Výbor z díla: 1
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Praha
Academia [u.a.]
2007
|
| Ausgabe: | Vyd. 1. |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis |
| Beschreibung: | 805 S. Ill. |
| ISBN: | 9788020015808 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 cc4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV023274161 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20100427 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 080423s2007 a||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788020015808 |9 978-80-200-1580-8 | ||
| 035 | |a (OCoLC)230137439 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV023274161 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-12 |a DE-355 | ||
| 100 | 1 | |a Fischer, Josef Ludvík |d 1894-1973 |e Verfasser |0 (DE-588)119471930 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Výbor z díla |n 1 |c Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...] |
| 250 | |a Vyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Praha |b Academia [u.a.] |c 2007 | |
| 300 | |a 805 S. |b Ill. | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 700 | 1 | |a Fischerová, Sylva |d 1963- |e Sonstige |0 (DE-588)1075327571 |4 oth | |
| 773 | 0 | 8 | |w (DE-604)BV023274156 |g 1 |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung UB Regensburg |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016459106&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016459106 | ||
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804137589566865408 |
|---|---|
| adam_text | OBSAH
HOVORY A ZPOVĚDI
/7
Prolog
/9
Život
(1920)
I.
/11
Hovory
1.-111.(1919)
Píseň o Narcisoví (1920)
Zakletý strom
(1921)
II.
/18
O díle
(1920)
Chvála kritiky (1920)
Hana kritiky (1920)
O debatě
(1920)
III.
/28
O pravdě a lži
(1921)
Zběhova bolest
(1921)
O romantismu
(1921)
Kompromis (1920)
Zpověď o hodině z rána (1920)
IV.
/40
Rozpor I.—
II.
(1920)
Malé město (1920)
Revolucionář (1920)
Ježíš, Tábor, bolševik (1921)
Internacionála
(1921)
Epilog
/50
O věrnosti
(1921)
PRÁCE PUBLIKOVANÉ KNIŽNĚ
ARTHUR SCHOPENHAUER.
Geneze díla
(Příspěvek
к
psychologii tvorby)
/55
Úvodem
/57
К
literatuře předmětu
/58
Kapitola
I.
Romantismus mládí
/60
Kapitola
II.
Studia univerzitní
/64
Kapitola
III.
Základy noetické
/76
Kapitola
IV.
Věta o důvodu
/84
Kapitola V. Výmarské intermezzo
/94
Kapitola
VI.
V Dráždanech
І. /ЮЗ
Kapitola
VII.
V DráždanechlI.
/115
Kapitola
VIII. V
Dráždanech
III.
/121
Slovo závěrečné /130
O VEDOMÍ
/133
Úvodní slovo
/135
I.
/136
II.
/142
FILOSOFIE,
JEJÍ
PODSTATA A PROBLÉMY
/147
Úvodem
/149
Kapitola I.: Podstata a
výměr filosofie /150
l. Obtíže definice
2.
Filosofie jako nauka o zvládnutí skutečnosti
3.
Jedinečné
a obecné
4.
Věda a filosofie
5.
Rozdělení filosofie
6.
Náboženství, umění
a filosofie
7.
Filosofický
eros a
úkol filosofův
Kapitola
IL:
Metoda filosofie
/159
1.
Nauka o poznání a noetický kruh. Skepticismus a ostatní možná řešení
2.
Logicismus
3.
Delitto
filosofických směrů
4.
Formální psychologismus
5.
Kriticismus Kantův
6.
Německá filosofie hodnot
7.
Evolucionismus
8.
In-
tuicionismus Bergsonův
9.
Materiální psychologismus
Kapitola
III.:
Nauka o poznání
/177
1.
Problém reality: imanence
a transcendence
skutečnosti
2.
Pravda a skuteč¬
nost
3.
Genetické předpoklady. Paradox poznání a hranice poznání
4.
Výklad
skutečnosti: introjekce logická a psychologická
5.
Metodologie věd
Kapitola
IV:
Výhledy
/204
1.
Problém
ontologický:
monismus, dualismus, paralelismus a pluralismus
2.
Filosofie vlnění a mravní ideál
Poznámky
/209
SAINT-SIMON A
AUGUSTE
COMTE.
Příspěvek
к
dějinám
sociologického racionalismu
/221
Úvodní poznámka
/223
Kapitola I.: Francouzské osvícenství a protiosvícenská reakce
/224
1.
Osvícenství: povšechná charakteristika
2.
Osvícenská filosofie
3.
Osvícenství
a problém náboženský
4.
Osvícenská etika
5.
Osvícenská politika: a) Rovnost
a svoboda
6.
Osvícenská politika: b) Smlouva společenská a suverenita lidu
7.
Osvícenská sociologie
8.
Revoluce a Napoleon
9.
Protiosvícenská reakce.
Problém syntézy
Kapitola
IL: Saint-Simon
/248
1.
Osobnost
2.
„Lettres d un habitant de Genève (1803)
3.
Saint-Simonova
filosofie
a sociologie do r.
1814 4.
„De la réorganisation de la société euro¬
péenne
(1814) 5.
Stadium „průmyslové
Kapitola
III.:
Saint-Simon a Comte
/271
1.
Comtovo
mládí; seznámení
se Saint-Simonem
2.
Comtûv „Prospectus des
travaux nécessaires pour réorganiser la société (1822)
3.
Comtova
závislost
na Saint-Simonovi
4.
Comtova
osobnost
a
život do r. 1842
Kapitola
IV:
Comtova
pozitivní filosofie
/286
l.
Pozitivní filosofie
2.
Comtovo pojetí sociologie
3.
Sociální statika
4.
Sociální
dynamika
5.
Pozitivní politika
6.
Závěr Comtova života a díla
Literatura a doklady
/306
O PRAVDÁCH A FILOSOFECH. Úvahy filosofické
/313
Vstupní traktát o optimismu a pesimismu
/315
Traktát o pravdách
/318
Traktát o náboženství
/334
Traktáty o filosofech
/338
Angelus Silesius
/338
Immanuel Kant /341
Arthur Schopenhauer /350
Henri Bergson
/352
B.
Croce a
česká estetika
/357
Německý paradox
/360
Epilog
/364
Bibliografická poznámka
/366
ÚTĚK PŘED STAROU FILOSOFIÍ
/367
O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ KULTURY
/377
Úvod
/379
Kapitola I.: Přírodní věda a filosofie
/381
Kapitola
II.:
Mechanismus a kapitalismus
/390
Kapitola
III.:
Reakce proti mechanismu
/396
Kapitola
IV:
Kapitalismus
/403
Kapitola V: Socialismus /410
Kapitola
VI.:
Exkurs o současné politické situaci v Evropě
/415
Kapitola
VII.:
Zlidštěný svět
/420
Kapitola
VIII.:
Výhledy na náboženství
/427
SOUSTAVA SKLADEBNÉ FILOSOFIE
NA PODKLADĚ ZKUŠENOSTI.
KNIHA PRVÁ: ZÁKLADY POZNÁNÍ
/431
Úvodní slovo
/433
Rozvrh celého díla
/437
PROLOG. OBRANA FILOSOFIE
/439
Její nečasovost. Filosofie a věda jako mýtus. Naturalismus mýtem. Jeho principy. Pří¬
činy jeho negativního poměru
к
filosofii. Soumrak naturalismu a filosofická kritika.
Nietzsche,
pragmatismus,
Bergson
jako filosofie přechodu. Světová válka. Její kulturní
neplodnost a poválečný zmatek. Obrat ve vědě a ve filosofii. Funkce, struktura, řád
ústředními pojmy. Svítání nového mýtu. Jeho sociální poslání. Principy skladební
filosofie. Její nároky. Zkoumání oprávněnosti těchto nároků. Případ Comtův. Omyly
pozitivní filosofie. Její správná tušení. Pojem sociálního konsensu. Definitivní vymezení
nároků skladebné filosofie.
