Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách: = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement
Gespeichert in:
| Hauptverfasser: | , , , , , , , , |
|---|---|
| Format: | Karte |
| Sprache: | Czech German |
| Veröffentlicht: |
Praha
Archeologický ústav AV ČR, v.v.i.
2019
Schleswig Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Literaturverzeichnis Abstract |
| Beschreibung: | Enthält Tabellen Zusammenfassung in englischer Sprache Fundstellenverzeichnis Seite 112-128 Rezensiert in: Bayerische Vorgeschichtsblätter 86 (2021), Seite 247-250 (Karl Schmotz, Bischofsmais) |
| Beschreibung: | 136 Seiten, 1 ungezähltes Faltblatt Illustrationen, Karten, Diagramme (farbig) |
| ISBN: | 9788075810229 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nem a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV046668435 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20240108 | ||
| 007 | t | ||
| 007 | au||uuun | ||
| 008 | 200414s2019 |||||| u | cze d | ||
| 020 | |a 9788075810229 |9 978-80-7581-022-9 | ||
| 035 | |a (OCoLC)1151443432 | ||
| 035 | |a (DE-599)KXP1693184478 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
| 041 | 0 | |a cze |a ger | |
| 049 | |a DE-12 |a DE-19 |a DE-188 |a DE-M515 |a DE-473 |a DE-29 | ||
| 084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
| 084 | |a NF 1065 |0 (DE-625)125189: |2 rvk | ||
| 245 | 1 | 0 | |a Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách |b = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |c Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny |
| 246 | 1 | 3 | |a Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen |
| 246 | 1 | 1 | |a Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen |
| 246 | 1 | 1 | |a Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| 264 | 1 | |a Praha |b Archeologický ústav AV ČR, v.v.i. |c 2019 | |
| 264 | 1 | |a Schleswig |b Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie | |
| 300 | |a 136 Seiten, 1 ungezähltes Faltblatt |b Illustrationen, Karten, Diagramme (farbig) | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 336 | |b cri |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Enthält Tabellen | ||
| 500 | |a Zusammenfassung in englischer Sprache | ||
| 500 | |a Fundstellenverzeichnis Seite 112-128 | ||
| 500 | |a Rezensiert in: Bayerische Vorgeschichtsblätter 86 (2021), Seite 247-250 (Karl Schmotz, Bischofsmais) | ||
| 648 | 7 | |a Vor- und Frühgeschichte |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 650 | 0 | 7 | |a Oppidum |0 (DE-588)4172643-1 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Wallburg |0 (DE-588)4189008-5 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Burgwall |0 (DE-588)4147023-0 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Böhmen |0 (DE-588)4007467-5 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Tschechien |0 (DE-588)4303381-7 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 653 | 0 | |a Frühmittelalter | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4143303-8 |a Atlas |2 gnd-content | |
| 688 | 7 | |a Frühes Mittelalter |0 (DE-2581)TH000005014 |2 gbd | |
| 688 | 7 | |a Befestigungen |0 (DE-2581)TH000008048 |2 gbd | |
| 688 | 7 | |a Vor- und Frühgeschichte |0 (DE-2581)TH000003381 |2 gbd | |
| 689 | 0 | 0 | |a Tschechien |0 (DE-588)4303381-7 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Böhmen |0 (DE-588)4007467-5 |D g |
| 689 | 0 | 2 | |a Wallburg |0 (DE-588)4189008-5 |D s |
| 689 | 0 | 3 | |a Burgwall |0 (DE-588)4147023-0 |D s |
| 689 | 0 | 4 | |a Oppidum |0 (DE-588)4172643-1 |D s |
| 689 | 0 | 5 | |a Vor- und Frühgeschichte |A z |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 700 | 1 | |a Salač, Vladimír |d 1957- |0 (DE-588)1090809603 |4 aut |4 edt | |
| 700 | 1 | |a Dobeš, Miroslav |d 1961- |0 (DE-588)1046355384 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Göbel, Karin |0 (DE-588)1206951923 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Kuna, Martin |d 1954- |0 (DE-588)1069940577 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Laval, Filip |0 (DE-588)1153213745 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Lutovský, Michal |d 1961- |0 (DE-588)133665577 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Menšík, Petr |d 1983- |0 (DE-588)1201622603 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Novák, David |0 (DE-588)1110901089 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Nowotny, Jörg |d 1978- |0 (DE-588)1206952202 |4 aut | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 940 | 1 | |n gbd | |
| 940 | 1 | |q BSB_NED_20200706 | |
| 940 | 1 | |q gbd_4_2102 | |
| 942 | 1 | 1 | |c 930.1 |e 22/bsb |f 09021 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 900 |e 22/bsb |f 0901 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 307.09 |e 22/bsb |f 0901 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 900 |e 22/bsb |f 09021 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 307.09 |e 22/bsb |f 09021 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 930.1 |e 22/bsb |f 0901 |g 4371 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032079443 | |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1811350514417270784 |
|---|---|
| adam_text |
OBSAH - INHALT Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách ֊ cíle, problémy, uspořádání . Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen ֊ Ziele, Probleme, Anordnung 5 8 V. SALAČ MAPA · KARTE 11 . Hradiště doby bronzové Burgwälle der Bronzezeit 40 P. MENŠÍK Dějiny archeologického poznávání hradišť v Čechách . Geschichte der archäologischen Burgwallforschung in Böhmen . 12 13 M. LUTOVSKÝ Výstavba geografického informačního systému к pravěkým a raně středověkým hradištím v Čechách . Aufbau eines Geografischen Informations-Systems zu den vor- und frühgeschichtlichen Burgwällen in Böhmen . MAPA ■ KARTE 12 . Hradiště starší a střední doby bronzové Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit 42 P. MENŠÍK 14 16 K. GÖBEL-J. NOWOTNY MAPA · KARTE 13 . Hradiště starší a střední doby bronzové (chronologický vývoj) Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit (chronologische Entwicklung) 44 P. MENŠÍK
MAPA · KARTE 1 . Obecná archeologická charakteristika české kotliny Allgemeine archäologische Charakteristika des Böhmischen Beckens 20 V. SALAČ 22 V. SALAČ MAPA · KARTE 15 . Hradiště mladší a pozdní doby bronzové (chronologický vývoj) Burgwälle derjüng- und spätbronzezeit (chronologische Entwicklung) 24 MAPA · KARTE 16 . Hradiště doby železné Burgwälle der Eisenzeit Archeologické výzkumy na hradištích Archäologische Ausgrabungen bei den Burgwällen MAPA · KARTE 17 . Hradiště mladší doby halštatské Burgwälle der jüngeren Hallstattzeit V. SALAČ V. SALAČ . MAPA · KARTE 5 Hradiště a nadmořská výška Burgwälle und die Meereshöhe 26 28 V. SALAČ MAPA · KARTE 18 . Hradiště pozdní doby halštatské a časné doby laténské Burgwälle der Späthallstatt- und Frühlatènezeit 52 54 V. SALAČ MAPA · KARTE В
. Velikosti hradišť Größen der Burgwälle ЗО MAPA · KARTE 19 . Hradiště pozdní doby laténské Burgwälle der Spatlatěnezeit 56 V. SALAČ V. SALAČ MAPA · KARTE 7 Datovaná a nedatovaná hradiště, stáří hradišť Datierte und undatierte Burgwälle, Burgwallalter 32 MAPA · KARTE 20 . Pozdně laténská oppida Spätlaténezeitliche Oppida 58 V. SALAČ V. SALAČ Pravěká hradiště Vorgeschichtliche Burgwälle MAPY ■ KARTEN 21-25 . Oppida a ostatní hradiště Oppida und andere Burgwälle V. SALAČ V. SALAČ . 34 Hradiště v eneolitu Burgwälle des Äneolithikums MAPA · KARTE 2B . Raně středověká hradiště (RS 2-4) Frühmittelalterliche Burgwälle (FM 2-4) M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ MAPA · KARTE 10 50 V. SALAČ V. SALAČ MAPA · KARTE 9 48 P. MENŠÍK MAPA · KARTE 3 Jistá a nejistá hradiště Sichere und unsichere Burgwälle MAPA · KARTE 8 46 P. MENŠÍK MAPA · KARTE 2 Všechna pravěká a raně středověká hradiště v Čechách Sämtliche vor- und
frühgeschichtliche Burgwälle in Böhmen MAPA · KARTE 4 MAPA ■ KARTE 14 . Hradiště mladší a pozdní doby bronzové Burgwälle der jüngeren und späten Bronzezeit . . 36 38 MAPA · KARTE 27 . Jistá a nejistá eneolitická hradiště Sichere und unsichere äneolithische Burgwälle Raně středověká hradiště starší doby hradištní (RS 2) Frühmittelalterliche Burgwälle der älteren Burgwallzeit (FM 2) M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ 60 66 68 3
MAPA · KARTE 28 . 70 MAPY · KARTEN 36-38 . Raně středověká hradiště střední doby hradištní (RS 3) Frühmittelalterliche Burgwälle der mittleren Burgwallzeit (FM 3) Pravěká a raně středověká hradiště Vor- und frühgeschichtliche Burgwälle M. LITOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 29 . 72 MAPY · KARTEN 30-43 . Raně středověká hradiště mladší doby hradištní (RS 4) Frühmittelalterliche Burg wälle der jüngeren Burg wallzeit (FM 4) Hradiště a přírodní prostředí Burgwälle und Naturbedingungen M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA ■ KARTE 3D . 74 MAPY · KARTEN 44-46 . Raně středověká hradiště v písemných pramenech Frühmittelalterliche Burgwälle in schriftlichen Quellen Čechy v současnosti Böhmen in der Gegenwart M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 31 . 76 MAPY · KARTEN 47-55 . Správní centra přemyslovského státu Verwaltungszentren des přemyslidischen
Staates Hradiště v Čechách - zobrazení ve větším měřítku Burgwälle in Böhmen - Darstellung in größerem Maßstab M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 32 . Seznam lokalit (všichni autoři) . Fundstellenverzeichnis (alle Autoren) F. LAVAL . 92 98 102 78 Královská města okolo roku 1300 Königliche Städte um das Jahr 1300 MAPA · KARTE 33 88 80 Raně středověká hradiště a královská města vzniklá do konce 13. století Frühmittelalterliche Burgwälle und bis Ende des 13. Jahrhunderts entstandene königliche Städte Hradiště v Atlase pravěkých a raně středověkých hradišť a v Archeologické mapě České republiky . Die Burgwälle im Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle und in der Archäologi schen Karte der Tschechischen Republik 112 128 M. KUNA-D. NOVÁK F. LAVAL MAPA · KARTE 34 . Přemyslovská správní centra a královská města do r. 1300 Přemyslidische Verwaltungszentren und königliche Städte bis 1300 82 F. LAVAL MAPA · KARTE 35 ÍA-CJ .
Hradiště s jednorázovým a opakovaným využitím Burgwälle mit ein- und mehrphasiger Nutzung V. SALAČ 4 84 Literatura Literatur . 129 Summary Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement 133 Autoři Autoren . . . 136
LITERATURA · LITERATUR Bašta, J. - Baštová, D. 1988: К problematice počátků a vývoje slovanských hradišť v západ ních Čechách - Zur Problematik der Anfänge und der Entwicklung der slawischen Burgstätten in Westböhmen. Studia mediaevalia Pragensia 1,9-31. Baštová, D. - Bašta, J. 1990·. Slovanské osídlení v povodí horní Radbuzy - Die slawische Kolonisierung im Flussgebiet der oberen Radbuza. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie 5,5-58. Baubonis, Z. ֊ Viršiliené, J. - Zabiela, G. 2017: Šilalės rajono piliakalniai - Hillforts of Šila lės District. Vilnius. Baubonis, Z. ֊ Zabiela, G. 2009: Klaipėdos rajono piliakalniai - Hillforts of Klaipėda Dis trict. Vilnius. Boháčova, 1.2003: Opevnění - Fortifications. In: I. Boháčova ed., Stará Boleslav. Přemys lovský hrad v raném středověku - Stará Boleslav (Central Bohemia). Přemyslid strong hold in the early middle ages, Mediaevalia archaeologica 5, Praha, 133-173. Boháčova, I. ֊ Havrda, J. 2017: Nejstarší opevnění Prahy. In: I. Boháčova - J. Podliska a kol., Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté, Praha, 70-75. Bouzek, J - Koutecký, D. 2000: The Lusatian culture in Northwest Bohemia. Most. Bubeník, J. 1988a: Slovanské osídlení středního Poohří ֊ Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. Praha. Bubeník, J. 1988b: К časně slovanským nalezištím v exponovaných polohách na území Čech - Zu den frühslawischen Fundorten in exponierten Lagen in Böhmen. Památky archeologické 79,183-198. Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny к dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. sto letí (Katalog
nalezišť). Praha. Bubeník, J. 1998: Opevněná sídliště ֊ Befestigte Siedlungen. In: J. Bubeník -1. Pleinerová ֊ N. Profantová, Od počátků hradišť к počátkům přemyslovského státu - Von den Anfängen der Burgwälle zu den Anfängen des Přemyslidenstaates. Památky archeo logické 89,129-136. Bubeník, J. 1999: Poznámky o nejstarších hradištích raného středověku v Čechách ֊ Be merkungen zu den ältesten Burgstätten des Frühmittelalters in Böhmen. Archeolo gické rozhledy 51, 631-648. Buchsenschutz, 0.1984:150 ans de recherches sur les fortifications en terre en Europe tempérée. In: A. Cahen-Delhaye - A. Duval - G. Leman-Delerive - P. Leman eds., Les Celtes en Belgique et dans le nord de la France. Les fortifications de l’Age du Fer, Revue du Nord ֊ numero spécial hors série, Lille, 271-275. Čech, P. 2000: Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobeli a středním Poohří ֊ Die frühmittelalterlichen Burgen und die Höhensiedlungen im Flussgebiet von Bílina und im Mittelflussgebiet von Ohře. Archeologie ve středních Čechách 4,421-438. Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha. Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha. Dobeš, M. - Stránská, P. - Křivánek, R. - Limburský, P. 2016: Časně eneolitické ohrazení ve Vliněvsi. Příspěvek к povaze kontaktu mezi jordanovskou a michelsberskou kultu rou v Čechách - Frühäneolithisches Grabenwerk in Vliněves. Beitrag zum Charakter des Kontakts zwischen der Jordanów- und Michelsberg-Kultur in Böhmen. Památky archeologické 107,51-115. Dobiáš, J. 1963: Seit wann
bilden die natürlichen Grenzen von Böhmen auch seine politi sche Landesgrenze? Historica III, 5-44. Drda, P. - Rybová, А. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema - Die keltischen Oppida im Zentrum Boiohaemums. Památky archeologické 88, 65-123. Ehrich, R. W.- Pleslová-Štiková, E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Monu menta archaeologica 16. Praha. Ettei, P. 2010: Die frühbronzezeitlichen Höhensiedlungen in Mitteldeutschland und Mit teleuropa - Stand der Forschung. In: H. Meller ֊ F. Bertemes eds., Der Griff nach den Sternen. Wie Europas Eliten zu Macht und Reichtum kamen, Tagungen des Landes museums für Vorgeschichte, Halle (Saale), 351-380. Filip, J. 1966: Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1. Prag. Fojtík, P. - Golec, M. 2006: Časně halštatské hradisko „Na Valech“ u Podivic, okr. Vyškov a jeho přínos к poznání stupně HA Cl na Moravě - Der frühhallstattzeitliche Burgwall „Na Valech“ bei Podivice, Bez. Vyškov und sein Beitrag zur Erkenntnis der Stufe HA CI in Mähren. Pravěk NŘ16,37-75. Fröhlich, J. - Chvojka, 0. - John, J. - Michálek, J. - Pokorná, K. Šálková, T. - Beneš, J. 2014: Dvě fortifikace u Brloha na Písečku ֊ Zwei Fortifikationen bei Brloh (Kr. Písek). Archeo logické výzkumy v jižních Čechách 27,87-112. Gebühr, R. 2007: Jarina und Liubusua. Kulturhistoriche Studie zur Archäologie früh geschichtlicher Burgen im Elbe-Elster-Raum. Studien zur Archäologie Europas 6. Bonn. Gebühr, R. 2009: „Burgwälle“ - Das Problem doppelter Hermeneutik in der Kulturgeschich te archäologischer Burgenforschung Mittel- und Ostdeutschlands. In:
G. Bierbaum Th. Kersting - A. Klammt Hrsg., Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum, Langenweissbach, 17-30. Gediga, B. 1982: Bronze- und früheisenzeitliche Burgen in Schlesien. In: Beiträge zum bronzezeitlichen Burgenbau in Mitteleuropa, Berlin ֊ Nitra, 177-188. Gedi, M. 1993: Die frühe Eisenzeit in Schlesien. Bericht der Römisch-Germanischen Kom mission 74,460-486. Gobei, K. - Binkowski, N. - Nowotny, J. 2013: Die Abteilung GIS/ Digitalisierung des ZBSA. In: ZBSA-Jahresbericht 2012,106-110. Grunwald, S. 2004: Die Wechselwirkung zwischen archäologischer Methodik und Zeit geist am Beispiel der ur- und frühgeschichtlichen Wallanlagen in Sachsen. Eine rezep tionsgeschichtliche Untersuchung. LeipzigerForschungen zurUr- und Frühgeschicht lichen Archäologie, Band 4. Leipzig: Universität Leipzig. Grunwald, S. - Reichenbach, K. 2009: „Förderung der Erkenntnis vom Wesen und Zweck der Wehranlagen" - Zur Geschichte der archäologischen Burgwallforschung in Sach sen und Schlesien in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. In: S. Rieckhoff - S. Grun wald - К. Reichenbach Hrsg., Burgwallforschung im akademischen und öffentlichen Diskurs des 20. Jahrhunderts, Leipziger Forschungen zur Ur- und Frühgeschichtlichen Archäologie, Band 5, Leipzig, 63-95. Hallwich, H. 1886: Töplitz, eine Deutschböhmische Stadtgeschichte. Leipzig. Harding, A. - Šumberová, R. - Knüsel, Ch. - Outram, A. 2007: Velim. Violence and Death in Bronze Age Bohemia. The result of fieldwork 1992-95, with a consideration of perimortem trauma and deposition in the Bronze Age. Praha. Havel, J. 1986: Baba -
výšinné sídliště kultury nálevkovitých pohárů v Praze 6/Dejvicích Baba - eine Höhensiedlung der Trichterbecherkultur in Prag 6 - Dejvice. Acta Musei Pragensis 82. Praha. Heine, H.-W. 2005: Burgenforschung von Schuchhardt bis heute in Niedersachsen. Archäo logisches Nachrichtenblatt 10, 454-464. Hlásek, D. - Chvojka, O. - Šálková, T. ֊ Fröhlich, J. - Houjková, P. - Kováčikova, L. ֊ Ma jer, A. - Menšík, P. - Michálek, J. - Netolický, P. - Novák, J. - Pavelka, J. - Petřík, J. Sosna, D. 2015: Vrcovice. Hradiště z počátku střední doby bronzové - Vrcovice. Der Burgwall der Mittelbronzezeit. Archeologické výzkumy v jižních Čechách - Supplementum 10. Praha. Höckmann, 0.1990: Frühneolithische Einhegungen in Europa. Jahresschrift für mittel deutsche Vorgeschichte 73,57-86. Hrubý, P. - Chvojka, 0. 2002: Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách - Upland sites of the Late and Final Bronze Age in South Bohemia. Archeo logické rozhledy 54, 582-624. Hrubý, P. ֊ Lutovský, M. 2000: Hradiště a výšinná sídliště raného středověku v jižních Čechách ֊ Die Burgwälle und die Höhensiedlungen im Frühmittelalter Südböhmens. Archeologie ve středních Čechách 4,439-483. Hrubý, P. ֊ Valkony, J. 1999: Nová zjištění na výšinných lokalitách z mladší doby halštat ské na Krumlovsku. Příspěvek к poznání mikroregionu Českokrumlovské kotliny, Polečnice a Chvalšinského potoka ֊ Neue Feststellungen auf der Höhenlokalitäten der Späthallstattzeit bei Český Krumlov. Ein beitrag zur Erkenntnisse der Siedlungsmik roregion des Český Krumlov-Talkessels, Polečnice und Chvalšinský-Baches.
