Bystrzyca Kłodzka: zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Polish |
| Veröffentlicht: |
Wrocław [u.a.]
Wydawnictwo DTSK Silesia
2007
|
| Schriftenreihe: | Monografie Regionalne Dolnego Śląska
|
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract |
| Beschreibung: | Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Geschichte der Stadt Habelschwerdt |
| Beschreibung: | 361, [1] s., [20] s. tabl., [1] k. tabl. złoż. il. 24 cm |
| ISBN: | 9788388976506 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV035045828 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20220321 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 080910s2007 |||| |||| 00||| pol d | ||
| 020 | |a 9788388976506 |9 978-83-88976-50-6 | ||
| 035 | |a (OCoLC)233497109 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV035045828 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a pol | |
| 049 | |a DE-12 | ||
| 050 | 0 | |a DK4800.B97 | |
| 084 | |a 7,41 |2 ssgn | ||
| 100 | 1 | |a Ruchniewicz, Małgorzata |d 1970- |e Verfasser |0 (DE-588)132253739 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Bystrzyca Kłodzka |b zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |c Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej |
| 264 | 1 | |a Wrocław [u.a.] |b Wydawnictwo DTSK Silesia |c 2007 | |
| 300 | |a 361, [1] s., [20] s. tabl., [1] k. tabl. złoż. |b il. |c 24 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 490 | 0 | |a Monografie Regionalne Dolnego Śląska | |
| 500 | |a Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Geschichte der Stadt Habelschwerdt | ||
| 505 | 0 | |a Bibliogr. s. 345-351 | |
| 648 | 7 | |a Geschichte |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 650 | 0 | 7 | |a Geschichte |0 (DE-588)4020517-4 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia |2 jhpk | |
| 651 | 7 | |a Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia |2 jhpk | |
| 651 | 7 | |a Bystrzyca Kłodzka |0 (DE-588)5094184-7 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 689 | 0 | 0 | |a Bystrzyca Kłodzka |0 (DE-588)5094184-7 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Geschichte |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 689 | 1 | 0 | |a Bystrzyca Kłodzka |0 (DE-588)5094184-7 |D g |
| 689 | 1 | 1 | |a Geschichte |0 (DE-588)4020517-4 |D s |
| 689 | 1 | |8 1\p |5 DE-604 | |
| 700 | 1 | |a Rosik, Stanisław |d 1969- |e Sonstige |0 (DE-588)1172001111 |4 oth | |
| 700 | 1 | |a Wiszewski, Przemysław |d 1974- |e Sonstige |0 (DE-588)104675792X |4 oth | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSBMuenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016714583 | ||
| 883 | 1 | |8 1\p |a cgwrk |d 20201028 |q DE-101 |u https://d-nb.info/provenance/plan#cgwrk | |
| 942 | 1 | 1 | |c 307.09 |e 22/bsb |g 438 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804137982650744832 |
|---|---|
| adam_text | Spis ilustracji barwnych
I. Widok z wiaduktu kolejowego, z prawej strony mury
obronne i wójtostwo
(Fot.
M.
Kozber)
......
po
s.
64
II.
Fragment murów obronnych przy od ul. Wojska Pol¬
skiego z niedawno przeniesioną maryjną kapliczką z
początku
XX
w.
(Fot.
M.
Kozber)
.......
po
s.
64
III. Bystrzycki pręgierz z
1556
r. W tle Wieża Rycerska
(Fot.
M.
Kozber)
............
pos.
64
IV.
Widok na Mały Rynek z Baszty Kłodzkiej
(Fot.
M.
Ko¬
zber)
................
po
s.
64
V.
Jedyna zachowana brama do miasta nazwana Wodną
(Fot.
M.Kozber)
............
pos.
64
VI.
Muzeum Filumenistyczne, dawny kościół ewangelicki
i Baszta Rycerska, niegdyś część umocnień obronnych
miasta, później dzwonnica pobliskiej świątyni
(Fot.
M.
Kozber)
...............
po
s.
64
VII.
Podziemia wójtostwa
(Fot.
M.
Kozber)
.....
pos.
128
VIII.
Portal kamienicy na pl. Wolności (rynek)
17
z
1620
r.
(Fot.
M.
Kozber)
............
po
s.
128
IX.
Kaplica św. Floriana z lat
1725-1727
(Fot.
M.
Kozber)
X.
Statua Trójcy Świętej z
1736
r.
(Fot.
M.
Kozber)
. .
po
s.
128
XI.
Barokowa krata z drugiej połowy
XVII
w. w kościele
parafialnym
(Fot.
M.
Kozber)
........
po
s.
128
XII.
Rzeźba Matki Boskiej z dzieciątkiem z końca
XV
w. w
kościele parafialnym
(Fot.
M.
Kozber)
......
pos.
128
XIII.
Chrzcielnica w kościele parafialnym z
1577
r.
(Fot.
M.
Kozber)
...............
po
s.
128
XIV.
Kościół parafialny pod wezwaniem św. Michała Archa¬
nioła
(Fot.
M.
Kozber)
...........
po
s.
128
XV.
Ołtarz główny dłuta Augusta
Neumanna
w kościele pa¬
rafialnym z
1909
r.
(Fot.
M.
Kozber)
......
pos.
128
XVI.
Kościół parafialny, kaplica św. Floriana, ratusz i kościół
szpitalny w
1739
r. (według rysunków
F. B.
Wernera)
(Album
der Grafschaft Glatz, hrsg.
v.
F. A. Pompejus,
Glatz
1862,
własność: Biblioteka Uniwersytetu Wro¬
cławskiego)
..............
po s.
128
XVII.
Rynek i panorama miasta w pierwszej połowie
XIX
w.
na malowidle ściennym w kamienicy na pl. Wolności
4
(Fot
M.
Kozber)
............
po
s.
128 358
XVIII.
Cesarz Karol
VI
przywraca Bystrzycy odebraną po
wojnie trzydziestoletniej wyższą jurysdykcję
15
V
1730................
pos.
136
XIX.
Ołtarz główny kościoła św. Jana Nepomucena z ok.
1833
r.
(Fot.
M.
Kozber)
.........
pos.
224
XX.
Kościół św. Jana Nepomucena (kościół szpitalny),
wzniesiony w latach
1826-1833
(Fot.
M.
Kozber)
. .
po
s.
224
XXI.
Ratusz, gruntownie przebudowany w latach
1853—
1854
(Foi M.
Kozber)
..........
po
s.
224
XXII.
Panorama miasta i jego herb na pocztówce z
1905
r.
(ze zbiorów A. Wziątka)
..........
po s.
224
XXIII.
Pustki, obecnie Stara Bystrzyca kolonia (niem. Wu-
stung), ulubione miejsce rekreacji dawnych bystrzy-
czan na świeżym powietrzu (ze zbiorów A. Wziątka)
XXIV.
Widok miasta z wieżami kościelną i ratuszową
(Fot.
M.
Kozber)
..............
pos.
224
XXV.
Panorama miasta z dominującą wieżą kościoła para¬
fialnego
(Fot.
M.
Ruchniewicz)
.......
po
s.
224
XXVI.
Malowniczy kątek (niem.
Malerwinkel) na
obrazie
Irmy
Hlawaty, malarki i nauczycielki bystrzyckiej
(pocztówka wydana w
2007
r. przez
LO
im. Powstań¬
ców Śląskich w Bystrzycy Kłodzkiej z okazji stulecia
urodzin artystki)
............
pos.
224
XXVII.
Na starym cmentarzu
(Fot.
M. Ruchniewicz)
. . .
po
s.
224
XXVIII.
Panorama miasta w okresie międzywojennym (ze
zbiorów M. Ruchniewicz)
.........
pos.
224
XXIX.
Zamek w Gorzanowie, zakupiony przez władze By¬
strzycy Kłodzkiej wraz z gruntami rolnymi i lasami w
1930
r.
(Fot.
M.Ruchniewicz)
........
pos.
224
Na okładce herb Bystrzycy Kłodzkiej
Na
1.
wyklejce widok miasta z lotu ptaka (ze zbiorów
A. Wziątka)
Na
2.
wyklejce zdjęcie lotnicze z początku lat
90.
(ze zbiorów UMiG w Bystrzycy Kłodzkiej)
Spis
tresei
Słowo wstępne (Renata Surma)
5
Od autorów
7
I. Najdawniejsze dzieje Bystrzycy Kłodzkiej (do początku
XIV
w.)
(Stanisław Rosik)
11
Zanim powstało miasto
11
W kręgu najdawniejszych wspólnot ludzkich
11
W dobie barbaricum
15
Między Czechami Przemyślidów a Polską Piastów
18
Narodziny miasta
20
Nad rwącą wodą
21
Habelswerde
vel
Hawelswerde, czyli Habelschwerdt
23
Zagadka początków
24
II.
Średniowieczna communitas
(1319-1520)
(Przemysław
Wiszewski)
27
Osada targowa czy miasto? Przełom
1319
r.
27
Polityka w mieście i dla miasta
30
Gospodarcze centrum okręgu
38
Miejska pobożność
42
Bystrzycka codzienność
49
III. W epoce przemian
(
XVI-połowa
XVII
w.) (Przemysław
Wiszewski)
58
Nieco o ustroju miejskim
58
Różne oblicza reformy Kościoła
65
Rozkwit gospodarki
71
Życie w małym mieście, czyli nowożytna Bystrzyca
75
Klęska wielkiej wojny
(1618-1648) 81
IV
Dążąc do stabilizacji
(1648-1742)
(Przemysław Wiszewski)
90
Polityka i włada, czyli sztuka uników
90
Odbudowa miasta i
j
ego gospodarki
92
Rekatolizacja
96
Pożary, zarazy i życie miasta
100
360
V.
Pruskie porządki
(1742-1813)
(Przemysław Wiszewski)
105
Między Habsburgami a Hohenzollernami
105
Rozwój hamowany przez los
107
W cieniu Napoleona
113
VI.
Okres pokoju i rozwoju
(1815-1914)
(Małgorzata
Ruchniewicz)
117
Odbudowa po wojnie i pożarach. Bystrzyca Kłodzka
powiatem
117
Rozwój infrastruktury i gospodarki w drugiej połowie
XIX
w.
129
Rzemieślnicze warsztaty i fabryki zapałek
139
Miejskie finanse
143
Bystrzycki samorząd
145
Mieszkańcy Bystrzycy a wielka polityka
146
Kulturkampf 152
Mieszkańcy miasta przy urnach wyborczych
155
Ludność miasta do
1914
r.
159
Stowarzyszenia, związki, bractwa. Życie organizacyjne przed I woj¬
ną światową
162
Muzyczne
pasj e
mieszkańców
168
Pisarze i badacze lokalnej historii
170
Oświata w murach miasta
177
Kwestie wyznaniowe
183
VII.
Czas wojen i kryzysu
(1914-1945)
(Małgorzata
Ruchniewicz)
191
Bystrzyca podczas I wojny światowej
191
Powój enny kryzys polityczny
195
Hiperinflacja
199
Przełamanie kryzysu
203
Życie towarzyskie i rozrywki bystrzyczan
205
Rozwój miasta w drugiej połowie lat
20.
Szkolnictwo
miejskie
209
Naziści w Bystrzycy
212
Budowa totalitarnego państwa
218
Prześladowania bystrzyckich Żydów
225
Sytuacja gospodarcza po
1933
r.
226
Wydarzenia kulturalne lat
1933-1939 229
Od zaplecza frontu po miasto okupowane
(193 9-1945) 231
VIII.
Bystrzyca Kłodzka w Polsce Ludowej
(1945-1989)
(Małgorzata Ruchniewicz)
241
Narodziny polskiej Bystrzycy
241
Wysiedlenie Niemców. Tworzenie się nowej społeczności
244
Powstanie nowej administracji
249
361
Życie kulturalne i religijne. Pierwsze organizacje
253
Stan miejskiej gospodarki w końcu lat
40.
XX
w.
259
W cieniu gospodarki nakazowo-rozdzielczej
261
Bystrzycki boom rozwojowy lat
60.
i
70. 264
Warunki życia ludności
268
Rzemiosło i przemysł w warunkach gospodarki centralnie
sterowanej
277
Stan miasta w
1975
r.
275
Kryzys lat
80. 275
Aktywność polityczna mieszkańców w okresie Polski Ludowej
277
Od „Solidarności do „okrągłego stołu
289
Aktywność kulturalna w warunkach realnego socjalizmu
294
Rozwój oświaty i działalność organizacji społecznych
300
IX.
Bystrzyca Kłodzka w okresie transformacji politycznej
i gospodarczej
( 1989-2006)
(Małgorzata Ruchniewicz)
311
Odrodzenie samorządności lokalnej
311
Dawne kłopoty i nowe ciężary
315
Powódź i nieziszczone nadziej
e na
powiat
318
Inwestycj
e
i plany rozwój owe
321
Życie społeczno-kulturalne i sportowe
325
Dějiny Kladské Bystřice.
Resume
332
Geschichte der Stadt Habelschwerdt. Zusammenfassung 338
Źródła i literatura
345
Spis ilustracji
352
[ Bayerische
i
Staatsbibliothek
l München
Dějiny Kladské Bystřice
Résumé
Město bylo založeno ve
13.-14.
století při obchodní cestě, která tudy vedla
již v době bronzové. Potvrzují to nálezy římských mincí z druhého století
našeho letopočtu z Bystřice a jejího nejbližšího okolí, stejně jako písemné
zmínky z
11.
a
12.
století. Místo, kde se setkávají dvě řeky
-
Nisa a Kladská
Bystřice,
-
však bylo atraktivní pro osadníky již před třemi tisíci lety. Do¬
kládá to pohřebiště
lužické
kultury, jež se nachází nedaleko dnešního mě¬
sta. Není však vyloučeno, že toto území bylo osídleno ještě dříve. Nejstarší
známé stopy, svědčící o usazení lidu v Kladské kotlině v době paleolitu,
jsou staré přes
400 000
let.
V období kmenového zřízení a vzniku prvních slovanských státních
útvarů
(7.-10.
století) se v Kladské kotlině pravděpodobně usadil některý
z charvátských kmenů. Městské zřízení přijala Bystřice v době správy
českých vládců, posledních Přemyslovců a jejich nástupců Lucemburků.
V období od
10.
do
14.
století se sice pokusili několikrát zmocnit správy v
Kladsku Piastovci, vládnoucí v Polsku a ve Slezsku, avšak v době, kdy do¬
cházelo
к
rozvoji městského zřízení, udržovali
s
Prahou dobré vztahy.
Nejstarší zápisy názvu města Habelschwerdt
-
Habelswerde/ Hawels-
werde,
-
vycházející z německého jazyka, poukazují na to, že město leželo
na říčním ostrově nebo poblíž něho. Snaha odvodit název města od jména
jeho zakladatele nebo majitele (např. jakéhosi Habela) zůstává pouze otáz¬
kou dohadů. Později, ve středověku doložený slovanský název vsi Bystri¬
ce, může svědčit o tom, že ves byla založena poblíž již takto zvané vesni¬
ce (dnešní Staré Bystřice). Městská osada vznikla pravděpodobně v místě
starší trhové vsi
s
farním kostelem. (Počátky
bystrického
farního kostela se
kladou do doby kolem roku
1250).
Ves zůstávala pod vlivem nedalekého,
mnohem většího Kladska.
V další fázi urbanistického rozvoje byly vyměřeny parcely města
-
náměstí, kolem něho pravidelná síť ulic a nejnutnějších hospodářských a
obchodních zařízení. Byla povolána městská samospráva
s
rychtářem v
čele. Přelomovým rokem v dějinách Kladské Bystřice se stal rok
1319,
kdy
Jan Lucemburský udělil městu plná práva, příslušející královským městům
v Čechách. Díky aktivitě dědičného rychtáře Jakuba Riickera bylo v mí¬
stě trhové vsi založeno město na německém právu, které bylo obehnáno
obrannými hradbami. Královská privilegia, jež ustanovovala městskou
samosprávu, zajišťovala dominantní postavení rychtáři, královu zástupci.
