Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku:
Gespeichert in:
| 1. Verfasser: | |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Polish |
| Veröffentlicht: |
Ostrava
Filozofická Fakulta Ostravské Univerzity
2006
|
| Ausgabe: | Wyd. 1. |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract |
| Beschreibung: | Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Familie Kotula - ihre Bildungstätigkeit in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert |
| Beschreibung: | 279 s., [16] s. tabl. il. 24 cm |
| ISBN: | 8073681730 |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV023057470 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20211004 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 071219s2006 |||| |||| 00||| pol d | ||
| 020 | |a 8073681730 |9 80-7368-173-0 | ||
| 035 | |a (OCoLC)76351989 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV023057470 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rakwb | ||
| 041 | 0 | |a pol | |
| 049 | |a DE-12 | ||
| 084 | |a 7,41 |2 ssgn | ||
| 100 | 1 | |a Bogus, Marzena |e Verfasser |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |c Marzena Bogus |
| 250 | |a Wyd. 1. | ||
| 264 | 1 | |a Ostrava |b Filozofická Fakulta Ostravské Univerzity |c 2006 | |
| 300 | |a 279 s., [16] s. tabl. |b il. |c 24 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Familie Kotula - ihre Bildungstätigkeit in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert | ||
| 505 | 0 | |a Bibliogr. s. 247-262. Indeks | |
| 600 | 1 | 7 | |a Kotulów (rodina) |2 czenas |
| 600 | 3 | 7 | |a Kotula |c Familie |d ca. 19./20. Jh. |0 (DE-588)134147227 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 7 | |a Rody / Polsko / 19.-20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Rody / dějiny |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Osvěta / Polsko / 19.-20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Families / Poland / 19th-20th centuries |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Families / history |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Adult education / Poland / 19th-20th centuries |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Adult education - Poland - 19th-20th centuries |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Families - Poland - 19th-20th centuries |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Families - history |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Osvěta - Polsko - 19.-20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Rody - Polsko - 19.-20. stol |2 czenas | |
| 650 | 7 | |a Rody - dějiny |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol |2 czenas | |
| 651 | 7 | |a Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries |2 czenas | |
| 651 | 4 | |a Polen | |
| 651 | 7 | |a Teschener Schlesien |0 (DE-588)1241706174 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 689 | 0 | 0 | |a Kotula |c Familie |d ca. 19./20. Jh. |0 (DE-588)134147227 |D p |
| 689 | 0 | 1 | |a Teschener Schlesien |0 (DE-588)1241706174 |D g |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSBMuenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB Muenchen |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 999 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016260739 | ||
| 942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 0904 |g 438 |
| 942 | 1 | 1 | |c 929 |e 22/bsb |f 09034 |g 438 |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1804137293179518976 |
|---|---|
| adam_text | Spis treści
Wstęp
/7
13
Wykaz skrótów stosowanych w pracy
Rozdział I
Śląsk Cieszyński jako przestrzeń kształtowania się świadomości narodowej
miejscowej ludności polskiej
/15
15
Tożsamość regionu wobec zachodzących przemian dziejowych
20
Wyznaczniki tożsamości kulturowej Śląska Cieszyńskiego
w drugiej połowie
XIX
i w pierwszej połowie
XX
wieku
21
Historyczne podstawy tożsamości regionu
25
Gospodarcze podłoże tożsamości kulturowej
25
Czynniki społeczne odgrywające znaczącą rolę w kształtowaniu się tożsamości lokalnej
28
Kwestie wyznaniowe i ich znaczenie na Śląsku Cieszyńskimi
30
Zagadnienia narodowościowe ilustrujące proces kształtowania się tożsamości
32
Inne elementy identyfikacji tożsamościowej mieszkańców regionu
38
Tradycja jako czynnik inspirujący działania oświatowe
43
Wpływ rodziny i domowego wychowania na kształt postaw „ku oświacie
48
Lokalni animatorzy życia oświatowego, politycznego i społecznego
Rozdział
II
Instytucje kształtujące życie kulturalne Polaków na Śląsku Cieszyńskim
w okresie od Wiosny Ludów do polowy
XX
wieku
/57
57
Podłoże powstawania i charakter polskich instytucji kulturalnych na Śląsku Cieszyńskim
58
Struktury trwałe wspierające polskie życie oświatowe regionu
58
Urzędy państwowe i samorządowe, kościoły, rodzina
60
Instytucjonalny system szkolny. Zarys rozwoju szkolnictwa w regionie
69
Nauczyciele wobec stawianych zadań oświatowych
73
Społeczna rola towarzystw i wyspecjalizowanych instytucji polskiego życia oświatowego
na Śląsku Cieszyńskim
73
Towarzystwa i organizacje społeczne krzewiące kulturę polską
81
Biblioteki i czytelnie
83
Drukarnie, wydawnictwa i księgarnie
85
Muzea
86
Teatr amatorski i kółka śpiewacze
87
Organizacje turystyczne
88
Nieformalna opinia publiczna kształtująca rozwój oświaty regionu
Rozdział III
Genealogia rodu KotuIów/91
92
Pochodzenie nazwiska
Kotula
oraz tradycja nadawania imion w rodzinie
94
Grodziszcz jako kolebka rodu oraz najstarsi Kotulowie
98
Linia „wójtowska
-
potomkowie Jana
[I]
Kotuli
100
Linia „młynarska
-
potomkowie Pawła
[I]
Kotuli
102
Linia
dolnobłędowicka
-
potomkowie Andrzeja
[I]
Kotuli
106
Potomkowie Maacieja Kotuli i Zuzanny Moczowej (genealogia rodu Kotulów)
110
Religijne, ekonomiczne i społeczne podstawy działalności i awansu rodu Kotulów
Rozdział
IV
Andrzej
Kotula,
jeden z pierwszych działaczy
budujących oświatę polską na Śląsku Cieszyńskim
/117
117
Środowisko rodzinne i szkolne Andrzeja Kotuli
122
Działalność społeczna po studiach w latach
1848-61
127
Praca w towarzystwach i instytucjach oświatowych po
1861
roku
133
TWórczość literacka Andrzeja Kotuli i jej oświatowe znaczenie
134
Publicystyka oraz inne teksty prozatorskie Andrzeja Kotuli
140
TWórczość poetycka Jędrzeja Grodziszczanina
151
Międzypokoleniowy przekaz wartości rodzinych
Rozdział
V
Jerzy
Kotula,
pasjonat propagowania kultury polskiej
/153
153
Praca nad bibliografią polską i materiałami do historii regionu
157
Działalność księgarska i wydawnicza
160
Animacje Jerzego Kotuli w stowarzyszeniach polskich
163
Oświatowy charakter listów do Józefa Ignacego Kraszewskiego
172
Listy do Władysława Bełzy
176
Znaczenie rodzeństwa Jerzego w krzewieniu wiedzy o regionie
Rozdział
VI
Bernard
Kotula
-
pierwszy zawodowy pedagog w rodzie
/179
179
Lata działalności szkolnej oraz początkowa aktywność oświatowa (do
1900
r.)
184
TWórczość poetycka Bernarda Kotuli podczas pobytu w Galicji
1900-1903
oraz późniejsze wiersze zamieszczane w prasie Śląska Cieszyńskiego
188
Działalność społeczna i zawodowa po
1903
roku
197
Działalność pedagogiczna w latach
1910-1915
199
Praca księgarska i wydawnicza po
1913
roku
202
Upowszechnianie plastyki i praca nad nowym kształtem rysunków
Rozdział
VII
Brunon
Kotula i
inni przedstawiciele rodu,
wpływający na rozwój oświatowy Śląska Cieszyńskiego
/213
213
Brunon
Kotula
-
księgarz, wydawca, pasjonat sztuk pięknych
214
Zawodowa działalność księgarska i wydawnicza
221
Pasja malarskiego interpretowania świata
224
Jan i Oskar Kotulowie
-
kontynuatorzy pedagogicznych działań rodzinnych
228
Karol
Kotula i
jego misja religijnej działalności oświatowej
Zakończenie
/233
235
Aneks
247
Źródła i literatura
263
Indeks osobowy
271 Zusammenfassung
275
Shrnutí
279
Ilustracje
Zusammenfassung 271
Familie
Kotula
- ihre Bildungstätigkeit
in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert
Teschener Schlesien mit seiner komplizierten und wechselvollen Geschichte ist heute
zwischen Polen und der Tschechischen Republik geteilt. Seine Bewohner gehören
verschiedenen Konfessionen, Gesellschaftsschichten und Nationalitäten an. Vom
14. Jahrhundert an war Teschener Schlesien den böhmischen Königen unterstellt,
und vom 17. Jahrhundert an war es ein Teil der Besitztümer der Habsburgerdynastie.