KNIHA PRVÁ: ZÁKLADY POZNÁNÍ
/451
Kapitola
I.:
Předpoklady filosofie
/453
Předběžná zkoumání o látce a metodě filosofie. Látkou filosofie celek skutečnosti.
Vědění o skutečnosti podmínkou, aby mohla býti kladena existence. Nemožnost
rozlišení (subjektivního) věděnťo skutečnosti od (objektivní) skutečnosti. Prvé úskalí
nihilismu. Descartesuv
pokus záchrany: sebejistota myslícího já.
Descartesûv
omyl.
Opětná nemožnost odloučení subjektu a objektu. Námitky proti ní. Nároky absolutismu
a třetí úskalí nihilismu jako jejich důsledek. Potřeba srovnávacího kriteria, jímž by
bylo toto trojí nebezpečí zažehnáno. Je skýtáno věděním reflektovaným, tj. myšlením.
Nemožnost kriteria, jímž by byly zkoumány logické funkce, a čtvrté úskalí nihilismu.
Jeho definitivní zažehnání postulátem vzájemné kontroly bezprostřední a reflektované
zkušenosti. Rozvrh dalších zkoumání. Závěry této kapitoly.
Kapitola
П.:
Reálný objekt (Problém reality)
/457
Vědění o vnější skutečnosti a problém reality. Názor hrubé zkušenosti (naivní realis¬
mus). Jeho znaky. Podmíněny předmětnou intencí smyslovou, afektivně znečištěnou.
Bezprostřednost smyslového vnímání a jeho evidence. Odmítnutí Schopenhauerovy
teorie o intelektualitě smyslového vnímání. Důsledek předmětné intence: vněmy
směřují bezprostředně ke zdrojům svých popudů. Skladebná intence smyslová a její
rozbor. Evidence smyslového vnímání a její dosah. Existence klamů smyslových. Není
i víra v objektivní realitu klamem? Noetický
idealismus.
Bez úspěchu vyvracen novo-
realismem. Smyslové vnímání jest bezprostřední, nikoliv intelektuální datum. Jeho
nespolehlivostí není ohrožena existence vnější reality, nýbrž jen adekvátní postřehnutí
této reality. Odmítnutí neutrálního monismu. Postulát
nerozlíšeného
jsoucna. Zkoumání
poznávací hodnoty smyslové evidence. Drieschův postulát „racionální
pripadnosti .
Vétší rozrůzněnost jsoucna. Sekundární kvality reálné? Lidská zkušenost biologickým
produktem? Redukce kvalit na kvantity. Její dosah nejvýše metodický, nikoli
ontologický.
Její neplatnost pro oblast psychické skutečnosti. Naturalismus v psychologii a jeho
odmítnutí. Podstata jsoucna také kvalitativní. Biologické motivy pouze sebezáchov-
né? Sensace estetické vyvracejí toto pojetí. Různý možný poměr intence estetické
ke skladebné a předmětné. Všem smyslovým kvalitám přísluší
-
přesně nezjistitelný
-
reálný dosah. Rehabilitace hrubé zkušenosti.
Kapitola III.J-VI.]: Reálný subjekt
/468
Realitou objektu zaručena i realita subjektu. Jednotlivé vrstvy reálného subjektu:
1.
„čisté Já
(=
Já). Jest předpokladem, že něco jest (mnou) uvědomováno. Příměr
se zrcadlem. Štěpení Já. Mimovědomé Já? Funkce Já. Totalitní její ráz. Zážitek to¬
tožnosti ajednotyjá. Zkoumání „duševní substance . Zážitek totožnosti ajednotyjá
podroben kritickému zkoumání. Jeho fiktivnost. Reálná kontinuita psychofyzického
subjektu a relativní identita jeho skladebných tendencí.
- 2.
„psychofyzické Já . Hrubá
zkušenost nezná rozdílu mezi „tělem a „duší . Dosavadní řešení psychofyzického
problému. Kauzalismus. Rozdílnost duševní a hmotné substance involvuje nemožnost
vzájemného jejich působení. Paralelismus. Jeho redukce psychické řady na fyziologickou.
Odmítnutí tohoto postupu. Naturalismus zakukleným dualismem. Sourodost jeho
„substancí záchranou před úskalím kauzalismu. Důsledkem této sourodosti substancí
nesrozumitelnost vztahu mezi nimi. Neschopnost naturalismu vyložiti totalitní intenci
Já „mechanickou kauzalitou. Postulát vztahu funkcionálního. Neschopnost natura¬
lismu vyložiti jevy instinktivní. Kritika teorie Thorndikovy. Instinktivní pochody jsou
podmíněny funkcionálně. Stejně organické pochody mimovědomé (tělové). Jevy vnitřní
sekrece. Reálný subjekt jednotou psychofyzické konstituce. Odmítnutí genotypových
a endokrinních formulí. W. Stern o „psychofyzické
neutralité
reálného subjektu. Ob¬
měna této formule: totalitní vztah psychofyzický. Význam totalitní intence Já. Problém
svobody. Rehabilitace hrubé zkušenosti.
Kapitola
IV.
/480
3.
„psychologické Já (Sebe). Je výrazem pro bezprostřední zkušenost psychicky
předmětnou. Nepatrný stupeň této
predmetnosti;
je krajně nespolehlivá. Schelerův
postulát vnitřního smyslu. Klamy vnitřní zkušenosti. Omyl a klam. Obsahjednotlivých
obsahů Sebe podmíněn sociálně. Fenomenologické zření jejich domnělé „podstaty
odmítnuto. „Klamy sebepoznání. Metodologické důsledky: nespolehlivost introspekce.
- 4·
„sociální Já (Mé). Kryje se
s tím,
co mohu nazývati „svým , zvyšuje tím svou
sociální prestiž. Za druhé
s
tím, več jsem se včlenil jako v
песо
nadosobního. Za třetí
s tím,
co mohu nazývati „svým1 dílem. Nestejná hodnota jednotlivých součástí Mé.
Mé formováno sociálními vlivy. Pluralita Mé.
-
Reálná existence Ty. Není vysouzena
analogicky, nýbrž postřehnuta sympaticky. Omezení Schelerovy teze o bezprostředním
zření Ty.
-
Nedostatky a přednosti vnitřní zkušenosti. Jí stává se nám skutečnost teprve
srozumitelnou. Doposud nedostatečně prozkoumána. Závěry.
Kapitola V
/489
Reálný subjekt svazkem tendencí.
Hume.
Emotivní ráz těchto tendencí. Skuteč¬
nost jako předmětné a
télieké
datum. Zájem, instinkt, reflex. Klasifikace emocí na
libé a nelibé. Její bezobsažnost. Východiskem ke klasifikaci tendencí klasifikace
individuálních aktů. Behaviorismus a jeho metodická pochybenost. Trojí zájmová
větev: ego-,
altero-, autocentrická.
Ověření úplnosti této klasifikace. Nutnost její
obhajoby. Naturalistická redukce všech zájmových větví na prvou. Vemlouvavost
tohoto pojetí. Průkaz relativní samostatnosti větve alterocentrické. Odmítnutí
eudaimonismu jako důsledek nepřevoditelnosti kvalit. Hlad a rozbor emocí
s
ním
spojených. Schopenhauerův pesimismus. Freudovo pojetí „libosti jako „principu
smrti . Autocentrický ráz také
u
emocí egocentrických? Prchavost těchto emocí.
Výrazové emoce jako doprovod autocentrických činností. Jejich nezávislost na
větvi egocentrické?