Archeo logické výzkumy v jižních Čechách 12,18-22. Chvojka, O. - John, J. 2009: Hradiště s nálezy ze starší doby bronzové a doby halštatské u Opalić (okr. České Budějovice) - Ein Burgwall mit Funden der frühen Bronzezeit und der Hallstattzeit bei Opalice (Kr. České Budějovice). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22,27-36. Chvojka, O. -John, J. -Menšík, P. 2012: Neue Erkenntnisse zu den vor- und frühgeschicht lichen Burgwällen in Südböhmen. Fines Transire 21,85-102. 129
Chytráček, M. 2007: Die Entwicklung der keltischen Gesellschaft und Fragen zur Konti nuität bzw. Diskontinuität in der hallstatt- und latènezeitlichen Besiedlung West böhmens. In: A. Huber - J. Prammer Hrsg., Siedlungsdynamik und Gesellschaft, Beiträge des internationalen Kolloquiums zur keltischen Besiedlungsgeschichte im bayerischen Donauraum, Österreich und der Tschechischen Republik, Jahresbericht des Historischen Vereins für Straubing und Umgebung - Sonderband 3, Straubing, 283-312. Chytráček, Aí. - Metlička, M. 2004: Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Mit Beiträgen von Petr Pokorný und René Kyselý. Památky archeo logické - Supplementum 16. Praha. Ibsen, T. 2018: Burgwälle als Archive der Siedlungsforschung. Ein neuer Ansatz zur Datie rung von Burgwällen im Baltikum am Beispiel von Apuolė. Archäologisches Korres pondenzblatt 48,241-263. Jansová, L. 1965: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku - Hrazany, ein keltisches Oppidum an der Moldau nördlich von Sedlčany. Praha. Jelínek, B. 1885: Ueber Schutz- und Wehrbauten aus der vorgeschichtlichen und aelteren geschichtlichen Zeit, mit besonderer Rücksicht auf Böhmen. Prag. Ježek, M. 2007: Jaroměřsko v raném středověku - The Jaroměř region in the Early Middle Ages. Archeologické rozhledy, 523-570. Jiráň, L. - Venclová, N. eds. 2007-2008: Archeologie pravěkých Čech 1-8. Praha. Jiráň, L. - Vendova, N. eds. 2013: Prehistory of Bohemia 1-6. Praha. Jockenhövel, A. Hrsg. 1999: Ältereisenzeitliches Befestigungswesen zwischen Mass/Mosel und Elbe. Münster. John, J. 2010: Výšinné lokality středního
eneolitu v západních Čechách - The middle eneolithic hill-top sites in West Bohemia. Plzeň. John, J. - Eigner, J. - Fröhlich J. - Šálková, T. 2012: Výšinné sídliště u Velké a další nové poznatky o eneolitických výšinných lokalitách na střední Vltavě - A hill-top site near Velká and new knowledges about Aeneolithic hill-top sites at Middle-Vltava river area. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25,63-81. Klápště, J. 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha. Klápště, J. 2013: Počátky Markvarticů a jejich sídelní souvislosti v Pojizeří. Archeologické rozhledy 65, 321-372. Kos, L. 2012: Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě Early Medieval Fortifications with Frontal Stone Revetments in Central Europe. Studia mediaevalia Pragensia 11,117-175. Kotýnek, M. 2016: Osídlení výšinných poloh ve střední až pozdní době laténské - Besied lung der Höhenlagen in der mittleren bis späten Latènezeit. Archeologie západních Čech 11,28-65. Krausse, D. - Beilharz, D. Hrsg. 2010: „Fürstensitze“ und Zentralorte der frühen Kelten. Stuttgart. Krausse, D. - Steffen, Chr. Hrsg. 2008: Frühe Zentralisierungs- und Urbanisierungspro zesse. Zur Genese und Entwicklung frühkeltischer Fürstensitze und ihres territoria len Umlandes. Stuttgart. Krausz, S. 2016: Des premieres communautés paysannes à la naissance de l’État dans le Centre de la France 5000-50 a.c. Bordeaux. Krämer, W. 1958: Manching, ein vindelikisches Oppidum an der Donau. In: Neue Ausgra bungen in Deutschland, Berlin, 175-122. Křivánek, R. 2013: Geofyzikální průzkum nově prokázaného pravěkého
hradiště na k. ú. Zlončice, okr. Mělník - Geophysical survey of newly proven prehistoric hillfort near Zlončice, Mělník District. Archeologie ve středních Čechách 17,115-120. Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách (K počátkům nej starších slovanských hradišť v Čechách) - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen (Zu den Anfängen der slawischen Burgwälle in Böhmen). Praha. Кипа, M. 2018: Česká archeologie v informační společnosti - Czech Archaeology in the information society. Zprávy památkové péče 78,3-12. Кипа, М. et al. 2015: Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague. Kuna, Aí. - Lečbychová, 0. - Kosařova, Z. ֊ Novák, D. 2018: Obsah vytvářený komunitou Comunity-generated content. Zprávy památkové péče 78, 35-53. Laval, F. - Razím, V. 2006: Příspěvek к diskusi o vývoji raně středověkých opevnění ve 12. a 13. století ֊ Beitrag zur Diskussion über die Entwicklung der frühmittelalterli chen Befestigungen im 12. und 13. Jahrhundert. Archaeologia historica 31,181-197. Lock, G. ed. 2000: Beyond the Map. Amsterdam ֊ Berlin - Oxford - Tokyo - Washington, DC. Lock, G. - Ralston, 1.2017: Atlas of Hillforts of Britain and Ireland (ONLINE). Available at: https://hillforts.arch.ox.ac.uk Low, M. 2017: Raumsoziologie. Frankfurt a. M. 130 Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha. Lutovský, M. 2006: Od palisády ke zdi: Raně středověká hradiště v Čechách ve světle ar cheologického bádání posledních dvou desetiletí - Von der
Palisade zur Steinmauer: frühmittelalterliche Burgwälle in Böhmen im Lichte der archäologischen Forschung in den letzten zwei Jahrzehnten. Archaeologia historica 31,21-44. Lutovský, M. 2009: Doba hradištní bez hradišť? Úvaha nad strukturou, chronologií a ter minologií raně středověkých fortifikací v Čechách - Burgwallzeit ohne Burgwälle? Überlegungen zur Struktur, Chronologie und Terminologie frühmittelalterlicher Be festigungen in Böhmen. In: P. Dresler - Z. Měřínský eds., Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice, Brno, 5-9. Lutovský, Aí. 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice. Lutovský, Aí. 2014: Der Verlauf der Zentralisierungsprozesse im frühmittelalterlichen Böhmen. In: P. Sikora Hrsg., Zentralisierungsprozesse und Herrschaftsbildung im frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 23, Bonn, 93-125. Lutovský, M. 2016: „. urbs quae nuncupabatur Nova“. Na okraj jednoho geografického problému raných českých dějin-,,. urbs quae nuncupabatur Nova“. Abrief comment on a geographical problem of early Bohemian history. Archaeologica Pragensia 23, 372-380. Lutovský, Aí. - Petrán, Z. 2004: Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví. Praha. Lutovský, Aí. - Videman, J. 2011: Nález denárů Karla Velikého z hradiště Hradec u Hudčic, okr. Příbram - Der Fund der Denare von Karl der Große aus dem Burgwall Hradec bei Hudčice, Bez. Příbram. Archeologie ve středních Čechách 15, 523-537. Meduna, P. 2015: Zabrušanská keramika v dnešním Sasku jako historická otázka ֊ Zabrušany-Keramik im
heutigen Sachsen als historisches Problem. Archeologie ve středních Čechách 19, 327-350. Metlička, Aí. 2008: Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Nepubliko vaná diplomová práce. FF UK Praha. Michálek, J. 1978: Laténské osídlení Zvíkova - Die latěnezeitliche Besiedlung von Zvíkov, Bez. Písek. Archeologické rozhledy 30,549-552. Michálek, J. - Lutovský, Aí. 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké no bility v česko-bavorském kontaktním prostoru - Hradec bei Němětice. Ein Herrensitz der Hallstattzeit und des frühen Mittelalters im böhmisch-bayerischen Kontaktraum. Strakonice - Praha. Möllers, S. 2009: Die Schnippenburg bei Ostercappeln, Landkreis Osnabrück, in ihren regionalen und chronologischen Bezügen. Rahden/Westf. Möllers, S. - Schlüter, W. - Sievers, S. Hrsg. 2007: Keltische Einfüsse im nördlichen Mittel europa während der mittleren und jüngeren vorrömischen Eisenzeit. Kolloquien zur Vor- und Frügeschichte Bd. 9. Bonn. Morrissey, Ch. - Müller, D. 2012: Wallanlagen im Regierungsbezirk Karlsruhe. Vor- und frühgeschichtliche Befestigungen 27. Stuttgart. Motyková, К. - Drda, P. - Rybová, А. 1982: Keltské hradiště Závist - dosavadní výzkum a jeho prespektivy. - The Celtic Stronghold of Závist - Present State of Investigations and their Perspectives. Památky archeologické 73,432-444. Motyková, К. - Lutovský, Ai. 2010: Raně středověké pohřebiště v areálu Hradiště nad Zá vistí (k.ú. Lhota, okr. Praha-západ) - Ein frühmittelalterliches Gräberfeld im Areal von Hradiště nad Závistí (Katastralgebiet Lhota, Bez. Prag-West). Archeologie ve
středních Čechách 14, 355-420. Neústupný, J. 1969: Zu den urgeschichtlichen Vorformen des Städtewesens. In: К.-Н. Otto J. Herrmann Hrsg., Siedlung, Burg und Stadt, Berlin, 26-41. Nováček, К. - Razím, V. - Ebel, Aí. 2004: Opevnění města Tachova. Průzkumy památek XI, 51-94. Novák, M. 2008: Hradiště doby polenicových polí ve východních Čechách - Fortified Settlements of the Urn Fields Period in East Bohemia. Dissertationes archaeologicae Brunenses. Supplementum 1, Brno 107-122. Oppermann von, A. - Schuchhardt, C. 1888-1916: Atlas vorgeschichtlicher Befestigungen in Niedersachsen. Hannover. Peška, J. 2006: Frühbronzezeitliche Höhensiedlungen in Mähren - Topographie, Typolo gie, Chronologie und Bedeutung. In: A. Krenn-Leeb ed., Wirtschaft, Macht und Strate gie - Höhensiedlungen und ihre Funktionen in der Ur- und Frühgeschichte, Archäo logie Österreichs Spezial 1, Wien, 85-106. Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Starožitnosti země Čes ké И/2. Praha. Píč, J. L. 1906: Le Hradischt de Stradonitz en Bohême. Leipzig. Píč, J. L. 1909: Starožitnosti země České. Díl III. Čechy za doby knížecí. Sv. 1. Část archaeologická. Praha.
Pleiner, R. - Rybová, A. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha. Podhorský, V. ed. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. Profantová, N. - Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů - Chronologie und Bedeutung des Burgwalls Rubin im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde. Archaeologia historica 31, 165-180. Profantová, N. - Stolz, D. 2006b: Kovové nálezy z hradiště v Tisnúcich a pokus o interpre taci významu hradiště v raném středověku - Metal finds from the enclosure at Tisnú ce, and an attempt at interpreting the importance of the hillfort in the Early Middle Ages. Archeologie ve středních Čechách 10,793-838. Procházka, R. 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku ֊ Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und TschechischSchlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 38. Brno. Průša, J. ed. 1958: Atlas podnebí Československé republiky. Praha. Quitt, E. 1971: Klimatické oblasti Československa - Climatic regions of Czechoslovakia. Studia geographica 16. Praha. Rau, S. 2017: Räume. Frankfurt a. M. - New York. Reichenberger, A. 1994: „Herrenhöfe“ der Urnenfelder- und Hallstattzeit. In: P. Schauer Hrsg., Archäologische Untersuchungen zum Übergang von der Bronze- zur Eisenzeit zwischen Nordsee und Kaukasus, Bonn, 187-215. Řídký, J - Květina, P. - Limburský, P. - Končelová, Aí. - Burgert, P. ֊ Šumberová, R. 2019: Big Men or Chiefs? Rondel Builders in Neolithic Europe. Oxford - Philadelphia. Salač, V1997: К významu Labe pro česko-saské
kontakty v době laténské (úvod do proble matiky) ֊ Die Elbe und die Kontakte zwischen Böhmen und Sachsen in der Latènezeit (Einfürung in die Problematik). Archeologické rozhledy 49,462-494. Salač, V. 1998: Die Bedeutung der Elbe für die böhmisch-sächsischen Kontakte in der Latènezeit. Germania 76,573-617. Salač, V. 2013a: O rychlosti dopravy v době laténské a jejích hospodářských, politických a kulturních dopadech na společnost - On the speed of transport in the La Tene period and its economic, political and culture impacts on society. Archeologické rozhledy 65, 89-132. Salač, V. 2013b: De la vitesse des transports à l'âge du Fer. In: A. Collin - F. Verdin dir., L’âge du Fer en Aquitaine et sur ses marges. Mobilité des hommes, diffusion des idées, circulation des biens dans l’espace européen à l’âge du Fer. Actes du 35 colloque inter national de l’Association Française pour l’Étude de l’Âge du Fer, Bordeaux 2011, Aquitania Supplément 30, Bordeaux, 489-512. Salač, U 2014: Historiography of the Research on oppida in Bohemia and Moravia ֊ Moti vations, Practices, Results. In: C. v. Carnap-Bornheim ed., Quo vadis? Status and Future Perspectives of Long-Term Excavations in Europe, Neumünster - Hamburg, 101-116. Salač, V. 2015a: К výzkumu oppid v Čechách a na Moravě v minulém tisíciletí - Zur Erfor schung der Oppida in Böhmen und Mähren im vergangenen Jahrtausend. Archeolo gie ve středních Čechách 15, 463-474. Salač, V 2015b: Urboiohaemum, Boiohaemum und Böhmen In: M. Karwowski - V. Salač S. Sievers Hrsg., Boier zwischen Realität und Fiktion, Kolloquien zur Vor- und Früh
geschichte Band 21, Bonn, 125-156. Salač, V 2017: Die keltischen Oppida und andere Burgwälle. In: R. Karl - J. Leskovar Hrsg., Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theorie. Tagungsbeiträge der 7. Lin zer Gespräche zur interpretativen Eisenzeitarchäologie, Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 47, Linz, 91-104. Salač, V. 2019a: Zu den ur- und frühgeschtlichen Burgwällen in Böhmen. In: P. C. Ramsl K. Rebay-Salisbury - P. Trebsche Hrsg., Schichtengeschichten, Festschrift für Otto H. Urban, Bonn, 109-117. Salač, V. 2019b: Eisenzeitliche und frühmittelalterliche Burgwälle in Böhmen im Vergleich. In: R. Karl - J. Leskovar Hrsg., Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theo rie. Tagungsbeiträge der 8. Linzer Gespräche zur interpretierte Eisenzeitarchäologie. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich, Folge 49, Linz, 27-45. Salač, V. - Göbel, K. - Nowotny, J. 2016: Räumliche Analysen zur Funktion keltischer Oppi da im Bereich der Latènekultur im Vergleich zu slawischen Burgwällen in Böhmen. Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2015, 74-76. Salač, V. - Göbel, K. - Nowotny, J. 2018: Burgwälle in Böhmen ֊ Erfassung, Verwaltung, Analyse und Präsentation im räumlichen und zeitlichen Kontext. Zentrum für Balti sche und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2017, 66-67. Salač, V. - Kubálek, T. 2015: Laténská sídlištní keramika v severozápadních Čechách Latènezeitliche Siedlungskeramik in Nordwestböhmen. Praha. Salač, V - Nowotny, J. ֊ Göbel, K. 2015: Die keltischen Oppida und andere Burgwälle ֊ Ein
interkultureller Vergleich der vor- und frühgeschichtlichen Burgwallanlagen. Zent rum für Baltische und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2014,48-49. Salač, V - Smrž, Z. 1989: Laténské sídliště u Lužice v SZ Čechách. Poznámky к sídlištní keramice stupně LT В v Podkrušnohoří а к možnosti existence oppida na vrchu Úhošti u Kadaně - Die latènezeitliche Siedlung bei Lužice in NW Böhmen. Bemerkungen zur Siedlungskeramik der Stufe LT В im Erzgebirgsvorland und zum Bestehen eines Oppidums auf dem Berg Úhošť bei Kadaň. Archeologické rozhledy 41,549-576. Semotanová, E. - Cajthaml, J. a kol. 2014: Akademický atlas českých dějin. Praha. Schuchhardt, C. 1931: Die Burg im Wandel der Weltgeschichte. Akademische Verlagsge sellschaft Athenaion M.B.H. Potsdam. Schussmann, M. 2010: Zentralisierungsprozesse in Bayern? Aspekte der späturnenfelderund früheisenzeitlichen Gesellschaftsstrukturen im Spiegel der Siedlungszeugnisse und Bestattungsplätze. In: D. Krausse - D. Beilharz Hrsg., „Fürstensitze“ und Zentral orte der frühen Kelten. Teil II, Stuttgart, 119-153. Sirovátka, R. 2016: Opevněné lokality lužických popelnicových polí doby bronzové ve vý chodních Čechách - Befestigte Lokalitäten der lausitzer Urnenfelder der Bronzezeit in Ostböhmen. Zprávy České společnosti archeologické, Supplément 99. Praha. Sklenář, К. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha. Sklenář, K. 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Pramenná základna romantického období české archeologie - Ur- und frühgeschichtliche Funde in Böhmen bis 1870.