Jahrhundertelang befand sich die hier lebende polnische Bevölkerung außerhalb des
polnischen Staatsgebietes, und sie wurde dadurch des Bewußtseins beraubt, einer
einzigen nationalen Gemeinschaft anzugehören. Vom Ende des 18. Jahrhunderts an
mußten die Bewohner des Teschener Schlesiens verschiedene Maßnahmen des ab¬
solutistischen österreichischen Staates über sich ergehen lassen, die mit der Absicht
durchgeführt wurden, die deutsche Sprache und Kultur als Werkzeug zu benutzen,
den Vielvölkerstaat zu vereinheitlichen. Im 19. Jahrhundert entstand dann in Te¬
schener Schlesien eine polnische Nationalbewegung, die mit der Zeit immer stärker
wurde. Das oberste Ziel der örtlichen Nationalpolitiker war es, bei den Einheimi¬
schen das Bewußtsein der Zugehörigkeit zum
Polentum
zu wecken und dann zu festi¬
gen. Es wurden zahlreiche Einrichtungen des polnischen Nationallebens ins Leben
gerufen, an deren Entstehung hauptsächlich die Schicht der Intellektuellen, von lo¬
kaler meist bäuerlicher Herkunft, aktiv mitgewirkt hatte. Die Beschreibung dieser
energischen Bildungstätigkeit ist das Thema dieses Buches. Als Beispiel dazu dienen
vor allem die Leistungen der Familie
Kotula.
In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts waren die Bildung und Ausbildung die
Grundvoraussetzungen dafür, daß die polnische nationale Identität zuerst entstehen
und dann später auch in der Öffentlichkeit sichtbar werden konnte. Die sozialpoli¬
tischen Erfolge des polnischen nationalen Lagers in Teschener Schlesien waren dann
das Ergebnis dieser Entwicklung (so daß im Jahre 1920 ein Teil dieses Gebietes dem
Staate Polen angeschlossen werden konnte). Die gemeinsamen Bemühungen der
polnischen Allgemeinheit auf dem Gebiet der Bildung und Erziehung hatten sowohl
die Muttersprache wie auch das Gefühl der nationalen Identität bewahren können.
Dieses Gefühl verwandelte sich später in das anhaltende Streben nach einer souve¬
ränen staatlichen Existenz.
Einen bedeutenden Beitrag zur Entwicklung polnischer Kultur und zur Ver¬
breitung der Bildung hatten die Mitglieder der Familie
Kotula
geleistet. Die Familie
stammte aus Grodischt
(Hradiště,
Grodziszcz). Ihr ältester Vertreter Mathias wird in
272 Zusammenfassung
den historischen Quellen Anfang des 17. Jahrhunderts erwähnt. Von ihm stammen
einige Familienzweige ab. Zwei der Hauptzweige wohnten in Grodischt und einer in
dem benachbarten Niederbludowitz
(Dolní Bludovice,
Błędowice Dolne).
Die Fami¬
lie
Kotula
gehörte zur wohlhabenderen Schicht der Landbevölkerung. Ihre Mit¬
glieder besaßen zum Beispiel eine Mühle in Grodischt und hatten häufig die Aufga¬
ben eines Dorfrichters wahrgenommen. Die meisten Mitglieder dieser Familie ge¬
hörten der protestantischen Kirche an.
Im 19. Jahrhundert und in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts hatten sich ei¬
nige Mitglieder der Familie
Kotula
den öffentlichen Tätigkeiten unmittelbar gewid¬
met, indem sie die Bestrebungen des polnischen Nationallagers unterstützt hatten.
Der Einsatz der einzelnen Familienmitglieder bei der Verbreitung der Bildung und
dem Aufwecken des nationalen Bewußtseins war dabei unterschiedlich und der ak¬
tuellen Entwicklung der polnischen Nationalbewegung angepaßt. In der ersten, der
sprachlich-kulturellen, Phase hatte diese polnische Sprach- und ethnische Gruppe
versucht, sich von der Abhängigkeit zu befreien, die polnische Sprache und ihre Ei¬
genart zu entwickeln, zu schützen und sogar den Sinn ihres Fortbestehens zu be¬
gründen. In dieser ersten Phase war der Notar
Andrzej
Kotula
(1822-1891) tätig. Er
war neben
Paweł Stalmach
und
Andrzej Cinciała
einer der bedeutendsten polnischen
Nationalpolitiker. Er hatte an den Arbeiten der Polnischen Vereinigung
(Złączenie
Polskie)
teilgenommen. Bei der „Polnischen Vereinigung handelte es sich um einen
Schülerbund des evangelischen Gymnasiums in Teschen. Von 1842 an war es das
Ziel des Schülerbundes, die polnische Sprache zu lernen oder ihre Kenntnisse zu ver¬
tiefen. Als Teilnehmer des Slawenkongresses in Prag hielt
Andrzej
Kotula
während
des Völkerfrühlings einen Vortrag Warum Schlesien, falls es slawisch ist, sich Polen
anschließen will. Er gehörte zu den tatkräftigsten Stützen der Polnischen Bibliothek,
und in vielen seinen literarischen Werken und auch in polemischen Artikeln, unter
anderem in der Zeitung „Teschener Tagblatt (das später „Teschener Sternchen
hieß), kämpfte er um das Recht, die polnische Sprache zu benutzen und um die
Rechte der polnischen Bevölkerung.
Andrzej
Kotula
war Mitbegründer fast aller pol¬
nischen Einrichtungen in Teschener Schlesien, unter anderem der Volksbibliothek
und des Schulvereines des Teschener Herzogtums.
Andrzej
Rotulas
Sohn -
Jerzy
Kotula
(1855-1889) - gehörte schon der nächsten
Generation an, die sich in der Nationalbewegung engagiert hatte. Bereits als Buch¬
handlungsgehilfe setzte er sich für die Veröffentlichung polnischer Lehrbücher oder
sonstiger Schriften für die Schulen ein. Später leitete er die polnische Buchhandlung
in Teschen.
Jerzy
Kotula
pflegte intensive Kontakte mit Menschen aus anderen pol¬
nischen Gebieten, unter anderem mit dem bekannten Schriftsteller
Józef Ignacy
Kraszewski
und dem Autor
Władysław Bełza. Kraszewski
hatte auf Kotulas Ersu¬
chen hin eine Abhandlung In Sachen der Volksschulen in Schlesien geschrieben.
Jerzy
Kotula
wirkte in einer Zeit, in der das Bewußtsein der gemeinsamen Abstammung
Zusammenfassung 273
und des gemeinsamen Schicksals mit der polnischen nationalen Gemeinschaft vor¬
dringlich war. In dieser Zeit waren die Polen aus Teschener Schlesien und die Polen
aus anderen Gebieten vor allem durch das geschichtliche Bewußtsein miteinander
verbunden.
Die dritte Entwicklungsstufe der Nationalbewegung bestand darin, daß man jetzt
schon zu den Forderungen übergegangen war, und daß sich die politischen Hand¬
lungen auf das Selbstbestimmungsrecht und auf das Recht zur nationalen Selbstbe¬
stimmung gründeten. An der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert war Bernard
Ko¬
tula
(1874-1915) - als erster Lehrer in der Familie - in der Nationalbewegung tätig.
Er war nicht unmittelbar politisch aktiv, sondern hatte durch alle seine Taten den
einzig damals möglichen Weg für die politischen Rechte der Polen zu kämpfen un¬
terstützt, nämlich den Weg der Kleinarbeit.
Bernard Kotula
absolvierte das deutsche
Lehrerseminar, wo er in der geheimen Schülerorganisation die „Einheit
(Jedność)
die polnische nationale Tradition kennenlernte. Er unterrichtete in der Volksschule
in Schumbarg
(Šumbark, Szumbark)
und später in der von dem polnischen Schul¬
verein gegründeten Volks- und Bürgerschule in Teschen.
Bernard Kotula
war Do¬
zent an dem polnischen Lehrerseminar in Bobrek und gehörte zu den führenden
Köpfen der „Polnischen Pädagogischen Gesellschaft . Er war Verfasser zweier Ge¬
dichtsbände, aber vor allem hatte er Artikeln, Abhandlungen und methodische Fach¬
bücher veröffentlicht, die die neuen Methoden des Zeichnungsunterrichts verbreite¬
ten. Im Jahre 1913 wurde
Bernard Kotula
zum Besitzer einer Buchhandlung. Er
hatte dieses Geschäft in ein eindeutig polnisches Unternehmen umgewandelt. Unter
dem Firmennamen der Buchhandlung „Stella hatte er die von sich bearbeiteten
Landkarten und Sprachbücher für den Selbstunterricht veröffentlicht und nach dem
Ausbruch des Ersten Weltkrieges auch Schriften, die für die Jugend bestimmt wa¬
ren, in denen er die Aktionen der Polnischen Legionen von
Józef Piłsudski
gutgehei¬
ßen hatte.