Kapitola
VI.
/497
Egocentrické činnosti mohou se státi výrazovými. Boj pro boj. Teze o organickém
přebytku jako o příčině výrazových činností, její vyvrácení. Groosova teorie hry:
hra biologicky prospěšnou přípravou. Odmítnutí této teorie.
Autonomnost
činností
výrazových. Další doklad pro přeměnu sebezáchovných činností ve výrazové: lidský
poměr
к
práci.
-
Nástin emocí alterocentrických, jejich relativní trvalost. Zkoumání
teze o výrazové podstatě činnosti teoretické. Bergsonovo pojetí „praktického
intelektu a člověka jako
„homo
faber .
Praktická služebnost teoretických činností
až druhotná? Marxismus, jeho sociologický
ekonomismus
odmítnut. Essertierova
teze o podstatném rozdílu činností technických a teoretických v primitivních spo¬
lečnostech. Funkce teoretické činnosti právě teoretická: výrazový ráz této činnosti.
Teoretická činnost předmětná stejně výrazová. I vněmová činnost (výrazovým)
vytvářením. Důsledek pro problém vývoje. Pouze výrazové činnosti vývoje- a kul-
turotvorné.
Psychoanalytička
teze o prevalenci sexuálního zájmu modifikovaná:
erotická struktura kosmu?
Kapitola VII.t-XHI.]: Proces poznám
/507
Bezprostředním vnímáním skutečnost jen postřehována, respektive zažívána. Rekapi¬
tulace poznatků o bezprostředním vnímání. Představování jako konkrétní reprodukce
konkrétních smyslových dat, spojená
s
reprodukcí konkrétních souvislosti mezi nimi.
Pamèt
Imaginace. Rozdíl představování a myšlení. Představivé souvislosti asociacemi.
Představování jako typická forma teoretické činnosti na primitivních stupních vývo¬
jových. Její rozbor. Skladebný ráz představivých činností.
-
Vztah času a prostoru.
Jeho bezprostřednost, konkrétnost, zdánlivá abstraktnost. „Vědecký a „psycholo¬
gický prostor. Jejich srovnání. Psychologický prostor konkrétním rámcem pro danou
kvalitativní náplň. Vědecký prostor homogenním schématem. Analogický poměr
u času.
Homogenní čas fyzikální. Pochody ireversibilní. Uznání reality času fyzikou.
Psychologický čas kvalitativním datem. Jeho realita zárukou reality změny. Mnohost
„časů . Reálná existence prostoru a času důsledkem bezprostředního jejich zažívání.
Absolutní a relativní prostor. Pojem prostoru. Analogický poměr
u
názoru časového.
Jeho skladebnost. Pojem času. Relativita času. Nahrazování reálného
(=
bezprostředně
zažívaného) prostoru i času jejich pojmovým určením hlavní příčinou zmatků v dosa¬
vadních diskusích o této věci.
Kapitola
VIII. /515
Činnost reflexivní a zákony myšlení. Stanovisko logicismu: rozdíl mezi výkladovým
postupem psychologickým a normativním postupem logickým. Stanovisko psycho-
logismu: nutnost psychologického zkoumání intelektuální činnosti. Naturalistická
teorie myšlení odmítnuta. Řád myšlení určován skladebnou intencí intelektuální.
Rozbor věty. Pojem smyslu. Reflexivní činnost jako přiřazování významů
к
jednot¬
livým psychickým datům, spínaných nadřazenou souvislostí. Postihování smyslu
vlastní podstatou intelektuální činnosti. Poměr
к
postřehování
а к
představování.
Postihnutí smyslu předpokládá vždy vytčení určitého funkcionálního vztahu, který
obepíná určité psychické datum. Kategorie vztahu nadřazena kategorii smyslu.
Pokračování v rozboru věty. Věta funkcionálním vztahem, spínajícím v jednotu
funkcionálně určené útvary jednotlivých slov. Zapadá do funkcionálních vztahů
různě nadřazených. Prospektivní ráz intelektuální činnosti. Dedukce primárním
pochodem logickým, indukce zastřenou dedukcí. Selektivní, analytická a kumula¬
tivní intence jako typické formy skladebné intence intelektuální.
-
Zákon identity.
Jeho bezobsažnost. Je prostým výrazem pro řád našeho myšlení, tedy výrazem
pro skladebnou intenci intelektuální. Obrana tohoto pojetí proti logicismu. Inte¬
lektuální činnost formální, vížící jednotlivé významy ve funkcionální souvislost.
Vytčení možných formálních vztahů intelektuálních úkolem formální logiky. Jejich
vyplněním pomyslnými kvantitami jest konstituován ideálně kvantitativní vztah
matematický. Jeho identitnost. Záměnou pomyslné kvantity za reálnou vzniká reálný
vztah kvantitativní. Myšlená reálná kvantita zůstává iracionální: stane se identitní
pleno
sensu.
Důsledky: Jedno a Vše. Domnělý nihilismus rozumu. Mechanistická
fyzika. Bergsonův omyl. Intelekt není zatížen hmotností: nerozumí hmotě. Omyl
naturalismu v zpředmětnění pojmových vztahů reálně kvantitativních. Kvantitativní
vztah vždy vztahem identitním.
Kapitola
IX.
/525
Meyersonův „akosmismus a jeho mylnost. Jak vykládáme skutečnost. Jednoduchá
kvalita iracionální. Formálně kvantitativním vztahům dáváme jako iracionálnějším
přednost před formálně kvalitativními. Dosah tohoto postupu: realita kvalit zůstává
nedotčena. Funkcionální vztah materiální. Může jím býti jenom vztah kvalitativní. Jeho
vyšší
racionalnost u
srovnání se vztahem kvantitativním. Intelekt zatížen kvalitativností.
Stoupající
racionalnost
vztahů biologických, psychologických, sociologických. Kvalita¬
tivní změna racionální.
- Spiritualismus.
Jeho redukce kvantit na kvality neoprávněná.
Pojem
ideální kvality a dnešní fyzika. Reálný dosah skladebné intence intelektuální
pouze hypotetický, ovšem v různém odstupném . Problém logické závaznosti, jest jen
formální, materiální závaznost jako důsledek víry (přesvědčenosti). Filosofie jako
učení o pravé a nepravé víře.
Kapitola
X.
/532
Problém smyslu. Zmatek v nazírání na tento problém. Rekapitulace dřivějších poznatků.
Rozlišení funkcionálního vztahu a určení. Smysl noetickýa reální. Rozbor postihování
smyslu. Vztah predikativní a funkcionální. Význam negace. Princip identity a kontra-
dikce znovu zkoumány. Funkcionální vztah formálně kvalitativní. Výklad asociace.
Významy představivé. Významová soustava fyziognomicko-kvalitativní. Rozbor pojmu.
Pojem jako přesné určení (nenázomého) významu. Myšlení nenázorným procesem,
vytvářejícím novou, pomyslnou a odvozenou sféru reality pouze míněné. Plasticita
pojmů. Proces abstrakční: zařazování významů v nadřazené souvislosti. Jednoznačnost
pojmového určení dána teprve příslušným funkcionálním vztahem. Pojem předmětně
určeným významem.
Kapitola
XI.
/540
Významové soustavy předmětné: ideálně kvantitativní, formálně kvantitativní, přírodně
kvalita ti vní, psychicky kvalita ti vní, kulturně kvalitativní. Významové soustavy
télieké.
Teličky smysl: ideální a reálný. Schematický přehled soustav předmětných. Jiné významy
pojmu smysl? Smysluprostý, nesmyslný, protismyslný. Poměr soustav hrubé zkušenosti
к
soustavám předmětným a tetickým. Závěry.
