of the new church politics was the promotion of some religious
groups, led by the state. Those were the groups active by then only as associations. In
the effort to strengthen the control over numerous, small and fragmented religious
groups and at the same time to wear down the position of traditional churches in the
Czech society, namely of the Catholic Church, the state forced some organizations
and religious associations to adopt the status of official churches. The number of de¬
nominations recognized by the state amounted to fifteen. Other religious organiza¬
tions were either included ideologically in the closest official church structures or
dissolved. Any activity of any other religious group beyond the framework of official
tolerated churches was prohibited. The author focused primarily on life stories of
staunch Christians originally coming from the Augsburg Church who were included
in the hierarchical structure of The Brethren Evangelical Church. However, after
a short time they released themselves from the structure and moved to southern Po¬
land. He also examined the conflicts between the official leadership of the Augsburg
Church and neo-pietistic missionary groups.
The work maybe summarized as follows: between
1945
and
1952,
the Augsburg
Church succeeded in the fight for preservation of its autonomy. The price it paid for
its preservation was partly itssubordination to the communist government, the loss
of its dominant Polish character, and the arousing of tensions within the church be¬
tween the official leadership and missionary groups of the Augsburg Confession rep¬
resenting neo-pietistic forms of religion.
Translated by Pygmalion, s. r.
o., Czeski Cieszyn
Zusammenfassung 181
Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses
im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens
in
Die Problematik der ethnischen Grenzgebiete in den postkommunistischen Ländern
von Mittel- und Osteuropa war noch bis vor kurzem in deren wissenschaftlichen
Kreisen ein Thema, über das nicht gesprochen wurde. Dies betraf ebenfalls das pol¬
nisch-tschechoslowakische sowie das polnisch-tschechische Gebiet des Teschener
Schlesien, über dessen jüngste Geschichte man sich nicht offen äußern konnte,
ebenfalls aufgrund seiner zugespitzten politischen sowie nationalistischen Konflikte
aus früheren Zeiten - der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert, dem Zwischen¬
kriegszeitraum (1918-1939), dem Zweiten Weltkrieg und der nachfolgenden Jahre.
Die Region, von der die Rede ist, ist nämlich unter verschiedenen Gesichtspunkten
spezifisch, differenziert ebenfalls auf der ethnischen, kulturellen sowie religiösen
Ebene. Einerseits zeigen sich hier nationalbildende (Bildung des nationalen Bewusst-
seins) und assimilatorische (Verlust des nationalen Bewusstseins) Vorgänge. Ande¬
rerseits kommt es hier im wirtschaftlichen sowie politischen Bereich zu einer Rivali¬
tät zwischen Polen, Tschechen und in einigen Zeitabschnitten auch Deutschen, die
schließlich in beträchtlichem Maße Konsequenzen hatte. Der
Anschluss
eines Teils
des Teschener Schlesien- gemeinsam mit einer zahlreichen Gruppe polnischer
Einwohner- an die Tschechoslowakei im Jahre 1920 aufgrund des Willens der west¬
lichen Mächte war die Ursache für viele Streitigkeiten und historische Abneigungen,
die sich unter anderem in der Religion widerspiegelten. Infolge der gegenseitigen
Osmose der religiösen mit den politischen sowie nationalistischen Fragen entstand
im tschechoslowakischen Teil des Teschener Schlesien die Augsburger evangelische
Kirche im östlichen Schlesien in der Tschechoslowakei - eine Institution, die in der
Zwischenkriegszeit einen gänzlich polnischen Charakter hatte. In den Nachkriegs¬
jahren 1945-1950 war die Kirche gezwungen, ihre Autonomie vor den Bemühun¬
gen der tschechischen Protestanten um einen
Anschluss
der schlesischen Protestan¬
ten an die Strukturen der Kirche der Böhmischen Brüder zu schützen.
Die Publikation ist in vier Kapitel eingeteilt, mit der Bemühung um die Bewa¬
hrung einer chronologisch-problemorientierten Reihenfolge. Im ersten Kapitel kon¬
zentrierte sich der Autor auf die Analyse der Quellenmaterialien, des Forschungs¬
standes sowie den Fortschritten in der Aufarbeitung des Themas in der Fachliteratur.