In dem wiedergeborenen Polen wirkten später schon Bernard Kotulas Söhne:
Jan (1896-1954) und Oskar (1900-1967). Sie waren vor allem als Lehrer in Großpo¬
len tätig. In dieser Eigenschaft versuchten sie, die Einheimischen von der Notwen¬
digkeit der Loyalität gegenüber dem neuen polnischen Staat zu überzeugen. Die
polnische Bevölkerung versuchten sie darüber aufzuklären, daß es auch Protestan¬
ten gibt, die unbestritten polnische Wurzeln haben.
Bernards
weiterer Sohn - Bruno
Kotula
(1898-1961) - verbrachte das ganze Leben in Teschen. Er führte die Famili¬
enbuchhandlung weiter und war auch als Verleger aktiv. Seine technischen und na¬
turwissenschaftlichen Veröffentlichungen wurden wegen ihres hohen inhaltlichen
und editorischen Niveaus berühmt. Bruno
Kotula
war auch Kunstliebhaberund Lai¬
enmaler. Er versuchte seine Leidenschaft, die Welt mit den Augen eines Künstlers zu
sehen, an die junge Generation weiterzugeben. Ein Vetter dieser drei Brüder -
Karol
Kotula
(1884-1968) - war zuerst als evangelischer Geistlicher in Drahomischl
(Dro-
274 Zusammenfassung
gomyśl)
und später als Religionslehrer im polnischen Realgymnasium in Orlau
(Orlová,
Orłowa)
tätig. Nach dem Jahre 1919 lebte er in Großpolen, später als evan¬
gelischer Pfarrer in Lodz
(Łódź).
Im Jahre 1951 wurde er zum Bischof der Evange¬
lisch-Augsburgischen Kirche in Polen gewählt. Das Ziel der drei Brüder
Kotula
und
ihres Vetters war es, das
Polentum
sowohl in der Region wie auch außerhalb zu stär¬
ken. Da sie nicht nur in ihrer Heimat tätig waren, konnten sie die Leistungen des hei¬
matlichen Teschener Schlesiens in weiteren Gebieten des Landes bekannt machen.
Die bedeutende Leistung der Familie
Kotula,
die polnische nationale Tradition zu¬
erst zu wecken und dann zu stärken, wurde mit verschiedenen Mitteln erreicht. Es
gehörten dazu: die direkte politische Tätigkeit, die Schreibtätigkeit für polnische po¬
lemische Schriften, die Verteidigung der Rechte der polnischen Sprache, die Mitwir¬
kung an der Gründung sowie an der Tätigkeit von polnischen Gesellschaften und
Vereinen, die Veröffentlichung und der Verkauf von polnischen Büchern, das Unter¬
richten der Kinder und der Jugendlichen an Schulen, die Weiterbildung der Lehrer
in Kursen oder durch Veröffentlichung methodischer Fachbücher, die Tätigkeit in
der Schulverwaltung, die Einflußnahme auf die seelische Verfassung der Menschen
durch Vermittlung der Glaubensgrundsätze sowie andere die Bildung betreffende
Unternehmungen, wie zum Beispiel die Vertiefung der Kontakte mit den bedeu¬
tendsten Vertretern der polnischen Kultur. Diese Arbeit wurde von der Überzeugung
getragen, daß die Werte von Generation auf Generation weitervermittelt werden.
Die häusliche Erziehung durch Vorbilder, die Bindung an die Kirche, die Arbeit am
Selbstbewußtsein - das waren alles die Faktoren, die der örtlichen Gemeinschaft die
Grundlagen dafür lieferten, die Kräfte zu vereinen und die polnischen Gesellschaften
und Einrichtungen zu gründen, und dadurch die regionale Identität zu festigen.
Der Ausgangspunkt und das Fundament der nationalen Handlungen in der Ge¬
meinschaft war die Übernahme der Gruppennormen und die Identifizierung mit
dem polnischen Bewußtsein, und das ist nichts anderes als die Tradition im weiten
Sinne, also eine bestimmte vertraute Art zu leben und sich zu verhalten, zementiert
durch die gemeinsame Sprache. Diese Gruppennormen und die polnische Identität
erlaubten es, sich mit dem Heimatort und der örtlichen Gemeinschaft gleichzuset¬
zen. Es stellt sich heraus, daß die traditionellen Werte am besten in der Familie auf¬
bewahrt werden, und zwar vor allem dann, wenn die Familie, wie die der Kotulas,
über mehrere Generationen fortbesteht. Am Beispiel dieser Familie kann man sehen,
auf welche Weise man die polnische Tradition gepflegt hatte, aber auch wie ihre Be¬
deutung der ganzen Gemeinschaft bewußt wurde. Ähnliche Schicksale und ähnliche
Erfolge trifft man in der Geschichte anderer Familien, sowohl der katholischen wie
auch der evangelischen, aus Teschener Schlesien an, wie zum Beispiel in der Ge¬
schichte der Familie
Michejda, Kubisz, Londzin, Buzek, Cienciała
und in vielen, vie¬
len anderen Familien.
Aus dem Polnischen von Magdalena Engelmann
Shrnuti
275
Kotulové a jejich osvětová činnost
v Těšínském Slezsku v
19.
a
20.
století
Těšínské Slezsko, rozdělené v současné době mezi Polsko a Českou republiku, se vy¬
značuje značně různorodou náboženskou, sociální i národnostní skladbou a stejně
komplikovaným historickým vývojem. Od
14.
století spadalo pod jurisdikci českých
králů, od
17.
století pak bylo součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie.
Místní polské obyvatelstvo žijící po staletí mimo hranice polského státu tak pozvolna
ztrácelo národní identitu. Od konce
18.
století bylo vystaveno absolutistickým sna¬
hám rakouského státu, který hodlal z německého jazyka a kultury učinit jeden
z unifikačních činitelů centralizované monarchie. V
19.
století se začalo v Těšínském
Slezsku utvářet stále silnější národnostní hnutí. Prioritou místních činovníků bylo
probuzení a zakořenění polského uvědomění v myslích místního obyvatelstva. Byla
založena řada různých institucí polského národního života, na jejichž vzniku se podí¬
lela výhradně místní inteligence převážně venkovského původu. Námětem předklá¬
dané knihy je vylíčit genezi osvětových aktivit v Těšínském Slezsku na příkladu rodu
Kotulu.
Ve
2.
polovině
19.
století byly osvěta a vzdělání základní podmínkou vzestupu,
následné veřejné akceptace polského národního povědomí a v konečném důsledku
i dalších společensko-politických úspěchů polského tábora v Těšínském Slezsku
(např. připojení části tohoto regionu
к
Polsku v roce
1920).
Díky společnému vzdělá¬
vacímu a výchovnému úsilí polské společnosti se podařilo zachovat mateřský jazyk
a pocit národního povědomí, které vyústilo v živou touhu po vlastní nezávislé exis¬
tenci.
Značný přínos pro rozvoj polské kultury a osvěty v Těšínském Slezsku měli rovněž
členové rodu Kotulu. Rodina Kotulu pochází z Hradiště
u
Dolních Bludovic a její nej¬
starší příslušník Matěj
(Mathias)
je v pramenech doložen již na počátku
17.
století.
Jím začíná také několik větví rodu, z nichž dvě žily v Hradišti a jedna v sousedních
Dolních Bludovicích. Kotulové patřili
к
zámožnější vrstvě venkovského obyvatelstva.
Vlastnili mlýn v Hradišti a často vykonávali funkci fojta. Většina členů rodu byla pro¬
testantského vyznání.
V19.avi.
polovině
20.
století několik členů rodu Kotulu výrazně veřejně podpo¬
rovalo snahy polského národního hnutí. Vklad jednotlivých členů rodiny
к
rozvoji
polské osvěty a národního uvědomění byl různý a odvíjel se od aktuálního stavu pol¬
ského národního hnutí. V první, jazykově-kulturní fázi emancipace polské jazykově-
-etnické skupiny, jejíž charakteristickým znakem byl rozvoj a obrana polského jazyka,
276
Shrnuti
hledání jeho specifik a dokonce významu jeho existence, působil notář
Andrzej
Kotula
(1822-1891),
který patřil spolu
s
Pawiem
Stalmachem a
Andrzejem Cinciałou
к
před¬
ním polským národním činovníkům. Pracoval ve studentském spolku „Polské sjed¬
nocení
(Złączenie Polskie),
sdružení polských studentů evangelického gymnázia
v Těšíně založeném roku
1842,
které si dalo za cíl objevovat polský jazyk. V revoluč¬
ním roce
1848
se zúčastnil slovanského sjezdu v Praze, kde přednesl proslov Proč
Slezsko, přestože je slovanské, se chce spojit
s
Polskem
(Dlaczego Śląsk, o ile jest sło¬
wiański, łączyć chce do Polski).