Kapitola
XII. /549
Schopenhauerovo metafyzické pojetí intelektu. Jeho rozbor. Intelektuální činnost emo¬
tivní. Emotivní doprovod příčinou zažívané evidence psychických dat vůbec. Rozbor
víry (přesvědčenosti). Poměr předmětných a afektivních prvků v intelektuální činnosti,
nazírán geneticky. Věda poznáním odosobněným. Její autocentrický ráz: věda pro védu.
„Technická kultura a proroctví Spenglerovo. Týká se spíše Ameriky. Vliv afektivních
prvků na intelektuální činnost v individuálním životě. „Vůle
к
pravdě , „vůle ke lži ,
„vůle
к
víře . Objektivita vědy. Podmíněnost vědy daným sociálním stavem (sociálním
konsensem), demonstrována na naturalismu.
Kapitola
XIII. /559
Durkheimův „sociologismus , jeho odmítnutí. Význam individua v sociálním dění.
Stupnice „nadání : stupeň receptivní, reprodukční, kombinační, inovační. Kulturní
vývoj dílem inteligencí inovačních. Jejich podmínění daným sociálním stavem. Tvoření
činností výrazovou. Význam intelektuální činnosti pro sociální dění. Působí
diferenci¬
ačné,
spolu i skladebně. Proti iracionalismu.
Apoteóza
intelektu. Intelektuální činnost
z psychických nejhodnotnější. Stupnice soustav telických. Primát filosofie.
Závěry knihy prvé
/565
a) polemické: skladebná filosofie proti naturalismu, biologismu, racionalismu, noe-
tickému idealismu; b) metodické: psychologismus a sociologismus přesně definován.
Skladebná filosofie radikálním empirismem. Její kladný poměr
k metafyzice.
Její
spřízněnost se současnými tendencemi filosofickými; c) věcné: výklady jednotlivých
kapitol shrnuty ve formě tezí.
-
Skladebná filosofie kvalitativním realismem, funk¬
cionálním objektivismem, funkcionálním racionalismem. Program zbývajících knih
tohoto díla.
Poznámky
/574
TŘETÍ ŘÍŠE. Úvodem do současného politického stavu
/581
Kapitola
I.:
Německý národní socialismus
/583
1.
Historické předpoklady.
2.
Cíl národního socialismu a jeho celkový politický
profil. A. Hitler.
3.
Rasová základna národního socialismu a její důsledky:
rasová politika zahraniční, kulturní, vnitřní. Pruský militarismus a protide¬
mokratické tendence v národním socialismu
4.
Rasová základna v morálce.
Antisemitismus. Boj proti marxismu. Poměr
к
třídnímu boji.
5.
Hospodářský
program národního socialismu. Reformní návrhy G.
Federa:
zrušení úrokového
otroctví. Hospodářský organicismus. Návrat
k lennímu
zřízení.
6.
Důsledky
pro průmyslovou politiku. Národní socialismus německou formou fašismu.
Stavovský stát. Shrnutí.
Kapitola
II.:
Vývoj korporativní myšlenky
/603
1.
Schéma sociálního vývoje.
2.
Vznik moderního státu. Bytostné sepětí
(liberální) demokracie
s
kapitalismem. Moderní stát v kritice Durkheimově
a Durkheimův postulát korporativního zřízení.
3.
Stav a korporace. Korporace
ve středověku.
4.
Podstata kapitalismu. Kapitalistický vývoj. Hospodářské
organizace výrobní korporacemi?
5.
Vznik korporací v demokratických spo¬
lečnostech. Jejich poměr
к
organizacím politickým.
6.
Nástin korporativních
teorií před a po r. 1848.
7.
Korporativní teorie z konce
19.
století. Bismarckův
plán „hospodářské rady .
Kapitola
III.:
Korporativní myšlenka ve světle třídního boje
/621
l. Pojem společenské třídy. Kritika marxistického pojetí.
2.
Proletarizace
dělnictva v kapitalismu. Třídní vědomí a třídní boj.
3.
Socialismus třídní
a reformní. Kapitál jako „třída .
4.
Stav, korporace a třída. Zájmové a politické
organizace dělnické.
5.
Odborové organizace. Francouzský
Syndikalismus.
6.
Instituce „dělnických rad a zřízení sovětské. Je korporativním syndika-
lismem. Myšlenka rad v poválečném Německu.
7.
Dva návrhy z
2.
kongresu
rad v Berlíně
1919.8.
Německá „Říšská hospodářská rada .
Kapitola
IV:
Stavovský stát
/643
l. Jak vzniká politická vůle.
2.
Potřeba politického programu. Proč vznikl
fašismus?
3.
Spannův „stavovský stát . Individualismus a univerzalismus.
Univerzalismus feudalismem. Problém „nejlepší vlády .
4. Spannova
klasifikace
stavů. Prvým krokem
к
jejímu zamítnutí klasifikace sociálních funkcí.
5.
Sta¬
vovský stát zřízením kastovním. Caesaropapismus. Správní decentralizace.
6.
Organizace hospodářských činností ve stavovském státě. Návrat
к
cechům.
Srovnání
s
italským fašismem. Fašismus korporativním solidarismem.
7.
„Sta¬
vovský sněm . Odpolitizování hospodářství ve stavovském i fašistickém státě.
8.
„Třetí říše ve formulaci Spenglerově a úhrnný soud o fašismu.
Perspektivy
/667
Skladebná společnost korporativním funkcionalismem. Schéma správní
i politické organizace skladebné společnosti. Co je to pokrok?
ŘAD KAPITALISTICKÝ A SKLADEBNÝ
/677
Úvodní slovo
/679
I.
/680
II.
/688
PŘÍSPĚVKY VE SBORNÍCÍCH A ČASOPISECKÉ STUDIE
KOREFERÁT
DR
J. L.
FISCHERA
K
PŘEDNÁŠCE
VILÉMA
FORSTERA
„O DUŠEVNÍM MECHANISMU
/703
O DVOJÍM ŘÁDU
/708
POZITIVISMUS VĚDECKÝ? /713
ANALÝZA POZNÁVACÍHO PROCESU
/722
CO
S
DEMOKRACIÍ?
/738
MARXISMUS A SKLADEBNÉ POJETÍ
/756
MARXISMUS A KOMUNISMUS
/759
CO
S
FILOSOFIÍ?
/763
POSLÁNÍ FILOSOFIE
/767
К
DISKUSI O TZV. NORMATIVNÍ TEORII
/773
KVALITATIVNÍ METODA VE VĚDÁCH
/777
Ediční poznámka
/787
Textologická poznámka
/790
Jmenný rejstřík
/799
|
| adam_txt |
OBSAH
HOVORY A ZPOVĚDI
/7
Prolog
/9
Život
(1920)
I.
/11
Hovory
1.-111.(1919)
Píseň o Narcisoví (1920)
Zakletý strom
(1921)
II.
/18
O díle
(1920)
Chvála kritiky (1920)
Hana kritiky (1920)
O debatě
(1920)
III.
/28
O pravdě a lži
(1921)
Zběhova bolest
(1921)
O romantismu
(1921)
Kompromis (1920)
Zpověď o hodině z rána (1920)
IV.
/40
Rozpor I.—
II.
(1920)
Malé město (1920)
Revolucionář (1920)
Ježíš, Tábor, bolševik (1921)
Internacionála
(1921)
Epilog
/50
O věrnosti
(1921)
PRÁCE PUBLIKOVANÉ KNIŽNĚ
ARTHUR SCHOPENHAUER.
Geneze díla
(Příspěvek
к
psychologii tvorby)
/55
Úvodem
/57
К
literatuře předmětu
/58
Kapitola
I.
