Těžba zlata na Bruntálsku: montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective
Gespeichert in:
| Hauptverfasser: | , , |
|---|---|
| Format: | Buch |
| Sprache: | Czech |
| Veröffentlicht: |
Ostrava
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
2017
|
| Ausgabe: | 1. vydání |
| Schlagworte: | |
| Online-Zugang: | Inhaltsverzeichnis Abstract Literaturverzeichnis |
| Beschreibung: | Literaturverzeichnis Seite 260-275 |
| Beschreibung: | 275 Seiten Pläne, Karten 23 cm |
| ISBN: | 9788088240006 808824000X |
Internformat
MARC
| LEADER | 00000nam a2200000 c 4500 | ||
|---|---|---|---|
| 001 | BV049107692 | ||
| 003 | DE-604 | ||
| 005 | 20240118 | ||
| 007 | t | ||
| 008 | 230821s2017 |||| |||| 00||| cze d | ||
| 020 | |a 9788088240006 |9 978-80-88240-00-6 | ||
| 020 | |a 808824000X |9 80-88240-00-X | ||
| 035 | |a (OCoLC)1418707530 | ||
| 035 | |a (DE-599)BVBBV049107692 | ||
| 040 | |a DE-604 |b ger |e rda | ||
| 041 | 0 | |a cze | |
| 049 | |a DE-12 | ||
| 084 | |a OST |q DE-12 |2 fid | ||
| 100 | 1 | |a Kiecoň, Marek |d 1973- |e Verfasser |0 (DE-588)1263178189 |4 aut | |
| 245 | 1 | 0 | |a Těžba zlata na Bruntálsku |b montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |c autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula |
| 246 | 1 | 1 | |a Gold mining in the Bruntál region |
| 250 | |a 1. vydání | ||
| 264 | 1 | |a Ostrava |b Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě |c 2017 | |
| 300 | |a 275 Seiten |b Pläne, Karten |c 23 cm | ||
| 336 | |b txt |2 rdacontent | ||
| 336 | |b sti |2 rdacontent | ||
| 337 | |b n |2 rdamedia | ||
| 338 | |b nc |2 rdacarrier | ||
| 500 | |a Literaturverzeichnis Seite 260-275 | ||
| 546 | |a Englische Zusammenfassung | ||
| 650 | 0 | 7 | |a Archäologie |0 (DE-588)4002827-6 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Gold |0 (DE-588)4157819-3 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 650 | 0 | 7 | |a Bergbau |0 (DE-588)4005614-4 |2 gnd |9 rswk-swf |
| 651 | 7 | |a Mährisch-Schlesien |0 (DE-588)7515303-8 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 651 | 7 | |a Bruntál |0 (DE-588)5023028-1 |2 gnd |9 rswk-swf | |
| 653 | 0 | |a těžba zlata / Česko | |
| 653 | 0 | |a těžba zlata / mezioborový kontext | |
| 653 | 0 | |a gold mining / Czechia | |
| 653 | 0 | |a gold mining / interdisciplinary context | |
| 653 | 2 | |a Bruntál (Česko : oblast) | |
| 653 | 2 | |a Bruntál Region (Czechia) | |
| 653 | 6 | |a kolektivní monografie | |
| 653 | 6 | |a collective monographs | |
| 655 | 7 | |0 (DE-588)4145395-5 |a Bildband |2 gnd-content | |
| 689 | 0 | 0 | |a Mährisch-Schlesien |0 (DE-588)7515303-8 |D g |
| 689 | 0 | 1 | |a Bruntál |0 (DE-588)5023028-1 |D g |
| 689 | 0 | 2 | |a Bergbau |0 (DE-588)4005614-4 |D s |
| 689 | 0 | 3 | |a Gold |0 (DE-588)4157819-3 |D s |
| 689 | 0 | 4 | |a Archäologie |0 (DE-588)4002827-6 |D s |
| 689 | 0 | |5 DE-604 | |
| 700 | 1 | |a Kočár, Petr |d 1973- |e Verfasser |0 (DE-588)1154900401 |4 aut | |
| 700 | 1 | |a Kočárová, Romana |d 1974- |e Verfasser |0 (DE-588)1225559839 |4 aut | |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Inhaltsverzeichnis |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Abstract |
| 856 | 4 | 2 | |m Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment |q application/pdf |u http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |3 Literaturverzeichnis |
| 940 | 1 | |n oe | |
| 940 | 1 | |q BSB_NED_20240118 | |
| 942 | 1 | 1 | |c 330.09 |e 22/bsb |f 09031 |g 4371 |
| 942 | 1 | 1 | |c 330.09 |e 22/bsb |f 0902 |g 4371 |
| 943 | 1 | |a oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-034369076 | |
Datensatz im Suchindex
| _version_ | 1813276676798283776 |
|---|---|
| adam_text |
Obsah Úvod (Michal Zezula). 4 Pohled geologa 1. Geologická charakteristika území a předpoklady těžby (Josef Večeřa) . 6 1.1. Geologie širšího okolí. 8 1.2. Geologie andělskohorského revíru . 8 1.3. Tektonika . 8 1.4. Zrudnění.11 Pohled montanisty 2. Andělskohorský rudní revír a jeho vývoj (Josef Večeřa-Viera Večeřová). 14 2.1. Terminologie a metodika hodnocení. 16 2.2. Etapy průzkumu a těžby.
25 2.3. Charakteristika dílčích revírů andělskohorského rudního revíru. 30 3. Katalog montánních objektů (Josef Večeřa - Viera Večeřová) . 40 3.1. Stará Voda. 42 3.2. Suchá Rudná. 50 3.3. Andělská Hora . 75 3.4. Ludvíkov. 110 3.5. Ostatní. 114 Pohled historika 4. Bruntálsko ve středověku (Dalibor Prix). 128 4.1. Předstupně středověké „velké“ kolonizace ve východním podhůří Hrubého Jeseníku. 131 4.2. Počátky
středověké těžby a kolonizace Bruntálská . 133 4.3. Reorganizace Starého Města a translace Bruntálu. 142 4.4. „Výstavba země“ na Bruntálsku. 145 4.5. Doklady a indicie těžby v okolí Suché Rudné v pozdním středověku . 159 4.6. Nástin dalších osudů Bruntálská v raném a pozdním novověku. 163 Pohled archeologa 5. Archeologie Bruntálská a andělskohorského rudního revíru (Marek Kiecoň - Pavel Malík-Josef Večeřa - Michal Zezula) . 194 5.1. Archeologická charakteristika území do počátku vrcholně středověké kolonizace (Michal Zezula). 196 5.2. Středověké osídlení Bruntálská pohledem archeologie (Michal Zezula - Marek Kiecoň). 198 5.3. Archeologický výzkum těžebního areálu v Suché Rudné (Pavel Malík - Josef Večeřa - Michal Zezula). 212 5.4. Exkurz. Nálezy kovových předmětů spojených s hornickou činností v okolí Suché Rudné (Josef Večeřa - Michal Zezula) 235 Pohled botanika 6. Vegetace v okolí Suché Rudné ve středověku (Petr
Kočár-Libor Petr-Romana Kočárová) . 242 6.1. Botanická charakteristika lokality . 244 6.2. Archeobotanický výzkum a výsledky analýz . 246 6.3. Závěr botanických analýz . 249 Závěr (Dalibor Prix-Josef Večeřa - Michal Zezula). 255 Summary . 256 Seznam pramenů a literatury. 260
Summary ^/ Gold mining in the Bruntál region A mining region viewed from an interdisciplinary perspective The 13th century saw the culmination of an intensive process of settlement in the Hrubý Jeseník mountain region. The lands to the north came under the control of the Bishop of Wroclaw (Bre slau), and to the east the Přemyslid dynasty became dominant. A number of towns (Gfubczyce - Bruntál - Uničov - Jevíčko?) were established along the edges of the border forests. The first of them to be founded was probably Bruntál, as it became an appellate town for all other towns in Moravia with Magdeburg rights, including Opava and Uničov. The town’s foundation was associated with gold ore mining, as is also the case with Zlotoryje (now in Poland). Gold ore - in the form of gold-bearing seams and primary ores - is located just under 10 km north-west of Bruntál, in an area designated as the Andělská Hora ore field. One of the aims of this book was to explore the connection between historic gold ore mining and the establishment of the town of Bruntál. In order to achieve the most objective evaluation possible, the issue was addressed from a number of different perspectives, bringing a unique interdisciplinary approach. A geological and mining perspective The first requirement for mining gold (and other raw materi als) is the presence of a geologically suitable environment. The Andělská Hora ore field meets this requirement. It is located in the Děsná Unit, part of the Silesicum. The Devonian cover consists of a volcano-sedimentary formation (the Vrbno Group), which con tains seams
of ferrous and polymetallic ores whose origins are as sociated with undersea volcanic activity (Horní Město - Pb-Zn-Ag, Malá Morávka - Fe, Zlaté Hory - Cu-Pb-Zn-Au). Gold was concen trated in sediments with a higher proportion of organic matter. In the subsequent Variscan orogeny, these sediments were trans formed into graphitic phyllites, and part of the gold was released into solutions and deposited in quartz-carbonate veins with py rite and arsenopyrite. During the Quaternary the area underwent elevation and the upper parts of the seam accumulations became mechanically disrupted, leading to the creation of deluvial sedi ments with gold particularly on the slopes of the Vysoká and Hlás ka hills as well as fluvial sediments in the system of watercourses draining the area where primary gold-bearing ores were located. It is thought that the first prospectors arrived at the begin ning of the 13th century, though we cannot exclude the possi bility that gold-bearing seams were mined even earlier. Interest 256 initially focused on gold-bearing seams in the Opava river basin (from Nové Heřmínovy to Ludvikov) and the Moravice river ba sin (especially in the area of the Černý Potok river). These seams led prospectors to the primary gold-bearing ores in the vicinity of Suchá Rudná and in the area of the Vysoká and Hláska hills. One section of the book focuses on the remnants of this early mining activity and describes the basic rules that were followed when creating initial mine workings. It also gives details of mining practices in the individual sections of the Andělská
Hora ore field. Based on a morphological analysis, the book delineates the pros pecting, surveying and mining fields and gives details of their size (length) and the number and location of individual mine shafts; this information can be used for approximate dating. Surface mine workings represent a special case; these were probably the primary mining locations, but their morphology does not make it possible to date them in any way. A detailed morphological analysis identified mine workings corresponding with the initial surveying activities in the Middle Ages (prospecting fields 45 m in length, surveying fields 25 m). Surveying fields of 37 m in length appear to be more recent, and based on their predominant loca tion in the northern part of the ore field (in the Vysoká and Zlatý Jelen sections), they may have been associated with the Lords of Vrbno (i5th/i6th century). The most recent workings appear to be double shafts in 14-metre-long fields, often found in pairs; this corresponds with the mining regulations that were in force during the 16th century. From the 17th century onwards, survey ing and limited extraction were conducted using adits, and it is not possible to use morphological analysis of surface remnants (with the exception of double shafts in 10-metre-long fields with substantial spoil tips, which were associated with surveying ac tivities in the 18th/igth centuries. Detailed morphological analysis revealed differences in the occurrence of individual types of sur veying fields within the different sections of the ore field, and it may indicate that
different units of length were used. A detailed overview of the individual mine workings and delineated fields in the different parts of the Andělská Hora ore field is given in the Catalogue of mining sites which follows. The majority of the docu mented sites can be identified as workings for prospecting and surveying; this reflects the low metal content of the local ores, and it may have been the reason why plans to establish Bruntál as a mining town were eventually abandoned: the extensive min ing areas were capable of yielding relatively large quantities of gold in the short term, but there was not enough gold to assure long-term viability. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
A historical perspective The territory of the Bruntál estate in the Late Middle Ages con sisted of the royal town of Bruntál, the villages of Oborná and Mezina (which were subordinate to the town council), the Freudenštejn castle (whose role as a focal point for the protec tion of the estate was partially taken over by the new castle of Fürstenwalde from the second quarter of the 14th century), the small town of Jesenek (which became defunct in the 15th cen tury) at the confluence of the Černá Opava and Střední Opava rivers, the village of Staré Město, settlements at Přední Vésky, Nová Véska, Dětřichovice, Dolní Václavov, Horní Václavov, Kočov, Markvartice, Stará Rudná, Suchá Rudná, Světlá, Velká Štáhle and what would later become Malá Štáhle, the smaller now-defunct settlements of Hynčice and Tillendorf, and now-defunct villages at the sites of today’s Valšov and Malá Morávka. The western part of the estate was bounded by the main ridge of the Hrubý Jeseník mountains, the southern boundary was formed by the Moravice river, and the northern and north-eastern boundaries were marked by the upper reaches of the Opava river. Only the eastern boundary of the estate passed through a settled land scape, running along higher ground between the Hříběcí and Zadní Vrch hills. From the earliest documented mention of the es tate up to 1506, it was the property of the Přemyslid treasury. At the end of the 1270s it passed from the control of the King to the Opava branch of the Přemyslid dynasty, and it formed part of the Krnov properties ceded to the medieval Duchy of Opava in 1377,
remaining so until 1525. At the end of the 12th century, the area had not yet been settled. Around the turn of the 13th century, the region’s natural wealth (especially its gold deposits, and to a lesser extent iron ore and negligible quantities of silver) attracted the attention of the ruling Přemyslids and the prospectors working in their services. By the first third of the 13th century, gold mining operations had been established in the Suchá Rudná area (with some mining and panning equipment found by archeological surveys), and this led to the colonization of the district, which will still mainly forested. A settlement was established at the site of today’s Staré Město, probably initially to provide an operational, supply and adminis trative basis for mining; the settlers appear to have been the first inhabitants of the Přemyslid estates to be granted Magdeburg rights, in 1213 (older and more important urban communities in Bohemia and Moravia used more archaic systems). The religious centre of the area was the large masonry-built Late Romanesque Church of Our Lady in Staré Město, whose sophisticated portal still survives today. Still unfinished archeological surveys have confirmed that this was a basilica or pseudo-basilica with three naves plus a lateral nave, and at least two apses at the east. The design of the church was inspired by similar structures dating from the late 12th and early 13th centuries in Saxon towns, partic ularly in Braunschweig, Leipzig and especially the mining region of the Saxon Ore Mountains (Erzgebirge) around Freiberg and Dippoldiswalde.
Parallels can be found with other town churches in Lusatia (e.g. Görlitz), Silesia (Zlotoryja, probably also Ziqbice), Styria (Ptuj, Maribor), and Upper Hungary, now Slovakia (Krupi na, Banská Štiavnica, Dobrá Niva), many of which were directly or indirectly connected with mining activities in the wider vicinity. Mining activities appear to have become less intensive in the second quarter of the 13th century, as yields probably declined, and the structure of settlements in the Bruntál region began to change. At some point before 1267, Magdeburg rights were trans ferred to the newly established town of Bruntál, located at its cur rent site, on a bend of the Černý Potok river. The settlement had already taken on the typical character of a High Medieval town, with two squares, town walls, three main gates, a new church (documented in around 1295), and a network of streets which es sentially passed between the wooden or wattle-and-daub hous es, which were partly dug into the earth (sporadic archeological remnants have been found). Archeological finds make it possible to date the main period of settlement to around the final third of the 13th century. The process of colonization was also underway in the surrounding countryside, which by this time featured pri marily agricultural linear settlements in forest clearings with ar able land. The large-scale colonization project, partly supervised by officials from the town of Bruntál, led to the establishment of villages at gold panning sites (Oborná, Mezina, Nová Véska) and near iron ore deposit (Stará Rudná, Světlá, Dolní
Václavov, Kočov, Velká Štáhle). The settlement of Staré Město was devel oping into a larger linear forest village. This wave of settlement appears to have culminated with the establishment of the small town of Jesenek, located close to large gold panning grounds on the Opava river and its tributaries and also near the mine work ings at the Vysoká hill; other settlements established at this time included Suchá Rudná, Dětřichovice, HorníVáclavov, and possibly also a now-defunct village on the site of what is now Valšov. The Přemyslid Kings Wenceslas I and Ottokar II built a stone castle at Freudenštejn to protect the panning grounds. The local nobility also established smaller villages on the edges of the Bruntál re gion - Markvartice, Hynčice, and possibly Tillendorf, though the position of the latter has not yet been definitively established. At the end of the 13th century, smaller settlements were founded at the locations of Malá Morávka (Lukenná?) and Malá Štáhle in con nection with iron ore mining in the upper Moravice river basin. The town of Bruntál continued to develop in the 14th cen tury, but in 1348 it became necessary to re-settle the abandoned town of Jesenek. In the second quarter of the 14th century, the Přemyslids built a new stone castle at Fürstenwalde, looking over Jesenek; it was built by the Duke of Opava and Ratibor Nicholas TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 257
II partially as a replacement for Freudenštejn, whose importance had declined. The Opava Přemyslids established a series of du cal manors in Staré Město, where they rebuilt the old Late Ro manesque Church of Our Lady in the Gothic style, as well as in Markvartice, Štáhle and Stará Rudná. There is a lack of reliable information about the activities of the gold mines during this period; we only know that Suchá Rudná was the site of a rela tively large hammerforge in the late 14th and early 15th centuries, which would certainly have supplied the miners with the tools they required. In the 15th century the intensity of the settlement process gradually declined, especially in the smaller villages near the edg es of the estate. Some settlements were abandoned and became defunct (Jesenek, Lukenná, Hynčice, Markvartice, Tillendorf, Dětřichovice, the village on the site of present-day Valšov, the settlement on the site of Suchá Rudná). Attempts at gold min ing continued (and are documented in 1439), but a major blow to the economic prosperity of Bruntál and most of the local villages was dealt by the arrival of the Black Legion in 1474 under Mat thias Corvinus, the King of Hungary and Bohemia. The castle at Fürstenwalde was also destroyed. The King passed control over the devastated estate to Jan of Vrbno, and after extending the duration of the holding on two occasions, in 1506 Jan’s descend ants succeeded in acquiring most of the estate from Duchess Barbara of Krnov as a freeholding. This was followed by a revival of gold panning (on the Opava river) and underground mining
(in the Suchá Rudná area). The Vrbno lords somewhat hesi tantly supported this activity by establishing a new settlement in Suchá Rudná and granting municipal rights to it; around 1538 these rights were transferred to the newly established town of Andělská Hora. A number of abandoned villages were resettled, and new villages were founded (e. g. Valšov, Malá Morávka, Nová Rudná, Slezský Kočov, Dlouhá Stráň). The recolonization of the estate under the control of the Vrbno lords culminated in the es tablishment of the town of Vrbno pod Pradědem in the early 17th century. An archeological perspective No traces of prehistoric settlement have been found in what is now the Bruntál region, though it was a frequently travelled area at the intersection of Moravia and what later became Silesia, as is evidenced by numerous finds of ancient coins, both lost and deposited. Permanent settlements only began to develop in the region when gold mining began around the turn of the 13th century; the town of Bruntál was founded at some point before 1213. Archeological surveys have documented this era via finds in the vicinity of the Church of the Immaculate Conception in Staré Město. Remnants of its Romanesque predecessor were uncov 258 ered in the 1970s, and in 2000 the remnants of the Romanesque church’s semicircular apse were found under the floor of the cur rent sacristy. Subsequent archeological surveys in the exterior parts of the site in 2011 uncovered the south wing of the Roman esque church’s lateral nave, again including a semicircular apse. The connection between the church and
the foundation of the town of Bruntál is proved beyond doubt by finds of pottery in the Early Medieval tradition, which has been dated to the first half of the 13th century. Historic mining activities have left traces to the north-east of Bruntál, where surface remnants of three deposits (the “soft vein”, the “large vein” and the Podmáslí vein, all listed as protect ed cultural monuments) have been found within the village of Suchá Rudná and in its vicinity. The shape of these deposits, and the mining methods used, suggest a connection with the oldest phase of mining in the Jeseníky mountain region; some scholars have even suggested that these workings date from prehistoric times. The surface workings in the Suchá Rudná area were ac knowledged as an archeological site in the 1970s, and they were the subject of research into mining history and later also a de posit survey. It was at this time that wooden structures were dis covered in the area of the “soft vein”. Other finds documenting the mining and processing of gold-bearing ores and sediments include two ore grinding stones and adits with timber posts in the southern part of the village. Archeologists returned to Suchá Rudná in 2012, when a pre viously unknown medieval working was discovered during con struction work at the Holzberg hotel. Excavation revealed that once the gold-bearing sediment had been extracted, medieval miners converted the resulting pit into a panning facility, using water to extract gold from workings at a higher elevation. The fortunate location of the find (2 to 6 metres below the current
ground level, in waterlogged soil without access to air) meant that the wooden structural components were excellently pre served, making it possible to at least partially reconstruct the ap pearance of the site. The working area was surrounded by walls lined with vertically oriented planks, supported by horizontal beams set into holes cut into the rock face. In order to withstand the lateral pressure of the water (which was probably channelled into the panning area from a reservoir situated near the Stará Voda stream), these structural components were fixed in place with large river rocks. At the centre of the channel was a double row of vertical structural elements whose function is not entirely clear; they could have been used to support equipment (which has not survived) for grinding and processing the material yield ed by the panning. The bottoms of the channels were lined with movable floor panels consisting of approximately 25 cm-wide planks with rounded edges on the shorter sides. The archeo logical survey discovered around 800 wooden elements, many of TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
which were suitable for dendrochronological analysis based on measuring the distances between the rings and comparing them with standard reference charts. Based on this method, we know that the structure was built from around 1225/1226 to 1231/1232. The main source of detailed information about this mining operation was the better-preserved western part of the site; the lower-lying eastern part has been more affected by destructive processes (flooding?), though it too yielded valuable finds and made it possible to document the appearance and function of the site. For example, the survey found conifer branches, which (as we know from later iconographie sources) were used to direct the flow of water for panning. It also found fragments of large wooden vessels carved out of ash wood, with handles made from conifer branches, as well as tools (wooden spatulas) and a sedi mentation tank. Parts of leather footwear worn by the miners were also found. The archeological survey conducted in 2012 in the northern part of Suchá Rudná discovered unique remnants of medieval mining and gold panning, which have no equivalent elsewhere in Central Europe. Taking into consideration that the panning area was built into the pit a certain number of years after the pit was excavated, the date of construction can be estimated as very close to the year in which the town of Bruntál was first documented. We know from the so-called Uničov document that Bruntál already existed by 1213. The extent of the medieval mine workings in Suchá Rudná demonstrates that at this time, the foot hill region below the
Jeseníky mountains was the focus of a chal lenging but well-planned settlement project whose purpose was to supply the Přemyslids (the King of Bohemia Ottokar I and his brother Vladislav Jindřich, the Margrave of Moravia) with the pre cious metals that were so important for them to implement their ambitious political plans. A botanical perspective There is palynological evidence for the existence of light birch pine forests in the Jeseníky mountain region at the beginning of the Holocene, with hazel spreading later, at the end of the Early Holocene. During the Middle Holocene, the region was domina ted by mixed forests consisting of hazel, oak, elm and lime, with a substantial population of spruce. The Late Holocene saw the spread of beech and fir, and the landscape became dominated by mixed (fir-)beech forests. Spruce is present at middle elevations. An interesting feature is the presence of larch pollen during the Holocene; this supports the hypothesis of its natural occurrence in the Jeseníky region. A soil carbon analysis carried out in the treeless Alpine areas of the Jeseníky mountains indicates primarily the intensity of hu man interventions in this region, based on fires that occurred as early as Roman times (1st century CE). The substantial presence of human influences at the highest elevations is revealed by the presence of carbon and pollen during the 13th and 14th centuries. The high volumes of carbon dated to the 15th and 16th centuries corresponds with the large-scale colonization described in his torical sources, which was associated with the
development of iron ore mining and processing in close proximity to the treeless Alpine areas. The palynological record of the High Medieval era indicates deforestation and a transformation into a cultural land scape, including in the middle elevations of the range. Deforesta tion at the lowest elevations did not become widespread until the 18th and 19th centuries. The sediments present in archeologically analyzed ore de posit sites at Suchá Rudná (dated to the 1230s) contain a relative ly diverse spectrum of plant macro- and microremains (carbons, seeds and fruits, pollen). The pollen and plant macroremains spectrum indicates a predominance of forest vegetation. Human activities at the location probably only lasted a relatively short time. No extensive deforestation had yet taken place in the sur rounding landscape, and the species composition of the forest vegetation had not yet undergone a major change. The pollen and plant macroremains spectrum does not reveal any substan tial traces of agricultural activities. Only rye pollen was found (in very small quantities), as well as certain indicators of meadows and pastures. An analysis of pollen, macroremains and xylotomic material reveals a rare correspondence in the predominance of species from coniferous forests with a small presence of beech. The relatively enclosed bottom of the valley, a location of fre quent climatic inversion with waterlogged meadowlands along the stream, is a suitable habitat for conifers. Spruce may even have predominated over wet-soil species such as alder, which was dominant elsewhere.