Anschließend kommt er zum eigentlichen Thema. Nach dem Zweiten Weltkrieg ver¬
tiefte sich der Konflikt zwischen den polnischen sowie den tschechischen Protestan¬
ten noch mehr, wozu unter anderem die allgemein schwächere Stellung der polnis-
182 Zusammenfassung
chen Minderheit in der erneuerten Tschechoslowakei beitrug. Die Polen verknüpften
auch weiterhin den Schutz der institutionellen Unabhängigkeit der Augsburger Kir¬
che mit dem Schutz der Nationalrechte, sogar ihrer Nationalexistenz. Die tschechis¬
che Seite sah jedoch in ihren unverwirklichten Plänen des Anschlusses der Augsbur¬
ger Konfession an die Kirche der Böhmischen Brüder eine weitere Möglichkeit der
Verwaltungsassimilation der Polen. Die Staatsorgane und die örtliche tschechische
Bevölkerung sahen in der Unterstützung der Liquidation der Besonderheiten der
Augsburger Kirche eine Chance auf Liquidation der Gefahr seitens der Polen für den
Staat, sie achteten dabei auf die Eingliederung des Gebiets in Polen im Jahre 1938.
Die Tätigkeit der deutschen Fraktion der Protestanten der Augsburger Konfession
wurde verboten. In dieser Lage unterlag der polnische Zweig der Augsburger Protes¬
tanten imTeschener Schlesien der Versuchung, die kommunistische Partei in ihrem
Kampf um die Gewinnung der Staatsmacht zu unterstützen. Die Sympathien der Po¬
len gegenüber den tschechischen Kommunisten ergaben sich nicht aus den linken
Traditionen des Teschener Schlesien, aber aus der Hoffnung, die beträchtliche anti¬
polnische Politik der „bürgerlichen" Parteien zu stoppen. In diesem Zeitraum unters¬
tützten die tschechischen Kommunisten, um die Sicherung der Unterstützung der
Polen in dieser wirtschaftlich bedeutenden Staatsregion bemüht, aufgrund der Pro¬
paganda viele polnische Anforderungen, einschließlich der Aufrechterhaltung der
Autonomie der Augsburger Kirche. Im kommunistischen Putsch im Februar 1948
sah die Augsburger Kirche keine Bedrohung, in Gegenteil, sie verband damit ihre
Hoffnung,
dass
die örtlichen Nationalisten zum Schweigen gebracht würden und
ihre nationale sowie kirchliche Autonomie aufrechterhalten bliebe. Das Ziel der
kommunistischen Regierung war jedoch eine Atheisierung der Gesellschaft, die
zuerst einen repressiven, später dann einen Verwaltungscharakter hatte.
Die Augsburger Kirche passte sich der totalitären Regierungsweise sehr schmerz¬
haft an. Nach Februar 1948 behielt sie auch weiterhin ihre Konfessionseigenart, in
ihren nationalistischen Strukturen kam es jedoch zu beträchtlichen Veränderungen,
spürbar zu ungunsten von Polen. Kurz nach der Festigung seiner Macht fing das
kommunistische Regime im Rahmen der „neuen Kirchenpolitik" an, die Erschei¬
nungen des kirchlichen Lebens, ebenso wie die nationalen (nationalistischen) Er¬
scheinungen, zu bekämpfen. Die Konfrontationspolitik des totalitären Staats traf
am schmerzhaftesten die katholische Kirche, die für den größten Ideologiefeind des
Kommunismus gehalten wurde. Ein wesentliches Merkmal der staatlichen Kirchen¬
politik war die Heuchelei. Einerseits sicherte das Regime die Bekenntnisfreiheit und
tolerierte die auf ein Minimum eingeschränkte Tätigkeit der Kirchen, andererseits
plante und führte es eine Liquidation des kirchlichen Lebens durch.
Als ein besonders rücksichtsloser Schritt, der sämtliche Kirchen betraf, galt die
Annahme des Gesetzes Nr. 218/1949 Slg. über die wirtschaftliche Sicherung der
Kirchen und religiösen Gesellschaften. Aufgrund dieses Gesetzes wurde das geistli-
Zusammenfassung 183
che
und kirchliche Personal zu Vertragsarbeitern, deren Lohn vom Staat bezahlt
wurde. Ihre geistliche Tätigkeit durfte lediglich aufgrund einer Ermächtigung und
mit einer Zustimmung des Staats, der ein Treuegelöbnis gegenüber der volksdemo¬
kratischen Republik vorausging, ausgeübt werden. Aufgrund eines anderen Ge¬
setzes aus dieser Zeit wurde die Staatliche Behörde für kirchliche Angelegenheiten
errichtet, die durch ihre Kreis- und Bezirksreferenten für kirchliche Angelegenheiten
eine absolute Kirchenaufsicht ausübte. Die neue Regierung führte eine Zensur durch
und schränkte die Pressefreiheit ein. Um den Einfluss der Kirche auf die Gesellschaft
zu minimalisieren, verabschiedete die Regierung ein Familiengesetz, das die Zivile¬
hen als die einzigen legalen einführte. Erst nach Schließung einer Zivilehe durfte
eine kirchliche Trauung erfolgen. Den Kirchen wurde das Recht auf Führung von
Familienbüchern aberkannt. Paradoxerweise nahm die Augsburger Kirche diese
Tatsache mit Dank an. Die Familienbücher (die Sprache, in der sie geführt wurden)
waren eine bedeutende Quelle der tschechisch-polnischen Kirchenkonflikte.