Romantismus mládí
/60
Kapitola
II.
Studia univerzitní
/64
Kapitola
III.
Základy noetické
/76
Kapitola
IV.
Věta o důvodu
/84
Kapitola V. Výmarské intermezzo
/94
Kapitola
VI.
V Dráždanech
І. /ЮЗ
Kapitola
VII.
V DráždanechlI.
/115
Kapitola
VIII. V
Dráždanech
III.
/121
Slovo závěrečné /130
O VEDOMÍ
/133
Úvodní slovo
/135
I.
/136
II.
/142
FILOSOFIE,
JEJÍ
PODSTATA A PROBLÉMY
/147
Úvodem
/149
Kapitola I.: Podstata a
výměr filosofie /150
l. Obtíže definice
2.
Filosofie jako nauka o zvládnutí skutečnosti
3.
Jedinečné
a obecné
4.
Věda a filosofie
5.
Rozdělení filosofie
6.
Náboženství, umění
a filosofie
7.
Filosofický
eros a
úkol filosofův
Kapitola
IL:
Metoda filosofie
/159
1.
Nauka o poznání a noetický kruh. Skepticismus a ostatní možná řešení
2.
Logicismus
3.
Delitto
filosofických směrů
4.
Formální psychologismus
5.
Kriticismus Kantův
6.
Německá filosofie hodnot
7.
Evolucionismus
8.
In-
tuicionismus Bergsonův
9.
Materiální psychologismus
Kapitola
III.:
Nauka o poznání
/177
1.
Problém reality: imanence
a transcendence
skutečnosti
2.
Pravda a skuteč¬
nost
3.
Genetické předpoklady. Paradox poznání a hranice poznání
4.
Výklad
skutečnosti: introjekce logická a psychologická
5.
Metodologie věd
Kapitola
IV:
Výhledy
/204
1.
Problém
ontologický:
monismus, dualismus, paralelismus a pluralismus
2.
Filosofie vlnění a mravní ideál
Poznámky
/209
SAINT-SIMON A
AUGUSTE
COMTE.
Příspěvek
к
dějinám
sociologického racionalismu
/221
Úvodní poznámka
/223
Kapitola I.: Francouzské osvícenství a protiosvícenská reakce
/224
1.
Osvícenství: povšechná charakteristika
2.
Osvícenská filosofie
3.
Osvícenství
a problém náboženský
4.
Osvícenská etika
5.
Osvícenská politika: a) Rovnost
a svoboda
6.
Osvícenská politika: b) Smlouva společenská a suverenita lidu
7.
Osvícenská sociologie
8.
Revoluce a Napoleon
9.
Protiosvícenská reakce.
Problém syntézy
Kapitola
IL: Saint-Simon
/248
1.
Osobnost
2.
„Lettres d'un habitant de Genève" (1803)
3.
Saint-Simonova
filosofie
a sociologie do r.
1814 4.
„De la réorganisation de la société euro¬
péenne"
(1814) 5.
Stadium „průmyslové"
Kapitola
III.:
Saint-Simon a Comte
/271
1.
Comtovo
mládí; seznámení
se Saint-Simonem
2.
Comtûv „Prospectus des
travaux nécessaires pour réorganiser la société" (1822)
3.
Comtova
závislost
na Saint-Simonovi
4.
Comtova
osobnost
a
život do r. 1842
Kapitola
IV:
Comtova
pozitivní filosofie
/286
l.
Pozitivní filosofie
2.
Comtovo pojetí sociologie
3.
Sociální statika
4.
Sociální
dynamika
5.
Pozitivní politika
6.
Závěr Comtova života a díla
Literatura a doklady
/306
O PRAVDÁCH A FILOSOFECH. Úvahy filosofické
/313
Vstupní traktát o optimismu a pesimismu
/315
Traktát o pravdách
/318
Traktát o náboženství
/334
Traktáty o filosofech
/338
Angelus Silesius
/338
Immanuel Kant /341
Arthur Schopenhauer /350
Henri Bergson
/352
B.
Croce a
česká estetika
/357
Německý paradox
/360
Epilog
/364
Bibliografická poznámka
/366
ÚTĚK PŘED STAROU FILOSOFIÍ
/367
O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ KULTURY
/377
Úvod
/379
Kapitola I.: Přírodní věda a filosofie
/381
Kapitola
II.:
Mechanismus a kapitalismus
/390
Kapitola
III.:
Reakce proti mechanismu
/396
Kapitola
IV:
Kapitalismus
/403
Kapitola V: Socialismus /410
Kapitola
VI.:
Exkurs o současné politické situaci v Evropě
/415
Kapitola
VII.:
Zlidštěný svět
/420
Kapitola
VIII.:
Výhledy na náboženství
/427
SOUSTAVA SKLADEBNÉ FILOSOFIE
NA PODKLADĚ ZKUŠENOSTI.
KNIHA PRVÁ: ZÁKLADY POZNÁNÍ
/431
Úvodní slovo
/433
Rozvrh celého díla
/437
PROLOG. OBRANA FILOSOFIE
/439
Její nečasovost. Filosofie a věda jako mýtus. Naturalismus mýtem. Jeho principy. Pří¬
činy jeho negativního poměru
к
filosofii. Soumrak naturalismu a filosofická kritika.
Nietzsche,
pragmatismus,
Bergson
jako filosofie přechodu. Světová válka. Její kulturní
neplodnost a poválečný zmatek. Obrat ve vědě a ve filosofii. Funkce, struktura, řád
ústředními pojmy. Svítání nového mýtu. Jeho sociální poslání. Principy skladební
filosofie. Její nároky. Zkoumání oprávněnosti těchto nároků. Případ Comtův. Omyly
pozitivní filosofie. Její správná tušení. Pojem sociálního konsensu. Definitivní vymezení
nároků skladebné filosofie.
KNIHA PRVÁ: ZÁKLADY POZNÁNÍ
/451
Kapitola
I.:
Předpoklady filosofie
/453
Předběžná zkoumání o látce a metodě filosofie. Látkou filosofie celek skutečnosti.
Vědění o skutečnosti podmínkou, aby mohla býti kladena existence. Nemožnost
rozlišení (subjektivního) věděnťo skutečnosti od (objektivní) skutečnosti. Prvé úskalí
nihilismu. Descartesuv
pokus záchrany: sebejistota myslícího já.
Descartesûv
omyl.
Opětná nemožnost odloučení subjektu a objektu. Námitky proti ní. Nároky absolutismu
a třetí úskalí nihilismu jako jejich důsledek. Potřeba srovnávacího kriteria, jímž by
bylo toto trojí nebezpečí zažehnáno. Je skýtáno věděním reflektovaným, tj. myšlením.
Nemožnost kriteria, jímž by byly zkoumány logické funkce, a čtvrté úskalí nihilismu.
Jeho definitivní zažehnání postulátem vzájemné kontroly bezprostřední a reflektované
zkušenosti. Rozvrh dalších zkoumání. Závěry této kapitoly.
Kapitola
П.:
Reálný objekt (Problém reality)
/457
Vědění o vnější skutečnosti a problém reality. Názor hrubé zkušenosti (naivní realis¬
mus). Jeho znaky. Podmíněny předmětnou intencí smyslovou, afektivně znečištěnou.
Bezprostřednost smyslového vnímání a jeho evidence. Odmítnutí Schopenhauerovy
teorie o intelektualitě smyslového vnímání. Důsledek předmětné intence: vněmy
směřují bezprostředně ke zdrojům svých popudů. Skladebná intence smyslová a její
rozbor. Evidence smyslového vnímání a její dosah. Existence klamů smyslových. Není
i víra v objektivní realitu klamem? Noetický
idealismus.