Beech was found only marginally; it is intolerant of waterlogged soil and probably did not grow at the bottom of the investigated valley in Suchá Rudná, but rather at higher elevations on the drier parts of the slopes. Seeds and fruits indicate the presence of forest clearings and cuts. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 259 ;
Seznam pramenů a literatury Prameny: Vydané prameny: Archivní fondy: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. V. (1294-1306) (eds. Antonius Boczek Josephus Chytil). Brunae 1850. Archiwum Panstwowe Kraków - fond: Archiwum miasta Krakowa Archiwum Panstwowe Wroclaw - fond: Rep 135, č. mikrofilmu T 79106 (Grotefendovy doplňky к regestáři Franze Kopetzkého) Deutschordenszentralarchiv Wien - fond: Urkunden Česká geologická služba Praha - fond: Archiv báňských map Moravský zemský archiv v Brně - fondy: Báňské hejtmanství Brno; Cerroniho sbírka. Národní archiv Praha - fondy: Česká dvorská komora - oddělení III, Stará montana Národní technické muzeum Praha - fond: Josef Lowag Staatsarchiv Nürnberg - fond: Johanniterordens - Rothenburg/Tauber, Urkunden (dnes v Mnichově) Státní okresní archiv Bruntál - pracoviště Krnov - fondy: Archiv města Bruntál; Archiv města Vrbno pod Pradě dem; Římsko katolický farní úřad Andělská Hora Státní okresní archiv Olomouc - fond: Archiv města Olomouc. Zemský archiv v Opavě - fondy: Řád německých rytířů v Bruntále. I. Místodržitelství řádu 1627-1820; Revírní báňský úřad Ostrava; Řád němec kých rytířů v Bruntále - I. Místodržitelství řádu; Slezský stavovský archiv Opava; Stabilní katastr slezský; Velkostatek Bruntál; Velkostatek Krnov Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc - fondy: Arcibiskupství olomoucké - archiv konzistoře olo moucké; Báňsko-historický výzkum severní Moravy; Krajský soud - Horní senát Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VI. (1307-1333)
(eds. Peter Ritter von Chlumecky - Josephus Chytil). Brünn 1854. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VII. (1334-1349) (eds. Peter Ritter von Chlumecky - Josephus Chytil - Vincentius Brandl). Brünn 1858. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VIII. (1350-1355) (ed. Vincenz Brandl). Brünn 1874. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (805-1197) (ed. Gustav Friedrich). Pragae 1904-1907. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III. 1 (1231-1238) (ed. Gustav Friedrich). Pragae 1942. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V. 2 (1267-1278) (eds. Jindřich Šebánek - Saša Dušková). Pragae 1981. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz. I. Belehnungsbücher (ed. Karl Lechner). Brünn 1902. Die Urkunden des Deutschordenszentralarchivs in Wien. Regesten. III. Dezember 1418 - Dezember 1526 (eds. Udo Arnold - Marian Turnier). Quellen und Studien zur Geschichte des Deutschen Ordens 60/III. Marburg 2009. Kronika. Dětmar z Merseburku (přeložili Bořek Neškudla - Jakub Žytek). Memoria medii aevi 4. Praha 2008. Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II. (eds. Colmar Grünhagen Heinrich Markgraf). Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven 16. Leipzig 1883. Letopis milevského opata Jarlocha. In: Milevský letopis. Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta (přeložila Anna Kernbach, ed. Magdaléna Moravová). Memoria medii aevi 18. Praha 2013, s. 79-125· Libri citacionum et sententiarum seu Knihy
půhonné a nálezové. III. (ed. Vincenc Brandl). 2. Půhony Olomúcké (1437-1448). Brunae 1880, s. 425-712. Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304-1521 (ed. František Dvorský). Archiv český čili staré památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. XVI (ed. Josef Kalousek). Praha 18 9 7, C.XXII, s. 73—560. 260 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304-1521 (ed. František Dvorský). Archiv český čili staré památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. XVII (ed. Josef Kalousek). Praha 1899, C.XXII, s. 1-283. Moravské Zemské Desky II. 1480-1566. Kraj Olomoucký (ed. František Matějek). Brno 1947. Moravské Zemské Desky III. 1567-1642. Kraj Olomoucký (ed. František Matějek). Praha 1953. Opavské zemské desky. Knihy zadní 1537-1613 (ed. Miloslav Rohlík). Opava 1961. Opavský listinář. IV. Litterae fundationum, dotationum, erectionum, confirmationum, praesentationum, collationum, resignationum altarium Oppaviae. (1439-1464). (ed. František Šigut). Opava 1969. Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 14301492,1528 (eds. Libuše Spáčilová - Vladimír Spáčil). Olomouc 2004. Urkunden des Klosters Kamenz (ed. Paul Pfotenhauer). Codex diplomaticus Silesiae. X. Breslau 1881. WEINELT, Herbert. Drei Urkunden zur südschlesische Volksgeschichte. Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte, 1939, roč. 3,s. 166-173. Zemské desky krnovské. Svazek 1.1403-1522 (ed. Dalibor Prix). Opava 2008. Mapy ALIS, Johann Anton (1762). General Berg Марра über die In Hergzog Thum Schleßien Fürsten Thum Troppau Auf der Hoch und TeütschmeisterischenHerrschafft Freüdenthal Unweith des Stadtls Engels Berg Dürren Saiffen Genant Gelegenes Camentl Lag Gebaüde). NA Praha, fond Stará montana, kart. 1124, sign. MM5- 288/3-1772 Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského I. Knihy přední(1413-1484) (ed. Jan Kapras). Historický archiv 28. Praha 1906. ASCHER, Adam (1861). Grund- auf- und
Kreuzriss des im Kronlande Schlesien, polit. Bezirk Freudenthal in der Katastral-Gemeinde Dürrseifen belegenen St. Barbara Stollen. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3259. Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského II. Desky zemské 1. (1431-1536) (ed. Jan Kapras). Historický archiv 31. Praha 1908. HÖNIGER, Johann (1832, cop. 1894): Situations-Plan über den Dürrseifener Gold-Bergbau. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/1118. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. II. (1253-1310) (ed. Josef Emler). Pragae 1882. BORUFKA (1852). Karte zu dem Freifahrprotokoll in Engelsberg3. Nov. 1853 Z. 3155 über die Muthung Z. 2675 al 1852 des Severin Raab in Klein-Mohrau. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3263. Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173-1526 (eds. Adolf Turek - Metoděj Zemek). Sborník archivních prací, 1983, roč. XXXIII, s. 149-296 a 485-527. Regesten zur schlesischen Geschichte 1316-1326 (eds. Colmar Grünhagen - Konrad Wutke). Codex diplomaticus Silesiae. XVIII. Breslau 1898. Registrum St. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Auszügen mitgetheilt (eds. Wilhelm Wattenbach - Colmar Grünhagen). Codex diplomaticus Silesiae. VI. Breslau 1865. bez autora (1861). Lagerungskarte über die mit dem Freischurfe No Exh 1564 ai 1861 entbloesten Bleierze in den Gemeinde Altwasser Bezirk Freudenthal in Schlesien und das hierüber zu verleihende Grubenfeld und dem Schutznamen
Georg bestehend in 4 Massen. ZA Opava, pob. Olomouc, fond Báňsko-historický výzkum severní Moravy, inv. č. 293. bez autora (1683). Goldbergwerck St. Augustin in Dürrseifen. NTM Praha, fond Josef Lowag, sign. IV (překreslil J. Höniger 20. 6.1832). Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen. Urkunden (1136-1528) (ed. Konrad Wutke). Codex diplomaticus Silesiae XX. Breslau 1900. bez autora (bez roku). Cu - Ludvíkov ve Slezsku. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A559. Schlesisches Urkundenbuch. Driter Band 1251-1266 (ed. Winfried Irgang). Köln - Wien 1984. LUMBE, Μ. (1852). Karte über die dem Sommer 1852 erfolgte Fixerung und Lagerung der erzherzoglichen Bleistolln Maass am Hohnberg im würbenthaler Forstrevier, Gemeinde Würbenthal Bezirkhauptmannsche Freudenthal. Česká geologická služba, Schlesisches Urkundenbuch. Fünfter Band 1282-1290 (ed. Winfried Irgang). Köln - Weimar - Wien 1993. Urkunden der Klöster Räuden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor (ed. Wilhelm Wattenbach). Codex diplomaticus Silesiae II. Breslau 1859. archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3242. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 26I
?g 5 ΰ^Τ 4 MOLLER, Max (1896). Lagerungskarte über 4 einfache Crubenmasse: Hedwig I, II, III и. IV auf einen im Emil Heffterschen ATTWATER, Donald. Slovník svátých. Vimperk - Rudná u Prahy 1993. ť~ / X,1^ Freischurfe No exh 2521 de 1893 in Gemeinde Engelsberg Bezirk:Freudenthal erzielten Erzfund. Česká geologická služba, BAKALA, Jaroslav. Holasické pomezí v 11. a 12. století. ČSM-B, 1964, roč. 13, s. 105-117. archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3256. POSSELT, Wilibald (1894). Kutba na zlatou rudu v kat. obci: Suchý Zejfs. okr. Bruntál ČSIez. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3241. BAKALA, Jaroslav. Holasické pomezí v 11. a 12. století. In: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku, výbor z článků a studií Jaroslava Bakaly (eds. Martin Wihoda - Petr Elbel). Brno 2002. Suchá Rudná, Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880 - Morava a Slezsko, list B2_a_6MS_2947-2_6 (1836). Dostupné z: https ://ags.cuzk.cz/archiv/ BAKALA, Jaroslav. К otázce kontinuity osídlení v /okovaných městech Opavské provincie. ČSM-B, 1973, roč. 22, s. 50-65. Literatura ABELN, Reinhard. Die heilige Barbara. Leben - Legenden Bedeutung. Kevelaer 2011. AGRICOLA, Georg. De Re Metallica Libri XII. Zwölf Bücher vom Berg- und Hüttenwesen. Wiesbaden 2006. AICH LER, Jaroslav - PROSOVÁ, Marie - SEKYRA, Josef. Výzkum paleoreliéfu se zřetelem к výskytu Au v oblasti Suchá Rudná. Zprávy o geologických výzkumech v r. 1985, ÚÚG Praha 1988, s. 11-13. AICHLER, Jaroslav a kol. Prognózní zhodnocení ložiska Au-rud Suchá Rudná - střed. Rkp. ÚÚG, Praha 1985, s. 24-25. AICHLER, Jaroslav a kol.
Zlatonosná mineralizace na lokalitě Suchá Rudná v Jeseníkách. Sborník geologických věd, Ložisková geologie, mineralogie, 1990, roč. 29, s. 79-107. ALEXY, Zbigniew - LASOTA, Czeslaw. Wyniki badan architektoniczno-archeologicznych w košciele parafialnym p.w. šw. Andrzeja w Srodzie Šlqskiej przeprowadzonych w zwiqzku z wymianq posadzki. Šredzkie Zeszyty Naukowe 1/2005. Wroclaw 2005, s. 1-24. ANDERBERG, Anna-Lena. Atlas of seeds and small fruits of Northwest-Europaean plant species with morphological descriptions. Part 4 - Resedaceae - Umbelliferae. Swedish Museum of Natural History. Stockholm 1991. ANTONIN, Robert - KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor. Slezsko v časech raného středověku. In: Slezsko v dějinách českého státu I. (ed. Zdeněk Jirásek). Praha 2012, s. 136-144. ANTONÍN, Robert - PRIX, Dalibor. Slezský a opolský region ve BAKALA, Jaroslav. Národnostní a politický vývoj Slovanů v opavském a těšínském Slezsku do konce 12. století. In: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku, výbor z článků a studií Jaroslava Bakaly (eds. Martin Wihoda - Petr Elbel). Brno 2002. BAKALA, Jaroslav. Urkundenzeugnisse von der Weichbildverfassung in den mährischen Städten des Magdeburger und Leobschützer Rechtes. Folia diplomatica, 1976, roč. 2, s. 77-86. BAKALA, Jaroslav. Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku. ČSM-B, 1977, roč. 24, s. 97-122. BALETKA, Ladislav - LOUDA, Jiří. Znaky měst Severomoravského kraje. Ostrava 1980. BARTELS, Christoph - HEMKER, Christiane. Silberbergbau im Mittelalter. Montanarchäologische Forschung in Deutschland. In: Silberrausch und Berggeschrey-Archäologie
des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen. Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, s. 27-38. BARTLOVÁ, Milena. Mistr Týnské kalvárie. Český sochař doby husitské. Praha 2004. BARTOŠ, Josef - SCHULZ, Jindřich - TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. XIII. Okresy: Bruntál, Jeseník, Krnov. Olomouc 1994. BERGGREN, Greta. Atlas of seeds and small fruits of NorthwestEuropaean plant species with morphological descriptions. Part 2 - Gyperaceae. Swedish Natural Science Research Council, Stockholm 1969. ANTONÍN, Robert. České země za posledních Přemyslovců. I. BERGGREN, Greta. Atlas of seeds and small fruits of NorthwestEuropaean plant species with morphological descriptions. Part 3 - Salicaceae - Cruciferae. Swedish Museum of Natural History, Stockholm 1981. (1192-1253). Cestou proměny společnosti к vrcholně středověké monarchii. Praha 2012. BERGER, Karl Die Besiedlung des deutschen Nordmähren im ij.und 14. Jahrhunderte. Brünn 1933. 13. století a prvních desetiletích 14. věku. In: Slezsko v dějinách českého státu I. (ed. Zdeněk Jirásek). Praha 2012, s. 167-260. 2б2 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
BIERMANN, Gottlieb. Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874. DEMEK, Jaromír (ed.). Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Hory a nížiny. Praha 1987, s. 347, 417,462-463. ČS"· /y-f BIERMANN, Gottlieb. Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen 1863. DOLEŽEL, Jiří. Na okraj nálezů středověkých skládacích vážek z českých zemí. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti ťjf/, Vií ‘ BÍLEK, Jaroslav - ŠIMON, Zdeněk. Ke kutacím pracím na zlato 60. narozenin Josefa Žemličky (eds. Eva Doležalová - Robert Šimůnek - Dana Dvořáčková - Aleš Pořízka). Praha 2007, s. a stříbro ve Slezsku ve druhé polovině 18. století. Rkp. Ústav pro výzkum rud, Český báňský archiv Kutná Hora 1957. 147-157· BÍLEK, Jaroslav. К některým otázkám „měkkého" dolování ve Slezsku. ČSM-B, 1965, roč. 14, s. 36-41. DORN, Reinhard. Mittelalterliche Kirchen in Braunschweig. Hameln 1978. BOUZEK, Jan. Lužická kultura na Opavsku a její vztah к lokalitám v polském Horním Slezsku. Archeologické rozhledy, 2003, roč. 55 (2), s. 272-284. DOSOUDIL, Josef. Das Bergwerk in Klein-Mohrau in Schlesien im Jahre 1618. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Mähren und Schlesiens 40,1938, s. 131-132. BŘÍZA, Svatopluk. Archeologický výzkum ve Starém Městě. Vpřed, DRAGOUN, Zdeněk. Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002. 1974, č. 47, s. 3. BŘÍZA, Svatopluk. Staré Město. Průvodce městem. Náš domov, 1991, roč. 4, příloha s. 45-46. BŘÍZA, Svatopluk. Záchranný výzkum Bruntál - zámek 1976 (okr. DUDA Jan. Geologie, petrografie a ložiska okolí Suché Rudné v okrese
Bruntál. Rkp. Přírodovědná fakulta Masarykovy univerzity Brno 1958. DUDOVÁ, Lydie - HÁJEK, Michal - PETR, Libor - JANKOVSKÁ, Bruntál). Přehled výzkumů 1976,1978, s. 111. BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Zaniklá hornická místa ve Slezsku. Andělská Hora. Opavský Týdenník, příloha Ostravan, 19. 8.1882. BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Zaniklá hornická místa ve Slezsku. Johannistal, Horní Grunt, Vrbno, Důrzejf. Opavský Týdenník, příloha Ostravan, 16. 9.1882. BÜRGER, Stefan - WINZELER, Marius. Die Stadtkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Architektur und Kunst. Dößel 2006. CAPPERS, René T. J. - BEKKER, Renée Μ. - JANS, Judith. Digitale zadenatlas van Nederland. Groningen 2006. CEPEK, Josef - TESAŘ, Jan - FANTA, Otakar - NOVÁK, Jaromír. Kronika obce Světlá Hora a okolí. Bez místa a data vydání (Bruntál 1996). CEPEK, Josef. Staré Město a Nová Véska (nástin historie obce). Staré Město 2007. CURK, Jože. Mestna proštijska cerkev v Ptuju. Kulturní in naravni spomeniki Slovenije. Zbirka vodnikov. Ljubljana 1977. CURK, Jože. Proštijska cerkev na Ptuju. Časopis za zgodovina in narodopisje, 1996, roč. 1, s. 6-17. Das Himmels Fundgrube. Chemnitz und das sächsisch-böhmische Gebirge im 15. Jahrhundert (eds. Uwe Fiedler - Hendrik Thoss Enno Bünz). Chemnitz 2012. DĚDKOVÁ, Libuše - HORNIŠER, Ivan. Malá Morávka. Karlov. Ostrava 1994· DĚDKOVÁ, Libuše. Poznámky к nástěnnému malířství ve Slezsku. In: Od gotiky к renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 14001550. IV. Opava, (ed. Kaliopi Chamonikola). Brno 1999, s. 67-70. Vlasta. Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: deepening elevational
contrast in pollen assemblages since late prehistory. Accepted manuscript online, 2018, DOI: io.iw/jvs.i26i2. DVORSKÁ, Hana - PRIX, Dalibor. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Andělské Hoře (okr. Bruntál) a jeho renesanční podoba. In: Pro arte. Sborník к poctě Ivo Hlobila (ed. Dalibor Prix). Praha 2002, s. 271-282. DVORSKÁ, Hana. Světlá. Praha 2003. Nepublikovaný strojopis, heslo připravené pro Umělecké památky Moravy a Slezska. 4. R/Ž. DVOŘÁK, Jiří. Pozůstatky jihočeského hornictví v historické krajině jižních Čech. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, 2013, roč. 27, č. 1, s. 142-154. EBERHART, Helmut. HI. Barbara. Legende, Darstellung und Tradition einer populären Heiligen. Graz 1988. EIXLER, Wendy - LENTZSCH, Susann. Vom Erz zur Silbermünze. Od rudy ke stříbrné minci. In: Silberrausch und Berggeschrey -Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen. Stříbrná horečka a volání hor / Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, s. 217-238. ENS, Faustin. Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis, nach seinen geschichtlichen, naturgeschichtlichen, bürgerlichen und örtlichen Eigenthümlichkeiten. III. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Wien 1836. FIDLER, Pavel. Bruntál. Praha 1967. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 263
FIRZST, Stanislaw. Šredniowieczny osrodek górnictwa zlota w Mikolajowicach, woj. Legnica. Slaskie wiadomosci prahistoryczne, Glogów 1997. FOJT, Bohuslav a kol. Paragenetická studie měďnorudného výskytu Ludvíkov и Vrbna pod Pradědem. ČSM-A, 1988, roč. 37, č. 3, s. 239-265. FRIEDRICH, Verena. St. Martini zu Braunschweig. PEDAKunstführer 319/1995. Passau 1995. COŠ, Vladimír - NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. Nadzemní objekt v Rýmařově - Hrádku. ČSM-B, 1975, roč. 24, 2, s. 97-105. GOŠ, Vladimír - NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. Počátky osídlení Rýmařova. Památky archeologické, 1985, roč. 76, s. 184-227. GOŠ, Vladimír. Slovanská keramika 10.-13. stol, na severní Moravě, VVM, 1975, roč. 27, s. 291-302. GOTTWALD, Adolf - RÖSSLER, Helmut. Freudenthal und seine Kreisgemeinden. Dokumentation eines Landkreises im Ostsudetenland. Heimatkreis Freudenthal. Esslingen 1990. GOTTWALD, Adolf. 700 Jahre Lichtewerden. Festvortrag, gehalten anläßlich des Lichtewerdener Jubiläumstreffens am 30. Juli 1967 in Augsburg. Freudenthaler Ländchen, 1967, roč. 38, s. 391-397, 440-445· GOTTWALD, Adolf. Der Ortsname Engelsberg. Freudenthaler Ländchen, 1962, roč. 33, s. 68-69. GOTTWALD, Adolf. Der Wall um die Kirche in Altstadt. Freudenthaler Ländchen, 1984, roč. 55, s. 348-349. GOTTWALD, Adolf. Die Gründung des Dorfes Schreiberseifen. Freudenthaler Ländchen, 1962, roč. 33, s. 95-96. GOTTWALD, Adolf. Lichtenwerden. Bamberg 1969. GOTTWALD, Adolf. Vogelseifen (Alt-Vogelseifen, Neu-Vogelseifen und Wiedergrün). Zur Geschichte meines sudetendeutschen Heimatdorfes. Neuburg/D. 1973. GOTTWALD, Adolf. Würbenthal. Zur
Geschichte einer sudetenschlesischen Bergstadt. Sindelfingen 1975. HANIČÁK, Ondřej. Renesanční domy moravskoslezského pomezí. Příspěvek к poznání typologie a formálních aspektů měšťanské obytné architektury 16. a 17. století. Opava 2015. HANULIAK, Milan - HOŠŠO, Jozef - HUNKA, Ján. Najvýznamnejšie poznatky z výskumu Banskoštiavnického dominikánského kláštera. К schopnostiam výpovede tradičných datovacích prostriedkov. Slovenská archeológia, 1996, roč. 44, s. 307-326. HANULIAK, Milan. Príspevok к počiatkom středověkého města Banská Štiavnica. Archaeologia historica 20/95. Sborník příspěvků přednesených na XXVI. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu 264 středověkých měst. Čelákovice 12.-16. září 1994 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Čelákovice 1995, s. 275-284. HANULIAK, Václav - ŠIMKOVIC, Michal. Dončov hrad a vrcholnostredoveké refugium nad Zvolenom. Archaeologia historica 22/97. Sborník příspěvků přednesených na XXVIII. celostátní konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky к problematice archeologie středověku. Nitra 23.-26. září 1996 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Nitra 1997, s. 161-168. HANULIAK, Václav. Archeologický výskům zvolenského komitátneho hradu. (Výsledky po druhej výskumnej sezóne.) Archaeologia historica 19/94. Sborník příspěvků přednesených na XXV. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na opevněná sídla. Luhačovice, 4.-8. října 1993 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Zlín 1994, s. 207-214. HANULIAK, Václav. К problematike počiatkov města Krupiny.
Archaeologia historica 20/95. Sborník příspěvků přednesených na XXVI. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu středověkých mést. Čelákovice 12.-16. září 1994 (ed. Vladimír Nekuda). Brno Čelákovice 1995, s. 267-274. HANULIAK, Václav. Materiálně doklady remeselníckych dielnína Pustom hrade. Archaeologia historica 26/01. Sborník příspěvků přednesených na 32. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na získávání a zpracování surovin. Čáslav 25.-28. září 2000 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Čáslav 2001, s. 185-191. HAVELKA, Jaroslav. Přehled literatury a vývoje názorů o genezi kyzových polymetalických ložisek. Sborník vědeckých prací VŠB Ostrava, řada hornicko-geologická, 1971, roč. 17, č. 1, s. 93-106. HÁZA, Zdeněk. Městečko Andělská Hora a její obyvatelé v 17. století. Časopis Matice moravské, 1994, roč. 113, s. 71-82. HINDIN, Adam S. Ethnische Bedeutung der sakralen Baukunst. „Deutsche“ und „tschechische“ Pfarrkirchen und Kapellen in Böhmen und Mähren (1150-1420). In: Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich (13.-16. Jahrhundert) (eds. Eva Schlotheuber- Hubertus Seibert). München 2009, s. 11-33. HODNÝ, Václav a kol. Suchá Rudná - střed. Závěrečná zpráva z vyhledávacího průzkumu Au rud. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1990. HOFFMANN, František. České město ve středověku. Praha 1992. HOFFMANN, Yves. Die Geschichte von Dippoldiswalde bis zum Ende der ersten Bergbauperiode um 1400. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege,
2010, č. 51-52/2009-2010, s. 391-421. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
HOFMANN, Gustav. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň - Sušice 1984. CHOCHOLATÝ, František. Nejstarší pečeť města Bruntálu. WM, 1984, roč. 36, s. 80-81. HORNIŠER, Igor. Archeologické doklady hornické činnosti v Malé Morávce z počátku 14. století. Terra. Sborník Montanistickogeologické nadace, 1997, roč. 3, s. 11-13. CHOROWSKA, Mafgorzata. Rezydencje šredniowieczne na Šlqsku. Zamki, patace, wieže mieszkalne. Wroclaw 2003. HORNIŠER, Igor. Středověký sídlištní objekt v Malé Morávce. Informační zpravodaj členů Severomoravské pobočky Československé společnosti archeologické, září 1987, s. 30-34. IRGANG, Winfried. Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725. Quellen und Studien zur Geschichte des Deutschen Ordens 25. Bonn - Bad Godesberg 1971. HORNIŠER, Igor. Těžba železných rud na východním úbočí JAN, Libor. Václav 1/. a struktury panovnické moci. Knižnice Matice moravské 18. Brno 2006. Jeseníků. Sborník bruntálského muzea 2009. Bruntál 2009, s. 41-48. JAN, Libor. Václav II. Král na stříbrném trůnu. 1283-1305. Praha 2015. HORNIŠER, Ivan. Park bruntálského zámku. Bruntál (nedatovaná skládačka, nestránkováno). JANÁK, Vratislav - KOUŘIL, Pavel. Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě. ČSM-B, 1991, roč. 40, s 193-219. HOSÁK, Ladislav-ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M-Ž. Praha 1980. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 1938. HOSÁK, Ladislav. Počátky města Bruntálu. Vlastivěda Severomoravského kraje - okres Bruntál, 1962, roč. 2, s.