Quellenbasis der romantischen Phase der böhmischen archäologie. Fontes archaeologici Pragenses 36. Pragae. Sklenář, К. 2012: Hradiště jako předmět studia v počátcích české archeologie ֊ Burgwall als Objekt des Studiums an den Anfängen der böhmischen Archäologie. Archeologie ve středních Čechách 16,497-611. Sláma, J. 1973: Civitas Wiztrachi ducis. Historická geografie 11,3-30. Sláma, J. 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky к jejich dějinám a významu ֊ Mittelböhmen im frühen Mittelalter II. Die Burgwälle, Beiträge zu ihrer Geschichte und Bedeutung. Praehistorica 11. Praha. Sláma, J 1988: Střední Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemys lovského státu - Central Bohemia in the Early Middle Ages III. Archaeology and the beginnings of the Přemysl-dynasty state. Praehistorica 14. Praha. Sláma, J. 2003: Ještě jednou o Canburgu - Noch einmal zu Canburg. Archeologické roz hledy 55, 388-393. Smrž, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböh men. Památky archeologické 83,88-104. Smrž, Z. 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen. Památky archeolo gické 86,38-80. Smrž, Z. 2014: Tabulová hora Úhošť u Kadaně (к. ú. Úhošťany, okr. Chomutov): mesa osíd lená od pravěku po 20. století - The Mt. Úhošť tabeland near Kadaň (nordwest Bohe mia): a plateau occupied from prehistorie times up to the twentieth century. Archeo logické rozhledy 66, 94-14. Stolz, D. - Blažková, К. - Cibera, J. - Stolzová, D. ֊ Šamai, Z. - Žák, К. 2015: Nové poznatky o hradišti Šance (k. ú. Lhota u Kamenných Žehrovic, okr.
Kladno) na základě nede struktivního průzkumu - New findings on the hillfort of Šance (cadastral area of Lho ta u Kamenných Žehrovic, Kladno District) on the basis of a non-destructive survey. Archeologie ve středních Čechách 19, 675-684. Stolz, D. - John, J. - Žák, К. 2012: Nové hradiště nad Vůznicí, k. ú. Běleč, okr. Kladno A new hillfort above Vůznice, cadastral area of Běleč, Kladno District. Archeologie ve středních Čechách 16,815-819. Stolz, D. -Malyková, D. 2004: Nedatované hradiště nad Rakovnickým potokem u Chlumu (okr. Rakovník) - An undated hillfort above the Rakovník stream at Chlum. Archeo logie ve středních Čechách 8,307-311. Šaldová, V1981: Westböhmen in der späten Bronzezeit. Praha. Šálková, T. - Sakastr, M. - Pták, M. - Ciglbauer, J. - Figura, J. ֊ Hieke, H. - Chvojka, О. Jiřík, J. - John, J. 2014: Opevněná ostrožna nad Libochovkou v katastru Vitina (okr. České Budějovice) - Befestigte Landzunge über Libochovka im Kataster Vitin (Kr. Budweis). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27,217-225. Šmíd, M. 2007: Rmíz u Laškova, pevnost kultury nálevkovitých pohárů - Rmíz u Laškova, the fortress of the Funnel beaker culture. Olomouc. Solle, M. 1984: Staroslovanské hradisko. Charakteristika, funkce, vývoj a význam. Praha. Štěpánek, M. 1965: Opevněná sídliště 8.-12. století ve střední Evropě - Die befestigten Siedlungen Mitteleuropas in 8. bis 12. Jahrhundert. Praha. Tolasz, R. et al. 2007: Atlas podnebí Česka - Climate atlas of Czechia. Praha. Tomas, J. 1999: Od raně středověké aglomerace к právnímu městu a městskému stavu. Výbor studií - Von der
frühmittelalterlichen Agglomeration zur Rechtstadt und zum Städtestand. Litoměřice. Tomková, К. 1999: Ke kartografickému zobrazení českých raně středověkých hradišť On the cartographic depiction of Bohemian Early Medieval Hill-forts. Archeologie ve středních Čechách 3,235-257. 131
Tomková, К. 2000: Ke stavu výzkumu raně středověkých hradišť ve středních Čechách Zum Stand einer Forschung von frühmittelalterlichen Burgwällen Mittelböhmens. Archeologie ve středních Čechách 4,397-420. Torbrügge, W. 1991: Die frühe Hallstattzeit (Ha C) in chronologischen Ansichten und not wendige Randbemerkungen. Teil I: Bayern und der „westliche Hallstattkreis". Jahres bericht des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 38,223-463. Torbrügge, W. 1992: Die frühe Hallstattzeit (HA C) in chronologischen Ansichten und not wendige Randbemerkungen. Teil II: Der sogenannte östliche Hallstattkreis. Jahres bericht des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 39,425-614. Urban, O. H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau vom Linzer Becken bis zur Porta Hungarica. 1. Der Freinberg. Linz. Uslar von, R. 1981: Burg. In: Reallexikon der Germanischen Altertümer 4, Berlin - New York, 124-197. Velímský, T. 1991: Město na louce. Děčín. Venclová, N. 1991: Zum Disskusionbeitrag J. Waldhausers. Památky archeologické 82, 404-405. Venclová, N. ed. 2008a: Doba halštatská. Archeologie pravěkých Čech 6. Praha. Vendova, N. ed. 2008b: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha. Venclová, N. ed. 2013a: The Early Iron Age ֊ the Hallstatt Period. The Prehistory of Bohe mia 5. Praha. Venclová, N. ed. 2013b: The Late Iron Age ֊ The La Tene Period. The Prehistory of Bohe mia 6. Praha. Vitkūnas, M. - Zabiela, G. 2017: Baltic hillforts: unknown heritage. Vilnius. Vogt, K. 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Reichenberg-Leipzig. Waldhauser, J. 1984a:
Die oppidumartige Anlage Úhošť (Burgberg) bei Kadaň und kelti sche Besiedlung Nordwestböhmens am Ende der Latènezeit (Fakten und Hypothe sen). Artbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 27/28, 167-189. Waldhauser, J. 1984b: Les fortifications celtiques de la période LT С-Dl en Bohême. Oppi da et castella. In: A. Cahen-Delhaye - A. Duval - G. Leman-Delerive - P. Leman eds.: Les Celtes en belgique et dans le nord de la France. Les fortifications de l’âge du fer, Revue du Nord, no. special hors série, Lille, 265-270. Waldhauser, J. 1991: Diskussion über die oppidumartige Anlage Úhošť und keltische Be siedlung Nordwestböhmens. Památky archeologické 82,385-404. Waldhauser, J. 2016: „Mesa“ Úhošť v mladším úseku doby bronzové jako nestandardní lokalita nebo příklad standardních analýz? ֊ The Úhošť „mesa“ in the Late Bronze Age: a non-standard site о ran example of standard analysis? Archeologické rozhledy 68, 253-261. Wendt, A. 2011: Samländische Burgwälle. Studien zur Archäologie Europas 13. Bonn. Wocel, J. E. 1865: Kehieké ohrady. Památky archeologické a místopisné 6,254-263. Wocel, J. E. 1866-1868: Pravěk země České. Praha. Woldřich, J. N1883: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens I. Mittheilungen der Anthropo logischen Gesellschaft in Wien 13,1-40. Woldřich, J. N1893: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens V. Mittheilungen der Anthropo logischen Gesellschaft in Wien 23,1-38. Zápotocký, Aí. 2000: Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren Äneolithikums in Böhmen. Památky archeologické - Supplementum 12. Praha. Zápotocký, Aí. 2018: Materiály к
ranému středověku severočeského Polabí - Materials on the Early Middle Ages in the North Bohemian Elbe Region. Archeologie ve středních Čechách 22,275-439. Zápotocký, M. - Zápotocká, M. 2008: Kutná Hora ֊ Denemark. Hradiště řivnáčské kultu ry (ca 3000-2800 př. Kr.) - Kutná Hora - Denemark. Ein Burgwall der Řivnáč-Kultur (ca. 3000-2800 v. Chr.). Památky archeologické - Supplementum 18. Praha. Žemlička, J. 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách - Die Burgzentren der Přemyslidenzeit und die Anfänge der Städte in Böhmen. Československý časopis historický 26,559-586. Žemlička, J. 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198). Praha. Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských 1198-1253. Praha. 132 INTERNETOVÉ ODKAZY · LINKS Archeologická mapa ČR: http://www.archeologickamapa.cz/ Archeologický informační systém ČR: http://www.aiscr.cz/ Český hydrometeorologický ústav: http://portal.chmi.cz/ Český statistický úřad: https://www.czso.cz Český ústav zeměměřický a katastrální: https://www.cuzk.cz/ http://oppida.org http://www.zbsa.eu/zbsa/publikationen/open-access-datenmaterial https://ihaha.academia.edu/VladimirSalac Stredovek.com: http://www.stredovek.com
SUMMARY ATLAS OF PREHISTORIC AND EARLY MEDIEVAL HILLFORTS IN BOHEMIA - OBJECTIVES, ISSUES, ARRANGEMENT Objectives of the Atlas The main objective of the Atlas was to gather basic information about all prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia published so far and depict it cartographically in a synoptic manner on the macro-scale of the Bohemian Basin. The following relevant information has therefore been recorded about each hillfort and used in the Atlas: name, position, municipality cadastral area, district, area, certainty of the site’s categorization as a hillfort, archaeological research, dating on several levels, frequency of occupation in various periods, mention in written sources and position within the general framework of soil types, precipitation, temperature and climatic zones. This information has been gathered from publications, publicly available map documents and, sporadically, from websites. The positions of the hillforts within the soil types, precipitation, temperature and climatic zones were generated from data acquired through the digitization of pub lished map documents using GIS; the sources of information are listed with the individ ual maps and in the list of sites (for more information, see pp. 14-15 and the texts accom panying the individual maps). An absolute majority of the data has thus been acquired from previously published sources, especially the work Encyklopedie hradišť v Čechách (Encyclopaedia of hillforts in Bohemia, Čtverák et al. 2003). The information has been verified only within the pub lished sources; only where such
reports evidently contradicted one another, they have been consulted with the authors of the publications or with researchers relevant locally or in terms of specialization. In this context, we thank O. Kotyza, M. Metlička, J. Michálek and V. Vokolek above all for their help. The aim of the Atlas is to enable a general view of the distribution of hillforts in the Bohemian Basin rather than to collect detailed information concerning the individual sites. The Atlas creates a basic framework for the assessment of hillforts and a mere introduction to more detailed analyses and interpretations within the individual regions or even smaller areas that will certainly follow. The aim of the work was therefore not to verify the collected information in the archives and in the field or to enrich it with our own excavations, surveying works or with a new assessment of the finds. Likewise, it was not our task to gather the complete bibliography concerning the individual sites or to record information about the deposition of the finds, the pictorial and field documenta tion, etc. Parts of the Archaeological Information System of the Czech Republic (AIS CR; http://www.aiscr.cz/), namely the Archaeological Database of Bohemia (ADB) and the Archaeological Map of the Czech Republic (AMCR, http://www.archeologickamapa.cz/), could not be used as a source of data, as they were not yet available at the time of the gathering of information.1 The list of sites depicted in this Atlas corresponds to the state of the publications as of 30 June 2018. Hillforts discovered after this date or
information gathered from later re search could not be registered in the Atlas. Surveys and revisions of information about the sites carried out within the framework of the Archaeological Database of Bohemia, the Archaeological Map of the Czech Republic and especially within the Corpus of Docu mentation of Hillforts in Bohemia (http://www.arup.cas.cz/?p=30468) will certainly fur ther increase the accuracy of the list of hillforts. These activities will not only bring new hillforts but may also lead to the exclusion of sites for which fortification listed in the literature is not proved. The Atlas intends to provide users with summary information needed to answer basic questions that have been difficult to answer despite the long history of research into hill forts, such as: How many hillforts are there in Bohemia? How old are they? Where are they situated and how are they distributed in the landscape? How do their number and positions change over time? Of course, the gathered data may serve also when pondering questions of more general character: What was the purpose of the hillforts? Did their function differ in the individual periods, or did they represent basically the same phe nomenon all the time, with only the appearance and the arrangement changing? Does an accumulation of hillforts of equal dating in a small area rule out their concurrence, or not? Why are hillforts missing from some regions that seem to be favourable from the view point of their settlement or transport-geographical position? The texts on the individual 1 For more information about the
intentions of these projects, see for example Kuna 2018; Kuna et al. 2015; 2018. maps briefly comment on the gathered information and suggest the possibilities of its further use, while not attempting at an analysis and overall interpretation. These are to be published in separate studies. The Atlas can be understood as a basic aid usable in the study of hillforts. However, it testifies not only to the strongholds themselves but through them also to the extent and structure of prehistoric and early medieval settlement and thus also to ancient societies as such. Using the example of Bohemia, the presented data and maps contribute to get ting to know the complex relationship between physical and social space (e.g. Lock ed. 2000; Low 2017; Rau 2017; Salač2013a; 2013b). No comprehensive cartographic depiction of basic information about all prehistoric and early medieval hillforts has been published yet, not only in Bohemia but on a com parable scale apparently anywhere else on the European continent, either. It needs to be emphasized that on the European scale, the Bohemian Basin as a geographical unit offers extraordinarily favourable conditions for data collection, the creation of lists of sites and, above all, their assessment and interpretation, as the authors can make use of a natural territorial delimitation that was undoubtedly perceived also by prehistoric and medieval populations. The Atlas endeavours to fill a gap in the research and provide primary infor mation about hillforts not only to archaeologists but also to students of historical disci plines and to
anyone who is interested in the ancient history of Bohemia. State of research Hillforts represent one of the oldest topics in archaeology. The first summary works about them in the Czech milieu were written deep in the nineteenth century (e.g. Wocel 1865). The situation elsewhere in Europe was similar (for an outline, see e.g. Buchsenschutz1984; Uslar 1981; Heine 2005). The beginnings of extensive projects aimed at registering and documenting prehistoric and early medieval hillforts in larger territories also date back to the century before last. For instance, a long-term project gathering and publishing in formation about all then known hillforts in Lower Saxony was successfully completed as early as 1916 (Oppermann - Schuchhardt 1888-1916). In 1927, it was followed by Arbeits gemeinschaft zur Erforschung der nord- und ostdeutschen vor- und frühgeschichtlichen Wall- und Wehranlagen, a project founded and subsidized by the German state that gath ered information about hundreds of hillforts in extensive territories ranging from the North Sea to East Prussia and including, among others, also Saxony and Silesia, regions neighbouring on Bohemia. It was never summarily published, though (Grunwald 2004; Grunwald - Reichenbach 2009). At present, there are several major projects under way in Europe focused on the regis tration, documentation and later also the analysis of hillforts from more extensive ter ritories (such as Baden-Württemberg2, Lithuania3, southeastern Baltics4), including an ongoing project named Korpus dokumentace českých hradišť (Corpus of Documentation of
Hillforts in Bohemia) led by M. Kuna (Institute of Archaeology, CAS, Prague), which is focused on comprehensive gathering of data and documentation on Bohemian hillforts. These are long-term projects, usually planned for many years, from which only partial outputs are available as yet. The most extensive successfully concluded project is The Atlas ofHillforts ofBritain and Ireland registering data on 4,147 hillforts in the British Isles; its results are available online (https://hillforts.arch.ox.ac.uk; Lock ֊ Ralston 2017). The main motivation for the absolute majority of projects dealing with hillforts was and remains first of all to register this type of monuments and gather relevant data. Data about hillforts can then be used above all in the preservation of the monuments, i.e. in their protection. Scientific assessment of hillforts continues taking place predominantly 2 So far, 27 volumes of the series Vor-und frühgeschichtliche Befestigungen issued since 1995 by Landes amt für Denkmalpflege im Regierungspräsidium Stuttgart within the framework of the extensive project Atlas archäologischer Geländedenkmäler in Baden-Würtemberg, see e.g. Morrissey - Müller 2012). 3 An ongoing project of the registration, documentation and protection of all hillforts in the territory of Lithuania (e.g. Baubonis - Zabiela 2009; Baubonis - Viršiliené - Zabiela 2017; Vitkünas - Zabiela 2017). 4 A long-time project focused on the registration and research of hillforts above all in former East Prussia, present-day Kaliningrad Oblast of Russia, and neighbouring territories (e.g. Ibsen 2018).
