Diskriminace a právo:
Gespeichert in:
Hauptverfasser: | , , , , |
---|---|
Format: | Elektronisch E-Book |
Sprache: | Czech |
Veröffentlicht: |
Praha 1 [Czech Republic]
Gender Studies, o. p. s
2007
|
Schlagworte: | |
Online-Zugang: | BSB01 |
Beschreibung: | Rovnost byla jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů během režimu reálného socialismu v Československu. Komunistický režim byl ostatně založen na rovnostářské ideologii. Důrazem na rovnost a její úplné dosažení v komunistické budoucnosti opodstatňoval režim svou existenci, svou rovnostářskou ideologií se také vymezoval proti západním státům. Není proto divu, že po roce 1989 přestala být rovnost v módě. V postkomunistickém prostoru se objevil fenomén negativního postoje k otázkám rovnosti a diskriminace. Paradoxní bohužel je, že nechuť používat rovnost a s ní související antidiskriminační principy přežívá i ve vztahu ke koncepcím, které se mezitím ve vší komplexitě rozvinuly v západní Evropě a USA. Stále považujeme za normální řadu věcí, které by byly na západ od našich hranic považovány za nepřípustnou diskriminaci. Řadě antidiskriminačních koncepcí, které se v posledních čtyřech dekádách v západním světě prosadily, se posmíváme. Ostatně teprve před nedávnem jsme se přinejmenším formálně zbavili například inzerátů, které poptávaly "mladou sekretářku" nebo "právníka – mladého energického muže". Současný evropský (a americký) přístup k zákazu diskriminace vychází v zásadě z toho, že je nepřípustné zacházet s někým odlišně jen proto, že patří do nějaké obecně defi nované skupiny (rasově, etnicky nebo třeba pohlavím). Odlišné zacházení je tak přípustné jen na základě individuálních charakteristik daného člověka. Odlišně můžeme s někým zacházet například na základě jeho skutečných vlastností, jeho profesní historie, atp., ale nikoliv podle pouhého faktu, že je příslušníkem nějaké obecně defi nované skupiny, jíž na základě našich stereotypů přikládáme určité typické vlastnosti. Prostředky práva pak intervenujeme tehdy, pokud je s někým odlišně zacházeno proto, že je příslušníkem nějaké skupiny, s níž bylo odlišně (a diskriminačně) zacházeno tradičně, nebo je takové odlišné zacházení z jiných důvodů nepřípustné (rasa, pohlaví, sexuální orientace atp.). Každá právní norma reguluje společenské vztahy obecným způsobem. Podstatou každé právní normy je současně rozlišení obecně určené situace od jiných situací. V právu sociálního zabezpečení tak například jinak zacházíme s rodinou sociálně potřebnou ve srovnání s rodinami jinými. Z hlediska teorie rovnosti tedy zdaleka ne každé rozlišování je diskriminací, když podstatou legislativy je právě naopak rozlišování. Určení, co je a co není diskriminací, obvykle navazuje na naše "předvídání" a na existující hodnotové žebříčky. Hovoříme- li o diskriminaci, nerozumíme tím jakékoliv rozlišování, ale rozlišování nějakým způsobem negativní, rozlišování zatěžující určitou skupinu osob, ať již s ohledem na zakázané kritérium nebo s ohledem na způsob, jakým je tohoto rozlišení dosahováno nebo jak je v praxi realizováno (zakázaný účel, svévolnost, atp.). Tato publikace se snaží poskytnout svým čtenářům základní informace o antidiskriminační legislativě a její aplikaci. Doufám, že přispěje k tomu, že na pojmy rovnosti a diskriminace přestaneme pohlížet s povýšeným úsměvem jako na něco, co se nás netýká, co nepotřebujeme, co nám jen vnucuje proti naší vůli Evropská unie, a uvědomíme si, že boj proti diskriminaci je něčím, co vyjadřuje nejzákladnější hodnoty celé naší euroatlantické civilizace, hodnoty, které pregnantně vystihuje česká Listina základních práv a svobod, pokud hovoří o tom, že lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech |
Beschreibung: | 1 Online-Ressource (1 p. 56) |
ISBN: | 9788086520209 |
Internformat
MARC
LEADER | 00000nmm a2200000zc 4500 | ||
---|---|---|---|
001 | BV047450489 | ||
003 | DE-604 | ||
005 | 20221116 | ||
007 | cr|uuu---uuuuu | ||
008 | 210902s2007 |||| o||u| ||||||cze d | ||
020 | |a 9788086520209 |9 978-80-86520-20-9 | ||
035 | |a (ZDB-45-CGR)ceeol766602 | ||
035 | |a (OCoLC)1268185193 | ||
035 | |a (DE-599)BVBBV047450489 | ||
040 | |a DE-604 |b ger |e aacr | ||
041 | 0 | |a cze | |
049 | |a DE-12 | ||
100 | 1 | |a Fialová, Eva |e Verfasser |4 aut | |
245 | 1 | 0 | |a Diskriminace a právo |
264 | 1 | |a Praha 1 [Czech Republic] |b Gender Studies, o. p. s |c 2007 | |
264 | 2 | |a Frankfurt M. |b CEEOL |c 2007 | |
300 | |a 1 Online-Ressource (1 p. 56) | ||