Situace se nezměnila po celé období středověku a trvala až do
16.
století.
332
V téže době se město stalo obchodním a řemeslnickým střediskem a centrem
soudního obvodu (Weichbildu). Měšťané se do městské rady dostali teprve
v poslední čtvrtině
14.
století. V Bystřici se přitom nesetkáme
s
obvyklým
rozdělením na radní a přísedící, což bylo zřejmě důsledkem malé velikosti
města a dominantního postavení zdejšího rychtáře. Teprve v roce
1617
se
měšťanům podařilo získat souhlas od českého krále, aby na místo rychtáře
byl dosazován představitel zástupci městské rady. Tímto opatřením se mě¬
sto
-
až na daňové záležitosti
-
stalo na králi nezávislé.
Kladská Bystřice plnila po celé období středověku a raného novověku
roli centra výroby a obchodu pro sousední vesnice. Mílové právo tak nutilo
obyvatele těchto vsí, aby si kupovali výrobky od kupců z Bystřice. Město se
však nezapojilo do dálkového obchodu. Měšťané se živili rovněž zeměděl¬
stvím.
V
16.
století stoupl počet krámů ve městě. V roce
1592
zakoupilo město
dvě vesnice. V letech
1556-1566
bylo vydlážděno náměstí a ulice, byl po¬
staven kamenný pranýř, budova školy a kamenný most přes Bystřici. Obje¬
vily se první zděné domy. V roce
1596
získala radniční věž hodiny (ciferník
s
24
hodinami).
Centrem náboženského života byl městský farní kostel. Kromě něho hrál
důležitou roli v církevním životě města rovněž městský špitál
s
kaplí sv.
Antonína, založený v roce
1381.
V roce
1405
byl zřízen dům chudých (tzv.
Seelhaus).
Oba domy byly finančně podporovány Bystřičany. V letech
1532-
1538
pronikla do Bystřice reformace. Již kolem roku
1545
přešla téměř celá
obec od římskokatolického vyznání
к
novokřtěncům nebo ke stoupencům
Kašpara Schwenkenfelda. V období od druhé poloviny
16.
století až do tři¬
cetileté války získalo dominantní postavení luteránství.
Město bylo málokdy aktivním účastníkem velkých politických událostí.
V období husitských válek v roce
1424
uzavřel ziebický kníže Jan dohodu
s
měšťany a stavy z Kladska,
Ziębic a
Bystřice proti „českým heretikům .
V roce
1429
dobyli husité město a pouze opevněné zdi rychty zachránily
život těm, kterým se podařilo ukrýt. V roce
1469,
poté co město uznalo
vládu Jiřího z Poděbrad, došlo
к
útoku na město ze strany vratislavských a
niských vojsk, která neakceptovala krále. V roce
1618
se Bystřice postavila
na stranu českých a slezských stavů, které usilovaly získat od Habsburků
uznání náboženských práv protestantů. V roce
1621
bylo město obsazeno
císařským vojskem a ztratilo řadu privilegií. Ve třicátých a čtyřicátých le¬
tech docházelo často
к
rabování a vypalování města Švédy.
V polovině
17.
století se město postupně zotavovalo ze svých ran. V osm¬
desátých letech
17.
století vykoupila městská obec od vládce řadu svých
pravomocí. Město nadále zůstávalo obchodním a řemeslnickým centrem
pro sousední vesnice. Těžkou ránu přineslo městskému hospodářství v době
třicetileté války císařské nařízení, podle kterého měla být zastavena veškerá
privilegia těm spolkům, jež se vzbouřily proti Habsburkům. Týkalo se to
rovněž Bystřice. Tato nepříznivá situace však trvala pouze do roku
1654.
Tehdy městské cechy získaly zpět monopol na své služby.
Rekatolizace města, která byla zahájena ještě během třicetileté války,
proběhla úspěšně. V posledním čtvrtletí
17.
století se již téměř celá měst-
333
ská obec aktivně účastnila náboženského života římskokatolické církve. V
roce
1680
byla speciálně postavena kaplička sv. Františku Xaverskému. Již
v roce
1646
nechal lazebník Florián Zierl na někdejší Chmelové hoře vybu¬
dovat skromnou kapličku
к
uctění sv. Floriána. Od začátku
18.
století byla
prokazována úcta tomuto světci procesími. V letech
1725-1728
došlo ke
stavbě nové kaple.
První pruské oddíly vkročily do Bystřice v říjnu roku
1741.
Obsadily mě¬
sto bez jediného výstřelu. Během několik let trvajícího konfliktu přecházelo
město často z rukou do rukou. Pokaždé přitom byla Bystřice rabována a
ničena. Dokonce ani uzavření míru po sedmileté válce v roce
1763
nepři¬
neslo městu úlevu. V době války o bavorské dědictví
(1778-1779)
probíhal
o město ostrý boj, který skončil správou Rakušanů, jež trvala téměř šest
měsíců. Měšťanům byly ukládány kontribuce a nucené práce, aby byly pot¬
lačeny veškeré sentimentální vzpomínky na Habsburky.
Prusové zrušili městskou samosprávu, zvýšili daně a zabrali městu část
privilegií. Mírové podmínky však byly příznivé pro hopodářský a demo¬
grafický rozvoj. V roce
1809
žilo ve městě
1660
obyvatel, v
16.-17.
století
to bylo pouze
1200-1400.
Od druhé poloviny
18.
století se Bystřice stala
sídlem posádky, což přineslo prospěch
-
z hlediska většího odbytu -zvláště
řemeslníkům. Kromě řemeslníků začaly ve městě působit rovněž první to¬
várny na výrobu kožených výrobků, sukna a oděvu. Změnila se rovněž kon¬
zumní struktura v samotném městě. Nově se zde objevili výrobci luxusních
výrobků. Bystřice tak přestala být pouze střediskem, které pokrývá základní
potřeby místního venkovského okolí, ale
-
díky pruským důstojníkům a
úředníkům, kteří se zde usadili,
-
se stala rovněž městem, uspokojujícím
nové potřeby, přicházející zvenčí.
V létě roku
1800
vypukl v Bystřici požár, který zničil v poměrně krátké
době střechu farního kostela, věž radnice, dívčí školu, zvoníkův byt, přes
sto deset měšťanských domů v obvodu městských hradeb a na Vodním před¬
městí. Díky podpoře státní moci a úvěrům se podařilo město obnovit. Dříve
než však mohla Bystřice plně pocítit důsledky společenské modernizace
19.
století, změny, jež ve městě nastoupily, byly zastaveny politickými událost¬
mi
-
válkou Pruska
s
Napoleonem. Samotné náklady, které Francouzi v
době okupace města uložili Bystřici, činily
11 000
tolarů.
К
tomu je nutné
připočíst speciální daně, které požadovali samotní Prusové. Naštěstí jedinou
formou přímé účasti Bystřičanů ve válce byla pouze jejich péče o raněné. V
letech
1813-1814
zde působil lazaret pro lehce raněné pruské vojáky. Díky
reformám, zavedeným v celém Prusku, získala Bystřice opět samosprávu.
Zrušení cechů přineslo modernizaci řemesel.
Konec napoleonských válek znamenal pro město začátek téměř stole¬
tého období míru. To však zahájil ničivý požár. Dluhy, které městu zůstaly
po obnově města, ještě dlouho zatěžovaly
j
eho
rozpočet.
К
intenzivnějšímu
rozvoji města došlo v druhé polovině
19.
století. Tehdy byla zahájena řada
investicí. Došlo
к
přestavbě radnice
(1853-1854).
Na přelomu padesátých a
šedesátých let byl založen špitál, spravovaný církevní nadací „Marie-Hilf
.
Rozsáhlá stavba semináře pro učitele byla postavena na přelomu sedm¬
desátých a osmdesátých let. O několik let později získal nové sídlo rovněž
úřad starosty. Důležitou investicí byla výstavba nového jímání vody a vodo¬
vodu
(1893).
Železnice byla zavedena do Bystřice v polovině sedmdesátých
let. Snadno přístupná zastávka v centra města byla postavena na konci deva¬
desátých let
19.
století. V investicích se pokračovalo na začátku
20.
sto¬
letí (energetický podnik, nová hasičská zbrojnice, budova obecné školy a
městská jatka). Po celé období byly opravovány chodníky a ulice. Na hoře
sv. Floriána byl zřízen park. Nedaleké Pustiny
(pols.
Pustki,
něm.
Wüstung)
se staly rekreačním zázemím Bystřice (restaurace, rybníky, aleje, místa pro
piknik). Již v období Velké války došlo
к
přestavbě farního kostela, jenž
získal novou, majestátní neobarokní věž.
Velké zásluhy na tomto stavu měli starostové města, kteří byli dobrými
správci. Svou funkci obvykle zastávli déle než jedno funkční období. Mezi
takové „stálé hospodáře města patřili např. Ch. G.
Hallmann,
A.
Schaffer
nebo H.
Geisler,
jenž město řídil od konce devadesátých let
19.
století do
třicátých let
20.
století. Práci starostů kontrolovala městská rada, jež byla
volena obyvateli města, rozdělenými podle příjmů do tří skupin.
Pro
19.
století byl charakteristický růst počtu obyvatel města. Na začátku
dvacátých let
19.
století žilo ve městě přibližně
1, 9
tisíc osob. V roce
1840
to bylo již
2,7
tisíc lidí. Počet obyvatel se zdvojnásobil v sedmdesátých
letech a v roce
1880
dosáhl již
5,6
tisíc obyvatel. Později byl přírůstek již
slabší. V roce
1900
bylo registrováno
6
tisíc obyvatel. Bystřičané předsta¬
vovali velmi homogenní skupinu. Dominovali katolíci. V roce
1880
bylo
ve městě asi
200
protestantů, Židů bylo jen několik desítek. Základ měst¬
ského hospodářství tvořil obchod, řemesla a dřevoprůmysl. Bystřice byla
hospodářským centrem jižní části Kladského hrabství. Zdejší obchody a
dílny sloužily především místním městským a venkovským spotřebitelům.
Mezi zdejší specializované řemeslníky patřili pekaři, řezníci, ševci, truhláři,
krejčí atd. Město disponovalo řadou gastronomických a hotelových zařízení
na různé úrovni, které sloužily jak přijíždějícím hostům, tak především
místním klientům. Na začátku
20.
století se objevily
-
díky technickému
pokroku
-
představitelé nových profesí
-
mechanici a
inštalatéri. V
průmys¬
lové výrobě se na první místo dostala velkovýroba zápalek. První továrny
se objevily již v šedesátých a sedmdesátých letech
19.
století (Dietzlova
továrna,
Grübelova
továrna). Na konci století vznikl novodobý podnik spo¬
lečnosti
„Augsburger
Union . V rozpočtu města hrály důležitou roli
-
kromě
platby daní a různých poplatků
-
příjmy z městských podniků. Samo město
bylo majitelem vlastní cihelny, rybníků a téměř dvou tisíc lesů v okolních
horách. Zisky, které přicházely z obchodu
s
dřevem, umožňovaly splácet
úvěry, brané na investice.
Politický život ve městě v první polovině
19.
století byl obecně poměrně
málo dynamický. Výjimku představovalo období „jara národů , které bylo
rovněž v Bystřici velmi intenzivní. Poslední desetiletí
19.
století byla poměr¬
ně živá vzhledem
к
zavedení všeobecných voleb do parlamentu Říše a díky
represivní politice berlínské vlády vůči katolicismu. Vyznaní Bystřičanů
formovalo jejich politické názory. Téměř od samého začátku vyhrávala ve
zdejším volebním obvodu do Reichstagu a Landtagu katolická strana Cen¬
trum. Společenský život ve městě v tomto období velmi ožil. Příznačným
jevem bylo zakládání a dynamický rozvoj různých organizací: nábožensko-
charitatitvních a kulturních. Vysoké uznání získaly Střelecký spolek, do-
335
brovolní hasiči, Městský pěvecký soubor nebo Katolický spolek tovaryšů.
Bystrické elity
se podílely na činnosti zdejšího oddílu Kladského horského
spolku. Oblíbenou formou zábavy obyvatel byla jejich účast na slavnostech,
v průvodech nebo na besedách při příležitosti různých náboženských či stát¬
ních svátků. Středsikem duchovního hudebního života byl seminář pro uči¬
tele, v němž pracovala celá řada vynikajících pedagogů, včele se známým
místním historikem F. Volkmerem.
V období první světové války sdílela Bystřice osud jiných podobných
měst, ležících na okraji
fronty.
Její hospodářství bylo podřízeno vojenským
účelům, město dodávalo brance, účastnilo se různých válečných shromáždění.
Porážka a pád císařství znamenaly pro obyvatele Bystřice šok. Těžká ho¬
spodářská situace po válce, územní nároky Československa prohlubovaly
nálady nespokojenosti a pocit ztrácení se v nové realitě. Přestože se situace
v druhé polovině dvacátých let zlepšila, mnoho Bystřičanů neakceptovalo
změny v Německu a ukázalo se, že mají sklony podléhat nacistické pro¬
pagandě. Velká krize zhoršila životní podmínky tisíce Bystřičanů. Činnost
nacistů začala být ve městě zřetelnější koncem dvacátých let
20.
století, kdy
pronikli do městské rady jejich zástupci. Poté co se v Německu dostala
к
moci
NSDAP,
ovládli samosprávu v Bystřici rovněž nacisté, přestože po¬
nechali ve funkci starostu Weisse, zvoleného v roce
1932.
Členové strany
Centrum nebyli schopni se jim postavit. Nacismus začal stále intenzivněji
ovlivňovat veřejný život. Byla zrušena část organizací, jiné byly podříze¬
ny nacistům. Slavnosti nacistických organizací, vyvěšování vlajek, projevy
vůdců
NSDAP
se staly součástí každodenního života. Koncem třicátých let
zde došlo
к
pronásledování nevelké židovské menšiny. Útoky nacistů na
katolickou církev vedly
к
zatčení kněze G. Hirschfeldera a následně
к
jeho
smrti v KL
Dachau.
Počet obyvatel se v roce
1939
blížil sedmi tisícům.
К
nejvýznamnějším investicím meziválečného období patřily nová elektrárna,
bazén, obytné domy a rozvedení plynu ve městě.
V období druhé světové války se situace ve městě příliš nelišila od situ¬
ace v letech
1914-1918.
Koncem roku
1944
začali ve větší míře do města
přicházet uprchlíci, ohrožení sovětskou ofenzívou. Naděje obyvatel Bystři¬
ce, že válka skončí, než přijdou Rusové, se nesplnily. Rusové obsadili město
a jeho okolí z
9.
na
10.
května
1945.
К
podřízení Kladska polské správě došlo na konci června
1945
a pro
zdejší Němce představovalo šok. Prvním polským zmocněncem v bystři-
ckém okresu byl
Bolesław
Twardowski, prvním starostou se stal
Stanisław
Owczarek.
Pro první léta nové vlády byly charakteristické časté změny, cha¬
os a hospodářské obtíže. Poláci sem začali ve větší míře přicházet od léta
1945.
Vysídlení převážné většiny německého obyvatelstva z města do konce
roku
1946
ukončilo dlouhé období v jeho dějinách a tradici. V této době
žilo ve městě
5,7
tisíc Poláků, kteří si museli zvyknout na nové přírodní a
kulturní prostředí a vytvořit si zde nové společenské vazby.