15-18. HRABAL, Jaroslav - KUNDRÁT, Marek. Mineralogická charakteristika vzorků z oblasti Suché Rudné-sever. Rkp. Výzkumný a vývojový ústav, o. z. ČSUP Stráž pod Ralskem 1990. HRAZDIL, Vladinmír- DOČKAL, Petr-VOKÁČ, Milan. Rudní lokality na Českomoravské vrchovině s nálezy hornických nástrojů. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací, Archeologické výzkumy na Vysočině, Suplementum 1, Jihlava - Brno 2007, s. 282-305. HRUBÝ, Petr- HEJHAL, Petr- HOCH, Aleš- KOČÁR, PetrMALÝ, Karel - MACHÁŇOVÁ, Lenka - PETR, Libor - ŠTELCL, Jiří. Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku. Památky archeologické Clil, 2012, s. 339-418. HRUBÝ, Petr - HEJHAL, Petr - KOČÁR, Petr - MALÝ, Karel - PETR, Libor. Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 422. Brno 2014, s. 199-200. HRUBÝ, Petr - JAROŠ, Zdeněk - KOČÁR, Petr - MALÝ, Karel MIHÁLYOVÁ, Jana - MILITKÝ, Jiří- ZIMOLA, David. Středověká hornická aglomerace na Starých Horách и Jihlavy. Památky archeologické XCVI, 2006, s. 171-264. HRUBÝ, Václav. Tři studie o české diplomatice. Brno 1936. JANÁK, Vratislav - RATAJ, Petr. Pravěká minulost Bruntálu a jeho horského okolí. ČSZM-B, 2015, roč. 64, s. 1-20. JANÁK, Vratislav. Prehistorické kamenné artefakty v bruntálském muzeu a počátky osídlení severozápadní části Nízkého Jeseníku. Sborník bruntálského muzea 2000. Bruntál 2000, s. 5-14. JANEČKA, Josef. Výpočet zásob na lokalitě Cu-rud, Ludvíkov ve
Slezsku, stav к 1.1.1953. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Kutná Hora 1953. JANKOVIČ, Vendelín. Dominikánsky kostol a kláštor v Banskej Štiavnici a jeho najbližšie okolie. Vlastivědný časopis, 1965, roč. XIV, s. 127-132. JENÍK, Jan - HAMPEL, Rudolf. Die waldfreien Kammlagen des Altvatergebirges (Geschichte und Ökologie). MährischSchlesischer Sudetengebirgsverein. Kirchheim/Teck 1991. JUCK, Lubomír. Výsady miest a mestečiek na Slovensku. I (12381350). Bratislava 1984. JUCHELKA, Jiří. Lužická kultura v českém Slezsku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 47, Brno 2014, s. 8 a 270. JURSITZKA, Rudolf. Festschrift aus Anlass der vor 400 Jahren erfolgten Erhebung Engelsberg zur Stadt. Augsburg 1956. KAŽMIERCZYK, Józef- GRODZICKI, Andrzej. Górnictwo zlota koto Ztotoryi na Dolnym Šlqsku w XI-XIV wieku w šwietle badan archeologicznych i geologicznych. Studia Archeologiczne. Wroclaw 1976, roč. 7, s. 205-247. KAŽMIERCZYK, Józef. Šl^skie zloto. In: Czlowiek i s'rodowisko w pradziejach. Warszawa 1983, s. 169-176. HUDÁK, Ján. Patrocíniá na Slovensku. Bratislava 1984. KEJŘ, Jiří. К privilegiu knížete Soběslava II. pro pražské Němce. Právněhistorické studie, 1969, roč. 14, s. 249-258. CHÁB, Jan a kol. Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu. Praha 2008. KEJŘ, Jiří. Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánníregion pohledem mezioborového výzkumu 265
KIBIC ml., Karel - VANĚK, Vojtěch. Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 19. Praha 2012. KIBIC ml., Karel. Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 17. Praha 2010. KIBIC, Karel. Řešení přestavby centra města Bruntálu. Památková péče, 1969, s. 12-29. KIECOŇ, Marek - PRIX, Dalibor -ZEZULA, Michal. Měšťanské domy čp. 30 a 31 v Horním Benešově. Výsledky stavebněhistorického průzkumu a archeologického výzkumu. Průzkumy památek, 2006, roč. 13-2, s. 78-79. KIECOŇ, Marek. Bruntál (okr. Bruntál). Náměstí míru, parcela č. 91. Přehled výzkumů, 2005, roč. 46, s. 279-281. KIECOŇ, Marek. Bruntál. Náměstí Míru a přilehlé ulice. Rekonstrukce -1. etapa. Nálezová zpráva. Opava 2004. KIMPFLINGER, Wolfgang. Baudenkmale in Niedersachsen. 1. Stadt Braunschweig. 1. Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland. Hameln - Hannover 1993. KINNE, Andreas - RELM, Thomas - RUMMER Matthias. FrühneuzeitlicherZinnseifenbergbau bei Carlsfeld, Erzgebirgkreis. In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen. Internationale Fachtagung Dippoldiswalde 9. bis 11. September 2010 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2011, s. 86-89. KLÁPŠTÉ, Jan. Bohemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů. Kniha к poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (ed. Milada Studničková). Praha, s. 217-227. KLÁPŠTĚ, Jan. Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005. KLÁPŠTÉ, Jan. Stadt und Umland. Vom Wandel einer Landschaft
im Zuge der Urbanisierung. In: Burg - Burgstadt - Stadt. Zur Genese mitelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (eds. Hansjürgen Brachmann). Berlin 1995, s. 207-211. KLÁPŠTĚ, Jan. Změna - středověká transformace a její KLOSKE, Othmar. Chronik von Würbenthal. Beitrag zum 900jährigen Stadt-Jubiläum 1611, 24. 6., 1911. Würbenthal 1911. KNAUF, Tassilo. Die Architektur der Braunschweiger Stadtpfarrkirchen in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts. Quellen und Forschungen zur Braunschweigischen Geschichte 21. Braunschweig 1974, s. 14-131. KNEIFEL, Reginald. Topographie des kaiserl. königl. Antheils von Schlesien. II. 2. Von den übrigen Herrschaften, Städten und Ortschaften der beiden Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, dann dem Fürstenthume Neisse in alphabetischer Ordnung. Brünn 1805. KNEIFEL, Reginald. Topographie des kaiserl. königl. Antheils von Schlesien. II. 3. Von den übrigen Herrschaften, Städten und Ortschaften der beiden Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, dann dem Fürstenthume Neisse in alphabetischer Ordnung. Brünn 1806. KNOFLÍČEK, Tomáš. Nástěnná malba za vlády Lucemburků na Moravě. Olomouc 2009. KOČÁR, Petr - KOČÁROVÁ, Romana - PETR, Libor - CRKAL, Jiří- DERNER, Kryšof- LISSEK, Petr. Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných hor. In: Archaeomontan 2012. Arbeits-und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 28 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, graf 1-4. KOČÁR, Petr - PETR, Libor - KOČÁROVÁ, Romana. Změny vegetace v hornickém revíru Přísečnice / Vegetationswandel im Bergrevier Preßnit. In:
Archaeomontan 5, 2018. Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří - Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen, Band 68. (ed. Kryštof Derner). Dresden, v tisku. KOHOUTEK, Jiří - MILITKÝ, Jiří. Hromadný nález římských mincí a bronzové spony z doby římské ze Starého Města и Bruntálu. Pravěk, 2003, roč. 13, s. 405-420. KLÍR, Tomáš. Osídlení horských oblastí Čech ve středověku KOHOUTEK, Jiří. Předběžná zpráva o zjišťovacím archeologickém výzkumu v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu v roce 2002. Sborník bruntálského muzea 2003. Bruntál 2003, s. 3-16. a raném novověku - východiska interdisciplninárního výzkumu. Archaeologia historica 35/2 (eds. Zdeněk Měřínský- Pavel Kouřil). Brno 2010, s. 373-391. KOHOUTEK, Jiří. Staré Město и Bruntálu (okr. Bruntál). Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Přehled výzkumů, 2002, roč. 44, s. 276-277. předpoklady. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha 1994, s. 9-59. KLÍR, Tomáš. Procesy pustnutí, válečné škody a tzv. sociální úhory. Chebsko v pozdním středověku. Archaeologia historica 42/2, 2017 (eds. Jiří Macháček - Pavel Kouřil). Brno 2017, s. 713-743. 266 KOHOUTEK, Jiří. Výzkum v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu v roce 2002. Archaeologia historica, 2004, roč. 29, s. 493-504. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
KOLÁŘ, František - ZEZULA, Michal. Infrastruktura veřejných prostranství a komunikací Opavy a dalších měst. In: Středověká Evropa v pohybu. К poctě Jana Klápště (eds. Ivana Boháčová Petr Sommer) Praha 2014, s. 251-254. KOUŘIL, Pavel. Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech. Г^ ^^ Archaeologia historica 18/93. Sborník príspevkov přednesených na XXIV. celoštátnej konferenci! archeologův středověku KOLÁŘ, Tomáš - RYBNÍČEK, Michal. Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické - Levoča '92 na tému etnický pohyb a změny v štruktúre středověkého osídlenia. Čingov, 28. 9.-2.10.1992 (ed. Vladimír a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2015. Nekuda). Brno - Levoča 1993, s. 141-150. KONEČNÝ, Lubomír Jan. Nejstarší krypty a funkce svatopetrského chrámu v Brně. Umění, 1996, roč. 44, s. 315-344. KÖNIG, Bruno. Die Bergregalitäts-Rechte der Breslauer Fürstbischöfe über die Coldbergwerke bei Zuckmantel. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens, 1908-1909, roč. 4, s. 57-75. KORBELÁŘOVÁ, Irena - ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko v církevních statistikách olomoucké diecéze (arcidiecéze) z 2. pol. 18.-1. pol. 19. století. ČSZM-B, 1995, roč. 44, s. 136-137. KORBELÁŘOVÁ, Irena. Několik poznámek к vývoji nižších územně správních celků (vikpild, krajů) v Horním Slezsku. Studia Šlqskie, 2004, roč. 53, s. 135-147. KOUŘIL, Pavel - PLAČEK, Miroslav. Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovská. ČSM-B, 1985, roč. 34, s. 114-127. KOUŘIL, Pavel - PLAČEK,
Miroslav. Vznik, vývoj a funkce čtyř hradů v okolí Vrbna pod Pradědem (okres Bruntál). ČSM-B, 1988, roč. 37, s. 241-251. KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor-WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno - Opava 2000. KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor-WIHODA, Martin. Středověké fortifikace a „Jesenická stezka“ v údolí Černé Opavy. Archeologia Historica, 1998, roč. 23, s. 111-131. KOUŘIL, Pavel - WIHODA, Martin. Die Rolle des Meilenrechts in der Genese der ältesten landesfürstlichen Burgen und Städte Böhmisch-Schlesiens. Castrum Bene, 1998, roč. 6, s. 167-194. KOUŘIL, Pavel. Die Burg Freudenstein in Schlesien und ihr Hinterland. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví (eds. Jana Kubková - Jan Klápště - Martin Ježek - Petr Meduna et al.). Praha 1997, s. 382-393. KOUŘIL, Pavel. Příspěvek к poznání osídlení venkovského charakteru na Opavsku v mladší a pozdní době hradištní. ČMM, 1989, roč. LXXIV, s. 203-215. KOUŘIL, Pavel. Slovanské osídlení českého Slezska. Brno - Český Těšín 1994· KOUŘIL, Pavel. Slovanské osídlení opavského a těšínského Slezska (stručný přehled stavu výzkumu). Šl^skie prače prahistoryczne 2. Katowice 1991, s. 97-105. KOUŘIL, Pavel. Středověké železné sekery ze slezských hradů a nové nálezy z hradu Quingburgu (kat. úz. Heřmanovice). Sborník bruntálského muzea 2002. Bruntál 2002, s. 17-30. KOWALSKI, Stanislaw. Románská bazylika šw. Mikoíaja w Gíogowie. In: Ze studiów nad šredniowiecznym Glogowem i Krosnem. Prače Lubuskiego Towarzystwa Naukowego. Komisja Historii VIL 3. Zielona Góra 1970, s. 49-62.
KOZACZEWSKA-GOLASZ, Hanna - KOZACZEWSKI, Tadeusz. Trzynastowieczny košciótNP Marii w Ziotoryi. Prače Naukowe Instytutu Historii Architektury, Sztuki i Techniki we Wroclawiu 22. Studia i Materiály 11. Wroclaw 1989, s. 113-139. KOZACZEWSKA-GOLASZ, Hanna. Halowe košciofyzXIII wieku na Šlqsku. Wroclaw 2015. KOZACZEWSKI, Tadeusz. Cíogów šredniowieczny do koňca XIII w. Osadnictwo i architektura. Glogów 2006. KOZACZEWSKI, Tadeusz. Z badaň nad zabytkami architektury w Šrodzie Šlqskiej. Košcióíšw. Andrzeja w Šrodzie Šlqskiej. Zeszyty Naukowe Politechniki Wroclawskiej 67. Architektura V. Wroclaw 1963, s. 41-58. KRACÍKOVÁ, Lucie - BELLING, Vojtěch. Středověká sakrální architektura na Frýdlantsko. Vlastivědná knihovníčka Společnosti přátel starožitností 12. Praha 2003. KRACÍKOVÁ, Lucie - SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 9. Praha 2000. KRÁL, Jaroslav. Hrnčířská pec v Bruntále. Přehled výzkumů, 1967, roč. 11, s. 54-55. KRÁL, Jiří. Hrnčířská pec v Bruntále. Přehled výzkumů, 1966,1967, s. 54-55· KRAMPLOVÁ, Jana - RYŠAVÁ, Marie. 700 let Světlé Hory 12671967. Světlá Hora 1967. KRAMPLOVÁ, Jana. Světlá v urbářích bruntálského panství z let 1604,1618 a 1627. Sborník Vlastivědného ústavu v Bruntále. Bruntál 1968, roč. 1, s. 7-14. KRASNOKUTSKÁ, Tereza - ZEZULA, Michal. Bruntál - teplovod, číslo akce NPÚ Ostrava 69/09. Nálezová zpráva. Opava 2010. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 267 ^ó v-
Zg x (ÿ? v tS KRASNOKUTSKÁ, Tereza - ZEZULA, Michal. Bruntál (k. ú. Bruntál-město, okr. Bruntál). Přehled výzkumů, 2011, roč. 52, č. 2, s· 136-i38. KREJČÍKOVÁ, Jarmila. Nejstarší městská pečeť. Náš domov, Bruntál 17. 6.1993, roč. 4, č. 11, s. 1 a 3. KUBA, Bohumil. Nález mlýnského kamene na drcení zlatonosné rudy. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 1986, roč. 12, č. 2, s. 39-40. Historii Architektury, Sztuki i Techniki Politechniki Wroclawskiej 13. Studia i Materiály 6. Wroclaw 1980, s. 61-65. LATZKE, Walter. Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1938, roč. 72, s. 44-135. LATZKE, Walter. Drei Lichtenwerdener Urkunden aus dem 13. und 14. Jahrhundert. Freudenthaler Ländchen, 1927, roč. 7, s. 62-65. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. LATZKE, Walter. Zur Geschichte der Jägerndorfer Kammerdörfer an der oberen Oppa. Freudenthaler Ländchen, 1936, roč. 16, s. I. А-G. Praha 1996. 44-52, 57-59· KUČERA, Jaromír. Závěrečná zpráva o průzkumných pracích a výpočet zásob v Ludvíkově ve Slezsku, stav к 1.1.1954. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Rýmařov 1954. LÁZNIČKA, Zdeněk. Půdorysy slezských měst. Slsb., 1945, roč. 3, s. 81-99. KUDRNÁČ, Jaroslav. Rýžování zlata v Čechách. Památky archeologické, 1982, roč. 73, s. 455-485. KUHN, Walther. Flämische und fränkische Hufe als Leitformen der mittelalterlichen Ostsiedlung. In: Walther Kuhn, Vergleichende Untersuchungen zur mittelalterlichen Ostsiedlung. Köln - Wien 1973, s.1-51. KÜHNEL, Anton. Meine Vaterstadt Engelsberg. Memmingen 1962.
KURZE, Dietrich. Pfarrerwahlen im Mittelalter. Ein Beitrag zur Geschichte der Gemeinde und des Niederkirchenwesens. Forschungen zur kirchlichen Rechtsgeschichte und zum Kirchenrecht 6. Köln - Graz 1966. KUTAL, Albert a kol. Průzkum umělecko-historických památek v okresech bruntálském a krnovském. Slezský sborník, 1950, roč. 48, s. 563-564· KUTHAN, Jiří. Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců (ed. Jiří Kuthan). Roztoky u Prahy 1982, s. 181-351. KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města. Hrady. Kláštery. Kostely. Vimperk 1994. KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha 1975. KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice 19772. LASOTA, Czeslaw- LEGENDZIEWICZ, Andrzej. Póžnoromahski košciótpw. šw. Andrzeja w Šrodzie Élqskiej. In: Architektura románská w Polsce. Nowe odkrycia i interpretacje. Materiály z sesji naukowej w Muzeum Poczqtków Paňstwa Polskiego, Gniezno 9-11 kwietnia 2008 roku (ed. Tomasz Janiak). Gniezno 2009, s. 511-524. LASOTA, Czeslaw - ROZP^DOWSKI, Jerzy. Pierwotny košcióí parafialny šw. Wawrzyňca i šw. Elžbiety we Wroclawiu. Z badaň s'redniowiecznej architektury Šl$ska. Prače Naukowe Instytutu 268 LEGUT-PINTAL, Maria. Analýza krajobrazu kulturowego dystryktu wlenskiego na podtawiedanych ALS. In: Wleriski mikroregion osadniczy wX-XVII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego (red. Jerzy Piekalski). Wroclaw 2017, s. 149-158. LEGUT-PINTAL, Maria. Katalog nowoodkrytych stanowisk
zwiqzanych z gornictwem ztota. In: Wleriski mikroregion osadniczy wX-XVII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego (red. Jerzy Piekalski). Wroclaw 2017, s. 149-158. LEHMANN, Edgar (ed.). Georg Dehio. Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler. Der Bezirk Halle. Berlin 19782. LEHMANN, Edgar (ed.). Georg Dehio. Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler. Die Bezirke Dresden, Karl-Marx-Stadt, Leipzig. Berlin 1965. LEMPER, Ernst-Heinz. Görlitz. St. Peter und Paul. Schnell. Kunstführer Nr. 2 0 0 5. Regensburg 20035. LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátků do konce středověku. 1.2. Gotické umění od poloviny 13. století do roku 1420 (ed. Rudolf Chadraba). Praha 1984, s. 144-215. LOESCH, Heinrich von. Die fränkische Hufe. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1927, roč. LXI, s. 81-107. LOESCH, Heinrich von. Die schlesische Weichbildverfassung der Kolonisationszeit. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung, 1938, roč. 58, s. ЗИ-336· LOMIČ, Václav. К historii dolování v andělskohorském rudním revíru. ČSM-B, 1959, roč. 8, s. 7-41. LOMIČ, Václav. Zpráva o výsledcích báňskohistorického výzkumu Andělská Hora. Nepublik. Ústav pro výzkum rud, Český báňský archiv Kutná Hora 1957. LOWAG, Johann. Würbenthal, seine Entstehung und seine Schicksale. Freudenthaler Ländchen, 1928, roč. 8, s. 65-86. TEZBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
LUCA, Fridericus. Schlesiens curieuser Denkwürdigkeiten oder vollkommener CHRONICA von Ober- und Nieder Schlesien, Welche in Sieben Haupt-Theilen vorstellet alle Fuerstenthu‘mer und Herrschaften. I. Franckfurt am Maeyn 1689. MELION, Josef. Die Goldbergbau zu Dürrseifen. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährischschleschen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, Naturund Landeskunde, 1894, roč. 33, s. 85-89. LUNA, Jan - ZIMOLA, David. 2007: Historické hornické nástroje z centrální Českomoravské vrchoviny. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací, Archeologické výzkumy na Vysočině, Suplementum 1, Jihlava - Brno 2007, s. 306-325. MENCL, Václav. Středověká architektura na Slovensku. I. Praha Prešov 1937. MAGIRIUS, Heinrich. Der Freiberger Dom. Forschungen und Denkmalpflege. Weimar 1972. MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971. MAGIRIUS, Heinrich. Katedrále, Stiftskirche, Klosterkirche, Burgkapelle, Stadtkirche und Dorfkirche. Zu Typologie und Stil der romanischen Steinkirchen in Obersachsen. In: Frühe Kirchen in Sachsen. Ergebnisse archäologischer und baugeschichtlicher Untersuchungen (eds. Judith Oexle - Petra List - Klaus Simon). Veröffentlichung des Landesamtes für Archäologie und Landesmuseums für Vorgeschichte 23. Leipzig - Stuttgart 1994, s. 64-91. MERTA, David. Opava v „době dřevěné - к podobě Radniční ulice ve 13. a 14. století. In: Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční
ulice a v areálu opavského pivovaru (eds. Kateřina Vojkůvková Michal Zezula). Opava 2012, s. 16-17. MAKOWETZ, Karel. Staré Město-hřbitov. Režimní hydrogeologické měření podzemní vody. Závěrečná zpráva. Zlaté Hory 2009. MALEK, Katharina. Montanarchäologische Forschungen im Harz. Ein Ausblick. In: Montanregionaishistorisches Erbe. Reflexionen und Ausblicke. Beiträgezum Kolloquium 25 Jahre Welterbe im Harz am 22.und 23. September 2017 (Rammeisberger Schriften, 3), Goslar 2017, s. 139-148. MALIK, Pavel - VEČEŘA, Josef - ZEZULA, Michal. Světlá Hora (k. ú. Suchá Rudná, okr. Bruntál). Osada Suchá Rudná, pare. č. 469. Středověk. Doklady těžby. Záchranný výzkum. Přehled výzkumů, 2014, roč. 55, č. 2, s. 261-262. MALÍK, Pavel. Záchranný archeologický výzkum na zřícenině hradu Fürstenwalde. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2014, Ostrava 2014, s. 134-143. MARKOVÁ, Miroslava. Suchá Rudná. Dokumentace prací vyhledávacího průzkumu na křemenných žilách se zrudněním Au, Си, Pb-Zn, Ag, As. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1962. MAŠLOVÁ, Kateřina - HRUBÝ, Petr. Nové poznatky к historické exploataci zlata na Vodňansku. Acta rerum naturalium, 2017, roč. 21, s. 151-162. MAZÁČKOVÁ, Jana. Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panstvíBrtnice v územním rozsahu к roku 1538. Archaeologia historica 42/2, 2017 (eds. Jiří Macháček - Pavel Kouřil). Brno 2017, s. 745-771- MELION, Josef. Der Coldbergbau bei Ludwigsthal - Würbenthal in österr. Schlesien. Altvater, 1898, roč. 16, č. 2, s. 16-17. MENZEL, Josef Joachim. Die schlesischen Lokationsurkunden des 13. Jahrhunderts. Quellen und
Darstellungen zur schlesischen Geschichte 19. Würzburg 1978. MEZEROVÁ, Eubica a kol. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Bruntál - Ostrava 2000. MICHNA, P. Dvě sídlištní stavby z počátků lokačního Uničova (příspěvek do diskuse к otázce zemnic ve městech a vesnicích 13. stol.). WM, 1980, roč. 32/2, s. 167-169. MICHNA, Pavel J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к ioo. výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1988, s. 222-284. MICHNA, Pavel J. Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1975. Vlastivědný věstník moravský, 1976, roč. 28, s. 311-317. MICHNA, Pavel, J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к юо. výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1988, s. 222-284. MICHNA, Pavel, J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к юо výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1998, s. 222-284. MIKA, Norbert. Mieszko ksiqžq raciborski i pan Krakowa dzielnicowy w/adca Polski (ok. 1142-1211). Krakow 2010. MITSCHKE, Heiner. Zur Frühgeschichte der Peterskirche in Görlitz. In: Frühe Kirchen in Sachsen. Ergebnisse archäologischer und baugeschichtlicher Untersuchungen (eds. Judith Oexle - Petra List - Klaus Simon). Veröffentlichung des Landesamtes für Archäologie und Landesmuseums für Vorgeschichte 23. Leipzig Stuttgart 1994, s. 222-233. TĚŽBA ZLATA NA
BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 269
^T^ Lj / MÜLLER, Karel. Pečeti a znak města Bruntálu. Sborník bruntálského muzea 2009. Bruntál 2009, s. 9-22. MUSIL, František. К vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsko (2. část). Střední Morava. Kulturně historická revue 8,1998, s. 17-31. NALEPKA, Dorota - WALANUS, Adam. POLPAL - Program for couning pollen grains, diagram plotting and numerical analysis. Acta Palaeobotanica Suppementum 2, 2003, s. 659-661. NEKUDA, Vladimir - UNGER, Josef. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno 1981. NEUHÁUSLOVÁ, Zdenka - MORAVEC, Jaroslav - CHYTRÝ, Milan - SÁDLO, Jiří- RYBNÍČEK, Kamil - KOLBEK, Jiří- JIRÁSEK, Jaroslav a kol. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha 1998. NOVÁČEK, Karel. Hornická sídliště. Příspěvek kestředověkého neagrárního osídlení. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha 1994, s. 158-170. NOVÁK, Jaromír. К vývoji dolování drahých a barevných kovů na severní Moravě. Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, č. 201,1979, s. 1-9. NOVÁK, Jaromír. Měkké dolovánízlata na řece Opavě. Studie z dějin hornictví, 1988, roč. 20, s. 37-55. NOVÁK, Jaromír. Prospekce Jeseníků Au. Revize pozůstatků sekundárních ložisek Au. Nepublik. Unigeo Ostrava 1988. NOVÁK, Jaromír. Rudní revír Andělská Hora. Báňsko-historická studie. Zprávy Okresního archívu v Bruntále za rok 1977,1980, s. 15-92. NOVÁK, Jaromír. Suchá Rudná. Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1985 (sestavil Pavel J. Michna). Vlastivědný věstník moravský, 1986, roč. 38, s. 326. OPRAVIL, Emanuel. Moravskoslezský pomezní les do
začátku kolonizace, in: Archeologický sborník. Věnováno památce Lumíra Jisla (ed. Lea Wiegandová). Ostrava 1974, s. 113-133. OPRAVIL, Emanuel. Středověké dřevo z Bruntálská. Vlastivědné listy, 1987, roč. 13, č. 2, s. 40-41. NOVÁK, Jan - PETR, Libor - TREML, Václav. Late-Holocene human-induced changes to the extent of alpine areas in the East Sudetes, Central Europe. The Holocene, 2010, 20, s. 895-905. OPRAVIL, Emanuel. Údolní niva v době hradištní (ČSSR povodí Moravy a Poodří). Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Praha 1983. NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. К otázce počátků osídlení Rýmařovska. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 1977, roč. 3, č. 1, s. 9-11. ORIŠKO, Štefan. Prvé středověké stavby žobravých řeholí na Slovensku. Pamiatky a múzeá, 2004,1. Bratislava 2004, s. 15-22. NOVÁK, Jaromír - KUBA, Bohuslav. Podpovrchové dobývání zlatonosných sedimentů v Jeseníkách na Bruntálsku. Archeologia technica, 1990, roč. 6, s. 68-79. NOVÁK, Jaromír - PŮDA, Stanislav - URBÁNEK, Jan. Příspěvek PAPROCKÝ z Glogol a Paprocké Woly, Bartholoměg. Zrdcadlo Slawného Margkrabstwý Morawského: W kteremž geden každý Staw dawnost wzáctnost у powinnost swau vhléda. OJomvtii 1593 (faksimile Ostrava 1993). к předhusitské periodě dolování v Jeseníkách. (Důlní revír Vysoká a Hláska и Vrbna pod Pradědem, okr. Bruntál.) ČSM-B, 1974, roč. 23, s. 15-19. PARCZEWSKI, Michaf. Osadnictwo wczesnošredniowieczne na pograniczu Šlqskomorawskim. Ze studiów nad lessowym Plaskowyžem G/ubczyckím. Przeglqd Archeologiczny, 1980, roč. 28, s. 123-174. NOVÁK, Jaromír - ŠTĚPÁN, Václav.