133
within the individual chronological specializations. Compared to that, works assessing hillforts in broad temporal contexts remain scarce, even though they also have an almost a century-long tradition. Here, it is necessary to mention the work C. Schuchhardt {1931) Die Burg im Wandel der Weltgeschichte assessing the knowledge about fortifications in ancient Egypt and the Mediterranean and in prehistoric and medieval Central and West ern Europe. In the Czech milieu, the still inspiring work by J. Neústupný {1969) setting the phenomenon of hillforts in a wide space-time framework deserves attention. The term hillfort and review of the sources The issue of what is and what is not a hillfort is very complex; moreover, the content of the present Atlas depends very much on the way we answer it. No general definition of a hill fort acknowledged by everyone exists. Moreover, it would probably be a mistake to try to create one and then strictly follow it. It would be an artificial construct that could never encompass all types and forms of fortification from the Eneolithic to the Early Middle Ages, moreover in different natural surroundings, with presumed different functions, etc. Strict following of such a definition, for instance by excluding sites that fail to meet the given criteria, might eventually do more harm than good. For as varied a phenomenon as a hillfort is over a period of about five millennia, it seems to be more suitable to choose a wide and simple definition covering the widest possible range of fortified localities. Attempts at a more precise delimitation of the
term hillfort may follow after an analysis of thus widely gathered data. Two general definitions have been used for the needs of the Atlas: 1. Befestigte Anlage, gewöhnlich mit Wall oder Festungsmauer, oftmals auch noch mit einem Graben vor dem Wall versehen {Filip 1966,188). 2. Under the term hillfort, we usually understand sites pro tected by nature, above all in theform ofsteep slopes or watercourses, as well as by artificial ly built “heavy” fortification in the form of a rampart and a ditch {Čtverák et al. 2003, 7). These characteristics correspond well to definitions used elsewhere in Europe.5 Besides that, the Atlas follows a chronological criterion, only registering fortifications up to the twelfth century. In line with these definitions, sites lacking demonstrable traces of for tification are considered unfortified elevated settlements rather than hillforts. Another significant criterion for inclusion in this Atlas, however, is that the given site has been denoted as a hillfort in the literature and the published information does not contradict these definitions. If the information published about a site does not fully correspond to the definitions of a hillfort or can no longer be verified today (the site has been mined away, for instance), it is considered an unconfirmed hillfort {Map 3). The contents of the Atlas are certainly affected by various circumstances that have little in common with prehistoric or early medieval reality and deform its image to a certain extent. First of all, the content of the term hillfort has been and certainly will be perceived
somewhat differently by various scholars, whether due to purely subjective attitudes or since whole groups of researchers are influenced by individual archaeological schools, specific starting points and terminologies in various specializations, etc. As an example, we can name current research into the Hallstatt Period, which does not categorize forti fied settlements, even surrounded by multiple and often distinct ditches and originally apparently also ramparts, as hillforts, denoting them instead as lordly courts (so-called Herrenhof). In contrast to that, comparable sites6 from some other periods (e.g. the Ene olithic, the Early Middle Ages) are regarded as hillforts. There is also a general tendency to denote higher-altitude sites as hillforts more often than sites in lowlands, even if the latter have similar and sometimes even more distinct enclosures or fortifications. This tendency is related also to other issues. The part of the definition requiring a dis tinctive natural position and protection makes it possible on the one hand to exclude Neolithic rondels or extensive ditch lines of unknown purpose apparently not enclosing any continuous area from the category of hillforts, but it also has negative consequences that are difficult to estimate. It implies that elevated sites have a greater chance to be categorised as hillforts than sites in flatland. "Protection by nature” is difficult to prove in lowlands, as the only possibilities remaining are a watercourse or a distinctive marsh. The occurrence and dating of these natural elements or even their defensive
function are 5 A similar definition composed of three characteristics was chosen also by the authors of the extensive list of hillforts in the British Isles (Lock - Ralston 2017): 1 - topographic position: sites which occupy a prominent/focal position in the landscape; 2 - scale of enclosing works: sites with enclosing works which are designed to impress; 3 - size of enclosed area: sites with enclosing works that enclose an area 0.2 hectares. 6 They sometimes even occur in the same positions (e.g. Michálek - Lutovský 2000). The terminological diversity and different use of the individual designations is best documented by the chapters on settle ment in the individual volumes of Archeologie pravěkých Čech / The prehistory of Bohemia (Jirón - Venclo va eds. 2007-2008; 2013). 134 very difficult to prove for a particular prehistoric or early medieval settlement, however. In flatlands, therefore, artificial fortifications remain virtually the only possibility for ar chaeologists to analyse; they are, however, much more often than in forested hilly areas broken up by ploughing or mining, overlaid and destroyed by future towns and cities, etc. These circumstances may add to the current image of the distribution of hillforts, which shows a lower density precisely in flatlands. At the same time, however, it is difficult to estimate the extent to which this image is influenced by the given fact. Sites in distinctive elevated positions are connected also with other problems. They are often protected entirely by nature (rock formations, for instance) or fortified only in a small
part of their perimeter, e.g. in the point of easiest access. Moreover, such for tification is often indistinctive, mistakable for medieval or modern terraces, limits, etc. The categorization of these sites as hillforts is thus often conditioned by the researcher’s specific knowledge and experience, which are naturally subject to gradual development and change. The determination of hillforts is affected also by the state of research, i.e. the generally accepted knowledge about individual periods or regions. In periods from which hillforts are known (such as the Late Hallstatt Period, the Early Middle Ages), archaeologists incline to regard elevated positions with finds from the given period as a hillfort even without a clearly proved fortification, assuming that the fortification was washed away by erosion or it has simply not been found yet, was destroyed and overlapped by later fortification in the same place, etc. Contrary to that, the same sites with finds from a period which we are convinced did not build fortifications are not considered hillforts (in the Atlas, these include the Neolithic, the Late Eneolithic, the Middle La Tene Period, the Roman Period and the Migration Period, the Early Middle Ages 1). It is not always evident to what extent these a priori determinations are correct. All these contradictions and uncertainties naturally manifest themselves in the Atlas. We must therefore admit that the differences in the number of hillforts between the in dividual regions or various chronological periods reflect not only the prehistoric or early medieval reality
but also the non-uniform understanding and use of the term hillfort or different degrees of exploration of the given territory. For a no small number of sites, after all, it is very difficult to decide, even with very loose definitions, whether they represent a hillfort or not. The level of this uncertainty is shown in Map 3 (see also Map 10). On the other hand, it seems to be evident that these imperfections will be gradually removed but hardly eradicated altogether. Waiting until such a moment comes therefore makes no sense; on the contrary, the data contained in this Atlas may serve as a starting point for their removal. At the same time, we believe that the gathered data provides a solid information base for research into hillforts in a broader space-time context. Dating of hillforts and review of the sources Dating of hillforts represents a fundamental problem. If the fortification is a basic attrib ute of a hillfort, its age is decisive for dating. This means that a hillfort can be safely dated only by finds coming directly from the fortification line, but by far not all of them and not always. At multi-period sites, for instance, finds from earlier periods when the site might not have been fortified at all may get into rampart embankments. Ditch fills, on the con trary, main contain later finds from periods when the fortification was no longer func tional, etc. Finds from the internal area can basically define only single-phase hillforts. Even such dating need not be unambiguous, however, especially if it is based on not very numerous fieldwalking finds. In such a
case, it cannot be ruled out that the site was oc cupied also in other periods than those documented by the collected finds, and the forti fication may belong precisely to these different periods. If the area of a hillfort represents a multi-period site, the period or periods in which the fortification belongs are impossible to determine without the examination of the fortification. Even though these issues are generally known, the dating of hillforts is often based precisely on finds from the complexes and not from the fortifications. Especially for sites with multiple occupation, it is then often not at all certain whether the position had a functional fortification in all discovered periods or only in some of them. Sometimes, decisions on the dating of a hillfort are made intuitively, based for instance on its size, position in the terrain, existing knowledge about the region, etc. Dating is undoubtedly affected also by the varying difficulty of identifying finds from the individual time periods. Difficult identification and dating of undecorated and mate rially unspecific pottery from some periods lead even to certain scepticism concerning information or records published in various card files, lists and databases, especially if it is not evident who carried out the dating or, on the contrary, if it is apparent that it was not made by a specialist in the given period. Specific issues are related to finds coming from surface prospection. The publications or other sources of data often do not specify the dating method at all; usually, it has the form of the more or
less informed intuition of one or more researchers. Data about hillforts of phases Ha C, LT В or RS 1 has therefore been accepted with much reserve and not all hillforts with this dating have made it into
the Atlas. We need to admit, however, that certain subjectivity or preconception on the part of the authors may have played a part here. The data used in this Atlas is burdened with all these and surely also other uncertain ties. In order to at least somewhat limit the danger of a mistaken temporal categorization of hillforts, broader temporal classification was often used when creating chronological maps, transcending established chronological phases but respecting the limited ability of the acquired finds to classify a hillfort precisely in given chronological schemes. This is why chronological sections merging whole phases of the relative chronology or its parts have been created for instance for the Bronze Age or for Late Hallstatt and Early La Tene Periods (e. g. Maps 12-15,18). We also need to point out that the Atlas respects the Czech conception of the Early Middle Ages, which is understood as a period from the end of the Migration Period in the second half of the sixth century roughly to the middle of the twelfth century.7 This notion is understood differently in individual European countries. Arrangement of the Atlas The Atlas contains general maps of Europe and Bohemia informing about the position, physical relief, present-day settlement and administrative division of the Bohemian Ba sin, plus three basic types of maps with archaeological content. So-called chronological maps depict the positions of hillforts and earliest medieval towns on a physical map of Bohemia in the individual time periods according to usual chronological schemes. Ana lytic maps depict
hillforts on a red-coloured simplified physical map according to vari ous assessment criteria and their combinations (e.g., area, altitude, (non-)existence of excavation, frequency of occupation). Natural maps show the positions of all hillforts on a background depicting certain natural characteristics ֊ type of soil, hydrological situa tion, climatic zones, etc. After initial general maps (Maps 0-1), the Atlas offers maps concerning all hillforts {Maps 2-7), followed by maps according to the chronological order of their contents, regardless of whether they are chronological or analytic maps (Maps 8-34). After them come analytic maps summarizing chronological data (Maps 35-38) and natural maps (Maps 39-43). For comparison, the Atlas includes maps depicting the basic characteris 7 tics of present-day settlement in Bohemia (Maps 44-45). The aim of the final map section {Maps 46-55) is to make it easy and comfortable for the user to localize each hillfort. They therefore divide the Bohemian Basin according to present-day districts, depicting the positions of hillforts on more detailed larger-scale maps. Each map is accompanied by a brief comment, usually in a template form with a short assessment and the relevant literature; in some cases, the comment relates to several maps. Last of all is the list of all hillforts and early royal towns depicted in the Atlas along with the data upon which the individual maps draw. The list also states for each hillfort in which maps it is depicted. The names of the hillforts are usually derived from the name of the cadastral area of the
municipality or city district in which they are situated. If there are more hillforts in one cadastral area, a number and a closer denomination are added to the name. All registered hillforts have been alphabetically ordered and subsequently assigned ordinal ID numbers (ID Atlas) under which they are listed in the maps, lists and texts. In order to make it possible to depict the spatial relationship between prehistoric and early medieval hillforts and the later type of fortified settlements, medieval towns {Maps 32-34), the earliest royal towns have also been included in the site database. Those that are situated directly on the spot of an earlier prehistoric or early medieval hillfort are registered in the basic list of hillforts with the ID number according to the alphabetical order of hillforts with "royal town” stated in the dating entry next to the age of the hill fort. Towns that do not overlap with the areas of earlier hillforts, meaning that they had never been hillforts, are registered separately and assigned ID numbers higher than 900. The same characteristics as for the hillforts (area, altitude, etc.) are registered also for these towns. The maximum stated or ascertained values have always been given for absolute figures listed in some maps, i.e. the altitude of the highest point, the maximum area where the size of the hillfort was not the same in all periods, etc. Zero denotes that the given piece of data was impossible to find out. The gathered data will be made accessible on the Inter net. The explanation of particular information is included in the texts
accompanying the individual maps; the authors of the maps are listed in the table of contents. The concep tion of the Atlas, the contents and the order of the maps are the work of the editor. The Atlas applies the traditional archaeological periodization of the Early Middle Ages in Bohemia (Early Slavic Period, Early, Middle and Late Hillfort Periods, expressed by abbreviations EMA 1 -4; on the issue, see Lutovský2009 with more literature). 135 |
| adam_txt |
OBSAH - INHALT Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách ֊ cíle, problémy, uspořádání . Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen ֊ Ziele, Probleme, Anordnung 5 8 V. SALAČ MAPA · KARTE 11 . Hradiště doby bronzové Burgwälle der Bronzezeit 40 P. MENŠÍK Dějiny archeologického poznávání hradišť v Čechách . Geschichte der archäologischen Burgwallforschung in Böhmen . 12 13 M. LUTOVSKÝ Výstavba geografického informačního systému к pravěkým a raně středověkým hradištím v Čechách . Aufbau eines Geografischen Informations-Systems zu den vor- und frühgeschichtlichen Burgwällen in Böhmen . MAPA ■ KARTE 12 . Hradiště starší a střední doby bronzové Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit 42 P. MENŠÍK 14 16 K. GÖBEL-J. NOWOTNY MAPA · KARTE 13 . Hradiště starší a střední doby bronzové (chronologický vývoj) Burgwälle der älteren und mittleren Bronzezeit (chronologische Entwicklung) 44 P. MENŠÍK
MAPA · KARTE 1 . Obecná archeologická charakteristika české kotliny Allgemeine archäologische Charakteristika des Böhmischen Beckens 20 V. SALAČ 22 V. SALAČ MAPA · KARTE 15 . Hradiště mladší a pozdní doby bronzové (chronologický vývoj) Burgwälle derjüng- und spätbronzezeit (chronologische Entwicklung) 24 MAPA · KARTE 16 . Hradiště doby železné Burgwälle der Eisenzeit Archeologické výzkumy na hradištích Archäologische Ausgrabungen bei den Burgwällen MAPA · KARTE 17 . Hradiště mladší doby halštatské Burgwälle der jüngeren Hallstattzeit V. SALAČ V. SALAČ . MAPA · KARTE 5 Hradiště a nadmořská výška Burgwälle und die Meereshöhe 26 28 V. SALAČ MAPA · KARTE 18 . Hradiště pozdní doby halštatské a časné doby laténské Burgwälle der Späthallstatt- und Frühlatènezeit 52 54 V. SALAČ MAPA · KARTE В
. Velikosti hradišť Größen der Burgwälle ЗО MAPA · KARTE 19 . Hradiště pozdní doby laténské Burgwälle der Spatlatěnezeit 56 V. SALAČ V. SALAČ MAPA · KARTE 7 Datovaná a nedatovaná hradiště, stáří hradišť Datierte und undatierte Burgwälle, Burgwallalter 32 MAPA · KARTE 20 . Pozdně laténská oppida Spätlaténezeitliche Oppida 58 V. SALAČ V. SALAČ Pravěká hradiště Vorgeschichtliche Burgwälle MAPY ■ KARTEN 21-25 . Oppida a ostatní hradiště Oppida und andere Burgwälle V. SALAČ V. SALAČ . 34 Hradiště v eneolitu Burgwälle des Äneolithikums MAPA · KARTE 2B . Raně středověká hradiště (RS 2-4) Frühmittelalterliche Burgwälle (FM 2-4) M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ MAPA · KARTE 10 50 V. SALAČ V. SALAČ MAPA · KARTE 9 48 P. MENŠÍK MAPA · KARTE 3 Jistá a nejistá hradiště Sichere und unsichere Burgwälle MAPA · KARTE 8 46 P. MENŠÍK MAPA · KARTE 2 Všechna pravěká a raně středověká hradiště v Čechách Sämtliche vor- und
frühgeschichtliche Burgwälle in Böhmen MAPA · KARTE 4 MAPA ■ KARTE 14 . Hradiště mladší a pozdní doby bronzové Burgwälle der jüngeren und späten Bronzezeit . . 36 38 MAPA · KARTE 27 . Jistá a nejistá eneolitická hradiště Sichere und unsichere äneolithische Burgwälle Raně středověká hradiště starší doby hradištní (RS 2) Frühmittelalterliche Burgwälle der älteren Burgwallzeit (FM 2) M. DOBEŠ M. LUTOVSKÝ 60 66 68 3
MAPA · KARTE 28 . 70 MAPY · KARTEN 36-38 . Raně středověká hradiště střední doby hradištní (RS 3) Frühmittelalterliche Burgwälle der mittleren Burgwallzeit (FM 3) Pravěká a raně středověká hradiště Vor- und frühgeschichtliche Burgwälle M. LITOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 29 . 72 MAPY · KARTEN 30-43 . Raně středověká hradiště mladší doby hradištní (RS 4) Frühmittelalterliche Burg wälle der jüngeren Burg wallzeit (FM 4) Hradiště a přírodní prostředí Burgwälle und Naturbedingungen M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA ■ KARTE 3D . 74 MAPY · KARTEN 44-46 . Raně středověká hradiště v písemných pramenech Frühmittelalterliche Burgwälle in schriftlichen Quellen Čechy v současnosti Böhmen in der Gegenwart M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 31 . 76 MAPY · KARTEN 47-55 . Správní centra přemyslovského státu Verwaltungszentren des přemyslidischen
Staates Hradiště v Čechách - zobrazení ve větším měřítku Burgwälle in Böhmen - Darstellung in größerem Maßstab M. LUTOVSKÝ V. SALAČ MAPA · KARTE 32 . Seznam lokalit (všichni autoři) . Fundstellenverzeichnis (alle Autoren) F. LAVAL . 92 98 102 78 Královská města okolo roku 1300 Königliche Städte um das Jahr 1300 MAPA · KARTE 33 88 80 Raně středověká hradiště a královská města vzniklá do konce 13. století Frühmittelalterliche Burgwälle und bis Ende des 13. Jahrhunderts entstandene königliche Städte Hradiště v Atlase pravěkých a raně středověkých hradišť a v Archeologické mapě České republiky . Die Burgwälle im Atlas der vor- und frühgeschichtlichen Burgwälle und in der Archäologi schen Karte der Tschechischen Republik 112 128 M. KUNA-D. NOVÁK F. LAVAL MAPA · KARTE 34 . Přemyslovská správní centra a královská města do r. 1300 Přemyslidische Verwaltungszentren und königliche Städte bis 1300 82 F. LAVAL MAPA · KARTE 35 ÍA-CJ .