Byl předním činovníkem „Polské čítárny
(Czytelnia
Polska) a v řadě svých literárních děl a polemických článků vydávaných mj. na strán¬
kách časopisu
„Tygodnik Cieszyński ,
později
„Gwiazdka Cieszyńska ,
bojoval
za
práva polského jazyka a polského obyvatelstva. Podílel se na organizaci takřka všech
polských institucí založených v Těšínském Slezsku, mj. „Lidové čítárny
(Czytelnia
Ludowa) a
„Matice školské knížectví těšínského
(Macierz Szkolna Księstwa Cies¬
zyńskiego).
Představitelem další generace rodu, jenž se angažoval v polském národním hnutí,
byl syn Andrzeje Kotuly
Jerzy
(1855-1889).
Již jako pomocný knihkupec se angažo¬
val ve vydávání polských knih určených pro školy. Později vedl v Těšíně polské knih¬
kupectví. Udržoval intenzivní kontakty
s
dalšími polskými zeměmi, mj. se známými
spisovateli
Józefem
Ignácem Kraszewským a
Władysławem
Beizou.
Kraszewski
na¬
psal díky jeho prosbám dílko O lidových školách ve Slezsku
(W sprawie szkół ludo¬
wych
na
Śląsku). Jerzy
Kotula byl reprezentantem vývojové etapy, ve které bylo roz¬
hodující uvědomění si společného původu, tedy společných osudů
s
polskou národní
společností. V tomto období se jedním z integrujících činitelů mezi místními Poláky
a polským obyvatelstvem rozděleného Polska stalo historické povědomí.
Třetí fáze rozvoje národního hnutí se vyznačuje přechodem
к
nátlaku a politické
činnosti opírající se o právo na sebeurčení národů. Bernard Kotula
(1874-1915),
první profesionální učitel v rodině, který působil na přelomu
19.
a
20.
století, se bez¬
prostředně politicky neangažoval. Přesto veškerými svými aktivitami podporoval
jedinou v té době možnou cestu boje Poláků za národní práva, cestu „veřejně pro¬
spěšné práce . Bernard Kotula absolvoval německý učitelský seminář, kde se v tajné
studentské organizaci „Jednota
(Jedność)
seznámil
s
polskými národními tradi¬
cemi. Učil na národní škole v Šumbarku a poté na národní a měšťanské škole zalo¬
žené Matici školskou v Těšíně. Přednášel v polském učitelském semináři v Bobrku
a byl předním aktivistou „Polského pedagogického spolku
(Polskie Towarzystwo
Pedagogiczne).
Byl autorem dvou básnických sbírek a řady článků, rozprav a me¬
todických příruček propagujících nové metody výuky kreslení. Vroce
1913
se stal ma¬
jitelem knihkupectví, které přebudoval v ryze polské zařízení. Pod hlavičkou knihku¬
pectví „Stella vydával mj. vlastní mapy, jazykové příručky a po vypuknutí první
světové války také brožury pro mládež podporující činnost polských legií
Józefa Pił-
sudského.
Shrnutí
277
V obnoveném Polsku zahájili svou činnost také synové Bernarda Kotuly. Jan
(1896-1954)
a Oskar
(1900-1967)
působili především jako učitelé ve Velkopolsku.
Snažili se přesvědčit místní protestanty, aby byli loajální
к
polskému státu, a sou¬
časně polskou vládní garnituru o tom, že existují protestanti
s
ryze polskými kořeny.
Brunon
Kotula
(1898-1961)
prožil celý život v Těšíně, kde vedl rodinné knihkupec¬
tví a realizoval aktivní vydavatelskou činnost. Proslul vydáváním editorsky vysoce
hodnocených technických a přírodovědeckých děl. Byl rovněž milovníkem umění,
amatérským malířem a své umělecké pojetí světa se snažil předat dalším pokolením.
Jejich bratranec
Karol
Kotula
(1884-1968)
působil nejdříve jako evangelický du¬
chovní v obci
Drogomyśl
a poté zastával post katechety na polském reálném gymná¬
ziu v Orlové. Po roce
1919
odešel do Velkopolska a v následujících letech přijal místo
pastora v
Łodzi.
V roce
1951
byl zvolen biskupem evangelické církve augsburského
vyznání v Polsku. Cílem všech těchto mužů bylo posilování polského povědomí na Tě-
šínsku i mimo něj, přičemž za hranicemi své „malé vlasti podporovali jeho zájmy.
Značný přínos příslušníků rodu Kotulu pro probuzení a posléze posílení polské
národní tradice spočíval na různých základech. Vyznačoval se mj. bezprostřední čin¬
ností politickou, polemikou na stránkách polských časopisů a obranou polského
jazyka. Kotulové se spolupodíleli na zakládání a chodu polských spolků, vydávání
a prodeji polských knih, výuce dětí a mládeže ve školách a zvyšování kvalifikace uči¬
telů prostřednictvím kurzů a metodických příruček. Snažili se posilovat víru a anga¬
žovali se v osvětové činnosti, když navazovali kontakty
s
předními představiteli pol¬
ské kultury. Jejich činnost vyvěrala z předávání duchovních hodnot z generace na
generaci. Rodinná výchova „skrze příklady , vliv církve a snaha o posílení povědomí
o sobě a svém okolí byly pro místní společnost základními sjednocujícími činiteli a vy¬
tvářely základnu pro vznik polských spolků a institucí, které měly v budoucnu sehrát
rozhodující roli ve snahách o uznání regionální identity.
Výchozím bodem a základem národní buditelské činnosti byla internacionalizace
otcovské víry a identifikování
se s
polskou totožností, tedy tradice a osobitý způsob
života a chování, jež byly umocněny společným jazykem. To umožňovalo identifiko¬
vat
se s
rodným krajem a místní společností. Za nejlepší pokladnici hodnot byla tra¬
dičně považována rodina, z dlouhodobého hlediska pak rod, což je rovněž případ
Kotulu. Právě na jejich příkladu můžeme sledovat jak snahy o zachování polských
zvyků, tak uvědomování si jejich významu.
S
podobnými osudy se ovšem můžeme
setkat i v historii jiných rodů Těšínského Slezska, a to jak evangelických, tak katolic¬
kých, jako např.
u
Michejdů, Kubiszů, Londzinů, Buzků, Ciencialů a mnoha, mnoha
dalších.