Exploatace zlata na Bruntálsku v 16. století. ČSM-B, 1986, roč. 35, s. 46-60. PARCZEWSKI, Michal. Plaskowyž Ctubczycki we wczesnym šredniowieczu. Warszawa - Krakow 1982, s. 129-127. NOVÁK, Jaromír - ŠTĚPÁN, Václav. Horní města na severní PARCZEWSKI, Michal. Plaskowyž Glubczycki we wczesnym šredniowieczu. Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellonskiego DCXV - Prače archeologiczne 31. Warszawa - Krakow 1982. Moravě. Severní Morava, 1987, č. 54, s. 37-43. NOVÁK, Jaromír. Andělskohorský rudní revír, báňsko-historická studie. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1975. NOVÁK, Jaromír. Doklady hornictví neželezných kovů na severní PESCHKE, Adolf. Der Coldsegen im Oppatale und der Umgebung im 16. und 17. Jahrhundert. Freudenthaler Ländchen, 1935, roč. 15, Moravě. Výsledky báňskohistorického výzkumu z let 1973-1987. Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 8, Ostrava 1990, s. 25-44. s. 31-37,41-47. NOVÁK, Jaromír. Historie dolovánízlata и Andělské Hory (místní PESCHKE, Adolf. Ein Beitrag zur kulturgeschichtlichen Entwicklung der Jägerndorfer Kammerdörfer vom Ausgang der Přemyslidenherrschaft bis zu dem Beginne der schlesischen Kriege. Zusammengestellt auf Grund von Handschriften aus dem Archive části Světlé Hory), Vlastivědné listy, 1979, 5, s. 9-12. NOVÁK, Jaromír. Hrádek и Malé Štáhle (okr. Bruntál). ČSM-B, 1971, roč. 20, s. 181-182. 270 PESCHKE, Adolf. Die Karte der Herrschaft Freudenthal um 1579. Freudenthaler Ländchen, 1934, roč. 14, s. 40-41. TEZBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
des fürstlich Liechtenstein'schen Kammeramtes durch Adolf Peschke, Benisch. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens, 2006, roč. 21, s. 1-52. PROCHÁZKA, Rudolf - PEŠKA, Marek. Základní rysy vývoje brněnské keramiky 12.-13./14. století. Přehled výzkumů, 2007, roč. 48, s. 143-148. PFITZNER, Josef. Geschichte der Bergstadt Zuckmantel in Schlesien bis 1742. Mit besondere Berücksichtigung der Stadt- und Bergrechtsgeschichte. Zuckmantel 1924. RAMM, Peter. Die Neumarktkirche zu Merseburg. Grosse Baudenkmäler 447. München - Berlin 19962. PIN KAVA, Viktor. Unčovský a rýmařovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno 1922. PLAČEK, Miroslav. Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací. Archaeologia historka 15/90. Sborník příspěvků přednesených na XXI. celostátní konferenci к problematice historické archeologie s hlavním zaměřením na všední život ve středověku. Tábor 25.-29. září 1989 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Tábor 1990, s. 203-216. RIEDEL, Karl. Alt-Vogelseifen. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 12-16. RIEDEL, Karl. Geschichtliches aus Altwasser bei Engelsberg. Freudenthaler Ländchen, 1943, roč. 22, s. 24-56. RIEDEL, Karl. Spillendorf. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 69-71,73-74,87. RIEDEL, Kurt. Schlesisch=Kotzendorf und der Oberhof. Freudenthaler Ländchen, 1937, roč. 17, s. 7-8,12-14. ROßMANITH, Alois. Spillendorf und seine Geschichte. München POŠEPNÝ, František. Die Goldvorkommen Böhmens und der Nachbarländer. Archiv für praktische Geologie, Bd. II. Wien 1895. 1957· PRÁSEK, Vincenc. Historická topografie země Opavské
I. A-K. Vlastivěda slezská II/1. Opava 1889. 1998. PRÁSEK, Vincenc. Osady zaniklé a někdy pusté na Opavsku. 3. program českého nižšího gymnasia v Opavě. Opava 1886, s. 13-38. PRÁSEK, Vincenc. Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r.1377· 7· program českého vyššího gymnasia v Opavě. Opava 1890, s. 3-24. PREKOP, Filip. Možnosti prehistorického využívání nerostných surovin. In: Proměny montánní krajiny. Historické, sídelní a montánní struktury Krušnohoří (eds. Karel Tomáš - Alžběta Kratochvílová). Loket 2013, s. 15-21. PRIX, Dalibor - ZEZULA, Michal. Archeologicky výzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál. Archaeologia historica, 2000, roč. 25, s. 284 a 286. PRIX, Dalibor. Bruntál. Kostel Nanebevzetí P. Marie. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského (ed. David Majer). Ostrava 2011, s. 215-217. PRIX, Dalibor. Gotická přestavba kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu. Umění, 1999, roč. 47, s. 3-17. PRIX, Dalibor. Kružbová okna presbytáře městského kostela v Uničově. O cestě jednoho motivu napříč 13. stoletím z Francie na Moravu. Opava 2014. PRIX, Dalibor. O kostele sv. Benedikta. In: Dalibor Prix a kol., Kostel sv. Benedikta v Krnově-Kostelci. Ostrava 2009, s. 11-128. PRIX, Dalibor. Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku. ČSZM-B, 1991, roč. 40, s. 110-132. RUDOLF, Wolfgang. St. Vitus. Laa an der Thaya. Laa an der Thaya RYBNÍČEK, Michal - KOLÁŘ, Tomáš - PROKOP, Ondřej.
Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2013. RYBNÍČEK, Michal. Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2013. RYWIKOVÁ, Daniela. V.3 - Nástěnné malby (témata): Poslední soud, symboly čtyř evangelistů, polopostavy starozákonních proroků, svátá Kateřina a svátá Barbora, fragmenty christologického cyklu. In: Znamení vertikál. Církevní a náboženský život českého Slezska od středověku po první světovou válku (ed. Markéta Kouřilová). Slezsko: Lidé a země III. Opava 2013, s. 208-209. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/l. Praha 1994. SEIDL, Elmar. Das Troppauer Land zwischen fünfSüdgrenzen Schlesiens. Grundzüge der politischen und territorialen Geschichte bis zur Mitte des 19. Jahrhunderts. Schriften der Stiftung Haus Oberschlesien. Landeskundliche Reihe 1. Berlin 1992. SEIDL, Elmar. Die spätmittelalterliche Siedlungskrise im Troppauer Land und im angrenzenden Nordostmähren. Jahrbuch der Schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau. Stuttgart 1998, roč. 38-39/1997-1998, s. 67-159. SCHENK, Jiří. Znaky českých horních měst vzniklých do 17. století a jejich obrazová znamení. Studie z dějin hornictví, 1976, roč. 7, s. 92-137. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 27I
SCHIRMER, Uwe. Der Freiberger Silberbergbau im Spätmittelalter (1353-1485). Neuer Archiv für sächsische Geschichte, 2001, roč. 71, s. 1-26. SCHNEIDER, Karl. Der Bergbau im Bezirke Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1927, roč. 7, s. 25-29,34-36, 39-50. SCHNEIDER, Karl. Ein Wasserrechtsstreit im Jahre 1554. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 77-84. SCHNEIDER, Karl. Vordörflein. Freudenthaler Ländchen, 1926, roč. 6, s. 21-24, ЗО-32. SCHNEIDER, Karl. Zur Geschichte von Neu-Vogelseifen. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 17-21, 30-32. SOKOL, Petr. Šibenice v Bečově nad Teplou a archeologie popravišť. Archaeologické rozhledy, 2003, roč. 55, s. 736-766. SPURNÝ, František a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha 1983. STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. 2. Amtshauptmannschaft Dippoldiswalde. Dresden 1883. STELLWAG von CARION, Friedrich. Gedenk-Buch der Schicksale Freudenthals und seiner Umgebung vom Anbeginn der gesammelten Notizen nämlich: vom Jahre 1103 bis 1862 incl. Freudenthal 1863. SCHNEIDER, Karl. Zwei alte Urbarien der Herrschaft Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 109-112,119-121 a 133136. STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. Biografický slovník Slezska a severní Moravy (ed. Lumír Dokoupil). Ostrava 1998, č. 10, s. SCHNEIDER, Karl. Zwei alte Urbarien der Herrschaft Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1925, roč. 5, s. 28-30, 53-56, 62-64, STOLARCZYK, Tomasz. Der Bergbau in Niederschlesien in 13.14. Jahrhundert - der archäologische
Forschungstand. In: Transformationsprozesse im hohen Mittelalter, Praehistorica (eds. Eike Gringmuth-Dallmer - Jan Klápště). Supplementum 1, Praha 2012, s. 655-678. 75-79, 83-87, 94-96,125-129. SCHOLZ, Volkmar. Versuch einer beschreibender Rekonstruktion der Bergbautechniken und Abbautechnologien im hochmittelalterlichen Bergbau von Dippoldiswalde - Pokus o popisnou rekonstrukci hornických technologií a technologií těžby ve vrcholně středověkém dolu v Dippoldiswalde. In: ArchaeoMontan 2012. Erkunden - Erfassen - Erforschen (Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 26 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2013, s. 237-248. SCHURR, Marc Carel. Gotische Architektur im mittleren Europa 1220-1340. Von Metz bis Wien. München - Berlin 2007. SCHWABENICKY, Wolfgang. Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz 2009. SCHWARZ, Ernst. Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. Forschungen zum Deutschtum der Ostmarken. 2. Quellenforschung. 2. München - Berlin 1931. SCHWARZ, Mario. Die Baukunst des 13. Jahrhunderts in Österreich. Wien - Köln - Weimar 2013. SKÁCEL, Jaroslav. Roční zpráva o vyhledávacím průzkumu za rok 1956, lokalita Suchá Rudná - Andělská Hora - Pb-As rudy. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Rýmařov, 1957. SKÁCEL, Jaroslav. Železorudná ložiska moravskoslezského devonu. Rozpravy ČSAV, řada matematických přírodních věd, roč. 76, sešit 11, Praha 1966. 23-50. STOLARCZYK, Tomasz. Těžba polymetalických rud v Dolním Slezsku od 13. do počátku 17. století. Acta rerum naturalium, 2012, roč. 12,
s. 61-78. STRAUSS, Hilde. Die Flurnamen der Stadt Engelsberg vom Jahre 1723. Freudenthaler Ländchen, 1934, roč. 14, č. 10, s. 75. STŘÍLKOVÁ, Johana. Dvě středověké zemnice z Bruntálu. Magisterská diplomová práce obhájená na Filozofickopřírodovědecké fakultě Slezské univerzity. Opava 1997. STURM, Ludwig. Geschichte der Stadt Goldberg in Schlesien. Goldberg 1888. ŠWIECHOWSKI, Zygmunt. Architektura na Šlqsku do potowyXIll. wieku. Pomniki architektury Polskiej 2. Warszawa 1955. ŠWIECHOWSKI, Zygmunt. Budownictwo romanskie v Polsce. Katalog zabytków. Wroclaw - Warszawa - Krakow 1963. ŠEDO, Ondrej. Sídliště z mladší doby římské a začátku doby stěhování národů v Bohušově. In: Kostel sv. Martina v Bohušově (eds. Petr Kozák - Dalibor Prix - Michal Zezula). Bohušov Ostrava 2011, s. 28-54. ŠIGUT, František. Majetková držba na Opavsku roku 1552. Slezský sborník, 1964, roč. 62, s. 372-390 а 510-524. ŠLÉZAR, Pavel. Období raného středověku (30. léta 6. století 1213). In: BUREŠOVÁ, Jana a kol. Uničov - historie moravského SOKOL, Petr. Šibenice jako součást kulturní krajiny raného města. Uničov 2013, s. 45-52. novověku. Archaeologia historica, 2017 (eds. Jiří Macháček Pavel Kouřil). Brno 2017, roč. 42, č. 2, s. 691-711. ŠOPÁK, Pavel. Vzdálené ohlasy. Moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. 1. Opava 2014. 272 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
ŠTEFANAC, Samo. Maribor, stolnica sv. Janeza Krstnika: kor. In: Gotika v Sloveniji (ed. Janez Höfler). Ljubljana 1995, s. 61-63. VEČEŘA, Josef. Nejvýznamnější doklady hornictví v Jeseníkách. Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce T - Tradice AP ^ a historické památky českého hornictví, T15,1998, s. 1-9. ( '- ŠTEFANAC, Samo. Ptuj, mestna župnijska in proštijska cerkev sv. Jurija: kor. In: Gotika v Sloveniji (ed. Janez Höfler). Ljubljana 1995, s. 51-52. VEČERA, Josef. Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení. Mediaevalia archaeologica, 2004, roč. 6, s. 145-156. ŠTĚPÁN, Václav. Historie zámku Bruntál. Bruntál 1998. VEČEŘA, Josef. Průzkumná pole - klíč к rozluštění středověkých ŠTĚPÁN, Václav. Kaple sv. Josefa v Podlesí (okr. Bruntál) - a novověkých děl? Rozpravy NTM 210, Studie z dějin hornictví, 2009, č. 38, s. 5-16. zapomenutá památka lidové architektury a možnost jejího nového využití. ČSZM-B, 1993, roč. 42, s. 259-262. VEČEŘA, Josef. Typologie povrchových tvarů vzniklých těžbou rud THANNABAUR, Josef. Die Freudenthaler Teilungsurkunde vom 1. Oktober 1405. Freudenthaler Ländchen, 1922, roč. 2, s. 1-6, 9-12. a jejich časové zařazení. Terra. Sborník Montanisticko-geologické nadace, 1997, roč. 3, s. 14-23. THANNABAUR, Josef. Die Liebfrauenkirche zu Altstadt bei Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1925, roč. 5, s. 33-42. VEČEŘA, Josef- MALÍK, Pavel - ZEZULA, Michal. Suchá Rudná - záchranný archeologický výzkum a geologická charakteristika lokality. Acta rerum naturalium, 2015, roč. 16, s. 75-83. THANNABAUR, Josef. St.-Wenzel in Freudenthal. Freudenthaler
Ländchen, 1929, roč. 9, s. 73-76. THIES, Härmen. Die Braunschweiger Stiftskirche St. Blasius und ihre Nachwirkung in Norddeutschland. In: Heinrich der Löwe und seine Zeit. Herrschaft und Repräsentation der Welfen 1125-1235. 2 (eds. Jochen Luckardt - Franz Niehoff). Ausstellung im HerzogAnton-Ulrich-Museum. München 1995, s. 257-270. TUREK, Adolf-JISL, Lumír. Ostravsko za česko-uherské války ve světle písemných pramenů i archeologických nálezů. ČSM-B, 1953, roč. 3, s. 1-24. TUREK, Adolf. Dvě „zaniklé“ vesnice ve Slezsku. ČSM-B , 1975, roč. 24, s. 131-134· TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje II. M-Ž. Opava 1974. TUREK, Adolf. Poněmčování Opavska v 16. a 17. století. I. Horní poříčí řeky Moravice. Slezský sborník, 1948, roč. 46 (6), s. 7-29. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Etapovitost těžby na lokalitě Ludvíkov. Studie z dějin hornictví 28. Rozpravy NTM 162,1999, s. 15-23. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. History of minig in Zlaté Hory. Jeseník 2011, s. 56-57. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Měkké doly и Zlatých Hor. Terra, Sborník Montanisticko-geologické nadace, 1996, roč. 2, s. 53-57- VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Vysoká - Hláska, hornická naučná stezka. Praha 2007. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva za rok 1997. Rkp. Pinka, Jeseník 1997. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblastí Ludvíkov Hláska za rok 1998. Rkp. Pinka, Jeseník 1998. a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a
1992. Brno v minulosti a dnes, 1995, č. 13, s. 90-111. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Vysoká. Roční zpráva za rok 2000. Rkp. Pinka, Jeseník 2000. VEČEŘA, Josef. Analýza povrchových tvarů Andělskohorského rudního revíru, část Hláska - Vysoká. Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací. Supplementum 1. Jihlava 2008, s. 64-75. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Andělská Hora - Zlatý jelen. Roční zpráva za rok 2001. Rkp. Pinka, Jeseník 2001. VEČEŘA, Josef. Analýza povrchových tvarů vzniklých těžbou Au. Mineralia Slovaca, 1999, roč. 31, č. 3-4, s. 309-312. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Andělská Hora - Georg. Roční zpráva za rok 2002. Rkp. Pinka, Jeseník 2002. UNGER, Josef - PROCHÁZKA, Rudolf. Počátky katedrály sv. Petra VEČEŘA, Josef. Andělskohorský rudní revír (Bruntál). Těžba zlata. Štola Svatý Augustin. In: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. А-G (red. Hana Hlušičková). Praha 2001, s. 340-342. VEČEŘA, Josef. Hornická želízka - návrh popisu a členění, v tisku. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Suchá Rudná - doplněk. Roční zpráva za rok 2003. Rkp. Pinka, 2003. VEČEŘOVÁ, Viera. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti HláskaVysoká-jih. Roční zpráva za rok 1999. Rkp. Pinka, Jeseník 1999. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO -
Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 27З
^ x ^ A / ^2gí '’ VEČEŘOVÁ, Viera - VEČEŘA, Josef. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 138-143. VEČEŘOVÁ, Viera - VEČEŘA, Josef. Jesenické zlaté stezky. Jeseník 2001. VOJKŮVKOVÁ, Kateřina - ZEZULA, Michal (eds.). Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru. Opava - Ostrava 2012. VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu. Umění, 1999, roč. 47, s. 18-32. VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele Panny Marie, dnes Neposkvrněného početí Panny Marie. In: Od gotiky к renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. IV. Opava (ed. Kaliopi Chamonikola). Brno 1999, s. 71-78, č. 017. WEINELT, Herbert. Das Werden der ostmitteldeutschen Kulturlandschaft Freudenthal. Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung, 1939, roč. 3, s. 598-631. WEINELT, Herbert. Der Wallhübel bei Klein Stohl. Altvater, 1935, roč. 54, č. 9-12, s. 7-8. WEINELT, Herbert. Die Flurnamen des Bezirkes Freudenthal. Sudetendeutsches Flurnamen-Buch 2. Reichenberg 1937. WEIN ELT, Herbert. Die Grenzen der Rodungslandschaft Freudenthal in Kulturgeographie. Zeitschrift für Sudetendeutsche Geschichte, 1939, s. 3, s. 12-29. WEINELT, Herbert. Die sudetenschlesische Herrschaft Freudenthal um 1579. Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume, 1938, roč. 10, s. 35-64. WEIN ELT, Herbert. Die Turmhügelburg im Ostsudetenland.
Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1940, roč. 70, s. 342-361. WEIN ELT, Herbert. Drei Urkunden zur südschlesische Volksgeschichte. Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte, 1939, roč. 3, s. 166-173. WEIN ELT, Herbert. Flur- und Flurnamengebung im südschlesischen Waldhufendorf Altstadt bei Freudenthal. Deutsche Volksforschung im Böhmen und Mähren, 1939, roč. 1, s. 252-257. WEINELT, Herbert. Gesenke, ein deutscher Gebirgsname. Freudenthaler Ländchen, 1942, roč. 21, s. 7-12. WEI N ELT, Herbert. Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes. Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 36. Breslau 1936. WEIN ELT, Herbert. Schlesische Burgen. Der Wall um die Kirche in Altstadt. Freudenthaler Ländchen, 1937, roč. 17, s. 92-94. WEIN ELT, Herbert. Siedlung und Volkstum südlich des Altvaters. Prag 1944· WEINELT, Herbert. Volkskunde und Wüstungforschung. Grundsätzliches, gezeigt an einem südschlesischen Beispiel. Zeitschrift für Volkskunde 1939, roč. 48, Neue Folge roč. 10, č. 3, s. 265-288. WEISER, Erwin. Aus der Brandgeschichte der Stadt Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1923, roč. 3, s. 74-80. WEISER, Erwin. Die Freudenthaler Stadtmauer. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 113-119,121-128. WERN HER, Friedrich Bernhard. Silesia in Compendia seu Topographia das ist Praesentatio und Beschreibung des Herzogthums Schlesiens. Pars I, Bibliotéka Uniwersytecka we Wrocfawiu - Oddziaf Rçkopisôw, sign. IV F113 b wol. 1. Digitalizováno, dostupné online v aplikaci Bibliotéka Cyfrowa Uniwersytetu Wrocfawskiego,
https://bibliotekacyfrowa.pl/ publication/8092. WIECEK, Adam. Česká města v kresbách B. B. Wernera. ČSM-B, 1957, roč. 6, s. 1-16. WIHODA, Martin. „Civibus nostris libertatem damus“. Dlouhé počátky městského zřízení na Moravě. In: Středověká města na Moravě a v sousedních zemích (eds. Peter Futák - Miroslav Plaček - Marek Vařeka). Hodonín - Ostrava 2009, s. 161-173. WIHODA, Martin. Decimam episcopo dari in provincia Golassizch. Jahrbuch der Schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau 1998, roč. 38-39/1997-1998, s. 19-31. WIHODA, Martin. Ekonomické zázemí Hradce nad Moravicí na střední Moravě ve 13. století. Časopis Matice moravské, 1989, roč. 108, s. 77-87. WIHODA, Martin. Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C-45,1998, s. 21-34. WIHODA, Martin. Geneze městského zřízení na Opavsku jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 45,1998, s. 21-35. WIHODA, Martin. Mocenský zápas českého a polského státu v 11. a 12. století. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C44J997, s. 5-15. WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906-1197. Česká historie 21. Praha 2010. WIHODA, Martin. Odkaz fojta Bertolda. In: Hora uhlířská u Bruntálu (ed. Petr Anderle). Bruntálská vlastivědná knihovnička 1/10-11. Bruntál 2005, s. 8-17. WIHODA, Martin. První česká království. Česká historie 32. Praha 2015. 274 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
WIHODA, Martin. Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 1997, řada C 3/1997, s. 34-43. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí (1034-1198). Česká historie 2. Praha 1997. WIHODA, Martin. Vladislav Jindřich. Brno 2007. ŽEMLIČKA, Josef. Osídlení Zbraslavsko od 10. do počátku 15. století. Památky archeologické, 1974, roč. 65, s. 419-465. WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005. ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha 2002. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. I. Olmützer Erzdiöcese. 4. Brünn 1862. ŽEMLIČKA, Josef. Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců (ed. Jiří Kuthan). Roztoky u Prahy 1982, s. 17-21. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek - KOLÁŘ, František. Archeologické doklady к vývoji půdorysu, uliční sítě a parcelace středověké Opavy. In: Forum urbes medii aevi, 2007, roč. 4s. 130, obr. 12, č. 23-30. ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha 1986. ŽEMLIČKA, Josef. Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha 1980. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek. Bruntál. Ulice Požárníků Okružní - teplovod. Nálezová zpráva z akce NPÚ Ostrava 33/10. Opava 2011. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek. Staré Město, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Zpráva o archeologickém výzkumu číslo akce NPÚ Ostrava 51/11. Opava 2013.
ZEZULA, Michal - PRIX, Dalibor. Středověké osídlení Bohušova. In: Kostel sv. Martina v Bohušově (eds. Petr Kozák - Dalibor Prix - Michal Zezula). Bohušov - Ostrava 2011, s. 65-69. ZEZULA, Michal. Archeologický výzkum v kostele sv. Benedikta, raně středověké Krnovsko a počátky města Krnova ve světle archeologických nálezů. In: Kostel sv. Bendikta v Krnově-Kostelci (ed. Dalibor Prix). Ostrava 2009, s. 129-171. ZEZULA, Michal. Archeologie a počátky města Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 19982002). In: Ostrava, příspěvky к dějinám a současnosti města 21, Ostrava 2003, s. 7-44. ZEZULA, Michal. Brantice (okr. Bruntál). Kostel NanebevzetíP. Marie. Přehled výzkumů, 2000, roč. 42, s. 187. ZIENTARA, Benedykt. Henryk Brodaty i jego czasy. Warszawa 20062. ZOHNER, Alfred a kol. Heimatchronik Wildgrub. Der Gemeinden Ober-Wildgrub und Nieder-Wildgrub. Münsterschwarzach 1979. ZUBER, Rudolf. Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava 1972. ZU KAL, Josef. O panství Bruntálském a dolování v horách Jesenických v 16. století. Věstník Matice opavské, 1903, č. 11, s. 8-16. ŽEMLIČKA, Josef. Bezdězsko-„královské území“ Přemysla Otakara ll. Československý časopis historický, 1980, roč. 28, s. 726-751· TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 275 |
| adam_txt |
Obsah Úvod (Michal Zezula). 4 Pohled geologa 1. Geologická charakteristika území a předpoklady těžby (Josef Večeřa) . 6 1.1. Geologie širšího okolí. 8 1.2. Geologie andělskohorského revíru . 8 1.3. Tektonika . 8 1.4. Zrudnění.11 Pohled montanisty 2. Andělskohorský rudní revír a jeho vývoj (Josef Večeřa-Viera Večeřová). 14 2.1. Terminologie a metodika hodnocení. 16 2.2. Etapy průzkumu a těžby.