Hradiště s jednorázovým a opakovaným využitím Burgwälle mit ein- und mehrphasiger Nutzung V. SALAČ 4 84 Literatura Literatur . 129 Summary Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement 133 Autoři Autoren . . . 136
LITERATURA · LITERATUR Bašta, J. - Baštová, D. 1988: К problematice počátků a vývoje slovanských hradišť v západ ních Čechách - Zur Problematik der Anfänge und der Entwicklung der slawischen Burgstätten in Westböhmen. Studia mediaevalia Pragensia 1,9-31. Baštová, D. - Bašta, J. 1990·. Slovanské osídlení v povodí horní Radbuzy - Die slawische Kolonisierung im Flussgebiet der oberen Radbuza. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie 5,5-58. Baubonis, Z. ֊ Viršiliené, J. - Zabiela, G. 2017: Šilalės rajono piliakalniai - Hillforts of Šila lės District. Vilnius. Baubonis, Z. ֊ Zabiela, G. 2009: Klaipėdos rajono piliakalniai - Hillforts of Klaipėda Dis trict. Vilnius. Boháčova, 1.2003: Opevnění - Fortifications. In: I. Boháčova ed., Stará Boleslav. Přemys lovský hrad v raném středověku - Stará Boleslav (Central Bohemia). Přemyslid strong hold in the early middle ages, Mediaevalia archaeologica 5, Praha, 133-173. Boháčova, I. ֊ Havrda, J. 2017: Nejstarší opevnění Prahy. In: I. Boháčova - J. Podliska a kol., Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté, Praha, 70-75. Bouzek, J - Koutecký, D. 2000: The Lusatian culture in Northwest Bohemia. Most. Bubeník, J. 1988a: Slovanské osídlení středního Poohří ֊ Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. Praha. Bubeník, J. 1988b: К časně slovanským nalezištím v exponovaných polohách na území Čech - Zu den frühslawischen Fundorten in exponierten Lagen in Böhmen. Památky archeologické 79,183-198. Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny к dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. sto letí (Katalog
nalezišť). Praha. Bubeník, J. 1998: Opevněná sídliště ֊ Befestigte Siedlungen. In: J. Bubeník -1. Pleinerová ֊ N. Profantová, Od počátků hradišť к počátkům přemyslovského státu - Von den Anfängen der Burgwälle zu den Anfängen des Přemyslidenstaates. Památky archeo logické 89,129-136. Bubeník, J. 1999: Poznámky o nejstarších hradištích raného středověku v Čechách ֊ Be merkungen zu den ältesten Burgstätten des Frühmittelalters in Böhmen. Archeolo gické rozhledy 51, 631-648. Buchsenschutz, 0.1984:150 ans de recherches sur les fortifications en terre en Europe tempérée. In: A. Cahen-Delhaye - A. Duval - G. Leman-Delerive - P. Leman eds., Les Celtes en Belgique et dans le nord de la France. Les fortifications de l’Age du Fer, Revue du Nord ֊ numero spécial hors série, Lille, 271-275. Čech, P. 2000: Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobeli a středním Poohří ֊ Die frühmittelalterlichen Burgen und die Höhensiedlungen im Flussgebiet von Bílina und im Mittelflussgebiet von Ohře. Archeologie ve středních Čechách 4,421-438. Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha. Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha. Dobeš, M. - Stránská, P. - Křivánek, R. - Limburský, P. 2016: Časně eneolitické ohrazení ve Vliněvsi. Příspěvek к povaze kontaktu mezi jordanovskou a michelsberskou kultu rou v Čechách - Frühäneolithisches Grabenwerk in Vliněves. Beitrag zum Charakter des Kontakts zwischen der Jordanów- und Michelsberg-Kultur in Böhmen. Památky archeologické 107,51-115. Dobiáš, J. 1963: Seit wann
bilden die natürlichen Grenzen von Böhmen auch seine politi sche Landesgrenze? Historica III, 5-44. Drda, P. - Rybová, А. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema - Die keltischen Oppida im Zentrum Boiohaemums. Památky archeologické 88, 65-123. Ehrich, R. W.- Pleslová-Štiková, E. 1968: Homolka. An Eneolithic Site in Bohemia. Monu menta archaeologica 16. Praha. Ettei, P. 2010: Die frühbronzezeitlichen Höhensiedlungen in Mitteldeutschland und Mit teleuropa - Stand der Forschung. In: H. Meller ֊ F. Bertemes eds., Der Griff nach den Sternen. Wie Europas Eliten zu Macht und Reichtum kamen, Tagungen des Landes museums für Vorgeschichte, Halle (Saale), 351-380. Filip, J. 1966: Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- und Frühgeschichte Europas 1. Prag. Fojtík, P. - Golec, M. 2006: Časně halštatské hradisko „Na Valech“ u Podivic, okr. Vyškov a jeho přínos к poznání stupně HA Cl na Moravě - Der frühhallstattzeitliche Burgwall „Na Valech“ bei Podivice, Bez. Vyškov und sein Beitrag zur Erkenntnis der Stufe HA CI in Mähren. Pravěk NŘ16,37-75. Fröhlich, J. - Chvojka, 0. - John, J. - Michálek, J. - Pokorná, K. Šálková, T. - Beneš, J. 2014: Dvě fortifikace u Brloha na Písečku ֊ Zwei Fortifikationen bei Brloh (Kr. Písek). Archeo logické výzkumy v jižních Čechách 27,87-112. Gebühr, R. 2007: Jarina und Liubusua. Kulturhistoriche Studie zur Archäologie früh geschichtlicher Burgen im Elbe-Elster-Raum. Studien zur Archäologie Europas 6. Bonn. Gebühr, R. 2009: „Burgwälle“ - Das Problem doppelter Hermeneutik in der Kulturgeschich te archäologischer Burgenforschung Mittel- und Ostdeutschlands. In:
G. Bierbaum Th. Kersting - A. Klammt Hrsg., Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum, Langenweissbach, 17-30. Gediga, B. 1982: Bronze- und früheisenzeitliche Burgen in Schlesien. In: Beiträge zum bronzezeitlichen Burgenbau in Mitteleuropa, Berlin ֊ Nitra, 177-188. Gedi, M. 1993: Die frühe Eisenzeit in Schlesien. Bericht der Römisch-Germanischen Kom mission 74,460-486. Gobei, K. - Binkowski, N. - Nowotny, J. 2013: Die Abteilung GIS/ Digitalisierung des ZBSA. In: ZBSA-Jahresbericht 2012,106-110. Grunwald, S. 2004: Die Wechselwirkung zwischen archäologischer Methodik und Zeit geist am Beispiel der ur- und frühgeschichtlichen Wallanlagen in Sachsen. Eine rezep tionsgeschichtliche Untersuchung. LeipzigerForschungen zurUr- und Frühgeschicht lichen Archäologie, Band 4. Leipzig: Universität Leipzig. Grunwald, S. - Reichenbach, K. 2009: „Förderung der Erkenntnis vom Wesen und Zweck der Wehranlagen" - Zur Geschichte der archäologischen Burgwallforschung in Sach sen und Schlesien in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. In: S. Rieckhoff - S. Grun wald - К. Reichenbach Hrsg., Burgwallforschung im akademischen und öffentlichen Diskurs des 20. Jahrhunderts, Leipziger Forschungen zur Ur- und Frühgeschichtlichen Archäologie, Band 5, Leipzig, 63-95. Hallwich, H. 1886: Töplitz, eine Deutschböhmische Stadtgeschichte. Leipzig. Harding, A. - Šumberová, R. - Knüsel, Ch. - Outram, A. 2007: Velim. Violence and Death in Bronze Age Bohemia. The result of fieldwork 1992-95, with a consideration of perimortem trauma and deposition in the Bronze Age. Praha. Havel, J. 1986: Baba -
výšinné sídliště kultury nálevkovitých pohárů v Praze 6/Dejvicích Baba - eine Höhensiedlung der Trichterbecherkultur in Prag 6 - Dejvice. Acta Musei Pragensis 82. Praha. Heine, H.-W. 2005: Burgenforschung von Schuchhardt bis heute in Niedersachsen. Archäo logisches Nachrichtenblatt 10, 454-464. Hlásek, D. - Chvojka, O. - Šálková, T. ֊ Fröhlich, J. - Houjková, P. - Kováčikova, L. ֊ Ma jer, A. - Menšík, P. - Michálek, J. - Netolický, P. - Novák, J. - Pavelka, J. - Petřík, J. Sosna, D. 2015: Vrcovice. Hradiště z počátku střední doby bronzové - Vrcovice. Der Burgwall der Mittelbronzezeit. Archeologické výzkumy v jižních Čechách - Supplementum 10. Praha. Höckmann, 0.1990: Frühneolithische Einhegungen in Europa. Jahresschrift für mittel deutsche Vorgeschichte 73,57-86. Hrubý, P. - Chvojka, 0. 2002: Výšinné lokality mladší a pozdní doby bronzové v jižních Čechách - Upland sites of the Late and Final Bronze Age in South Bohemia. Archeo logické rozhledy 54, 582-624. Hrubý, P. ֊ Lutovský, M. 2000: Hradiště a výšinná sídliště raného středověku v jižních Čechách ֊ Die Burgwälle und die Höhensiedlungen im Frühmittelalter Südböhmens. Archeologie ve středních Čechách 4,439-483. Hrubý, P. ֊ Valkony, J. 1999: Nová zjištění na výšinných lokalitách z mladší doby halštat ské na Krumlovsku. Příspěvek к poznání mikroregionu Českokrumlovské kotliny, Polečnice a Chvalšinského potoka ֊ Neue Feststellungen auf der Höhenlokalitäten der Späthallstattzeit bei Český Krumlov. Ein beitrag zur Erkenntnisse der Siedlungsmik roregion des Český Krumlov-Talkessels, Polečnice und Chvalšinský-Baches.
Archeo logické výzkumy v jižních Čechách 12,18-22. Chvojka, O. - John, J. 2009: Hradiště s nálezy ze starší doby bronzové a doby halštatské u Opalić (okr. České Budějovice) - Ein Burgwall mit Funden der frühen Bronzezeit und der Hallstattzeit bei Opalice (Kr. České Budějovice). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22,27-36. Chvojka, O. -John, J. -Menšík, P. 2012: Neue Erkenntnisse zu den vor- und frühgeschicht lichen Burgwällen in Südböhmen. Fines Transire 21,85-102. 129
Chytráček, M. 2007: Die Entwicklung der keltischen Gesellschaft und Fragen zur Konti nuität bzw. Diskontinuität in der hallstatt- und latènezeitlichen Besiedlung West böhmens. In: A. Huber - J. Prammer Hrsg., Siedlungsdynamik und Gesellschaft, Beiträge des internationalen Kolloquiums zur keltischen Besiedlungsgeschichte im bayerischen Donauraum, Österreich und der Tschechischen Republik, Jahresbericht des Historischen Vereins für Straubing und Umgebung - Sonderband 3, Straubing, 283-312. Chytráček, Aí. - Metlička, M. 2004: Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Mit Beiträgen von Petr Pokorný und René Kyselý. Památky archeo logické - Supplementum 16. Praha. Ibsen, T. 2018: Burgwälle als Archive der Siedlungsforschung. Ein neuer Ansatz zur Datie rung von Burgwällen im Baltikum am Beispiel von Apuolė. Archäologisches Korres pondenzblatt 48,241-263. Jansová, L. 1965: Hrazany, keltské oppidum na Sedlčansku - Hrazany, ein keltisches Oppidum an der Moldau nördlich von Sedlčany. Praha. Jelínek, B. 1885: Ueber Schutz- und Wehrbauten aus der vorgeschichtlichen und aelteren geschichtlichen Zeit, mit besonderer Rücksicht auf Böhmen. Prag. Ježek, M. 2007: Jaroměřsko v raném středověku - The Jaroměř region in the Early Middle Ages. Archeologické rozhledy, 523-570. Jiráň, L. - Venclová, N. eds. 2007-2008: Archeologie pravěkých Čech 1-8. Praha. Jiráň, L. - Vendova, N. eds. 2013: Prehistory of Bohemia 1-6. Praha. Jockenhövel, A. Hrsg. 1999: Ältereisenzeitliches Befestigungswesen zwischen Mass/Mosel und Elbe. Münster. John, J. 2010: Výšinné lokality středního
eneolitu v západních Čechách - The middle eneolithic hill-top sites in West Bohemia. Plzeň. John, J. - Eigner, J. - Fröhlich J. - Šálková, T. 2012: Výšinné sídliště u Velké a další nové poznatky o eneolitických výšinných lokalitách na střední Vltavě - A hill-top site near Velká and new knowledges about Aeneolithic hill-top sites at Middle-Vltava river area. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25,63-81. Klápště, J. 2012: Proměna českých zemí ve středověku. Praha. Klápště, J. 2013: Počátky Markvarticů a jejich sídelní souvislosti v Pojizeří. Archeologické rozhledy 65, 321-372. Kos, L. 2012: Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě Early Medieval Fortifications with Frontal Stone Revetments in Central Europe. Studia mediaevalia Pragensia 11,117-175. Kotýnek, M. 2016: Osídlení výšinných poloh ve střední až pozdní době laténské - Besied lung der Höhenlagen in der mittleren bis späten Latènezeit. Archeologie západních Čech 11,28-65. Krausse, D. - Beilharz, D. Hrsg. 2010: „Fürstensitze“ und Zentralorte der frühen Kelten. Stuttgart. Krausse, D. - Steffen, Chr. Hrsg. 2008: Frühe Zentralisierungs- und Urbanisierungspro zesse. Zur Genese und Entwicklung frühkeltischer Fürstensitze und ihres territoria len Umlandes. Stuttgart. Krausz, S. 2016: Des premieres communautés paysannes à la naissance de l’État dans le Centre de la France 5000-50 a.c. Bordeaux. Krämer, W. 1958: Manching, ein vindelikisches Oppidum an der Donau. In: Neue Ausgra bungen in Deutschland, Berlin, 175-122. Křivánek, R. 2013: Geofyzikální průzkum nově prokázaného pravěkého
hradiště na k. ú. Zlončice, okr. Mělník - Geophysical survey of newly proven prehistoric hillfort near Zlončice, Mělník District. Archeologie ve středních Čechách 17,115-120. Kudrnáč, J. 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách (K počátkům nej starších slovanských hradišť v Čechách) - Ein altslawischer Burgwall in Mittelböhmen (Zu den Anfängen der slawischen Burgwälle in Böhmen). Praha. Кипа, M. 2018: Česká archeologie v informační společnosti - Czech Archaeology in the information society. Zprávy památkové péče 78,3-12. Кипа, М. et al. 2015: Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague. Kuna, Aí. - Lečbychová, 0. - Kosařova, Z. ֊ Novák, D. 2018: Obsah vytvářený komunitou Comunity-generated content. Zprávy památkové péče 78, 35-53. Laval, F. - Razím, V. 2006: Příspěvek к diskusi o vývoji raně středověkých opevnění ve 12. a 13. století ֊ Beitrag zur Diskussion über die Entwicklung der frühmittelalterli chen Befestigungen im 12. und 13. Jahrhundert. Archaeologia historica 31,181-197. Lock, G. ed. 2000: Beyond the Map. Amsterdam ֊ Berlin - Oxford - Tokyo - Washington, DC. Lock, G. - Ralston, 1.2017: Atlas of Hillforts of Britain and Ireland (ONLINE). Available at: https://hillforts.arch.ox.ac.uk Low, M. 2017: Raumsoziologie. Frankfurt a. M. 130 Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha. Lutovský, M. 2006: Od palisády ke zdi: Raně středověká hradiště v Čechách ve světle ar cheologického bádání posledních dvou desetiletí - Von der