Z polštiny přeložil
Ales
Zářický
|
| adam_txt |
Spis treści
Wstęp
/7
13
Wykaz skrótów stosowanych w pracy
Rozdział I
Śląsk Cieszyński jako przestrzeń kształtowania się świadomości narodowej
miejscowej ludności polskiej
/15
15
Tożsamość regionu wobec zachodzących przemian dziejowych
20
Wyznaczniki tożsamości kulturowej Śląska Cieszyńskiego
w drugiej połowie
XIX
i w pierwszej połowie
XX
wieku
21
Historyczne podstawy tożsamości regionu
25
Gospodarcze podłoże tożsamości kulturowej
25
Czynniki społeczne odgrywające znaczącą rolę w kształtowaniu się tożsamości lokalnej
28
Kwestie wyznaniowe i ich znaczenie na Śląsku Cieszyńskimi
30
Zagadnienia narodowościowe ilustrujące proces kształtowania się tożsamości
32
Inne elementy identyfikacji tożsamościowej mieszkańców regionu
38
Tradycja jako czynnik inspirujący działania oświatowe
43
Wpływ rodziny i domowego wychowania na kształt postaw „ku oświacie"
48
Lokalni animatorzy życia oświatowego, politycznego i społecznego
Rozdział
II
Instytucje kształtujące życie kulturalne Polaków na Śląsku Cieszyńskim
w okresie od Wiosny Ludów do polowy
XX
wieku
/57
57
Podłoże powstawania i charakter polskich instytucji kulturalnych na Śląsku Cieszyńskim
58
Struktury trwałe wspierające polskie życie oświatowe regionu
58
Urzędy państwowe i samorządowe, kościoły, rodzina
60
Instytucjonalny system szkolny. Zarys rozwoju szkolnictwa w regionie
69
Nauczyciele wobec stawianych zadań oświatowych
73
Społeczna rola towarzystw i wyspecjalizowanych instytucji polskiego życia oświatowego
na Śląsku Cieszyńskim
73
Towarzystwa i organizacje społeczne krzewiące kulturę polską
81
Biblioteki i czytelnie
83
Drukarnie, wydawnictwa i księgarnie
85
Muzea
86
Teatr amatorski i kółka śpiewacze
87
Organizacje turystyczne
88
Nieformalna opinia publiczna kształtująca rozwój oświaty regionu
Rozdział III
Genealogia rodu KotuIów/91
92
Pochodzenie nazwiska
Kotula
oraz tradycja nadawania imion w rodzinie
94
Grodziszcz jako kolebka rodu oraz najstarsi Kotulowie
98
Linia „wójtowska"
-
potomkowie Jana
[I]
Kotuli
100
Linia „młynarska"
-
potomkowie Pawła
[I]
Kotuli
102
Linia
dolnobłędowicka
-
potomkowie Andrzeja
[I]
Kotuli
106
Potomkowie Maacieja Kotuli i Zuzanny Moczowej (genealogia rodu Kotulów)
110
Religijne, ekonomiczne i społeczne podstawy działalności i awansu rodu Kotulów
Rozdział
IV
Andrzej
Kotula,
jeden z pierwszych działaczy
budujących oświatę polską na Śląsku Cieszyńskim
/117
117
Środowisko rodzinne i szkolne Andrzeja Kotuli
122
Działalność społeczna po studiach w latach
1848-61
127
Praca w towarzystwach i instytucjach oświatowych po
1861
roku
133
TWórczość literacka Andrzeja Kotuli i jej oświatowe znaczenie
134
Publicystyka oraz inne teksty prozatorskie Andrzeja Kotuli
140
TWórczość poetycka Jędrzeja Grodziszczanina
151
Międzypokoleniowy przekaz wartości rodzinych
Rozdział
V
Jerzy
Kotula,
pasjonat propagowania kultury polskiej
/153
153
Praca nad bibliografią polską i materiałami do historii regionu
157
Działalność księgarska i wydawnicza
160
Animacje Jerzego Kotuli w stowarzyszeniach polskich
163
Oświatowy charakter listów do Józefa Ignacego Kraszewskiego
172
Listy do Władysława Bełzy
176
Znaczenie rodzeństwa Jerzego w krzewieniu wiedzy o regionie
Rozdział
VI
Bernard
Kotula
-
pierwszy zawodowy pedagog w rodzie
/179
179
Lata działalności szkolnej oraz początkowa aktywność oświatowa (do
1900
r.)
184
TWórczość poetycka Bernarda Kotuli podczas pobytu w Galicji
1900-1903
oraz późniejsze wiersze zamieszczane w prasie Śląska Cieszyńskiego
188
Działalność społeczna i zawodowa po
1903
roku
197
Działalność pedagogiczna w latach
1910-1915
199
Praca księgarska i wydawnicza po
1913
roku
202
Upowszechnianie plastyki i praca nad nowym kształtem rysunków
Rozdział
VII
Brunon
Kotula i
inni przedstawiciele rodu,
wpływający na rozwój oświatowy Śląska Cieszyńskiego
/213
213
Brunon
Kotula
-
księgarz, wydawca, pasjonat sztuk pięknych
214
Zawodowa działalność księgarska i wydawnicza
221
Pasja malarskiego interpretowania świata
224
Jan i Oskar Kotulowie
-
kontynuatorzy pedagogicznych działań rodzinnych
228
Karol
Kotula i
jego misja religijnej działalności oświatowej
Zakończenie
/233
235
Aneks
247
Źródła i literatura
263
Indeks osobowy
271 Zusammenfassung
275
Shrnutí
279
Ilustracje
Zusammenfassung 271
Familie
Kotula
- ihre Bildungstätigkeit
in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert
Teschener Schlesien mit seiner komplizierten und wechselvollen Geschichte ist heute
zwischen Polen und der Tschechischen Republik geteilt. Seine Bewohner gehören
verschiedenen Konfessionen, Gesellschaftsschichten und Nationalitäten an. Vom
14. Jahrhundert an war Teschener Schlesien den böhmischen Königen unterstellt,
und vom 17. Jahrhundert an war es ein Teil der Besitztümer der Habsburgerdynastie.
Jahrhundertelang befand sich die hier lebende polnische Bevölkerung außerhalb des
polnischen Staatsgebietes, und sie wurde dadurch des Bewußtseins beraubt, einer
einzigen nationalen Gemeinschaft anzugehören. Vom Ende des 18. Jahrhunderts an
mußten die Bewohner des Teschener Schlesiens verschiedene Maßnahmen des ab¬
solutistischen österreichischen Staates über sich ergehen lassen, die mit der Absicht
durchgeführt wurden, die deutsche Sprache und Kultur als Werkzeug zu benutzen,
den Vielvölkerstaat zu vereinheitlichen. Im 19. Jahrhundert entstand dann in Te¬
schener Schlesien eine polnische Nationalbewegung, die mit der Zeit immer stärker
wurde. Das oberste Ziel der örtlichen Nationalpolitiker war es, bei den Einheimi¬
schen das Bewußtsein der Zugehörigkeit zum
Polentum
zu wecken und dann zu festi¬
gen. Es wurden zahlreiche Einrichtungen des polnischen Nationallebens ins Leben
gerufen, an deren Entstehung hauptsächlich die Schicht der Intellektuellen, von lo¬
kaler meist bäuerlicher Herkunft, aktiv mitgewirkt hatte. Die Beschreibung dieser
energischen Bildungstätigkeit ist das Thema dieses Buches. Als Beispiel dazu dienen
vor allem die Leistungen der Familie
Kotula.
In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts waren die Bildung und Ausbildung die
Grundvoraussetzungen dafür, daß die polnische nationale Identität zuerst entstehen
und dann später auch in der Öffentlichkeit sichtbar werden konnte. Die sozialpoli¬
tischen Erfolge des polnischen nationalen Lagers in Teschener Schlesien waren dann
das Ergebnis dieser Entwicklung (so daß im Jahre 1920 ein Teil dieses Gebietes dem
Staate Polen angeschlossen werden konnte). Die gemeinsamen Bemühungen der
polnischen Allgemeinheit auf dem Gebiet der Bildung und Erziehung hatten sowohl
die Muttersprache wie auch das Gefühl der nationalen Identität bewahren können.
Dieses Gefühl verwandelte sich später in das anhaltende Streben nach einer souve¬
ränen staatlichen Existenz.
Einen bedeutenden Beitrag zur Entwicklung polnischer Kultur und zur Ver¬
breitung der Bildung hatten die Mitglieder der Familie
Kotula
geleistet. Die Familie
stammte aus Grodischt
(Hradiště,
Grodziszcz). Ihr ältester Vertreter Mathias wird in
272 Zusammenfassung
den historischen Quellen Anfang des 17. Jahrhunderts erwähnt. Von ihm stammen
einige Familienzweige ab. Zwei der Hauptzweige wohnten in Grodischt und einer in
dem benachbarten Niederbludowitz
(Dolní Bludovice,
Błędowice Dolne).
Die Fami¬
lie
Kotula
gehörte zur wohlhabenderen Schicht der Landbevölkerung. Ihre Mit¬
glieder besaßen zum Beispiel eine Mühle in Grodischt und hatten häufig die Aufga¬
ben eines Dorfrichters wahrgenommen. Die meisten Mitglieder dieser Familie ge¬
hörten der protestantischen Kirche an.
Im 19. Jahrhundert und in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts hatten sich ei¬
nige Mitglieder der Familie
Kotula
den öffentlichen Tätigkeiten unmittelbar gewid¬
met, indem sie die Bestrebungen des polnischen Nationallagers unterstützt hatten.
Der Einsatz der einzelnen Familienmitglieder bei der Verbreitung der Bildung und
dem Aufwecken des nationalen Bewußtseins war dabei unterschiedlich und der ak¬
tuellen Entwicklung der polnischen Nationalbewegung angepaßt. In der ersten, der
sprachlich-kulturellen, Phase hatte diese polnische Sprach- und ethnische Gruppe
versucht, sich von der Abhängigkeit zu befreien, die polnische Sprache und ihre Ei¬
genart zu entwickeln, zu schützen und sogar den Sinn ihres Fortbestehens zu be¬
gründen. In dieser ersten Phase war der Notar
Andrzej
Kotula
(1822-1891) tätig. Er
war neben
Paweł Stalmach
und
Andrzej Cinciała
einer der bedeutendsten polnischen
Nationalpolitiker. Er hatte an den Arbeiten der Polnischen Vereinigung
(Złączenie
Polskie)
teilgenommen. Bei der „Polnischen Vereinigung" handelte es sich um einen
Schülerbund des evangelischen Gymnasiums in Teschen. Von 1842 an war es das
Ziel des Schülerbundes, die polnische Sprache zu lernen oder ihre Kenntnisse zu ver¬
tiefen. Als Teilnehmer des Slawenkongresses in Prag hielt
Andrzej
Kotula
während
des Völkerfrühlings einen Vortrag Warum Schlesien, falls es slawisch ist, sich Polen
anschließen will. Er gehörte zu den tatkräftigsten Stützen der Polnischen Bibliothek,
und in vielen seinen literarischen Werken und auch in polemischen Artikeln, unter
anderem in der Zeitung „Teschener Tagblatt" (das später „Teschener Sternchen"
hieß), kämpfte er um das Recht, die polnische Sprache zu benutzen und um die
Rechte der polnischen Bevölkerung.