Bez úspěchu vyvracen novo-
realismem. Smyslové vnímání jest bezprostřední, nikoliv intelektuální datum. Jeho
nespolehlivostí není ohrožena existence vnější reality, nýbrž jen adekvátní postřehnutí
této reality. Odmítnutí neutrálního monismu. Postulát
nerozlíšeného
jsoucna. Zkoumání
poznávací hodnoty smyslové evidence. Drieschův postulát „racionální
pripadnosti".
Vétší rozrůzněnost jsoucna. Sekundární kvality reálné? Lidská zkušenost biologickým
produktem? Redukce kvalit na kvantity. Její dosah nejvýše metodický, nikoli
ontologický.
Její neplatnost pro oblast psychické skutečnosti. Naturalismus v psychologii a jeho
odmítnutí. Podstata jsoucna také kvalitativní. Biologické motivy pouze sebezáchov-
né? Sensace estetické vyvracejí toto pojetí. Různý možný poměr intence estetické
ke skladebné a předmětné. Všem smyslovým kvalitám přísluší
-
přesně nezjistitelný
-
reálný dosah. Rehabilitace hrubé zkušenosti.
Kapitola III.J-VI.]: Reálný subjekt
/468
Realitou objektu zaručena i realita subjektu. Jednotlivé vrstvy reálného subjektu:
1.
„čisté Já"
(=
Já). Jest předpokladem, že něco jest (mnou) uvědomováno. Příměr
se zrcadlem. Štěpení Já. Mimovědomé Já? Funkce Já. Totalitní její ráz. Zážitek to¬
tožnosti ajednotyjá. Zkoumání „duševní substance". Zážitek totožnosti ajednotyjá
podroben kritickému zkoumání. Jeho fiktivnost. Reálná kontinuita psychofyzického
subjektu a relativní identita jeho skladebných tendencí.
- 2.
„psychofyzické Já". Hrubá
zkušenost nezná rozdílu mezi „tělem" a „duší". Dosavadní řešení psychofyzického
problému. Kauzalismus. Rozdílnost duševní a hmotné substance involvuje nemožnost
vzájemného jejich působení. Paralelismus. Jeho redukce psychické řady na fyziologickou.
Odmítnutí tohoto postupu. Naturalismus zakukleným dualismem. Sourodost jeho
„substancí" záchranou před úskalím kauzalismu. Důsledkem této sourodosti substancí
nesrozumitelnost vztahu mezi nimi. Neschopnost naturalismu vyložiti totalitní intenci
Já „mechanickou" kauzalitou. Postulát vztahu funkcionálního. Neschopnost natura¬
lismu vyložiti jevy instinktivní. Kritika teorie Thorndikovy. Instinktivní pochody jsou
podmíněny funkcionálně. Stejně organické pochody mimovědomé (tělové). Jevy vnitřní
sekrece. Reálný subjekt jednotou psychofyzické konstituce. Odmítnutí genotypových
a endokrinních formulí. W. Stern o „psychofyzické
neutralité"
reálného subjektu. Ob¬
měna této formule: totalitní vztah psychofyzický. Význam totalitní intence Já. Problém
svobody. Rehabilitace hrubé zkušenosti.
Kapitola
IV.
/480
3.
„psychologické Já" (Sebe). Je výrazem pro bezprostřední zkušenost psychicky
předmětnou. Nepatrný stupeň této
predmetnosti;
je krajně nespolehlivá. Schelerův
postulát vnitřního smyslu. Klamy vnitřní zkušenosti. Omyl a klam. Obsahjednotlivých
obsahů Sebe podmíněn sociálně. Fenomenologické zření jejich domnělé „podstaty"
odmítnuto. „Klamy" sebepoznání. Metodologické důsledky: nespolehlivost introspekce.
- 4·
„sociální Já" (Mé). Kryje se
s tím,
co mohu nazývati „svým", zvyšuje tím svou
sociální prestiž. Za druhé
s
tím, več jsem se včlenil jako v
песо
nadosobního. Za třetí
s tím,
co mohu nazývati „svým1' dílem. Nestejná hodnota jednotlivých součástí Mé.
Mé formováno sociálními vlivy. Pluralita Mé.
-
Reálná existence Ty. Není vysouzena
analogicky, nýbrž postřehnuta sympaticky. Omezení Schelerovy teze o bezprostředním
zření Ty.
-
Nedostatky a přednosti vnitřní zkušenosti. Jí stává se nám skutečnost teprve
srozumitelnou. Doposud nedostatečně prozkoumána. Závěry.
Kapitola V
/489
Reálný subjekt svazkem tendencí.
Hume.
Emotivní ráz těchto tendencí. Skuteč¬
nost jako předmětné a
télieké
datum. Zájem, instinkt, reflex. Klasifikace emocí na
libé a nelibé. Její bezobsažnost. Východiskem ke klasifikaci tendencí klasifikace
individuálních aktů. Behaviorismus a jeho metodická pochybenost. Trojí zájmová
větev: ego-,
altero-, autocentrická.
Ověření úplnosti této klasifikace. Nutnost její
obhajoby. Naturalistická redukce všech zájmových větví na prvou. Vemlouvavost
tohoto pojetí. Průkaz relativní samostatnosti větve alterocentrické. Odmítnutí
eudaimonismu jako důsledek nepřevoditelnosti kvalit. Hlad a rozbor emocí
s
ním
spojených. Schopenhauerův pesimismus. Freudovo pojetí „libosti" jako „principu
smrti". Autocentrický ráz také
u
emocí egocentrických? Prchavost těchto emocí.
Výrazové emoce jako doprovod autocentrických činností. Jejich nezávislost na
větvi egocentrické?
Kapitola
VI.
/497
Egocentrické činnosti mohou se státi výrazovými. Boj pro boj. Teze o organickém
přebytku jako o příčině výrazových činností, její vyvrácení. Groosova teorie hry:
hra biologicky prospěšnou přípravou. Odmítnutí této teorie.
Autonomnost
činností
výrazových. Další doklad pro přeměnu sebezáchovných činností ve výrazové: lidský
poměr
к
práci.
-
Nástin emocí alterocentrických, jejich relativní trvalost. Zkoumání
teze o výrazové podstatě činnosti teoretické. Bergsonovo pojetí „praktického
intelektu" a člověka jako
„homo
faber".
Praktická služebnost teoretických činností
až druhotná? Marxismus, jeho sociologický
ekonomismus
odmítnut. Essertierova
teze o podstatném rozdílu činností technických a teoretických v primitivních spo¬
lečnostech. Funkce teoretické činnosti právě teoretická: výrazový ráz této činnosti.
Teoretická činnost předmětná stejně výrazová. I vněmová činnost (výrazovým)
vytvářením. Důsledek pro problém vývoje. Pouze výrazové činnosti vývoje- a kul-
turotvorné.
Psychoanalytička
teze o prevalenci sexuálního zájmu modifikovaná:
erotická struktura kosmu?
Kapitola VII.t-XHI.]: Proces poznám'
/507
Bezprostředním vnímáním skutečnost jen postřehována, respektive zažívána. Rekapi¬
tulace poznatků o bezprostředním vnímání. Představování jako konkrétní reprodukce
konkrétních smyslových dat, spojená
s
reprodukcí konkrétních souvislosti" mezi nimi.
Pamèt
Imaginace. Rozdíl představování a myšlení. Představivé souvislosti asociacemi.
Představování jako typická forma teoretické činnosti na primitivních stupních vývo¬
jových. Její rozbor. Skladebný ráz představivých činností.
-
Vztah času a prostoru.
Jeho bezprostřednost, konkrétnost, zdánlivá abstraktnost. „Vědecký" a „psycholo¬
gický" prostor. Jejich srovnání. Psychologický prostor konkrétním rámcem pro danou
kvalitativní náplň. Vědecký prostor homogenním schématem. Analogický poměr
u času.