Palisade zur Steinmauer: frühmittelalterliche Burgwälle in Böhmen im Lichte der archäologischen Forschung in den letzten zwei Jahrzehnten. Archaeologia historica 31,21-44. Lutovský, M. 2009: Doba hradištní bez hradišť? Úvaha nad strukturou, chronologií a ter minologií raně středověkých fortifikací v Čechách - Burgwallzeit ohne Burgwälle? Überlegungen zur Struktur, Chronologie und Terminologie frühmittelalterlicher Be festigungen in Böhmen. In: P. Dresler - Z. Měřínský eds., Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice, Brno, 5-9. Lutovský, Aí. 2011: Jižní Čechy v raném středověku. Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice. Lutovský, Aí. 2014: Der Verlauf der Zentralisierungsprozesse im frühmittelalterlichen Böhmen. In: P. Sikora Hrsg., Zentralisierungsprozesse und Herrschaftsbildung im frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 23, Bonn, 93-125. Lutovský, M. 2016: „. urbs quae nuncupabatur Nova“. Na okraj jednoho geografického problému raných českých dějin-,,. urbs quae nuncupabatur Nova“. Abrief comment on a geographical problem of early Bohemian history. Archaeologica Pragensia 23, 372-380. Lutovský, Aí. - Petrán, Z. 2004: Slavníkovci. Mýtus českého dějepisectví. Praha. Lutovský, Aí. - Videman, J. 2011: Nález denárů Karla Velikého z hradiště Hradec u Hudčic, okr. Příbram - Der Fund der Denare von Karl der Große aus dem Burgwall Hradec bei Hudčice, Bez. Příbram. Archeologie ve středních Čechách 15, 523-537. Meduna, P. 2015: Zabrušanská keramika v dnešním Sasku jako historická otázka ֊ Zabrušany-Keramik im
heutigen Sachsen als historisches Problem. Archeologie ve středních Čechách 19, 327-350. Metlička, Aí. 2008: Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Nepubliko vaná diplomová práce. FF UK Praha. Michálek, J. 1978: Laténské osídlení Zvíkova - Die latěnezeitliche Besiedlung von Zvíkov, Bez. Písek. Archeologické rozhledy 30,549-552. Michálek, J. - Lutovský, Aí. 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké no bility v česko-bavorském kontaktním prostoru - Hradec bei Němětice. Ein Herrensitz der Hallstattzeit und des frühen Mittelalters im böhmisch-bayerischen Kontaktraum. Strakonice - Praha. Möllers, S. 2009: Die Schnippenburg bei Ostercappeln, Landkreis Osnabrück, in ihren regionalen und chronologischen Bezügen. Rahden/Westf. Möllers, S. - Schlüter, W. - Sievers, S. Hrsg. 2007: Keltische Einfüsse im nördlichen Mittel europa während der mittleren und jüngeren vorrömischen Eisenzeit. Kolloquien zur Vor- und Frügeschichte Bd. 9. Bonn. Morrissey, Ch. - Müller, D. 2012: Wallanlagen im Regierungsbezirk Karlsruhe. Vor- und frühgeschichtliche Befestigungen 27. Stuttgart. Motyková, К. - Drda, P. - Rybová, А. 1982: Keltské hradiště Závist - dosavadní výzkum a jeho prespektivy. - The Celtic Stronghold of Závist - Present State of Investigations and their Perspectives. Památky archeologické 73,432-444. Motyková, К. - Lutovský, Ai. 2010: Raně středověké pohřebiště v areálu Hradiště nad Zá vistí (k.ú. Lhota, okr. Praha-západ) - Ein frühmittelalterliches Gräberfeld im Areal von Hradiště nad Závistí (Katastralgebiet Lhota, Bez. Prag-West). Archeologie ve
středních Čechách 14, 355-420. Neústupný, J. 1969: Zu den urgeschichtlichen Vorformen des Städtewesens. In: К.-Н. Otto J. Herrmann Hrsg., Siedlung, Burg und Stadt, Berlin, 26-41. Nováček, К. - Razím, V. - Ebel, Aí. 2004: Opevnění města Tachova. Průzkumy památek XI, 51-94. Novák, M. 2008: Hradiště doby polenicových polí ve východních Čechách - Fortified Settlements of the Urn Fields Period in East Bohemia. Dissertationes archaeologicae Brunenses. Supplementum 1, Brno 107-122. Oppermann von, A. - Schuchhardt, C. 1888-1916: Atlas vorgeschichtlicher Befestigungen in Niedersachsen. Hannover. Peška, J. 2006: Frühbronzezeitliche Höhensiedlungen in Mähren - Topographie, Typolo gie, Chronologie und Bedeutung. In: A. Krenn-Leeb ed., Wirtschaft, Macht und Strate gie - Höhensiedlungen und ihre Funktionen in der Ur- und Frühgeschichte, Archäo logie Österreichs Spezial 1, Wien, 85-106. Píč, J. L. 1903: Hradiště u Stradonic jako historické Marobudum. Starožitnosti země Čes ké И/2. Praha. Píč, J. L. 1906: Le Hradischt de Stradonitz en Bohême. Leipzig. Píč, J. L. 1909: Starožitnosti země České. Díl III. Čechy za doby knížecí. Sv. 1. Část archaeologická. Praha.
Pleiner, R. - Rybová, A. a kol. 1978: Pravěké dějiny Čech. Praha. Podhorský, V. ed. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. Profantová, N. - Stolz, D. 2006a: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů - Chronologie und Bedeutung des Burgwalls Rubin im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde. Archaeologia historica 31, 165-180. Profantová, N. - Stolz, D. 2006b: Kovové nálezy z hradiště v Tisnúcich a pokus o interpre taci významu hradiště v raném středověku - Metal finds from the enclosure at Tisnú ce, and an attempt at interpreting the importance of the hillfort in the Early Middle Ages. Archeologie ve středních Čechách 10,793-838. Procházka, R. 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku ֊ Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und TschechischSchlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 38. Brno. Průša, J. ed. 1958: Atlas podnebí Československé republiky. Praha. Quitt, E. 1971: Klimatické oblasti Československa - Climatic regions of Czechoslovakia. Studia geographica 16. Praha. Rau, S. 2017: Räume. Frankfurt a. M. - New York. Reichenberger, A. 1994: „Herrenhöfe“ der Urnenfelder- und Hallstattzeit. In: P. Schauer Hrsg., Archäologische Untersuchungen zum Übergang von der Bronze- zur Eisenzeit zwischen Nordsee und Kaukasus, Bonn, 187-215. Řídký, J - Květina, P. - Limburský, P. - Končelová, Aí. - Burgert, P. ֊ Šumberová, R. 2019: Big Men or Chiefs? Rondel Builders in Neolithic Europe. Oxford - Philadelphia. Salač, V1997: К významu Labe pro česko-saské
kontakty v době laténské (úvod do proble matiky) ֊ Die Elbe und die Kontakte zwischen Böhmen und Sachsen in der Latènezeit (Einfürung in die Problematik). Archeologické rozhledy 49,462-494. Salač, V. 1998: Die Bedeutung der Elbe für die böhmisch-sächsischen Kontakte in der Latènezeit. Germania 76,573-617. Salač, V. 2013a: O rychlosti dopravy v době laténské a jejích hospodářských, politických a kulturních dopadech na společnost - On the speed of transport in the La Tene period and its economic, political and culture impacts on society. Archeologické rozhledy 65, 89-132. Salač, V. 2013b: De la vitesse des transports à l'âge du Fer. In: A. Collin - F. Verdin dir., L’âge du Fer en Aquitaine et sur ses marges. Mobilité des hommes, diffusion des idées, circulation des biens dans l’espace européen à l’âge du Fer. Actes du 35 colloque inter national de l’Association Française pour l’Étude de l’Âge du Fer, Bordeaux 2011, Aquitania Supplément 30, Bordeaux, 489-512. Salač, U 2014: Historiography of the Research on oppida in Bohemia and Moravia ֊ Moti vations, Practices, Results. In: C. v. Carnap-Bornheim ed., Quo vadis? Status and Future Perspectives of Long-Term Excavations in Europe, Neumünster - Hamburg, 101-116. Salač, V. 2015a: К výzkumu oppid v Čechách a na Moravě v minulém tisíciletí - Zur Erfor schung der Oppida in Böhmen und Mähren im vergangenen Jahrtausend. Archeolo gie ve středních Čechách 15, 463-474. Salač, V 2015b: Urboiohaemum, Boiohaemum und Böhmen In: M. Karwowski - V. Salač S. Sievers Hrsg., Boier zwischen Realität und Fiktion, Kolloquien zur Vor- und Früh
geschichte Band 21, Bonn, 125-156. Salač, V 2017: Die keltischen Oppida und andere Burgwälle. In: R. Karl - J. Leskovar Hrsg., Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theorie. Tagungsbeiträge der 7. Lin zer Gespräche zur interpretativen Eisenzeitarchäologie, Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 47, Linz, 91-104. Salač, V. 2019a: Zu den ur- und frühgeschtlichen Burgwällen in Böhmen. In: P. C. Ramsl K. Rebay-Salisbury - P. Trebsche Hrsg., Schichtengeschichten, Festschrift für Otto H. Urban, Bonn, 109-117. Salač, V. 2019b: Eisenzeitliche und frühmittelalterliche Burgwälle in Böhmen im Vergleich. In: R. Karl - J. Leskovar Hrsg., Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theo rie. Tagungsbeiträge der 8. Linzer Gespräche zur interpretierte Eisenzeitarchäologie. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich, Folge 49, Linz, 27-45. Salač, V. - Göbel, K. - Nowotny, J. 2016: Räumliche Analysen zur Funktion keltischer Oppi da im Bereich der Latènekultur im Vergleich zu slawischen Burgwällen in Böhmen. Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2015, 74-76. Salač, V. - Göbel, K. - Nowotny, J. 2018: Burgwälle in Böhmen ֊ Erfassung, Verwaltung, Analyse und Präsentation im räumlichen und zeitlichen Kontext. Zentrum für Balti sche und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2017, 66-67. Salač, V. - Kubálek, T. 2015: Laténská sídlištní keramika v severozápadních Čechách Latènezeitliche Siedlungskeramik in Nordwestböhmen. Praha. Salač, V - Nowotny, J. ֊ Göbel, K. 2015: Die keltischen Oppida und andere Burgwälle ֊ Ein
interkultureller Vergleich der vor- und frühgeschichtlichen Burgwallanlagen. Zent rum für Baltische und Skandinavische Archäologie - Jahresbericht 2014,48-49. Salač, V - Smrž, Z. 1989: Laténské sídliště u Lužice v SZ Čechách. Poznámky к sídlištní keramice stupně LT В v Podkrušnohoří а к možnosti existence oppida na vrchu Úhošti u Kadaně - Die latènezeitliche Siedlung bei Lužice in NW Böhmen. Bemerkungen zur Siedlungskeramik der Stufe LT В im Erzgebirgsvorland und zum Bestehen eines Oppidums auf dem Berg Úhošť bei Kadaň. Archeologické rozhledy 41,549-576. Semotanová, E. - Cajthaml, J. a kol. 2014: Akademický atlas českých dějin. Praha. Schuchhardt, C. 1931: Die Burg im Wandel der Weltgeschichte. Akademische Verlagsge sellschaft Athenaion M.B.H. Potsdam. Schussmann, M. 2010: Zentralisierungsprozesse in Bayern? Aspekte der späturnenfelderund früheisenzeitlichen Gesellschaftsstrukturen im Spiegel der Siedlungszeugnisse und Bestattungsplätze. In: D. Krausse - D. Beilharz Hrsg., „Fürstensitze“ und Zentral orte der frühen Kelten. Teil II, Stuttgart, 119-153. Sirovátka, R. 2016: Opevněné lokality lužických popelnicových polí doby bronzové ve vý chodních Čechách - Befestigte Lokalitäten der lausitzer Urnenfelder der Bronzezeit in Ostböhmen. Zprávy České společnosti archeologické, Supplément 99. Praha. Sklenář, К. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha. Sklenář, K. 2011: Pravěké a raně středověké nálezy v Čechách do roku 1870. Pramenná základna romantického období české archeologie - Ur- und frühgeschichtliche Funde in Böhmen bis 1870.
Quellenbasis der romantischen Phase der böhmischen archäologie. Fontes archaeologici Pragenses 36. Pragae. Sklenář, К. 2012: Hradiště jako předmět studia v počátcích české archeologie ֊ Burgwall als Objekt des Studiums an den Anfängen der böhmischen Archäologie. Archeologie ve středních Čechách 16,497-611. Sláma, J. 1973: Civitas Wiztrachi ducis. Historická geografie 11,3-30. Sláma, J. 1986: Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky к jejich dějinám a významu ֊ Mittelböhmen im frühen Mittelalter II. Die Burgwälle, Beiträge zu ihrer Geschichte und Bedeutung. Praehistorica 11. Praha. Sláma, J 1988: Střední Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemys lovského státu - Central Bohemia in the Early Middle Ages III. Archaeology and the beginnings of the Přemysl-dynasty state. Praehistorica 14. Praha. Sláma, J. 2003: Ještě jednou o Canburgu - Noch einmal zu Canburg. Archeologické roz hledy 55, 388-393. Smrž, Z. 1992: Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböh men. Památky archeologické 83,88-104. Smrž, Z. 1995: Höhenlokalitäten der Knovízer Kultur in NW-Böhmen. Památky archeolo gické 86,38-80. Smrž, Z. 2014: Tabulová hora Úhošť u Kadaně (к. ú. Úhošťany, okr. Chomutov): mesa osíd lená od pravěku po 20. století - The Mt. Úhošť tabeland near Kadaň (nordwest Bohe mia): a plateau occupied from prehistorie times up to the twentieth century. Archeo logické rozhledy 66, 94-14. Stolz, D. - Blažková, К. - Cibera, J. - Stolzová, D. ֊ Šamai, Z. - Žák, К. 2015: Nové poznatky o hradišti Šance (k. ú. Lhota u Kamenných Žehrovic, okr.