336 | |b txt |2 rdacontent | ||
337 | |b c |2 rdamedia | ||
338 | |b cr |2 rdacarrier | ||
500 | |a Rovnost byla jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů během režimu reálného socialismu v Československu. Komunistický režim byl ostatně založen na rovnostářské ideologii. Důrazem na rovnost a její úplné dosažení v komunistické budoucnosti opodstatňoval režim svou existenci, svou rovnostářskou ideologií se také vymezoval proti západním státům. Není proto divu, že po roce 1989 přestala být rovnost v módě. V postkomunistickém prostoru se objevil fenomén negativního postoje k otázkám rovnosti a diskriminace. Paradoxní bohužel je, že nechuť používat rovnost a s ní související antidiskriminační principy přežívá i ve vztahu ke koncepcím, které se mezitím ve vší komplexitě rozvinuly v západní Evropě a USA. Stále považujeme za normální řadu věcí, které by byly na západ od našich hranic považovány za nepřípustnou diskriminaci. | ||
500 | |a Řadě antidiskriminačních koncepcí, které se v posledních čtyřech dekádách v západním světě prosadily, se posmíváme. Ostatně teprve před nedávnem jsme se přinejmenším formálně zbavili například inzerátů, které poptávaly "mladou sekretářku" nebo "právníka – mladého energického muže". Současný evropský (a americký) přístup k zákazu diskriminace vychází v zásadě z toho, že je nepřípustné zacházet s někým odlišně jen proto, že patří do nějaké obecně defi nované skupiny (rasově, etnicky nebo třeba pohlavím). Odlišné zacházení je tak přípustné jen na základě individuálních charakteristik daného člověka. | ||
500 | |a Odlišně můžeme s někým zacházet například na základě jeho skutečných vlastností, jeho profesní historie, atp., ale nikoliv podle pouhého faktu, že je příslušníkem nějaké obecně defi nované skupiny, jíž na základě našich stereotypů přikládáme určité typické vlastnosti. Prostředky práva pak intervenujeme tehdy, pokud je s někým odlišně zacházeno proto, že je příslušníkem nějaké skupiny, s níž bylo odlišně (a diskriminačně) zacházeno tradičně, nebo je takové odlišné zacházení z jiných důvodů nepřípustné (rasa, pohlaví, sexuální orientace atp.). Každá právní norma reguluje společenské vztahy obecným způsobem. Podstatou každé právní normy je současně rozlišení obecně určené situace od jiných situací. V právu sociálního zabezpečení tak například jinak zacházíme s rodinou sociálně potřebnou ve srovnání s rodinami jinými. | ||
500 | |a Z hlediska teorie rovnosti tedy zdaleka ne každé rozlišování je diskriminací, když podstatou legislativy je právě naopak rozlišování. Určení, co je a co není diskriminací, obvykle navazuje na naše "předvídání" a na existující hodnotové žebříčky. Hovoříme- li o diskriminaci, nerozumíme tím jakékoliv rozlišování, ale rozlišování nějakým způsobem negativní, rozlišování zatěžující určitou skupinu osob, ať již s ohledem na zakázané kritérium nebo s ohledem na způsob, jakým je tohoto rozlišení dosahováno nebo jak je v praxi realizováno (zakázaný účel, svévolnost, atp.). Tato publikace se snaží poskytnout svým čtenářům základní informace o antidiskriminační legislativě a její aplikaci. | ||
500 | |a Doufám, že přispěje k tomu, že na pojmy rovnosti a diskriminace přestaneme pohlížet s povýšeným úsměvem jako na něco, co se nás netýká, co nepotřebujeme, co nám jen vnucuje proti naší vůli Evropská unie, a uvědomíme si, že boj proti diskriminaci je něčím, co vyjadřuje nejzákladnější hodnoty celé naší euroatlantické civilizace, hodnoty, které pregnantně vystihuje česká Listina základních práv a svobod, pokud hovoří o tom, že lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech | ||
650 | 4 | |a Gender Studies | |
650 | 4 | |a Human Rights and Humanitarian Law | |
650 | 4 | |a Labor relations | |
650 | 4 | |a Social development | |
650 | 4 | |a Social differentiation | |
650 | 4 | |a Family and social welfare | |
650 | 4 | |a Human Resources in Economy | |
650 | 4 | |a Socio-Economic Research | |
650 | 4 | |a EU-Legislation | |
700 | 1 | |a Spoustová, Ivana |e Verfasser |4 aut | |
700 | 1 | |a Havelková, Barbara |e Verfasser |4 aut | |
700 | 1 | |a Mottlová, Bára |e Verfasser |4 aut | |
700 | 1 | |a Kühn, Zdeněk |e Verfasser |4 aut | |
710 | 2 | |a Central and Eastern European Online Library |e Sonstige |4 oth | |
912 | |a ZDB-45-CGR | ||
940 | 1 | |n oe | |
940 | 1 | |q BSB_OE_CEEOL | |
999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032852487 | ||