V následujících desetiletích měl negativní dopad na rozvoj města fakt, že
v Polsku došlo
к
prosazení vlády jedné strany
а к
pronikání komunistické
ideologie do téměř všech sfér každodenního života. Ústřední hospodářské
plánování vedlo
к
zaostalosti takových provincionálních oblastí, jakou byla
například i Bystřice. Chyběly prostředky na renovace, rozvoj průmyslových
podniků a obytných domů. Ve stalinovském období docházelo rovněž zde
336
к
pronásledování politických odpůrců. Po celé období byly zakazovány ne¬
závislé společneské iniciativy, všude byl zaveden diktát komunistické stra¬
ny. Důsledkem byl společenský marasmus, lhostejnost ke stavu, v jakém se
město nachází a strach ze samostatné opoziční činnosti. Tato obava zmizela
teprve v roce
1980,
kdy v Bystřici vznikl rovněž Nezávislý odborový svaz
„Solidarita . Polem společenské aktivity, třebaže rovněž kontrolovaným, se
stala kultura a osvěta.
Velikou událostí bylo otevření Filumenistického muzea v roce
1964.
Ke
zlepšení stavu města došlo teprve v šedesátých letech, kdy byly Bystřici
přiznány větší finanční prostředky na opravy a renovace budov a infrastruk¬
tury. V sedmdesátých letech bylo postaveno sídliště vícerodinných panelo¬
vých domů. Částečně byly modernizovány zdejší výrobní podniky, z nichž
byly nejdůležitější továrna na výrobu zápalek a továrna na výrobu nábytku.
Stále se však nedostávalo prostředků např. na renovace a stavbu čistíren
odpadních vod. Další hospodářská krize v PLR přibrzdila rozvoj města. V
osmdesátých letech byly zahájeny pouze nečetné investice, jejichž realizace
trvala léta. Nezbytné bylo zajistit
-
z hlediska památkové péče
-
stav Starého
města, pod nimž byla objevena síť podzemních chodeb, kterým hrozilo, že
budou zasypány.
Pád komunismu, hospodářská transformace a obnovení samosprávy
(1989/1990)
mělo vliv na další osudy Bystřice. Vedle pozitivních jevů, ja¬
kými byla např. velká hospodářská aktivita lidí, možnost uplatnění svého
vlivu na politiku místního zastupitelstva (prvním starostou byl M.
Kamiń-
ski) a oživení organizačního života, se však objevily rovněž jevy negativní:
bankrot největších průmyslových podniků, velká nezměstnanost, nedosta¬
tek prostředků na nejnutnější investice. I přes obtížné podmínky se však
podařilo zprovoznit čistírnu odpadních vod a postupně kanalizovat město.
V demografickém rozvoji města, zpomaleném již koncem komunistického
období, nastoupil regres. Počet obyvatel dosáhl svého vrcholu koncem osm¬
desátých let
(12
tisíc) a od té doby postupně klesá.
V současné době hledá Bystřice nový model svého dalšího rozvoje. Chce
-
podobně jako v meziválečném období
-
rozvíjet své služby v oblasti turisti¬
ky, využívaje přitom přírodní bohatství a historické památky svého regionu.
Společnost města i jeho vládní představitelé si váží kulturního dědictví By¬
střice a na rozdíl od komunistického období spolupracují se zástupci něk¬
dejších obyvatel.
Překlad Jana Wojtucka
Geschichte der Stadt Habelschwerdt
Zusammenfassung
Die Stadt Habelschwerdt entstand im 13.-14. Jahrhundert an einem Han¬
delsweg, der seit der Bronzezeit an dieser Stelle vorbeiführte. Davon zeugen
Funde römischer Münzen aus dem 2. Jahrhundert unserer Zeitrechnung in
und nahe Habelschwerdt sowie schriftliche Quellen aus dem 11. und 12.
Jahrhundert. Das Gebiet, in dem Neisse und Kressenbach zusammenfließen,
zog schon vor mindestens dreitausend Jahren Siedler an, wovon ein Fried¬
hof aus der Zeit der sog. Lausitzer Kultur in der Nähe der heutigen Stadt
zeugt. Es ist nicht ausgeschlossen,
dass
es an dieser Stelle schon früher eine
andere Ansiedlung gab. Die ältesten bekannten Spuren der steinzeitlichen
Bevölkerung im Glatzer Talkessel zählen über 400 Tsd. Jahre.
Man nimmt hypothetisch an,
dass
in der Epoche der Stämme und der
Entstehung der ersten slawischen Staatlichswesen (7.-10. Jahrhundert) im
Glatzer Talkessel ein kroatischer Stamm ansässig war. Als städtische Ge¬
meinde formierte sich Habelschwerdt vor allem unter der Herrschaft der
böhmischen Könige, der letzten Premysliden und ihrer Nachfolger, der Lu¬
xemburger. Darüber hinaus griffen Vertreter der in Polen und in Schlesien
herrschenden Piasten im Laufe des 10.-14. Jahrhunderts nach der Macht
über den Glatzer Talkessel, allerdings waren die Kontakte mit Prag wäh¬
rend der Herausbildung der Stadt ausschlaggebend. Ob die Stadt nach ihrem
Begründer oder Stadtbesitzer (eventuell mit Namen Habel) benannt wurde,
ist nach wie vor Gegenstand von Spekulationen. Der später im Mittelalter
bestätigte slawische Name für die Ortschaft,
Bystrice,
erlaubt die Schluss¬
folgerang,
dass
sie in der Nähe eines Dorfes mit diesem Namen gegründet
wurde (Altweistritz/Stara Bystrzca). Der Ursprang der Stadt liegt vermut¬
lich in einer Marktsiedlung und der mit ihr verbundenen Pfarrei (die Anfän¬
ge der Habelschwerdter Pfarrkirche werden ca. auf das Jahr 1250 datiert).
Diese Siedlung war von größeren Stadt Glatz abhängig.
In der nächsten Etappe der Entwicklung der Stadt wurden ein regulä¬
res Straßennetz und ein Marktplatz angelegt, sowie der Handels- und Wirt¬
schaftseinrichtungen, die für das Leben der Stadt wichtig waren. Es kri¬
stallisierten politische Strukturen heraus, an deren Spitze der Vogt stand.
Eine Wende in der Geschichte Habelschwerdts brachte das Jahr 1319, als
ihr Johann von Luxemburg die den königlichen Städten in Böhmen zuste¬
henden Rechte verlieh. Dank der Aktivität von Erbvogt Jakob Rücker ent¬
stand aus einer Marktsiedlung eine Stadt nach deutschem Recht, die mit 338
Befestigungsmauern umgeben war. Die das System der Stadt bestimmenden
königlichen Privilegien räumten dem Vogt, dem Vertreter des Königs, eine
dominierende Stellung darin ein. Dieser Zustand dauerte das ganze Mittel¬
alter und den Großteil des 16. Jahrhunderts an. Zur selben Zeit wurde die
Stadt zum Zentrum des lokalen Gerichts-, Handels- und Handwerkskreises.
Das Bürgertum erlangte erst im letzten Viertel des 14. Jahrhundert eine po¬
litische Vertretung im Rahmen des Stadtrates. Die fehlende Unterscheidung
von Räten und Schöffen in Habelschwerdt ist höchstwahrscheinlich auf die
geringe Größe der Stadt und die dominierende Stellung des Vogtes zurück¬
zufuhren. Erst 1617 gelange es dem Bürgertum, vom böhmischen König die
Zustimmung dafür zu erhalten, das Amt des Vogtes mit einem Vertreter des
Stadtrates zu besetzen. Auf diese Weise wurde die Stadt bis auf die Steuer¬
fragen unabhängig.
Das ganze Mittelalter hindurch und der frühen Neuzeit blieb Habel¬
schwerdt lang für die umliegenden Dörfer das Zentrum des produzieren¬
den Gewerbes und des Handels - das Meilenrecht zwang die Dorfbewohner,
Waren von den Habelschwerdtern zu kaufen. Am Fernhandel hatte die Stadt
dagegen keinen Anteil. Die Bewohner waren darüber hinaus auch landwirt¬
schaftlich tätig.
Im 16. Jahrhundert nahm die Zahl der Krämerläden zu. 1592 kaufte die
Stadt zwei Dörfer auf. 1556-1566 wurde der Ring (Marktplatz) und die Stra¬
ßen gepflastert, es wurde ein Pranger aus Stein aufgestellt, eine Schule, eine
Steinbrücke über Kressenbach und erste Häuser aus Stein wurden gebaut.
1595 wurde am Rathausturm eine 24-Stunden-Uhr angebracht.
Das Zentrum des religiösen Lebens war die Pfarrkirche, daneben spielte
das Stadtkrankenhaus mit der 1381 gestifteten St.-Antonius-Kapelle, eine
wichtige Rolle. 1405 wurde dort das sog. Seelenhaus eingerichtet. Die Ha-
belschwerdter unterstützten diese Einrichtungen mit großzügigen Stiftun¬
gen. 1532-1538 zog die Reformation in die Stadt ein. Gegen 1545 verließ
fast ganze Gemeinde die römisch-katholische Kirche zugunsten der Ana¬
baptisten (Wiedertäufer) und Schwenkfelder. In der zweiten Hälfte des 16.
Jahrhunderts übernahmen ihren Platz die Lutheraner, die nach dem Aus¬
bruch des 30jährigen Krieges dominierten.
Die Stadt war selten in große politische Ereignisse eiribezogen. 1424,
während der Hussitenkriege schloss Herzog Johann von Münsterberg mit
dem Bürgertum und den Ständen von Glatz, Münsterberg und Habelschwerdt
ein Bündnis gegen die „böhmischen Häretiker . 1429 eroberten die Hussi-
ten die Stadt und nur die befestigten Mauern der Vogtei retteten einen Teil
der Bewohner vor dem sicheren Tod. Nachdem die Stadt die Herrschaft
Georg von Podiebrads anerkannt hatte, wurde sie 1469 von den Armeen der
gegen Podiebrad kämpfenden Städte Breslau und Neiße überfallen. 1618
setzte sich die Stadt zusammen mit den Ständen Böhmens und Schlesiens
für den Kampf gegen die Habsburger ein, um die konfessionelle Gleichbe¬
rechtigung für die Protestanten zu erreichen. 1621 wurde die Stadt durch die
kaiserliche Armee besetzt und verlor eine ganze Reihe von Privilegien. In
den 30er und 40er Jahren des 17. Jahrhunderts wurde sie mehrmals geplün¬
dert und zum Teil von den Schweden niedergebrannt.
339 In der Mitte des 17. Jahrhunderts erhob sich die Stadt aus den Ruinen. In
den 80er Jahren des 17. Jahrhunderts kaufte die Gemeinde dem Herrscher
viele seiner Privilegien in der Stadt ab. Sie blieb nach wie vor ein Handels¬
und Handwerkszentrum für ihre dörfliche Umgebung. Im Dreißigjährigen
Krieg gehörte Habelschwerdt zu den Gemeinden, die gegen die Habsburger
aufbegehrten; einen schweren Schlag für die Wirtschaft der Stadt bedeute¬
te es, als die kaiserliche Regierung alle ihre Privilegien aufhob. Allerdings
dauerte diese für die Stadt ungünstige Situation nur bis 1654 an, als die In¬
nungen der Stadt die Monopole auf ihre Dienstleistungen zurückerlangten.
Die noch während des Krieges begonnene Rekatholisierung der Stadt
wurde mit vollem Erfolg abgeschlossen. Seit dem letzten Viertel des 17.
Jahrhunderts nahm fast die ganze Gemeinde wieder aktiv am Leben der ka¬
tholischen Kirche teil. 1680 wurde eine Sonderkapelle für den Hl. Franz
Xaver gebaut. Schon 1646 hatte der Bademeister Florian Zierl, die beschei¬
dene St-Florians-Kapelle auf dem ehemaligen Hopfenberg gestiftet. Seit
Beginn des 18. Jahrhunderts wurde dieser Heilige mit Prozessionen geehrt.
In den Jahren 1725-1728 wurde ihm eine neue Kapelle gesetzt.
Die ersten preußischen Einheiten zogen 1741 in Habelschwerdt ein und
besetzten die Stadt, ohne
dass
ein einziger
Schuss
fiel. Während des mehr¬
jährigen Konflikts wechselten die Herrscher der Stadt mehrmals; jedes mal
wurde Habelschwerdt stärker geplündert und verwüstet. Sogar der Friedens-
schluss nach dem Siebenjährigen Krieg 1763 bedeutete für die Stadt kein
Ende der Probleme: Während des Bayerischen Erbfolgekrieges (1778-1779)
wurde heftig um die Stadt gekämpft. Diese Kämpfe endeten mit einer fast
fünfmonatigen Regierungszeit der Österreicher. Das Bürgertum wurde mit
Kontributionen und Zwangsarbeiten unterdrückt, wodurch der letzte Rest
an Sympathie für die Habsburger verschwand.
Die Preußen erhöhten die Steuern, hoben die Selbstverwaltung der Stadt
auf und nahmen ihr einen Teil ihrer Privilegien. Allerdings trug der Frieden
zur wirtschaftlichen und demographischen Entwicklung bei. So gab es 1809
1660 Bewohner, im 16. und 17. Jahrhundert waren es 1200-1400 gewesen.
Seit der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts war Habelschwerdt Garnison¬
zentrum, was den Handwerkern zusätzliche Absatzmöglichkeiten schuf.
Neben den Handwerkern nahmen Leder-, Tuch- und Bekleidungsbetriebe
ihre Tätigkeit auf. Die Konsumstruktur in der Stadt veränderte sich, es ka¬
men die ersten Hersteller von Luxuswaren. Habelschwerdt hörte allmäh¬
lich auf, ein Zentrum zu sein, das nur den lokalen Bedarf seiner dörflichen
Umgebung bediente; dank der dort residierenden Offiziere und preußischen
Beamten von außerhalb erweiterte sich das Warenangebot.
Im Sommer 1800 kam es in Habelschwerdt zu einem großen Brand, der
innerhalb kürzester Zeit auf das Dach der Pfarrei, den Rathausturm, das
Mädchenschulhaus, die Glöcknerwohnung und über 110 Häuser innerhalb
der Stadtmauern und der Wasservorstadt übergriff. Dank der Unterstützung
des Staates und durch Kredite gelang es, die Stadt wiederaufzubauen. Bevor
Habelschwerdt im vollen Umfang die Folgen der gesellschaftlichen Mo¬
dernisierung im 19. Jahrhundert erlebte, wurden die Veränderungen in der
Stadt durch die politischen Ereignisse - den Krieg Preußens gegen Napole¬
on - gebremst. Die Kosten, die die Stadt aufgrund der Verpflichtungen zu
tragen hatte, die ihr die Franzosen während der Okkupation aufzwangen,
betragen über 11000 Taler. Hinzukam eine Sondersteuer, die Preußen selbst
auferlegt hatte.
Von direkter Verwicklung in die Kampfhandlungen blieb größte Teil von
Habelschwerdt verschont, sieht man von der Betreuung der Verwundeten ab.
1813-1814 wurde in der Stadt ein Lazarett für leicht verwundete preußische
Soldaten betrieben. Dank der in ganz Preußen durchgeführten Reformen
wurde die Selbstverwaltung wiederhergestellt, die Aufhebung der Innungen
modernisierte das Handwerk.
Das Ende der Napoleonischen Kriege brachte der Stadt 100 Jahre Frie¬
den. Die Stadt wurde zum Zentrum eines neugegründeten Kreises (18
Ιο¬
ί
818). Allerdings begann die neue Epoche mit einem verheerenden Brand.