Andrzej
Kotula
war Mitbegründer fast aller pol¬
nischen Einrichtungen in Teschener Schlesien, unter anderem der Volksbibliothek
und des Schulvereines des Teschener Herzogtums.
Andrzej
Rotulas
Sohn -
Jerzy
Kotula
(1855-1889) - gehörte schon der nächsten
Generation an, die sich in der Nationalbewegung engagiert hatte. Bereits als Buch¬
handlungsgehilfe setzte er sich für die Veröffentlichung polnischer Lehrbücher oder
sonstiger Schriften für die Schulen ein. Später leitete er die polnische Buchhandlung
in Teschen.
Jerzy
Kotula
pflegte intensive Kontakte mit Menschen aus anderen pol¬
nischen Gebieten, unter anderem mit dem bekannten Schriftsteller
Józef Ignacy
Kraszewski
und dem Autor
Władysław Bełza. Kraszewski
hatte auf Kotulas Ersu¬
chen hin eine Abhandlung In Sachen der Volksschulen in Schlesien geschrieben.
Jerzy
Kotula
wirkte in einer Zeit, in der das Bewußtsein der gemeinsamen Abstammung
Zusammenfassung 273
und des gemeinsamen Schicksals mit der polnischen nationalen Gemeinschaft vor¬
dringlich war. In dieser Zeit waren die Polen aus Teschener Schlesien und die Polen
aus anderen Gebieten vor allem durch das geschichtliche Bewußtsein miteinander
verbunden.
Die dritte Entwicklungsstufe der Nationalbewegung bestand darin, daß man jetzt
schon zu den Forderungen übergegangen war, und daß sich die politischen Hand¬
lungen auf das Selbstbestimmungsrecht und auf das Recht zur nationalen Selbstbe¬
stimmung gründeten. An der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert war Bernard
Ko¬
tula
(1874-1915) - als erster Lehrer in der Familie - in der Nationalbewegung tätig.
Er war nicht unmittelbar politisch aktiv, sondern hatte durch alle seine Taten den
einzig damals möglichen Weg für die politischen Rechte der Polen zu kämpfen un¬
terstützt, nämlich den Weg der Kleinarbeit.
Bernard Kotula
absolvierte das deutsche
Lehrerseminar, wo er in der geheimen Schülerorganisation die „Einheit"
(Jedność)
die polnische nationale Tradition kennenlernte. Er unterrichtete in der Volksschule
in Schumbarg
(Šumbark, Szumbark)
und später in der von dem polnischen Schul¬
verein gegründeten Volks- und Bürgerschule in Teschen.
Bernard Kotula
war Do¬
zent an dem polnischen Lehrerseminar in Bobrek und gehörte zu den führenden
Köpfen der „Polnischen Pädagogischen Gesellschaft". Er war Verfasser zweier Ge¬
dichtsbände, aber vor allem hatte er Artikeln, Abhandlungen und methodische Fach¬
bücher veröffentlicht, die die neuen Methoden des Zeichnungsunterrichts verbreite¬
ten. Im Jahre 1913 wurde
Bernard Kotula
zum Besitzer einer Buchhandlung. Er
hatte dieses Geschäft in ein eindeutig polnisches Unternehmen umgewandelt. Unter
dem Firmennamen der Buchhandlung „Stella" hatte er die von sich bearbeiteten
Landkarten und Sprachbücher für den Selbstunterricht veröffentlicht und nach dem
Ausbruch des Ersten Weltkrieges auch Schriften, die für die Jugend bestimmt wa¬
ren, in denen er die Aktionen der Polnischen Legionen von
Józef Piłsudski
gutgehei¬
ßen hatte.
In dem wiedergeborenen Polen wirkten später schon Bernard Kotulas Söhne:
Jan (1896-1954) und Oskar (1900-1967). Sie waren vor allem als Lehrer in Großpo¬
len tätig. In dieser Eigenschaft versuchten sie, die Einheimischen von der Notwen¬
digkeit der Loyalität gegenüber dem neuen polnischen Staat zu überzeugen. Die
polnische Bevölkerung versuchten sie darüber aufzuklären, daß es auch Protestan¬
ten gibt, die unbestritten polnische Wurzeln haben.
Bernards
weiterer Sohn - Bruno
Kotula
(1898-1961) - verbrachte das ganze Leben in Teschen. Er führte die Famili¬
enbuchhandlung weiter und war auch als Verleger aktiv. Seine technischen und na¬
turwissenschaftlichen Veröffentlichungen wurden wegen ihres hohen inhaltlichen
und editorischen Niveaus berühmt. Bruno
Kotula
war auch Kunstliebhaberund Lai¬
enmaler. Er versuchte seine Leidenschaft, die Welt mit den Augen eines Künstlers zu
sehen, an die junge Generation weiterzugeben. Ein Vetter dieser drei Brüder -
Karol
Kotula
(1884-1968) - war zuerst als evangelischer Geistlicher in Drahomischl
(Dro-
274 Zusammenfassung
gomyśl)
und später als Religionslehrer im polnischen Realgymnasium in Orlau
(Orlová,
Orłowa)
tätig. Nach dem Jahre 1919 lebte er in Großpolen, später als evan¬
gelischer Pfarrer in Lodz
(Łódź).
Im Jahre 1951 wurde er zum Bischof der Evange¬
lisch-Augsburgischen Kirche in Polen gewählt. Das Ziel der drei Brüder
Kotula
und
ihres Vetters war es, das
Polentum
sowohl in der Region wie auch außerhalb zu stär¬
ken. Da sie nicht nur in ihrer Heimat tätig waren, konnten sie die Leistungen des hei¬
matlichen Teschener Schlesiens in weiteren Gebieten des Landes bekannt machen.
Die bedeutende Leistung der Familie
Kotula,
die polnische nationale Tradition zu¬
erst zu wecken und dann zu stärken, wurde mit verschiedenen Mitteln erreicht. Es
gehörten dazu: die direkte politische Tätigkeit, die Schreibtätigkeit für polnische po¬
lemische Schriften, die Verteidigung der Rechte der polnischen Sprache, die Mitwir¬
kung an der Gründung sowie an der Tätigkeit von polnischen Gesellschaften und
Vereinen, die Veröffentlichung und der Verkauf von polnischen Büchern, das Unter¬
richten der Kinder und der Jugendlichen an Schulen, die Weiterbildung der Lehrer
in Kursen oder durch Veröffentlichung methodischer Fachbücher, die Tätigkeit in
der Schulverwaltung, die Einflußnahme auf die seelische Verfassung der Menschen
durch Vermittlung der Glaubensgrundsätze sowie andere die Bildung betreffende
Unternehmungen, wie zum Beispiel die Vertiefung der Kontakte mit den bedeu¬
tendsten Vertretern der polnischen Kultur. Diese Arbeit wurde von der Überzeugung
getragen, daß die Werte von Generation auf Generation weitervermittelt werden.
Die häusliche Erziehung durch Vorbilder, die Bindung an die Kirche, die Arbeit am
Selbstbewußtsein - das waren alles die Faktoren, die der örtlichen Gemeinschaft die
Grundlagen dafür lieferten, die Kräfte zu vereinen und die polnischen Gesellschaften
und Einrichtungen zu gründen, und dadurch die regionale Identität zu festigen.
Der Ausgangspunkt und das Fundament der nationalen Handlungen in der Ge¬
meinschaft war die Übernahme der Gruppennormen und die Identifizierung mit
dem polnischen Bewußtsein, und das ist nichts anderes als die Tradition im weiten
Sinne, also eine bestimmte vertraute Art zu leben und sich zu verhalten, zementiert
durch die gemeinsame Sprache. Diese Gruppennormen und die polnische Identität
erlaubten es, sich mit dem Heimatort und der örtlichen Gemeinschaft gleichzuset¬
zen. Es stellt sich heraus, daß die traditionellen Werte am besten in der Familie auf¬
bewahrt werden, und zwar vor allem dann, wenn die Familie, wie die der Kotulas,
über mehrere Generationen fortbesteht. Am Beispiel dieser Familie kann man sehen,
auf welche Weise man die polnische Tradition gepflegt hatte, aber auch wie ihre Be¬
deutung der ganzen Gemeinschaft bewußt wurde. Ähnliche Schicksale und ähnliche
Erfolge trifft man in der Geschichte anderer Familien, sowohl der katholischen wie
auch der evangelischen, aus Teschener Schlesien an, wie zum Beispiel in der Ge¬
schichte der Familie
Michejda, Kubisz, Londzin, Buzek, Cienciała
und in vielen, vie¬
len anderen Familien.