Homogenní čas fyzikální. Pochody ireversibilní. Uznání reality času fyzikou.
Psychologický čas kvalitativním datem. Jeho realita zárukou reality změny. Mnohost
„časů". Reálná existence prostoru a času důsledkem bezprostředního jejich zažívání.
Absolutní a relativní prostor. Pojem prostoru. Analogický poměr
u
názoru časového.
Jeho skladebnost. Pojem času. Relativita času. Nahrazování reálného
(=
bezprostředně
zažívaného) prostoru i času jejich pojmovým určením hlavní příčinou zmatků v dosa¬
vadních diskusích o této věci.
Kapitola
VIII. /515
Činnost reflexivní a zákony myšlení. Stanovisko logicismu: rozdíl mezi výkladovým
postupem psychologickým a normativním postupem logickým. Stanovisko psycho-
logismu: nutnost psychologického zkoumání intelektuální činnosti. Naturalistická
teorie myšlení odmítnuta. Řád myšlení určován skladebnou intencí intelektuální.
Rozbor věty. Pojem smyslu. Reflexivní činnost jako přiřazování významů
к
jednot¬
livým psychickým datům, spínaných nadřazenou souvislostí. Postihování smyslu
vlastní podstatou intelektuální činnosti. Poměr
к
postřehování
а к
představování.
Postihnutí smyslu předpokládá vždy vytčení určitého funkcionálního vztahu, který
obepíná určité psychické datum. Kategorie vztahu nadřazena kategorii smyslu.
Pokračování v rozboru věty. Věta funkcionálním vztahem, spínajícím v jednotu
funkcionálně určené útvary jednotlivých slov. Zapadá do funkcionálních vztahů
různě nadřazených. Prospektivní ráz intelektuální činnosti. Dedukce primárním
pochodem logickým, indukce zastřenou dedukcí. Selektivní, analytická a kumula¬
tivní intence jako typické formy skladebné intence intelektuální.
-
Zákon identity.
Jeho bezobsažnost. Je prostým výrazem pro řád našeho myšlení, tedy výrazem
pro skladebnou intenci intelektuální. Obrana tohoto pojetí proti logicismu. Inte¬
lektuální činnost formální, vížící jednotlivé významy ve funkcionální souvislost.
Vytčení možných formálních vztahů intelektuálních úkolem formální logiky. Jejich
vyplněním pomyslnými kvantitami jest konstituován ideálně kvantitativní vztah
matematický. Jeho identitnost. Záměnou pomyslné kvantity za reálnou vzniká reálný
vztah kvantitativní. Myšlená reálná kvantita zůstává iracionální: stane se identitní
pleno
sensu.
Důsledky: Jedno a Vše. Domnělý nihilismus rozumu. Mechanistická
fyzika. Bergsonův omyl. Intelekt není zatížen hmotností: nerozumí hmotě. Omyl
naturalismu v zpředmětnění pojmových vztahů reálně kvantitativních. Kvantitativní
vztah vždy vztahem identitním.
Kapitola
IX.
/525
Meyersonův „akosmismus" a jeho mylnost. Jak vykládáme skutečnost. Jednoduchá
kvalita iracionální. Formálně kvantitativním vztahům dáváme jako iracionálnějším
přednost před formálně kvalitativními. Dosah tohoto postupu: realita kvalit zůstává
nedotčena. Funkcionální vztah materiální. Může jím býti jenom vztah kvalitativní. Jeho
vyšší
racionalnost u
srovnání se vztahem kvantitativním. Intelekt zatížen kvalitativností.
Stoupající
racionalnost
vztahů biologických, psychologických, sociologických. Kvalita¬
tivní změna racionální.
- Spiritualismus.
Jeho redukce kvantit na kvality neoprávněná.
Pojem
ideální kvality a dnešní fyzika. Reálný dosah skladebné intence intelektuální
pouze hypotetický, ovšem v různém odstupném'. Problém logické závaznosti, jest jen
formální, materiální závaznost jako důsledek víry (přesvědčenosti). Filosofie jako
učení o pravé a nepravé víře.
Kapitola
X.
/532
Problém smyslu. Zmatek v nazírání na tento problém. Rekapitulace dřivějších poznatků.
Rozlišení funkcionálního vztahu a určení. Smysl noetickýa reální. Rozbor postihování
smyslu. Vztah predikativní a funkcionální. Význam negace. Princip identity a kontra-
dikce znovu zkoumány. Funkcionální vztah formálně kvalitativní. Výklad asociace.
Významy představivé. Významová soustava fyziognomicko-kvalitativní. Rozbor pojmu.
Pojem jako přesné určení (nenázomého) významu. Myšlení nenázorným procesem,
vytvářejícím novou, pomyslnou a odvozenou sféru reality pouze míněné. Plasticita
pojmů. Proces abstrakční: zařazování významů v nadřazené souvislosti. Jednoznačnost
pojmového určení dána teprve příslušným funkcionálním vztahem. Pojem předmětně
určeným významem.
Kapitola
XI.
/540
Významové soustavy předmětné: ideálně kvantitativní, formálně kvantitativní, přírodně
kvalita ti vní, psychicky kvalita ti vní, kulturně kvalitativní. Významové soustavy
télieké.
Teličky smysl: ideální a reálný. Schematický přehled soustav předmětných. Jiné významy
pojmu smysl? Smysluprostý, nesmyslný, protismyslný. Poměr soustav hrubé zkušenosti
к
soustavám předmětným a tetickým. Závěry.
Kapitola
XII. /549
Schopenhauerovo metafyzické pojetí intelektu. Jeho rozbor. Intelektuální činnost emo¬
tivní. Emotivní doprovod příčinou zažívané evidence psychických dat vůbec. Rozbor
víry (přesvědčenosti). Poměr předmětných a afektivních prvků v intelektuální činnosti,
nazírán geneticky. Věda poznáním odosobněným. Její autocentrický ráz: věda pro védu.
„Technická kultura" a proroctví Spenglerovo. Týká se spíše Ameriky. Vliv afektivních
prvků na intelektuální činnost v individuálním životě. „Vůle
к
pravdě", „vůle ke lži",
„vůle
к
víře". Objektivita vědy. Podmíněnost vědy daným sociálním stavem (sociálním
konsensem), demonstrována na naturalismu.
Kapitola
XIII. /559
Durkheimův „sociologismus", jeho odmítnutí. Význam individua v sociálním dění.
Stupnice „nadání": stupeň receptivní, reprodukční, kombinační, inovační. Kulturní
vývoj dílem inteligencí inovačních. Jejich podmínění daným sociálním stavem. Tvoření
činností výrazovou. Význam intelektuální činnosti pro sociální dění. Působí
diferenci¬
ačné,
spolu i skladebně. Proti iracionalismu.
Apoteóza
intelektu. Intelektuální činnost
z psychických nejhodnotnější. Stupnice soustav telických. Primát filosofie.
Závěry knihy prvé
/565
a) polemické: skladebná filosofie proti naturalismu, biologismu, racionalismu, noe-
tickému idealismu; b) metodické: psychologismus a sociologismus přesně definován.
Skladebná filosofie radikálním empirismem. Její kladný poměr
k metafyzice.
Její
spřízněnost se současnými tendencemi filosofickými; c) věcné: výklady jednotlivých
kapitol shrnuty ve formě tezí.
-
Skladebná filosofie kvalitativním realismem, funk¬
cionálním objektivismem, funkcionálním racionalismem. Program zbývajících knih
tohoto díla.