Die für den Wiederaufbau der Stadt aufgenommenen Kredite belasteten
den städtischen Haushalt noch sehr lange. Die Entwicklung der Stadt be¬
schleunigte sich in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Damals wur¬
den dringend notwendige Investitionen in Angriff genommen: Man begann
mit dem Umbau des Rathauses (1853-1854), an der Wende der 50er und
60er Jahre entstand das Krankenhaus, das von der kirchlichen Maria-Hilf-
Stiftung verwaltet wurde. Das geräumige Gebäude für das Lehrerseminar
wurde an der Wende der 70er und 80er Jahre gebaut. Ein paar Jahre spä¬
ter erhielt das Landratsamt einen neuen Sitz. Eine wichtige Investition war
auch der Bau einer neuen Wasserfassung und Wasserleitung (1893). Der Ei¬
senbahn kam Mitte der 70er Jahre nach Habelschwerdt, Ende der 90er Jahre
des 19. Jahrhunderts entstand eine bequeme Bahnhaltestelle im Zentrum
der Stadt. Die Investitionen wurden Anfang des 20. Jahrhunderts fortesetzt
(Elektritizitätswerk, neues Feuerwehrgerätehaus, Gebäude der Volksschule
und Stadtschlachthof). Während der ganzen Zeit wurden die Straßen und
Bürgersteige renoviert und ausgebessert, auf dem Floriansberg wurde ein
Park angelegt. Die nahe gelegene Wüstung verwandelte sich in das Freizeit¬
gelände Habelschwerdt (Restaurant, Fischteiche, Spazierpromenade, Pick¬
nickstelle). Noch in den Jahren des Ersten Weltkriegs wurde die Pfarrkirche
umgebaut, die einen mächtigen neubarocken Turm erhielt.
Große Verdienste hatten die Bürgermeister von Habelschwerdt, die die
städtischen Angelegenheiten geschickt verwalteten. In der Regel übten sie
diesen Posten länger als eine Amtszeit aus. Zu den langjährigen Stadtvätern
zählten Ch. G. Hallmann, A. Schaffer und H. Geisler, der die Stadt von Ende
der 90er Jahre des 19. Jahrhunderts bis in die 30er Jahre des 20. Jahrhun¬
derts regierte. Die Arbeit der Bürgermeister kontrollierte der Stadtrat, der
von den Bewohner der Stadt - geteilt nach Einkommen - in drei Klassen
gewählt wurde.
Das 19. Jahrhundert war von einer erheblichen Zunahme der Bevölke¬
rungszahl gekennzeichnet. Am Beginn der 20er Jahre des 19. Jahrhunderts
zählte die Stadt ca. 1.900 Bewohner, 1884 waren es bereits 2.700. Die Zahl
verdoppelte sich in den 70er Jahre und erreichte 1880 5.600 Einwohner.
Später schwächte sich der Zuwachs etwas ab. 1900 wurden 6.000 Einwoh¬
ner notiert. Die Habelschwerdter bildeten eine homogene Gesellschaft, in
der die Katholiken dominierten. 1880 näherte sich die Zahl der Protestanten
200 Personen. Es gab nur vereinzelte Juden. Die Wirtschaft der Stadt fuß-
341
te
auf Handel, Handwerk und holzverarbeitender Industrie. Habelschwerdt
war das wirtschaftliche Zentrum für den südlichen Teil der Grafschaft Glatz.
Die dortigen Geschäfte und Werkstätten arbeiteten vor allem
rur
die lokalen
Abnehmer in der Stadt und auf dem Land. Unter den Handwerkern domi¬
nierten Bäcker, Fleischer, Schumacher, Tischler, Schneider udgl. Die Stadt
hatte eine Reihe von Gaststätten und Hotels mit unterschiedlichem Niveau
und Rang, die auch auswärtige Gäste, vor allem aber die lokale Kundschaft
bedienten. Anfang des 20. Jahrhunderts brachte der technische Fortschritt
Mechaniker und Installateure in die Stadt. In der Industrieproduktion setzte
sich die örtliche Zündholzfabrik an die Spitze. Die ersten Betriebe entstan¬
den schon in den 60er und 70er Jahren des 19. Jahrhunderts (Dietzelsche-Fa-
brik, Grübel-Fabrik). Ende des Jahrhunderts entstand ein moderner Betrieb
der „Augsburger Union . Im Haushalt der Stadt spielten die Einnahmen
aus städtischen Unternehmen neben Steuergeldern und Gebühren eine gro¬
ße Rolle. Die Stadt besaß eine eigene Ziegelei, Fischteiche und fast 2.000
Hektar Wald in den umliegenden Bergen. Die Gewinne aus dem Holzhandel
erlaubten es, die Investitionskredite zurückzuzahlen.
Das politische Leben in der Stadt war in der ersten Hälfte des 19. Jahr¬
hunderts allgemein wenig dynamisch. Eine Ausnahme bildete die Zeit der
Märzrevolution, die in Habelschwerdt einen intensiven Verlauf nahm. Die
letzten Jahrzehnte des 19. Jahrhunderts waren wegen der Einführung des
allgemeinen Wahlrechts zum Reichstag sowie wegen der repressiven Politik
Berlins gegenüber den Katholiken verhältnismäßig belebt. Die Konfession
der Habelschwerdter prägte deren politische Meinung stark: Von Anfang an
gewann die katholische Zentrumspartei im dortigen Wahlkreis die Wahlen
zum Reichstag und Landtag. Der Rhythmus des gesellschaftlichen Lebens
in der Stadt in dieser Epoche war sehr lebhaft, charakterisiert durch die
dynamische Entwicklung unterschiedlicher religiös-karitativer und kultu¬
reller Organisationen. Großer Achtung erfreute sich die Schützengilde, die
Freiwillige Feuerwehr, der Männergesangverein oder der katholische Ge¬
sellenverein. Die Habelschwerdter Eliten engagierten sich in der dortigen
Abteilung des Glatzer Gebirgsvereins. Die breiten Massen interessierten
sich für Paraden, Züge, Festmahle und anlässlich religiöser und staatlicher
Feiertage und Feiern von Organisationen. Das Zentrum des Musiklebens
war das Lehrerseminar, in dem eine ganze Reihe bedeutender Pädagogen
mit dem bekannten lokalen Historiker F. Volkmer an der Spitze arbeitete.
Während des Ersten Weltkrieges teilte die Stadt das Schicksal typischer
Zentren im Hinterland der Front. Ihre Wirtschaft wurde den Kriegszielen un¬
tergeordnet, sie schickte Rekruten, nahm an verschiedenen Sammelaktionen
für Kriegszwecke teil. Die Niederlage und der Sturz des Kaisertums stellten
für die Habelschwerdter einen Schock dar. Die schwierige Wirtschaftslage
nach dem Krieg und die territorialen Forderungen der Tschechoslowakei
vertieften die Stimmung der Unzufriedenheit und das Gefühl, in der neuen
Wirklichkeit zu den Verlierern zu gehören. Obwohl sich die Situation Mitte
der 20er Jahre verbesserte, akzeptierten viele Habelschwerdter die Verände¬
rung in Deutschland nicht und waren sehr anfällig für die Propaganda der
Nationalsozialisten. Die Weltwirtschaftskrise verschlechterte die Lebensbe¬
dingungen Tausender Habelschwerdter zusätzlich. Die Nazis traten Ende
der 20er Jahre stärker in der Stadt in Erscheinung; sie entsandten damals 342
ihre ersten Vertreter in den Stadtrat. Nach der Machtübernahme durch die
NSDAP besetzten die Habelschwerdter Nationalsozialisten die Stadtverwal¬
tung; sie ließen jedoch den 1932 gewählten Bürgermeister
Weiss
im Amt.
Die Mitglieder des Zentrums leisteten keinen bedeutenden Widerstand. Der
Nationalsozialismus begann, einen immer größeren Einfluss auf das gesell¬
schaftliche Leben der Stadtbewohner auszuüben. Allmählich wurde ein Teil
der gesellschaftlichen Organisationen aufgelöst, andere wurden den Natio¬
nalsozialisten unterordnet. Paraden nationalsozialistischer Organisationen,
das Hissen von Flaggen, Hören von Reden der NS-Führer wurden zum Teil
des Alltags. Ende der 30er Jahre kam es zur Verfolgung der in der Stadt
vereinzelt vertretenen jüdischen Minderheit. Der Angriff der Nationalsozia¬
listen auf die katholische Kirche führte u.a. zur Verhaftung des Kaplans G.
Hirchfelder und seines Todes im KZ
Dachau
(1940).
1939 näherte sich die Einwohnerzahl an 7.000. Personen. Zu den wich¬
tigsten Investitionen der Zwischenkriegszeit gehörten das neue Elektrizi¬
tätswerk, das Bergbad, der Wohnungsbau und die Gasversorgung der Stadt.
Während des Zweiten Weltkrieges unterschied sich die Situation nicht von
der in den Jahren 1914-1918. Ende 1944 kamen größere Zahlen von Flücht¬
lingen in die Stadt, die sich von der einrückenden Roten Armee bedroht
fühlten. Die Hoffnungen der Habelschwerdter,
dass
es nicht zu einer Ok¬
kupation der Stadt durch die Sowjets kommt, erfüllten sich nicht. Am 9/10/.
Mai zogen die Sowjets in die Stadt ein und besetzten die nächste Umge¬
bung.
Die Übergabe des Glatzer Landes an die pohlische Verwaltung erfolg¬
te Ende Juni 1945 und war für die dortigen Deutschen ein Schock. Erster
pohlischer Bevollmächtigter für den Kreis Habelschwerdt wurde
Bolesław
Twardowski, erster Bürgermeister
Stanisław Owczarek.
Die ersten Jahre der
neuen Verwaltung waren durch viele Veränderungen, Chaos und wirtschaft¬
liche Schwierigkeiten gekennzeichnet. Die polnische Bevölkerung kam seit
dem Sommer 1945 nach Habelschwerdt. Die Aussiedlung des Großteils der
deutschen Bewohner der Stadt bis Ende 1946 beendete eine lange Epoche
in ihrer Geschichte und Tradition. In dieser Zeit wohnten ca. 5.700 Polen in
Habelschwerdt, die sich in einer fremden Landschaft und kulturell fremden
Umgebung einleben und neue gesellschaftliche Netzwerke aufbauen mus-
sten.
In den nächsten Jahrzehnte wirkten sich die Einführung der Einpartei¬
enherrschaft in Polen und die kommunistischen Umgestaltungen fast aller
Lebensbereiche negativ auf die weitere Entwicklung der Stadt aus. Die
zentrale Wirtschaftsplanung benachteiligte provinzielle Zentren wie Ha¬
belschwerdt. Es mangelte an Geldern für Renovierungen, die Entwicklung
von Industriebetrieben, schließlich für den Wohnungsbau. In der Stalin-Zeit
wurden politische Gegnern auch in der Stadt verfolgt. Während der ganzen
Zeit wurden alle unabhängigen gesellschaftlichen Initiativen unterbunden,
überall wurde das Diktat der kommunistischen Partei eingeführt. Das Er¬
gebnis war gesellschaftliche Passivität, Gleichgültigkeit für den Zustand der
Stadt und Angst vor oppositionellen Tätigkeiten. Diese Situation veränder¬
te sich grundlegend erst 1980, als es in Habelschwerdt zur Gründung der
343 örtlichen
„Solidarność
kam. Auch Kultur und Bildung wurden, obschon
kontrolliert, zum Feld gesellschaftlicher Aktivität. Ein großes Ereignis war
die Öffnung des Streichholzmuseums 1964. Erst in den 60er Jahren ver¬
besserte sich der Zustand der Stadt, als größere Gelder für die Renovierung
von Gebäuden und Infrastruktur zur Verfügung gestellt wurden. In den 70er
Jahren entstand eine Wohnsiedlung mit Mehrfamilienwohnblöcken. Die In¬
dustriebetriebe, zu deren größten die Zündholz- und Möbelfabrik gehörten,
wurden zum Teil modernisiert. Es gab immer noch großen Bedarf an Reno¬
vierungen und dem Bau einer Kläranlage. Die nachfolgenden Wirtschafts¬
krisen in der Volksrepublik unterbrachen die Entwicklung der Stadt. In den
80er Jahren nahm man unzählige Investitionen in Angriff, die lange Jahre
nicht realisiert worden waren. Die Sicherung der Altstadt, unter der vom
Verfall bedrohten Kellergeschosse ausfindig gemacht wurden, wurde zum
akuten Problem.
Der Sturz des Kommunismus, die wirtschaftliche Transformation und
der Wiederaufbau der Selbstverwaltung (1989/1990) beeinflussten das wei¬
tere Schicksal Habelschwerdts. Neben positiven Erscheinungen - wie die
große wirtschaftliche Aktivität von Menschen, die Möglichkeit zur Einfluss-
nahme auf die Politik der lokalen Verwaltung (erste Bürgermeister nach der
Wende war M. Kaminski), des Belebung des organisatorischen Lebens - ka¬
men auch die negativen Begleiterscheinungen ans Licht - wie der Konkurs
großer Industriebetriebe, Arbeitslosigkeit, Mangel an Investitionsgeldern.
Trotz der schwierigen Bedingungen gelang es, die Kläranlage zu bauen und
die Stadt allmählich mit einer modernen Kanalisation auszustatten. In der
demographischen Entwicklung der Stadt, die bereits gegen Ende der kom¬
munistischen Epoche gebremst wurde, trat ein
Regress
ein. Die Einwohner¬
zahl erreichte Ende der 80er Jahre einen Höchststand (12.000 Personen) und
nimmt seither ständig ab. Zurzeit sucht Habelschwerdt nach einem neuen
Entwicklungsmodell. Man plant - ähnlich wie es in der Zwischenkriegszeit
war - die Tourismus und Dienstleistungen, basierend auf dem Reichtum der
und der Vielzahl von Sehenswürdigkeiten, auszubauen. Die Einwohner der
Stadt und ihre Verwalter schätzen das kulturelle Erbe Habelschwerdt sehr
und arbeiten, anders als in der kommunistischen Zeit, intensiv mit Vertre¬
tern der ehemaligen Bewohner der Stadt zusammen.
Übersetzung von
Krzysztof
Ruchniewicz
|
| adam_txt |
Spis ilustracji barwnych
I. Widok z wiaduktu kolejowego, z prawej strony mury
obronne i wójtostwo
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
64
II.
Fragment murów obronnych przy od ul. Wojska Pol¬
skiego z niedawno przeniesioną maryjną kapliczką z
początku
XX
w.
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
64
III. Bystrzycki pręgierz z
1556
r. W tle Wieża Rycerska
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
64
IV.
Widok na Mały Rynek z Baszty Kłodzkiej
(Fot.
M.
Ko¬
zber)
.
po
s.
64
V.
Jedyna zachowana brama do miasta nazwana Wodną
(Fot.
M.Kozber)
.
pos.
64
VI.
Muzeum Filumenistyczne, dawny kościół ewangelicki
i Baszta Rycerska, niegdyś część umocnień obronnych
miasta, później dzwonnica pobliskiej świątyni
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
64
VII.
Podziemia wójtostwa
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
128
VIII.
Portal kamienicy na pl. Wolności (rynek)
17
z
1620
r.
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
128
IX.
Kaplica św. Floriana z lat
1725-1727
(Fot.
M.
Kozber)
X.
Statua Trójcy Świętej z
1736
r.
(Fot.
M.
Kozber)
. .
po
s.
128
XI.
Barokowa krata z drugiej połowy
XVII
w. w kościele
parafialnym
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
128
XII.
Rzeźba Matki Boskiej z dzieciątkiem z końca
XV
w. w
kościele parafialnym
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
128
XIII.
Chrzcielnica w kościele parafialnym z
1577
r.