25 2.3. Charakteristika dílčích revírů andělskohorského rudního revíru. 30 3. Katalog montánních objektů (Josef Večeřa - Viera Večeřová) . 40 3.1. Stará Voda. 42 3.2. Suchá Rudná. 50 3.3. Andělská Hora . 75 3.4. Ludvíkov. 110 3.5. Ostatní. 114 Pohled historika 4. Bruntálsko ve středověku (Dalibor Prix). 128 4.1. Předstupně středověké „velké“ kolonizace ve východním podhůří Hrubého Jeseníku. 131 4.2. Počátky
středověké těžby a kolonizace Bruntálská . 133 4.3. Reorganizace Starého Města a translace Bruntálu. 142 4.4. „Výstavba země“ na Bruntálsku. 145 4.5. Doklady a indicie těžby v okolí Suché Rudné v pozdním středověku . 159 4.6. Nástin dalších osudů Bruntálská v raném a pozdním novověku. 163 Pohled archeologa 5. Archeologie Bruntálská a andělskohorského rudního revíru (Marek Kiecoň - Pavel Malík-Josef Večeřa - Michal Zezula) . 194 5.1. Archeologická charakteristika území do počátku vrcholně středověké kolonizace (Michal Zezula). 196 5.2. Středověké osídlení Bruntálská pohledem archeologie (Michal Zezula - Marek Kiecoň). 198 5.3. Archeologický výzkum těžebního areálu v Suché Rudné (Pavel Malík - Josef Večeřa - Michal Zezula). 212 5.4. Exkurz. Nálezy kovových předmětů spojených s hornickou činností v okolí Suché Rudné (Josef Večeřa - Michal Zezula) 235 Pohled botanika 6. Vegetace v okolí Suché Rudné ve středověku (Petr
Kočár-Libor Petr-Romana Kočárová) . 242 6.1. Botanická charakteristika lokality . 244 6.2. Archeobotanický výzkum a výsledky analýz . 246 6.3. Závěr botanických analýz . 249 Závěr (Dalibor Prix-Josef Večeřa - Michal Zezula). 255 Summary . 256 Seznam pramenů a literatury. 260
Summary ^/ Gold mining in the Bruntál region A mining region viewed from an interdisciplinary perspective The 13th century saw the culmination of an intensive process of settlement in the Hrubý Jeseník mountain region. The lands to the north came under the control of the Bishop of Wroclaw (Bre slau), and to the east the Přemyslid dynasty became dominant. A number of towns (Gfubczyce - Bruntál - Uničov - Jevíčko?) were established along the edges of the border forests. The first of them to be founded was probably Bruntál, as it became an appellate town for all other towns in Moravia with Magdeburg rights, including Opava and Uničov. The town’s foundation was associated with gold ore mining, as is also the case with Zlotoryje (now in Poland). Gold ore - in the form of gold-bearing seams and primary ores - is located just under 10 km north-west of Bruntál, in an area designated as the Andělská Hora ore field. One of the aims of this book was to explore the connection between historic gold ore mining and the establishment of the town of Bruntál. In order to achieve the most objective evaluation possible, the issue was addressed from a number of different perspectives, bringing a unique interdisciplinary approach. A geological and mining perspective The first requirement for mining gold (and other raw materi als) is the presence of a geologically suitable environment. The Andělská Hora ore field meets this requirement. It is located in the Děsná Unit, part of the Silesicum. The Devonian cover consists of a volcano-sedimentary formation (the Vrbno Group), which con tains seams
of ferrous and polymetallic ores whose origins are as sociated with undersea volcanic activity (Horní Město - Pb-Zn-Ag, Malá Morávka - Fe, Zlaté Hory - Cu-Pb-Zn-Au). Gold was concen trated in sediments with a higher proportion of organic matter. In the subsequent Variscan orogeny, these sediments were trans formed into graphitic phyllites, and part of the gold was released into solutions and deposited in quartz-carbonate veins with py rite and arsenopyrite. During the Quaternary the area underwent elevation and the upper parts of the seam accumulations became mechanically disrupted, leading to the creation of deluvial sedi ments with gold particularly on the slopes of the Vysoká and Hlás ka hills as well as fluvial sediments in the system of watercourses draining the area where primary gold-bearing ores were located. It is thought that the first prospectors arrived at the begin ning of the 13th century, though we cannot exclude the possi bility that gold-bearing seams were mined even earlier. Interest 256 initially focused on gold-bearing seams in the Opava river basin (from Nové Heřmínovy to Ludvikov) and the Moravice river ba sin (especially in the area of the Černý Potok river). These seams led prospectors to the primary gold-bearing ores in the vicinity of Suchá Rudná and in the area of the Vysoká and Hláska hills. One section of the book focuses on the remnants of this early mining activity and describes the basic rules that were followed when creating initial mine workings. It also gives details of mining practices in the individual sections of the Andělská
Hora ore field. Based on a morphological analysis, the book delineates the pros pecting, surveying and mining fields and gives details of their size (length) and the number and location of individual mine shafts; this information can be used for approximate dating. Surface mine workings represent a special case; these were probably the primary mining locations, but their morphology does not make it possible to date them in any way. A detailed morphological analysis identified mine workings corresponding with the initial surveying activities in the Middle Ages (prospecting fields 45 m in length, surveying fields 25 m). Surveying fields of 37 m in length appear to be more recent, and based on their predominant loca tion in the northern part of the ore field (in the Vysoká and Zlatý Jelen sections), they may have been associated with the Lords of Vrbno (i5th/i6th century). The most recent workings appear to be double shafts in 14-metre-long fields, often found in pairs; this corresponds with the mining regulations that were in force during the 16th century. From the 17th century onwards, survey ing and limited extraction were conducted using adits, and it is not possible to use morphological analysis of surface remnants (with the exception of double shafts in 10-metre-long fields with substantial spoil tips, which were associated with surveying ac tivities in the 18th/igth centuries. Detailed morphological analysis revealed differences in the occurrence of individual types of sur veying fields within the different sections of the ore field, and it may indicate that
different units of length were used. A detailed overview of the individual mine workings and delineated fields in the different parts of the Andělská Hora ore field is given in the Catalogue of mining sites which follows. The majority of the docu mented sites can be identified as workings for prospecting and surveying; this reflects the low metal content of the local ores, and it may have been the reason why plans to establish Bruntál as a mining town were eventually abandoned: the extensive min ing areas were capable of yielding relatively large quantities of gold in the short term, but there was not enough gold to assure long-term viability. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
A historical perspective The territory of the Bruntál estate in the Late Middle Ages con sisted of the royal town of Bruntál, the villages of Oborná and Mezina (which were subordinate to the town council), the Freudenštejn castle (whose role as a focal point for the protec tion of the estate was partially taken over by the new castle of Fürstenwalde from the second quarter of the 14th century), the small town of Jesenek (which became defunct in the 15th cen tury) at the confluence of the Černá Opava and Střední Opava rivers, the village of Staré Město, settlements at Přední Vésky, Nová Véska, Dětřichovice, Dolní Václavov, Horní Václavov, Kočov, Markvartice, Stará Rudná, Suchá Rudná, Světlá, Velká Štáhle and what would later become Malá Štáhle, the smaller now-defunct settlements of Hynčice and Tillendorf, and now-defunct villages at the sites of today’s Valšov and Malá Morávka. The western part of the estate was bounded by the main ridge of the Hrubý Jeseník mountains, the southern boundary was formed by the Moravice river, and the northern and north-eastern boundaries were marked by the upper reaches of the Opava river. Only the eastern boundary of the estate passed through a settled land scape, running along higher ground between the Hříběcí and Zadní Vrch hills. From the earliest documented mention of the es tate up to 1506, it was the property of the Přemyslid treasury. At the end of the 1270s it passed from the control of the King to the Opava branch of the Přemyslid dynasty, and it formed part of the Krnov properties ceded to the medieval Duchy of Opava in 1377,
remaining so until 1525. At the end of the 12th century, the area had not yet been settled. Around the turn of the 13th century, the region’s natural wealth (especially its gold deposits, and to a lesser extent iron ore and negligible quantities of silver) attracted the attention of the ruling Přemyslids and the prospectors working in their services. By the first third of the 13th century, gold mining operations had been established in the Suchá Rudná area (with some mining and panning equipment found by archeological surveys), and this led to the colonization of the district, which will still mainly forested. A settlement was established at the site of today’s Staré Město, probably initially to provide an operational, supply and adminis trative basis for mining; the settlers appear to have been the first inhabitants of the Přemyslid estates to be granted Magdeburg rights, in 1213 (older and more important urban communities in Bohemia and Moravia used more archaic systems). The religious centre of the area was the large masonry-built Late Romanesque Church of Our Lady in Staré Město, whose sophisticated portal still survives today. Still unfinished archeological surveys have confirmed that this was a basilica or pseudo-basilica with three naves plus a lateral nave, and at least two apses at the east. The design of the church was inspired by similar structures dating from the late 12th and early 13th centuries in Saxon towns, partic ularly in Braunschweig, Leipzig and especially the mining region of the Saxon Ore Mountains (Erzgebirge) around Freiberg and Dippoldiswalde.
Parallels can be found with other town churches in Lusatia (e.g. Görlitz), Silesia (Zlotoryja, probably also Ziqbice), Styria (Ptuj, Maribor), and Upper Hungary, now Slovakia (Krupi na, Banská Štiavnica, Dobrá Niva), many of which were directly or indirectly connected with mining activities in the wider vicinity. Mining activities appear to have become less intensive in the second quarter of the 13th century, as yields probably declined, and the structure of settlements in the Bruntál region began to change. At some point before 1267, Magdeburg rights were trans ferred to the newly established town of Bruntál, located at its cur rent site, on a bend of the Černý Potok river. The settlement had already taken on the typical character of a High Medieval town, with two squares, town walls, three main gates, a new church (documented in around 1295), and a network of streets which es sentially passed between the wooden or wattle-and-daub hous es, which were partly dug into the earth (sporadic archeological remnants have been found). Archeological finds make it possible to date the main period of settlement to around the final third of the 13th century. The process of colonization was also underway in the surrounding countryside, which by this time featured pri marily agricultural linear settlements in forest clearings with ar able land. The large-scale colonization project, partly supervised by officials from the town of Bruntál, led to the establishment of villages at gold panning sites (Oborná, Mezina, Nová Véska) and near iron ore deposit (Stará Rudná, Světlá, Dolní
Václavov, Kočov, Velká Štáhle). The settlement of Staré Město was devel oping into a larger linear forest village. This wave of settlement appears to have culminated with the establishment of the small town of Jesenek, located close to large gold panning grounds on the Opava river and its tributaries and also near the mine work ings at the Vysoká hill; other settlements established at this time included Suchá Rudná, Dětřichovice, HorníVáclavov, and possibly also a now-defunct village on the site of what is now Valšov. The Přemyslid Kings Wenceslas I and Ottokar II built a stone castle at Freudenštejn to protect the panning grounds. The local nobility also established smaller villages on the edges of the Bruntál re gion - Markvartice, Hynčice, and possibly Tillendorf, though the position of the latter has not yet been definitively established. At the end of the 13th century, smaller settlements were founded at the locations of Malá Morávka (Lukenná?) and Malá Štáhle in con nection with iron ore mining in the upper Moravice river basin. The town of Bruntál continued to develop in the 14th cen tury, but in 1348 it became necessary to re-settle the abandoned town of Jesenek. In the second quarter of the 14th century, the Přemyslids built a new stone castle at Fürstenwalde, looking over Jesenek; it was built by the Duke of Opava and Ratibor Nicholas TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 257
II partially as a replacement for Freudenštejn, whose importance had declined. The Opava Přemyslids established a series of du cal manors in Staré Město, where they rebuilt the old Late Ro manesque Church of Our Lady in the Gothic style, as well as in Markvartice, Štáhle and Stará Rudná. There is a lack of reliable information about the activities of the gold mines during this period; we only know that Suchá Rudná was the site of a rela tively large hammerforge in the late 14th and early 15th centuries, which would certainly have supplied the miners with the tools they required. In the 15th century the intensity of the settlement process gradually declined, especially in the smaller villages near the edg es of the estate. Some settlements were abandoned and became defunct (Jesenek, Lukenná, Hynčice, Markvartice, Tillendorf, Dětřichovice, the village on the site of present-day Valšov, the settlement on the site of Suchá Rudná). Attempts at gold min ing continued (and are documented in 1439), but a major blow to the economic prosperity of Bruntál and most of the local villages was dealt by the arrival of the Black Legion in 1474 under Mat thias Corvinus, the King of Hungary and Bohemia. The castle at Fürstenwalde was also destroyed. The King passed control over the devastated estate to Jan of Vrbno, and after extending the duration of the holding on two occasions, in 1506 Jan’s descend ants succeeded in acquiring most of the estate from Duchess Barbara of Krnov as a freeholding. This was followed by a revival of gold panning (on the Opava river) and underground mining
(in the Suchá Rudná area). The Vrbno lords somewhat hesi tantly supported this activity by establishing a new settlement in Suchá Rudná and granting municipal rights to it; around 1538 these rights were transferred to the newly established town of Andělská Hora. A number of abandoned villages were resettled, and new villages were founded (e. g. Valšov, Malá Morávka, Nová Rudná, Slezský Kočov, Dlouhá Stráň). The recolonization of the estate under the control of the Vrbno lords culminated in the es tablishment of the town of Vrbno pod Pradědem in the early 17th century. An archeological perspective No traces of prehistoric settlement have been found in what is now the Bruntál region, though it was a frequently travelled area at the intersection of Moravia and what later became Silesia, as is evidenced by numerous finds of ancient coins, both lost and deposited. Permanent settlements only began to develop in the region when gold mining began around the turn of the 13th century; the town of Bruntál was founded at some point before 1213. Archeological surveys have documented this era via finds in the vicinity of the Church of the Immaculate Conception in Staré Město. Remnants of its Romanesque predecessor were uncov 258 ered in the 1970s, and in 2000 the remnants of the Romanesque church’s semicircular apse were found under the floor of the cur rent sacristy. Subsequent archeological surveys in the exterior parts of the site in 2011 uncovered the south wing of the Roman esque church’s lateral nave, again including a semicircular apse. The connection between the church and
the foundation of the town of Bruntál is proved beyond doubt by finds of pottery in the Early Medieval tradition, which has been dated to the first half of the 13th century. Historic mining activities have left traces to the north-east of Bruntál, where surface remnants of three deposits (the “soft vein”, the “large vein” and the Podmáslí vein, all listed as protect ed cultural monuments) have been found within the village of Suchá Rudná and in its vicinity. The shape of these deposits, and the mining methods used, suggest a connection with the oldest phase of mining in the Jeseníky mountain region; some scholars have even suggested that these workings date from prehistoric times. The surface workings in the Suchá Rudná area were ac knowledged as an archeological site in the 1970s, and they were the subject of research into mining history and later also a de posit survey. It was at this time that wooden structures were dis covered in the area of the “soft vein”. Other finds documenting the mining and processing of gold-bearing ores and sediments include two ore grinding stones and adits with timber posts in the southern part of the village. Archeologists returned to Suchá Rudná in 2012, when a pre viously unknown medieval working was discovered during con struction work at the Holzberg hotel. Excavation revealed that once the gold-bearing sediment had been extracted, medieval miners converted the resulting pit into a panning facility, using water to extract gold from workings at a higher elevation. The fortunate location of the find (2 to 6 metres below the current
ground level, in waterlogged soil without access to air) meant that the wooden structural components were excellently pre served, making it possible to at least partially reconstruct the ap pearance of the site. The working area was surrounded by walls lined with vertically oriented planks, supported by horizontal beams set into holes cut into the rock face. In order to withstand the lateral pressure of the water (which was probably channelled into the panning area from a reservoir situated near the Stará Voda stream), these structural components were fixed in place with large river rocks. At the centre of the channel was a double row of vertical structural elements whose function is not entirely clear; they could have been used to support equipment (which has not survived) for grinding and processing the material yield ed by the panning. The bottoms of the channels were lined with movable floor panels consisting of approximately 25 cm-wide planks with rounded edges on the shorter sides. The archeo logical survey discovered around 800 wooden elements, many of TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
which were suitable for dendrochronological analysis based on measuring the distances between the rings and comparing them with standard reference charts. Based on this method, we know that the structure was built from around 1225/1226 to 1231/1232. The main source of detailed information about this mining operation was the better-preserved western part of the site; the lower-lying eastern part has been more affected by destructive processes (flooding?), though it too yielded valuable finds and made it possible to document the appearance and function of the site. For example, the survey found conifer branches, which (as we know from later iconographie sources) were used to direct the flow of water for panning. It also found fragments of large wooden vessels carved out of ash wood, with handles made from conifer branches, as well as tools (wooden spatulas) and a sedi mentation tank. Parts of leather footwear worn by the miners were also found. The archeological survey conducted in 2012 in the northern part of Suchá Rudná discovered unique remnants of medieval mining and gold panning, which have no equivalent elsewhere in Central Europe. Taking into consideration that the panning area was built into the pit a certain number of years after the pit was excavated, the date of construction can be estimated as very close to the year in which the town of Bruntál was first documented. We know from the so-called Uničov document that Bruntál already existed by 1213. The extent of the medieval mine workings in Suchá Rudná demonstrates that at this time, the foot hill region below the
Jeseníky mountains was the focus of a chal lenging but well-planned settlement project whose purpose was to supply the Přemyslids (the King of Bohemia Ottokar I and his brother Vladislav Jindřich, the Margrave of Moravia) with the pre cious metals that were so important for them to implement their ambitious political plans. A botanical perspective There is palynological evidence for the existence of light birch pine forests in the Jeseníky mountain region at the beginning of the Holocene, with hazel spreading later, at the end of the Early Holocene. During the Middle Holocene, the region was domina ted by mixed forests consisting of hazel, oak, elm and lime, with a substantial population of spruce. The Late Holocene saw the spread of beech and fir, and the landscape became dominated by mixed (fir-)beech forests. Spruce is present at middle elevations. An interesting feature is the presence of larch pollen during the Holocene; this supports the hypothesis of its natural occurrence in the Jeseníky region. A soil carbon analysis carried out in the treeless Alpine areas of the Jeseníky mountains indicates primarily the intensity of hu man interventions in this region, based on fires that occurred as early as Roman times (1st century CE). The substantial presence of human influences at the highest elevations is revealed by the presence of carbon and pollen during the 13th and 14th centuries. The high volumes of carbon dated to the 15th and 16th centuries corresponds with the large-scale colonization described in his torical sources, which was associated with the
development of iron ore mining and processing in close proximity to the treeless Alpine areas. The palynological record of the High Medieval era indicates deforestation and a transformation into a cultural land scape, including in the middle elevations of the range. Deforesta tion at the lowest elevations did not become widespread until the 18th and 19th centuries. The sediments present in archeologically analyzed ore de posit sites at Suchá Rudná (dated to the 1230s) contain a relative ly diverse spectrum of plant macro- and microremains (carbons, seeds and fruits, pollen). The pollen and plant macroremains spectrum indicates a predominance of forest vegetation. Human activities at the location probably only lasted a relatively short time. No extensive deforestation had yet taken place in the sur rounding landscape, and the species composition of the forest vegetation had not yet undergone a major change. The pollen and plant macroremains spectrum does not reveal any substan tial traces of agricultural activities. Only rye pollen was found (in very small quantities), as well as certain indicators of meadows and pastures. An analysis of pollen, macroremains and xylotomic material reveals a rare correspondence in the predominance of species from coniferous forests with a small presence of beech. The relatively enclosed bottom of the valley, a location of fre quent climatic inversion with waterlogged meadowlands along the stream, is a suitable habitat for conifers. Spruce may even have predominated over wet-soil species such as alder, which was dominant elsewhere.
Beech was found only marginally; it is intolerant of waterlogged soil and probably did not grow at the bottom of the investigated valley in Suchá Rudná, but rather at higher elevations on the drier parts of the slopes. Seeds and fruits indicate the presence of forest clearings and cuts. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 259 ;
Seznam pramenů a literatury Prameny: Vydané prameny: Archivní fondy: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. V. (1294-1306) (eds. Antonius Boczek Josephus Chytil). Brunae 1850. Archiwum Panstwowe Kraków - fond: Archiwum miasta Krakowa Archiwum Panstwowe Wroclaw - fond: Rep 135, č. mikrofilmu T 79106 (Grotefendovy doplňky к regestáři Franze Kopetzkého) Deutschordenszentralarchiv Wien - fond: Urkunden Česká geologická služba Praha - fond: Archiv báňských map Moravský zemský archiv v Brně - fondy: Báňské hejtmanství Brno; Cerroniho sbírka. Národní archiv Praha - fondy: Česká dvorská komora - oddělení III, Stará montana Národní technické muzeum Praha - fond: Josef Lowag Staatsarchiv Nürnberg - fond: Johanniterordens - Rothenburg/Tauber, Urkunden (dnes v Mnichově) Státní okresní archiv Bruntál - pracoviště Krnov - fondy: Archiv města Bruntál; Archiv města Vrbno pod Pradě dem; Římsko katolický farní úřad Andělská Hora Státní okresní archiv Olomouc - fond: Archiv města Olomouc. Zemský archiv v Opavě - fondy: Řád německých rytířů v Bruntále. I. Místodržitelství řádu 1627-1820; Revírní báňský úřad Ostrava; Řád němec kých rytířů v Bruntále - I. Místodržitelství řádu; Slezský stavovský archiv Opava; Stabilní katastr slezský; Velkostatek Bruntál; Velkostatek Krnov Zemský archiv v Opavě - pobočka Olomouc - fondy: Arcibiskupství olomoucké - archiv konzistoře olo moucké; Báňsko-historický výzkum severní Moravy; Krajský soud - Horní senát Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VI. (1307-1333)
(eds. Peter Ritter von Chlumecky - Josephus Chytil). Brünn 1854. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VII. (1334-1349) (eds. Peter Ritter von Chlumecky - Josephus Chytil - Vincentius Brandl). Brünn 1858. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Urkunden-Sammlung zur Geschichte Mährens. VIII. (1350-1355) (ed. Vincenz Brandl). Brünn 1874. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. (805-1197) (ed. Gustav Friedrich). Pragae 1904-1907. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III. 1 (1231-1238) (ed. Gustav Friedrich). Pragae 1942. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V. 2 (1267-1278) (eds. Jindřich Šebánek - Saša Dušková). Pragae 1981. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz. I. Belehnungsbücher (ed. Karl Lechner). Brünn 1902. Die Urkunden des Deutschordenszentralarchivs in Wien. Regesten. III. Dezember 1418 - Dezember 1526 (eds. Udo Arnold - Marian Turnier). Quellen und Studien zur Geschichte des Deutschen Ordens 60/III. Marburg 2009. Kronika. Dětmar z Merseburku (přeložili Bořek Neškudla - Jakub Žytek). Memoria medii aevi 4. Praha 2008. Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter II. (eds. Colmar Grünhagen Heinrich Markgraf). Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven 16. Leipzig 1883. Letopis milevského opata Jarlocha. In: Milevský letopis. Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta (přeložila Anna Kernbach, ed. Magdaléna Moravová). Memoria medii aevi 18. Praha 2013, s. 79-125· Libri citacionum et sententiarum seu Knihy
půhonné a nálezové. III. (ed. Vincenc Brandl). 2. Půhony Olomúcké (1437-1448). Brunae 1880, s. 425-712. Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304-1521 (ed. František Dvorský). Archiv český čili staré památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. XVI (ed. Josef Kalousek). Praha 18 9 7, C.XXII, s. 73—560. 260 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
Listinář pana Viléma z Pernšteina z let 1304-1521 (ed. František Dvorský). Archiv český čili staré památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. XVII (ed. Josef Kalousek). Praha 1899, C.XXII, s. 1-283. Moravské Zemské Desky II. 1480-1566. Kraj Olomoucký (ed. František Matějek). Brno 1947. Moravské Zemské Desky III. 1567-1642. Kraj Olomoucký (ed. František Matějek). Praha 1953. Opavské zemské desky. Knihy zadní 1537-1613 (ed. Miloslav Rohlík). Opava 1961. Opavský listinář. IV. Litterae fundationum, dotationum, erectionum, confirmationum, praesentationum, collationum, resignationum altarium Oppaviae. (1439-1464). (ed. František Šigut). Opava 1969. Památná kniha olomoucká (kodex Václava z Jihlavy) z let 14301492,1528 (eds. Libuše Spáčilová - Vladimír Spáčil). Olomouc 2004. Urkunden des Klosters Kamenz (ed. Paul Pfotenhauer). Codex diplomaticus Silesiae. X. Breslau 1881. WEINELT, Herbert. Drei Urkunden zur südschlesische Volksgeschichte. Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte, 1939, roč. 3,s. 166-173. Zemské desky krnovské. Svazek 1.1403-1522 (ed. Dalibor Prix). Opava 2008. Mapy ALIS, Johann Anton (1762). General Berg Марра über die In Hergzog Thum Schleßien Fürsten Thum Troppau Auf der Hoch und TeütschmeisterischenHerrschafft Freüdenthal Unweith des Stadtls Engels Berg Dürren Saiffen Genant Gelegenes Camentl Lag Gebaüde). NA Praha, fond Stará montana, kart. 1124, sign. MM5- 288/3-1772 Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského I. Knihy přední(1413-1484) (ed. Jan Kapras). Historický archiv 28. Praha 1906. ASCHER, Adam (1861). Grund- auf- und
Kreuzriss des im Kronlande Schlesien, polit. Bezirk Freudenthal in der Katastral-Gemeinde Dürrseifen belegenen St. Barbara Stollen. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3259. Pozůstatky knih zemského práva knížetství opavského II. Desky zemské 1. (1431-1536) (ed. Jan Kapras). Historický archiv 31. Praha 1908. HÖNIGER, Johann (1832, cop. 1894): Situations-Plan über den Dürrseifener Gold-Bergbau. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/1118. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. II. (1253-1310) (ed. Josef Emler). Pragae 1882. BORUFKA (1852). Karte zu dem Freifahrprotokoll in Engelsberg3. Nov. 1853 Z. 3155 über die Muthung Z. 2675 al 1852 des Severin Raab in Klein-Mohrau. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3263. Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173-1526 (eds. Adolf Turek - Metoděj Zemek). Sborník archivních prací, 1983, roč. XXXIII, s. 149-296 a 485-527. Regesten zur schlesischen Geschichte 1316-1326 (eds. Colmar Grünhagen - Konrad Wutke). Codex diplomaticus Silesiae. XVIII. Breslau 1898. Registrum St. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Auszügen mitgetheilt (eds. Wilhelm Wattenbach - Colmar Grünhagen). Codex diplomaticus Silesiae. VI. Breslau 1865. bez autora (1861). Lagerungskarte über die mit dem Freischurfe No Exh 1564 ai 1861 entbloesten Bleierze in den Gemeinde Altwasser Bezirk Freudenthal in Schlesien und das hierüber zu verleihende Grubenfeld und dem Schutznamen
Georg bestehend in 4 Massen. ZA Opava, pob. Olomouc, fond Báňsko-historický výzkum severní Moravy, inv. č. 293. bez autora (1683). Goldbergwerck St. Augustin in Dürrseifen. NTM Praha, fond Josef Lowag, sign. IV (překreslil J. Höniger 20. 6.1832). Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen. Urkunden (1136-1528) (ed. Konrad Wutke). Codex diplomaticus Silesiae XX. Breslau 1900. bez autora (bez roku). Cu - Ludvíkov ve Slezsku. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A559. Schlesisches Urkundenbuch. Driter Band 1251-1266 (ed. Winfried Irgang). Köln - Wien 1984. LUMBE, Μ. (1852). Karte über die dem Sommer 1852 erfolgte Fixerung und Lagerung der erzherzoglichen Bleistolln Maass am Hohnberg im würbenthaler Forstrevier, Gemeinde Würbenthal Bezirkhauptmannsche Freudenthal. Česká geologická služba, Schlesisches Urkundenbuch. Fünfter Band 1282-1290 (ed. Winfried Irgang). Köln - Weimar - Wien 1993. Urkunden der Klöster Räuden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor (ed. Wilhelm Wattenbach). Codex diplomaticus Silesiae II. Breslau 1859. archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3242. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 26I
?g 5 ΰ^Τ 4 MOLLER, Max (1896). Lagerungskarte über 4 einfache Crubenmasse: Hedwig I, II, III и. IV auf einen im Emil Heffterschen ATTWATER, Donald. Slovník svátých. Vimperk - Rudná u Prahy 1993. ť~ / X,1^ Freischurfe No exh 2521 de 1893 in Gemeinde Engelsberg Bezirk:Freudenthal erzielten Erzfund. Česká geologická služba, BAKALA, Jaroslav. Holasické pomezí v 11. a 12. století. ČSM-B, 1964, roč. 13, s. 105-117. archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3256. POSSELT, Wilibald (1894). Kutba na zlatou rudu v kat. obci: Suchý Zejfs. okr. Bruntál ČSIez. Česká geologická služba, archiv báňských map, sign. KH-MA-A/3241. BAKALA, Jaroslav. Holasické pomezí v 11. a 12. století. In: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku, výbor z článků a studií Jaroslava Bakaly (eds. Martin Wihoda - Petr Elbel). Brno 2002. Suchá Rudná, Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880 - Morava a Slezsko, list B2_a_6MS_2947-2_6 (1836). Dostupné z: https ://ags.cuzk.cz/archiv/ BAKALA, Jaroslav. К otázce kontinuity osídlení v /okovaných městech Opavské provincie. ČSM-B, 1973, roč. 22, s. 50-65. Literatura ABELN, Reinhard. Die heilige Barbara. Leben - Legenden Bedeutung. Kevelaer 2011. AGRICOLA, Georg. De Re Metallica Libri XII. Zwölf Bücher vom Berg- und Hüttenwesen. Wiesbaden 2006. AICH LER, Jaroslav - PROSOVÁ, Marie - SEKYRA, Josef. Výzkum paleoreliéfu se zřetelem к výskytu Au v oblasti Suchá Rudná. Zprávy o geologických výzkumech v r. 1985, ÚÚG Praha 1988, s. 11-13. AICHLER, Jaroslav a kol. Prognózní zhodnocení ložiska Au-rud Suchá Rudná - střed. Rkp. ÚÚG, Praha 1985, s. 24-25. AICHLER, Jaroslav a kol.