Einer der Bestandteile der neuen kirchlichen Politik war die staatlich durchge¬
führte Nobilitierung einiger Religionsgruppen. Es handelte sich um Gruppen, die
bis dahin als Vereine tätig waren. Im Bestreben, die Kontrolle über die zahlreichen
kleinen, zersplitterten Religionsgruppen zu stärken und gleichzeitig die Stellung der
traditionellen Kirchen in der tschechischen Gesellschaft, insbesondere der katho¬
lischen Kirche, noch mehr zu schwächen, zwang der Staat einige Organisationen
und Religionsvereine, den Status einer offiziellen Kirche anzunehmen. Die Anzahl
der vom Staat anerkannten Denominationen erreichte die Zahl fünfzehn. Die ande¬
ren religiösen Organisationen wurden in die ihnen ideologisch am nächsten stehen¬
den offiziellen kirchlichen Strukturen eingegliedert oder aufgelöst. Die Tätigkeit jeg¬
licher Religionsgruppen außerhalb des Rahmens der offiziell akzeptierten Kirchen
wurde verboten. Der Autor konzentrierte sich vor allem auf die Schicksale von über¬
zeugten, aus der Augsburger Kirche hervorgegangenen Christen, die in die Struktu¬
ren der Einheit der Böhmischen Brüder eingegliedert wurden. Nach einer kurzen
Zeit sind diese jedoch unter sehr dramatischen Umständen aus ihren Reihen ausge¬
treten und nach Südpolen umgezogen. Er untersuchte ebenfalls die Konflikte zwi¬
schen der offiziellen Leitung der Augsburger Kirche und den neupietistischen
Missionsgruppen.
Die Publikation kann folgendermaßen zusammengefasst werden: Die Augsburger
Kirche führte in den Jahren 1945-1950 einen siegreichen Kampf um die Aufrechter¬
haltung ihrer Autonomie. Der Preis ihrer Aufrechterhaltung war ihre Unterwerfung
unter die kommunistische Regierung, ein Verlust des bis dahin dominierenden pol¬
nischen Charakters der Kirche und die Entwicklung einer Spannung innerhalb der
Kirche zwischen ihrer offiziellen Leitung und den die neupietistischen Religions¬
formen repräsentierenden Missionsgruppen der Augsburger Kirche.
Übersetzt von Pygmalion, s. r. o., Czf.ski Cikszyn |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Szymeczek, Józef 1973- |
| author_GND | (DE-588)1132282489 |
| author_facet | Szymeczek, Józef 1973- |
| author_role | aut |
| author_sort | Szymeczek, Józef 1973- |
| author_variant | j s js |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV035177158 |
| ctrlnum | (OCoLC)271610289 (DE-599)BVBBV035177158 |
| edition | Wyd. 1. |
| era | 1945-1950 czenas Geschichte 1945-1950 gnd |
| era_facet | 1945-1950 Geschichte 1945-1950 |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>00000nam a2200000 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV035177158</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20240718</controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">081124s2008 a||| |||| 00||| pol d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788090367388</subfield><subfield code="9">978-80-903673-8-8</subfield></datafield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788392705208</subfield><subfield code="9">978-83-927052-0-8</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)271610289</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV035177158</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">pol</subfield></datafield><datafield tag="045" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">x4x5</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(048.8)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(437)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(437.326)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(=162.3):(=162.1)</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">2-6</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">27-4</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">274/278-774</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">274/279</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">316.347</subfield></datafield><datafield tag="080" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">322</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Szymeczek, Józef</subfield><subfield code="d">1973-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1132282489</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950</subfield><subfield code="c">Józef Szymeczek</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Wyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Cieszyn</subfield><subfield code="b">Książnica Cieszyńska [u.a.]</subfield><subfield code="c">2008</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">183 S.</subfield><subfield code="b">Ill.</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zsfassung in dt., engl. u. tschech. Sprache u.d.T.: Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens in den Jahren 1945 - 1950</subfield></datafield><datafield tag="610" ind1="1" ind2="7"><subfield code="a">Evangelická církev augsburského vyznání</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="610" ind1="2" ind2="7"><subfield code="a">Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei</subfield><subfield code="0">(DE-588)215738-X</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte 1945-1950</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Church life - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Církevní život - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Evangelické církve - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Evangelické sbory - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">National identity - Czechoslovakia - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Národní identita - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Stát a církev - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Češi a Poláci - Československo - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Tschechen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4061083-4</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Teschener Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)1241706174</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Monografie</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Monography</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Teschener Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)1241706174</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei</subfield><subfield code="0">(DE-588)215738-X</subfield><subfield code="D">b</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Tschechen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4061083-4</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Geschichte 1945-1950</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSBMuenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">200.9</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09044</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016983989</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | Monografie czenas Monography czenas |