Poznámky
/574
TŘETÍ ŘÍŠE. Úvodem do současného politického stavu
/581
Kapitola
I.:
Německý národní socialismus
/583
1.
Historické předpoklady.
2.
Cíl národního socialismu a jeho celkový politický
profil. A. Hitler.
3.
Rasová základna národního socialismu a její důsledky:
rasová politika zahraniční, kulturní, vnitřní. Pruský militarismus a protide¬
mokratické tendence v národním socialismu
4.
Rasová základna v morálce.
Antisemitismus. Boj proti marxismu. Poměr
к
třídnímu boji.
5.
Hospodářský
program národního socialismu. Reformní návrhy G.
Federa:
zrušení úrokového
otroctví. Hospodářský organicismus. Návrat
k lennímu
zřízení.
6.
Důsledky
pro průmyslovou politiku. Národní socialismus německou formou fašismu.
Stavovský stát. Shrnutí.
Kapitola
II.:
Vývoj korporativní myšlenky
/603
1.
Schéma sociálního vývoje.
2.
Vznik moderního státu. Bytostné sepětí
(liberální) demokracie
s
kapitalismem. Moderní stát v kritice Durkheimově
a Durkheimův postulát korporativního zřízení.
3.
Stav a korporace. Korporace
ve středověku.
4.
Podstata kapitalismu. Kapitalistický vývoj. Hospodářské
organizace výrobní korporacemi?
5.
Vznik korporací v demokratických spo¬
lečnostech. Jejich poměr
к
organizacím politickým.
6.
Nástin korporativních
teorií před a po r. 1848.
7.
Korporativní teorie z konce
19.
století. Bismarckův
plán „hospodářské rady".
Kapitola
III.:
Korporativní myšlenka ve světle třídního boje
/621
l. Pojem společenské třídy. Kritika marxistického pojetí.
2.
Proletarizace
dělnictva v kapitalismu. Třídní vědomí a třídní boj.
3.
Socialismus třídní
a reformní. Kapitál jako „třída".
4.
Stav, korporace a třída. Zájmové a politické
organizace dělnické.
5.
Odborové organizace. Francouzský
Syndikalismus.
6.
Instituce „dělnických rad" a zřízení sovětské. Je korporativním syndika-
lismem. Myšlenka rad v poválečném Německu.
7.
Dva návrhy z
2.
kongresu
rad v Berlíně
1919.8.
Německá „Říšská hospodářská rada".
Kapitola
IV:
Stavovský stát
/643
l. Jak vzniká politická vůle.
2.
Potřeba politického programu. Proč vznikl
fašismus?
3.
Spannův „stavovský stát". Individualismus a univerzalismus.
Univerzalismus feudalismem. Problém „nejlepší vlády".
4. Spannova
klasifikace
stavů. Prvým krokem
к
jejímu zamítnutí klasifikace sociálních funkcí.
5.
Sta¬
vovský stát zřízením kastovním. Caesaropapismus. Správní decentralizace.
6.
Organizace hospodářských činností ve stavovském státě. Návrat
к
cechům.
Srovnání
s
italským fašismem. Fašismus korporativním solidarismem.
7.
„Sta¬
vovský sněm". Odpolitizování hospodářství ve stavovském i fašistickém státě.
8.
„Třetí říše" ve formulaci Spenglerově a úhrnný soud o fašismu.
Perspektivy
/667
Skladebná společnost korporativním funkcionalismem. Schéma správní
i politické organizace skladebné společnosti. Co je to pokrok?
ŘAD KAPITALISTICKÝ A SKLADEBNÝ
/677
Úvodní slovo
/679
I.
/680
II.
/688
PŘÍSPĚVKY VE SBORNÍCÍCH A ČASOPISECKÉ STUDIE
KOREFERÁT
DR
J. L.
FISCHERA
K
PŘEDNÁŠCE
VILÉMA
FORSTERA
„O DUŠEVNÍM MECHANISMU"
/703
O DVOJÍM ŘÁDU
/708
POZITIVISMUS VĚDECKÝ? /713
ANALÝZA POZNÁVACÍHO PROCESU
/722
CO
S
DEMOKRACIÍ?
/738
MARXISMUS A SKLADEBNÉ POJETÍ
/756
MARXISMUS A KOMUNISMUS
/759
CO
S
FILOSOFIÍ?
/763
POSLÁNÍ FILOSOFIE
/767
К
DISKUSI O TZV. NORMATIVNÍ TEORII
/773
KVALITATIVNÍ METODA VE VĚDÁCH
/777
Ediční poznámka
/787
Textologická poznámka
/790
Jmenný rejstřík
/799 |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Fischer, Josef Ludvík 1894-1973 |
| author_GND | (DE-588)119471930 (DE-588)1075327571 |
| author_facet | Fischer, Josef Ludvík 1894-1973 |
| author_role | aut |
| author_sort | Fischer, Josef Ludvík 1894-1973 |
| author_variant | j l f jl jlf |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV023274161 |
| ctrlnum | (OCoLC)230137439 (DE-599)BVBBV023274161 |
| edition | Vyd. 1. |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>01175nam a2200313 cc4500</leader><controlfield tag="001">BV023274161</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20100427 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">080423s2007 a||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788020015808</subfield><subfield code="9">978-80-200-1580-8</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)230137439</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV023274161</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-355</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Fischer, Josef Ludvík</subfield><subfield code="d">1894-1973</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)119471930</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Výbor z díla</subfield><subfield code="n">1</subfield><subfield code="c">Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...]</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Vyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Academia [u.a.]</subfield><subfield code="c">2007</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">805 S.</subfield><subfield code="b">Ill.</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Fischerová, Sylva</subfield><subfield code="d">1963-</subfield><subfield code="e">Sonstige</subfield><subfield code="0">(DE-588)1075327571</subfield><subfield code="4">oth</subfield></datafield><datafield tag="773" ind1="0" ind2="8"><subfield code="w">(DE-604)BV023274156</subfield><subfield code="g">1</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung UB Regensburg</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016459106&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016459106</subfield></datafield></record></collection> |
| id | DE-604.BV023274161 |
| illustrated | Illustrated |
| index_date | 2024-07-02T20:37:11Z |
| indexdate | 2024-07-09T21:14:42Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788020015808 |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016459106 |
| oclc_num | 230137439 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 DE-355 DE-BY-UBR |
| owner_facet | DE-12 DE-355 DE-BY-UBR |
| physical | 805 S. Ill. |
| publishDate | 2007 |
| publishDateSearch | 2007 |
| publishDateSort | 2007 |
| publisher | Academia [u.a.] |
| record_format | marc |
| spelling | Fischer, Josef Ludvík 1894-1973 Verfasser (DE-588)119471930 aut Výbor z díla 1 Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...] Vyd. 1. Praha Academia [u.a.] 2007 805 S. Ill. txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Fischerová, Sylva 1963- Sonstige (DE-588)1075327571 oth (DE-604)BV023274156 1 Digitalisierung UB Regensburg application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016459106&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis |
| spellingShingle | Fischer, Josef Ludvík 1894-1973 Výbor z díla |
| title | Výbor z díla |
| title_auth | Výbor z díla |
| title_exact_search | Výbor z díla |
| title_exact_search_txtP | Výbor z díla |
| title_full | Výbor z díla 1 Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...] |
| title_fullStr | Výbor z díla 1 Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...] |
| title_full_unstemmed | Výbor z díla 1 Josef Ludvík Fischer. [Ed. Sylva Fischerová ...] |
| title_short | Výbor z díla |
| title_sort | vybor z dila |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016459106&sequence=000002&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| volume_link | (DE-604)BV023274156 |
| work_keys_str_mv | AT fischerjosefludvik vyborzdila1 AT fischerovasylva vyborzdila1 |