Zlatonosná mineralizace na lokalitě Suchá Rudná v Jeseníkách. Sborník geologických věd, Ložisková geologie, mineralogie, 1990, roč. 29, s. 79-107. ALEXY, Zbigniew - LASOTA, Czeslaw. Wyniki badan architektoniczno-archeologicznych w košciele parafialnym p.w. šw. Andrzeja w Srodzie Šlqskiej przeprowadzonych w zwiqzku z wymianq posadzki. Šredzkie Zeszyty Naukowe 1/2005. Wroclaw 2005, s. 1-24. ANDERBERG, Anna-Lena. Atlas of seeds and small fruits of Northwest-Europaean plant species with morphological descriptions. Part 4 - Resedaceae - Umbelliferae. Swedish Museum of Natural History. Stockholm 1991. ANTONIN, Robert - KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor. Slezsko v časech raného středověku. In: Slezsko v dějinách českého státu I. (ed. Zdeněk Jirásek). Praha 2012, s. 136-144. ANTONÍN, Robert - PRIX, Dalibor. Slezský a opolský region ve BAKALA, Jaroslav. Národnostní a politický vývoj Slovanů v opavském a těšínském Slezsku do konce 12. století. In: Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku, výbor z článků a studií Jaroslava Bakaly (eds. Martin Wihoda - Petr Elbel). Brno 2002. BAKALA, Jaroslav. Urkundenzeugnisse von der Weichbildverfassung in den mährischen Städten des Magdeburger und Leobschützer Rechtes. Folia diplomatica, 1976, roč. 2, s. 77-86. BAKALA, Jaroslav. Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku. ČSM-B, 1977, roč. 24, s. 97-122. BALETKA, Ladislav - LOUDA, Jiří. Znaky měst Severomoravského kraje. Ostrava 1980. BARTELS, Christoph - HEMKER, Christiane. Silberbergbau im Mittelalter. Montanarchäologische Forschung in Deutschland. In: Silberrausch und Berggeschrey-Archäologie
des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen. Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, s. 27-38. BARTLOVÁ, Milena. Mistr Týnské kalvárie. Český sochař doby husitské. Praha 2004. BARTOŠ, Josef - SCHULZ, Jindřich - TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. XIII. Okresy: Bruntál, Jeseník, Krnov. Olomouc 1994. BERGGREN, Greta. Atlas of seeds and small fruits of NorthwestEuropaean plant species with morphological descriptions. Part 2 - Gyperaceae. Swedish Natural Science Research Council, Stockholm 1969. ANTONÍN, Robert. České země za posledních Přemyslovců. I. BERGGREN, Greta. Atlas of seeds and small fruits of NorthwestEuropaean plant species with morphological descriptions. Part 3 - Salicaceae - Cruciferae. Swedish Museum of Natural History, Stockholm 1981. (1192-1253). Cestou proměny společnosti к vrcholně středověké monarchii. Praha 2012. BERGER, Karl Die Besiedlung des deutschen Nordmähren im ij.und 14. Jahrhunderte. Brünn 1933. 13. století a prvních desetiletích 14. věku. In: Slezsko v dějinách českého státu I. (ed. Zdeněk Jirásek). Praha 2012, s. 167-260. 2б2 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
BIERMANN, Gottlieb. Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874. DEMEK, Jaromír (ed.). Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Hory a nížiny. Praha 1987, s. 347, 417,462-463. ČS"· /y-f BIERMANN, Gottlieb. Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen 1863. DOLEŽEL, Jiří. Na okraj nálezů středověkých skládacích vážek z českých zemí. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti ťjf/, Vií ‘ BÍLEK, Jaroslav - ŠIMON, Zdeněk. Ke kutacím pracím na zlato 60. narozenin Josefa Žemličky (eds. Eva Doležalová - Robert Šimůnek - Dana Dvořáčková - Aleš Pořízka). Praha 2007, s. a stříbro ve Slezsku ve druhé polovině 18. století. Rkp. Ústav pro výzkum rud, Český báňský archiv Kutná Hora 1957. 147-157· BÍLEK, Jaroslav. К některým otázkám „měkkého" dolování ve Slezsku. ČSM-B, 1965, roč. 14, s. 36-41. DORN, Reinhard. Mittelalterliche Kirchen in Braunschweig. Hameln 1978. BOUZEK, Jan. Lužická kultura na Opavsku a její vztah к lokalitám v polském Horním Slezsku. Archeologické rozhledy, 2003, roč. 55 (2), s. 272-284. DOSOUDIL, Josef. Das Bergwerk in Klein-Mohrau in Schlesien im Jahre 1618. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Mähren und Schlesiens 40,1938, s. 131-132. BŘÍZA, Svatopluk. Archeologický výzkum ve Starém Městě. Vpřed, DRAGOUN, Zdeněk. Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002. 1974, č. 47, s. 3. BŘÍZA, Svatopluk. Staré Město. Průvodce městem. Náš domov, 1991, roč. 4, příloha s. 45-46. BŘÍZA, Svatopluk. Záchranný výzkum Bruntál - zámek 1976 (okr. DUDA Jan. Geologie, petrografie a ložiska okolí Suché Rudné v okrese
Bruntál. Rkp. Přírodovědná fakulta Masarykovy univerzity Brno 1958. DUDOVÁ, Lydie - HÁJEK, Michal - PETR, Libor - JANKOVSKÁ, Bruntál). Přehled výzkumů 1976,1978, s. 111. BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Zaniklá hornická místa ve Slezsku. Andělská Hora. Opavský Týdenník, příloha Ostravan, 19. 8.1882. BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír. Zaniklá hornická místa ve Slezsku. Johannistal, Horní Grunt, Vrbno, Důrzejf. Opavský Týdenník, příloha Ostravan, 16. 9.1882. BÜRGER, Stefan - WINZELER, Marius. Die Stadtkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Architektur und Kunst. Dößel 2006. CAPPERS, René T. J. - BEKKER, Renée Μ. - JANS, Judith. Digitale zadenatlas van Nederland. Groningen 2006. CEPEK, Josef - TESAŘ, Jan - FANTA, Otakar - NOVÁK, Jaromír. Kronika obce Světlá Hora a okolí. Bez místa a data vydání (Bruntál 1996). CEPEK, Josef. Staré Město a Nová Véska (nástin historie obce). Staré Město 2007. CURK, Jože. Mestna proštijska cerkev v Ptuju. Kulturní in naravni spomeniki Slovenije. Zbirka vodnikov. Ljubljana 1977. CURK, Jože. Proštijska cerkev na Ptuju. Časopis za zgodovina in narodopisje, 1996, roč. 1, s. 6-17. Das Himmels Fundgrube. Chemnitz und das sächsisch-böhmische Gebirge im 15. Jahrhundert (eds. Uwe Fiedler - Hendrik Thoss Enno Bünz). Chemnitz 2012. DĚDKOVÁ, Libuše - HORNIŠER, Ivan. Malá Morávka. Karlov. Ostrava 1994· DĚDKOVÁ, Libuše. Poznámky к nástěnnému malířství ve Slezsku. In: Od gotiky к renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 14001550. IV. Opava, (ed. Kaliopi Chamonikola). Brno 1999, s. 67-70. Vlasta. Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: deepening elevational
contrast in pollen assemblages since late prehistory. Accepted manuscript online, 2018, DOI: io.iw/jvs.i26i2. DVORSKÁ, Hana - PRIX, Dalibor. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Andělské Hoře (okr. Bruntál) a jeho renesanční podoba. In: Pro arte. Sborník к poctě Ivo Hlobila (ed. Dalibor Prix). Praha 2002, s. 271-282. DVORSKÁ, Hana. Světlá. Praha 2003. Nepublikovaný strojopis, heslo připravené pro Umělecké památky Moravy a Slezska. 4. R/Ž. DVOŘÁK, Jiří. Pozůstatky jihočeského hornictví v historické krajině jižních Čech. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, 2013, roč. 27, č. 1, s. 142-154. EBERHART, Helmut. HI. Barbara. Legende, Darstellung und Tradition einer populären Heiligen. Graz 1988. EIXLER, Wendy - LENTZSCH, Susann. Vom Erz zur Silbermünze. Od rudy ke stříbrné minci. In: Silberrausch und Berggeschrey -Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen. Stříbrná horečka a volání hor / Archeologie středověkého hornictví v Sasku a v Čechách (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, s. 217-238. ENS, Faustin. Das Oppaland, oder der Troppauer Kreis, nach seinen geschichtlichen, naturgeschichtlichen, bürgerlichen und örtlichen Eigenthümlichkeiten. III. Beschreibung des Oppalandes und seiner Bewohner im Allgemeinen und die Ortsbeschreibung des Fürstenthums Troppau im Besondern. Wien 1836. FIDLER, Pavel. Bruntál. Praha 1967. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 263
FIRZST, Stanislaw. Šredniowieczny osrodek górnictwa zlota w Mikolajowicach, woj. Legnica. Slaskie wiadomosci prahistoryczne, Glogów 1997. FOJT, Bohuslav a kol. Paragenetická studie měďnorudného výskytu Ludvíkov и Vrbna pod Pradědem. ČSM-A, 1988, roč. 37, č. 3, s. 239-265. FRIEDRICH, Verena. St. Martini zu Braunschweig. PEDAKunstführer 319/1995. Passau 1995. COŠ, Vladimír - NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. Nadzemní objekt v Rýmařově - Hrádku. ČSM-B, 1975, roč. 24, 2, s. 97-105. GOŠ, Vladimír - NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. Počátky osídlení Rýmařova. Památky archeologické, 1985, roč. 76, s. 184-227. GOŠ, Vladimír. Slovanská keramika 10.-13. stol, na severní Moravě, VVM, 1975, roč. 27, s. 291-302. GOTTWALD, Adolf - RÖSSLER, Helmut. Freudenthal und seine Kreisgemeinden. Dokumentation eines Landkreises im Ostsudetenland. Heimatkreis Freudenthal. Esslingen 1990. GOTTWALD, Adolf. 700 Jahre Lichtewerden. Festvortrag, gehalten anläßlich des Lichtewerdener Jubiläumstreffens am 30. Juli 1967 in Augsburg. Freudenthaler Ländchen, 1967, roč. 38, s. 391-397, 440-445· GOTTWALD, Adolf. Der Ortsname Engelsberg. Freudenthaler Ländchen, 1962, roč. 33, s. 68-69. GOTTWALD, Adolf. Der Wall um die Kirche in Altstadt. Freudenthaler Ländchen, 1984, roč. 55, s. 348-349. GOTTWALD, Adolf. Die Gründung des Dorfes Schreiberseifen. Freudenthaler Ländchen, 1962, roč. 33, s. 95-96. GOTTWALD, Adolf. Lichtenwerden. Bamberg 1969. GOTTWALD, Adolf. Vogelseifen (Alt-Vogelseifen, Neu-Vogelseifen und Wiedergrün). Zur Geschichte meines sudetendeutschen Heimatdorfes. Neuburg/D. 1973. GOTTWALD, Adolf. Würbenthal. Zur
Geschichte einer sudetenschlesischen Bergstadt. Sindelfingen 1975. HANIČÁK, Ondřej. Renesanční domy moravskoslezského pomezí. Příspěvek к poznání typologie a formálních aspektů měšťanské obytné architektury 16. a 17. století. Opava 2015. HANULIAK, Milan - HOŠŠO, Jozef - HUNKA, Ján. Najvýznamnejšie poznatky z výskumu Banskoštiavnického dominikánského kláštera. К schopnostiam výpovede tradičných datovacích prostriedkov. Slovenská archeológia, 1996, roč. 44, s. 307-326. HANULIAK, Milan. Príspevok к počiatkom středověkého města Banská Štiavnica. Archaeologia historica 20/95. Sborník příspěvků přednesených na XXVI. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu 264 středověkých měst. Čelákovice 12.-16. září 1994 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Čelákovice 1995, s. 275-284. HANULIAK, Václav - ŠIMKOVIC, Michal. Dončov hrad a vrcholnostredoveké refugium nad Zvolenom. Archaeologia historica 22/97. Sborník příspěvků přednesených na XXVIII. celostátní konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky к problematice archeologie středověku. Nitra 23.-26. září 1996 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Nitra 1997, s. 161-168. HANULIAK, Václav. Archeologický výskům zvolenského komitátneho hradu. (Výsledky po druhej výskumnej sezóne.) Archaeologia historica 19/94. Sborník příspěvků přednesených na XXV. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na opevněná sídla. Luhačovice, 4.-8. října 1993 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Zlín 1994, s. 207-214. HANULIAK, Václav. К problematike počiatkov města Krupiny.
Archaeologia historica 20/95. Sborník příspěvků přednesených na XXVI. konferenci к problematice archeologie středověku s hlavním zaměřením na nové výsledky výzkumu středověkých mést. Čelákovice 12.-16. září 1994 (ed. Vladimír Nekuda). Brno Čelákovice 1995, s. 267-274. HANULIAK, Václav. Materiálně doklady remeselníckych dielnína Pustom hrade. Archaeologia historica 26/01. Sborník příspěvků přednesených na 32. konferenci archeologů středověku České republiky a Slovenské republiky s hlavním zaměřením na získávání a zpracování surovin. Čáslav 25.-28. září 2000 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Čáslav 2001, s. 185-191. HAVELKA, Jaroslav. Přehled literatury a vývoje názorů o genezi kyzových polymetalických ložisek. Sborník vědeckých prací VŠB Ostrava, řada hornicko-geologická, 1971, roč. 17, č. 1, s. 93-106. HÁZA, Zdeněk. Městečko Andělská Hora a její obyvatelé v 17. století. Časopis Matice moravské, 1994, roč. 113, s. 71-82. HINDIN, Adam S. Ethnische Bedeutung der sakralen Baukunst. „Deutsche“ und „tschechische“ Pfarrkirchen und Kapellen in Böhmen und Mähren (1150-1420). In: Böhmen und das Deutsche Reich. Ideen- und Kulturtransfer im Vergleich (13.-16. Jahrhundert) (eds. Eva Schlotheuber- Hubertus Seibert). München 2009, s. 11-33. HODNÝ, Václav a kol. Suchá Rudná - střed. Závěrečná zpráva z vyhledávacího průzkumu Au rud. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1990. HOFFMANN, František. České město ve středověku. Praha 1992. HOFFMANN, Yves. Die Geschichte von Dippoldiswalde bis zum Ende der ersten Bergbauperiode um 1400. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege,
2010, č. 51-52/2009-2010, s. 391-421. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
HOFMANN, Gustav. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň - Sušice 1984. CHOCHOLATÝ, František. Nejstarší pečeť města Bruntálu. WM, 1984, roč. 36, s. 80-81. HORNIŠER, Igor. Archeologické doklady hornické činnosti v Malé Morávce z počátku 14. století. Terra. Sborník Montanistickogeologické nadace, 1997, roč. 3, s. 11-13. CHOROWSKA, Mafgorzata. Rezydencje šredniowieczne na Šlqsku. Zamki, patace, wieže mieszkalne. Wroclaw 2003. HORNIŠER, Igor. Středověký sídlištní objekt v Malé Morávce. Informační zpravodaj členů Severomoravské pobočky Československé společnosti archeologické, září 1987, s. 30-34. IRGANG, Winfried. Freudenthal als Herrschaft des Deutschen Ordens 1621-1725. Quellen und Studien zur Geschichte des Deutschen Ordens 25. Bonn - Bad Godesberg 1971. HORNIŠER, Igor. Těžba železných rud na východním úbočí JAN, Libor. Václav 1/. a struktury panovnické moci. Knižnice Matice moravské 18. Brno 2006. Jeseníků. Sborník bruntálského muzea 2009. Bruntál 2009, s. 41-48. JAN, Libor. Václav II. Král na stříbrném trůnu. 1283-1305. Praha 2015. HORNIŠER, Ivan. Park bruntálského zámku. Bruntál (nedatovaná skládačka, nestránkováno). JANÁK, Vratislav - KOUŘIL, Pavel. Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě. ČSM-B, 1991, roč. 40, s 193-219. HOSÁK, Ladislav-ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M-Ž. Praha 1980. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 1938. HOSÁK, Ladislav. Počátky města Bruntálu. Vlastivěda Severomoravského kraje - okres Bruntál, 1962, roč. 2, s.
15-18. HRABAL, Jaroslav - KUNDRÁT, Marek. Mineralogická charakteristika vzorků z oblasti Suché Rudné-sever. Rkp. Výzkumný a vývojový ústav, o. z. ČSUP Stráž pod Ralskem 1990. HRAZDIL, Vladinmír- DOČKAL, Petr-VOKÁČ, Milan. Rudní lokality na Českomoravské vrchovině s nálezy hornických nástrojů. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací, Archeologické výzkumy na Vysočině, Suplementum 1, Jihlava - Brno 2007, s. 282-305. HRUBÝ, Petr- HEJHAL, Petr- HOCH, Aleš- KOČÁR, PetrMALÝ, Karel - MACHÁŇOVÁ, Lenka - PETR, Libor - ŠTELCL, Jiří. Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku. Památky archeologické Clil, 2012, s. 339-418. HRUBÝ, Petr - HEJHAL, Petr - KOČÁR, Petr - MALÝ, Karel - PETR, Libor. Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 422. Brno 2014, s. 199-200. HRUBÝ, Petr - JAROŠ, Zdeněk - KOČÁR, Petr - MALÝ, Karel MIHÁLYOVÁ, Jana - MILITKÝ, Jiří- ZIMOLA, David. Středověká hornická aglomerace na Starých Horách и Jihlavy. Památky archeologické XCVI, 2006, s. 171-264. HRUBÝ, Václav. Tři studie o české diplomatice. Brno 1936. JANÁK, Vratislav - RATAJ, Petr. Pravěká minulost Bruntálu a jeho horského okolí. ČSZM-B, 2015, roč. 64, s. 1-20. JANÁK, Vratislav. Prehistorické kamenné artefakty v bruntálském muzeu a počátky osídlení severozápadní části Nízkého Jeseníku. Sborník bruntálského muzea 2000. Bruntál 2000, s. 5-14. JANEČKA, Josef. Výpočet zásob na lokalitě Cu-rud, Ludvíkov ve
Slezsku, stav к 1.1.1953. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Kutná Hora 1953. JANKOVIČ, Vendelín. Dominikánsky kostol a kláštor v Banskej Štiavnici a jeho najbližšie okolie. Vlastivědný časopis, 1965, roč. XIV, s. 127-132. JENÍK, Jan - HAMPEL, Rudolf. Die waldfreien Kammlagen des Altvatergebirges (Geschichte und Ökologie). MährischSchlesischer Sudetengebirgsverein. Kirchheim/Teck 1991. JUCK, Lubomír. Výsady miest a mestečiek na Slovensku. I (12381350). Bratislava 1984. JUCHELKA, Jiří. Lužická kultura v českém Slezsku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 47, Brno 2014, s. 8 a 270. JURSITZKA, Rudolf. Festschrift aus Anlass der vor 400 Jahren erfolgten Erhebung Engelsberg zur Stadt. Augsburg 1956. KAŽMIERCZYK, Józef- GRODZICKI, Andrzej. Górnictwo zlota koto Ztotoryi na Dolnym Šlqsku w XI-XIV wieku w šwietle badan archeologicznych i geologicznych. Studia Archeologiczne. Wroclaw 1976, roč. 7, s. 205-247. KAŽMIERCZYK, Józef. Šl^skie zloto. In: Czlowiek i s'rodowisko w pradziejach. Warszawa 1983, s. 169-176. HUDÁK, Ján. Patrocíniá na Slovensku. Bratislava 1984. KEJŘ, Jiří. К privilegiu knížete Soběslava II. pro pražské Němce. Právněhistorické studie, 1969, roč. 14, s. 249-258. CHÁB, Jan a kol. Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu. Praha 2008. KEJŘ, Jiří. Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánníregion pohledem mezioborového výzkumu 265
KIBIC ml., Karel - VANĚK, Vojtěch. Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 19. Praha 2012. KIBIC ml., Karel. Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 17. Praha 2010. KIBIC, Karel. Řešení přestavby centra města Bruntálu. Památková péče, 1969, s. 12-29. KIECOŇ, Marek - PRIX, Dalibor -ZEZULA, Michal. Měšťanské domy čp. 30 a 31 v Horním Benešově. Výsledky stavebněhistorického průzkumu a archeologického výzkumu. Průzkumy památek, 2006, roč. 13-2, s. 78-79. KIECOŇ, Marek. Bruntál (okr. Bruntál). Náměstí míru, parcela č. 91. Přehled výzkumů, 2005, roč. 46, s. 279-281. KIECOŇ, Marek. Bruntál. Náměstí Míru a přilehlé ulice. Rekonstrukce -1. etapa. Nálezová zpráva. Opava 2004. KIMPFLINGER, Wolfgang. Baudenkmale in Niedersachsen. 1. Stadt Braunschweig. 1. Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland. Hameln - Hannover 1993. KINNE, Andreas - RELM, Thomas - RUMMER Matthias. FrühneuzeitlicherZinnseifenbergbau bei Carlsfeld, Erzgebirgkreis. In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in Sachsen. Internationale Fachtagung Dippoldiswalde 9. bis 11. September 2010 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2011, s. 86-89. KLÁPŠTÉ, Jan. Bohemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů. Kniha к poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (ed. Milada Studničková). Praha, s. 217-227. KLÁPŠTĚ, Jan. Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005. KLÁPŠTÉ, Jan. Stadt und Umland. Vom Wandel einer Landschaft
im Zuge der Urbanisierung. In: Burg - Burgstadt - Stadt. Zur Genese mitelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa (eds. Hansjürgen Brachmann). Berlin 1995, s. 207-211. KLÁPŠTĚ, Jan. Změna - středověká transformace a její KLOSKE, Othmar. Chronik von Würbenthal. Beitrag zum 900jährigen Stadt-Jubiläum 1611, 24. 6., 1911. Würbenthal 1911. KNAUF, Tassilo. Die Architektur der Braunschweiger Stadtpfarrkirchen in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts. Quellen und Forschungen zur Braunschweigischen Geschichte 21. Braunschweig 1974, s. 14-131. KNEIFEL, Reginald. Topographie des kaiserl. königl. Antheils von Schlesien. II. 2. Von den übrigen Herrschaften, Städten und Ortschaften der beiden Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, dann dem Fürstenthume Neisse in alphabetischer Ordnung. Brünn 1805. KNEIFEL, Reginald. Topographie des kaiserl. königl. Antheils von Schlesien. II. 3. Von den übrigen Herrschaften, Städten und Ortschaften der beiden Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, dann dem Fürstenthume Neisse in alphabetischer Ordnung. Brünn 1806. KNOFLÍČEK, Tomáš. Nástěnná malba za vlády Lucemburků na Moravě. Olomouc 2009. KOČÁR, Petr - KOČÁROVÁ, Romana - PETR, Libor - CRKAL, Jiří- DERNER, Kryšof- LISSEK, Petr. Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných hor. In: Archaeomontan 2012. Arbeits-und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 28 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2014, graf 1-4. KOČÁR, Petr - PETR, Libor - KOČÁROVÁ, Romana. Změny vegetace v hornickém revíru Přísečnice / Vegetationswandel im Bergrevier Preßnit. In:
Archaeomontan 5, 2018. Středověké hornictví a hutnictví na Přísečnicku ve středním Krušnohoří - Mittelalterlicher Bergbau und Hüttenwesen in der Region Preßnitz im mittleren Erzgebirge Veröffentlichungen des Landesamtes für Archäologie Sachsen, Band 68. (ed. Kryštof Derner). Dresden, v tisku. KOHOUTEK, Jiří - MILITKÝ, Jiří. Hromadný nález římských mincí a bronzové spony z doby římské ze Starého Města и Bruntálu. Pravěk, 2003, roč. 13, s. 405-420. KLÍR, Tomáš. Osídlení horských oblastí Čech ve středověku KOHOUTEK, Jiří. Předběžná zpráva o zjišťovacím archeologickém výzkumu v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu v roce 2002. Sborník bruntálského muzea 2003. Bruntál 2003, s. 3-16. a raném novověku - východiska interdisciplninárního výzkumu. Archaeologia historica 35/2 (eds. Zdeněk Měřínský- Pavel Kouřil). Brno 2010, s. 373-391. KOHOUTEK, Jiří. Staré Město и Bruntálu (okr. Bruntál). Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Přehled výzkumů, 2002, roč. 44, s. 276-277. předpoklady. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha 1994, s. 9-59. KLÍR, Tomáš. Procesy pustnutí, válečné škody a tzv. sociální úhory. Chebsko v pozdním středověku. Archaeologia historica 42/2, 2017 (eds. Jiří Macháček - Pavel Kouřil). Brno 2017, s. 713-743. 266 KOHOUTEK, Jiří. Výzkum v presbytáři kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu v roce 2002. Archaeologia historica, 2004, roč. 29, s. 493-504. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
KOLÁŘ, František - ZEZULA, Michal. Infrastruktura veřejných prostranství a komunikací Opavy a dalších měst. In: Středověká Evropa v pohybu. К poctě Jana Klápště (eds. Ivana Boháčová Petr Sommer) Praha 2014, s. 251-254. KOUŘIL, Pavel. Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech. Г^ ^^ Archaeologia historica 18/93. Sborník príspevkov přednesených na XXIV. celoštátnej konferenci! archeologův středověku KOLÁŘ, Tomáš - RYBNÍČEK, Michal. Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické - Levoča '92 na tému etnický pohyb a změny v štruktúre středověkého osídlenia. Čingov, 28. 9.-2.10.1992 (ed. Vladimír a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2015. Nekuda). Brno - Levoča 1993, s. 141-150. KONEČNÝ, Lubomír Jan. Nejstarší krypty a funkce svatopetrského chrámu v Brně. Umění, 1996, roč. 44, s. 315-344. KÖNIG, Bruno. Die Bergregalitäts-Rechte der Breslauer Fürstbischöfe über die Coldbergwerke bei Zuckmantel. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens, 1908-1909, roč. 4, s. 57-75. KORBELÁŘOVÁ, Irena - ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko v církevních statistikách olomoucké diecéze (arcidiecéze) z 2. pol. 18.-1. pol. 19. století. ČSZM-B, 1995, roč. 44, s. 136-137. KORBELÁŘOVÁ, Irena. Několik poznámek к vývoji nižších územně správních celků (vikpild, krajů) v Horním Slezsku. Studia Šlqskie, 2004, roč. 53, s. 135-147. KOUŘIL, Pavel - PLAČEK, Miroslav. Hrad Luginsland a jeho úloha v kolonizaci Krnovská. ČSM-B, 1985, roč. 34, s. 114-127. KOUŘIL, Pavel - PLAČEK,
Miroslav. Vznik, vývoj a funkce čtyř hradů v okolí Vrbna pod Pradědem (okres Bruntál). ČSM-B, 1988, roč. 37, s. 241-251. KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor-WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno - Opava 2000. KOUŘIL, Pavel - PRIX, Dalibor-WIHODA, Martin. Středověké fortifikace a „Jesenická stezka“ v údolí Černé Opavy. Archeologia Historica, 1998, roč. 23, s. 111-131. KOUŘIL, Pavel - WIHODA, Martin. Die Rolle des Meilenrechts in der Genese der ältesten landesfürstlichen Burgen und Städte Böhmisch-Schlesiens. Castrum Bene, 1998, roč. 6, s. 167-194. KOUŘIL, Pavel. Die Burg Freudenstein in Schlesien und ihr Hinterland. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných Miroslavu Richterovi a Zdeňku Smetánkoví (eds. Jana Kubková - Jan Klápště - Martin Ježek - Petr Meduna et al.). Praha 1997, s. 382-393. KOUŘIL, Pavel. Příspěvek к poznání osídlení venkovského charakteru na Opavsku v mladší a pozdní době hradištní. ČMM, 1989, roč. LXXIV, s. 203-215. KOUŘIL, Pavel. Slovanské osídlení českého Slezska. Brno - Český Těšín 1994· KOUŘIL, Pavel. Slovanské osídlení opavského a těšínského Slezska (stručný přehled stavu výzkumu). Šl^skie prače prahistoryczne 2. Katowice 1991, s. 97-105. KOUŘIL, Pavel. Středověké železné sekery ze slezských hradů a nové nálezy z hradu Quingburgu (kat. úz. Heřmanovice). Sborník bruntálského muzea 2002. Bruntál 2002, s. 17-30. KOWALSKI, Stanislaw. Románská bazylika šw. Mikoíaja w Gíogowie. In: Ze studiów nad šredniowiecznym Glogowem i Krosnem. Prače Lubuskiego Towarzystwa Naukowego. Komisja Historii VIL 3. Zielona Góra 1970, s. 49-62.