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
128
XIV.
Kościół parafialny pod wezwaniem św. Michała Archa¬
nioła
(Fot.
M.
Kozber)
.
po
s.
128
XV.
Ołtarz główny dłuta Augusta
Neumanna
w kościele pa¬
rafialnym z
1909
r.
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
128
XVI.
Kościół parafialny, kaplica św. Floriana, ratusz i kościół
szpitalny w
1739
r. (według rysunków
F. B.
Wernera)
(Album
der Grafschaft Glatz, hrsg.
v.
F. A. Pompejus,
Glatz
1862,
własność: Biblioteka Uniwersytetu Wro¬
cławskiego)
.
po s.
128
XVII.
Rynek i panorama miasta w pierwszej połowie
XIX
w.
na malowidle ściennym w kamienicy na pl. Wolności
4
(Fot
M.
Kozber)
.
po
s.
128 358
XVIII.
Cesarz Karol
VI
przywraca Bystrzycy odebraną po
wojnie trzydziestoletniej wyższą jurysdykcję
15
V
1730.
pos.
136
XIX.
Ołtarz główny kościoła św. Jana Nepomucena z ok.
1833
r.
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
224
XX.
Kościół św. Jana Nepomucena (kościół szpitalny),
wzniesiony w latach
1826-1833
(Fot.
M.
Kozber)
. .
po
s.
224
XXI.
Ratusz, gruntownie przebudowany w latach
1853—
1854
(Foi M.
Kozber)
.
po
s.
224
XXII.
Panorama miasta i jego herb na pocztówce z
1905
r.
(ze zbiorów A. Wziątka)
.
po s.
224
XXIII.
Pustki, obecnie Stara Bystrzyca kolonia (niem. Wu-
stung), ulubione miejsce rekreacji dawnych bystrzy-
czan na świeżym powietrzu (ze zbiorów A. Wziątka)
XXIV.
Widok miasta z wieżami kościelną i ratuszową
(Fot.
M.
Kozber)
.
pos.
224
XXV.
Panorama miasta z dominującą wieżą kościoła para¬
fialnego
(Fot.
M.
Ruchniewicz)
.
po
s.
224
XXVI.
Malowniczy kątek (niem.
Malerwinkel) na
obrazie
Irmy
Hlawaty, malarki i nauczycielki bystrzyckiej
(pocztówka wydana w
2007
r. przez
LO
im. Powstań¬
ców Śląskich w Bystrzycy Kłodzkiej z okazji stulecia
urodzin artystki)
.
pos.
224
XXVII.
Na starym cmentarzu
(Fot.
M. Ruchniewicz)
. . .
po
s.
224
XXVIII.
Panorama miasta w okresie międzywojennym (ze
zbiorów M. Ruchniewicz)
.
pos.
224
XXIX.
Zamek w Gorzanowie, zakupiony przez władze By¬
strzycy Kłodzkiej wraz z gruntami rolnymi i lasami w
1930
r.
(Fot.
M.Ruchniewicz)
.
pos.
224
Na okładce herb Bystrzycy Kłodzkiej
Na
1.
wyklejce widok miasta z lotu ptaka (ze zbiorów
A. Wziątka)
Na
2.
wyklejce zdjęcie lotnicze z początku lat
90.
(ze zbiorów UMiG w Bystrzycy Kłodzkiej)
Spis
tresei
Słowo wstępne (Renata Surma)
5
Od autorów
7
I. Najdawniejsze dzieje Bystrzycy Kłodzkiej (do początku
XIV
w.)
(Stanisław Rosik)
11
Zanim powstało miasto
11
W kręgu najdawniejszych wspólnot ludzkich
11
W dobie barbaricum
15
Między Czechami Przemyślidów a Polską Piastów
18
Narodziny miasta
20
Nad rwącą wodą
21
Habelswerde
vel
Hawelswerde, czyli Habelschwerdt
23
Zagadka początków
24
II.
Średniowieczna communitas
(1319-1520)
(Przemysław
Wiszewski)
27
Osada targowa czy miasto? Przełom
1319
r.
27
Polityka w mieście i dla miasta
30
Gospodarcze centrum okręgu
38
Miejska pobożność
42
Bystrzycka codzienność
49
III. W epoce przemian
(
XVI-połowa
XVII
w.) (Przemysław
Wiszewski)
58
Nieco o ustroju miejskim
58
Różne oblicza reformy Kościoła
65
Rozkwit gospodarki
71
Życie w małym mieście, czyli nowożytna Bystrzyca
75
Klęska wielkiej wojny
(1618-1648) 81
IV
Dążąc do stabilizacji
(1648-1742)
(Przemysław Wiszewski)
90
Polityka i włada, czyli sztuka uników
90
Odbudowa miasta i
j
ego gospodarki
92
Rekatolizacja
96
Pożary, zarazy i życie miasta
100
360
V.
Pruskie porządki
(1742-1813)
(Przemysław Wiszewski)
105
Między Habsburgami a Hohenzollernami
105
Rozwój hamowany przez los
107
W cieniu Napoleona
113
VI.
Okres pokoju i rozwoju
(1815-1914)
(Małgorzata
Ruchniewicz)
117
Odbudowa po wojnie i pożarach. Bystrzyca Kłodzka
powiatem
117
Rozwój infrastruktury i gospodarki w drugiej połowie
XIX
w.
129
Rzemieślnicze warsztaty i fabryki zapałek
139
Miejskie finanse
143
Bystrzycki samorząd
145
Mieszkańcy Bystrzycy a wielka polityka
146
Kulturkampf 152
Mieszkańcy miasta przy urnach wyborczych
155
Ludność miasta do
1914
r.
159
Stowarzyszenia, związki, bractwa. Życie organizacyjne przed I woj¬
ną światową
162
Muzyczne
pasj e
mieszkańców
168
Pisarze i badacze lokalnej historii
170
Oświata w murach miasta
177
Kwestie wyznaniowe
183
VII.
Czas wojen i kryzysu
(1914-1945)
(Małgorzata
Ruchniewicz)
191
Bystrzyca podczas I wojny światowej
191
Powój enny kryzys polityczny
195
Hiperinflacja
199
Przełamanie kryzysu
203
Życie towarzyskie i rozrywki bystrzyczan
205
Rozwój miasta w drugiej połowie lat
20.
Szkolnictwo
miejskie
209
Naziści w Bystrzycy
212
Budowa totalitarnego państwa
218
Prześladowania bystrzyckich Żydów
225
Sytuacja gospodarcza po
1933
r.
226
Wydarzenia kulturalne lat
1933-1939 229
Od zaplecza frontu po miasto okupowane
(193 9-1945) 231
VIII.
Bystrzyca Kłodzka w Polsce Ludowej
(1945-1989)
(Małgorzata Ruchniewicz)
241
Narodziny polskiej Bystrzycy
241
Wysiedlenie Niemców. Tworzenie się nowej społeczności
244
Powstanie nowej administracji
249
361
Życie kulturalne i religijne. Pierwsze organizacje
253
Stan miejskiej gospodarki w końcu lat
40.
XX
w.
259
W cieniu gospodarki nakazowo-rozdzielczej
261
Bystrzycki boom rozwojowy lat
60.
i
70. 264
Warunki życia ludności
268
Rzemiosło i przemysł w warunkach gospodarki centralnie
sterowanej
277
Stan miasta w
1975
r.
275
Kryzys lat
80. 275
Aktywność polityczna mieszkańców w okresie Polski Ludowej
277
Od „Solidarności" do „okrągłego stołu"
289
Aktywność kulturalna w warunkach realnego socjalizmu
294
Rozwój oświaty i działalność organizacji społecznych
300
IX.
Bystrzyca Kłodzka w okresie transformacji politycznej
i gospodarczej
( 1989-2006)
(Małgorzata Ruchniewicz)
311
Odrodzenie samorządności lokalnej
311
Dawne kłopoty i nowe ciężary
315
Powódź i nieziszczone nadziej
e na
powiat
318
Inwestycj
e
i plany rozwój owe
321
Życie społeczno-kulturalne i sportowe
325
Dějiny Kladské Bystřice.
Resume
332
Geschichte der Stadt Habelschwerdt. Zusammenfassung 338
Źródła i literatura
345
Spis ilustracji
352
[ Bayerische
i
Staatsbibliothek
l München
Dějiny Kladské Bystřice
Résumé
Město bylo založeno ve
13.-14.
století při obchodní cestě, která tudy vedla
již v době bronzové. Potvrzují to nálezy římských mincí z druhého století
našeho letopočtu z Bystřice a jejího nejbližšího okolí, stejně jako písemné
zmínky z
11.
a
12.
století. Místo, kde se setkávají dvě řeky
-
Nisa a Kladská
Bystřice,
-
však bylo atraktivní pro osadníky již před třemi tisíci lety. Do¬
kládá to pohřebiště
lužické
kultury, jež se nachází nedaleko dnešního mě¬
sta. Není však vyloučeno, že toto území bylo osídleno ještě dříve. Nejstarší
známé stopy, svědčící o usazení lidu v Kladské kotlině v době paleolitu,
jsou staré přes
400 000
let.
V období kmenového zřízení a vzniku prvních slovanských státních
útvarů
(7.-10.
století) se v Kladské kotlině pravděpodobně usadil některý
z charvátských kmenů. Městské zřízení přijala Bystřice v době správy
českých vládců, posledních Přemyslovců a jejich nástupců Lucemburků.
V období od
10.
do
14.
století se sice pokusili několikrát zmocnit správy v
Kladsku Piastovci, vládnoucí v Polsku a ve Slezsku, avšak v době, kdy do¬
cházelo
к
rozvoji městského zřízení, udržovali
s
Prahou dobré vztahy.
Nejstarší zápisy názvu města Habelschwerdt
-
Habelswerde/ Hawels-
werde,
-
vycházející z německého jazyka, poukazují na to, že město leželo
na říčním ostrově nebo poblíž něho. Snaha odvodit název města od jména
jeho zakladatele nebo majitele (např. jakéhosi Habela) zůstává pouze otáz¬
kou dohadů. Později, ve středověku doložený slovanský název vsi Bystri¬
ce, může svědčit o tom, že ves byla založena poblíž již takto zvané vesni¬
ce (dnešní Staré Bystřice). Městská osada vznikla pravděpodobně v místě
starší trhové vsi
s
farním kostelem. (Počátky
bystrického
farního kostela se
kladou do doby kolem roku
1250).
Ves zůstávala pod vlivem nedalekého,
mnohem většího Kladska.
V další fázi urbanistického rozvoje byly vyměřeny parcely města
-
náměstí, kolem něho pravidelná síť ulic a nejnutnějších hospodářských a
obchodních zařízení. Byla povolána městská samospráva
s
rychtářem v
čele. Přelomovým rokem v dějinách Kladské Bystřice se stal rok
1319,
kdy
Jan Lucemburský udělil městu plná práva, příslušející královským městům
v Čechách. Díky aktivitě dědičného rychtáře Jakuba Riickera bylo v mí¬
stě trhové vsi založeno město na německém právu, které bylo obehnáno
obrannými hradbami. Královská privilegia, jež ustanovovala městskou
samosprávu, zajišťovala dominantní postavení rychtáři, královu zástupci.
Situace se nezměnila po celé období středověku a trvala až do
16.
století.
332
V téže době se město stalo obchodním a řemeslnickým střediskem a centrem
soudního obvodu (Weichbildu). Měšťané se do městské rady dostali teprve
v poslední čtvrtině
14.
století. V Bystřici se přitom nesetkáme
s
obvyklým
rozdělením na radní a přísedící, což bylo zřejmě důsledkem malé velikosti
města a dominantního postavení zdejšího rychtáře. Teprve v roce
1617
se
měšťanům podařilo získat souhlas od českého krále, aby na místo rychtáře
byl dosazován představitel zástupci městské rady. Tímto opatřením se mě¬
sto
-
až na daňové záležitosti
-
stalo na králi nezávislé.
Kladská Bystřice plnila po celé období středověku a raného novověku
roli centra výroby a obchodu pro sousední vesnice. Mílové právo tak nutilo
obyvatele těchto vsí, aby si kupovali výrobky od kupců z Bystřice. Město se
však nezapojilo do dálkového obchodu. Měšťané se živili rovněž zeměděl¬
stvím.
V
16.
století stoupl počet krámů ve městě. V roce
1592
zakoupilo město
dvě vesnice. V letech
1556-1566
bylo vydlážděno náměstí a ulice, byl po¬
staven kamenný pranýř, budova školy a kamenný most přes Bystřici. Obje¬
vily se první zděné domy. V roce
1596
získala radniční věž hodiny (ciferník
s
24
hodinami).
Centrem náboženského života byl městský farní kostel. Kromě něho hrál
důležitou roli v církevním životě města rovněž městský špitál
s
kaplí sv.
Antonína, založený v roce
1381.
V roce
1405
byl zřízen dům chudých (tzv.
Seelhaus).
Oba domy byly finančně podporovány Bystřičany. V letech
1532-
1538
pronikla do Bystřice reformace. Již kolem roku
1545
přešla téměř celá
obec od římskokatolického vyznání
к
novokřtěncům nebo ke stoupencům
Kašpara Schwenkenfelda. V období od druhé poloviny
16.
století až do tři¬
cetileté války získalo dominantní postavení luteránství.
Město bylo málokdy aktivním účastníkem velkých politických událostí.
V období husitských válek v roce
1424
uzavřel ziebický kníže Jan dohodu
s
měšťany a stavy z Kladska,
Ziębic a
Bystřice proti „českým heretikům".
V roce
1429
dobyli husité město a pouze opevněné zdi rychty zachránily
život těm, kterým se podařilo ukrýt. V roce
1469,
poté co město uznalo
vládu Jiřího z Poděbrad, došlo
к
útoku na město ze strany vratislavských a
niských vojsk, která neakceptovala krále. V roce
1618
se Bystřice postavila
na stranu českých a slezských stavů, které usilovaly získat od Habsburků
uznání náboženských práv protestantů. V roce
1621
bylo město obsazeno
císařským vojskem a ztratilo řadu privilegií. Ve třicátých a čtyřicátých le¬
tech docházelo často
к
rabování a vypalování města Švédy.
V polovině
17.
století se město postupně zotavovalo ze svých ran. V osm¬
desátých letech
17.
století vykoupila městská obec od vládce řadu svých
pravomocí. Město nadále zůstávalo obchodním a řemeslnickým centrem
pro sousední vesnice. Těžkou ránu přineslo městskému hospodářství v době
třicetileté války císařské nařízení, podle kterého měla být zastavena veškerá
privilegia těm spolkům, jež se vzbouřily proti Habsburkům. Týkalo se to
rovněž Bystřice. Tato nepříznivá situace však trvala pouze do roku
1654.
Tehdy městské cechy získaly zpět monopol na své služby.
Rekatolizace města, která byla zahájena ještě během třicetileté války,
proběhla úspěšně. V posledním čtvrtletí
17.
století se již téměř celá měst-
333
ská obec aktivně účastnila náboženského života římskokatolické církve. V
roce
1680
byla speciálně postavena kaplička sv. Františku Xaverskému. Již
v roce
1646
nechal lazebník Florián Zierl na někdejší Chmelové hoře vybu¬
dovat skromnou kapličku
к
uctění sv. Floriána. Od začátku
18.
století byla
prokazována úcta tomuto světci procesími. V letech
1725-1728
došlo ke
stavbě nové kaple.
První pruské oddíly vkročily do Bystřice v říjnu roku
1741.