Aus dem Polnischen von Magdalena Engelmann
Shrnuti
275
Kotulové a jejich osvětová činnost
v Těšínském Slezsku v
19.
a
20.
století
Těšínské Slezsko, rozdělené v současné době mezi Polsko a Českou republiku, se vy¬
značuje značně různorodou náboženskou, sociální i národnostní skladbou a stejně
komplikovaným historickým vývojem. Od
14.
století spadalo pod jurisdikci českých
králů, od
17.
století pak bylo součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie.
Místní polské obyvatelstvo žijící po staletí mimo hranice polského státu tak pozvolna
ztrácelo národní identitu. Od konce
18.
století bylo vystaveno absolutistickým sna¬
hám rakouského státu, který hodlal z německého jazyka a kultury učinit jeden
z unifikačních činitelů centralizované monarchie. V
19.
století se začalo v Těšínském
Slezsku utvářet stále silnější národnostní hnutí. Prioritou místních činovníků bylo
probuzení a zakořenění polského uvědomění v myslích místního obyvatelstva. Byla
založena řada různých institucí polského národního života, na jejichž vzniku se podí¬
lela výhradně místní inteligence převážně venkovského původu. Námětem předklá¬
dané knihy je vylíčit genezi osvětových aktivit v Těšínském Slezsku na příkladu rodu
Kotulu.
Ve
2.
polovině
19.
století byly osvěta a vzdělání základní podmínkou vzestupu,
následné veřejné akceptace polského národního povědomí a v konečném důsledku
i dalších společensko-politických úspěchů polského tábora v Těšínském Slezsku
(např. připojení části tohoto regionu
к
Polsku v roce
1920).
Díky společnému vzdělá¬
vacímu a výchovnému úsilí polské společnosti se podařilo zachovat mateřský jazyk
a pocit národního povědomí, které vyústilo v živou touhu po vlastní nezávislé exis¬
tenci.
Značný přínos pro rozvoj polské kultury a osvěty v Těšínském Slezsku měli rovněž
členové rodu Kotulu. Rodina Kotulu pochází z Hradiště
u
Dolních Bludovic a její nej¬
starší příslušník Matěj
(Mathias)
je v pramenech doložen již na počátku
17.
století.
Jím začíná také několik větví rodu, z nichž dvě žily v Hradišti a jedna v sousedních
Dolních Bludovicích. Kotulové patřili
к
zámožnější vrstvě venkovského obyvatelstva.
Vlastnili mlýn v Hradišti a často vykonávali funkci fojta. Většina členů rodu byla pro¬
testantského vyznání.
V19.avi.
polovině
20.
století několik členů rodu Kotulu výrazně veřejně podpo¬
rovalo snahy polského národního hnutí. Vklad jednotlivých členů rodiny
к
rozvoji
polské osvěty a národního uvědomění byl různý a odvíjel se od aktuálního stavu pol¬
ského národního hnutí. V první, jazykově-kulturní fázi emancipace polské jazykově-
-etnické skupiny, jejíž charakteristickým znakem byl rozvoj a obrana polského jazyka,
276
Shrnuti
hledání jeho specifik a dokonce významu jeho existence, působil notář
Andrzej
Kotula
(1822-1891),
který patřil spolu
s
Pawiem
Stalmachem a
Andrzejem Cinciałou
к
před¬
ním polským národním činovníkům. Pracoval ve studentském spolku „Polské sjed¬
nocení"
(Złączenie Polskie),
sdružení polských studentů evangelického gymnázia
v Těšíně založeném roku
1842,
které si dalo za cíl objevovat polský jazyk. V revoluč¬
ním roce
1848
se zúčastnil slovanského sjezdu v Praze, kde přednesl proslov Proč
Slezsko, přestože je slovanské, se chce spojit
s
Polskem
(Dlaczego Śląsk, o ile jest sło¬
wiański, łączyć chce do Polski).
Byl předním činovníkem „Polské čítárny"
(Czytelnia
Polska) a v řadě svých literárních děl a polemických článků vydávaných mj. na strán¬
kách časopisu
„Tygodnik Cieszyński",
později
„Gwiazdka Cieszyńska",
bojoval
za
práva polského jazyka a polského obyvatelstva. Podílel se na organizaci takřka všech
polských institucí založených v Těšínském Slezsku, mj. „Lidové čítárny"
(Czytelnia
Ludowa) a
„Matice školské knížectví těšínského"
(Macierz Szkolna Księstwa Cies¬
zyńskiego).
Představitelem další generace rodu, jenž se angažoval v polském národním hnutí,
byl syn Andrzeje Kotuly
Jerzy
(1855-1889).
Již jako pomocný knihkupec se angažo¬
val ve vydávání polských knih určených pro školy. Později vedl v Těšíně polské knih¬
kupectví. Udržoval intenzivní kontakty
s
dalšími polskými zeměmi, mj. se známými
spisovateli
Józefem
Ignácem Kraszewským a
Władysławem
Beizou.
Kraszewski
na¬
psal díky jeho prosbám dílko O lidových školách ve Slezsku
(W sprawie szkół ludo¬
wych
na
Śląsku). Jerzy
Kotula byl reprezentantem vývojové etapy, ve které bylo roz¬
hodující uvědomění si společného původu, tedy společných osudů
s
polskou národní
společností. V tomto období se jedním z integrujících činitelů mezi místními Poláky
a polským obyvatelstvem rozděleného Polska stalo historické povědomí.
Třetí fáze rozvoje národního hnutí se vyznačuje přechodem
к
nátlaku a politické
činnosti opírající se o právo na sebeurčení národů. Bernard Kotula
(1874-1915),
první profesionální učitel v rodině, který působil na přelomu
19.
a
20.
století, se bez¬
prostředně politicky neangažoval. Přesto veškerými svými aktivitami podporoval
jedinou v té době možnou cestu boje Poláků za národní práva, cestu „veřejně pro¬
spěšné práce". Bernard Kotula absolvoval německý učitelský seminář, kde se v tajné
studentské organizaci „Jednota"
(Jedność)
seznámil
s
polskými národními tradi¬
cemi. Učil na národní škole v Šumbarku a poté na národní a měšťanské škole zalo¬
žené Matici školskou v Těšíně. Přednášel v polském učitelském semináři v Bobrku
a byl předním aktivistou „Polského pedagogického spolku"
(Polskie Towarzystwo
Pedagogiczne).
Byl autorem dvou básnických sbírek a řady článků, rozprav a me¬
todických příruček propagujících nové metody výuky kreslení. Vroce
1913
se stal ma¬
jitelem knihkupectví, které přebudoval v ryze polské zařízení. Pod hlavičkou knihku¬
pectví „Stella" vydával mj. vlastní mapy, jazykové příručky a po vypuknutí první
světové války také brožury pro mládež podporující činnost polských legií
Józefa Pił-
sudského.
Shrnutí
277
V obnoveném Polsku zahájili svou činnost také synové Bernarda Kotuly. Jan
(1896-1954)
a Oskar
(1900-1967)
působili především jako učitelé ve Velkopolsku.
Snažili se přesvědčit místní protestanty, aby byli loajální
к
polskému státu, a sou¬
časně polskou vládní garnituru o tom, že existují protestanti
s
ryze polskými kořeny.
Brunon
Kotula
(1898-1961)
prožil celý život v Těšíně, kde vedl rodinné knihkupec¬
tví a realizoval aktivní vydavatelskou činnost. Proslul vydáváním editorsky vysoce
hodnocených technických a přírodovědeckých děl. Byl rovněž milovníkem umění,
amatérským malířem a své umělecké pojetí světa se snažil předat dalším pokolením.
Jejich bratranec
Karol
Kotula
(1884-1968)
působil nejdříve jako evangelický du¬
chovní v obci
Drogomyśl
a poté zastával post katechety na polském reálném gymná¬
ziu v Orlové. Po roce
1919
odešel do Velkopolska a v následujících letech přijal místo
pastora v
Łodzi.
V roce
1951
byl zvolen biskupem evangelické církve augsburského
vyznání v Polsku. Cílem všech těchto mužů bylo posilování polského povědomí na Tě-
šínsku i mimo něj, přičemž za hranicemi své „malé vlasti" podporovali jeho zájmy.