KOZACZEWSKA-GOLASZ, Hanna - KOZACZEWSKI, Tadeusz. Trzynastowieczny košciótNP Marii w Ziotoryi. Prače Naukowe Instytutu Historii Architektury, Sztuki i Techniki we Wroclawiu 22. Studia i Materiály 11. Wroclaw 1989, s. 113-139. KOZACZEWSKA-GOLASZ, Hanna. Halowe košciofyzXIII wieku na Šlqsku. Wroclaw 2015. KOZACZEWSKI, Tadeusz. Cíogów šredniowieczny do koňca XIII w. Osadnictwo i architektura. Glogów 2006. KOZACZEWSKI, Tadeusz. Z badaň nad zabytkami architektury w Šrodzie Šlqskiej. Košcióíšw. Andrzeja w Šrodzie Šlqskiej. Zeszyty Naukowe Politechniki Wroclawskiej 67. Architektura V. Wroclaw 1963, s. 41-58. KRACÍKOVÁ, Lucie - BELLING, Vojtěch. Středověká sakrální architektura na Frýdlantsko. Vlastivědná knihovníčka Společnosti přátel starožitností 12. Praha 2003. KRACÍKOVÁ, Lucie - SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností 9. Praha 2000. KRÁL, Jaroslav. Hrnčířská pec v Bruntále. Přehled výzkumů, 1967, roč. 11, s. 54-55. KRÁL, Jiří. Hrnčířská pec v Bruntále. Přehled výzkumů, 1966,1967, s. 54-55· KRAMPLOVÁ, Jana - RYŠAVÁ, Marie. 700 let Světlé Hory 12671967. Světlá Hora 1967. KRAMPLOVÁ, Jana. Světlá v urbářích bruntálského panství z let 1604,1618 a 1627. Sborník Vlastivědného ústavu v Bruntále. Bruntál 1968, roč. 1, s. 7-14. KRASNOKUTSKÁ, Tereza - ZEZULA, Michal. Bruntál - teplovod, číslo akce NPÚ Ostrava 69/09. Nálezová zpráva. Opava 2010. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 267 ^ó v-
Zg x (ÿ? v tS KRASNOKUTSKÁ, Tereza - ZEZULA, Michal. Bruntál (k. ú. Bruntál-město, okr. Bruntál). Přehled výzkumů, 2011, roč. 52, č. 2, s· 136-i38. KREJČÍKOVÁ, Jarmila. Nejstarší městská pečeť. Náš domov, Bruntál 17. 6.1993, roč. 4, č. 11, s. 1 a 3. KUBA, Bohumil. Nález mlýnského kamene na drcení zlatonosné rudy. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 1986, roč. 12, č. 2, s. 39-40. Historii Architektury, Sztuki i Techniki Politechniki Wroclawskiej 13. Studia i Materiály 6. Wroclaw 1980, s. 61-65. LATZKE, Walter. Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1938, roč. 72, s. 44-135. LATZKE, Walter. Drei Lichtenwerdener Urkunden aus dem 13. und 14. Jahrhundert. Freudenthaler Ländchen, 1927, roč. 7, s. 62-65. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. LATZKE, Walter. Zur Geschichte der Jägerndorfer Kammerdörfer an der oberen Oppa. Freudenthaler Ländchen, 1936, roč. 16, s. I. А-G. Praha 1996. 44-52, 57-59· KUČERA, Jaromír. Závěrečná zpráva o průzkumných pracích a výpočet zásob v Ludvíkově ve Slezsku, stav к 1.1.1954. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Rýmařov 1954. LÁZNIČKA, Zdeněk. Půdorysy slezských měst. Slsb., 1945, roč. 3, s. 81-99. KUDRNÁČ, Jaroslav. Rýžování zlata v Čechách. Památky archeologické, 1982, roč. 73, s. 455-485. KUHN, Walther. Flämische und fränkische Hufe als Leitformen der mittelalterlichen Ostsiedlung. In: Walther Kuhn, Vergleichende Untersuchungen zur mittelalterlichen Ostsiedlung. Köln - Wien 1973, s.1-51. KÜHNEL, Anton. Meine Vaterstadt Engelsberg. Memmingen 1962.
KURZE, Dietrich. Pfarrerwahlen im Mittelalter. Ein Beitrag zur Geschichte der Gemeinde und des Niederkirchenwesens. Forschungen zur kirchlichen Rechtsgeschichte und zum Kirchenrecht 6. Köln - Graz 1966. KUTAL, Albert a kol. Průzkum umělecko-historických památek v okresech bruntálském a krnovském. Slezský sborník, 1950, roč. 48, s. 563-564· KUTHAN, Jiří. Architektura v přemyslovském státě 13. století. In: Umění doby posledních Přemyslovců (ed. Jiří Kuthan). Roztoky u Prahy 1982, s. 181-351. KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města. Hrady. Kláštery. Kostely. Vimperk 1994. KUTHAN, Jiří. Gotická architektura v jižních Čechách. Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha 1975. KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice 19772. LASOTA, Czeslaw- LEGENDZIEWICZ, Andrzej. Póžnoromahski košciótpw. šw. Andrzeja w Šrodzie Élqskiej. In: Architektura románská w Polsce. Nowe odkrycia i interpretacje. Materiály z sesji naukowej w Muzeum Poczqtków Paňstwa Polskiego, Gniezno 9-11 kwietnia 2008 roku (ed. Tomasz Janiak). Gniezno 2009, s. 511-524. LASOTA, Czeslaw - ROZP^DOWSKI, Jerzy. Pierwotny košcióí parafialny šw. Wawrzyňca i šw. Elžbiety we Wroclawiu. Z badaň s'redniowiecznej architektury Šl$ska. Prače Naukowe Instytutu 268 LEGUT-PINTAL, Maria. Analýza krajobrazu kulturowego dystryktu wlenskiego na podtawiedanych ALS. In: Wleriski mikroregion osadniczy wX-XVII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego (red. Jerzy Piekalski). Wroclaw 2017, s. 149-158. LEGUT-PINTAL, Maria. Katalog nowoodkrytych stanowisk
zwiqzanych z gornictwem ztota. In: Wleriski mikroregion osadniczy wX-XVII wieku. Przemiany krajobrazu kulturowego (red. Jerzy Piekalski). Wroclaw 2017, s. 149-158. LEHMANN, Edgar (ed.). Georg Dehio. Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler. Der Bezirk Halle. Berlin 19782. LEHMANN, Edgar (ed.). Georg Dehio. Handbuch der deutschen Kunstdenkmäler. Die Bezirke Dresden, Karl-Marx-Stadt, Leipzig. Berlin 1965. LEMPER, Ernst-Heinz. Görlitz. St. Peter und Paul. Schnell. Kunstführer Nr. 2 0 0 5. Regensburg 20035. LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura. In: Dějiny českého výtvarného umění I/1. Od počátků do konce středověku. 1.2. Gotické umění od poloviny 13. století do roku 1420 (ed. Rudolf Chadraba). Praha 1984, s. 144-215. LOESCH, Heinrich von. Die fränkische Hufe. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1927, roč. LXI, s. 81-107. LOESCH, Heinrich von. Die schlesische Weichbildverfassung der Kolonisationszeit. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte. Germanistische Abteilung, 1938, roč. 58, s. ЗИ-336· LOMIČ, Václav. К historii dolování v andělskohorském rudním revíru. ČSM-B, 1959, roč. 8, s. 7-41. LOMIČ, Václav. Zpráva o výsledcích báňskohistorického výzkumu Andělská Hora. Nepublik. Ústav pro výzkum rud, Český báňský archiv Kutná Hora 1957. LOWAG, Johann. Würbenthal, seine Entstehung und seine Schicksale. Freudenthaler Ländchen, 1928, roč. 8, s. 65-86. TEZBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
LUCA, Fridericus. Schlesiens curieuser Denkwürdigkeiten oder vollkommener CHRONICA von Ober- und Nieder Schlesien, Welche in Sieben Haupt-Theilen vorstellet alle Fuerstenthu‘mer und Herrschaften. I. Franckfurt am Maeyn 1689. MELION, Josef. Die Goldbergbau zu Dürrseifen. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährischschleschen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, Naturund Landeskunde, 1894, roč. 33, s. 85-89. LUNA, Jan - ZIMOLA, David. 2007: Historické hornické nástroje z centrální Českomoravské vrchoviny. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací, Archeologické výzkumy na Vysočině, Suplementum 1, Jihlava - Brno 2007, s. 306-325. MENCL, Václav. Středověká architektura na Slovensku. I. Praha Prešov 1937. MAGIRIUS, Heinrich. Der Freiberger Dom. Forschungen und Denkmalpflege. Weimar 1972. MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971. MAGIRIUS, Heinrich. Katedrále, Stiftskirche, Klosterkirche, Burgkapelle, Stadtkirche und Dorfkirche. Zu Typologie und Stil der romanischen Steinkirchen in Obersachsen. In: Frühe Kirchen in Sachsen. Ergebnisse archäologischer und baugeschichtlicher Untersuchungen (eds. Judith Oexle - Petra List - Klaus Simon). Veröffentlichung des Landesamtes für Archäologie und Landesmuseums für Vorgeschichte 23. Leipzig - Stuttgart 1994, s. 64-91. MERTA, David. Opava v „době dřevěné - к podobě Radniční ulice ve 13. a 14. století. In: Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční
ulice a v areálu opavského pivovaru (eds. Kateřina Vojkůvková Michal Zezula). Opava 2012, s. 16-17. MAKOWETZ, Karel. Staré Město-hřbitov. Režimní hydrogeologické měření podzemní vody. Závěrečná zpráva. Zlaté Hory 2009. MALEK, Katharina. Montanarchäologische Forschungen im Harz. Ein Ausblick. In: Montanregionaishistorisches Erbe. Reflexionen und Ausblicke. Beiträgezum Kolloquium 25 Jahre Welterbe im Harz am 22.und 23. September 2017 (Rammeisberger Schriften, 3), Goslar 2017, s. 139-148. MALIK, Pavel - VEČEŘA, Josef - ZEZULA, Michal. Světlá Hora (k. ú. Suchá Rudná, okr. Bruntál). Osada Suchá Rudná, pare. č. 469. Středověk. Doklady těžby. Záchranný výzkum. Přehled výzkumů, 2014, roč. 55, č. 2, s. 261-262. MALÍK, Pavel. Záchranný archeologický výzkum na zřícenině hradu Fürstenwalde. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2014, Ostrava 2014, s. 134-143. MARKOVÁ, Miroslava. Suchá Rudná. Dokumentace prací vyhledávacího průzkumu na křemenných žilách se zrudněním Au, Си, Pb-Zn, Ag, As. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1962. MAŠLOVÁ, Kateřina - HRUBÝ, Petr. Nové poznatky к historické exploataci zlata na Vodňansku. Acta rerum naturalium, 2017, roč. 21, s. 151-162. MAZÁČKOVÁ, Jana. Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panstvíBrtnice v územním rozsahu к roku 1538. Archaeologia historica 42/2, 2017 (eds. Jiří Macháček - Pavel Kouřil). Brno 2017, s. 745-771- MELION, Josef. Der Coldbergbau bei Ludwigsthal - Würbenthal in österr. Schlesien. Altvater, 1898, roč. 16, č. 2, s. 16-17. MENZEL, Josef Joachim. Die schlesischen Lokationsurkunden des 13. Jahrhunderts. Quellen und
Darstellungen zur schlesischen Geschichte 19. Würzburg 1978. MEZEROVÁ, Eubica a kol. Seznam nemovitých kulturních památek okresu Bruntál. Bruntál - Ostrava 2000. MICHNA, P. Dvě sídlištní stavby z počátků lokačního Uničova (příspěvek do diskuse к otázce zemnic ve městech a vesnicích 13. stol.). WM, 1980, roč. 32/2, s. 167-169. MICHNA, Pavel J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к ioo. výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1988, s. 222-284. MICHNA, Pavel J. Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1975. Vlastivědný věstník moravský, 1976, roč. 28, s. 311-317. MICHNA, Pavel, J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к юо. výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1988, s. 222-284. MICHNA, Pavel, J. К poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země. Sborník к юо výročí muzejní a vlastivědné společnosti v Brně а к 6o. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc. Brno 1998, s. 222-284. MIKA, Norbert. Mieszko ksiqžq raciborski i pan Krakowa dzielnicowy w/adca Polski (ok. 1142-1211). Krakow 2010. MITSCHKE, Heiner. Zur Frühgeschichte der Peterskirche in Görlitz. In: Frühe Kirchen in Sachsen. Ergebnisse archäologischer und baugeschichtlicher Untersuchungen (eds. Judith Oexle - Petra List - Klaus Simon). Veröffentlichung des Landesamtes für Archäologie und Landesmuseums für Vorgeschichte 23. Leipzig Stuttgart 1994, s. 222-233. TĚŽBA ZLATA NA
BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 269
^T^ Lj / MÜLLER, Karel. Pečeti a znak města Bruntálu. Sborník bruntálského muzea 2009. Bruntál 2009, s. 9-22. MUSIL, František. К vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsko (2. část). Střední Morava. Kulturně historická revue 8,1998, s. 17-31. NALEPKA, Dorota - WALANUS, Adam. POLPAL - Program for couning pollen grains, diagram plotting and numerical analysis. Acta Palaeobotanica Suppementum 2, 2003, s. 659-661. NEKUDA, Vladimir - UNGER, Josef. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno 1981. NEUHÁUSLOVÁ, Zdenka - MORAVEC, Jaroslav - CHYTRÝ, Milan - SÁDLO, Jiří- RYBNÍČEK, Kamil - KOLBEK, Jiří- JIRÁSEK, Jaroslav a kol. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha 1998. NOVÁČEK, Karel. Hornická sídliště. Příspěvek kestředověkého neagrárního osídlení. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické - Supplementum 2. Praha 1994, s. 158-170. NOVÁK, Jaromír. К vývoji dolování drahých a barevných kovů na severní Moravě. Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, č. 201,1979, s. 1-9. NOVÁK, Jaromír. Měkké dolovánízlata na řece Opavě. Studie z dějin hornictví, 1988, roč. 20, s. 37-55. NOVÁK, Jaromír. Prospekce Jeseníků Au. Revize pozůstatků sekundárních ložisek Au. Nepublik. Unigeo Ostrava 1988. NOVÁK, Jaromír. Rudní revír Andělská Hora. Báňsko-historická studie. Zprávy Okresního archívu v Bruntále za rok 1977,1980, s. 15-92. NOVÁK, Jaromír. Suchá Rudná. Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1985 (sestavil Pavel J. Michna). Vlastivědný věstník moravský, 1986, roč. 38, s. 326. OPRAVIL, Emanuel. Moravskoslezský pomezní les do
začátku kolonizace, in: Archeologický sborník. Věnováno památce Lumíra Jisla (ed. Lea Wiegandová). Ostrava 1974, s. 113-133. OPRAVIL, Emanuel. Středověké dřevo z Bruntálská. Vlastivědné listy, 1987, roč. 13, č. 2, s. 40-41. NOVÁK, Jan - PETR, Libor - TREML, Václav. Late-Holocene human-induced changes to the extent of alpine areas in the East Sudetes, Central Europe. The Holocene, 2010, 20, s. 895-905. OPRAVIL, Emanuel. Údolní niva v době hradištní (ČSSR povodí Moravy a Poodří). Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně. Praha 1983. NOVÁK, Jaromír - KAREL, Jiří. К otázce počátků osídlení Rýmařovska. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 1977, roč. 3, č. 1, s. 9-11. ORIŠKO, Štefan. Prvé středověké stavby žobravých řeholí na Slovensku. Pamiatky a múzeá, 2004,1. Bratislava 2004, s. 15-22. NOVÁK, Jaromír - KUBA, Bohuslav. Podpovrchové dobývání zlatonosných sedimentů v Jeseníkách na Bruntálsku. Archeologia technica, 1990, roč. 6, s. 68-79. NOVÁK, Jaromír - PŮDA, Stanislav - URBÁNEK, Jan. Příspěvek PAPROCKÝ z Glogol a Paprocké Woly, Bartholoměg. Zrdcadlo Slawného Margkrabstwý Morawského: W kteremž geden každý Staw dawnost wzáctnost у powinnost swau vhléda. OJomvtii 1593 (faksimile Ostrava 1993). к předhusitské periodě dolování v Jeseníkách. (Důlní revír Vysoká a Hláska и Vrbna pod Pradědem, okr. Bruntál.) ČSM-B, 1974, roč. 23, s. 15-19. PARCZEWSKI, Michaf. Osadnictwo wczesnošredniowieczne na pograniczu Šlqskomorawskim. Ze studiów nad lessowym Plaskowyžem G/ubczyckím. Przeglqd Archeologiczny, 1980, roč. 28, s. 123-174. NOVÁK, Jaromír - ŠTĚPÁN, Václav.
Exploatace zlata na Bruntálsku v 16. století. ČSM-B, 1986, roč. 35, s. 46-60. PARCZEWSKI, Michal. Plaskowyž Ctubczycki we wczesnym šredniowieczu. Warszawa - Krakow 1982, s. 129-127. NOVÁK, Jaromír - ŠTĚPÁN, Václav. Horní města na severní PARCZEWSKI, Michal. Plaskowyž Glubczycki we wczesnym šredniowieczu. Zeszyty naukowe Uniwersytetu Jagiellonskiego DCXV - Prače archeologiczne 31. Warszawa - Krakow 1982. Moravě. Severní Morava, 1987, č. 54, s. 37-43. NOVÁK, Jaromír. Andělskohorský rudní revír, báňsko-historická studie. Rkp. Geologický průzkum Rýmařov 1975. NOVÁK, Jaromír. Doklady hornictví neželezných kovů na severní PESCHKE, Adolf. Der Coldsegen im Oppatale und der Umgebung im 16. und 17. Jahrhundert. Freudenthaler Ländchen, 1935, roč. 15, Moravě. Výsledky báňskohistorického výzkumu z let 1973-1987. Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 8, Ostrava 1990, s. 25-44. s. 31-37,41-47. NOVÁK, Jaromír. Historie dolovánízlata и Andělské Hory (místní PESCHKE, Adolf. Ein Beitrag zur kulturgeschichtlichen Entwicklung der Jägerndorfer Kammerdörfer vom Ausgang der Přemyslidenherrschaft bis zu dem Beginne der schlesischen Kriege. Zusammengestellt auf Grund von Handschriften aus dem Archive části Světlé Hory), Vlastivědné listy, 1979, 5, s. 9-12. NOVÁK, Jaromír. Hrádek и Malé Štáhle (okr. Bruntál). ČSM-B, 1971, roč. 20, s. 181-182. 270 PESCHKE, Adolf. Die Karte der Herrschaft Freudenthal um 1579. Freudenthaler Ländchen, 1934, roč. 14, s. 40-41. TEZBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
des fürstlich Liechtenstein'schen Kammeramtes durch Adolf Peschke, Benisch. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens, 2006, roč. 21, s. 1-52. PROCHÁZKA, Rudolf - PEŠKA, Marek. Základní rysy vývoje brněnské keramiky 12.-13./14. století. Přehled výzkumů, 2007, roč. 48, s. 143-148. PFITZNER, Josef. Geschichte der Bergstadt Zuckmantel in Schlesien bis 1742. Mit besondere Berücksichtigung der Stadt- und Bergrechtsgeschichte. Zuckmantel 1924. RAMM, Peter. Die Neumarktkirche zu Merseburg. Grosse Baudenkmäler 447. München - Berlin 19962. PIN KAVA, Viktor. Unčovský a rýmařovský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno 1922. PLAČEK, Miroslav. Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací. Archaeologia historka 15/90. Sborník příspěvků přednesených na XXI. celostátní konferenci к problematice historické archeologie s hlavním zaměřením na všední život ve středověku. Tábor 25.-29. září 1989 (ed. Vladimír Nekuda). Brno - Tábor 1990, s. 203-216. RIEDEL, Karl. Alt-Vogelseifen. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 12-16. RIEDEL, Karl. Geschichtliches aus Altwasser bei Engelsberg. Freudenthaler Ländchen, 1943, roč. 22, s. 24-56. RIEDEL, Karl. Spillendorf. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 69-71,73-74,87. RIEDEL, Kurt. Schlesisch=Kotzendorf und der Oberhof. Freudenthaler Ländchen, 1937, roč. 17, s. 7-8,12-14. ROßMANITH, Alois. Spillendorf und seine Geschichte. München POŠEPNÝ, František. Die Goldvorkommen Böhmens und der Nachbarländer. Archiv für praktische Geologie, Bd. II. Wien 1895. 1957· PRÁSEK, Vincenc. Historická topografie země Opavské
I. A-K. Vlastivěda slezská II/1. Opava 1889. 1998. PRÁSEK, Vincenc. Osady zaniklé a někdy pusté na Opavsku. 3. program českého nižšího gymnasia v Opavě. Opava 1886, s. 13-38. PRÁSEK, Vincenc. Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r.1377· 7· program českého vyššího gymnasia v Opavě. Opava 1890, s. 3-24. PREKOP, Filip. Možnosti prehistorického využívání nerostných surovin. In: Proměny montánní krajiny. Historické, sídelní a montánní struktury Krušnohoří (eds. Karel Tomáš - Alžběta Kratochvílová). Loket 2013, s. 15-21. PRIX, Dalibor - ZEZULA, Michal. Archeologicky výzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích, okr. Bruntál. Archaeologia historica, 2000, roč. 25, s. 284 a 286. PRIX, Dalibor. Bruntál. Kostel Nanebevzetí P. Marie. In: Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského (ed. David Majer). Ostrava 2011, s. 215-217. PRIX, Dalibor. Gotická přestavba kostela Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu. Umění, 1999, roč. 47, s. 3-17. PRIX, Dalibor. Kružbová okna presbytáře městského kostela v Uničově. O cestě jednoho motivu napříč 13. stoletím z Francie na Moravu. Opava 2014. PRIX, Dalibor. O kostele sv. Benedikta. In: Dalibor Prix a kol., Kostel sv. Benedikta v Krnově-Kostelci. Ostrava 2009, s. 11-128. PRIX, Dalibor. Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku. ČSZM-B, 1991, roč. 40, s. 110-132. RUDOLF, Wolfgang. St. Vitus. Laa an der Thaya. Laa an der Thaya RYBNÍČEK, Michal - KOLÁŘ, Tomáš - PROKOP, Ondřej.
Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2013. RYBNÍČEK, Michal. Suchá Rudná - akce č. 43/12. Závěrečná zpráva vyhotovená v Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Brno 2013. RYWIKOVÁ, Daniela. V.3 - Nástěnné malby (témata): Poslední soud, symboly čtyř evangelistů, polopostavy starozákonních proroků, svátá Kateřina a svátá Barbora, fragmenty christologického cyklu. In: Znamení vertikál. Církevní a náboženský život českého Slezska od středověku po první světovou válku (ed. Markéta Kouřilová). Slezsko: Lidé a země III. Opava 2013, s. 208-209. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A/l. Praha 1994. SEIDL, Elmar. Das Troppauer Land zwischen fünfSüdgrenzen Schlesiens. Grundzüge der politischen und territorialen Geschichte bis zur Mitte des 19. Jahrhunderts. Schriften der Stiftung Haus Oberschlesien. Landeskundliche Reihe 1. Berlin 1992. SEIDL, Elmar. Die spätmittelalterliche Siedlungskrise im Troppauer Land und im angrenzenden Nordostmähren. Jahrbuch der Schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau. Stuttgart 1998, roč. 38-39/1997-1998, s. 67-159. SCHENK, Jiří. Znaky českých horních měst vzniklých do 17. století a jejich obrazová znamení. Studie z dějin hornictví, 1976, roč. 7, s. 92-137. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 27I
SCHIRMER, Uwe. Der Freiberger Silberbergbau im Spätmittelalter (1353-1485). Neuer Archiv für sächsische Geschichte, 2001, roč. 71, s. 1-26. SCHNEIDER, Karl. Der Bergbau im Bezirke Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1927, roč. 7, s. 25-29,34-36, 39-50. SCHNEIDER, Karl. Ein Wasserrechtsstreit im Jahre 1554. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 77-84. SCHNEIDER, Karl. Vordörflein. Freudenthaler Ländchen, 1926, roč. 6, s. 21-24, ЗО-32. SCHNEIDER, Karl. Zur Geschichte von Neu-Vogelseifen. Freudenthaler Ländchen, 1938, roč. 18, s. 17-21, 30-32. SOKOL, Petr. Šibenice v Bečově nad Teplou a archeologie popravišť. Archaeologické rozhledy, 2003, roč. 55, s. 736-766. SPURNÝ, František a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Severní Morava. Praha 1983. STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. 2. Amtshauptmannschaft Dippoldiswalde. Dresden 1883. STELLWAG von CARION, Friedrich. Gedenk-Buch der Schicksale Freudenthals und seiner Umgebung vom Anbeginn der gesammelten Notizen nämlich: vom Jahre 1103 bis 1862 incl. Freudenthal 1863. SCHNEIDER, Karl. Zwei alte Urbarien der Herrschaft Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 109-112,119-121 a 133136. STIBOR, Jiří. Bruntálští z Vrbna. Biografický slovník Slezska a severní Moravy (ed. Lumír Dokoupil). Ostrava 1998, č. 10, s. SCHNEIDER, Karl. Zwei alte Urbarien der Herrschaft Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1925, roč. 5, s. 28-30, 53-56, 62-64, STOLARCZYK, Tomasz. Der Bergbau in Niederschlesien in 13.14. Jahrhundert - der archäologische
Forschungstand. In: Transformationsprozesse im hohen Mittelalter, Praehistorica (eds. Eike Gringmuth-Dallmer - Jan Klápště). Supplementum 1, Praha 2012, s. 655-678. 75-79, 83-87, 94-96,125-129. SCHOLZ, Volkmar. Versuch einer beschreibender Rekonstruktion der Bergbautechniken und Abbautechnologien im hochmittelalterlichen Bergbau von Dippoldiswalde - Pokus o popisnou rekonstrukci hornických technologií a technologií těžby ve vrcholně středověkém dolu v Dippoldiswalde. In: ArchaeoMontan 2012. Erkunden - Erfassen - Erforschen (Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 26 (Hrsg. Regina Smolnik). Dresden 2013, s. 237-248. SCHURR, Marc Carel. Gotische Architektur im mittleren Europa 1220-1340. Von Metz bis Wien. München - Berlin 2007. SCHWABENICKY, Wolfgang. Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz 2009. SCHWARZ, Ernst. Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle. Forschungen zum Deutschtum der Ostmarken. 2. Quellenforschung. 2. München - Berlin 1931. SCHWARZ, Mario. Die Baukunst des 13. Jahrhunderts in Österreich. Wien - Köln - Weimar 2013. SKÁCEL, Jaroslav. Roční zpráva o vyhledávacím průzkumu za rok 1956, lokalita Suchá Rudná - Andělská Hora - Pb-As rudy. Rkp. Českomoravský rudný průzkum Rýmařov, 1957. SKÁCEL, Jaroslav. Železorudná ložiska moravskoslezského devonu. Rozpravy ČSAV, řada matematických přírodních věd, roč. 76, sešit 11, Praha 1966. 23-50. STOLARCZYK, Tomasz. Těžba polymetalických rud v Dolním Slezsku od 13. do počátku 17. století. Acta rerum naturalium, 2012, roč. 12,
s. 61-78. STRAUSS, Hilde. Die Flurnamen der Stadt Engelsberg vom Jahre 1723. Freudenthaler Ländchen, 1934, roč. 14, č. 10, s. 75. STŘÍLKOVÁ, Johana. Dvě středověké zemnice z Bruntálu. Magisterská diplomová práce obhájená na Filozofickopřírodovědecké fakultě Slezské univerzity. Opava 1997. STURM, Ludwig. Geschichte der Stadt Goldberg in Schlesien. Goldberg 1888. ŠWIECHOWSKI, Zygmunt. Architektura na Šlqsku do potowyXIll. wieku. Pomniki architektury Polskiej 2. Warszawa 1955. ŠWIECHOWSKI, Zygmunt. Budownictwo romanskie v Polsce. Katalog zabytków. Wroclaw - Warszawa - Krakow 1963. ŠEDO, Ondrej. Sídliště z mladší doby římské a začátku doby stěhování národů v Bohušově. In: Kostel sv. Martina v Bohušově (eds. Petr Kozák - Dalibor Prix - Michal Zezula). Bohušov Ostrava 2011, s. 28-54. ŠIGUT, František. Majetková držba na Opavsku roku 1552. Slezský sborník, 1964, roč. 62, s. 372-390 а 510-524. ŠLÉZAR, Pavel. Období raného středověku (30. léta 6. století 1213). In: BUREŠOVÁ, Jana a kol. Uničov - historie moravského SOKOL, Petr. Šibenice jako součást kulturní krajiny raného města. Uničov 2013, s. 45-52. novověku. Archaeologia historica, 2017 (eds. Jiří Macháček Pavel Kouřil). Brno 2017, roč. 42, č. 2, s. 691-711. ŠOPÁK, Pavel. Vzdálené ohlasy. Moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. 1. Opava 2014. 272 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
ŠTEFANAC, Samo. Maribor, stolnica sv. Janeza Krstnika: kor. In: Gotika v Sloveniji (ed. Janez Höfler). Ljubljana 1995, s. 61-63. VEČEŘA, Josef. Nejvýznamnější doklady hornictví v Jeseníkách. Hornická Příbram ve vědě a technice, sekce T - Tradice AP ^ a historické památky českého hornictví, T15,1998, s. 1-9. ( '- ŠTEFANAC, Samo. Ptuj, mestna župnijska in proštijska cerkev sv. Jurija: kor. In: Gotika v Sloveniji (ed. Janez Höfler). Ljubljana 1995, s. 51-52. VEČERA, Josef. Povrchové pozůstatky po těžbě rud a jejich vyhodnocení. Mediaevalia archaeologica, 2004, roč. 6, s. 145-156. ŠTĚPÁN, Václav. Historie zámku Bruntál. Bruntál 1998. VEČEŘA, Josef. Průzkumná pole - klíč к rozluštění středověkých ŠTĚPÁN, Václav. Kaple sv. Josefa v Podlesí (okr. Bruntál) - a novověkých děl? Rozpravy NTM 210, Studie z dějin hornictví, 2009, č. 38, s. 5-16. zapomenutá památka lidové architektury a možnost jejího nového využití. ČSZM-B, 1993, roč. 42, s. 259-262. VEČEŘA, Josef. Typologie povrchových tvarů vzniklých těžbou rud THANNABAUR, Josef. Die Freudenthaler Teilungsurkunde vom 1. Oktober 1405. Freudenthaler Ländchen, 1922, roč. 2, s. 1-6, 9-12. a jejich časové zařazení. Terra. Sborník Montanisticko-geologické nadace, 1997, roč. 3, s. 14-23. THANNABAUR, Josef. Die Liebfrauenkirche zu Altstadt bei Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1925, roč. 5, s. 33-42. VEČEŘA, Josef- MALÍK, Pavel - ZEZULA, Michal. Suchá Rudná - záchranný archeologický výzkum a geologická charakteristika lokality. Acta rerum naturalium, 2015, roč. 16, s. 75-83. THANNABAUR, Josef. St.-Wenzel in Freudenthal. Freudenthaler
Ländchen, 1929, roč. 9, s. 73-76. THIES, Härmen. Die Braunschweiger Stiftskirche St. Blasius und ihre Nachwirkung in Norddeutschland. In: Heinrich der Löwe und seine Zeit. Herrschaft und Repräsentation der Welfen 1125-1235. 2 (eds. Jochen Luckardt - Franz Niehoff). Ausstellung im HerzogAnton-Ulrich-Museum. München 1995, s. 257-270. TUREK, Adolf-JISL, Lumír. Ostravsko za česko-uherské války ve světle písemných pramenů i archeologických nálezů. ČSM-B, 1953, roč. 3, s. 1-24. TUREK, Adolf. Dvě „zaniklé“ vesnice ve Slezsku. ČSM-B , 1975, roč. 24, s. 131-134· TUREK, Adolf. Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje II. M-Ž. Opava 1974. TUREK, Adolf. Poněmčování Opavska v 16. a 17. století. I. Horní poříčí řeky Moravice. Slezský sborník, 1948, roč. 46 (6), s. 7-29. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Etapovitost těžby na lokalitě Ludvíkov. Studie z dějin hornictví 28. Rozpravy NTM 162,1999, s. 15-23. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. History of minig in Zlaté Hory. Jeseník 2011, s. 56-57. VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Měkké doly и Zlatých Hor. Terra, Sborník Montanisticko-geologické nadace, 1996, roč. 2, s. 53-57- VEČEŘA, Josef - VEČEŘOVÁ, Viera. Vysoká - Hláska, hornická naučná stezka. Praha 2007. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva za rok 1997. Rkp. Pinka, Jeseník 1997. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblastí Ludvíkov Hláska za rok 1998. Rkp. Pinka, Jeseník 1998. a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a
1992. Brno v minulosti a dnes, 1995, č. 13, s. 90-111. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Vysoká. Roční zpráva za rok 2000. Rkp. Pinka, Jeseník 2000. VEČEŘA, Josef. Analýza povrchových tvarů Andělskohorského rudního revíru, část Hláska - Vysoká. Stříbrná Jihlava 2007. Studie к dějinám hornictví a důlních prací. Supplementum 1. Jihlava 2008, s. 64-75. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Andělská Hora - Zlatý jelen. Roční zpráva za rok 2001. Rkp. Pinka, Jeseník 2001. VEČEŘA, Josef. Analýza povrchových tvarů vzniklých těžbou Au. Mineralia Slovaca, 1999, roč. 31, č. 3-4, s. 309-312. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Andělská Hora - Georg. Roční zpráva za rok 2002. Rkp. Pinka, Jeseník 2002. UNGER, Josef - PROCHÁZKA, Rudolf. Počátky katedrály sv. Petra VEČEŘA, Josef. Andělskohorský rudní revír (Bruntál). Těžba zlata. Štola Svatý Augustin. In: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. А-G (red. Hana Hlušičková). Praha 2001, s. 340-342. VEČEŘA, Josef. Hornická želízka - návrh popisu a členění, v tisku. VEČEŘOVÁ, Viera. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti Suchá Rudná - doplněk. Roční zpráva za rok 2003. Rkp. Pinka, 2003. VEČEŘOVÁ, Viera. Zpráva o výsledcích mapování v oblasti HláskaVysoká-jih. Roční zpráva za rok 1999. Rkp. Pinka, Jeseník 1999. TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKO -
Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 27З
^ x ^ A / ^2gí '’ VEČEŘOVÁ, Viera - VEČEŘA, Josef. Evidence pozůstatků po těžbě rudních surovin v Jeseníkách. Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 138-143. VEČEŘOVÁ, Viera - VEČEŘA, Josef. Jesenické zlaté stezky. Jeseník 2001. VOJKŮVKOVÁ, Kateřina - ZEZULA, Michal (eds.). Předměty vyprávějí. Hmotná kultura středověké a raně novověké Opavy ve světle nálezů z archeologických výzkumů v prostoru bývalé Radniční ulice a v areálu opavského pivovaru. Opava - Ostrava 2012. VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele Panny Marie ve Starém Městě и Bruntálu. Umění, 1999, roč. 47, s. 18-32. VŠETEČKOVÁ, Zuzana. Nástěnné malby v kostele Panny Marie, dnes Neposkvrněného početí Panny Marie. In: Od gotiky к renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. IV. Opava (ed. Kaliopi Chamonikola). Brno 1999, s. 71-78, č. 017. WEINELT, Herbert. Das Werden der ostmitteldeutschen Kulturlandschaft Freudenthal. Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung, 1939, roč. 3, s. 598-631. WEINELT, Herbert. Der Wallhübel bei Klein Stohl. Altvater, 1935, roč. 54, č. 9-12, s. 7-8. WEINELT, Herbert. Die Flurnamen des Bezirkes Freudenthal. Sudetendeutsches Flurnamen-Buch 2. Reichenberg 1937. WEIN ELT, Herbert. Die Grenzen der Rodungslandschaft Freudenthal in Kulturgeographie. Zeitschrift für Sudetendeutsche Geschichte, 1939, s. 3, s. 12-29. WEINELT, Herbert. Die sudetenschlesische Herrschaft Freudenthal um 1579. Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume, 1938, roč. 10, s. 35-64. WEIN ELT, Herbert. Die Turmhügelburg im Ostsudetenland.
Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1940, roč. 70, s. 342-361. WEIN ELT, Herbert. Drei Urkunden zur südschlesische Volksgeschichte. Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte, 1939, roč. 3, s. 166-173. WEIN ELT, Herbert. Flur- und Flurnamengebung im südschlesischen Waldhufendorf Altstadt bei Freudenthal. Deutsche Volksforschung im Böhmen und Mähren, 1939, roč. 1, s. 252-257. WEINELT, Herbert. Gesenke, ein deutscher Gebirgsname. Freudenthaler Ländchen, 1942, roč. 21, s. 7-12. WEI N ELT, Herbert. Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des Freiwaldauer Bezirkes. Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte 36. Breslau 1936. WEIN ELT, Herbert. Schlesische Burgen. Der Wall um die Kirche in Altstadt. Freudenthaler Ländchen, 1937, roč. 17, s. 92-94. WEIN ELT, Herbert. Siedlung und Volkstum südlich des Altvaters. Prag 1944· WEINELT, Herbert. Volkskunde und Wüstungforschung. Grundsätzliches, gezeigt an einem südschlesischen Beispiel. Zeitschrift für Volkskunde 1939, roč. 48, Neue Folge roč. 10, č. 3, s. 265-288. WEISER, Erwin. Aus der Brandgeschichte der Stadt Freudenthal. Freudenthaler Ländchen, 1923, roč. 3, s. 74-80. WEISER, Erwin. Die Freudenthaler Stadtmauer. Freudenthaler Ländchen, 1924, roč. 4, s. 113-119,121-128. WERN HER, Friedrich Bernhard. Silesia in Compendia seu Topographia das ist Praesentatio und Beschreibung des Herzogthums Schlesiens. Pars I, Bibliotéka Uniwersytecka we Wrocfawiu - Oddziaf Rçkopisôw, sign. IV F113 b wol. 1. Digitalizováno, dostupné online v aplikaci Bibliotéka Cyfrowa Uniwersytetu Wrocfawskiego,
https://bibliotekacyfrowa.pl/ publication/8092. WIECEK, Adam. Česká města v kresbách B. B. Wernera. ČSM-B, 1957, roč. 6, s. 1-16. WIHODA, Martin. „Civibus nostris libertatem damus“. Dlouhé počátky městského zřízení na Moravě. In: Středověká města na Moravě a v sousedních zemích (eds. Peter Futák - Miroslav Plaček - Marek Vařeka). Hodonín - Ostrava 2009, s. 161-173. WIHODA, Martin. Decimam episcopo dari in provincia Golassizch. Jahrbuch der Schlesischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau 1998, roč. 38-39/1997-1998, s. 19-31. WIHODA, Martin. Ekonomické zázemí Hradce nad Moravicí na střední Moravě ve 13. století. Časopis Matice moravské, 1989, roč. 108, s. 77-87. WIHODA, Martin. Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C-45,1998, s. 21-34. WIHODA, Martin. Geneze městského zřízení na Opavsku jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha? In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 45,1998, s. 21-35. WIHODA, Martin. Mocenský zápas českého a polského státu v 11. a 12. století. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity C44J997, s. 5-15. WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906-1197. Česká historie 21. Praha 2010. WIHODA, Martin. Odkaz fojta Bertolda. In: Hora uhlířská u Bruntálu (ed. Petr Anderle). Bruntálská vlastivědná knihovnička 1/10-11. Bruntál 2005, s. 8-17. WIHODA, Martin. První česká království. Česká historie 32. Praha 2015. 274 TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu
WIHODA, Martin. Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 1997, řada C 3/1997, s. 34-43. ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí (1034-1198). Česká historie 2. Praha 1997. WIHODA, Martin. Vladislav Jindřich. Brno 2007. ŽEMLIČKA, Josef. Osídlení Zbraslavsko od 10. do počátku 15. století. Památky archeologické, 1974, roč. 65, s. 419-465. WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005. ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha 2002. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften. I. Olmützer Erzdiöcese. 4. Brünn 1862. ŽEMLIČKA, Josef. Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců (ed. Jiří Kuthan). Roztoky u Prahy 1982, s. 17-21. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek - KOLÁŘ, František. Archeologické doklady к vývoji půdorysu, uliční sítě a parcelace středověké Opavy. In: Forum urbes medii aevi, 2007, roč. 4s. 130, obr. 12, č. 23-30. ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha 1986. ŽEMLIČKA, Josef. Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha 1980. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek. Bruntál. Ulice Požárníků Okružní - teplovod. Nálezová zpráva z akce NPÚ Ostrava 33/10. Opava 2011. ZEZULA, Michal - KIECOŇ, Marek. Staré Město, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Zpráva o archeologickém výzkumu číslo akce NPÚ Ostrava 51/11. Opava 2013.
ZEZULA, Michal - PRIX, Dalibor. Středověké osídlení Bohušova. In: Kostel sv. Martina v Bohušově (eds. Petr Kozák - Dalibor Prix - Michal Zezula). Bohušov - Ostrava 2011, s. 65-69. ZEZULA, Michal. Archeologický výzkum v kostele sv. Benedikta, raně středověké Krnovsko a počátky města Krnova ve světle archeologických nálezů. In: Kostel sv. Bendikta v Krnově-Kostelci (ed. Dalibor Prix). Ostrava 2009, s. 129-171. ZEZULA, Michal. Archeologie a počátky města Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 19982002). In: Ostrava, příspěvky к dějinám a současnosti města 21, Ostrava 2003, s. 7-44. ZEZULA, Michal. Brantice (okr. Bruntál). Kostel NanebevzetíP. Marie. Přehled výzkumů, 2000, roč. 42, s. 187. ZIENTARA, Benedykt. Henryk Brodaty i jego czasy. Warszawa 20062. ZOHNER, Alfred a kol. Heimatchronik Wildgrub. Der Gemeinden Ober-Wildgrub und Nieder-Wildgrub. Münsterschwarzach 1979. ZUBER, Rudolf. Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava 1972. ZU KAL, Josef. O panství Bruntálském a dolování v horách Jesenických v 16. století. Věstník Matice opavské, 1903, č. 11, s. 8-16. ŽEMLIČKA, Josef. Bezdězsko-„královské území“ Přemysla Otakara ll. Československý časopis historický, 1980, roč. 28, s. 726-751· TĚŽBA ZLATA NA BRUNTÁLSKU - Montánní region pohledem mezioborového výzkumu 275 |
| any_adam_object | 1 |
| any_adam_object_boolean | 1 |
| author | Kiecoň, Marek 1973- Kočár, Petr 1973- Kočárová, Romana 1974- |
| author_GND | (DE-588)1263178189 (DE-588)1154900401 (DE-588)1225559839 |
| author_facet | Kiecoň, Marek 1973- Kočár, Petr 1973- Kočárová, Romana 1974- |
| author_role | aut aut aut |
| author_sort | Kiecoň, Marek 1973- |
| author_variant | m k mk p k pk r k rk |
| building | Verbundindex |
| bvnumber | BV049107692 |
| ctrlnum | (OCoLC)1418707530 (DE-599)BVBBV049107692 |
| edition | 1. vydání |
| format | Book |
| fullrecord | <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><collection xmlns="http://www.loc.gov/MARC21/slim"><record><leader>00000nam a2200000 c 4500</leader><controlfield tag="001">BV049107692</controlfield><controlfield tag="003">DE-604</controlfield><controlfield tag="005">20240118</controlfield><controlfield tag="007">t</controlfield><controlfield tag="008">230821s2017 |||| |||| 00||| cze d</controlfield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">9788088240006</subfield><subfield code="9">978-80-88240-00-6</subfield></datafield><datafield tag="020" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">808824000X</subfield><subfield code="9">80-88240-00-X</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(OCoLC)1418707530</subfield></datafield><datafield tag="035" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">(DE-599)BVBBV049107692</subfield></datafield><datafield tag="040" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-604</subfield><subfield code="b">ger</subfield><subfield code="e">rda</subfield></datafield><datafield tag="041" ind1="0" ind2=" "><subfield code="a">cze</subfield></datafield><datafield tag="049" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">DE-12</subfield></datafield><datafield tag="084" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">OST</subfield><subfield code="q">DE-12</subfield><subfield code="2">fid</subfield></datafield><datafield tag="100" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kiecoň, Marek</subfield><subfield code="d">1973-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1263178189</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="245" ind1="1" ind2="0"><subfield code="a">Těžba zlata na Bruntálsku</subfield><subfield code="b">montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective</subfield><subfield code="c">autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula</subfield></datafield><datafield tag="246" ind1="1" ind2="1"><subfield code="a">Gold mining in the Bruntál region</subfield></datafield><datafield tag="250" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">1. vydání</subfield></datafield><datafield tag="264" ind1=" " ind2="1"><subfield code="a">Ostrava</subfield><subfield code="b">Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě</subfield><subfield code="c">2017</subfield></datafield><datafield tag="300" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">275 Seiten</subfield><subfield code="b">Pläne, Karten</subfield><subfield code="c">23 cm</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">txt</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="336" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">sti</subfield><subfield code="2">rdacontent</subfield></datafield><datafield tag="337" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">n</subfield><subfield code="2">rdamedia</subfield></datafield><datafield tag="338" ind1=" " ind2=" "><subfield code="b">nc</subfield><subfield code="2">rdacarrier</subfield></datafield><datafield tag="500" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Literaturverzeichnis Seite 260-275</subfield></datafield><datafield tag="546" ind1=" " ind2=" "><subfield code="a">Englische Zusammenfassung</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Archäologie</subfield><subfield code="0">(DE-588)4002827-6</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Gold</subfield><subfield code="0">(DE-588)4157819-3</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="650" ind1="0" ind2="7"><subfield code="a">Bergbau</subfield><subfield code="0">(DE-588)4005614-4</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Mährisch-Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)7515303-8</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="651" ind1=" " ind2="7"><subfield code="a">Bruntál</subfield><subfield code="0">(DE-588)5023028-1</subfield><subfield code="2">gnd</subfield><subfield code="9">rswk-swf</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">těžba zlata / Česko</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">těžba zlata / mezioborový kontext</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">gold mining / Czechia</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="0"><subfield code="a">gold mining / interdisciplinary context</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="2"><subfield code="a">Bruntál (Česko : oblast)</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="2"><subfield code="a">Bruntál Region (Czechia)</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="6"><subfield code="a">kolektivní monografie</subfield></datafield><datafield tag="653" ind1=" " ind2="6"><subfield code="a">collective monographs</subfield></datafield><datafield tag="655" ind1=" " ind2="7"><subfield code="0">(DE-588)4145395-5</subfield><subfield code="a">Bildband</subfield><subfield code="2">gnd-content</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="0"><subfield code="a">Mährisch-Schlesien</subfield><subfield code="0">(DE-588)7515303-8</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="1"><subfield code="a">Bruntál</subfield><subfield code="0">(DE-588)5023028-1</subfield><subfield code="D">g</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="2"><subfield code="a">Bergbau</subfield><subfield code="0">(DE-588)4005614-4</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="3"><subfield code="a">Gold</subfield><subfield code="0">(DE-588)4157819-3</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2="4"><subfield code="a">Archäologie</subfield><subfield code="0">(DE-588)4002827-6</subfield><subfield code="D">s</subfield></datafield><datafield tag="689" ind1="0" ind2=" "><subfield code="5">DE-604</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kočár, Petr</subfield><subfield code="d">1973-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1154900401</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="700" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">Kočárová, Romana</subfield><subfield code="d">1974-</subfield><subfield code="e">Verfasser</subfield><subfield code="0">(DE-588)1225559839</subfield><subfield code="4">aut</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Inhaltsverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Abstract</subfield></datafield><datafield tag="856" ind1="4" ind2="2"><subfield code="m">Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment</subfield><subfield code="q">application/pdf</subfield><subfield code="u">http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA</subfield><subfield code="3">Literaturverzeichnis</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="n">oe</subfield></datafield><datafield tag="940" ind1="1" ind2=" "><subfield code="q">BSB_NED_20240118</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">330.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">09031</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="942" ind1="1" ind2="1"><subfield code="c">330.09</subfield><subfield code="e">22/bsb</subfield><subfield code="f">0902</subfield><subfield code="g">4371</subfield></datafield><datafield tag="943" ind1="1" ind2=" "><subfield code="a">oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-034369076</subfield></datafield></record></collection> |
| genre | (DE-588)4145395-5 Bildband gnd-content |
| genre_facet | Bildband |
| geographic | Mährisch-Schlesien (DE-588)7515303-8 gnd Bruntál (DE-588)5023028-1 gnd |
| geographic_facet | Mährisch-Schlesien Bruntál |
| id | DE-604.BV049107692 |
| illustrated | Not Illustrated |
| index_date | 2024-07-03T22:34:08Z |
| indexdate | 2024-10-18T18:16:34Z |
| institution | BVB |
| isbn | 9788088240006 808824000X |
| language | Czech |
| oai_aleph_id | oai:aleph.bib-bvb.de:BVB01-034369076 |
| oclc_num | 1418707530 |
| open_access_boolean | |
| owner | DE-12 |
| owner_facet | DE-12 |
| physical | 275 Seiten Pläne, Karten 23 cm |
| psigel | BSB_NED_20240118 |
| publishDate | 2017 |
| publishDateSearch | 2017 |
| publishDateSort | 2017 |
| publisher | Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě |
| record_format | marc |
| spelling | Kiecoň, Marek 1973- Verfasser (DE-588)1263178189 aut Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula Gold mining in the Bruntál region 1. vydání Ostrava Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 2017 275 Seiten Pläne, Karten 23 cm txt rdacontent sti rdacontent n rdamedia nc rdacarrier Literaturverzeichnis Seite 260-275 Englische Zusammenfassung Archäologie (DE-588)4002827-6 gnd rswk-swf Gold (DE-588)4157819-3 gnd rswk-swf Bergbau (DE-588)4005614-4 gnd rswk-swf Mährisch-Schlesien (DE-588)7515303-8 gnd rswk-swf Bruntál (DE-588)5023028-1 gnd rswk-swf těžba zlata / Česko těžba zlata / mezioborový kontext gold mining / Czechia gold mining / interdisciplinary context Bruntál (Česko : oblast) Bruntál Region (Czechia) kolektivní monografie collective monographs (DE-588)4145395-5 Bildband gnd-content Mährisch-Schlesien (DE-588)7515303-8 g Bruntál (DE-588)5023028-1 g Bergbau (DE-588)4005614-4 s Gold (DE-588)4157819-3 s Archäologie (DE-588)4002827-6 s DE-604 Kočár, Petr 1973- Verfasser (DE-588)1154900401 aut Kočárová, Romana 1974- Verfasser (DE-588)1225559839 aut Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Inhaltsverzeichnis Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Abstract Digitalisierung BSB München 19 - ADAM Catalogue Enrichment application/pdf http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA Literaturverzeichnis |
| spellingShingle | Kiecoň, Marek 1973- Kočár, Petr 1973- Kočárová, Romana 1974- Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective Archäologie (DE-588)4002827-6 gnd Gold (DE-588)4157819-3 gnd Bergbau (DE-588)4005614-4 gnd |
| subject_GND | (DE-588)4002827-6 (DE-588)4157819-3 (DE-588)4005614-4 (DE-588)7515303-8 (DE-588)5023028-1 (DE-588)4145395-5 |
| title | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| title_alt | Gold mining in the Bruntál region |
| title_auth | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| title_exact_search | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| title_exact_search_txtP | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| title_full | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula |
| title_fullStr | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula |
| title_full_unstemmed | Těžba zlata na Bruntálsku montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective autoři: Marek Kiecoň, Petr Kočár, Romana Kočárová, Pavel Malík, Libor Petr, Dalibor Prix, Josef Večeřa, Viera Večeřová, Michal Zezula |
| title_short | Těžba zlata na Bruntálsku |
| title_sort | tezba zlata na bruntalsku montanni region pohledem mezioboroveho vyzkumu gold mining in the bruntal region a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| title_sub | montánní region pohledem mezioborového výzkumu = Gold mining in the Bruntál region : a mining region viewed from an interdisciplinary perspective |
| topic | Archäologie (DE-588)4002827-6 gnd Gold (DE-588)4157819-3 gnd Bergbau (DE-588)4005614-4 gnd |
| topic_facet | Archäologie Gold Bergbau Mährisch-Schlesien Bruntál Bildband |
| url | http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000001&line_number=0001&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000003&line_number=0002&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&doc_library=BVB01&local_base=BVB01&doc_number=034369076&sequence=000005&line_number=0003&func_code=DB_RECORDS&service_type=MEDIA |
| work_keys_str_mv | AT kieconmarek tezbazlatanabruntalskumontanniregionpohledemmezioborovehovyzkumugoldmininginthebruntalregionaminingregionviewedfromaninterdisciplinaryperspective AT kocarpetr tezbazlatanabruntalskumontanniregionpohledemmezioborovehovyzkumugoldmininginthebruntalregionaminingregionviewedfromaninterdisciplinaryperspective AT kocarovaromana tezbazlatanabruntalskumontanniregionpohledemmezioborovehovyzkumugoldmininginthebruntalregionaminingregionviewedfromaninterdisciplinaryperspective AT kieconmarek goldmininginthebruntalregion AT kocarpetr goldmininginthebruntalregion AT kocarovaromana goldmininginthebruntalregion |