Obsadily mě¬
sto bez jediného výstřelu. Během několik let trvajícího konfliktu přecházelo
město často z rukou do rukou. Pokaždé přitom byla Bystřice rabována a
ničena. Dokonce ani uzavření míru po sedmileté válce v roce
1763
nepři¬
neslo městu úlevu. V době války o bavorské dědictví
(1778-1779)
probíhal
o město ostrý boj, který skončil správou Rakušanů, jež trvala téměř šest
měsíců. Měšťanům byly ukládány kontribuce a nucené práce, aby byly pot¬
lačeny veškeré sentimentální vzpomínky na Habsburky.
Prusové zrušili městskou samosprávu, zvýšili daně a zabrali městu část
privilegií. Mírové podmínky však byly příznivé pro hopodářský a demo¬
grafický rozvoj. V roce
1809
žilo ve městě
1660
obyvatel, v
16.-17.
století
to bylo pouze
1200-1400.
Od druhé poloviny
18.
století se Bystřice stala
sídlem posádky, což přineslo prospěch
-
z hlediska většího odbytu -zvláště
řemeslníkům. Kromě řemeslníků začaly ve městě působit rovněž první to¬
várny na výrobu kožených výrobků, sukna a oděvu. Změnila se rovněž kon¬
zumní struktura v samotném městě. Nově se zde objevili výrobci luxusních
výrobků. Bystřice tak přestala být pouze střediskem, které pokrývá základní
potřeby místního venkovského okolí, ale
-
díky pruským důstojníkům a
úředníkům, kteří se zde usadili,
-
se stala rovněž městem, uspokojujícím
nové potřeby, přicházející zvenčí.
V létě roku
1800
vypukl v Bystřici požár, který zničil v poměrně krátké
době střechu farního kostela, věž radnice, dívčí školu, zvoníkův byt, přes
sto deset měšťanských domů v obvodu městských hradeb a na Vodním před¬
městí. Díky podpoře státní moci a úvěrům se podařilo město obnovit. Dříve
než však mohla Bystřice plně pocítit důsledky společenské modernizace
19.
století, změny, jež ve městě nastoupily, byly zastaveny politickými událost¬
mi
-
válkou Pruska
s
Napoleonem. Samotné náklady, které Francouzi v
době okupace města uložili Bystřici, činily
11 000
tolarů.
К
tomu je nutné
připočíst speciální daně, které požadovali samotní Prusové. Naštěstí jedinou
formou přímé účasti Bystřičanů ve válce byla pouze jejich péče o raněné. V
letech
1813-1814
zde působil lazaret pro lehce raněné pruské vojáky. Díky
reformám, zavedeným v celém Prusku, získala Bystřice opět samosprávu.
Zrušení cechů přineslo modernizaci řemesel.
Konec napoleonských válek znamenal pro město začátek téměř stole¬
tého období míru. To však zahájil ničivý požár. Dluhy, které městu zůstaly
po obnově města, ještě dlouho zatěžovaly
j
eho
rozpočet.
К
intenzivnějšímu
rozvoji města došlo v druhé polovině
19.
století. Tehdy byla zahájena řada
investicí. Došlo
к
přestavbě radnice
(1853-1854).
Na přelomu padesátých a
šedesátých let byl založen špitál, spravovaný církevní nadací „Marie-Hilf
'.
Rozsáhlá stavba semináře pro učitele byla postavena na přelomu sedm¬
desátých a osmdesátých let. O několik let později získal nové sídlo rovněž
úřad starosty. Důležitou investicí byla výstavba nového jímání vody a vodo¬
vodu
(1893).
Železnice byla zavedena do Bystřice v polovině sedmdesátých
let. Snadno přístupná zastávka v centra města byla postavena na konci deva¬
desátých let
19.
století. V investicích se pokračovalo na začátku
20.
sto¬
letí (energetický podnik, nová hasičská zbrojnice, budova obecné školy a
městská jatka). Po celé období byly opravovány chodníky a ulice. Na hoře
sv. Floriána byl zřízen park. Nedaleké Pustiny
(pols.
Pustki,
něm.
Wüstung)
se staly rekreačním zázemím Bystřice (restaurace, rybníky, aleje, místa pro
piknik). Již v období Velké války došlo
к
přestavbě farního kostela, jenž
získal novou, majestátní neobarokní věž.
Velké zásluhy na tomto stavu měli starostové města, kteří byli dobrými
správci. Svou funkci obvykle zastávli déle než jedno funkční období. Mezi
takové „stálé" hospodáře města patřili např. Ch. G.
Hallmann,
A.
Schaffer
nebo H.
Geisler,
jenž město řídil od konce devadesátých let
19.
století do
třicátých let
20.
století. Práci starostů kontrolovala městská rada, jež byla
volena obyvateli města, rozdělenými podle příjmů do tří skupin.
Pro
19.
století byl charakteristický růst počtu obyvatel města. Na začátku
dvacátých let
19.
století žilo ve městě přibližně
1, 9
tisíc osob. V roce
1840
to bylo již
2,7
tisíc lidí. Počet obyvatel se zdvojnásobil v sedmdesátých
letech a v roce
1880
dosáhl již
5,6
tisíc obyvatel. Později byl přírůstek již
slabší. V roce
1900
bylo registrováno
6
tisíc obyvatel. Bystřičané předsta¬
vovali velmi homogenní skupinu. Dominovali katolíci. V roce
1880
bylo
ve městě asi
200
protestantů, Židů bylo jen několik desítek. Základ měst¬
ského hospodářství tvořil obchod, řemesla a dřevoprůmysl. Bystřice byla
hospodářským centrem jižní části Kladského hrabství. Zdejší obchody a
dílny sloužily především místním městským a venkovským spotřebitelům.
Mezi zdejší specializované řemeslníky patřili pekaři, řezníci, ševci, truhláři,
krejčí atd. Město disponovalo řadou gastronomických a hotelových zařízení
na různé úrovni, které sloužily jak přijíždějícím hostům, tak především
místním klientům. Na začátku
20.
století se objevily
-
díky technickému
pokroku
-
představitelé nových profesí
-
mechanici a
inštalatéri. V
průmys¬
lové výrobě se na první místo dostala velkovýroba zápalek. První továrny
se objevily již v šedesátých a sedmdesátých letech
19.
století (Dietzlova
továrna,
Grübelova
továrna). Na konci století vznikl novodobý podnik spo¬
lečnosti
„Augsburger
Union". V rozpočtu města hrály důležitou roli
-
kromě
platby daní a různých poplatků
-
příjmy z městských podniků. Samo město
bylo majitelem vlastní cihelny, rybníků a téměř dvou tisíc lesů v okolních
horách. Zisky, které přicházely z obchodu
s
dřevem, umožňovaly splácet
úvěry, brané na investice.
Politický život ve městě v první polovině
19.
století byl obecně poměrně
málo dynamický. Výjimku představovalo období „jara národů", které bylo
rovněž v Bystřici velmi intenzivní. Poslední desetiletí
19.
století byla poměr¬
ně živá vzhledem
к
zavedení všeobecných voleb do parlamentu Říše a díky
represivní politice berlínské vlády vůči katolicismu. Vyznaní Bystřičanů
formovalo jejich politické názory. Téměř od samého začátku vyhrávala ve
zdejším volebním obvodu do Reichstagu a Landtagu katolická strana Cen¬
trum. Společenský život ve městě v tomto období velmi ožil. Příznačným
jevem bylo zakládání a dynamický rozvoj různých organizací: nábožensko-
charitatitvních a kulturních. Vysoké uznání získaly Střelecký spolek, do-
335
brovolní hasiči, Městský pěvecký soubor nebo Katolický spolek tovaryšů.
Bystrické elity
se podílely na činnosti zdejšího oddílu Kladského horského
spolku. Oblíbenou formou zábavy obyvatel byla jejich účast na slavnostech,
v průvodech nebo na besedách při příležitosti různých náboženských či stát¬
ních svátků. Středsikem duchovního hudebního života byl seminář pro uči¬
tele, v němž pracovala celá řada vynikajících pedagogů, včele se známým
místním historikem F. Volkmerem.
V období první světové války sdílela Bystřice osud jiných podobných
měst, ležících na okraji
fronty.
Její hospodářství bylo podřízeno vojenským
účelům, město dodávalo brance, účastnilo se různých válečných shromáždění.
Porážka a pád císařství znamenaly pro obyvatele Bystřice šok. Těžká ho¬
spodářská situace po válce, územní nároky Československa prohlubovaly
nálady nespokojenosti a pocit ztrácení se v nové realitě. Přestože se situace
v druhé polovině dvacátých let zlepšila, mnoho Bystřičanů neakceptovalo
změny v Německu a ukázalo se, že mají sklony podléhat nacistické pro¬
pagandě. Velká krize zhoršila životní podmínky tisíce Bystřičanů. Činnost
nacistů začala být ve městě zřetelnější koncem dvacátých let
20.
století, kdy
pronikli do městské rady jejich zástupci. Poté co se v Německu dostala
к
moci
NSDAP,
ovládli samosprávu v Bystřici rovněž nacisté, přestože po¬
nechali ve funkci starostu Weisse, zvoleného v roce
1932.
Členové strany
Centrum nebyli schopni se jim postavit. Nacismus začal stále intenzivněji
ovlivňovat veřejný život. Byla zrušena část organizací, jiné byly podříze¬
ny nacistům. Slavnosti nacistických organizací, vyvěšování vlajek, projevy
vůdců
NSDAP
se staly součástí každodenního života. Koncem třicátých let
zde došlo
к
pronásledování nevelké židovské menšiny. Útoky nacistů na
katolickou církev vedly
к
zatčení kněze G. Hirschfeldera a následně
к
jeho
smrti v KL
Dachau.
Počet obyvatel se v roce
1939
blížil sedmi tisícům.
К
nejvýznamnějším investicím meziválečného období patřily nová elektrárna,
bazén, obytné domy a rozvedení plynu ve městě.
V období druhé světové války se situace ve městě příliš nelišila od situ¬
ace v letech
1914-1918.
Koncem roku
1944
začali ve větší míře do města
přicházet uprchlíci, ohrožení sovětskou ofenzívou. Naděje obyvatel Bystři¬
ce, že válka skončí, než přijdou Rusové, se nesplnily. Rusové obsadili město
a jeho okolí z
9.
na
10.
května
1945.
К
podřízení Kladska polské správě došlo na konci června
1945
a pro
zdejší Němce představovalo šok. Prvním polským zmocněncem v bystři-
ckém okresu byl
Bolesław
Twardowski, prvním starostou se stal
Stanisław
Owczarek.
Pro první léta nové vlády byly charakteristické časté změny, cha¬
os a hospodářské obtíže. Poláci sem začali ve větší míře přicházet od léta
1945.
Vysídlení převážné většiny německého obyvatelstva z města do konce
roku
1946
ukončilo dlouhé období v jeho dějinách a tradici. V této době
žilo ve městě
5,7
tisíc Poláků, kteří si museli zvyknout na nové přírodní a
kulturní prostředí a vytvořit si zde nové společenské vazby.
V následujících desetiletích měl negativní dopad na rozvoj města fakt, že
v Polsku došlo
к
prosazení vlády jedné strany
а к
pronikání komunistické
ideologie do téměř všech sfér každodenního života. Ústřední hospodářské
plánování vedlo
к
zaostalosti takových provincionálních oblastí, jakou byla
například i Bystřice. Chyběly prostředky na renovace, rozvoj průmyslových
podniků a obytných domů. Ve stalinovském období docházelo rovněž zde
336
к
pronásledování politických odpůrců. Po celé období byly zakazovány ne¬
závislé společneské iniciativy, všude byl zaveden diktát komunistické stra¬
ny. Důsledkem byl společenský marasmus, lhostejnost ke stavu, v jakém se
město nachází a strach ze samostatné opoziční činnosti. Tato obava zmizela
teprve v roce
1980,
kdy v Bystřici vznikl rovněž Nezávislý odborový svaz
„Solidarita". Polem společenské aktivity, třebaže rovněž kontrolovaným, se
stala kultura a osvěta.
Velikou událostí bylo otevření Filumenistického muzea v roce
1964.
Ke
zlepšení stavu města došlo teprve v šedesátých letech, kdy byly Bystřici
přiznány větší finanční prostředky na opravy a renovace budov a infrastruk¬
tury. V sedmdesátých letech bylo postaveno sídliště vícerodinných panelo¬
vých domů. Částečně byly modernizovány zdejší výrobní podniky, z nichž
byly nejdůležitější továrna na výrobu zápalek a továrna na výrobu nábytku.
Stále se však nedostávalo prostředků např. na renovace a stavbu čistíren
odpadních vod. Další hospodářská krize v PLR přibrzdila rozvoj města. V
osmdesátých letech byly zahájeny pouze nečetné investice, jejichž realizace
trvala léta. Nezbytné bylo zajistit
-
z hlediska památkové péče
-
stav Starého
města, pod nimž byla objevena síť podzemních chodeb, kterým hrozilo, že
budou zasypány.
Pád komunismu, hospodářská transformace a obnovení samosprávy
(1989/1990)
mělo vliv na další osudy Bystřice. Vedle pozitivních jevů, ja¬
kými byla např. velká hospodářská aktivita lidí, možnost uplatnění svého
vlivu na politiku místního zastupitelstva (prvním starostou byl M.
Kamiń-
ski) a oživení organizačního života, se však objevily rovněž jevy negativní:
bankrot největších průmyslových podniků, velká nezměstnanost, nedosta¬
tek prostředků na nejnutnější investice. I přes obtížné podmínky se však
podařilo zprovoznit čistírnu odpadních vod a postupně kanalizovat město.
V demografickém rozvoji města, zpomaleném již koncem komunistického
období, nastoupil regres. Počet obyvatel dosáhl svého vrcholu koncem osm¬
desátých let
(12
tisíc) a od té doby postupně klesá.
V současné době hledá Bystřice nový model svého dalšího rozvoje. Chce
-
podobně jako v meziválečném období
-
rozvíjet své služby v oblasti turisti¬
ky, využívaje přitom přírodní bohatství a historické památky svého regionu.
Společnost města i jeho vládní představitelé si váží kulturního dědictví By¬
střice a na rozdíl od komunistického období spolupracují se zástupci něk¬
dejších obyvatel.
Překlad Jana Wojtucka
Geschichte der Stadt Habelschwerdt
Zusammenfassung
Die Stadt Habelschwerdt entstand im 13.-14. Jahrhundert an einem Han¬
delsweg, der seit der Bronzezeit an dieser Stelle vorbeiführte. Davon zeugen
Funde römischer Münzen aus dem 2. Jahrhundert unserer Zeitrechnung in
und nahe Habelschwerdt sowie schriftliche Quellen aus dem 11. und 12.
Jahrhundert. Das Gebiet, in dem Neisse und Kressenbach zusammenfließen,
zog schon vor mindestens dreitausend Jahren Siedler an, wovon ein Fried¬
hof aus der Zeit der sog. Lausitzer Kultur in der Nähe der heutigen Stadt
zeugt. Es ist nicht ausgeschlossen,
dass
es an dieser Stelle schon früher eine
andere Ansiedlung gab. Die ältesten bekannten Spuren der steinzeitlichen
Bevölkerung im Glatzer Talkessel zählen über 400 Tsd. Jahre.