966 | e | |u https://www.ceeol.com/search/book-detail?id=766602 |l BSB01 |p ZDB-45-CGR |x Verlag |3 Volltext |
Datensatz im Suchindex
_version_ | 1804182748630351872 |
---|---|
adam_txt | |
any_adam_object | |
any_adam_object_boolean | |
author | Fialová, Eva Spoustová, Ivana Havelková, Barbara Mottlová, Bára Kühn, Zdeněk |
author_facet | Fialová, Eva Spoustová, Ivana Havelková, Barbara Mottlová, Bára Kühn, Zdeněk |
author_role | aut aut aut aut aut |
author_sort | Fialová, Eva |
author_variant | e f ef i s is b h bh b m bm z k zk |
building | Verbundindex |
bvnumber | BV047450489 |
collection | ZDB-45-CGR |
ctrlnum | (ZDB-45-CGR)ceeol766602 (OCoLC)1268185193 (DE-599)BVBBV047450489 |
format | Electronic eBook |
fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>05507nmm a2200553zc 4500</leader><controlfield tag="001">BV047450489</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20221116 </controlfield><controlfield tag="007">cr|uuu---uuuuu</controlfield><controlfield tag="008">210902s2007 |||| o||u| ||||||cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788086520209</subfield><subfield code="9">978-80-86520-20-9</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(ZDB-45-CGR)ceeol766602</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1268185193</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV047450489</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">aacr</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Fialová, Eva</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Diskriminace a právo</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha 1 [Czech Republic]</subfield><subfield code="b">Gender Studies, o. p. s</subfield><subfield code="c">2007</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="2"><subfield code="a">Frankfurt M.</subfield><subfield code="b">CEEOL</subfield><subfield code="c">2007</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">1 Online-Ressource (1 p. 56)</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">c</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">cr</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Rovnost byla jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů během režimu reálného socialismu v Československu. Komunistický režim byl ostatně založen na rovnostářské ideologii. Důrazem na rovnost a její úplné dosažení v komunistické budoucnosti opodstatňoval režim svou existenci, svou rovnostářskou ideologií se také vymezoval proti západním státům. Není proto divu, že po roce 1989 přestala být rovnost v módě. V postkomunistickém prostoru se objevil fenomén negativního postoje k otázkám rovnosti a diskriminace. Paradoxní bohužel je, že nechuť používat rovnost a s ní související antidiskriminační principy přežívá i ve vztahu ke koncepcím, které se mezitím ve vší komplexitě rozvinuly v západní Evropě a USA. Stále považujeme za normální řadu věcí, které by byly na západ od našich hranic považovány za nepřípustnou diskriminaci. </subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Řadě antidiskriminačních koncepcí, které se v posledních čtyřech dekádách v západním světě prosadily, se posmíváme. Ostatně teprve před nedávnem jsme se přinejmenším formálně zbavili například inzerátů, které poptávaly "mladou sekretářku" nebo "právníka – mladého energického muže". Současný evropský (a americký) přístup k zákazu diskriminace vychází v zásadě z toho, že je nepřípustné zacházet s někým odlišně jen proto, že patří do nějaké obecně defi nované skupiny (rasově, etnicky nebo třeba pohlavím). Odlišné zacházení je tak přípustné jen na základě individuálních charakteristik daného člověka. </subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Odlišně můžeme s někým zacházet například na základě jeho skutečných vlastností, jeho profesní historie, atp., ale nikoliv podle pouhého faktu, že je příslušníkem nějaké obecně defi nované skupiny, jíž na základě našich stereotypů přikládáme určité typické vlastnosti. Prostředky práva pak intervenujeme tehdy, pokud je s někým odlišně zacházeno proto, že je příslušníkem nějaké skupiny, s níž bylo odlišně (a diskriminačně) zacházeno tradičně, nebo je takové odlišné zacházení z jiných důvodů nepřípustné (rasa, pohlaví, sexuální orientace atp.). Každá právní norma reguluje společenské vztahy obecným způsobem. Podstatou každé právní normy je současně rozlišení obecně určené situace od jiných situací. V právu sociálního zabezpečení tak například jinak zacházíme s rodinou sociálně potřebnou ve srovnání s rodinami