Kladno) na základě nede struktivního průzkumu - New findings on the hillfort of Šance (cadastral area of Lho ta u Kamenných Žehrovic, Kladno District) on the basis of a non-destructive survey. Archeologie ve středních Čechách 19, 675-684. Stolz, D. - John, J. - Žák, К. 2012: Nové hradiště nad Vůznicí, k. ú. Běleč, okr. Kladno A new hillfort above Vůznice, cadastral area of Běleč, Kladno District. Archeologie ve středních Čechách 16,815-819. Stolz, D. -Malyková, D. 2004: Nedatované hradiště nad Rakovnickým potokem u Chlumu (okr. Rakovník) - An undated hillfort above the Rakovník stream at Chlum. Archeo logie ve středních Čechách 8,307-311. Šaldová, V1981: Westböhmen in der späten Bronzezeit. Praha. Šálková, T. - Sakastr, M. - Pták, M. - Ciglbauer, J. - Figura, J. ֊ Hieke, H. - Chvojka, О. Jiřík, J. - John, J. 2014: Opevněná ostrožna nad Libochovkou v katastru Vitina (okr. České Budějovice) - Befestigte Landzunge über Libochovka im Kataster Vitin (Kr. Budweis). Archeologické výzkumy v jižních Čechách 27,217-225. Šmíd, M. 2007: Rmíz u Laškova, pevnost kultury nálevkovitých pohárů - Rmíz u Laškova, the fortress of the Funnel beaker culture. Olomouc. Solle, M. 1984: Staroslovanské hradisko. Charakteristika, funkce, vývoj a význam. Praha. Štěpánek, M. 1965: Opevněná sídliště 8.-12. století ve střední Evropě - Die befestigten Siedlungen Mitteleuropas in 8. bis 12. Jahrhundert. Praha. Tolasz, R. et al. 2007: Atlas podnebí Česka - Climate atlas of Czechia. Praha. Tomas, J. 1999: Od raně středověké aglomerace к právnímu městu a městskému stavu. Výbor studií - Von der
frühmittelalterlichen Agglomeration zur Rechtstadt und zum Städtestand. Litoměřice. Tomková, К. 1999: Ke kartografickému zobrazení českých raně středověkých hradišť On the cartographic depiction of Bohemian Early Medieval Hill-forts. Archeologie ve středních Čechách 3,235-257. 131
Tomková, К. 2000: Ke stavu výzkumu raně středověkých hradišť ve středních Čechách Zum Stand einer Forschung von frühmittelalterlichen Burgwällen Mittelböhmens. Archeologie ve středních Čechách 4,397-420. Torbrügge, W. 1991: Die frühe Hallstattzeit (Ha C) in chronologischen Ansichten und not wendige Randbemerkungen. Teil I: Bayern und der „westliche Hallstattkreis". Jahres bericht des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 38,223-463. Torbrügge, W. 1992: Die frühe Hallstattzeit (HA C) in chronologischen Ansichten und not wendige Randbemerkungen. Teil II: Der sogenannte östliche Hallstattkreis. Jahres bericht des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 39,425-614. Urban, O. H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau vom Linzer Becken bis zur Porta Hungarica. 1. Der Freinberg. Linz. Uslar von, R. 1981: Burg. In: Reallexikon der Germanischen Altertümer 4, Berlin - New York, 124-197. Velímský, T. 1991: Město na louce. Děčín. Venclová, N. 1991: Zum Disskusionbeitrag J. Waldhausers. Památky archeologické 82, 404-405. Venclová, N. ed. 2008a: Doba halštatská. Archeologie pravěkých Čech 6. Praha. Vendova, N. ed. 2008b: Doba laténská. Archeologie pravěkých Čech 7. Praha. Venclová, N. ed. 2013a: The Early Iron Age ֊ the Hallstatt Period. The Prehistory of Bohe mia 5. Praha. Venclová, N. ed. 2013b: The Late Iron Age ֊ The La Tene Period. The Prehistory of Bohe mia 6. Praha. Vitkūnas, M. - Zabiela, G. 2017: Baltic hillforts: unknown heritage. Vilnius. Vogt, K. 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Reichenberg-Leipzig. Waldhauser, J. 1984a:
Die oppidumartige Anlage Úhošť (Burgberg) bei Kadaň und kelti sche Besiedlung Nordwestböhmens am Ende der Latènezeit (Fakten und Hypothe sen). Artbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege 27/28, 167-189. Waldhauser, J. 1984b: Les fortifications celtiques de la période LT С-Dl en Bohême. Oppi da et castella. In: A. Cahen-Delhaye - A. Duval - G. Leman-Delerive - P. Leman eds.: Les Celtes en belgique et dans le nord de la France. Les fortifications de l’âge du fer, Revue du Nord, no. special hors série, Lille, 265-270. Waldhauser, J. 1991: Diskussion über die oppidumartige Anlage Úhošť und keltische Be siedlung Nordwestböhmens. Památky archeologické 82,385-404. Waldhauser, J. 2016: „Mesa“ Úhošť v mladším úseku doby bronzové jako nestandardní lokalita nebo příklad standardních analýz? ֊ The Úhošť „mesa“ in the Late Bronze Age: a non-standard site о ran example of standard analysis? Archeologické rozhledy 68, 253-261. Wendt, A. 2011: Samländische Burgwälle. Studien zur Archäologie Europas 13. Bonn. Wocel, J. E. 1865: Kehieké ohrady. Památky archeologické a místopisné 6,254-263. Wocel, J. E. 1866-1868: Pravěk země České. Praha. Woldřich, J. N1883: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens I. Mittheilungen der Anthropo logischen Gesellschaft in Wien 13,1-40. Woldřich, J. N1893: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens V. Mittheilungen der Anthropo logischen Gesellschaft in Wien 23,1-38. Zápotocký, Aí. 2000: Cimburk und die Höhensiedlungen des frühen und älteren Äneolithikums in Böhmen. Památky archeologické - Supplementum 12. Praha. Zápotocký, Aí. 2018: Materiály к
ranému středověku severočeského Polabí - Materials on the Early Middle Ages in the North Bohemian Elbe Region. Archeologie ve středních Čechách 22,275-439. Zápotocký, M. - Zápotocká, M. 2008: Kutná Hora ֊ Denemark. Hradiště řivnáčské kultu ry (ca 3000-2800 př. Kr.) - Kutná Hora - Denemark. Ein Burgwall der Řivnáč-Kultur (ca. 3000-2800 v. Chr.). Památky archeologické - Supplementum 18. Praha. Žemlička, J. 1978: Přemyslovská hradská centra a počátky měst v Čechách - Die Burgzentren der Přemyslidenzeit und die Anfänge der Städte in Böhmen. Československý časopis historický 26,559-586. Žemlička, J. 1997: Čechy v době knížecí (1034-1198). Praha. Žemlička, J. 2002: Počátky Čech královských 1198-1253. Praha. 132 INTERNETOVÉ ODKAZY · LINKS Archeologická mapa ČR: http://www.archeologickamapa.cz/ Archeologický informační systém ČR: http://www.aiscr.cz/ Český hydrometeorologický ústav: http://portal.chmi.cz/ Český statistický úřad: https://www.czso.cz Český ústav zeměměřický a katastrální: https://www.cuzk.cz/ http://oppida.org http://www.zbsa.eu/zbsa/publikationen/open-access-datenmaterial https://ihaha.academia.edu/VladimirSalac Stredovek.com: http://www.stredovek.com
SUMMARY ATLAS OF PREHISTORIC AND EARLY MEDIEVAL HILLFORTS IN BOHEMIA - OBJECTIVES, ISSUES, ARRANGEMENT Objectives of the Atlas The main objective of the Atlas was to gather basic information about all prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia published so far and depict it cartographically in a synoptic manner on the macro-scale of the Bohemian Basin. The following relevant information has therefore been recorded about each hillfort and used in the Atlas: name, position, municipality cadastral area, district, area, certainty of the site’s categorization as a hillfort, archaeological research, dating on several levels, frequency of occupation in various periods, mention in written sources and position within the general framework of soil types, precipitation, temperature and climatic zones. This information has been gathered from publications, publicly available map documents and, sporadically, from websites. The positions of the hillforts within the soil types, precipitation, temperature and climatic zones were generated from data acquired through the digitization of pub lished map documents using GIS; the sources of information are listed with the individ ual maps and in the list of sites (for more information, see pp. 14-15 and the texts accom panying the individual maps). An absolute majority of the data has thus been acquired from previously published sources, especially the work Encyklopedie hradišť v Čechách (Encyclopaedia of hillforts in Bohemia, Čtverák et al. 2003). The information has been verified only within the pub lished sources; only where such
reports evidently contradicted one another, they have been consulted with the authors of the publications or with researchers relevant locally or in terms of specialization. In this context, we thank O. Kotyza, M. Metlička, J. Michálek and V. Vokolek above all for their help. The aim of the Atlas is to enable a general view of the distribution of hillforts in the Bohemian Basin rather than to collect detailed information concerning the individual sites. The Atlas creates a basic framework for the assessment of hillforts and a mere introduction to more detailed analyses and interpretations within the individual regions or even smaller areas that will certainly follow. The aim of the work was therefore not to verify the collected information in the archives and in the field or to enrich it with our own excavations, surveying works or with a new assessment of the finds. Likewise, it was not our task to gather the complete bibliography concerning the individual sites or to record information about the deposition of the finds, the pictorial and field documenta tion, etc. Parts of the Archaeological Information System of the Czech Republic (AIS CR; http://www.aiscr.cz/), namely the Archaeological Database of Bohemia (ADB) and the Archaeological Map of the Czech Republic (AMCR, http://www.archeologickamapa.cz/), could not be used as a source of data, as they were not yet available at the time of the gathering of information.1 The list of sites depicted in this Atlas corresponds to the state of the publications as of 30 June 2018. Hillforts discovered after this date or
information gathered from later re search could not be registered in the Atlas. Surveys and revisions of information about the sites carried out within the framework of the Archaeological Database of Bohemia, the Archaeological Map of the Czech Republic and especially within the Corpus of Docu mentation of Hillforts in Bohemia (http://www.arup.cas.cz/?p=30468) will certainly fur ther increase the accuracy of the list of hillforts. These activities will not only bring new hillforts but may also lead to the exclusion of sites for which fortification listed in the literature is not proved. The Atlas intends to provide users with summary information needed to answer basic questions that have been difficult to answer despite the long history of research into hill forts, such as: How many hillforts are there in Bohemia? How old are they? Where are they situated and how are they distributed in the landscape? How do their number and positions change over time? Of course, the gathered data may serve also when pondering questions of more general character: What was the purpose of the hillforts? Did their function differ in the individual periods, or did they represent basically the same phe nomenon all the time, with only the appearance and the arrangement changing? Does an accumulation of hillforts of equal dating in a small area rule out their concurrence, or not? Why are hillforts missing from some regions that seem to be favourable from the view point of their settlement or transport-geographical position? The texts on the individual 1 For more information about the
intentions of these projects, see for example Kuna 2018; Kuna et al. 2015; 2018. maps briefly comment on the gathered information and suggest the possibilities of its further use, while not attempting at an analysis and overall interpretation. These are to be published in separate studies. The Atlas can be understood as a basic aid usable in the study of hillforts. However, it testifies not only to the strongholds themselves but through them also to the extent and structure of prehistoric and early medieval settlement and thus also to ancient societies as such. Using the example of Bohemia, the presented data and maps contribute to get ting to know the complex relationship between physical and social space (e.g. Lock ed. 2000; Low 2017; Rau 2017; Salač2013a; 2013b). No comprehensive cartographic depiction of basic information about all prehistoric and early medieval hillforts has been published yet, not only in Bohemia but on a com parable scale apparently anywhere else on the European continent, either. It needs to be emphasized that on the European scale, the Bohemian Basin as a geographical unit offers extraordinarily favourable conditions for data collection, the creation of lists of sites and, above all, their assessment and interpretation, as the authors can make use of a natural territorial delimitation that was undoubtedly perceived also by prehistoric and medieval populations. The Atlas endeavours to fill a gap in the research and provide primary infor mation about hillforts not only to archaeologists but also to students of historical disci plines and to
anyone who is interested in the ancient history of Bohemia. State of research Hillforts represent one of the oldest topics in archaeology. The first summary works about them in the Czech milieu were written deep in the nineteenth century (e.g. Wocel 1865). The situation elsewhere in Europe was similar (for an outline, see e.g. Buchsenschutz1984; Uslar 1981; Heine 2005). The beginnings of extensive projects aimed at registering and documenting prehistoric and early medieval hillforts in larger territories also date back to the century before last. For instance, a long-term project gathering and publishing in formation about all then known hillforts in Lower Saxony was successfully completed as early as 1916 (Oppermann - Schuchhardt 1888-1916). In 1927, it was followed by Arbeits gemeinschaft zur Erforschung der nord- und ostdeutschen vor- und frühgeschichtlichen Wall- und Wehranlagen, a project founded and subsidized by the German state that gath ered information about hundreds of hillforts in extensive territories ranging from the North Sea to East Prussia and including, among others, also Saxony and Silesia, regions neighbouring on Bohemia. It was never summarily published, though (Grunwald 2004; Grunwald - Reichenbach 2009). At present, there are several major projects under way in Europe focused on the regis tration, documentation and later also the analysis of hillforts from more extensive ter ritories (such as Baden-Württemberg2, Lithuania3, southeastern Baltics4), including an ongoing project named Korpus dokumentace českých hradišť (Corpus of Documentation of
Hillforts in Bohemia) led by M. Kuna (Institute of Archaeology, CAS, Prague), which is focused on comprehensive gathering of data and documentation on Bohemian hillforts. These are long-term projects, usually planned for many years, from which only partial outputs are available as yet. The most extensive successfully concluded project is The Atlas ofHillforts ofBritain and Ireland registering data on 4,147 hillforts in the British Isles; its results are available online (https://hillforts.arch.ox.ac.uk; Lock ֊ Ralston 2017). The main motivation for the absolute majority of projects dealing with hillforts was and remains first of all to register this type of monuments and gather relevant data. Data about hillforts can then be used above all in the preservation of the monuments, i.e. in their protection. Scientific assessment of hillforts continues taking place predominantly 2 So far, 27 volumes of the series Vor-und frühgeschichtliche Befestigungen issued since 1995 by Landes amt für Denkmalpflege im Regierungspräsidium Stuttgart within the framework of the extensive project Atlas archäologischer Geländedenkmäler in Baden-Würtemberg, see e.g. Morrissey - Müller 2012). 3 An ongoing project of the registration, documentation and protection of all hillforts in the territory of Lithuania (e.g. Baubonis - Zabiela 2009; Baubonis - Viršiliené - Zabiela 2017; Vitkünas - Zabiela 2017). 4 A long-time project focused on the registration and research of hillforts above all in former East Prussia, present-day Kaliningrad Oblast of Russia, and neighbouring territories (e.g. Ibsen 2018).
133
within the individual chronological specializations. Compared to that, works assessing hillforts in broad temporal contexts remain scarce, even though they also have an almost a century-long tradition. Here, it is necessary to mention the work C. Schuchhardt {1931) Die Burg im Wandel der Weltgeschichte assessing the knowledge about fortifications in ancient Egypt and the Mediterranean and in prehistoric and medieval Central and West ern Europe. In the Czech milieu, the still inspiring work by J. Neústupný {1969) setting the phenomenon of hillforts in a wide space-time framework deserves attention. The term hillfort and review of the sources The issue of what is and what is not a hillfort is very complex; moreover, the content of the present Atlas depends very much on the way we answer it. No general definition of a hill fort acknowledged by everyone exists. Moreover, it would probably be a mistake to try to create one and then strictly follow it. It would be an artificial construct that could never encompass all types and forms of fortification from the Eneolithic to the Early Middle Ages, moreover in different natural surroundings, with presumed different functions, etc. Strict following of such a definition, for instance by excluding sites that fail to meet the given criteria, might eventually do more harm than good. For as varied a phenomenon as a hillfort is over a period of about five millennia, it seems to be more suitable to choose a wide and simple definition covering the widest possible range of fortified localities. Attempts at a more precise delimitation of the
term hillfort may follow after an analysis of thus widely gathered data. Two general definitions have been used for the needs of the Atlas: 1. Befestigte Anlage, gewöhnlich mit Wall oder Festungsmauer, oftmals auch noch mit einem Graben vor dem Wall versehen {Filip 1966,188). 2. Under the term hillfort, we usually understand sites pro tected by nature, above all in theform ofsteep slopes or watercourses, as well as by artificial ly built “heavy” fortification in the form of a rampart and a ditch {Čtverák et al. 2003, 7). These characteristics correspond well to definitions used elsewhere in Europe.5 Besides that, the Atlas follows a chronological criterion, only registering fortifications up to the twelfth century. In line with these definitions, sites lacking demonstrable traces of for tification are considered unfortified elevated settlements rather than hillforts. Another significant criterion for inclusion in this Atlas, however, is that the given site has been denoted as a hillfort in the literature and the published information does not contradict these definitions. If the information published about a site does not fully correspond to the definitions of a hillfort or can no longer be verified today (the site has been mined away, for instance), it is considered an unconfirmed hillfort {Map 3). The contents of the Atlas are certainly affected by various circumstances that have little in common with prehistoric or early medieval reality and deform its image to a certain extent. First of all, the content of the term hillfort has been and certainly will be perceived
somewhat differently by various scholars, whether due to purely subjective attitudes or since whole groups of researchers are influenced by individual archaeological schools, specific starting points and terminologies in various specializations, etc. As an example, we can name current research into the Hallstatt Period, which does not categorize forti fied settlements, even surrounded by multiple and often distinct ditches and originally apparently also ramparts, as hillforts, denoting them instead as lordly courts (so-called Herrenhof). In contrast to that, comparable sites6 from some other periods (e.g. the Ene olithic, the Early Middle Ages) are regarded as hillforts. There is also a general tendency to denote higher-altitude sites as hillforts more often than sites in lowlands, even if the latter have similar and sometimes even more distinct enclosures or fortifications. This tendency is related also to other issues. The part of the definition requiring a dis tinctive natural position and protection makes it possible on the one hand to exclude Neolithic rondels or extensive ditch lines of unknown purpose apparently not enclosing any continuous area from the category of hillforts, but it also has negative consequences that are difficult to estimate. It implies that elevated sites have a greater chance to be categorised as hillforts than sites in flatland. "Protection by nature” is difficult to prove in lowlands, as the only possibilities remaining are a watercourse or a distinctive marsh. The occurrence and dating of these natural elements or even their defensive
function are 5 A similar definition composed of three characteristics was chosen also by the authors of the extensive list of hillforts in the British Isles (Lock - Ralston 2017): 1 - topographic position: sites which occupy a prominent/focal position in the landscape; 2 - scale of enclosing works: sites with enclosing works which are designed to impress; 3 - size of enclosed area: sites with enclosing works that enclose an area 0.2 hectares. 6 They sometimes even occur in the same positions (e.g. Michálek - Lutovský 2000). The terminological diversity and different use of the individual designations is best documented by the chapters on settle ment in the individual volumes of Archeologie pravěkých Čech / The prehistory of Bohemia (Jirón - Venclo va eds. 2007-2008; 2013). 134 very difficult to prove for a particular prehistoric or early medieval settlement, however. In flatlands, therefore, artificial fortifications remain virtually the only possibility for ar chaeologists to analyse; they are, however, much more often than in forested hilly areas broken up by ploughing or mining, overlaid and destroyed by future towns and cities, etc. These circumstances may add to the current image of the distribution of hillforts, which shows a lower density precisely in flatlands. At the same time, however, it is difficult to estimate the extent to which this image is influenced by the given fact. Sites in distinctive elevated positions are connected also with other problems. They are often protected entirely by nature (rock formations, for instance) or fortified only in a small
part of their perimeter, e.g. in the point of easiest access. Moreover, such for tification is often indistinctive, mistakable for medieval or modern terraces, limits, etc. The categorization of these sites as hillforts is thus often conditioned by the researcher’s specific knowledge and experience, which are naturally subject to gradual development and change. The determination of hillforts is affected also by the state of research, i.e. the generally accepted knowledge about individual periods or regions. In periods from which hillforts are known (such as the Late Hallstatt Period, the Early Middle Ages), archaeologists incline to regard elevated positions with finds from the given period as a hillfort even without a clearly proved fortification, assuming that the fortification was washed away by erosion or it has simply not been found yet, was destroyed and overlapped by later fortification in the same place, etc. Contrary to that, the same sites with finds from a period which we are convinced did not build fortifications are not considered hillforts (in the Atlas, these include the Neolithic, the Late Eneolithic, the Middle La Tene Period, the Roman Period and the Migration Period, the Early Middle Ages 1). It is not always evident to what extent these a priori determinations are correct. All these contradictions and uncertainties naturally manifest themselves in the Atlas. We must therefore admit that the differences in the number of hillforts between the in dividual regions or various chronological periods reflect not only the prehistoric or early medieval reality