Man nimmt hypothetisch an,
dass
in der Epoche der Stämme und der
Entstehung der ersten slawischen Staatlichswesen (7.-10. Jahrhundert) im
Glatzer Talkessel ein kroatischer Stamm ansässig war. Als städtische Ge¬
meinde formierte sich Habelschwerdt vor allem unter der Herrschaft der
böhmischen Könige, der letzten Premysliden und ihrer Nachfolger, der Lu¬
xemburger. Darüber hinaus griffen Vertreter der in Polen und in Schlesien
herrschenden Piasten im Laufe des 10.-14. Jahrhunderts nach der Macht
über den Glatzer Talkessel, allerdings waren die Kontakte mit Prag wäh¬
rend der Herausbildung der Stadt ausschlaggebend. Ob die Stadt nach ihrem
Begründer oder Stadtbesitzer (eventuell mit Namen Habel) benannt wurde,
ist nach wie vor Gegenstand von Spekulationen. Der später im Mittelalter
bestätigte slawische Name für die Ortschaft,
Bystrice,
erlaubt die Schluss¬
folgerang,
dass
sie in der Nähe eines Dorfes mit diesem Namen gegründet
wurde (Altweistritz/Stara Bystrzca). Der Ursprang der Stadt liegt vermut¬
lich in einer Marktsiedlung und der mit ihr verbundenen Pfarrei (die Anfän¬
ge der Habelschwerdter Pfarrkirche werden ca. auf das Jahr 1250 datiert).
Diese Siedlung war von größeren Stadt Glatz abhängig.
In der nächsten Etappe der Entwicklung der Stadt wurden ein regulä¬
res Straßennetz und ein Marktplatz angelegt, sowie der Handels- und Wirt¬
schaftseinrichtungen, die für das Leben der Stadt wichtig waren. Es kri¬
stallisierten politische Strukturen heraus, an deren Spitze der Vogt stand.
Eine Wende in der Geschichte Habelschwerdts brachte das Jahr 1319, als
ihr Johann von Luxemburg die den königlichen Städten in Böhmen zuste¬
henden Rechte verlieh. Dank der Aktivität von Erbvogt Jakob Rücker ent¬
stand aus einer Marktsiedlung eine Stadt nach deutschem Recht, die mit 338
Befestigungsmauern umgeben war. Die das System der Stadt bestimmenden
königlichen Privilegien räumten dem Vogt, dem Vertreter des Königs, eine
dominierende Stellung darin ein. Dieser Zustand dauerte das ganze Mittel¬
alter und den Großteil des 16. Jahrhunderts an. Zur selben Zeit wurde die
Stadt zum Zentrum des lokalen Gerichts-, Handels- und Handwerkskreises.
Das Bürgertum erlangte erst im letzten Viertel des 14. Jahrhundert eine po¬
litische Vertretung im Rahmen des Stadtrates. Die fehlende Unterscheidung
von Räten und Schöffen in Habelschwerdt ist höchstwahrscheinlich auf die
geringe Größe der Stadt und die dominierende Stellung des Vogtes zurück¬
zufuhren. Erst 1617 gelange es dem Bürgertum, vom böhmischen König die
Zustimmung dafür zu erhalten, das Amt des Vogtes mit einem Vertreter des
Stadtrates zu besetzen. Auf diese Weise wurde die Stadt bis auf die Steuer¬
fragen unabhängig.
Das ganze Mittelalter hindurch und der frühen Neuzeit blieb Habel¬
schwerdt lang für die umliegenden Dörfer das Zentrum des produzieren¬
den Gewerbes und des Handels - das Meilenrecht zwang die Dorfbewohner,
Waren von den Habelschwerdtern zu kaufen. Am Fernhandel hatte die Stadt
dagegen keinen Anteil. Die Bewohner waren darüber hinaus auch landwirt¬
schaftlich tätig.
Im 16. Jahrhundert nahm die Zahl der Krämerläden zu. 1592 kaufte die
Stadt zwei Dörfer auf. 1556-1566 wurde der Ring (Marktplatz) und die Stra¬
ßen gepflastert, es wurde ein Pranger aus Stein aufgestellt, eine Schule, eine
Steinbrücke über Kressenbach und erste Häuser aus Stein wurden gebaut.
1595 wurde am Rathausturm eine 24-Stunden-Uhr angebracht.
Das Zentrum des religiösen Lebens war die Pfarrkirche, daneben spielte
das Stadtkrankenhaus mit der 1381 gestifteten St.-Antonius-Kapelle, eine
wichtige Rolle. 1405 wurde dort das sog. Seelenhaus eingerichtet. Die Ha-
belschwerdter unterstützten diese Einrichtungen mit großzügigen Stiftun¬
gen. 1532-1538 zog die Reformation in die Stadt ein. Gegen 1545 verließ
fast ganze Gemeinde die römisch-katholische Kirche zugunsten der Ana¬
baptisten (Wiedertäufer) und Schwenkfelder. In der zweiten Hälfte des 16.
Jahrhunderts übernahmen ihren Platz die Lutheraner, die nach dem Aus¬
bruch des 30jährigen Krieges dominierten.
Die Stadt war selten in große politische Ereignisse eiribezogen. 1424,
während der Hussitenkriege schloss Herzog Johann von Münsterberg mit
dem Bürgertum und den Ständen von Glatz, Münsterberg und Habelschwerdt
ein Bündnis gegen die „böhmischen Häretiker". 1429 eroberten die Hussi-
ten die Stadt und nur die befestigten Mauern der Vogtei retteten einen Teil
der Bewohner vor dem sicheren Tod. Nachdem die Stadt die Herrschaft
Georg von Podiebrads anerkannt hatte, wurde sie 1469 von den Armeen der
gegen Podiebrad kämpfenden Städte Breslau und Neiße überfallen. 1618
setzte sich die Stadt zusammen mit den Ständen Böhmens und Schlesiens
für den Kampf gegen die Habsburger ein, um die konfessionelle Gleichbe¬
rechtigung für die Protestanten zu erreichen. 1621 wurde die Stadt durch die
kaiserliche Armee besetzt und verlor eine ganze Reihe von Privilegien. In
den 30er und 40er Jahren des 17. Jahrhunderts wurde sie mehrmals geplün¬
dert und zum Teil von den Schweden niedergebrannt.
339 In der Mitte des 17. Jahrhunderts erhob sich die Stadt aus den Ruinen. In
den 80er Jahren des 17. Jahrhunderts kaufte die Gemeinde dem Herrscher
viele seiner Privilegien in der Stadt ab. Sie blieb nach wie vor ein Handels¬
und Handwerkszentrum für ihre dörfliche Umgebung. Im Dreißigjährigen
Krieg gehörte Habelschwerdt zu den Gemeinden, die gegen die Habsburger
aufbegehrten; einen schweren Schlag für die Wirtschaft der Stadt bedeute¬
te es, als die kaiserliche Regierung alle ihre Privilegien aufhob. Allerdings
dauerte diese für die Stadt ungünstige Situation nur bis 1654 an, als die In¬
nungen der Stadt die Monopole auf ihre Dienstleistungen zurückerlangten.
Die noch während des Krieges begonnene Rekatholisierung der Stadt
wurde mit vollem Erfolg abgeschlossen. Seit dem letzten Viertel des 17.
Jahrhunderts nahm fast die ganze Gemeinde wieder aktiv am Leben der ka¬
tholischen Kirche teil. 1680 wurde eine Sonderkapelle für den Hl. Franz
Xaver gebaut. Schon 1646 hatte der Bademeister Florian Zierl, die beschei¬
dene St-Florians-Kapelle auf dem ehemaligen Hopfenberg gestiftet. Seit
Beginn des 18. Jahrhunderts wurde dieser Heilige mit Prozessionen geehrt.
In den Jahren 1725-1728 wurde ihm eine neue Kapelle gesetzt.
Die ersten preußischen Einheiten zogen 1741 in Habelschwerdt ein und
besetzten die Stadt, ohne
dass
ein einziger
Schuss
fiel. Während des mehr¬
jährigen Konflikts wechselten die Herrscher der Stadt mehrmals; jedes mal
wurde Habelschwerdt stärker geplündert und verwüstet. Sogar der Friedens-
schluss nach dem Siebenjährigen Krieg 1763 bedeutete für die Stadt kein
Ende der Probleme: Während des Bayerischen Erbfolgekrieges (1778-1779)
wurde heftig um die Stadt gekämpft. Diese Kämpfe endeten mit einer fast
fünfmonatigen Regierungszeit der Österreicher. Das Bürgertum wurde mit
Kontributionen und Zwangsarbeiten unterdrückt, wodurch der letzte Rest
an Sympathie für die Habsburger verschwand.
Die Preußen erhöhten die Steuern, hoben die Selbstverwaltung der Stadt
auf und nahmen ihr einen Teil ihrer Privilegien. Allerdings trug der Frieden
zur wirtschaftlichen und demographischen Entwicklung bei. So gab es 1809
1660 Bewohner, im 16. und 17. Jahrhundert waren es 1200-1400 gewesen.
Seit der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts war Habelschwerdt Garnison¬
zentrum, was den Handwerkern zusätzliche Absatzmöglichkeiten schuf.
Neben den Handwerkern nahmen Leder-, Tuch- und Bekleidungsbetriebe
ihre Tätigkeit auf. Die Konsumstruktur in der Stadt veränderte sich, es ka¬
men die ersten Hersteller von Luxuswaren. Habelschwerdt hörte allmäh¬
lich auf, ein Zentrum zu sein, das nur den lokalen Bedarf seiner dörflichen
Umgebung bediente; dank der dort residierenden Offiziere und preußischen
Beamten von außerhalb erweiterte sich das Warenangebot.
Im Sommer 1800 kam es in Habelschwerdt zu einem großen Brand, der
innerhalb kürzester Zeit auf das Dach der Pfarrei, den Rathausturm, das
Mädchenschulhaus, die Glöcknerwohnung und über 110 Häuser innerhalb
der Stadtmauern und der Wasservorstadt übergriff. Dank der Unterstützung
des Staates und durch Kredite gelang es, die Stadt wiederaufzubauen. Bevor
Habelschwerdt im vollen Umfang die Folgen der gesellschaftlichen Mo¬
dernisierung im 19. Jahrhundert erlebte, wurden die Veränderungen in der
Stadt durch die politischen Ereignisse - den Krieg Preußens gegen Napole¬
on - gebremst. Die Kosten, die die Stadt aufgrund der Verpflichtungen zu
tragen hatte, die ihr die Franzosen während der Okkupation aufzwangen,
betragen über 11000 Taler. Hinzukam eine Sondersteuer, die Preußen selbst
auferlegt hatte.
Von direkter Verwicklung in die Kampfhandlungen blieb größte Teil von
Habelschwerdt verschont, sieht man von der Betreuung der Verwundeten ab.
1813-1814 wurde in der Stadt ein Lazarett für leicht verwundete preußische
Soldaten betrieben. Dank der in ganz Preußen durchgeführten Reformen
wurde die Selbstverwaltung wiederhergestellt, die Aufhebung der Innungen
modernisierte das Handwerk.
Das Ende der Napoleonischen Kriege brachte der Stadt 100 Jahre Frie¬
den. Die Stadt wurde zum Zentrum eines neugegründeten Kreises (18
Ιο¬
ί
818). Allerdings begann die neue Epoche mit einem verheerenden Brand.
Die für den Wiederaufbau der Stadt aufgenommenen Kredite belasteten
den städtischen Haushalt noch sehr lange. Die Entwicklung der Stadt be¬
schleunigte sich in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Damals wur¬
den dringend notwendige Investitionen in Angriff genommen: Man begann
mit dem Umbau des Rathauses (1853-1854), an der Wende der 50er und
60er Jahre entstand das Krankenhaus, das von der kirchlichen Maria-Hilf-
Stiftung verwaltet wurde. Das geräumige Gebäude für das Lehrerseminar
wurde an der Wende der 70er und 80er Jahre gebaut. Ein paar Jahre spä¬
ter erhielt das Landratsamt einen neuen Sitz. Eine wichtige Investition war
auch der Bau einer neuen Wasserfassung und Wasserleitung (1893). Der Ei¬
senbahn kam Mitte der 70er Jahre nach Habelschwerdt, Ende der 90er Jahre
des 19. Jahrhunderts entstand eine bequeme Bahnhaltestelle im Zentrum
der Stadt. Die Investitionen wurden Anfang des 20. Jahrhunderts fortesetzt
(Elektritizitätswerk, neues Feuerwehrgerätehaus, Gebäude der Volksschule
und Stadtschlachthof). Während der ganzen Zeit wurden die Straßen und
Bürgersteige renoviert und ausgebessert, auf dem Floriansberg wurde ein
Park angelegt. Die nahe gelegene Wüstung verwandelte sich in das Freizeit¬
gelände Habelschwerdt (Restaurant, Fischteiche, Spazierpromenade, Pick¬
nickstelle). Noch in den Jahren des Ersten Weltkriegs wurde die Pfarrkirche
umgebaut, die einen mächtigen neubarocken Turm erhielt.
Große Verdienste hatten die Bürgermeister von Habelschwerdt, die die
städtischen Angelegenheiten geschickt verwalteten. In der Regel übten sie
diesen Posten länger als eine Amtszeit aus. Zu den langjährigen Stadtvätern
zählten Ch. G. Hallmann, A. Schaffer und H. Geisler, der die Stadt von Ende
der 90er Jahre des 19. Jahrhunderts bis in die 30er Jahre des 20. Jahrhun¬
derts regierte. Die Arbeit der Bürgermeister kontrollierte der Stadtrat, der
von den Bewohner der Stadt - geteilt nach Einkommen - in drei Klassen
gewählt wurde.
Das 19. Jahrhundert war von einer erheblichen Zunahme der Bevölke¬
rungszahl gekennzeichnet. Am Beginn der 20er Jahre des 19. Jahrhunderts
zählte die Stadt ca. 1.900 Bewohner, 1884 waren es bereits 2.700. Die Zahl
verdoppelte sich in den 70er Jahre und erreichte 1880 5.600 Einwohner.
Später schwächte sich der Zuwachs etwas ab. 1900 wurden 6.000 Einwoh¬
ner notiert. Die Habelschwerdter bildeten eine homogene Gesellschaft, in
der die Katholiken dominierten. 1880 näherte sich die Zahl der Protestanten
200 Personen. Es gab nur vereinzelte Juden. Die Wirtschaft der Stadt fuß-
341
te
auf Handel, Handwerk und holzverarbeitender Industrie. Habelschwerdt
war das wirtschaftliche Zentrum für den südlichen Teil der Grafschaft Glatz.
Die dortigen Geschäfte und Werkstätten arbeiteten vor allem
rur
die lokalen
Abnehmer in der Stadt und auf dem Land. Unter den Handwerkern domi¬
nierten Bäcker, Fleischer, Schumacher, Tischler, Schneider udgl. Die Stadt
hatte eine Reihe von Gaststätten und Hotels mit unterschiedlichem Niveau
und Rang, die auch auswärtige Gäste, vor allem aber die lokale Kundschaft
bedienten. Anfang des 20. Jahrhunderts brachte der technische Fortschritt
Mechaniker und Installateure in die Stadt. In der Industrieproduktion setzte
sich die örtliche Zündholzfabrik an die Spitze. Die ersten Betriebe entstan¬
den schon in den 60er und 70er Jahren des 19. Jahrhunderts (Dietzelsche-Fa-
brik, Grübel-Fabrik). Ende des Jahrhunderts entstand ein moderner Betrieb
der „Augsburger Union". Im Haushalt der Stadt spielten die Einnahmen
aus städtischen Unternehmen neben Steuergeldern und Gebühren eine gro¬
ße Rolle. Die Stadt besaß eine eigene Ziegelei, Fischteiche und fast 2.000
Hektar Wald in den umliegenden Bergen. Die Gewinne aus dem Holzhandel
erlaubten es, die Investitionskredite zurückzuzahlen.