| genre_facet | Monografie Monography |
| geographic | Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950 czenas Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950 czenas Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 gnd |
| geographic_facet | Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950 Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950 Teschener Schlesien |
| id | DE-604.BV035177158 |
| illustrated | Illustrated |
| index_date | 2024-07-02T22:56:32Z |
| indexdate | 2024-07-20T08:55:12Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788090367388 9788392705208 |
| language | Polish |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016983989 |
| oclc_num | 271610289 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 183 S. Ill. |
| publishDate | 2008 |
| publishDateSearch | 2008 |
| publishDateSort | 2008 |
| publisher | Książnica Cieszyńska [u.a.] |
| record_format | marc |
| spelling | Szymeczek, Józef 1973- Verfasser (DE-588)1132282489 aut Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 Józef Szymeczek Wyd. 1. Cieszyn Książnica Cieszyńska [u.a.] 2008 183 S. Ill. txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Zsfassung in dt., engl. u. tschech. Sprache u.d.T.: Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses im tschechoslowakischen Teil des Teschner Schlesiens in den Jahren 1945 - 1950 Evangelická církev augsburského vyznání czenas Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei (DE-588)215738-X gnd rswk-swf 1945-1950 czenas Geschichte 1945-1950 gnd rswk-swf Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Church life - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Církevní život - Československo - 1945-1950 czenas Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelické církve - Československo - 1945-1950 czenas Evangelické sbory - Československo - 1945-1950 czenas National identity - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Národní identita - Československo - 1945-1950 czenas Stát a církev - Československo - 1945-1950 czenas Češi a Poláci - Československo - 1945-1950 czenas Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd rswk-swf Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950 czenas Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950 czenas Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 gnd rswk-swf Monografie czenas Monography czenas Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 g Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei (DE-588)215738-X b Tschechen (DE-588)4061083-4 s Geschichte 1945-1950 z DE-604 Digitalisierung BSBMuenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB Muenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
| spellingShingle | Szymeczek, Józef 1973- Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 Evangelická církev augsburského vyznání czenas Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei (DE-588)215738-X gnd Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Church life - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Církevní život - Československo - 1945-1950 czenas Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelické církve - Československo - 1945-1950 czenas Evangelické sbory - Československo - 1945-1950 czenas National identity - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Národní identita - Československo - 1945-1950 czenas Stát a církev - Československo - 1945-1950 czenas Češi a Poláci - Československo - 1945-1950 czenas Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd |
| subject_GND | (DE-588)215738-X (DE-588)4061083-4 (DE-588)1241706174 |
| title | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |
| title_auth | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |
| title_exact_search | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |
| title_exact_search_txtP | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |
| title_full | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 Józef Szymeczek |
| title_fullStr | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 Józef Szymeczek |
| title_full_unstemmed | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 Józef Szymeczek |
| title_short | Augsburski Kościół Ewangelicki w czechosłowackiej części Śląska Cieszyńskiego w latach 1945 - 1950 |
| title_sort | augsburski kosciol ewangelicki w czechoslowackiej czesci slaska cieszynskiego w latach 1945 1950 |
| topic | Evangelická církev augsburského vyznání czenas Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei (DE-588)215738-X gnd Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Church life - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Církevní život - Československo - 1945-1950 czenas Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Evangelické církve - Československo - 1945-1950 czenas Evangelické sbory - Československo - 1945-1950 czenas National identity - Czechoslovakia - 1945-1950 czenas Národní identita - Československo - 1945-1950 czenas Stát a církev - Československo - 1945-1950 czenas Češi a Poláci - Československo - 1945-1950 czenas Tschechen (DE-588)4061083-4 gnd |
| topic_facet | Evangelická církev augsburského vyznání Evangelische Kirche Augsburgischen Bekenntnisses in der Slowakei Church and state - Czechoslovakia - 1945-1950 Church life - Czechoslovakia - 1945-1950 Czechs and Poles - Czechoslovakia - 1945-1950 Církevní život - Československo - 1945-1950 Evangelical churches - Czechoslovakia - 1945-1950 Evangelical congregations - Czechoslovakia - 1945-1950 Evangelické církve - Československo - 1945-1950 Evangelické sbory - Československo - 1945-1950 National identity - Czechoslovakia - 1945-1950 Národní identita - Československo - 1945-1950 Stát a církev - Československo - 1945-1950 Češi a Poláci - Československo - 1945-1950 Tschechen Těšínské Slezsko - náboženské poměry - 1945-1950 Těšínské Slezsko - religious conditions - 1945-1950 Teschener Schlesien Monografie Monography |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016983989&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT szymeczekjozef augsburskikosciołewangelickiwczechosłowackiejczescislaskacieszynskiegowlatach19451950 |