but also the non-uniform understanding and use of the term hillfort or different degrees of exploration of the given territory. For a no small number of sites, after all, it is very difficult to decide, even with very loose definitions, whether they represent a hillfort or not. The level of this uncertainty is shown in Map 3 (see also Map 10). On the other hand, it seems to be evident that these imperfections will be gradually removed but hardly eradicated altogether. Waiting until such a moment comes therefore makes no sense; on the contrary, the data contained in this Atlas may serve as a starting point for their removal. At the same time, we believe that the gathered data provides a solid information base for research into hillforts in a broader space-time context. Dating of hillforts and review of the sources Dating of hillforts represents a fundamental problem. If the fortification is a basic attrib ute of a hillfort, its age is decisive for dating. This means that a hillfort can be safely dated only by finds coming directly from the fortification line, but by far not all of them and not always. At multi-period sites, for instance, finds from earlier periods when the site might not have been fortified at all may get into rampart embankments. Ditch fills, on the con trary, main contain later finds from periods when the fortification was no longer func tional, etc. Finds from the internal area can basically define only single-phase hillforts. Even such dating need not be unambiguous, however, especially if it is based on not very numerous fieldwalking finds. In such a
case, it cannot be ruled out that the site was oc cupied also in other periods than those documented by the collected finds, and the forti fication may belong precisely to these different periods. If the area of a hillfort represents a multi-period site, the period or periods in which the fortification belongs are impossible to determine without the examination of the fortification. Even though these issues are generally known, the dating of hillforts is often based precisely on finds from the complexes and not from the fortifications. Especially for sites with multiple occupation, it is then often not at all certain whether the position had a functional fortification in all discovered periods or only in some of them. Sometimes, decisions on the dating of a hillfort are made intuitively, based for instance on its size, position in the terrain, existing knowledge about the region, etc. Dating is undoubtedly affected also by the varying difficulty of identifying finds from the individual time periods. Difficult identification and dating of undecorated and mate rially unspecific pottery from some periods lead even to certain scepticism concerning information or records published in various card files, lists and databases, especially if it is not evident who carried out the dating or, on the contrary, if it is apparent that it was not made by a specialist in the given period. Specific issues are related to finds coming from surface prospection. The publications or other sources of data often do not specify the dating method at all; usually, it has the form of the more or
less informed intuition of one or more researchers. Data about hillforts of phases Ha C, LT В or RS 1 has therefore been accepted with much reserve and not all hillforts with this dating have made it into
the Atlas. We need to admit, however, that certain subjectivity or preconception on the part of the authors may have played a part here. The data used in this Atlas is burdened with all these and surely also other uncertain ties. In order to at least somewhat limit the danger of a mistaken temporal categorization of hillforts, broader temporal classification was often used when creating chronological maps, transcending established chronological phases but respecting the limited ability of the acquired finds to classify a hillfort precisely in given chronological schemes. This is why chronological sections merging whole phases of the relative chronology or its parts have been created for instance for the Bronze Age or for Late Hallstatt and Early La Tene Periods (e. g. Maps 12-15,18). We also need to point out that the Atlas respects the Czech conception of the Early Middle Ages, which is understood as a period from the end of the Migration Period in the second half of the sixth century roughly to the middle of the twelfth century.7 This notion is understood differently in individual European countries. Arrangement of the Atlas The Atlas contains general maps of Europe and Bohemia informing about the position, physical relief, present-day settlement and administrative division of the Bohemian Ba sin, plus three basic types of maps with archaeological content. So-called chronological maps depict the positions of hillforts and earliest medieval towns on a physical map of Bohemia in the individual time periods according to usual chronological schemes. Ana lytic maps depict
hillforts on a red-coloured simplified physical map according to vari ous assessment criteria and their combinations (e.g., area, altitude, (non-)existence of excavation, frequency of occupation). Natural maps show the positions of all hillforts on a background depicting certain natural characteristics ֊ type of soil, hydrological situa tion, climatic zones, etc. After initial general maps (Maps 0-1), the Atlas offers maps concerning all hillforts {Maps 2-7), followed by maps according to the chronological order of their contents, regardless of whether they are chronological or analytic maps (Maps 8-34). After them come analytic maps summarizing chronological data (Maps 35-38) and natural maps (Maps 39-43). For comparison, the Atlas includes maps depicting the basic characteris 7 tics of present-day settlement in Bohemia (Maps 44-45). The aim of the final map section {Maps 46-55) is to make it easy and comfortable for the user to localize each hillfort. They therefore divide the Bohemian Basin according to present-day districts, depicting the positions of hillforts on more detailed larger-scale maps. Each map is accompanied by a brief comment, usually in a template form with a short assessment and the relevant literature; in some cases, the comment relates to several maps. Last of all is the list of all hillforts and early royal towns depicted in the Atlas along with the data upon which the individual maps draw. The list also states for each hillfort in which maps it is depicted. The names of the hillforts are usually derived from the name of the cadastral area of the
municipality or city district in which they are situated. If there are more hillforts in one cadastral area, a number and a closer denomination are added to the name. All registered hillforts have been alphabetically ordered and subsequently assigned ordinal ID numbers (ID Atlas) under which they are listed in the maps, lists and texts. In order to make it possible to depict the spatial relationship between prehistoric and early medieval hillforts and the later type of fortified settlements, medieval towns {Maps 32-34), the earliest royal towns have also been included in the site database. Those that are situated directly on the spot of an earlier prehistoric or early medieval hillfort are registered in the basic list of hillforts with the ID number according to the alphabetical order of hillforts with "royal town” stated in the dating entry next to the age of the hill fort. Towns that do not overlap with the areas of earlier hillforts, meaning that they had never been hillforts, are registered separately and assigned ID numbers higher than 900. The same characteristics as for the hillforts (area, altitude, etc.) are registered also for these towns. The maximum stated or ascertained values have always been given for absolute figures listed in some maps, i.e. the altitude of the highest point, the maximum area where the size of the hillfort was not the same in all periods, etc. Zero denotes that the given piece of data was impossible to find out. The gathered data will be made accessible on the Inter net. The explanation of particular information is included in the texts
accompanying the individual maps; the authors of the maps are listed in the table of contents. The concep tion of the Atlas, the contents and the order of the maps are the work of the editor. The Atlas applies the traditional archaeological periodization of the Early Middle Ages in Bohemia (Early Slavic Period, Early, Middle and Late Hillfort Periods, expressed by abbreviations EMA 1 -4; on the issue, see Lutovský2009 with more literature). 135 |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Salač, Vladimír 1957- Dobeš, Miroslav 1961- Göbel, Karin Kuna, Martin 1954- Laval, Filip Lutovský, Michal 1961- Menšík, Petr 1983- Novák, David Nowotny, Jörg 1978- |
| author2 | Salač, Vladimír 1957- |
| author2_role | edt |
| author2_variant | v s vs |
| author_GND | (DE-588)1090809603 (DE-588)1046355384 (DE-588)1206951923 (DE-588)1069940577 (DE-588)1153213745 (DE-588)133665577 (DE-588)1201622603 (DE-588)1110901089 (DE-588)1206952202 |
| author_facet | Salač, Vladimír 1957- Dobeš, Miroslav 1961- Göbel, Karin Kuna, Martin 1954- Laval, Filip Lutovský, Michal 1961- Menšík, Petr 1983- Novák, David Nowotny, Jörg 1978- Salač, Vladimír 1957- |
| author_role | aut aut aut aut aut aut aut aut aut |
| author_sort | Salač, Vladimír 1957- |
| author_variant | v s vs m d md k g kg m k mk f l fl m l ml p m pm d n dn j n jn |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV046668435 |
| classification_rvk | NF 1065 |
| ctrlnum | (OCoLC)1151443432 (DE-599)KXP1693184478 |
| discipline | Geschichte |
| discipline_str_mv | Geschichte |
| era | Vor- und Frühgeschichte gnd |
| era_facet | Vor- und Frühgeschichte |
| format | Map |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>00000nem a2200000 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV046668435</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20240108</controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="007">au||uuun</controlfield><controlfield tag="008">200414s2019 |||||| u | cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788075810229</subfield><subfield code="9">978-80-7581-022-9</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1151443432</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)KXP1693184478</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield><subfield code="a">ger</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield><subfield code="a">DE-19</subfield><subfield code="a">DE-188</subfield><subfield code="a">DE-M515</subfield><subfield code="a">DE-473</subfield><subfield code="a">DE-29</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">NF 1065</subfield><subfield code="0">(DE-625)125189:</subfield><subfield code="2">rvk</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách</subfield><subfield code="b">= Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement</subfield><subfield code="c">Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny</subfield></datafield><datafield tag="246" ind1="1" ind2="3"><subfield code="a">Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen</subfield></datafield><datafield tag="246" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen</subfield></datafield><datafield tag="246" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Praha</subfield><subfield code="b">Archeologický ústav AV ČR, v.v.i.</subfield><subfield code="c">2019</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Schleswig</subfield><subfield code="b">Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">136 Seiten, 1 ungezähltes Faltblatt</subfield><subfield code="b">Illustrationen, Karten, Diagramme (farbig)</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">cri</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Enthält Tabellen</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zusammenfassung in englischer Sprache</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Fundstellenverzeichnis Seite 112-128</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Rezensiert in: Bayerische Vorgeschichtsblätter 86 (2021), Seite 247-250 (Karl Schmotz, Bischofsmais)</subfield></datafield><datafield tag="648" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Vor- und Frühgeschichte</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Oppidum</subfield><subfield code="0">(DE-588)4172643-1</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Wallburg</subfield><subfield code="0">(DE-588)4189008-5</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Burgwall</subfield><subfield code="0">(DE-588)4147023-0</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Böhmen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4007467-5</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Tschechien</subfield><subfield code="0">(DE-588)4303381-7</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">Frühmittelalter</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4143303-8</subfield><subfield code="a">Atlas</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="688" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Frühes Mittelalter</subfield><subfield code="0">(DE-2581)TH000005014</subfield><subfield code="2">gbd</subfield></datafield><datafield tag="688" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Befestigungen</subfield><subfield code="0">(DE-2581)TH000008048</subfield><subfield code="2">gbd</subfield></datafield><datafield tag="688" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Vor- und Frühgeschichte</subfield><subfield code="0">(DE-2581)TH000003381</subfield><subfield code="2">gbd</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Tschechien</subfield><subfield code="0">(DE-588)4303381-7</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Böhmen</subfield><subfield code="0">(DE-588)4007467-5</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Wallburg</subfield><subfield code="0">(DE-588)4189008-5</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Burgwall</subfield><subfield code="0">(DE-588)4147023-0</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="4"><subfield code="a">Oppidum</subfield><subfield code="0">(DE-588)4172643-1</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="5"><subfield code="a">Vor- und Frühgeschichte</subfield><subfield code="A">z</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Salač, Vladimír</subfield><subfield code="d">1957-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1090809603</subfield><subfield code="4">aut</subfield><subfield code="4">edt</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Dobeš, Miroslav</subfield><subfield code="d">1961-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1046355384</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Göbel, Karin</subfield><subfield code="0">(DE-588)1206951923</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kuna, Martin</subfield><subfield code="d">1954-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1069940577</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Laval, Filip</subfield><subfield code="0">(DE-588)1153213745</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Lutovský, Michal</subfield><subfield code="d">1961-</subfield><subfield code="0">(DE-588)133665577</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Menšík, Petr</subfield><subfield code="d">1983-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1201622603</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Novák, David</subfield><subfield code="0">(DE-588)1110901089</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Nowotny, Jörg</subfield><subfield code="d">1978-</subfield><subfield code="0">(DE-588)1206952202</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">gbd</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20200706</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">gbd_4_2102</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">930.1</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09021</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">900</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0901</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">307.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0901</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">900</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09021</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">307.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09021</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">930.1</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0901</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032079443</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4143303-8 Atlas gnd-content |
| genre_facet | Atlas |
| geographic | Böhmen (DE-588)4007467-5 gnd Tschechien (DE-588)4303381-7 gnd |
| geographic_facet | Böhmen Tschechien |
| id | DE-604.BV046668435 |
| illustrated | Not Illustrated |
| index_date | 2024-07-03T14:20:56Z |
| indexdate | 2024-09-27T12:01:03Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788075810229 |
| language | Czech German |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-032079443 |
| oclc_num | 1151443432 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 DE-19 DE-BY-UBM DE-188 DE-M515 DE-473 DE-BY-UBG DE-29 |
| owner_facet | DE-12 DE-19 DE-BY-UBM DE-188 DE-M515 DE-473 DE-BY-UBG DE-29 |
| physical | 136 Seiten, 1 ungezähltes Faltblatt Illustrationen, Karten, Diagramme (farbig) |
| psigel | BSB_NED_20200706 gbd_4_2102 |
| publishDate | 2019 |
| publishDateSearch | 2019 |
| publishDateSort | 2019 |
| publisher | Archeologický ústav AV ČR, v.v.i. Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie |
| record_format | marc |
| spelling | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Praha Archeologický ústav AV ČR, v.v.i. 2019 Schleswig Zentrum für Baltische und Skandinavische Archäologie 136 Seiten, 1 ungezähltes Faltblatt Illustrationen, Karten, Diagramme (farbig) txt rdacontent cri rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Enthält Tabellen Zusammenfassung in englischer Sprache Fundstellenverzeichnis Seite 112-128 Rezensiert in: Bayerische Vorgeschichtsblätter 86 (2021), Seite 247-250 (Karl Schmotz, Bischofsmais) Vor- und Frühgeschichte gnd rswk-swf Oppidum (DE-588)4172643-1 gnd rswk-swf Wallburg (DE-588)4189008-5 gnd rswk-swf Burgwall (DE-588)4147023-0 gnd rswk-swf Böhmen (DE-588)4007467-5 gnd rswk-swf Tschechien (DE-588)4303381-7 gnd rswk-swf Frühmittelalter (DE-588)4143303-8 Atlas gnd-content Frühes Mittelalter (DE-2581)TH000005014 gbd Befestigungen (DE-2581)TH000008048 gbd Vor- und Frühgeschichte (DE-2581)TH000003381 gbd Tschechien (DE-588)4303381-7 g Böhmen (DE-588)4007467-5 g Wallburg (DE-588)4189008-5 s Burgwall (DE-588)4147023-0 s Oppidum (DE-588)4172643-1 s Vor- und Frühgeschichte z DE-604 Salač, Vladimír 1957- (DE-588)1090809603 aut edt Dobeš, Miroslav 1961- (DE-588)1046355384 aut Göbel, Karin (DE-588)1206951923 aut Kuna, Martin 1954- (DE-588)1069940577 aut Laval, Filip (DE-588)1153213745 aut Lutovský, Michal 1961- (DE-588)133665577 aut Menšík, Petr 1983- (DE-588)1201622603 aut Novák, David (DE-588)1110901089 aut Nowotny, Jörg 1978- (DE-588)1206952202 aut Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis Digitalisierung BSB München 25 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
| spellingShingle | Salač, Vladimír 1957- Dobeš, Miroslav 1961- Göbel, Karin Kuna, Martin 1954- Laval, Filip Lutovský, Michal 1961- Menšík, Petr 1983- Novák, David Nowotny, Jörg 1978- Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Oppidum (DE-588)4172643-1 gnd Wallburg (DE-588)4189008-5 gnd Burgwall (DE-588)4147023-0 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4172643-1 (DE-588)4189008-5 (DE-588)4147023-0 (DE-588)4007467-5 (DE-588)4303381-7 (DE-588)4143303-8 |
| title | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| title_alt | Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| title_auth | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| title_exact_search | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| title_exact_search_txtP | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| title_full | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny |
| title_fullStr | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny |
| title_full_unstemmed | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement Vladimír Salač ed. ; Vladimír Salač, Miroslav Dobeš, Karin Göbel, Martin Kuna, Filip Laval, Michal Lutovský, Petr Menšík, David Novák, Jörg Nowotny |
| title_short | Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách |
| title_sort | atlas pravekych a rane stredovekych hradist v cechach atlas der vor und fruhgeschichtlichen burgwalle in bohmen atlas of prehistoric and early medieval hillforts in bohemia objectives issues arrangement |
| title_sub | = Atlas der vor-und frühgeschichtlichen Burgwälle in Böhmen = Atlas of prehistoric and early medieval hillforts in Bohemia - objectives, issues, arrangement |
| topic | Oppidum (DE-588)4172643-1 gnd Wallburg (DE-588)4189008-5 gnd Burgwall (DE-588)4147023-0 gnd |
| topic_facet | Oppidum Wallburg Burgwall Böhmen Tschechien Atlas |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=032079443&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT salacvladimir atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT dobesmiroslav atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT gobelkarin atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT kunamartin atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT lavalfilip atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT lutovskymichal atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT mensikpetr atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT novakdavid atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT nowotnyjorg atlaspravekycharanestredovekychhradistvcechachatlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmenatlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT salacvladimir atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT dobesmiroslav atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT gobelkarin atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT kunamartin atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT lavalfilip atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT lutovskymichal atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT mensikpetr atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT novakdavid atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT nowotnyjorg atlasdervorundfruhgeschichtlichenburgwalleinbohmen AT salacvladimir atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT dobesmiroslav atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT gobelkarin atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT kunamartin atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT lavalfilip atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT lutovskymichal atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT mensikpetr atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT novakdavid atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement AT nowotnyjorg atlasofprehistoricandearlymedievalhillfortsinbohemiaobjectivesissuesarrangement |