Das politische Leben in der Stadt war in der ersten Hälfte des 19. Jahr¬
hunderts allgemein wenig dynamisch. Eine Ausnahme bildete die Zeit der
Märzrevolution, die in Habelschwerdt einen intensiven Verlauf nahm. Die
letzten Jahrzehnte des 19. Jahrhunderts waren wegen der Einführung des
allgemeinen Wahlrechts zum Reichstag sowie wegen der repressiven Politik
Berlins gegenüber den Katholiken verhältnismäßig belebt. Die Konfession
der Habelschwerdter prägte deren politische Meinung stark: Von Anfang an
gewann die katholische Zentrumspartei im dortigen Wahlkreis die Wahlen
zum Reichstag und Landtag. Der Rhythmus des gesellschaftlichen Lebens
in der Stadt in dieser Epoche war sehr lebhaft, charakterisiert durch die
dynamische Entwicklung unterschiedlicher religiös-karitativer und kultu¬
reller Organisationen. Großer Achtung erfreute sich die Schützengilde, die
Freiwillige Feuerwehr, der Männergesangverein oder der katholische Ge¬
sellenverein. Die Habelschwerdter Eliten engagierten sich in der dortigen
Abteilung des Glatzer Gebirgsvereins. Die breiten Massen interessierten
sich für Paraden, Züge, Festmahle und anlässlich religiöser und staatlicher
Feiertage und Feiern von Organisationen. Das Zentrum des Musiklebens
war das Lehrerseminar, in dem eine ganze Reihe bedeutender Pädagogen
mit dem bekannten lokalen Historiker F. Volkmer an der Spitze arbeitete.
Während des Ersten Weltkrieges teilte die Stadt das Schicksal typischer
Zentren im Hinterland der Front. Ihre Wirtschaft wurde den Kriegszielen un¬
tergeordnet, sie schickte Rekruten, nahm an verschiedenen Sammelaktionen
für Kriegszwecke teil. Die Niederlage und der Sturz des Kaisertums stellten
für die Habelschwerdter einen Schock dar. Die schwierige Wirtschaftslage
nach dem Krieg und die territorialen Forderungen der Tschechoslowakei
vertieften die Stimmung der Unzufriedenheit und das Gefühl, in der neuen
Wirklichkeit zu den Verlierern zu gehören. Obwohl sich die Situation Mitte
der 20er Jahre verbesserte, akzeptierten viele Habelschwerdter die Verände¬
rung in Deutschland nicht und waren sehr anfällig für die Propaganda der
Nationalsozialisten. Die Weltwirtschaftskrise verschlechterte die Lebensbe¬
dingungen Tausender Habelschwerdter zusätzlich. Die Nazis traten Ende
der 20er Jahre stärker in der Stadt in Erscheinung; sie entsandten damals 342
ihre ersten Vertreter in den Stadtrat. Nach der Machtübernahme durch die
NSDAP besetzten die Habelschwerdter Nationalsozialisten die Stadtverwal¬
tung; sie ließen jedoch den 1932 gewählten Bürgermeister
Weiss
im Amt.
Die Mitglieder des Zentrums leisteten keinen bedeutenden Widerstand. Der
Nationalsozialismus begann, einen immer größeren Einfluss auf das gesell¬
schaftliche Leben der Stadtbewohner auszuüben. Allmählich wurde ein Teil
der gesellschaftlichen Organisationen aufgelöst, andere wurden den Natio¬
nalsozialisten unterordnet. Paraden nationalsozialistischer Organisationen,
das Hissen von Flaggen, Hören von Reden der NS-Führer wurden zum Teil
des Alltags. Ende der 30er Jahre kam es zur Verfolgung der in der Stadt
vereinzelt vertretenen jüdischen Minderheit. Der Angriff der Nationalsozia¬
listen auf die katholische Kirche führte u.a. zur Verhaftung des Kaplans G.
Hirchfelder und seines Todes im KZ
Dachau
(1940).
1939 näherte sich die Einwohnerzahl an 7.000. Personen. Zu den wich¬
tigsten Investitionen der Zwischenkriegszeit gehörten das neue Elektrizi¬
tätswerk, das Bergbad, der Wohnungsbau und die Gasversorgung der Stadt.
Während des Zweiten Weltkrieges unterschied sich die Situation nicht von
der in den Jahren 1914-1918. Ende 1944 kamen größere Zahlen von Flücht¬
lingen in die Stadt, die sich von der einrückenden Roten Armee bedroht
fühlten. Die Hoffnungen der Habelschwerdter,
dass
es nicht zu einer Ok¬
kupation der Stadt durch die Sowjets kommt, erfüllten sich nicht. Am 9/10/.
Mai zogen die Sowjets in die Stadt ein und besetzten die nächste Umge¬
bung.
Die Übergabe des Glatzer Landes an die pohlische Verwaltung erfolg¬
te Ende Juni 1945 und war für die dortigen Deutschen ein Schock. Erster
pohlischer Bevollmächtigter für den Kreis Habelschwerdt wurde
Bolesław
Twardowski, erster Bürgermeister
Stanisław Owczarek.
Die ersten Jahre der
neuen Verwaltung waren durch viele Veränderungen, Chaos und wirtschaft¬
liche Schwierigkeiten gekennzeichnet. Die polnische Bevölkerung kam seit
dem Sommer 1945 nach Habelschwerdt. Die Aussiedlung des Großteils der
deutschen Bewohner der Stadt bis Ende 1946 beendete eine lange Epoche
in ihrer Geschichte und Tradition. In dieser Zeit wohnten ca. 5.700 Polen in
Habelschwerdt, die sich in einer fremden Landschaft und kulturell fremden
Umgebung einleben und neue gesellschaftliche Netzwerke aufbauen mus-
sten.
In den nächsten Jahrzehnte wirkten sich die Einführung der Einpartei¬
enherrschaft in Polen und die kommunistischen Umgestaltungen fast aller
Lebensbereiche negativ auf die weitere Entwicklung der Stadt aus. Die
zentrale Wirtschaftsplanung benachteiligte provinzielle Zentren wie Ha¬
belschwerdt. Es mangelte an Geldern für Renovierungen, die Entwicklung
von Industriebetrieben, schließlich für den Wohnungsbau. In der Stalin-Zeit
wurden politische Gegnern auch in der Stadt verfolgt. Während der ganzen
Zeit wurden alle unabhängigen gesellschaftlichen Initiativen unterbunden,
überall wurde das Diktat der kommunistischen Partei eingeführt. Das Er¬
gebnis war gesellschaftliche Passivität, Gleichgültigkeit für den Zustand der
Stadt und Angst vor oppositionellen Tätigkeiten. Diese Situation veränder¬
te sich grundlegend erst 1980, als es in Habelschwerdt zur Gründung der
343 örtlichen
„Solidarność"
kam. Auch Kultur und Bildung wurden, obschon
kontrolliert, zum Feld gesellschaftlicher Aktivität. Ein großes Ereignis war
die Öffnung des Streichholzmuseums 1964. Erst in den 60er Jahren ver¬
besserte sich der Zustand der Stadt, als größere Gelder für die Renovierung
von Gebäuden und Infrastruktur zur Verfügung gestellt wurden. In den 70er
Jahren entstand eine Wohnsiedlung mit Mehrfamilienwohnblöcken. Die In¬
dustriebetriebe, zu deren größten die Zündholz- und Möbelfabrik gehörten,
wurden zum Teil modernisiert. Es gab immer noch großen Bedarf an Reno¬
vierungen und dem Bau einer Kläranlage. Die nachfolgenden Wirtschafts¬
krisen in der Volksrepublik unterbrachen die Entwicklung der Stadt. In den
80er Jahren nahm man unzählige Investitionen in Angriff, die lange Jahre
nicht realisiert worden waren. Die Sicherung der Altstadt, unter der vom
Verfall bedrohten Kellergeschosse ausfindig gemacht wurden, wurde zum
akuten Problem.
Der Sturz des Kommunismus, die wirtschaftliche Transformation und
der Wiederaufbau der Selbstverwaltung (1989/1990) beeinflussten das wei¬
tere Schicksal Habelschwerdts. Neben positiven Erscheinungen - wie die
große wirtschaftliche Aktivität von Menschen, die Möglichkeit zur Einfluss-
nahme auf die Politik der lokalen Verwaltung (erste Bürgermeister nach der
Wende war M. Kaminski), des Belebung des organisatorischen Lebens - ka¬
men auch die negativen Begleiterscheinungen ans Licht - wie der Konkurs
großer Industriebetriebe, Arbeitslosigkeit, Mangel an Investitionsgeldern.
Trotz der schwierigen Bedingungen gelang es, die Kläranlage zu bauen und
die Stadt allmählich mit einer modernen Kanalisation auszustatten. In der
demographischen Entwicklung der Stadt, die bereits gegen Ende der kom¬
munistischen Epoche gebremst wurde, trat ein
Regress
ein. Die Einwohner¬
zahl erreichte Ende der 80er Jahre einen Höchststand (12.000 Personen) und
nimmt seither ständig ab. Zurzeit sucht Habelschwerdt nach einem neuen
Entwicklungsmodell. Man plant - ähnlich wie es in der Zwischenkriegszeit
war - die Tourismus und Dienstleistungen, basierend auf dem Reichtum der
und der Vielzahl von Sehenswürdigkeiten, auszubauen. Die Einwohner der
Stadt und ihre Verwalter schätzen das kulturelle Erbe Habelschwerdt sehr
und arbeiten, anders als in der kommunistischen Zeit, intensiv mit Vertre¬
tern der ehemaligen Bewohner der Stadt zusammen. '
Übersetzung von
Krzysztof
Ruchniewicz |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Ruchniewicz, Małgorzata 1970- |
| author_GND | (DE-588)132253739 (DE-588)1172001111 (DE-588)104675792X |
| author_facet | Ruchniewicz, Małgorzata 1970- |
| author_role | aut |
| author_sort | Ruchniewicz, Małgorzata 1970- |
| author_variant | m r mr |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV035045828 |
| callnumber-first | D - World History |
| callnumber-label | DK4800 |
| callnumber-raw | DK4800.B97 |
| callnumber-search | DK4800.B97 |
| callnumber-sort | DK 44800 B97 |
| callnumber-subject | DK - Russia, Soviet Union, Former Soviet Republics, Poland |
| contents | Bibliogr. s. 345-351 |
| ctrlnum | (OCoLC)233497109 (DE-599)BVBBV035045828 |
| era | Geschichte gnd |
| era_facet | Geschichte |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>02551nam a2200529 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV035045828</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20220321 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">080910s2007 |||| |||| 00||| pol d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788388976506</subfield><subfield code="9">978-83-88976-50-6</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)233497109</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV035045828</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">pol</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="050" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">DK4800.B97</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">7,41</subfield><subfield code="2">ssgn</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Ruchniewicz, Małgorzata</subfield><subfield code="d">1970-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)132253739</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka</subfield><subfield code="b">zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków</subfield><subfield code="c">Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Wrocław [u.a.]</subfield><subfield code="b">Wydawnictwo DTSK Silesia</subfield><subfield code="c">2007</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">361, [1] s., [20] s. tabl., [1] k. tabl. złoż.</subfield><subfield code="b">il.</subfield><subfield code="c">24 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="490" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Monografie Regionalne Dolnego Śląska</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Geschichte der Stadt Habelschwerdt</subfield></datafield><datafield tag="505" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Bibliogr. s. 345-351</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="0">(DE-588)4020517-4</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia</subfield><subfield code="2">jhpk</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia</subfield><subfield code="2">jhpk</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka</subfield><subfield code="0">(DE-588)5094184-7</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka</subfield><subfield code="0">(DE-588)5094184-7</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Bystrzyca Kłodzka</subfield><subfield code="0">(DE-588)5094184-7</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">Geschichte</subfield><subfield code="0">(DE-588)4020517-4</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="1" ind2=" "><subfield code="8">1\p</subfield><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Rosik, Stanisław</subfield><subfield code="d">1969-</subfield><subfield code="e">Sonstige</subfield><subfield code="0">(DE-588)1172001111</subfield><subfield code="4">oth</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Wiszewski, Przemysław</subfield><subfield code="d">1974-</subfield><subfield code="e">Sonstige</subfield><subfield code="0">(DE-588)104675792X</subfield><subfield code="4">oth</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSBMuenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016714583</subfield></datafield><datafield tag="883" ind1="1" ind2=" "><subfield code="8">1\p</subfield><subfield code="a">cgwrk</subfield><subfield code="d">20201028</subfield><subfield code="q">DE-101</subfield><subfield code="u">https://d-nb.info/provenance/plan#cgwrk</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">307.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="g">438</subfield></datafield></record></collection> |
| geographic | Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia jhpk Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia jhpk Bystrzyca Kłodzka (DE-588)5094184-7 gnd |
| geographic_facet | Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia Bystrzyca Kłodzka |
| id | DE-604.BV035045828 |
| illustrated | Not Illustrated |
| index_date | 2024-07-02T21:54:46Z |
| indexdate | 2024-07-09T21:20:57Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788388976506 |
| language | Polish |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016714583 |
| oclc_num | 233497109 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 361, [1] s., [20] s. tabl., [1] k. tabl. złoż. il. 24 cm |
| publishDate | 2007 |
| publishDateSearch | 2007 |
| publishDateSort | 2007 |
| publisher | Wydawnictwo DTSK Silesia |
| record_format | marc |
| series2 | Monografie Regionalne Dolnego Śląska |
| spelling | Ruchniewicz, Małgorzata 1970- Verfasser (DE-588)132253739 aut Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej Wrocław [u.a.] Wydawnictwo DTSK Silesia 2007 361, [1] s., [20] s. tabl., [1] k. tabl. złoż. il. 24 cm txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Monografie Regionalne Dolnego Śląska Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Geschichte der Stadt Habelschwerdt Bibliogr. s. 345-351 Geschichte gnd rswk-swf Geschichte (DE-588)4020517-4 gnd rswk-swf Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia jhpk Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia jhpk Bystrzyca Kłodzka (DE-588)5094184-7 gnd rswk-swf Bystrzyca Kłodzka (DE-588)5094184-7 g Geschichte z DE-604 Geschichte (DE-588)4020517-4 s 1\p DE-604 Rosik, Stanisław 1969- Sonstige (DE-588)1172001111 oth Wiszewski, Przemysław 1974- Sonstige (DE-588)104675792X oth Digitalisierung BSBMuenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB Muenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract 1\p cgwrk 20201028 DE-101 https://d-nb.info/provenance/plan#cgwrk |
| spellingShingle | Ruchniewicz, Małgorzata 1970- Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków Bibliogr. s. 345-351 Geschichte (DE-588)4020517-4 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4020517-4 (DE-588)5094184-7 |
| title | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |
| title_auth | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |
| title_exact_search | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |
| title_exact_search_txtP | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |
| title_full | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej |
| title_fullStr | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej |
| title_full_unstemmed | Bystrzyca Kłodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków Małgorzata Ruchniewicz, Stanisław Rosik, Przemysław Wiszewski ; Dolnośląskie Towarzystwo Społeczno-Kulturalne, Urząd Miasta i Gminy w Bystrzycy Kłodzkiej |
| title_short | Bystrzyca Kłodzka |
| title_sort | bystrzyca klodzka zarys rozwoju miasta na przestrzeni wiekow |
| title_sub | zarys rozwoju miasta na przestrzeni wieków |
| topic | Geschichte (DE-588)4020517-4 gnd |
| topic_facet | Geschichte Bystrzyca Kłodzka (Polska) / historia Bystrzyca Kłodzka (Polska) - historia Bystrzyca Kłodzka |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016714583&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT ruchniewiczmałgorzata bystrzycakłodzkazarysrozwojumiastanaprzestrzeniwiekow AT rosikstanisław bystrzycakłodzkazarysrozwojumiastanaprzestrzeniwiekow AT wiszewskiprzemysław bystrzycakłodzkazarysrozwojumiastanaprzestrzeniwiekow |