jinými. </subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Z hlediska teorie rovnosti tedy zdaleka ne každé rozlišování je diskriminací, když podstatou legislativy je právě naopak rozlišování. Určení, co je a co není diskriminací, obvykle navazuje na naše "předvídání" a na existující hodnotové žebříčky. Hovoříme- li o diskriminaci, nerozumíme tím jakékoliv rozlišování, ale rozlišování nějakým způsobem negativní, rozlišování zatěžující určitou skupinu osob, ať již s ohledem na zakázané kritérium nebo s ohledem na způsob, jakým je tohoto rozlišení dosahováno nebo jak je v praxi realizováno (zakázaný účel, svévolnost, atp.). Tato publikace se snaží poskytnout svým čtenářům základní informace o antidiskriminační legislativě a její aplikaci. </subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Doufám, že přispěje k tomu, že na pojmy rovnosti a diskriminace přestaneme pohlížet s povýšeným úsměvem jako na něco, co se nás netýká, co nepotřebujeme, co nám jen vnucuje proti naší vůli Evropská unie, a uvědomíme si, že boj proti diskriminaci je něčím, co vyjadřuje nejzákladnější hodnoty celé naší euroatlantické civilizace, hodnoty, které pregnantně vystihuje česká Listina základních práv a svobod, pokud hovoří o tom, že lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Gender Studies</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Human Rights and Humanitarian Law</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Labor relations</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Social development</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Social differentiation</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Family and social welfare</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Human Resources in Economy</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Socio-Economic Research</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">EU-Legislation</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Spoustová, Ivana</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Havelková, Barbara</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Mottlová, Bára</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kühn, Zdeněk</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="710" ind1="2" ind2=" "><subfield code="a">Central and Eastern European Online Library</subfield><subfield code="e">Sonstige</subfield><subfield code="4">oth</subfield></datafield><datafield tag="912" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">ZDB-45-CGR</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_OE_CEEOL</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032852487</subfield></datafield><datafield tag="966" ind1="e" ind2=" "><subfield code="u">https://www.ceeol.com/search/book-detail?id=766602</subfield><subfield code="l">BSB01</subfield><subfield code="p">ZDB-45-CGR</subfield><subfield code="x">Verlag</subfield><subfield code="3">Volltext</subfield></datafield></record></collection> |
id | DE-604.BV047450489 |
illustrated | Not Illustrated |
index_date | 2024-07-03T18:03:12Z |
indexdate | 2024-07-10T09:12:29Z |
institution | BVB |
isbn | 9788086520209 |
language | Czech |
oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032852487 |
oclc_num | 1268185193 |
open_access_boolean | |
owner | DE-12 |
owner_facet | DE-12 |
physical | 1 Online-Ressource (1 p. 56) |
psigel | ZDB-45-CGR BSB_OE_CEEOL |
publishDate | 2007 |
publishDateSearch | 2007 |
publishDateSort | 2007 |
publisher | Gender Studies, o. p. s |
record_format | marc |
spelling | Fialová, Eva Verfasser aut Diskriminace a právo Praha 1 [Czech Republic] Gender Studies, o. p. s 2007 Frankfurt M. CEEOL 2007 1 Online-Ressource (1 p. 56) txt rdacontent c rdamedia cr rdacarrier Rovnost byla jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů během režimu reálného socialismu v Československu. Komunistický režim byl ostatně založen na rovnostářské ideologii. Důrazem na rovnost a její úplné dosažení v komunistické budoucnosti opodstatňoval režim svou existenci, svou rovnostářskou ideologií se také vymezoval proti západním státům. Není proto divu, že po roce 1989 přestala být rovnost v módě. V postkomunistickém prostoru se objevil fenomén negativního postoje k otázkám rovnosti a diskriminace. Paradoxní bohužel je, že nechuť používat rovnost a s ní související antidiskriminační principy přežívá i ve vztahu ke koncepcím, které se mezitím ve vší komplexitě rozvinuly v západní Evropě