Značný přínos příslušníků rodu Kotulu pro probuzení a posléze posílení polské
národní tradice spočíval na různých základech. Vyznačoval se mj. bezprostřední čin¬
ností politickou, polemikou na stránkách polských časopisů a obranou polského
jazyka. Kotulové se spolupodíleli na zakládání a chodu polských spolků, vydávání
a prodeji polských knih, výuce dětí a mládeže ve školách a zvyšování kvalifikace uči¬
telů prostřednictvím kurzů a metodických příruček. Snažili se posilovat víru a anga¬
žovali se v osvětové činnosti, když navazovali kontakty
s
předními představiteli pol¬
ské kultury. Jejich činnost vyvěrala z předávání duchovních hodnot z generace na
generaci. Rodinná výchova „skrze příklady", vliv církve a snaha o posílení povědomí
o sobě a svém okolí byly pro místní společnost základními sjednocujícími činiteli a vy¬
tvářely základnu pro vznik polských spolků a institucí, které měly v budoucnu sehrát
rozhodující roli ve snahách o uznání regionální identity.
Výchozím bodem a základem národní buditelské činnosti byla internacionalizace
otcovské víry a identifikování
se s
polskou totožností, tedy tradice a osobitý způsob
života a chování, jež byly umocněny společným jazykem. To umožňovalo identifiko¬
vat
se s
rodným krajem a místní společností. Za nejlepší pokladnici hodnot byla tra¬
dičně považována rodina, z dlouhodobého hlediska pak rod, což je rovněž případ
Kotulu. Právě na jejich příkladu můžeme sledovat jak snahy o zachování polských
zvyků, tak uvědomování si jejich významu.
S
podobnými osudy se ovšem můžeme
setkat i v historii jiných rodů Těšínského Slezska, a to jak evangelických, tak katolic¬
kých, jako např.
u
Michejdů, Kubiszů, Londzinů, Buzků, Ciencialů a mnoha, mnoha
dalších.
Z polštiny přeložil
Ales
Zářický |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Bogus, Marzena |
| author_facet | Bogus, Marzena |
| author_role | aut |
| author_sort | Bogus, Marzena |
| author_variant | m b mb |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV023057470 |
| contents | Bibliogr. s. 247-262. Indeks |
| ctrlnum | (OCoLC)76351989 (DE-599)BVBBV023057470 |
| edition | Wyd. 1. |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>02952nam a2200637 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV023057470</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20211004 </controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">071219s2006 |||| |||| 00||| pol d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">8073681730</subfield><subfield code="9">80-7368-173-0</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)76351989</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV023057470</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rakwb</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">pol</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">7,41</subfield><subfield code="2">ssgn</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Bogus, Marzena</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku</subfield><subfield code="c">Marzena Bogus</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Wyd. 1.</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Ostrava</subfield><subfield code="b">Filozofická Fakulta Ostravské Univerzity</subfield><subfield code="c">2006</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">279 s., [16] s. tabl.</subfield><subfield code="b">il.</subfield><subfield code="c">24 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Familie Kotula - ihre Bildungstätigkeit in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert</subfield></datafield><datafield tag="505" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">Bibliogr. s. 247-262. Indeks</subfield></datafield><datafield tag="600" ind1="1" ind2="7"><subfield code="a">Kotulów (rodina)</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="600" ind1="3" ind2="7"><subfield code="a">Kotula</subfield><subfield code="c">Familie</subfield><subfield code="d">ca. 19./20. Jh.</subfield><subfield code="0">(DE-588)134147227</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Rody / Polsko / 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Rody / dějiny</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Osvěta / Polsko / 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Families / Poland / 19th-20th centuries</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Families / history</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Adult education / Poland / 19th-20th centuries</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Adult education - Poland - 19th-20th centuries</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Families - Poland - 19th-20th centuries</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Families - history</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Osvěta - Polsko - 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Rody - Polsko - 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Rody - dějiny</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries</subfield><subfield code="2">czenas</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="4"><subfield code="a">Polen</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Teschener Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)1241706174</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Kotula</subfield><subfield code="c">Familie</subfield><subfield code="d">ca. 19./20. Jh.</subfield><subfield code="0">(DE-588)134147227</subfield><subfield code="D">p</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Teschener Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)1241706174</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSBMuenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB Muenchen</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="999" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016260739</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0904</subfield><subfield code="g">438</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">929</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09034</subfield><subfield code="g">438</subfield></datafield></record></collection> |
| geographic | Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol czenas Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas czenas Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol czenas Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries czenas Polen Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 gnd |
| geographic_facet | Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries Polen Teschener Schlesien |
| id | DE-604.BV023057470 |
| illustrated | Not Illustrated |
| index_date | 2024-07-02T19:27:20Z |
| indexdate | 2024-07-09T21:09:59Z |
| institution | BVB |
| isbn | 8073681730 |
| language | Polish |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-016260739 |
| oclc_num | 76351989 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 279 s., [16] s. tabl. il. 24 cm |
| publishDate | 2006 |
| publishDateSearch | 2006 |
| publishDateSort | 2006 |
| publisher | Filozofická Fakulta Ostravské Univerzity |
| record_format | marc |
| spelling | Bogus, Marzena Verfasser aut Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku Marzena Bogus Wyd. 1. Ostrava Filozofická Fakulta Ostravské Univerzity 2006 279 s., [16] s. tabl. il. 24 cm txt rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Zsfassung in dt. u. tschech. Sprache u.d.T.: Familie Kotula - ihre Bildungstätigkeit in Teschener Schlesien im 19. und 20. Jahrhundert Bibliogr. s. 247-262. Indeks Kotulów (rodina) czenas Kotula Familie ca. 19./20. Jh. (DE-588)134147227 gnd rswk-swf Rody / Polsko / 19.-20. stol czenas Rody / dějiny czenas Osvěta / Polsko / 19.-20. stol czenas Families / Poland / 19th-20th centuries czenas Families / history czenas Adult education / Poland / 19th-20th centuries czenas Adult education - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - history czenas Osvěta - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - dějiny czenas Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol czenas Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas czenas Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol czenas Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries czenas Polen Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 gnd rswk-swf Kotula Familie ca. 19./20. Jh. (DE-588)134147227 p Teschener Schlesien (DE-588)1241706174 g DE-604 Digitalisierung BSBMuenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB Muenchen application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract |
| spellingShingle | Bogus, Marzena Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku Bibliogr. s. 247-262. Indeks Kotulów (rodina) czenas Kotula Familie ca. 19./20. Jh. (DE-588)134147227 gnd Rody / Polsko / 19.-20. stol czenas Rody / dějiny czenas Osvěta / Polsko / 19.-20. stol czenas Families / Poland / 19th-20th centuries czenas Families / history czenas Adult education / Poland / 19th-20th centuries czenas Adult education - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - history czenas Osvěta - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - dějiny czenas |
| subject_GND | (DE-588)134147227 (DE-588)1241706174 |
| title | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |
| title_auth | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |
| title_exact_search | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |
| title_exact_search_txtP | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |
| title_full | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku Marzena Bogus |
| title_fullStr | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku Marzena Bogus |
| title_full_unstemmed | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku Marzena Bogus |
| title_short | Kotulowie i ich działania oświatowe na Śląsku Cieszyńskim w XIX i XX wieku |
| title_sort | kotulowie i ich dzialania oswiatowe na slasku cieszynskim w xix i xx wieku |
| topic | Kotulów (rodina) czenas Kotula Familie ca. 19./20. Jh. (DE-588)134147227 gnd Rody / Polsko / 19.-20. stol czenas Rody / dějiny czenas Osvěta / Polsko / 19.-20. stol czenas Families / Poland / 19th-20th centuries czenas Families / history czenas Adult education / Poland / 19th-20th centuries czenas Adult education - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - Poland - 19th-20th centuries czenas Families - history czenas Osvěta - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - Polsko - 19.-20. stol czenas Rody - dějiny czenas |
| topic_facet | Kotulów (rodina) Kotula Familie ca. 19./20. Jh. Rody / Polsko / 19.-20. stol Rody / dějiny Osvěta / Polsko / 19.-20. stol Families / Poland / 19th-20th centuries Families / history Adult education / Poland / 19th-20th centuries Adult education - Poland - 19th-20th centuries Families - Poland - 19th-20th centuries Families - history Osvěta - Polsko - 19.-20. stol Rody - Polsko - 19.-20. stol Rody - dějiny Těšínské Slezsko / dějiny / 19.-20. stol Těšínské Slezsko / history / 19th-20th centuries / czenas Těšínské Slezsko - dějiny - 19.-20. stol Těšínské Slezsko - history - 19th-20th centuries Polen Teschener Schlesien |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000003&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=016260739&sequence=000004&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT bogusmarzena kotulowieiichdziałaniaoswiatowenaslaskucieszynskimwxixixxwieku |