a USA. Stále považujeme za normální řadu věcí, které by byly na západ od našich hranic považovány za nepřípustnou diskriminaci. Řadě antidiskriminačních koncepcí, které se v posledních čtyřech dekádách v západním světě prosadily, se posmíváme. Ostatně teprve před nedávnem jsme se přinejmenším formálně zbavili například inzerátů, které poptávaly "mladou sekretářku" nebo "právníka – mladého energického muže". Současný evropský (a americký) přístup k zákazu diskriminace vychází v zásadě z toho, že je nepřípustné zacházet s někým odlišně jen proto, že patří do nějaké obecně defi nované skupiny (rasově, etnicky nebo třeba pohlavím). Odlišné zacházení je tak přípustné jen na základě individuálních charakteristik daného člověka. Odlišně můžeme s někým zacházet například na základě jeho skutečných vlastností, jeho profesní historie, atp., ale nikoliv podle pouhého faktu, že je příslušníkem nějaké obecně defi nované skupiny, jíž na základě našich stereotypů přikládáme určité typické vlastnosti. Prostředky práva pak intervenujeme tehdy, pokud je s někým odlišně zacházeno proto, že je příslušníkem nějaké skupiny, s níž bylo odlišně (a diskriminačně) zacházeno tradičně, nebo je takové odlišné zacházení z jiných důvodů nepřípustné (rasa, pohlaví, sexuální orientace atp.). Každá právní norma reguluje společenské vztahy obecným způsobem. Podstatou každé právní normy je současně rozlišení obecně určené situace od jiných situací. V právu sociálního zabezpečení tak například jinak zacházíme s rodinou sociálně potřebnou ve srovnání s rodinami jinými. Z hlediska teorie rovnosti tedy zdaleka ne každé rozlišování je diskriminací, když podstatou legislativy je právě naopak rozlišování. Určení, co je a co není diskriminací, obvykle navazuje na naše "předvídání" a na existující hodnotové žebříčky. Hovoříme- li o diskriminaci, nerozumíme tím jakékoliv rozlišování, ale rozlišování nějakým způsobem negativní, rozlišování zatěžující určitou skupinu osob, ať již s ohledem na zakázané kritérium nebo s ohledem na způsob, jakým je tohoto rozlišení dosahováno nebo jak je v praxi realizováno (zakázaný účel, svévolnost, atp.). Tato publikace se snaží poskytnout svým čtenářům základní informace o antidiskriminační legislativě a její aplikaci. Doufám, že přispěje k tomu, že na pojmy rovnosti a diskriminace přestaneme pohlížet s povýšeným úsměvem jako na něco, co se nás netýká, co nepotřebujeme, co nám jen vnucuje proti naší vůli Evropská unie, a uvědomíme si, že boj proti diskriminaci je něčím, co vyjadřuje nejzákladnější hodnoty celé naší euroatlantické civilizace, hodnoty, které pregnantně vystihuje česká Listina základních práv a svobod, pokud hovoří o tom, že lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech Gender Studies Human Rights and Humanitarian Law Labor relations Social development Social differentiation Family and social welfare Human Resources in Economy Socio-Economic Research EU-Legislation Spoustová, Ivana Verfasser aut Havelková, Barbara Verfasser aut Mottlová, Bára Verfasser aut Kühn, Zdeněk Verfasser aut Central and Eastern European Online Library Sonstige oth |
spellingShingle | Fialová, Eva Spoustová, Ivana Havelková, Barbara Mottlová, Bára Kühn, Zdeněk Diskriminace a právo Gender Studies Human Rights and Humanitarian Law Labor relations Social development Social differentiation Family and social welfare Human Resources in Economy Socio-Economic Research EU-Legislation |
title | Diskriminace a právo |
title_auth | Diskriminace a právo |
title_exact_search | Diskriminace a právo |
title_exact_search_txtP | Diskriminace a právo |
title_full | Diskriminace a právo |
title_fullStr | Diskriminace a právo |
title_full_unstemmed | Diskriminace a právo |
title_short | Diskriminace a právo |
title_sort | diskriminace a pravo |
topic | Gender Studies Human Rights and Humanitarian Law Labor relations Social development Social differentiation Family and social welfare Human Resources in Economy Socio-Economic Research EU-Legislation |
topic_facet | Gender Studies Human Rights and Humanitarian Law Labor relations Social development Social differentiation Family and social welfare Human Resources in Economy Socio-Economic Research EU-Legislation |
work_keys_str_mv | AT fialovaeva diskriminaceapravo AT spoustovaivana diskriminaceapravo AT havelkovabarbara diskriminaceapravo AT mottlovabara diskriminaceapravo AT kuhnzdenek diskriminaceapravo AT centralandeasterneuropeanonlinelibrary diskriminaceapravo |